(bez označení)
změněno 3. 9. 2011 zákonem 233/2011 Sb.
Čl. 2 Laboratorní diagnostika 1. Detekce IgM protilátek proti viru Kritéria pro potvrzený případ zarděnek u osob, které nebyly v nedávné době (6 týdnů) očkovány. Specifické IgM protilátky nemusí být detekovatelné 4 až 5 dní po nástupu vyrážky: a potom je třeba vyšetření opakovat později. Protilátky bývají prokazatelné po dobu 6 týdnů po prvním dnu objevení se vyrážky. 2. Průkaz specifické protilátkové odpovědi proti zarděnkám u osob, které nebyly v nedávné době (6 týdnů) očkovány; 2.1. sérokonverze nebo minimálně čtyřnásobné zvýšení hladin IgG protilátek proti zarděnkám u primoinfekce (pokud nebyla provedena imunizace v průběhu předcházejících 6 týdnů); 2.2. výrazný vzrůst hladin preexistujících IgG protilátek u reinfekcí; 2.3. perzistence specifických IgG u novorozence s projevy KZS ve vyšší hladině a po delší dobu, než je obvyklé při pasivním přenosu mateřských protilátek (cca 6 měsíců). 3. Izolace viru zarděnek u osob, které nebyly v nedávné době posledních 6 týdnech očkovány, 1 týden před a maximálně 10 dní 1 týden po objevení se vyrážky. U KZS lze provádět odběry po celý první rok života, u katarakty až do tří let života. Materiálem pro přímý průkaz viru zarděnek jsou nejlépe výtěry z krku, jinak vzorky krve, moči a cerebrospinální tekutiny, výtěry z nosu. Vzorky musí být odebrány co nejdříve. 4 b. Detekce nukleové kyseliny nevakcinálního viru zarděnek v klinickém vzorku, odebraném v akutní fázi onemocnění. c. Průkaz sérokonverze nebo výrazného, několinásobného vzestupu hladin specifických zarděnkových IgG protilátek vyšetřením dvojice vzorků sér nebo slin u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány. Průkaz vzrůstu hladin již existujících zarděnkových IgG protilátek u reinfekcí. 2. Kritéria pro pravděpodobný případ zarděnek: Detekce IgM protilátek proti viru zarděnek u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány. V případě podezření na zarděnky v těhotenství je nutné další potvrzení pozitivními výsledky testu na IgM (např. specifický test avidity protilátek IgG proti viru zarděnek prokazující nízkou aviditu). 3. Kritéria pro kongenitální zarděnkový syndrom (KZS): a. Izolace viru zarděnek z klinického vzorku. b. Detekce nukleové kyseliny viru zarděnek. c. Přítomnost specifických protilátek IgM proti viru zarděnek. d. Přetrvávání protilátek IgG proti viru zarděnek mezi šestým a dvanáctým měsícem věku (nejméně 2 vzorky s podobnou koncentrací protilátek IgG proti viru zarděnek). Izoláty viru zarděnek izolované z klinického materiálu jsou zasílány do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19 k dalšímu určování.