50
ZÁKON
ze dne 27. dubna 1976
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
(1) Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území.
(2) Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší.
(1) Územní plánování zahrnuje tyto úkoly a činnosti:
(2) Územní plánování vychází z poznatků přírodních, technických a společenských věd, z vlastních průzkumů a rozborů řešeného území, jakož i z dalších podkladů, které byly pro řešené území zpracovány.
(3) Základními nástroji územního plánování jsou územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace a územní rozhodnutí.
Územně plánovací podklady tvoří zejména
Urbanistická studie řeší dílčí problémy v území. Zpracovává se jako podklad pro územní rozhodování v území s komplikovanými územně technickými, urbanistickými nebo architektonickými podmínkami, je-li nutno prohloubit nebo ověřit řešení navržené územně plánovací dokumentací nebo není-li zpracování územně plánovací dokumentace účelné.
Územní generel řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení, zejména bydlení, průmyslu, zemědělství, dopravy, technických sítí a služeb, občanské vybavenosti, zeleně a rekreace. Zpracovává se, je-li nutno prohloubit řešení určité složky osídlení navržené v územně plánovací dokumentaci; je podkladem pro územní rozhodování a pro zpracování dalších kategorií nebo stupňů územně plánovací dokumentace.
(1) Územně technické podklady, jakožto účelově zaměřené a soustavně doplňované soubory údajů charakterizujících stav a podmínky území, se zpracovávají pro celé území Československé socialistické republiky, pro území České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a pro vybrané územní celky.
(2) Územně technické podklady slouží zejména pro
(3) Územně technické podklady pořizují federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, ministerstvo výstavby a techniky České socialistické republiky a ministerstvo výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstva výstavby a techniky republik“), která zajišťují jejich průběžné doplňování a změny. Se souhlasem ministerstva výstavby a techniky republiky mohou některé územně technické podklady pořizovat krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.
Územně plánovací dokumentaci tvoří
Územní prognóza připravuje nebo prověřuje možnosti dlouhodobého urbanistického rozvoje území, popřípadě jeho jednotlivých urbanistických funkcí. Vychází přitom zejména z rozboru územně technických a územně ekonomických podmínek, demografických a sociologických úvah, jakož i z tendencí technického a hospodářského rozvoje území.
Územní plán řeší funkční vymezení a uspořádání ploch a stanoví základní zásady organizace území, postup při jeho využití a podmínky výstavby.
Územní projekt řeší způsob využití ploch vymezených pro místně a časově soustředěnou výstavbu a způsob jejich zástavby a stanoví podmínky věcné a časové koordinace výstavby.
Územně plánovací dokumentace (§ 8) se zpracovává pro
Územně plánovací dokumentace velkého územního celku se zpracovává pro území, na kterém je umístěno více sídelních útvarů, nebo pro velké území, ve kterém se uplatňují speciální zájmy (těžba, průmysl, zemědělství, rekreace apod.).
Územně plánovací dokumentace sídelního útvaru se zpracovává pro celé území sídelního útvaru včetně jeho zájmového území, pro seskupení sídelních útvarů a pro území střediska cestovního ruchu a rekreace. Sídelní útvar je každá jednotka osídlení, která tvoří uzavřený, od jiných jednotek osídlení prostorově oddělený útvar.
Územně plánovací dokumentace zóny se zpracovává pro ucelené části sídelního útvaru, zejména pro jeho část průmyslovou, obytnou, centrální a historickou, a pro část rekreačního nebo krajinného celku, popřípadě pro celé území malého sídelního útvaru.
(1) Územně plánovací dokumentaci pořizují orgány územního plánování.
(2) Orgány územního plánování jsou národní výbory; dále jsou orgány územního plánování ministerstva výstavby a techniky republik, federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj a na území vojenských újezdů orgány federálního ministerstva národní obrany.
(3) Je-li orgánem územního plánování národní výbor, provádí úkony spojené s pořizováním územně plánovací dokumentace příslušný odbor národního výboru, pokud zákon nestanoví jinak (§ 142).
(1) Orgány územního plánování jsou povinny pořizovat územně plánovací dokumentaci v souladu s potřebami rozvoje území a v přiměřeném a hospodárném rozsahu. Územní plány nebo územní projekty sídelních útvarů a zón se pořizují vždy pro výstavbu nových a pro podstatnou přestavbu, dostavbu nebo asanaci existujících sídelních útvarů nebo jejich částí, která je vyvolána jejich plánovaným rozvojem. Územní prognóza se pořizuje jen pro území se složitými podmínkami a k jejímu pořízení je třeba souhlasu nadřízeného orgánu územního plánování.
(2) Orgány územního plánování pořizují územně plánovací dokumentaci
(3) Ministerstva výstavby a techniky republik usměrňují řešení věcných problémů v územně plánovací dokumentaci a dohlížejí, zda územně plánovací dokumentace je pořizována v odůvodněných případech a v odpovídajícím rozsahu.
(1) Územně plánovací dokumentaci velkých územních celků pořizují krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.
(2) Územně plánovací dokumentaci sídelních útvarů a zón pořizují okresní národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy, Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, národní výbory měst Brna, Ostravy, Plzně a městské národní výbory v Košicích, Banské Bystrici, Českých Budějovicích, Hradci Králové a Ústí nad Labem.
(3) V odůvodněných případech si může pořízení územně plánovací dokumentace vyhradit příslušný nadřízený orgán územního plánování. Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj si může vyhradit pořízení územně plánovací dokumentace velkého územního celku, jestliže si její schválení vyhradí vláda Československé socialistické republiky.
(4) Zasahuje-li řešení územně plánovací dokumentace do územních obvodů několika národních výborů, dohodnou se příslušné národní výbory, který z nich ji pořídí. Nedojde-li k dohodě, rozhodne společný nadřízený orgán územního plánování, který národní výbor územně plánovací dokumentaci pořídí. Zasahuje-li řešení územně plánovací dokumentace území České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, rozhodnou o způsobu pořízení společně ministerstva výstavby a techniky obou republik.
Náklady spojené s pořízením územně plánovací dokumentace hradí orgán územního plánování, který ji pořizuje. Orgán územního plánování může však požadovat částečnou nebo úplnou úhradu nákladů za pořízení územně plánovací dokumentace od organizací, jejichž výhradní potřebou bylo pořízení územně plánovací dokumentace vyvoláno.
(1) Orgán územního plánování, který pořizuje územně plánovací dokumentaci, stanoví hlavní cíle a požadavky pro vypracování
(2) Prognózní úkol projedná příslušný orgán územního plánování s dotčenými národními výbory a s ostatními dotčenými orgány státní správy.
(3) Územní a hospodářské zásady a programy výstavby projedná příslušný orgán územního plánování s dotčenými národními výbory a dohodne je s ostatními dotčenými orgány státní správy; územní a hospodářské zásady projedná i s nadřízeným orgánem územního plánování.
(4) Územní a hospodářské zásady a programy výstavby schvaluje národní výbor, který bude schvalovat i územní plán nebo územní projekt.
(5) Vláda Československé socialistické republiky, vláda České socialistické republiky nebo vláda Slovenské socialistické republiky schvaluje územní a hospodářské zásady a programy výstavby v případech, kdy si schválení předem vyhradila.
(1) Návrh územně plánovací dokumentace projedná orgán územního plánování, který ji pořizuje, a to
(2) Návrh územního plánu a návrh územního projektu musí být dohodnut s dotčenými orgány státní správy.
(1) O projednávání návrhu územně plánovací dokumentace vyrozumí orgán územního plánování dotčené národní výbory a ostatní orgány státní správy vždy jednotlivě.
(2) Organizacím a občanům oznámí projednávání návrhu územního plánu sídelního útvaru nebo zóny způsobem v místě obvyklým.
(1) Národní výbory a ostatní orgány státní správy uvedené v § 21 jsou povinny sdělit svoje stanovisko k návrhu územně plánovací dokumentace do 30 dnů ode dne, kdy byly o něm vyrozuměny (§ 22 odst. 1). Stejnou povinnost mají i organizace, které se budou podílet na výstavbě v území řešeném územním projektem.
(2) Projednává-li se návrh územně plánovací dokumentace, která řeší území se složitými vztahy, může orgán územního plánování lhůtu podle odstavce 1 přiměřeně prodloužit.
(3) Organizace a občané jsou oprávněni podat připomínky k návrhu územního plánu sídelního útvaru nebo zóny do 30 dnů ode dne oznámení. Organizace a občané, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům či stavbám (§ 139 odst. 1) jsou řešením územního plánu zóny přímo dotčena, mohou v téže lhůtě podat námitky. K námitkám podaným po uplynutí stanovené lhůty se nepřihlíží.
Organizacím a občanům, kteří podali včas námitky proti návrhu územního plánu zóny, sdělí orgán územního plánování do 60 dnů po schválení územního plánu zóny písemně, že bylo námitkám vyhověno, nebo důvody, pro které námitkám vyhověno nebylo.
(1) Návrh územního plánu posoudí nadřízený orgán územního plánování; bez jeho stanoviska nelze návrh územního plánu předložit ke schválení.
(2) Jestliže si vyhradila schválení územního plánu vláda České socialistické republiky nebo vláda Slovenské socialistické republiky, posoudí návrh ministerstvo výstavby a techniky příslušné republiky; jestliže si vyhradila schválení územního plánu vláda Československé socialistické republiky, posoudí návrh federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj.
(1) Územní plány a územní projekty velkých územních celků schvalují krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.
(2) Územní plány a územní projekty sídelních útvarů a zón schvalují okresní národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy, Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, národní výbory měst Brna, Ostravy, Plzně a městské národní výbory v Košicích, Banské Bystrici, Českých Budějovicích, Hradci Králové a Ústí nad Labem.
(3) Územní prognóza se neschvaluje. Je-li účelné schválit některou část řešení územní prognózy jako směrný nebo závazný podklad pro řízení dalšího rozvoje území, jsou příslušné k jejímu schválení národní výbory uvedené v odstavcích 1 a 2; před schválením ji posoudí nadřízený orgán podle § 25.
(1) V odůvodněných případech si schválení územně plánovací dokumentace může vyhradit národní výbor vyššího stupně nebo vláda republiky.
(2) Vláda Československé socialistické republiky si může vyhradit schválení územně plánovací dokumentace velkého územního celku, řešící otázky vyplývající z mezistátních dohod nebo otázky, které je nutno z hlediska jednotné koncepce rozvoje území řešit koordinovaně v obou republikách, a schválení územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy.
Na projednávání a schvalování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(1) Územně plánovací dokumentace obsahuje závazné a směrné části řešení. Závazné jsou základní zásady uspořádání území a limity jeho využití, které jsou stanoveny v regulativech funkčního a prostorového uspořádání území; ostatní části řešení jsou směrné.
(2) Závazné a směrné části územně plánovací dokumentace vymezí schvalující orgán. V závazné části vždy vymezí veřejně prospěšné stavby, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit. Závaznou část schváleného územního plánu vyhlásí obecně závazným právním předpisem1) příslušná obec; v případech, kdy si schválení územního plánu velkého územního celku vyhradí vláda republiky, vyhlásí závaznou část schváleného plánu svým nařízením.
(3) Schválená územně plánovací dokumentace je ve stanoveném rozsahu závazným nebo směrným podkladem pro vypracování a schvalování dalších kategorií a stupňů územně plánovací dokumentace, pro územní rozhodování a pro vypracování dokumentace staveb.
Orgán územního plánování, který pořídil územně plánovací dokumentaci, soustavně sleduje, zda se nezměnily územně technické, hospodářské a sociální předpoklady, na jejichž základě byla navržena koncepce organizace území. Dojde-li ke změně předpokladů, orgán územního plánování pořídí doplněk nebo změnu územně plánovací dokumentace.
(1) Změny nebo doplňky závazné části územně plánovací dokumentace schvaluje orgán, který schválil původní územně plánovací dokumentaci.
(2) Na projednání návrhu změny nebo doplňku závazné části územně plánovací dokumentace se vztahují ustanovení § 21 až 25 přiměřeně.
(3) O úpravě směrné části územně plánovací dokumentace rozhoduje orgán, který územně plánovací dokumentaci pořídil.
Umisťovat stavby, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí, kterým je
(1) K územnímu řízení je příslušný stavební úřad.
(2) Je-li k územnímu řízení, kterým se vydává rozhodnutí o využití území nebo o chráněném území či o ochranném pásmu, příslušný podle zvláštních předpisů jiný orgán státní správy než orgán uvedený v odstavci 1, dohodne tento orgán návrh rozhodnutí nebo opatření se stavebním úřadem.
(3) Národní výbor, který je stavebním úřadem, může chráněné území a stavební uzávěru vyhlásit obecně závazným nařízením národního výboru.
(1) Účastníkem územního řízení je navrhovatel a organizace či občané, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám včetně sousedních pozemků a staveb mohou být rozhodnutím přímo dotčena. Účastníkem územního řízení o chráněném území a ochranném pásmu či o stavební uzávěře je pouze navrhovatel.
(2) Účastníkem územního řízení o umístění stavby a o využití území je též obec, pokud obecní úřad není stavebním úřadem; v územním řízení hájí důležité místní zájmy.
(3) Účastníky územního řízení nejsou uživatelé bytů a nebytových prostor.
(1) Územní řízení se zahajuje na písemný návrh účastníka, z podnětu stavebního úřadu nebo jiného orgánu státní správy. Návrh se doloží dokumentací stanovenou prováděcími předpisy k tomuto zákonu, popřípadě doklady stanovenými zvláštními předpisy. V návrhu se uvede seznam organizací a občanů, kteří přicházejí v úvahu jako účastníci řízení a jsou navrhovateli známi.
(2) Neposkytuje-li předložený návrh dostatečný podklad pro posouzení umístění navrhované stavby nebo jiného opatření v území (§ 32), zejména vlivů na životní prostředí, vyzve stavební úřad navrhovatele, aby návrh v přiměřené lhůtě doplnil potřebnými údaji nebo podklady, a upozorní jej, že jinak územní řízení zastaví. Nedoplní-li navrhovatel návrh na vydání územního rozhodnutí požadovaným způsobem ve stanovené lhůtě, stavební úřad územní řízení zastaví.
(1) Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům a nařídí ústní jednání spojené zpravidla s místním šetřením. Současně upozorní účastníky, že své námitky a připomínky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto.
(2) Od ústního jednání může stavební úřad upustit v případě, že je pro území zpracována územně plánovací dokumentace, na jejímž základě je možno posoudit návrh na územní rozhodnutí. Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, určí lhůtu, do které mohou účastníci uplatnit námitky, a upozorní je, že k později podaným námitkám nebude přihlédnuto; tato lhůta nesmí být kratší než 7 dnů.
(3) Dotčené orgány státní správy sdělí svá stanoviska ve stejné lhůtě, v níž mohou uplatnit své připomínky a námitky účastníci územního řízení, jinak k nim stavební úřad nemusí přihlédnout. Potřebuje-li některý z orgánů státní správy pro řádné posouzení návrhu delší dobu, stavební úřad k jeho žádosti stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží.
(4) Zahájení územního řízení o umístění liniové stavby nebo v odůvodněných případech též stavby zvlášť rozsáhlé, s velkým počtem účastníků řízení, jakož i územního řízení o využití území, týká-li se rozsáhlého území, oznámí stavební úřad účastníkům územního řízení veřejnou vyhláškou. Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení veřejnou vyhláškou i v případě, že mu účastníci řízení nebo jejich pobyt nejsou známi.
(1) Podkladem pro vydání územního rozhodnutí jsou územní plány a územní projekty. Nebyl-li pro území zpracován územní plán nebo územní projekt, opatří stavební úřad jiné podklady v rozsahu nezbytném pro územní rozhodnutí, například územní prognózu, územně plánovací podklady, skutečnosti zjištěné vlastním průzkumem a při místním šetření.
(2) Stavební úřad v územním řízení posoudí návrh především z hlediska péče o životní prostředí a potřeb požadovaného opatření v území a jeho důsledků; přezkoumá návrh a jeho soulad s podklady podle odstavce 1 a předchozími rozhodnutími o území, posoudí, zda vyhovuje obecným technickým požadavkům na výstavbu, popřípadě předpisům, které stanoví podmínky hygienické, protipožární, bezpečnosti práce a technických zařízení, dopravní, ochrany přírody, péče o kulturní památky, ochrany zemědělského půdního fondu, lesního půdního fondu apod., pokud posouzení nepřísluší jiným orgánům.
(3) Stavební úřad v územním řízení zajistí stanoviska dotčených orgánů státní správy a jejich vzájemný soulad a posoudí vyjádření účastníků a jejich námitky.
(1) Navrhuje-li občan nebo organizace vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití území na pozemku, ke kterému nemá vlastnické nebo jiné právo opravňující jej využít pozemek pro navrhovaný účel, přezkoumá stavební úřad, zda navrhovatel nemůže požadované opatření uskutečnit v souladu se záměry a cíli územního plánování na jiném pozemku, ke kterému má vlastnické nebo jiné právo, nebo zda je může uskutečnit na jiném vhodném pozemku, který je ve správě místního národního výboru.
(2) Jestliže nemá navrhovatel k pozemku vlastnické nebo jiné právo, lze bez souhlasu vlastníka územní rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití území vydat jen tehdy, jestliže je možno pro navrhovaný účel pozemek vyvlastnit.
S územním řízením se spojují, pokud to nevylučuje povaha věci nebo nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, i jiná řízení nutná k umístění stavby nebo k určení využití území.
V územním rozhodnutí vymezí stavební úřad území pro navrhovaný účel a stanoví podmínky, kterými se zabezpečí zájmy společnosti v území, zejména soulad s cíli a záměry územního plánování, věcná i časová koordinace jednotlivých staveb a jiných opatření v území a především péče o životní prostředí včetně architektonických a urbanistických hodnot v území, a rozhodne o námitkách účastníků řízení. V rozhodnutí o umístění stavby si stavební úřad může v odůvodněných případech vyhradit předložení podrobnějších podkladů, projektové dokumentace nebo její části; podle nich může stanovit dodatečně další podmínky, které musí být zahrnuty do stavebního povolení.
(1) Rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území platí dva roky ode dne, kdy nabylo právní moci, nestanovil-li stavební úřad v odůvodněných případech delší lhůtu; nepozbývá však platnost, pokud byla v těchto lhůtách podána žádost o stavební povolení nebo povolení k terénním úpravám, pracím a zařízením podle tohoto zákona (§ 71 odst. 1), nebo bylo-li započato s využitím území ke stanovenému účelu.
(2) Dobu platnosti rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu, jakož i rozhodnutí o stavební uzávěře stanoví stavební úřad. Jestliže nelze platnost rozhodnutí předem časově omezit, rozhodne stavební úřad o ukončení jeho platnosti, zanikne-li účel, pro který bylo územní rozhodnutí vydáno.
(3) Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad prodloužit na žádost navrhovatele, pokud byla podána před uplynutím lhůty.
(4) Územní rozhodnutí je závazné i pro právní nástupce jeho navrhovatele a ostatních účastníků územního řízení.
(1) Stavební úřad může z podnětu navrhovatele nahradit územní rozhodnutí, které je v právní moci, novým územním rozhodnutím, jestliže se změnila územně plánovací dokumentace nebo jiné podklady pro územní rozhodnutí nebo podmínky v území. Za stejných okolností může stavební úřad nahradit územní rozhodnutí, které vydal z vlastního podnětu.
(2) Stavební úřad může novým územním rozhodnutím i z vlastního podnětu nahradit pravomocné rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území vydané na návrh účastníka řízení, vyžaduje-li o uskutečnění závazného úkolu státního plánu rozvoje národního hospodářství v investiční výstavbě. Taková změna může být provedena, dokud není vydáno stavební povolení nebo povolení terénních úprav, prací a zařízení podle tohoto zákona. Nevydává-li se povolení, může stavební úřad územní rozhodnutí nahradit novým, pokud opatření podle územního rozhodnutí nebylo uskutečněno.
(3) Navrhovatel původního územního rozhodnutí, které bylo nahrazeno podle odstavce 2, může u stavebního úřadu uplatnit právo na náhradu nákladů, zejména na projektovou dokumentaci, které vynaložil k přípravě stavby nebo jiného opatření v území podle původního územního rozhodnutí. O výši náhrady rozhodne stavební úřad a uhradí ji organizace, v jejíž prospěch bylo vydáno nové územní rozhodnutí; tuto organizaci určí stavební úřad ve svém rozhodnutí.
(4) Stavební úřad může z rozhodnutí o chráněném území, o ochranném pásmu a o stavební uzávěře v odůvodněných případech a po dohodě s dotčenými orgány státní správy povolit výjimku ze stavebního zákazu nebo z omezení některých činností v území.
(1) Územní rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením písemného vyhotovení.
(2) Veřejnou vyhláškou se oznámí územní rozhodnutí o umístění liniové stavby, a v odůvodněných případech též o umístění stavby zvlášť rozsáhlé, s velkým počtem účastníků řízení, jakož i rozhodnutí o využití území a o ochranném pásmu, týká-li se rozsáhlého území. Doručení se provede vyvěšením územního rozhodnutí po dobu 15 dnů způsobem v místě obvyklým. Poslední den této lhůty je dnem doručení.
(3) Odkladný účinek odvolání proti územnímu rozhodnutí nelze vyloučit.