(Překlad.)
Obchodní smlouva
mezi Československou republikou a Maďarským královstvím.
President Československé republiky a Jeho Výsost Nejjasnější správce Maďarského království rozhodli se uzavříti smlouvu za účelem usnadnění a rozvoje obchodních styků mezi Československou republikou a Maďarským královstvím a jmenovali svými plnomocníky:
President Československé republiky:
J. E. pana Dr. Kamila Kroftu,
ministra zahraničních věcí,
Jeho Výsost Nejjasnější správce Maďarského království:
J. E. pana Jana Wettsteina de Westersheimb,
mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra,
kteří, shledavše své plné moci v dobré a náležité formě, shodli se na těchto článcích:
Příslušníci obou smluvních stran budou požívati na území druhé strany zacházení podle doložky o nejvyšších výhodách, zvláště pokud jde o cestování, pobytu, nastupování a provozování obchodu, živnosti a jakéhokoli jiného zaměstnání i práv a zájmů z toho plynoucích. Pokud jde o jejich právní postavení, jejich movitý a nemovitý majetek, jejich práva a zájmy, bude se s nimi nakládati stejně příznivě jako s příslušníky, kteréhokoli třetího státu.
Příslušníci obou smluvních stran budou svobodně spravovati své záležitosti na území druhé strany buď osobně nebo prostředníkem podle své vlastní volby, aniž budou podléhati v tomto směru jiným omezením než těm, kteráž jsou ustanovena obecně platnými zákony a nařízeními v onom území. Budou míti právo, buď osobně, buď prostředníkem, vystupovati před soudy a budou míti volný přístup k správním úřadům druhé strany, aniž budou podléhati jiným omezením než oněm, kteráž jsou všeobecně ustanovena zákony a nařízeními v onom území a bude se s nimi nakládati v každém směru stejně jako s příslušníky kteréhokoli jiného státu.
Na podkladě předcházejících ustanovení smluvní strany nemohou se dovolávati pro své příslušníky výhodnějšího zacházení než toho, které přiznají v kterékoli části své vlastní země příslušníkům druhé strany.
S příslušníky jedné smluvní strany, kteří se odebírají na veletrhy a trhy v území druhé strany, bude se navzájem nakládati jako s vlastními příslušníky.
Obchodníci, továrníci a jiní živnostníci jedné smluvní strany, kteří prokáží předložením živnostenské legitimace, vydané příslušnými úřady své země, že jsou tam oprávněni provozovati obchod nebo živnost a že tam platí zákonité daně a dávky, budou míti právo buď osobně nebo cestujícími, kteří jsou v jejich službách, nakupovati na území druhé smluvní strany zboží u obchodníků nebo výrobců nebo ve veřejných prodejnách. Rovněž mohou přijímati zakázky, i podle vzorků, od obchodníků nebo jiných osob, které pro svůj obchod nebo živnost používají zboží podobného tomu, jež se nabízí, aniž za to musí platiti nějakou zvláštní daň nebo dávku.
Obchodníci a živnostníci, kteří mají živnostenskou legitimaci, a obchodní cestující, kteří jsou v jejich službách, smějí sice bráti s sebou vzorky nebo modely, nikoli však zboží.
Živnostenské legitimace musejí souhlasiti se vzorem uvedeným v mezinárodní úmluvě o zjednodušení celních formalit, podepsané v Ženevě dne 3. listopadu 1923.
Smluvní strany si oznámí navzájem, které úřady jsou zmocněny, aby vydávaly živnostenské legitimace.
Obchodníci nebo živnostníci (obchodní cestující), kteří mají živnostenskou legitimaci, nebudou míti právo ani uzavírati obchody ani je zprostředkovati pro jiné obchodníky a živnostníky než vyjmenované v živnostenské legitimaci. Smějí, jen cestujíce, vyhledávati zakázky a nakupovati zboží.
Pokud jde o formality všeho druhu, kterým jsou podřízeni tito obchodníci nebo živnostníci (obchodní cestující) na územích smluvních stran, zabezpečují si obě strany nakládání stejně příznivé jako nakládání, jež jest nebo bude přiznáno kterémukoli státu.
Příslušníci obou smluvních stran budou osvobozeni na území druhé strany od jakéhokoli závazku v osobní službě vojenské jak ve vojsku pozemním, námořním nebo vzdušném, tak v jiných zařízeních vojenských nebo vojensky organisovaných, určených k obraně státu a k udržování pořádku a bezpečnosti uvnitř státu; rovněž budou osvobozeni od všech dávek, ukládaných místo této služby.
Budou však přidrženi k tomu, aby se podrobili jiným plněním než osobní službě vojenské (jako na př. rekvisicím, ubytování vojska, přípřežím atd.) v rozsahu a podle pravidel používaných pro vlastní příslušníky.
Na druhé straně nebude se jim nijak brániti, aby plnili svoji vojenskou povinnost ve svém vlastním státě.
Rovněž budou osvobozeni od každé povinné úřední funkce povahy soudní, správní nebo samosprávné, vyjma závazek, že vezmou na sebe poručenství (opatrovnictví) nad svými spoluobčany.
Akciové společnosti a jiné obchodní, průmyslové a finanční společnosti, včetně pojišťovacích společností, jakož i výdělková, hospodářská a úvěrová společenstva, které mají sídlo na území jedné smluvní strany a které podle jejích zákonů jsou po právu ustaveny, budou míti právo také na území druhé strany, budou-li dbáti příslušných zákonů a nařízení, uplatňovati všechna svá práva a zejména vystupovati před soudy jako žalobce nebo žalovaný.
Příslušníci obou smluvních stran, včetně obchodních a průmyslových společností a jiných sdružení téhož druhu, nebudou platiti za provozování obchodu nebo živnosti na území druhé strany žádné jiné nebo vyšší daně, dávky nebo poplatky, než jaké se vybírají od vlastních příslušníků.
Při vyměřování dávek všeho druhu z obchodu a živností nebude míti původ zboží, jehož se používá v těchto podnicích, sám o sobě za následek nepříznivější vyměřování.
Akciové společnosti a jiné obchodní a průmyslové společnosti, které jsou na území jedné strany po právu ustaveny a přejí si rozšířiti, jakmile tato smlouva vstoupí v platnost, svou obchodní činnost na území druhé strany, připustí se podle zákonů a nařízení platných v dotčeném státním území, pokud k tomu potřebují zvláštního povolení. Nicméně budou tyto společnosti požívati jak v tomto, tak v každém jiném směru týchž práv jako společnosti téhož druhu kteréhokoliv třetího státu, které byly uznány za ustavené po právu.
Vnitřní dávky vybírané na účet kohokoli, které zatěžují nebo budou zatěžovati výrobu, úpravu nebo spotřebu nějakého zboží na území jedné smluvní strany, nesmějí postihnouti výrobky druhé strany z jakéhokoli důvodu více nebo nepříznivěji než domácí výrobky téhož druhu nebo výrobky jiné země.
Obě smluvní strany zabezpečí na svém území příslušníkům druhé strany účinnou ochranu proti nekalé soutěži a budou s těmito příslušníky nakládati v tomto směru stejně jako s vlastními příslušníky.
Obě smluvní strany se zavazují, že budou dbáti zákonů a nařízení platných v území druhé strany, které jim byly řádně oznámeny příslušnými úřady a upravují používání označení místního původu, včetně označení krajin a zemí, výrobků z vinné révy, piva, minerálních vod a výrobků z minerálních vod. Dovoz, vývoz, prodej, uvádění do obchodu nebo vůbec uvádění do oběhu výrobků opatřených označeními, jež se příčí těmto zákonům a nařízením, musí býti zakázány a potlačovány vhodnými opatřeními.
Československo se zavazuje, že učiní vhodná opatření k tomu, aby maďarské paprice (füszerpaprika), která byla vyrobena na území maďarského státu a byla dovezena do území Československé republiky a tam uváděna do obchodu nebo oběhu, byla poskytnuta, jako specificky maďarskému výrobku, podle platných československých předpisů vhodná ochrana ať proti porušování jakosti či proti nesprávnému označování jejího místního původu. Maďarská vláda oznámí k tomu cíli vládě Československé příslušné předpisy, jež se vztahují na ochranu papriky.
Pod názvem „československý chmel“, zvláště pod pojmenováním „český chmel“ („žatecký chmel“, „roudnický chmel“, „úštěcký chmel“, „dubský chmel“), „moravský chmel“ („tršický chmel“), smí se uváděti v Maďarsku do oběhu jen chmel známkovaný a provázený ověřovací listinou některé veřejné československé známkovny podle zákonných předpisů o označování původu chmele, platných v Československé republice. Mimo to musí býti takový chmel v původním balení, t. j. v obalu opatřeném označením původu, pečetí a plombou, podle zmíněných československých předpisů.
Maďarsko se zavazuje, že použije na všechny případy jsoucí v rozporu s ustanoveními předchozího odstavce, ustanovení zákonného článku XLVI z roku 1895. Kdyby Maďarsko nahradilo zmíněný zákonný článek novými zákonnými ustanoveními, zabezpečilo by československému chmelu alespoň stejně účinnou ochranu novým zákonodárstvím.
Smluvní strany prohlašují ochotu, že budou stíhati a trestati podle předpisů o tom platných padělání cejchovních známek druhé smluvní strany, spáchaná na jejich území. Rozumí se, že jest pokládati vzájemnost za zaručenu, pokud tyto předpisy vyžadují vzájemnosti.
Zboží, zemské plodiny a průmyslové výrobky, pocházející z jedné smluvní strany, nebudou podléhati při dovozu na území druhé strany jinému nebo nepříznivějšímu nakládání, než jaké bylo přiznáno kterékoli jiné zemi, a zejména nebudou podrobeny ani vyšším ani jiným clům nebo dávkám, včetně všech vedlejších dávek a přirážek než oněm, které se vybírají ze stejných výrobků nebo zboží kterékoli jiné země.
Zboží, zemské plodiny a průmyslové výrobky, pocházející z jedné smluvní strany, nebudou při vývozu na území druhé strany zatíženy cly, dávkami a celními předpisy nepříznivějšími než oněmi, jaké jsou stanoveny při vývozu stejného zboží do země posuzované nejpříznivěji v tomto směru.
Dovozní cla v Československu na výrobky maďarské vyjmenované v příloze A této smlouvy a dovozní cla v Maďarsku na výrobky československé vyjmenované v příloze B této smlouvy nepřekročí sazeb vyznačených v těchto přílohách.
Nakládání podle doložky o nejvyšších výhodách, stanovené v předchozích článcích, nebude zahrnovati:
- 1. Výsady přiznané jednou ze smluvních stran, aby se usnadnil pohraniční styk se sousedními státy.
- 2. Práva a výsady plynoucí z celní unie.
- 3. Práva a výsady, přiznané některou ze smluvních stran třetím státům v mnohostranných úmluvách, na nichž by druhá strana nebyla zúčastněna, jestliže tato práva a výsady byly sjednány v mnohostranných úmluvách, sjednaných pod záštitou Společnosti národů nebo jí zaznamenaných a otevřených k přístupu všech států. Dotčená smluvní strana může však požadovati výhodu z těchto práv nebo výsad, jestliže tato práva nebo výsady byly sjednány také v jiných úmluvách než mnohostranných, odpovídajících shora uvedeným podmínkám nebo také je-li strana, která požaduje, aby jich byla účastna, ochotna poskytnouti navzájem stejné nakládání.
Maďarsko zabezpečuje bezpodmínečné osvobození od cel a dávek československým průvozním zásilkám, které procházejí maďarským územím na dílčí trati Drégelypalánk—Ipolytarnócz v lomené dopravě, to jest v kombinované dopravě na veřejných cestách a železnicích a které k tomu cíli se podávají k přepravě nebo přejímají na maďarských železničních stanicích, ležících na zmíněné trati.
Stejně zabezpečuje Československo bezpodmínečné osvobození od cel a dávek maďarským průvozním zásilkám, které procházejí československým územím na dílčích tratích Pastuchov—Šahy a Výlok—Čop—Slovenské Nové Mesto v lomené dopravě, to jest v kombinované dopravě na veřejných cestách a železnicích, a které k tomu cíli se podávají k přepravě nebo přejímají na československých železničních stanicích, ležících na zmíněných tratích.
Tato zvýhodněná doprava se připouští jen na celních cestách, na nichž jsou s obou stran celní úřady.
Zřízencům celních úřadů jedné smluvní strany, kteří budou míti řádně vydané legitimace, dovolí se, aby doprovázeli průvozní zásilky v území druhé smluvní strany od hranice až k železniční stanici a naopak, jakož i aby projednali celní formality v dotčené cizí železniční stanici.
Bližší podrobnosti této zvýhodněné dopravy stanoví se vzájemnou dohodou mezi celními správami obou stran.
Obě vlády jsou ochotny sjednati a připustiti podobnou dopravu také na jiných dílčích tratích, bude-li toho potřebí.
Smluvní strany se zavazují, že nebudou zatěžovati žádným způsobem vzájemný obchod obou zemí zákazy neb omezeními v dovozu a vývozu.
Vyhrazují si však právo, aby mohly učiniti výjimky z této zásady z důvodů níže vyjmenovaných a pokud tyto zákazy neb omezení budou zároveň platiti pro všechny ostatní země, jež jsou v podobném postavení:
- 1. Zákazy neb omezení vztahující se k bezpečnosti státu a veřejné bezpečnosti;
- 2. zákazy neb omezení vydané z důvodů mravnosti nebo lidskosti;
- 3. zákazy neb omezení týkající se oběhu zbraní, střeliva a válečného materiálu nebo za výjimečných okolností všeho ostatního válečného zásobování;
- 4. zákazy neb omezení vydané na ochranu veřejného zdravotnictví, nebo k ochraně zvířat nebo rostlin proti nemocem, hmyzu a škodlivým cizopasníkům;
- 5. zákazy neb omezení vývozu k ochraně národního majetku uměleckého, historického neb archeologického;
- 6. zákazy neb omezení vztahující se k zlatu, ke stříbru, k penězům, k papírové měně a k cenným papírům;
- 7. zákazy neb omezení mající za účel rozšířiti na cizozemské výrobky úpravu zavedenou uvnitř země, pokud jde o výrobu, obchod, dopravu a spotřebu podobných domácích výrobků;
- 8. zákazy neb omezení uplatňované na výrobky, které jsou nebo budou uvnitř země předmětem státního monopolu nebo monopolu prováděného pod dozorem státu, pokud jde o výrobu neb obchod.
Bez újmy ustanovení platných v tomto směru a bude-li se níže uvedené zboží dovážeti nebo vyvážeti podle předpisů upravujících jeho oběh, bude se tento oběh prováděti takto:
- 1. Při dovozu a vývozu budou vzájemně osvobozeny od cla a dávek:
- a) vzorky, též na lepence, jichž se nemůže jinak použíti, avšak s výjimkou zboží státního monopolu nebo poživatin;
- b) známkované obaly všeho druhu, již upotřebené, jde-li o obaly vrácené, pocházející z vyvezených zásilek a vracejí-li se v určené lhůtě.
- 2. Níže vyjmenované předměty budou dočasně osvobozeny od dovozních a vývozních cel s podmínkou, že podléhají při proclení záznamnímu řízení:
- a) předměty určené k opravě, při čemž se rozumí, že to, co se v cizině přidalo, podléhá clu a dávkám platným v tomto směru;
- b) předměty určené k vyzkoušení, k pokusům nebo napodobení;
- c) nástroje a nářadí, určené pro strojníky ať jsou dováženy neb vyváženy jimi samými, nebo ať jsou jim zasílány před tím nebo potom, co strojníci překročili hranice;
- d) zboží dovážené jako vzorek;
- e) zboží, dovážené na výstavy, soutěže a veletrhy;
- f) stěhovací vozy, které přestupují hranici k dopravě předmětů z území jedné smluvní strany na území strany druhé, i když se vracejí s novým nákladem, ať na kterémkoliv místě převzatým, s výhradou, že se jich zatím nepoužilo ke vnitřní dopravě. Rozumí se, že se tyto dopravní prostředky rozumějí s příslušenstvím potřebným k pravidelným účelům dopravním a že lhůta k zpětnému vývozu jest omezena na šest měsíců;
- g) vzorky a modely ve smyslu článku 10 mezinárodní úmluvy o zjednodušení celních formalit sjednané v Ženevě dne 3. listopadu 1923;
- h) vnější obaly všeho druhu, již upotřebené, které se dovážejí k naplnění a znovu vyvážejí naplněné.
- 3. Jestliže zboží, odeslané z jedné z obou zemí do druhé, bylo vráceno původnímu odesilateli proto, že jeho příjemce ho nepřijal, nebo z jiných příčin, upustí se při zpětném vývozu od vybrání vývozního cla a dávek a vrátí se dovozní clo a dávky již zaplacené nebo se upustí od požadování dlužných cel dovozních a dávek za podmínky, že zboží zůstalo až do zpětného vývozu pod dozorem celního úřadu nebo veřejného dopravního podniku a že se zpětný vývoz provedl ve lhůtě tří měsíců, počítajíc od dovozu stejnou dopravní listinou, aniž se cokoli změnilo na zboží.
Clo a vedlejší dávky dovozní již zaplacené budou vráceny též tehdy, bude-li zboží odbavené do volného oběhu vráceno příjemcem odesilateli v témže stavu, nebo bude-li zboží odesláno z příkazu a na účet zasilatele jiné osobě v zemi zásilky, nebo v kterékoli třetí zemi proto, že se příjemce zřekl obchodu nebo proto, že mu zboží nevyhovovalo, za podmínky, že se zpětný vývoz provede u téhož celního úřadu, který zboží při dovozu odbavil, že se tak stalo v dvouměsíční lhůtě ode dne odbavení a konečně, že důvody zpětného vývozu byly řádně prokázány a že totožnost zboží byla zjištěna.
Úmluva veterinární týkající se dopravy zvířat, zvířecích surovin a produktů, včetně ustanovení o desinfekci železničních vozů a lodí (Příloha C) bude nedílnou součástí této smlouvy a zůstane tak dlouho v platnosti jako ona.
Bez újmy ustanovení úmluvy stanovící definitivní dunajský statut podepsané v Paříži dne 23. července 1921, která se vztahuje na režim na zmezinárodněné dunajské síti, bude se používati, pokud jde o vnitřní plavbu, těchto ustanovení:
S příslušníky, majetkem a vlajkami jedné smluvní strany bude se v každém směru nakládati ve všech přístavech a na všech vnitřních vodních cestách druhé smluvní strany stejně příznivě, jako s příslušníky, majetkem a vlajkami této smluvní strany.
Lodi a vory obou smluvních stran jsou zejména oprávněny dopravovati cestující a zboží všeho druhu, přicházející z kteréhokoli přístavu a veřejného nákladiště nebo výkladiště druhé smluvní strany nebo tam určené za podmínek, které nebudou nepříznivější než podmínky, jichž se používá na lodi a vory této strany.
S těmito loďmi a vory bude se nakládati na základě úplné rovnosti jako s loďmi a vory pobřežního státu samého, jak pokud jde o používání přístavu a veřejných nákladišť a výkladišť s jejich výstroji a zařízením, tak pokud jde o přístavní dávky a poplatky všeho druhu, aniž se bude bráti v úvahu, zda tato výstroj nebo zařízení se spravuje nebo používá státem, obcemi nebo veřejnými korporacemi nebo soukromými koncesionáři.
Dávky a poplatky budou se požadovati jen za skutečné použití shora zmíněné výstroje nebo zařízení.
Doprava cestujících a zboží podrobí se jen omezení, která vyplývají z celních a policejních řádů, ze zdravotnických a veterinárních předpisů, z předpisů o přistěhovalectví a vystěhovalectví, jakož i ze zákazů neb omezení dovozu a vývozu.
Projíždějící lodi nebudou platiti žádnou dávku za průvod a prohlídku. Bude-li však třeba loď doprovázeti, bude museti majitel lodi ubytovati zdarma a přiměřeným způsobem na palubě členy průvodu a dodati za nákupní ceny za náhradu v penězích úředníkům stravu lodních důstojníků a zřízencům stravu posádky.
O vzájemném uznávání lodních papírů, které by byly vydány příslušnými úřady obou smluvních stran, budou jednati zvláštní dohody, které se mají sjednati ve lhůtě co nejkratší.
Obě smluvní strany se zavazují, že zjednoduší nutné formality celního a jiného dozoru tak, aby se zamezilo zbytečné zdržování.
Používání silnic a jiných cest, prámů (přepravních bárek) a mostů, pokud jsou určeny k veřejné dopravě, povoluje se příslušníkům druhé smluvní strany za týchž podmínek a zaplatí-li se tytéž daně a dávky, které platí vlastní příslušníci.
Smluvní strany se shodují v tom, že ve svých vzájemných stycích budou používati ustanovení mezinárodní úmluvy o zjednodušení celních formalit, podepsané v Ženevě dne 3. listopadu 1923.
Obě smluvní strany budou ve svých stycích, pokud jde o průvoz jejich územím, vzájemně používati ustanovení úmluvy a statutu o volnosti průvozu, která byla podepsána v Barceloně dne 20. dubna 1921.
Pokud jde o poštovní, telegrafní a telefonní styky mezi oběma státy, bude se používati ustanovení platných úmluv, dohod a prováděcích úprav světové poštovní unie a mezinárodní úmluvy a prováděcích úprav o telegrafii potud, pokud tyto styky nebudou upraveny ustanoveními zvláštních dohod, které byly nebo budou sjednány mezi dotčenými správami.
Zboží podané ku přepravě na území jedné ze smluvních stran a přepravované do území druhé smluvní strany nebo přepravované v průvozu tímto územím do území některého státu třetího, bude, pokud jde o jeho výpravu, přepravu, výpočet přepravného podle vnitřních tarifů (místních nebo přímých), jakož i o veřejné dávky týkající se přepravy požívati za týchž podmínek týchž výhod jako zboží téhož druhu podané ku přepravě na území druhé smluvní strany a přepravované v témže směru a na téže trati.
Této zásady bude se rovněž používati pro zboží, které je na území druhé smluvní strany přepravováno přes hranice jinými dopravními prostředky než železnicemi a potom dále přepravováno železnicí. V tomto případě nesmí se činiti žádný rozdíl mezi plavebními společnostmi smluvních stran, pokud jde o přepravné na železnici, počítajíc v to poplatky za překládání.
Nicméně obě smluvní strany shodují se v tom, že používání železničních tarifů, slev a jiných úlev pro přepravu zboží téhož druhu z území jedné ze smluvních stran do území druhé strany nebo v průvozu tímto územím do některého třetího státu bude moci záviseti na podmínkách níže uvedených:
- a) podmínka přepravy určitého nejmenšího stanoveného množství zboží týmž odesilatelem nebo témuž příjemci ve stanovené lhůtě;
- b) podmínka, že zboží bude najednou podáno ku přepravě v množství dostatečném pro sestavení celého vlaku nebo části vlaku;
- c) podmínka vnitřní spotřeby;
- d) podmínka, že předchází nebo následuje přeprava po vodě nebo vzduchem.
Každá jiná podmínka vylučující použití sníženého vnitřního tarifu, právě jako všechny podmínky odporující zásadám stanoveným v tomto článku, budou se považovati, pokud jde o výše zmíněné přepravy, za neúčinné a neplatné.
Při přepravě cestujících, zavazadel a spěšnin po železnicích nebude se činiti rozdíl v nakládání mezi příslušníky smluvních stran, pokud jde o výpravu, přepravu, použití přepravného a o veřejné dávky týkající se této přepravy. Železniční správy obou smluvních stran budou povinny zajistiti vhodné spoje osobními vlaky a oběh přímých vozů. Vynasnaží se také se své strany, aby zjednodušily a urychlily pokud možno provádění celních a pasových formalit, a budou dbáti toho, aby zabezpečily rychlou a pravidelnou přepravu zboží.
Výpočet nejnižšího dovozného vyplývající z použití zásad v tomto článku stanovených se vezme na žádost jedné ze smluvních stran za podklad pro sestavení přímých tarifů, na nichž oba státy mají zájem.
Ustanovení tohoto článku se nevztahují na slevy poskytované ve prospěch dobročinných účelů, ani na slevy poskytované při přechodné veřejné pohromě, ani na slevy poskytované veřejným zaměstnancům, zaměstnancům dopravních podniků neb obchodním cestujícím, ani na slevy poskytované pro vzorkové kufry, ani na slevy poskytované ve prospěch přeprav konaných pro železniční správy nebo pro státní veřejnou správu občanskou nebo vojenskou.
Zvláště jest podle možnosti usnadniti vzájemné dopravní styky zavedením výhodných jízdních řádů s dobrými spoji v osobní a nákladní dopravě, jakož i přímým přechodem jednotlivých vozů a vozových skupin.
Smluvní strany budou pečovati o to, aby se jejich železniční správy dohodly o rychlém a bezpečném provádění přepravy zboží nutné potřeby, zejména potravin, živých zvířat, paliva, nafty a jejích derivátů.
Smluvní strany budou pečovati o to, aby jejich železniční správy usnadnily vzájemnou dopravu, přihlížejíce pokud možno ke vzájemným přáním.
Pro přejímání, vracení, přechod a používání železničních vozů budou platiti ustanovení právě platné úmluvy o vzájemném užívání nákladních vozů v mezinárodní dopravě (R. I. V.) a ustanovení úmluv Svazu pro používání osobních a zavazadlových vozů v mezinárodní dopravě (R. I. C.).
Železniční správy se vynasnaží všemi prostředky, jež jsou jim po ruce, aby zamezily všeliké přerušení dopravy.
Musela-li by býti doprava přerušena nebo omezena pro dopravní obtíže, vejdou postižené železniční správy co nejrychleji ve styk se železniční správou druhého státu, aby se s ní dohodly o vhodných opatřeních k zajištění vstupu nebo přechodu na území druhého státu. Dotčené správy odstraní překážky v dopravě již vzniklé všemi prostředky, jež mají po ruce.
Doprava cestujících a zboží po železnicích bude mezi smluvními stranami prováděna podle Mezinárodní úmluvy o přepravě cestujících a zavazadel po železnicích sjednané v Bernu dne 23. října 1924 (C. I. V.) a podle Mezinárodní úmluvy o přepravě zboží po železnicích sjednané v Bernu téhož dne (C. I. M.), jakož i podle jednotných doplňujících ustanovení vypracovaných Mezinárodním železničním přepravním výborem a podle Jednotné úmluvy železničních správ o mezinárodní přepravě zboží po železnicích z 1. dubna 1932 (C. T. M.), jakož i podle úmluv a úprav, jež budou v budoucnosti sjednány a k nimž smluvní strany přistoupí.
Nahradí-li nové mezinárodní úmluvy úmluvy uvedené v předcházejícím odstavci a přistoupí-li k nim smluvní strany, budou tyto nové úmluvy přijaty smluvními stranami místo zmíněných úmluv.
Smluvní strany vyzvou své železniční správy, aby se postaraly o to, aby podle vývoje a potřeby dopravy cestujících a zboží byly sestaveny přímé tarify a dány k použití zákaznictvu pro přepravu mezi jejich územími, jakož i mezi územím jedné smluvní strany a územím některého třetího státu v průvozu územím druhé smluvní strany.
Při tvoření přímých tarifů se bude podle možnosti přihlížeti také ke slevám sazeb poskytnutým vyhláškami pro dotčené přepravní trati. Všechny tarify, změny tarifů a všechny tarifní slevy ve vnitřní a svazové dopravě musí býti náležitě uveřejněny dříve, než vejdou v platnost. Tajné slevy, tajné refakce a jiné tajné výhody, jichž účelem by bylo snížiti sazby uveřejněných tarifů, nejsou přípustné.
Vozidla — počítajíc v to lokomotivy, motorové vozy, atd. —, movité předměty všeho druhu, které jsou v těchto vozidlech a náležejí železnici, jakož i pokladní hotovosti a pohledávky železnice vyplývající z mezinárodní dopravy nesmí se zabaviti na území jiného státu než toho, jemuž podléhá vlastnická správa, vyjma případ, kdy se zabavení stalo na základě rozsudku vyneseného soudem státu, jemuž náleží vlastnická železnice.
Obě smluvní strany prohlašují, že jsou ochotny sjednati zvláštní úmluvu upravující úlevy v pohraničním styku.
Obě smluvní strany prohlašují, že jsou ochotny sjednati zvláštní úmluvu o vzájemné pomoci při celním řízení, zamezování, stíhání a trestání přestupků celních předpisů a o vzájemné právní pomoci v celních trestních záležitostech.
Smluvní strany se zavazují, že budou blahovolně zkoumati otázku nakládání s pracovníky a zaměstnanci jedné smluvní strany na území druhé, pokud jde o ochranu pracovníků a zaměstnanců a pokud jde o sociální pojištění, aby se s obou stran těmto pracovníkům a zaměstnancům zaručilo vhodnými dohodami nakládání, skýtající jim výhody co možná stejně hodnotné. Tyto úpravy budou ustanoveny zvláštní úmluvou.
Obě smluvní strany se shodují v tom, že se vyhrazují zvláštní konsulární úmluvě otázky týkající se připouštění konsulů (generálních konsulů, konsulů, místokonsulů a konsulárních agentů), jakož i otázky týkající se jejich výsad, výhrad a práv.
Jest však shoda v tom, že až do sjednání této úmluvy konsulové jedné smluvní strany budou požívati, po připuštění druhou smluvní stranou a za předpokladu vzájemnosti, na území druhé strany týchž výsad, výhrad a práv, jako požívají nebo budou požívati konsulové kterékoli třetí země.
Obě smluvní strany se dále shodují v tom, že neposkytnou se zřetelem na podmínku vzájemnosti výsady, výhrady a práva, které — v důsledku doložky o nejvyšších výhodách — jest nutno poskytnouti konsulům jedné strany na území druhé, v širším rozsahu než se přiznávají konsulárním zástupcům této smluvní strany na území první strany.
Tato smlouva bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny v Budapešti co nejdříve.
Smlouva vstoupí v platnost 30 dní po výměně ratifikačních listin.
Nicméně obě vlády mohou se dohodnouti o tom, aby byla uvedena v prozatímní platnost též před ratifikací.
Tato smlouva zůstane v platnosti tak dlouho, dokud nebude vypověděna jednou ze smluvních stran; výpověď nabude účinnosti za šest měsíců ode dne jejího oznámení.
Obchodní dohoda sjednaná v Budapešti dne 14. června 1935 a dodatková dohoda sjednaná v Praze dne 15. června 1936, jakož i oba závěrečné protokoly pozbývají účinnosti v okamžiku, kdy vstoupí v platnost tato smlouva.
Dáno dvojmo v jazyku francouzském v Praze dne 17. listopadu 1937.
Čemuž na svědomí plnomocníci podepsali tuto smlouvu a připojili k ní své pečeti.