Devizový zákon

§ 34

(1) Devizový tuzemec se může majetkově účastnit na podnikání v zahraničí jen s devizovým povolením Státní banky československé vydaným v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničního obchodu.

(2) Devizový tuzemec může převádět v zahraničí svůj majetkový podíl na zahraniční právnické osobě na devizového cizozemce jen s devizovým povolením Státní banky československé vydaným v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničního obchodu.

(3) Prováděcí předpis federálního ministerstva financí, Státní banky československé a federálního ministerstva zahraničního obchodu může stanovit, kdy se povolení podle odstavců 1 a 2 nevyžaduje, a stanovit náležitosti povolení podle odstavců 1 a 2.

§ 35

(1) Devizový peněžní ústav je povinen na žádost devizového cizozemce zřídit mu úročený účet v československé nebo v cizí měně (dále jen „cizozemský účet“).

(2) Za cizozemský účet se považuje rovněž vkladový účet u devizových peněžních ústavů v případě, že se vlastník účtu stal devizovým cizozemcem nebo proto, že ho devizový cizozemec zdědil.

§ 36

(1) Devizový cizozemec může bez omezení použít devizové prostředky, které má uloženy na svém cizozemském účtu vedeném v cizí měně, k platům do zahraničí a v tuzemsku, s výjimkou obchodování (§ 7 odst. 3).

(2) Devizový cizozemec může bez omezení použít peněžní prostředky, které má uloženy na svém cizozemském účtu vedeném v československé měně, k platům v tuzemsku.

(3) K platům do zahraničí z cizozemského účtu vedeného v československé měně se vyžaduje devizové povolení Státní banky československé.

§ 37

(1) Devizovou kontrolu provádějí v rámci své působnosti Státní banka československá a ostatní devizové orgány.

(2) Devizové orgány sledují při provádění devizové kontroly, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené tímto zákonem a předpisy jej provádějícími.

(3) Osoby, které mají povinnosti podle tohoto zákona, jsou povinny poskytnout devizovému orgánu v souvislosti s devizovou kontrolou potřebnou součinnost, zejména mu podávat na výzvu hlášení, zprávy a vysvětlení k okolnostem, které mají přímý nebo nepřímý význam pro posouzení případu s možnými devizovými důsledky, a předložit k tomu potřebné doklady, jakož i umožnit orgánům provádějícím devizovou kontrolu za tím účelem nahlížet do účetních, evidenčních a jiných dokladů tak, aby nedocházelo k porušení bankovního tajemství.

§ 38

(1) Orgány provádějící devizovou kontrolu mohou při porušení ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů k němu uložit, aby zjištěné nedostatky byly ve stanovené lhůtě odstraněny.

(2) Byla-li takovým porušením, kterého se dopustil devizový tuzemec - právnická osoba způsobena škoda devizovému hospodářství, může devizový orgán, který prováděl devizovou kontrolu, uložit pokutu až do výše 500 000 Kčs.

(3) Devizový orgán může uložit pokutu podle odstavce 2 do dvou let od zjištění porušení tohoto zákona a prováděcích předpisů k němu, nejpozději však do pěti let následujících po roce, ve kterém byla povinnost porušena.

§ 39

(1) Kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů k němu o dovozu a vývozu devizových hodnot (§ 26 a 27), československé měny a jiných hodnot znějících na československou měnu (§ 30) vykonávají orgány celní správy. Tuto kontrolu uskutečňují v souladu s předpisy o ochraně osobní svobody a listovního tajemství.

(2) Orgány celní správy jsou oprávněny požadovat přihlášení a předložení dovážených a vyvážených hodnot podle tohoto zákona. Zároveň mohou od osob, které dovážejí nebo vyvážejí takové hodnoty, požadovat předložení potřebných dokladů.

(3) Je-li dovoz nebo vývoz devizových hodnot, československé měny a jiných hodnot znějících na československou měnu vázán na povolení nebo podmíněn potvrzením nebo jiným dokladem, je dovážející nebo vyvážející osoba povinna tyto doklady při dovozu nebo vývozu předložit orgánům celní správy.

§ 40

Listovní zásilky odesílané do zahraničí, které obsahují devizové hodnoty, k jejichž vývozu je třeba devizové povolení, československou měnu a jiné hodnoty znějící na československou měnu, je odesilatel povinen před podáním k poštovní přepravě předložit příslušnému orgánu celní správy ke kontrole podle tohoto zákona. Po provedení kontroly orgány celní správy opatří zásilku celní závěrou.

§ 41

(1) Orgány celní správy přijímají na hraničních přechodech do úschovy hodnoty, k jejichž vývozu se vyžaduje povolení (§ 27, 29 a 30), jestliže osoba cestující do zahraničí toto povolení nemá a vzhledem k místu nebo době přechodu hranice nemůže tyto hodnoty předat do úschovy devizovému peněžnímu ústavu na hraničním přechodu nebo vrátit do tuzemska.

(2) Úschova podle odstavce 1 se řídí občanským zákoníkem. Právo vydání předmětu úschovy však zaniká a tento předmět připadne státu, jestliže uschovatel nepožádá o jeho vrácení do jednoho roku ode dne, kdy orgán celní správy převzal předmět do úschovy.

§ 42

(1) V případech, kdy podle zvláštních předpisů⁹) platí osvobození od celní prohlídky nebo se celní prohlídka neprovádí, nevykonává se ani kontrola podle tohoto zákona.

(2) Orgány celní správy jsou povinny na požádání potvrdit dovoz devizových hodnot, jejichž vývoz bez devizového povolení je podmíněn podle § 26 odst. 2, § 27 odst. 3 a § 28 jejich předchozím dovozem.

§ 43

Devizového přestupku se dopouští ten, kdo v rozporu s ustanovením tohoto zákona

1. a) devizové hodnoty neoprávněně koupí, prodá, smění nebo jinak s nimi obchoduje (§ 7),
2. b) platí do zahraničí a přijímá ze zahraničí platby bez prostřednictví devizového peněžního ústavu (§ 8),
3. c) nesplní ohlašovací povinnost (§ 9, 15),
4. e) nesplní povinnost uložit nebo nabídnout své devizové prostředky (§ 11, 17),
5. f) smluvně převezme závazek vůči devizovému cizozemci, nakupuje nemovitosti v zahraničí, zahraniční cenné papíry, přijímá úvěr v devizových prostředcích od devizového cizozemce (§ 14, 23),
6. g) bezúplatně převádí nebo se vzdá ve prospěch devizového cizozemce pohledávky vůči devizovému cizozemci nebo nemovitosti v zahraničí a v tuzemsku (§ 24),
7. h) nabývá tuzemské nemovitosti (§ 25),
8. i) uskutečňuje převody do zahraničí (§ 33 odst. 2),
9. j) účastní se majetkově na podnikání v zahraničí nebo převede svůj majetkový podíl v zahraničí na devizového cizozemce (§ 34),
10. k) vyváží devizové hodnoty (§ 27, 29),
11. l) dováží nebo vyváží československou měnu a jiné hodnoty znějící na československou měnu (§ 30),
12. m) nepřihlásí nebo nepředloží hodnoty na výzvu orgánů celní správy (§ 39 odst. 2),

nejedná-li se o trestný čin.

§ 44

(1) Devizové přestupky projednávají příslušné orgány místní správy,¹⁰) a jedná-li se o devizové přestupky podle § 43 písm. k), l), m), orgány celní správy. Tyto orgány rozhodují o devizových přestupcích podle zvláštních předpisů,¹¹) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Přestupek podle § 43 písm. a) objasňují orgány Sboru národní bezpečnosti.

(3) Způsob evidence postihu devizových přestupků podle § 43 písm. a) upraví vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařízením.

§ 45

(1) Orgány uvedené v § 44 odst. 1 uloží s přihlédnutím ke společenské nebezpečnosti:

1. a) napomenutí za devizové přestupky uvedené v § 43,
2. b) pokutu až do výše 20 000 Kčs za devizové přestupky uvedené v § 43 písm. b) až m),
3. c) pokutu až do výše 50 000 Kčs za devizový přestupek uvedený v § 43 písm. a),
4. d) propadnutí věci za devizové přestupky uvedené v § 43 písm. a), k), l), m).

(2) Trest propadnutí věci lze za devizový přestupek uložit samostatně nebo s jiným trestem. Tento trest může být uložen jen tehdy, náleží-li věc pachateli a věc

1. a) byla ke spáchání přestupku použita nebo určena nebo
2. b) byla přestupkem získána nebo nabyta za věc přestupkem získanou.

(3) Trest propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze přestupku.

§ 46

(1) Nebyl-li uložen trest propadnutí věci podle § 45 odst. 2, lze rozhodnout, že se taková věc zabírá, jestliže

1. a) náleží pachateli, kterého nelze za přestupek stíhat nebo
2. b) nenáleží pachateli přestupku nebo
3. c) pachatel přestupku není znám.

(2) Zabrat nelze věc, je-li její hodnota v nápadném nepoměru k povaze přestupku.

§ 47

Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká a Slovenská Federativní republika vázána a která byla uveřejněna ve Sbírce zákonů.

§ 48

(1) Na rozhodování o devizovém povolení podle tohoto zákona se vztahují předpisy o správním řízení,¹²) s výjimkami uvedenými v odstavcích 2 a 3.

(2) Devizový orgán je povinen rozhodnout o vyřízení žádosti podle tohoto zákona do 30 dnů od jejího doručení.

(3) Rozhodnutí devizového orgánu je konečné a nelze proti němu podat odvolání.

§ 49

Prováděcí předpisy k tomuto zákonu vydávají v rámci jeho jednotlivých ustanovení společně federální ministerstvo financí a Státní banka československá, pokud tato ustanovení nestanoví jinak.

§ 50

Devizové povolení udělené devizovému tuzemci nebo devizovému cizozemci podle dosavadních devizových předpisů se považuje za devizové povolení podle tohoto zákona, jestliže se i podle jeho ustanovení nadále vyžaduje.

§ 51

(1) Devizové účty devizových tuzemců - fyzických osob zřízené podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány a po nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí jeho ustanoveními.

(2) Devizové účty devizových tuzemců - právnických osob zřízené podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány pouze na základě devizového povolení Státní banky československé, a to do jejich dočerpání. Devizový tuzemec - právnická osoba je povinna požádat o udělení tohoto povolení nejpozději do 31. ledna 1991.

§ 52

Zrušují se

1. a) devizový zákon č. 162/1989 Sb., ve znění zákona č. 109/1990 Sb.,
2. b) ustanovení § 24 č. 1 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd,
3. c) ustanovení § 26 zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby,
4. d) vyhláška federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 169/1989 Sb., kterou se provádí devizový zákon, ve znění vyhlášky č. 234/1990 Sb.

§ 53