Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami

§ 24

Směrná účtová osnova je uspořádáním účtových tříd a účtových skupin pro pojišťovny a stanoví se v příloze č. 4.

§ 25

(1) Reálná hodnota se použije k ocenění investic, které jsou obsahem:

1. a) položky „D. Investice životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník“ a
2. b) souhrnné položky „C. Investice“.

(2) Při oceňování podle odstavce 1 se dále postupuje v souladu s § 26 a 27.

(3) Pořizovací cena jednotlivých položek uvedených v odstavci 1 zjištěná podle § 25 odst. 1 zákona se uvádí v příloze v účetní závěrce, pokud jsou investice oceňovány reálnou hodnotou. Reálná hodnota jednotlivých položek uvedených v odstavci 1 zjištěná podle § 27 odst. 3 zákona se uvádí v příloze v účetní závěrce, pokud jsou investice oceňovány pořizovací cenou.

(4) Stejná metoda oceňování se použije u všech investic zahrnutých v některé z položek označených arabskou číslicí nebo v položce C.I. aktiv. Metoda použitá pro každou jednotlivou položku investic se uvede v příloze v účetní závěrce spolu s částkami podle ní stanovenými.

§ 26

(1) V případě jiných investic, než které jsou obsahem položky „C.I. Pozemky a stavby“, se reálnou hodnotou rozumí tržní hodnota, není-li dále stanoveno jinak. Pokud by investicí podle zákona upravujícího pojišťovnictví byl majetek uváděný v položce „B. Dlouhodobý nehmotný majetek“, použije se pro jeho ocenění § 27 odst. 6 věta první zákona.

(2) Pokud k okamžiku sestavení účetní závěrky byla investice oceňovaná tržní hodnotou již prodána nebo k jejímu prodeji dojde v krátké době, nejdéle do 1 měsíce, sníží se její tržní hodnota o skutečné náklady na jeho uskutečnění.

(3) Není-li objektivně možné stanovit tržní hodnotu podílu, použije se ocenění ekvivalencí (protihodnotou). Kromě podílů a investic oceňovaných tržní hodnotou, oceňují se všechny další investice na základě kvalifikovaného odhadu jejich pravděpodobné realizační hodnoty.

(4) Při ocenění ekvivalencí (protihodnotu)

1. a) pořizovací cena podílu, po vyloučení goodwillu, se
   1. 1. sníží o přijatý podíl na zisku ve výši před zdaněním, popřípadě o další přijaté částky plynoucí z rozdělení zisku,
   2. 2. zvýší o podíl na zisku nebo sníží o podíl na ztrátě vzniklý po okamžiku pořízení podílu,
   3. 3. sníží nebo zvýší o podíly na změnách ve vlastním kapitálu, které nebyly uvedeny ve výkazu zisku nebo ztráty,

1. b) částka, o kterou zisk nebo ztráta z ocenění podílu ekvivalencí (protihodnotou), uvedená ve výkazu zisku a ztráty, převyšuje částky uvedené v písmenu a) bodě 1, se převede do fondů uváděných v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“ pasiv,
2. c) podíl se ocení nulou, jestliže podíl na ztrátě konsolidované účetní jednotky, ve které má konsolidující účetní jednotka podstatný vliv, je roven nebo vyšší než ocenění podílu v účetnictví.

(5) Metoda oceňování musí být v každém případě přesně popsána a důvody pro její uplatnění musí být vyjádřeny v příloze v účetní závěrce.

§ 27

(1) V případě investic, které jsou obsahem položky „C.I. Pozemky a stavby“, se reálnou hodnotou rozumí tržní hodnota podle § 27 odst. 3 zákona k okamžiku provedení jejich ocenění popřípadě upravená v souladu s odstavci 3 a 4.

(2) Ocenění se provede tak, že se odděleně ocení každý pozemek a každá stavba, a to nejméně jednou za 5 let, tržní hodnotou podle odstavce 1.

(3) Pokud k okamžiku sestavení účetní závěrky byly pozemky a stavby již prodány nebo k jejich prodeji dojde v krátké době, nejdéle do 3 měsíců, sníží se tržní hodnota stanovená podle odstavce 1 o skutečné náklady na jeho uskutečnění.

(4) Metoda použitá ke stanovení ocenění pozemku nebo stavby i jejich rozčlenění v účetním období, ve kterém je ocenění provedeno, se uvedou v příloze v účetní závěrce.

(5) Odstavce 1 až 4 platí přiměřeně i pro jiné věci nemovité než pozemky a stavby.

§ 28

Technické rezervy

Výše technických rezerv musí být v každém okamžiku dostatečná do té míry, aby pojišťovna byla schopna dostát svým závazkům, vyplývajícím z pojistných smluv, které lze rozumně předpokládat.

§ 29

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty

(1) Za oceňovací rozdíly z ocenění reálnou hodnotou se považují rozdíly mezi oceněním k okamžiku uskutečnění účetního případu podle § 24 odst. 2 písm. a) zákona vůči ocenění k okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona a změny reálné hodnoty zjištěné v následujících účetních obdobích (dále jen „oceňovací rozdíly“).

(2) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 se uvádějí, není-li dále stanoveno jinak, s výjimkou oceňovacích rozdílů u technických rezerv, v položce „II.3. Přírůstky hodnoty investic“ nebo „II.10. Úbytky hodnoty investic“ Technického účtu k životnímu pojištění nebo v položce „III.3.c)“ nebo „III.5.b)“ Netechnického účtu ve výkazu zisku a ztráty a v příslušných položkách investic.

(3) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u technických rezerv se uvádějí v příslušné položce výkazu zisku a ztráty, ve které se uvádí tvorba nebo použití této rezervy, a v příslušné položce technické rezervy v pasivech.

(4) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u cenných papírů a ostatních investic, které jsou obsahem položky „C.II. Investice v podnikatelských seskupeních“, se uvádějí v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“ pasiv. V okamžiku realizace, zejména prodeje, se uvedené oceňovací rozdíly převedou do položek výkazu zisku a ztráty podle odstavce 2.

(5) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u investic (investic), které jsou obsahem položky „C.I. Pozemky a stavby“, se uvádějí v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“ pasiv. V okamžiku realizace, zejména prodeje, se uvedené oceňovací rozdíly převedou do položek výkazu zisku a ztráty podle odstavce 2. Stejně se postupuje u předmětů a děl umělecké kulturní hodnoty podle zvláštního právního předpisu, které se uvádějí v položce „C.III.7. Ostatní investice“.

(6) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u investic (investic), které jsou obsahem položky „C.III. Jiné investice“ kromě předmětů a děl umělecké kulturní hodnoty a derivátů podle zvláštního právního předpisu, a cenných papírů držených do splatnosti (položka C.III.2.), se uvádějí v položkách výkazu zisku a ztráty podle odstavce 2. Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u cenných papírů držených do splatnosti se uvádějí v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“ pasiv a v okamžiku realizace, zejména prodeje, se uvedené oceňovací rozdíly převedou do položek výkazu zisku a ztráty podle odstavce 2.

(7) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u investic (investic), které jsou obsahem položky „C.IV. Depozita při aktivním zajištění“ a položky „D. Investice životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník“ se uvádějí v položkách výkazu zisku a ztráty podle odstavce 2.

(8) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u zajišťovacích derivátů se uvádějí

1. a) v případech, ve kterých se zajišťuje změna reálné hodnoty podle odstavce 2,
2. b) v případech, ve kterých se zajišťují změny budoucích peněžních toků v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“ pasiv a v položce „C.III.7. Ostatní investice“ aktiv. V položkách výkazu zisku a ztráty podle odstavce 2 se oceňovací rozdíly uvádějí ve stejných účetních obdobích, ve kterých se uvádějí náklady a výnosy spojené se zajišťovacími deriváty,
3. c) v případech, ve kterých se zajišťuje měnové riziko vyplývající z čisté investice do cizoměnového podílu s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“ pasiv a v položce „C.III.7. Ostatní investice“ aktiv pro zajišťovací derivát. V položkách výkazu zisku a ztráty podle odstavce 2 se oceňovací rozdíly uvádějí ve stejném účetním období, ve kterém se uvádějí náklady a výnosy spojené s úbytkem těchto zajišťovaných čistých investic.

(9) Pro oceňovací rozdíly podle odstavce 1 při přeměně účetní jednotky se použijí přiměřeně příslušná ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb. s tím, že tyto rozdíly se uvádějí v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“; u cenných papírů, podílů a derivátů se oceňovací rozdíly uvádějí podle této vyhlášky.

§ 30

(1) V případě neživotního pojištění se výše časově rozlišených pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy vypočítá ze základu, který je slučitelný se základem používaným pro nezasloužené pojistné. To neplatí, jde-li o neživotní pojištění, ke kterému se stanovuje také rezerva pojistného neživotních pojištění; v tomto případě se výše časově rozlišených pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy vypočítá s použitím pojistně matematických metod slučitelných s metodami výpočtu rezervy pojistného neživotních pojištění.

(2) V případě životního pojištění mohou být pro výpočet výše časově rozlišených pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy použity pojistně matematické metody jako u technických rezerv tohoto pojištění.

§ 31

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku, zásob, pohledávek, cenných papírů a podílů

(1) Pro vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného majetku, dlouhodobého hmotného majetku, zásob, zvířat, pohledávek s výjimkou pohledávek uváděných v položkách „E.I. Pohledávky z přímého pojištění“ a „E.II. Pohledávky z operací zajištění“ aktiv a pro metodu ocenění souboru majetku nebo metodu ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem účetní jednotky použijí přiměřeně příslušná ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb.

(2) Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou též přímé náklady související s jeho pořízením, zejména poplatky a provize makléřům, poradcům, burzám. Náklady související s pořízením cenného papíru a podílu nezahrnují úroky z úvěrů na pořízení cenného papíru a podílu, prémii nebo diskont, vnitřní správní náklady nebo náklady na držbu cenného papíru a podílu. U cenného papíru přijatého nebo dodaného v rámci termínové operace je součástí jeho ocenění reálná hodnota pevné termínové operace nebo vnitřní hodnota opce.

§ 32

Postup tvorby a použití opravných položek

(1) Opravné položky se vytvářejí pouze při přechodném snížení hodnoty majetku, které je prokázáno na základě inventarizace. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených opravných položek.

(2) Opravné položky se nevytvářejí u majetku, který se podle § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou nebo ekvivalencí (protihodnotou).

(3) Tvorba opravných položek se uvádí v Netechnickém účtu v položce „III.8. Ostatní náklady“ nebo v Technickém účtu k životnímu pojištění v položce „II.11. Ostatní technické náklady, očištěné od zajištění“. V případě dluhopisů držených do splatnosti, které se neoceňují reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona a jsou vykazovány v položce C.III.2.b), se tvorba opravných položek vykazuje v souladu s § 19 odst. 9 písm. d). Použití opravných položek včetně jejich rozpuštění na základě inventarizace se uvádí v Netechnickém účtu v položce „III.7. Ostatní výnosy“ nebo v Technickém účtu k životnímu pojištění v položce „II.4. Ostatní technické výnosy, očištěné od zajištění“. V případě dluhopisů držených do splatnosti, které se neoceňují reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona a jsou vykazovány v položce C.III.2.b), se použití opravných položek vykazuje v souladu s § 19 odst. 9 písm. d).

(4) Opravná položka se nesmí vytvářet na hodnotu vyšší, než je hodnota majetku v účetnictví. Použití opravné položky nesmí být vyšší než celková tvorba opravné položky.

§ 33

Odpisování majetku

(1) Dlouhodobý nehmotný majetek, který se uvádí v položce „B. Dlouhodobý nehmotný majetek“ aktiv, a odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek, který se uvádí v položce „F.I. Dlouhodobý hmotný majetek, jiný než majetek uváděný v položce „C.I. Pozemky a stavby“, a zásoby“ aktiv, se odpisuje z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Odpis může být vyjádřen i jinak než časem, zejména výkony.

(2) Není-li dále stanoveno jinak, v podrobnostech odpisování majetku účetní jednotky použijí přiměřeně příslušná ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb.

(3) Goodwill, který je obsahem položky „B. Dlouhodobý nehmotný majetek“ aktiv, se rovnoměrně odpisuje po dobu používání majetku, ke kterému se vztahuje. Nelze-li zjistit dobu používání uvedeného majetku, odpisuje se goodwill nejdéle po dobu 5 let.

(4) Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, který je obsahem položky B. aktiv a není uveden v odstavcích 3 a 4, se odpisuje nejdéle po dobu 20 let.

(5) Odpisy se uvádějí v Netechnickém účtu v položce „III.8. Ostatní náklady“ nebo v Technickém účtu k životnímu pojištění v položce „II.8.c) Správní režie“.

(6) Podle ustanovení § 28 zákona se dále neodpisují aktiva, která jsou obsahem položek „C. Investice“ a „D. Investice životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník“, „E.I. Pohledávky z operací přímého pojištění“ a „E.II. Pohledávky z operací zajištění“.

§ 34

Postup tvorby a použití rezerv

(1) Rezervy v souladu s § 26 odst. 3 zákona se uvádějí podle § 17, není-li stanoveno jinak. Technické rezervy se uvádějí podle § 16.

(2) S výjimkou technických rezerv se uvádí tvorba rezerv podle odstavce 1 v Netechnickém účtu v položce „III.8. Ostatní náklady“, použití rezerv včetně jejich rozpuštění na základě inventarizace v Netechnickém účtu v položce „III.7. Ostatní výnosy“.

§ 35

Metoda vzájemného zúčtování

(1) V účetních knihách a v účetní závěrce lze za podmínky podle § 7 odst. 6 zákona vzájemně zúčtovávat případy:

1. a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,
2. b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků, včetně odložené daně (§ 36),
3. c) transakcí podle § 7 odst. 3.

(2) V účetní závěrce lze dále vzájemně zúčtovávat pohledávky a dluhy, s výjimkou přijatých záloh a závdavků nebo poskytnutých záloh a závdavků, vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách, a emitované a vlastní dluhopisy nebo jiné dluhové cenné papíry.

(3) Ustanovení odstavce 1 písm. a) a b) a odstavce 2 neplatí pro pohledávky a dluhy a náklady a výnosy, které se vztahují k pojištění a zajištění.

(4) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje započtení podle občanského zákoníku.

§ 36

Metoda odložené daně

(1) Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěnému v účetnictví bude uplatněna v pozdějším období, a proto při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový dluh nebo pohledávka uplatněny. Pokud tato sazba daně známa není, použije se sazba platná v následujícím účetním období.

(2) Rozvahový přístup znamená, že závazková metoda podle odstavce 1 vychází z přechodných rozdílů, jimiž jsou rozdíly mezi daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv a jejich účetní hodnotou v rozvaze. Daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv je hodnota těchto aktiv, popřípadě pasiv uplatnitelná v budoucnosti pro daňové účely.

(3) Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový dluh se zjistí jako součin výsledného rozdílu podle odstavce 2 a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

(4) Účetní jednotka uvádí odložený daňový dluh vždy a odloženou daňovou pohledávku s ohledem na ustanovení § 25 odst. 2 zákona.

§ 37

Metoda kursových rozdílů

(1) Kursové rozdíly vznikající u ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, způsoby podle § 25 zákona se uvádějí v položce „III.8. Ostatní náklady“ nebo „III.7. Ostatní výnosy“ v Netechnickém účtu ve výkazu zisku a ztráty.

(2) Kursové rozdíly u majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona při jejich ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, způsoby podle § 27 zákona se neuvádějí samostatně podle odstavce 1, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí (protihodnotou), bez ohledu na to, zda se oceňovací rozdíly podle § 29 k uvedenému okamžiku uvádějí ve výkazu zisku a ztráty nebo v rozvaze.