Zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

§ 44

Přestupky

(1) Ohlašovatel se dopustí přestupku tím, že

1. a) poruší závazek dodávat zdravotnické prostředky podle § 39v odst. 1, nebo
2. b) poruší povinnost uloženou v rozhodnutí Ústavu podle § 39v odst. 3.

(2) Ohlašovatel, který se stal výhercem, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost stanovenou v rozhodnutí o výši přijaté aukční hodnoty podle § 39x odst. 7.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší

1. a) písemné ujednání o nejvyšší možné ceně výrobce podle § 39c odst. 2 písm. c) nebo ujednání o úhradě podle § 39c odst. 2 písm. d),
2. b) závazek z úhradové soutěže podle § 39e,
3. c) povinnost uzavřít smlouvu o kompenzaci nákladů vynaložených na úhradu léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění podle § 39da odst. 8 nebo povinnost uzavřít smlouvu o kompenzaci nákladů vynaložených na úhradu vysoce inovativního léčivého přípravku podle § 39d odst. 6 nebo porušení povinnosti podle § 39da odst. 15, nebo
4. d) povinnost poskytovat léčivý přípravek zdarma podle § 39d odst. 7 nebo povinnost kompenzovat náklady vynaložené na úhradu vysoce inovativního léčivého přípravku nebo léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění v souladu se smlouvou uzavřenou podle § 39d odst. 6 nebo 7 nebo § 39da odst. 8.

(4) Poskytovatel oprávněný vydávat léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky nebo smluvní výdejce se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz podle § 32 odst. 4.

(5) Zdravotní pojišťovna se dopustí přestupku tím, že

1. a) nezveřejní smlouvu nebo zvláštní smlouvu anebo dodatky k nim podle § 17 odst. 9, § 17a odst. 2 nebo § 39v odst. 6,
2. b) v rozporu s § 40 odst. 8 písm. a) nevede nebo nezveřejní seznam smluvních poskytovatelů,
3. c) nevede přehled zdravotnických pracovníků podle § 40 odst. 8 písm. b),
4. d) v rozporu s § 43 odst. 3 nepředá nové zdravotní pojišťovně pojištěnce údaje o čerpání hrazených služeb,
5. e) nezajistí svým pojištěncům poskytování hrazených služeb podle § 46 odst. 1,
6. f) v rozporu s § 52 odst. 2 uzavře smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb s uchazečem bez doporučení, nebo
7. g) v rozporu s § 52a nezveřejní zprávu o síti smluvních poskytovatelů ambulantní péče a zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta.

(6) Poskytovatel lékárenské péče se dopustí přestupku tím, že při výdeji léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely

1. a) neověří limit doplatků podle § 16b odst. 6,
2. b) požaduje doplatek v rozporu s § 16b odst. 7, nebo
3. c) navýší jejich cenu v rozporu s § 16b odst. 8.

(7) Za přestupek lze uložit pokutu do

1. a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. b), c) nebo d),
2. b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4, odstavce 5 písm. f) nebo odstavce 6,
3. c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a) nebo odstavce 5 písm. a), e) nebo g),
4. d) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2,
5. e) výše třetiny ročního obratu v rámci předmětné léčivé látky a lékové formy v České republice, nejvýše však do 100 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b),
6. f) výše trojnásobku celkové výše nákladů vynaložených všemi zdravotními pojišťovnami na úhradu vysoce inovativního léčivého přípravku nebo léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění, nebo do 1 000 000 Kč, pokud žádné náklady nevznikly, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. c), nebo
7. g) výše trojnásobku nepřiměřeného majetkového prospěchu odpovídajícího výši kompenzace nákladů vynaložených na úhradu vysoce inovativního léčivého přípravku nebo léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění, nebo do 1 000 000 Kč, je-li výše nepřiměřeného majetkového prospěchu nižší než 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. d).

§ 44a

Přestupky podle tohoto zákona projednává

1. a) Ústav, jde-li o přestupky podle § 44 odst. 1 až 4 a 6,
2. b) Ministerstvo zdravotnictví, jde-li o přestupky podle § 44 odst. 5.

§ 44b

(1) Za nesplnění oznamovací povinnosti podle § 10 odst. 1, 3, 4 nebo 5 může příslušná zdravotní pojišťovna ve správním řízení uložit pojištěnci pokutu až do výše 10 000 Kč a zaměstnavateli až do výše 200 000 Kč. Při nesplnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem uloží pokutu pouze zaměstnavateli.

(2) Pokutu lze uložit do 2 let ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti plátcem pojistného, nejdéle však do 5 let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna.

(3) Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty.

(4) Při porušení povinnosti podle § 12 písm. k) a l) může příslušná zdravotní pojišťovna ve správním řízení uložit pojištěnci pokutu až do výše 1 000 Kč. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušná zdravotní pojišťovna zjistila porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(5) Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila.

§ 45

(1) Příslušná zdravotní pojišťovna může vyměřit přirážku k pojistnému zaměstnavateli, u něhož došlo v uplynulém kalendářním roce k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin⁴⁵) a v důsledku toho i ke zvýšení nákladů na zdravotní služby, s výjimkou těch pracovních úrazů nebo nemocí z povolání, jejichž příčina je nezjištěna nebo k nimž došlo ohrožením zvířaty nebo přírodními živly anebo v důsledku protiprávního jednání třetích osob.

(2) Příslušná zdravotní pojišťovna vyměří zaměstnavateli podle odstavce 1 přirážku k pojistnému až do výše 5 % z podílu na jím hrazeném pojistném všech zaměstnanců.

(3) Platební výměr na přirážku k pojistnému za kalendářní rok lze vystavit nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po roce, v němž došlo ke skutečnostem uvedeným v odstavci 1. Přirážka k pojistnému se platí jednorázově na účet příslušné zdravotní pojišťovny.

(4) Zaměstnavatelé jsou povinni příslušné zdravotní pojišťovně zasílat kopie záznamů⁴⁶) o pracovních úrazech, a to najednou za uplynulý kalendářní měsíc, vždy nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Při nesplnění této povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 100 000 Kč.

(5) Poskytovatelé, kteří jsou oprávněni k uznávání nemocí z povolání, jsou povinni zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie hlášení nemocí z povolání.

(6) Pokud jde o splatnost přirážky k pojistnému, způsob jejího placení, její vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na přirážce k pojistnému, postupuje se stejně jako u pojistného.

§ 46

(1) Zdravotní pojišťovna je povinna zajistit poskytování hrazených služeb svým pojištěncům, včetně jejich místní a časové dostupnosti. Tuto povinnost plní prostřednictvím poskytovatelů, se kterými uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb. Tito poskytovatelé tvoří síť smluvních poskytovatelů zdravotní pojišťovny (dále jen „síť“).

(2) Před uzavřením smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb jednodenní nebo lůžkové péče se koná výběrové řízení. Výběrové řízení se nekoná

1. a) je-li poskytovatelem hrazených služeb Vězeňská služba,
2. b) při uzavírání nové smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb, pokud se jedná o smluvní vztah se stejným subjektem a současně nedochází k rozšíření rozsahu poskytovaných hrazených služeb,
3. c) jde-li o vysoce specializovanou péči zajišťovanou poskytovatelem, kterému byl na poskytování takové zdravotní péče udělen podle zákona o zdravotních službách status centra vysoce specializované zdravotní péče,
4. d) při uzavírání smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb podle § 17 odst. 8, nebo
5. e) před uzavřením smlouvy o poskytování a úhradě hrazených zdravotních služeb se zahraničním poskytovatelem.

(3) V případě změny právní formy poskytovatele, který má uzavřenu smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, a v případě, je-li zakladatelem společnosti s ručením omezeným fyzická osoba, která má uzavřenu smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, jejíž oprávnění k poskytování zdravotních služeb jako fyzické osoby zanikne při udělení oprávnění k poskytování těchto zdravotních služeb jako společnosti s ručením omezeným, se výběrové řízení podle odstavce 2 koná pouze tehdy, dochází-li k rozšíření rozsahu poskytovaných hrazených služeb.

(4) Konání výběrového řízení podle odstavce 2 může navrhnout zdravotní pojišťovna, uchazeč nebo kraj. Uchazečem se rozumí poskytovatel oprávněný poskytovat zdravotní služby v příslušném rozsahu, nebo fyzická nebo právnická osoba, která hodlá poskytovat zdravotní služby a je schopna ve lhůtě stanovené ve vyhlášení výběrového řízení splnit předpoklady k poskytování zdravotních služeb v příslušném rozsahu.

§ 47

(1) Výběrové řízení vyhlašuje způsobem umožňujícím dálkový přístup Ministerstvo zdravotnictví.

(2) Vyhlášení výběrového řízení musí obsahovat:

1. a) rozsah hrazených služeb a konkrétně vymezené území, pro které mají být poskytovány; toto území nesmí přesahovat území kraje, ve kterém má být místo poskytování hrazených služeb,
2. b) označení zdravotní pojišťovny, je-li zdravotní pojišťovna navrhovatelem výběrového řízení,
3. c) lhůtu, ve které lze podat nabídku; tato lhůta nesmí být kratší než 30 dnů,
4. d) místo pro podání přihlášky,
5. e) lhůtu, od které je třeba zajistit poskytování zdravotních služeb, které jsou předmětem výběrového řízení.

§ 48

(1) Ministerstvo zdravotnictví zřizuje pro každé výběrové řízení komisi. Členy komise jsou:

1. a) zástupce Ministerstva zdravotnictví,
2. b) zástupce krajského úřadu, v jehož správním obvodu mají být hrazené služby poskytovány; jde-li o výběrové řízení na sociálně zdravotní lůžkovou péči, jsou členy komise 2 zástupci krajského úřadu,
3. c) zástupce příslušné komory zřízené zákonem o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře nebo zástupce profesní organizace v případě, kdy není žádná komora příslušná,
4. d) zástupce příslušné zdravotní pojišťovny,
5. e) odborník pro zdravotní služby, které mají být uchazečem poskytovány; působí-li v oblasti těchto zdravotních služeb odborná společnost, je členem výběrové komise zástupce této odborné společnosti.

(2) Členy komise nemohou být osoby, u nichž se zřetelem na jejich vztah k uchazeči jsou pochybnosti o jejich nepodjatosti, a osoby blízké uvedeným osobám.

(3) Na členy komise se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výběrovým řízením. Poskytnutí informací o tom, které osoby se zúčastnily výběrového řízení členy komise se nepovažuje za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zvláštního zákona.

§ 49

(1) Činnost komise řídí její předseda, kterým je zástupce Ministerstva zdravotnictví.

(2) Komise je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů komise. Rozhodnutí je přijato, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina přítomných členů komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas zástupce příslušné zdravotní pojišťovny. O jednání komise, průběhu a výsledku výběrového řízení komise vyhotoví zápis. Předseda komise předá zápis vyhlašovateli neprodleně po skončení jednání komise. Tím činnost komise končí.

(3) Náklady spojené s vyhlášením výběrového řízení a činností komise hradí Ministerstvo zdravotnictví. Náklady spojené s účastí na výběrovém řízení hradí uchazeč.

§ 50

(1) Nabídky se doručují Ministerstvu zdravotnictví ve lhůtě stanovené podle § 47 odst. 2 písm. b). Uchazeč je povinen prokázat, že splňuje, nebo je ve lhůtě stanovené ve výběrovém řízení schopen splnit, předpoklady pro poskytování hrazených služeb v rozsahu, který je předmětem výběrového řízení.

(2) Ministerstvo zdravotnictví pozve uchazeče na jednání výběrové komise (dále jen „komise“). Uchazeči, jehož přihláška má formální nedostatky, které uchazeč neodstraní ve lhůtě stanovené Ministerstvem zdravotnictví, vrátí Ministerstvo zdravotnictví přihlášku s uvedením důvodů.

§ 51

Při posuzování přihlášek členové komise přihlížejí zejména k síti zdravotní pojišťovny v daném území, k dobré pověsti uchazeče, k praxi uchazeče, k internímu systému hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb⁷⁶), k disciplinárním opatřením uloženým podle zákona o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, k etickému přístupu k pacientům a ke stížnostem na poskytování zdravotních služeb. Členové komise dále posuzují záměr uchazeče na zajišťování hrazených služeb v rozsahu, který je předmětem výběrového řízení, a jeho možnostem splnit předpoklady pro zajištění hrazených služeb ve lhůtě stanovené ve vyhlášení výběrového řízení.

§ 52

(1) Ministerstvo zdravotnictví zveřejní výsledek výběrového řízení včetně počtu získaných hlasů podle § 49 odst. 2.

(2) Zdravotní pojišťovna přihlíží k výsledkům výběrového řízení při uzavírání smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb jednodenní nebo lůžkové péče. Výsledek výběrového řízení nezakládá právo na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou. Zdravotní pojišťovna je oprávněna uzavřít smlouvu podle věty první s uchazečem pouze tehdy, bylo-li uzavření takové smlouvy ve výběrovém řízení doporučeno. Výsledek výběrového řízení lze u zdravotní pojišťovny uplatnit nejpozději do 1 roku ode dne jeho zveřejnění podle § 52 odst. 1 nebo do uplynutí lhůty podle § 47 odst. 2 písm. e), je-li tato lhůta delší než 1 rok ode dne jeho zveřejnění.

(3) Nebylo-li uzavření smlouvy s uchazečem ve výběrovém řízení doporučeno, může tento uchazeč podat návrh na vyhlášení nového výběrového řízení nebo podat přihlášku do výběrového řízení vyhlášeného na návrh obce nebo jiného uchazeče ve stejném rozsahu hrazených služeb a území znovu až po uplynutí 1 roku ode dne zveřejnění výsledku takového výběrového řízení.

(4) Bylo-li uzavření smlouvy s uchazečem ve výběrovém řízení doporučeno, může tento uchazeč znovu podat návrh na vyhlášení výběrového řízení nebo podat přihlášku do již vyhlášeného výběrového řízení pro daný rozsah hrazených služeb, území a zdravotní pojišťovnu, pro kterou bylo uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb doporučeno, až po uplynutí 1 roku ode dne zveřejnění výsledku takového výběrového řízení.

§ 52a

(1) Zdravotní pojišťovna nejpozději do 30. listopadu každého kalendářního roku zveřejní na svých internetových stránkách zprávu o síti smluvních poskytovatelů

1. a) ambulantní péče v oborech nebo službách uvedených v nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb, s výjimkou lékáren, a
2. b) domácí péče

   vycházející ze stavu k 1. říjnu kalendářního roku, v němž se zpráva o síti zveřejňuje (dále jen „zpráva o síti“).

(2) Zpráva o síti obsahuje vždy alespoň informaci o

1. a) počtu smluvních poskytovatelů v síti smluvních poskytovatelů uvedené v odstavci 1 včetně úvazků lékařů, zubních lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků u těchto poskytovatelů, jde-li o nositele výkonu, a to v členění podle
   1. 1. krajů, jde-li o obory zdravotní péče, pro které je nařízením vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb stanovena dojezdová doba delší než 60 minut,
   2. 2. okresů, jde-li o obory zdravotní péče, pro které je nařízením vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb stanovena dojezdová doba 45 až 60 minut, nebo jde-li o domácí péči, a
   3. 3. správních obvodů obcí s rozšířenou působností, jde-li o obory zdravotní péče, pro které je nařízením vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb stanovena dojezdová doba menší než 45 minut,

1. b) změnách v síti smluvních poskytovatelů uvedené v odstavci 1 za období od 1. října předchozího kalendářního roku do 30. září roku, v němž se zpráva o síti zveřejňuje,
2. c) počtu pojištěnců zdravotní pojišťovny s evidovaným bydlištěm v příslušném správním obvodu kraje, okresu a obce s rozšířenou působností,
3. d) území, pro které má zdravotní pojišťovna zájem na uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb, a to v členění podle písmene a).

(3) Zdravotní pojišťovna zveřejní pravidla postupu před uzavřením smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb a případné další podmínky pro uzavření smlouvy, které jsou dodržovány při hodnocení poskytovatelů zdravotních služeb nabízejících uzavření smlouvy.