Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost obchodní smlouva mezi republikou Československou a královstvím Maďarským ze dne 17. listopadu 1937.

Zvířecí suroviny a živočišné výrobky, které mají býti připuštěny k dovozu, musí býti provázeny osvědčeními o původu a zdravotním stavu (příloha A.), vydaným státním veterinářem, jež potvrzuje, že pocházejí ze zvířat domácího původu prostých nakažlivých nemocí. V osvědčení bude též prohlášeno, že suroviny a výrobky zvířecího původu, které jsou v něm uvedeny, mohou býti vyvezeny bez nebezpečí přenosu nakažlivých nemocí.

Výše uvedené osvědčení nepotřebují tyto zvířecí suroviny a výrobky: suché kůže všeho druhu; suchá, solená nebo vyvápněná klihovka; vlna vyvápněná nebo po továrensku praná, odpadky vlny, vlna jirchářská, vše v uzavřených pytlích nebo balících; štětiny, zvířecí chlupy (žíně, hřívy atd.), peří, vše úplně suché, vyvařené nebo vyvápněné; rohy, kopyta, paznehty, kosti a zuby vyvařené, odtučněné nebo suché a zbavené měkkých částí; kostní a rybí moučka sterilisovaná vodní parou pod vysokým tlakem; suchá střeva, suché žaludky a měchýře, řádně zabalené v uzavřených bednách nebo sudech nebo dobře uložené v jiných obalech.

Zásilky, jež neodpovídají shora uvedeným požadavkům, a zvířata, která státní veterinář při prohlídce na hranicích uzná za nemocná, nakažená nebo podezřelá z nakažlivé nemoci, kterou dlužno hlásiti, mohou býti vráceny. Pohraniční veterinář poznamená na osvědčení důvod tohoto vrácení a podepíše své prohlášení. Vyrozumí o tom neprodleně a nejkratší cestou pohraničního veterináře vývozního státu.

Vrácení podezřelých zvířat bude omezeno na zvířata, která byla ve styku se zvířetem nemocným nebo podezřelým.

Nebyla-li zásilka vrácena a zjistí-li se u dovážených zvířat některá nakažlivá nemoc, až když zvířata prošla pohraniční stanicí dovozní země, budou podléhati zásilky příslušným ustanovením zdravotně-policejním.

V každém případě sepíše státní veterinář protokol o tom, co bylo zjištěno, a uvede učiněná veterinární opatření, která odůvodní, a zašle jej ústřednímu veterinárnímu úřadu své země, který vyrozumí o tom ústřední veterinární úřad země původu. Ke zprávě připojí se osvědčení, jež provázelo zvířata.

O případech, o nichž mluví tento článek, vyrozumí se přímo a bez prodlení zástupce druhé smluvní strany, pokud je jmenován podle článku 8.

Zjistí-li se na území jedné vysoké smluvní strany mor skotu, bude míti druhá strana právo omeziti nebo zakázati na tak dlouho, pokud trvá nebezpečí nákazy, dovoz a průvoz přežvýkavců, vepřů, surovin a výrobků přicházejících z těchto zvířat a vůbec všech předmětů, jimiž lze přenésti nakažlivinu.

Byla-li přenesena dopravou dobytka z území jedné vysoké smluvní strany na území druhé některá hlášením povinná nakažlivá nemoc zvířat nebo nabude-li některá z těchto nemocí nebezpečného rázu na území jedné z vysokých smluvních stran, má druhá strana právo omeziti nebo zakázati po dobu trvání nebezpečí nákazy dovoz a průvoz vnímavých zvířat, která přicházejí z území zamořených nebo ohrožených, jakož i dovoz a průvoz masa, zvířecích surovin a předmětů, kterými lze přenésti nakažlivinu.

Tyto omezení a zákazy mohou se vztahovati jen na území zamořená nákazou, odkud zvířata přicházejí, a na území sousední. Pokud jde o maso a živočišné výrobky, omezení a zákazy mohou se týkati pouze masa a výrobků pocházejících ze zvířat, jež mohou onemocněti některou z těchto chorob.

Za území se považuje politický okres (okres — járás).

Doba trvání nebezpečí nákazy u nemocí vyznačených v článku 2, lit. a), b), c), mimo mor skotu a plicní nákazy skotu, bude omezena na dobu stanovenou v témže článku. Tato doba bude se počítati ode dne, kdy nákaza byla vývozním státem prohlášena úředně za zaniklou.

Dovoz nemůže býti zakázán v případech sněti slezinné, sněti šelestivé, nákazy zvěře a skotu, vztekliny, prašiviny a puchýřiny jednokopytníků a skotu, červenky vepřového bravu, jakož i v případech tuberkulosy.

Vyskytnou-li se nakažlivé nemoci zvířat na hranicích nebo v jejich okolí, bude doprava mezi sousedními pohraničními okresy obou států podléhati vydaným omezením a zákazům podle ustanovení příslušných veterinárních zákonů vysokých smluvních stran, aby se tak čelilo nákaze a tato se potlačila.

Zákazy a omezení uvedené v tomto článku netýkají se zásilek provážených uzavřenými kraji železnicí ve vagonech uzavřených a zaplombovaných nebo lodí v uzavřených a oddělených prostorách, avšak jakékoliv nakládání, vykládání nebo zbytečné zdržování v krajích zamořených jest zakázáno.

Obě vysoké smluvní strany přiznávají si právo po dohodě vyslati na území druhé strany nebo tam trvale přiděliti veterinární zástupce, aby se informovali o zařízeních, opatřeních a podmínkách, týkajících se provádění této úmluvy.

Obě vysoké smluvní strany vyzvou své příslušné úřady, aby poskytly pomoc a daly všechny žádané informace veterinárním zástupcům druhé strany, jakmile o to požádají a jako takoví se prokáží.

Obě vysoké smluvní strany se zavazují, že uveřejní v době co nejkratší zprávu o zdravotně-veterinárním stavu k 1. a 15. každého měsíce. Tato zpráva bude ihned po uveřejnění zaslána přímo veterinární ústřední službě druhé strany.

Veterinární úřady sousedních pohraničních okresů (okres — járás) oznámí si vzájemně a přímo případy nakažlivých nemocí, jakmile se objeví, a to:

telegraficky — každý případ moru skotu a plicní nákazy skotu, dále případy slintavky a kulhavky, jež by snad opravňovaly, aby se omezil pohraniční styk zvířat;

písemně — ostatní případy slintavky a kulhavky, dále případy sněti slezinné, hřebčí nákazy, vozhřivky, vztekliny, moru vepřů, nákazy vepřů, cholery drůbeže a moru slepic, jakmile budou zjištěny.

Kromě toho veterinární úřady sousedních pohraničních okresů oznámí si vzájemně 1. každého měsíce stav nákaz povinných hlášením v pohraničních okresech, dále obce zamořené, počet zamořených dvorců a počet nemocných zvířat. Nebyla-li zjištěna v příslušném měsíci nákaza, není třeba oznámení.

Jakmile se zjistí na území jedné vysoké smluvní strany mor skotu, plicní nákaza skotu, hřebčí nákaza nebo slintavka a kulhavka, tato ve zhoubné formě s vysokou úmrtností, bude ihned a přímo zpraven ústřední veterinární úřad telegraficky o vzniku a rozsahu nákazy.

Železniční vozy, lodi, části lodí, kterými byli přepravováni jednokopytníci, přežvýkavci, vepřový brav a drůbež, jakož i nářadí, patřící k těmto přepravním prostředkům, budou čištěny a desinfikovány bezprostředně po použití a to podle předpisů platných v dotčené zemi. Rampy, můstky a použité nářadí budou rovněž čištěny po každé zásilce a podle potřeby desinfikovány. Není námitek, aby se používalo při desinfekci roztoku sodného louhu (žíravé sody).

Zmíněná desinfekce, provedená podle ustanovení odstavce 1 na území jedné vysoké smluvní strany, bude uznána druhou za dostatečnou.

Ustanoveními této veterinární úmluvy řídí se též doprava zvířat mezi pohraničními pásmy ve smyslu úmluvy o úpravě pohraničního styku, sjednané mezi oběma vysokými smluvními stranami, pokud nebylo v následujícím jinak stanoveno.

1. 1. Přechod zvířat na pastvu z území jedné vysoké smluvní strany na území druhé strany bude dovolen za těchto podmínek:

   Vlastníci stád předloží při přechodu hranice celnímu úřadu ku přezkoušení a k potvrzení ve 2 exemplářích seznam zvířat, která chtějí hnáti na pastvu. Seznam bude vydávati místní obecní úřad s udáním jména vlastníka (průvodce), druhu, pohlaví, počtu, jakož i podstatných vnějších známek zvířat.

   Úřady místa původu, jakož i obcí, kterými snad zvířata budou hnána, potvrdí, že na jejich území nevyskytují se žádné na dotčená zvířata přenosné nákazy, které dlužno hlásiti.

   V seznamech zvířat, jež mají zůstati na pastvině více než 7 dní, budiž však potvrzeno státním veterinářem, že zvířata v seznamu uvedená byla prohlédnuta bezprostředně před vyhnáním na pastvu a shledána zdravými a že ani v obci, z níž mají býti zvířata hnána na pastvu, a budou-li hnána územím jiné obce, ani v této obci se nevyskytuje nákaza, kterou dlužno hlásiti a jež jest přenosná na druh zvířat, o něž jde. Při návratu těchto zvířat s pastvy potvrdí příslušný státní veterinář druhé smluvní strany krom zdravotního stavu těchto zvířat, že v obci, kde zvířata byla na pastvě, ani v obcích; jejichž územím budou snad zvířata hnána, nevyskytuje se žádná z nákaz, které je nutno ohlásiti a jež jsou přenosné na druh zvířat, o něž jde.

1. 2. Doprava zvířat pracovních, k tahu nebo jezdeckých, zvířat určených ke kastraci, k vážení nebo k veterinárnímu ošetření, jakož i jednotlivých zvířat (nejvýše 5 kusů), která jsou hnána každodenně na pastvu, a konečně zvířat, která jsou hnána k napájení a k plavení, jest dovolena oběma směry za podmínky, že platné celní předpisy budou zachovány a zvířata budou opatřena osvědčením (dobytčím pasem) starosty obce, kde je stáj. Jde-li o více zvířat, může se vydati hromadné osvědčení (dobytčí pas). V osvědčení (dobytčím pasu) bude uvedeno místo určení, důvod překročení hranice, jakož i označení, kde zvířata mají pracovati. Krom toho místní úřad potvrdí, že není v obci původu, a budou-li zvířata hnána územím některé jiné obce, ani v této obci žádné nemoci, jež jest přenosná na druh zvířat, o něž jde, a kterou dlužno hlásiti.

   V nutných případech (požár, povodeň nebo jakákoli pohroma, pomoc duchovní, lékařská nebo veterinární) dobytčí pasy nebudou žádány.

1. 3. Ojedinělé případy sněti slezinné, sněti šelestivé, nákazy zvěře a skotu, vztekliny, červenky vepřového bravu, tuberkulosy, prašiviny a puchýřiny v obci původu nejsou na závadu, aby se vydala dotčená potvrzení pro zvířata uvedená v bodech 1 a 2, jestliže tato zvířata nepocházejí z nakažených hospodářství. Takové onemocnění musí však býti poznamenáno v osvědčení.
2. 4. Osvědčení, kterým se potvrzuje, že obce jsou prosty nákaz, platí, pokud jde o zvířata určená k práci a na pastvu, jakož i u zvířat, která jsou napájena a plavena — jde-li o častější přecházení hranic — po dobu 30 dnů a pokud jde o zvířata k tahu nebo jezdecká a zvířata určená ke kastraci, veterinářskému ošetření a k vážení po dobu 10 dnů s podmínkou, že za této doby nevyskytne se nákaza, která by vyžadovala zrušení těchto osvědčení. Po uplynutí lhůt shora uvedených mohou býti osvědčení prodloužena.
3. 5. Vznikne-li však v době pastvy nebo práce nemoc, která jest nakažlivou pro druh zvířat, o něž jde, buď u části stád na pastvě nebo u pracovních zvířat nebo na území obce, kde jsou zvířata, nebo na cestě, kterou se mají vrátiti, bude návrat zvířat na území druhého státu zakázán, pokud z vyšší moci (nedostatek krmiva, špatné počasí, atd.) nebude nutno učiniti výjimku. V tomto případě vrátí se zvířata jen, bude-li se dbáti zajišťovacích opatření, na nichž se dohodnou příslušné úřady dotčených okresů, aby se zamezil přenos nákaz.
4. 6. Zvířata uvedená v bodech 1 a 2 nebudou podrobena při přechodu hranice pohraniční veterinární prohlídce. Aby bylo možno zjistiti jejich totožnost, zvířata musí se vrátiti touže pohraniční stanicí, kde překročila hranici.
5. 7. Zvláštní předpisy, kterých snad bude potřeba, aby se zabezpečil chod hospodářství v pohraničních pásmech, stanoví se v takových případech společnou dohodou ministerstev zemědělství obou států po slyšení příslušných ministerstev financí.

Omezení a zákazy, které snad by mohly ještě býti v účinnosti v okamžiku vstupu v platnost této úmluvy a které by nebyly s těmito ustanoveními v souhlase, budou zrušeny.

Vznikne-li při provádění této úmluvy mezi oběma vysokými smluvními stranami neshoda výkladu a požádá-li o to jedna ze smluvních stran, bude jmenována smíšená komise, jejíž mínění bude vzato v úvahu při rozhodnutí, jež se musí učiniti.

Obě vysoké smluvní strany jmenují po dvou členech, aby utvořili komisi, která bude míti právo přibrati si pátého člena, nebude-li lze dosíci dohody.

Na první schůzi, na níž má býti jmenován pátý člen, bude tento vybrán mezi příslušníky vysoké smluvní strany, určené losem. Na příští schůzi bude pátý člen vybrán mezi příslušníky druhé strany.