vyhlášené znění

  1. 42. Jestliže se strojní chladicí jednotka nahradí jednotkou jiného typu, může příslušný orgán:
    1. a) buď požadovat, aby dopravní nebo přepravní prostředek byl podroben měření a kontrole, předepsaným v bodech 37 až 40;
    2. b) nebo se přesvědčit o tom, že užitečný chladicí výkon nové chladicí jednotky za teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků je stejný nebo vyšší než užitečný chladicí výkon původní jednotky;
    3. c) nebo se přesvědčit o tom, že užitečný chladicí výkon nové jednotky vyhovuje ustanovením bodu 41.

Vyhřívací dopravní a přepravní prostředky'

  1. 43. Prázdný dopravní nebo přepravní prostředek se umístí v izotermické komoře, ve které se udržuje rovnoměrná a stálá teplota na nejnižší možné úrovni. Vzduch v komoře se uvádí do pohybu za podmínek stanovených v odstavci 9 tohoto dodatku.
  2. 44. Přístroje na měření teploty, chráněné před přímým sáláním, se umístí vně i uvnitř skříně v místech určených v odstavcích 3 a 4 tohoto dodatku.
  3. 45. Dveře, příklopy a jiné otvory se uzavřou a vytápěcí zařízení včetně vnitřní ventilace (je-li instalována) se uvede v činnost s maximálním výkonem.
  4. 46. Střední vnější teplotu a střední vnitřní teplotu skříně je třeba měřit nejméně každých 30 minut.
  5. 47. Zkouška trvá 12 hodin od okamžiku, kdy rozdíl mezi střední vnitřní teplotou skříně a střední vnější teplotou skříně dosáhl hodnoty odpovídající podmínkám stanoveným pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků, přičemž se tato hodnota zvyšuje o 35 % u nových dopravních a přepravních prostředků. Výsledky zkoušky se považují za vyhovující, jestliže je vytápěcí zařízení schopno udržet předepsaný rozdíl teplot po dobu těchto 12 hodin.

Protokol o zkoušce

  1. 48. O každé zkoušce dopravního nebo přepravního prostředku se sepíše protokol sestávající z
    1. – části 1 odpovídající dále uvedenému vzoru č.1 A nebo 1 B, pokud nebyla zpracována již pro protokol o zkoušce podle odstavce bodu 28; a
    2. – části 3 odpovídající dále uvedenému vzoru č.4A, 4B, 4C, 5 nebo 6.

Kontrola účinnosti tepelných zařízení dopravních a přepravních prostředků v provozu

  1. 49. Pro kontrolu účinnosti tepelného zařízení každého chlazeného, chladicího a mrazicího nebo vyhřívacího dopravního nebo přepravního prostředku, který je v provozu, uvedenou v bodě 1 písm. b) a c) dodatku 1 této přílohy, mohou příslušné orgány:
    1. – buď se rozhodnout pro metody popsané v odstavcích 32 až 47 tohoto dodatku;
    2. – nebo jmenovat experty a zplnomocnit je k použití následujících ustanovení:
      1. a) Chlazené dopravní a přepravní prostředky jiné než s eutektickými deskami

        Ověřuje se, zda je možno vnitřní teplotu prázdného dopravního nebo přepravního prostředí:, nejprve vyrovnanou s vnější teplotou, přivést na mezní teplotu předepsanou touto přílohou pro třídu, do níž tento dopravní nebo přepravní prostředek náleží, a udržet ji pod zmíněnou mezní teplotou po dobu "t", tak aby

        1. přičemž δQ představuje rozdíl mezi + 30 °C a zmíněnou mezní teplotou a δQ rozdíl mezi střední vnější teplotou během zkoušky a zmíněnou mezní teplotou, při vnější teplotě nejméně + 15 °C. Jsou-li výsledky vyhovující, může tento dopravní nebo přepravní prostředek zůstat v provozu jako chlazený dopravní nebo přepravní prostředek v původně stanovené třídě na další období nejvýše tří let.
      1. b) Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředky

        Ověřuje se, zda je možno při vnější teplotě nejméně + 15 °C vnitřní teplotu prázdného dopravního nebo přepravního prostředku, který byl předtím vyhřát nebo ochlazen na teplotu rovnou vnější teplotě, upravit za dobu nejvýše 6 hodin takto:

        1. – ve třídách A, B nebo C na minimální teplotu předepsanou pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků touto přílohou;
        2. – ve třídách D, E nebo F na mezní teplotu předepsanou pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků touto přílohou.

        Jsou-li výsledky zkoušek vyhovující, mohou tyto dopravní nebo přepravní prostředky zůstat v provozu jako chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředky v původně stanovené třídě na další období nejvýše tří let.

      1. c) Vyhřívací dopravní a přepravní prostředky

        Ověřuje se, zda lze dosáhnout a po dobu nejméně 12 hodin udržet rozdíl mezi vnitřní teplotou dopravního nebo přepravního prostředku a vnější teplotou, předepsaný v této příloze, který určuje třídu, do které dopravní nebo přepravní prostředek náleží (rozdíl 22 °C pro třídu A a 32 °C pro třídu B). Jsou-li výsledky zkoušek vyhovující, mohou tyto dopravní a přepravní prostředky zůstat v provozu jako vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředky v původně stanovené třídě na další období nejvýše tří let.

      1. d) Společná ustanovení pro chlazené, chladicí a mrazicí a vyhřívací dopravní a přepravní prostředky
        1. i) Nejsou-li výsledky zkoušek vyhovující, mohou chlazené, chladicí a mrazicí nebo vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředky zůstat v provozu v původně stanovené třídě pouze za podmínky, že úspěšně projdou zkouškami ve zkušební stanici podle bodů 32 až 47 této přílohy; v tomto případě mohou zůstat v provozu v původně stanovené třídě na další období šesti let.
        2. ii) Jedná-li se o chlazené, chladicí a mrazicí nebo vyhřívací dopravní a přepravní prostředky určitého typu seriově vyráběné, odpovídající ustanovením odstavce 2 dodatku 1 k této příloze a patřící témuž vlastníku (provozovateli), pak kromě kontroly tepelných zařízení provedené za účelem zjištění, zda jejich povšechný stav je uspokojivý, lze provést ve zkušební stanici kontrolu funkční účinnosti chladicích nebo vytápěcích zařízení nejméně u 1% těchto dopravních nebo přepravních prostředků podle ustanovení odstavců 32 až 47 tohoto dodatku. Jsou-li výsledky těchto kontrol vyhovující, mohou všechny uvedené dopravní a přepravní prostředky zůstat v provozu v původně stanovené třídě na další období šesti let.
      1. e) Protokol o zkoušce

        O každé zkoušce dopravního nebo přepravního prostředku sepíše expert protokol sestávající z:

        1. – části 1 odpovídající dále uvedenému vzoru č. 1 A, pokud nebyla zpracována již pro protokol o zkoušce podle bodu 29 d); a
        2. – části 3 odpovídající dále uvedenému vzoru č. 7, 8 nebo 9.

Přechodná ustanovení pro nové dopravní a přepravní prostředky

  1. 50. Po dobu čtyř let ode dne vstupu této Dohody v platnost podle ustanovení odstavce 1 článku 11, není možno vzhledem k nedostatečnému počtu zkušebních stanic stanovit účinnost tepelných zařízení dopravních nebo přepravních prostředků metodami popsanými v odstavcích 32 až 47 tohoto dodatku, může být kontrola, zda nové chlazené, chladicí a mrazicí nebo vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředky odpovídají normám předepsaným v této příloze, provedena podle ustanovení bodu 49 tohoto dodatku.
  1. D. MĚŘENÍ SKUTEČNÉHO CHLADICÍHO VÝKONU Wo CHLADICÍ JEDNOTKY PŘI ODMRAZENÉM VÝPARNÍKU
    1. 51. Při vyrovnané teplotě se tento výkon rovná součtu tepelného toku U.δQ procházejícího stěnami kalorimetrické skříně nebo dopravním nebo přepravním prostředkem, k němuž je chladicí jednotka připojena, a tepla Wj, které je absorbováno vnitřkem skříně, dodávaného tepelným dmychadlem
      Wo = Wj + U.δQ
    1. 52. Chladicí jednotka je připojena buď ke kalorimetrické skříni nebo k dopravnímu nebo přepravnímu prostředku.

      V každém případě celkový prostup tepla je měřen při střední teplotě stěny před měřením kapacity. Aritmetický korekční faktor založený na zkušenostech zkušební stanice se volí takový, aby byla vzata v úvahu průměrná teplota stěn při každé vyrovnané teplotě během zjišťování skutečné chladící kapacity.

      Pro získání maximální přesnosti se doporučuje přednostně používat cejchovanou kalorimetrickou skříň.

      Musí se používat měření a postupy uvedené v předchozích odstavcích 1 až 15; je však dostačující měřit U přímo, hodnota tohoto koeficientu se pak určí podle vztahu:

      1. kde

      W = tepelná energie (ve W) spotřebovaná na vnitřní ohřev dmychadly

      δQm =rozdíl mezi střední vnitřní teplotou Qi a střední vnější teplotou Qe

      U = tepelný tok na stupeň rozdílu mezi teplotou vzduchu vně a uvnitř kalorimetrické skříně nebo přepravního prostředku měřený při namontované chladící jednotce.

      Kalorimetrická skříň nebo jednotka dopravního nebo přepravního prostředku se umístí do zkušební komory. Jestliže se použije kalorimetrická skříň, U.δQ nesmí být větší než 35 % celkového tepelného toku Wo. Kalorimetrická skříň nebo jednotka dopravního nebo přepravního prostředku musí být se zesílenou izolací.

    1. 53. Dále uvedená metoda smí být v případě nezbytnosti použita pro zkušební vzorek a pro zkoušení seriově vyráběných dopravních a přepravních prostředků. V tomto případě skutečná chladicí kapacita se určuje násobením hmotnostního toku (m) chladicí kapaliny rozdílem entalpie mezi párou chladicí kapaliny vycházející z chladicí jednotky (ho) a kapalinou vstupující do chladicí jednotky (hi).

      Pro zjištění skutečné chladicí kapacity se odečítá tepelný tok dodávaný dmychadly pro cirkulaci vzduchu (Wf). Je obtížné měřit Wf, jestliže dmychadla pro cirkulaci vzduchu jsou poháněna vnějším motorem: v tomto případě se metoda entalpie nedoporučuje. Jestliže jsou dmychadla poháněna elektrickými motory, elektrická energie se měří vhodnými přístroji s přesností ± 3 %.

      Tepelná bilance se určuje podle vzorce:

      Wo = (ho - hi) m - Wf

      Vhodné metody jsou uvedeny v normách ISO 971, BS 3122, DIN, NEN atd. Elektrický ohřívač je umístěn uvnitř dopravního nebo přepravního prostředku pro zajištění tepelné rovnováhy.

    1. 54. Měřící přístroje

      Zkušební stanice musí být vybaveny přístroji pro měření hodnoty koeficientu U s přesností ± 5 %. Tepelná ztráta únikem vzduchu nesmí být větší než 5 % z celkového prostupu tepla stěnami kalorimetrické skříně nebo dopravních nebo přepravních prostředků. Průtok chladicí kapaliny musí být měřen s přesností ± 5 %. Chladicí kapacita musí být stanovena s přesností ± 10 %.

      Měřící přístroje kalorimetrické skříně nebo chladicí jednotky dopravního nebo přepravního prostředku musí odpovídat přístrojům uvedeným v předchozích odstavcích 3 a 4. Musí být měřeny:

      1. a) Teploty vzduchu:
        1. – Nejméně čtyři teploměry rovnoměrně rozmístěny ve vstupu výparníku;
        2. – Nejméně čtyři teploměry rovnoměrně rozmístěné ve výstupu výparníku;
        3. – Nejméně čtyři teploměry rovnoměrně rozmístěné ve vstupu kondenzátoru;
        4. – Teploměry musí být chráněny proti radiaci (radiačnímu teplu).
      1. b) Spotřeba energie:

        Přístroje musí zajistit měření elektrické energie nebo spotřeby paliva chladicí jednotky.

      1. c) Rychlost obrátek:

        Přístroje musí zajistit měření rychlosti obrátek kompresorů a dmychadel nebo jejich záznam pro výpočet, pokud její přímé měření není možné.

      1. d) Tlak:

        Tlakoměry s vysokou přesností (± 1 %) musí být umístěny do kondenzátoru a výparníku a do vstupu kondensátoru, jestliže výparník je vybaven regulátorem tlaku.

      1. e) Množství tepla:

        Tepelný tok vháněný dmychadly pro vnitřní ohřev vybavenými elektrickými reostaty nesmí přesáhnout 1 W/cm2 a ohřívací jednotky musí být chráněny obaly s nízkým vyzařováním tepla.

    1. 55. Zkušební podmínky
      1. i) Vnější prostor kalorimetrické skříně nebo dopravního nebo přepravního prostředku: teplota vzduchu ve vstupu kondensátoru musí být udržována v rozmezí 30 ± 0,5 °C.
      2. ii) Vnitřní prostor kalorimetrické skříně nebo dopravního nebo přepravního prostředku (ve vstupu vzduchu do výparníku): musí být tři úrovně teploty mezi - 25 °C a + 12 °C v závislosti na charakteristikách chladicí jednotky, jedna úroveň teploty musí odpovídat minimu předepsanému pro třídu požadovanou výrobcem s tolerancí ± 1 °C.

      Střední vnitřní teplota musí být udržována s tolerancí + 0,5 °C. Během měření chladicí kapacity tepelné ztráty kalorimetrické skříně nebo dopravního nebo přepravního prostředku musí být udržovány na konstantní úrovni s tolerancí ± 1 %.

      Při předávání chladicí jednotky ke zkouškám musí jeho výrobce současně předložit:

      1. – dokumentaci popisující jednotku, která má být zkoušena;
      2. – technickou dokumentaci obsahující parametry, které jsou nejdůležitější pro činnost jednotky, a specifikující přípustný rozsah;
      3. – charakteristiky série zkoušeného zařízení; a
      4. – druh(y) energie, který(é) musí být použita(y) při zkoušce.
    1. 56. Metody zkoušek

      Zkouška musí být rozdělena do dvou hlavních částí, chladicí fáze a měření skutečné chladicí kapacity při třech zvyšujících se úrovních teploty.

      1. a) Chladící fáze; počáteční teplota kalorimetrické skříně nebo dopravního nebo přepravního prostředku musí být v rozmezí + 3 °C předepsané vnější teploty a potom snížena na - 25 °C (nebo na minimální teplotu předepsanou pro danou třídu).
      2. b) Měření skutečné chladicí kapacity při každé úrovni vnitřní teploty.

      První zkouška musí být prováděna při každé teplotě nejméně po dobu čtyř hodin řízené termostatem (chladicí jednotky) pro vyrovnání přestupu tepla mezi vnitřkem a vnějškem kalorimetrické skříně nebo jednotkou dopravního nebo přepravního prostředku.

      Druhá zkouška musí být prováděna s vypnutým termostatem pro stanovení maximálního tepelného výkonu chladicí jednotky, při kterém tepelný výkon zařízení pro vnitřní ohřev udržuje rovnovážnou podmínku při každé úrovni teploty podle ustanovení v odstavci 55.

      Trvání druhé zkoušky nesmí být kratší než čtyři hodiny.

      Před změnou jedné úrovně teploty za jinou se musí skříň nebo dopravní nebo přepravní prostředek ručně odmrazit.

      Jestliže chladicí jednotka může být poháněna více než jednou formou energie, pak se musí zkoušky opakovat s každým zdrojem energie.

      Jestliže je kompresor poháněn motorem vozidla, pak musí být zkouška provedena jak při minimálních, tak při nominálních otáčkách kompresoru udaných výrobcem.

      Jestliže je kompresor poháněn od pohybu vozidla, pak musí být zkouška provedena při jmenovitých otáčkách kompresoru udaných výrobcem.

      Stejný postup musí být dodržen při metodě entalpie uvedené v odstavci 53, avšak v tomto případě musí být též měřena ztráta tepla dmychadlem výparníku při každé úrovni teploty.

    1. 57. Zvláštní opatření (Bezpečnostní opatření)

      Jsou-li zkoušky skutečného chladicího výkonu prováděny s odpojeným termostatem chladicí jednotky, musí být dodržena tato zvláštní opatření:

      1. – jestliže je dopravní nebo přepravní prostředek vybaven vstřikovacím systémem horkého plynu, pak musí být během zkoušky vypnut;
      2. – jestliže je chladicí jednotka vybavena automatickým řízením, které odpojuje jednotlivé válce (pro přizpůsobení chladicího výkonu chladicí jednotky příkonu od motoru), pak zkouška musí být provedena s počtem válců vhodným pro danou teplotu.
    1. 58. Kontroly

      Musí být ověřeno, zda byly použity metody uvedené ve zkušebním protokolu, a dále:

      1. i) zda odmrazovací systém a termostat správně fungují;
      2. ii) zda rychlost cirkulace vzduchu odpovídá údajům výrobce.

        Jestliže se má měřit průtok vzduchu chladicí jednotky, musí být použity metody vhodné pro měření celkového průtoku. Doporučuje se použití jedné z relevantních stávajících norem, např. BS 848, ISO 5801, AMCA 210-85, DIN 24163, NFE 36101, NF X10.102, DIN 4796.

      1. iii) zda chladicí látka (chladivo) použitá při zkouškách odpovídá údajům výrobce.
    1. 59. Chladicí výkon pro účely ATP je takový, který zabezpečuje střední vnitřní teplotu a který byl stanoven přístroji pro měření teploty popsanými v dříve uvedeném odstavci 3, a nikoli který byl stanoven pomocí teploměrů umístěných do vstupu nebo do výstupu výparníku.
    2. 60. Protokoly o zkoušce

    Protokol o zkoušce vhodného typu musí být vystaven podle dále uvedeného vzoru č. 10

VZOR č. 1 A

Obrázek

VZOR č. 1 B

Obrázek

VZOR č. 2 A

Obrázek

Vzor č. 2 B

Obrázek

VZOR č. 3

Obrázek

VZOR Č. 4 A

Obrázek

VZOR č. 4 B

Obrázek

VZOR č. 4 C

Obrázek

VZOR č. 5

Obrázek

VZOR č. 6

Obrázek

VZOR č. 7

Obrázek

VZOR č. 8

Obrázek

VZOR č. 9

Obrázek

VZOR č. 10

Obrázek

Příloha 1,

dodatek 3

A. Vzor tiskopisu osvědčení o tom, že dopravní nebo přepravní prostředek vyhovuje, jak je stanoveno v odstavci 4 dodatku 1 k příloze 1

Obrázek
  1. B. Certifikační štítek osvědčující, že dopravní nebo přepravní prostředek vyhovuje, jak je uvedeno v ustanovení 4 dodatku 1 k příloze 1
    1. 1. Certifikační štítek musí být trvale připevněn na dopravním nebo přepravním prostředku na dobře viditelném místě vedle jiných úředně vydaných schvalovacích štítků. Štítek, odpovídající vzoru uvedenému dále, musí být pravoúhlý o rozměrech nejméně 160 x 100 mm a musí být vyroben z ohnivzdorného materiálu odolného proti korozi. Na štítku musí být čitelným a nesmazatelným způsobem, alespoň v angličtině nebo francouzštině nebo ruštině uvedeno:
      1. a) latinská písmena "ATP" a za nimi slova: "SCHVÁLENO PRO PŘEPRAVU ZKAZITELNÝCH POTRAVIN",
      2. b) "SCHVALOVACÍ ČÍSLO" a za ním mezinárodní poznávací značka státu, v němž bylo schválení uděleno, a číslo (číslice, písmena atd.) dokladu schválení,
      3. c) "ČÍSLO DOPRAVNÍHO (PŘEPRAVNÍHO) PROSTŘEDKU" a za ním individuální číslo umožňující identifikovat dotyčný dopravní nebo přepravní prostředek (tímto číslem může být výrobní číslo),
      4. d) "ZNAČKA ATP" a za ní rozlišovací značka předepsaná v dodatku 4 k příloze 1, která odpovídá třídě a kategorii dopravního nebo přepravního prostředku,
      5. e) "PLATNÉ DO" a za tím datum (měsíc a rok), jímž končí platnost schválení dopravního nebo přepravního prostředku. Je-li platnost schválení na základě zkoušky nebo prohlídky prodloužena, připojí se následné datum skončení jeho platnosti na stejném řádku.
    1. 2. Písmena "ATP" a písmena rozlišovací značky musí být přibližně 20 mm vysoké. Ostatní písmena číslice musí být nejméně 5 mm vysoké.
      Obrázek

Příloha 1,

dodatek 4

ROZLIŠOVACÍ ZNAČKY NA SPECIALIZOVANÝCH DOPRAVNÍCH A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDCÍCH

Rozlišovací značky předepsané v odstavci 5 dodatku 1 k této příloze sestávají z velkých latinských písmen barvy tmavomodré na bílém podkladě; výška písmen nesmí být menší než 100 mm.

Příloha 1, ROZLIŠOVACÍ ZNAČKY NA SPECIALIZOVANÝCH DOPRAVNÍCH A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDCÍCH
Dopravní nebo přepravní prostředek:Rozlišovací značky:
Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolacíIN
Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek ze zesílenou izolacíIR
Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy ARNA
Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy ARRA
Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy BPRB
Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy CRRC
Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy DRND
Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy DRRD
Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy AFNA
Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy AFRA
Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy BFNB 1/
Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy BFRB
Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy CFNC 1/
Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy CFRC
Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy DFND
Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy DFND
Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy EFNE 1/
Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy EFRE
Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy FFNF 1/
Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy FFRF
Vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy ACNA
Vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy ACRA
Vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy BCRB

Má-li dopravní nebo přepravní prostředek snímatelné nebo nesamostatné tepelné zařízení, doplní se rozlišovací značky písmenem X.

Pod výše uvedenými rozlišovacími značkami musí být uvedeno datum skončení doby platnosti osvědčení vydaného pro dopravní nebo přepravní prostředek (měsíc, rok), které je zapsáno v rubrice 8 části A dodatku 3 k této příloze.

Vzor:

Obrázek

Příloha 2

VÝBĚR DOPRAVNÍHO NEBO PŘEPRAVNÍHO PROSTŘEDKU A TEPLOTNÍ PODMÍNKY PRO PŘEPRAVU HLUBOKO ZMRAZENÝCH NEBO ZMRAZENÝCH POTRAVIN

  1. 1. Pro přepravu dále uvedených zmrazených a hluboko zmrazených potravin musí být vybrán a použit takový dopravní nebo přepravní prostředek, aby během přepravy maximální teplota potravin v kterékoli jejich části nepřekročila dále předepsanou teplotu.

    Dopravní nebo přepravní prostředek používaný pro přepravu hluboko zmrazených potravin, kromě železničního vozu, musí být vybaven zařízením uvedeným v dodatku 1 k této příloze. Pokud se však musí přistoupit k ověření teploty potravin, musí to být provedeno podle postupu uvedeného v dodatku 2 k této příloze.

  1. 2. Během nakládky, přepravy a vykládky musí být dodržena v kterékoli části nákladu teplota potravin předepsaná nebo nižší.
  2. 3. Jestliže je nezbytné otevřít dopravní nebo přepravní prostředek, např. za účelem provedení kontroly, je nutno zajistit, aby potraviny nebyly vystaveny postupu nebo podmínkám, které jsou v rozporu s ustanoveními této přílohy a Mezinárodní konvence o harmonizaci hraničních kontrol zboží.
  3. 4. V průběhu určitých operací, jako je odmrazování výparníku strojního chladicího zařízení, je přípustné krátkodobé zvýšení teploty povrchu potravin nepřevyšující 3 °C přiměřené teploty části nákladu, např. v blízkosti výparníku.
    Příloha 2 VÝBĚR DOPRAVNÍHO NEBO PŘEPRAVNÍHO PROSTŘEDKU A TEPLOTNÍ PODMÍNKY PRO PŘEPRAVU HLUBOKO ZMRAZENÝCH NEBO ZMRAZENÝCH POTRAVIN
    Zmrzlina- 20 °C
    Zmrazené nebo hluboko zmrazené ryby, výrobky z ryb, měkkýši, korýši a všechny jiné hluboko zmrazené potraviny- 18 °C
    Všechny zmrazené potraviny (kromě másla) - 12 °C
    Máslo- 10 °C

    Zmrazené nebo hluboko zmrazené potraviny uvedené dále určené k okamžitému dalšímu zpracování:1/

    Máslo

    Koncentrovaná ovocné šťáva

Příloha 2,

dodatek 1

MONITOROVÁNÍ TEPLOT VZDUCHU PŘI PŘEPRAVĚ HLUBOKO ZMRAZENÝCH POTRAVIN

Dopravní nebo přepravní prostředek musí být vybaven vhodným registračním přístrojem pro monitorování v častých a pravidelných intervalech teplot vzduchu stanovených pro hluboko zmrazené potraviny určené pro osobní spotřebu.

Měřící přístroje musí být schváleny příslušnými orgány země, ve které dopravní nebo přepravní prostředky jsou registrovány.

Údaje o teplotách získané tímto způsobem musí být označeny datem a uchovány dopravcem po dobu nejméně jednoho roku nebo déle podle charakteru potravin.

Na dopravní nebo přepravní prostředky, které byly v provozu v době vstupu v platnosti tohoto dodatku1/ se budou vztahovat výše uvedená ustanovení po uplynutí tří let po tomto datu.

Příloha 2,

dodatek 2

POSTUP PRO VÝBĚR VZORKŮ A MĚŘENÍ TEPLOT PŘI PŘEPRAVĚ ZCHLAZENÝCH, ZMRAZENÝCH A HLUBOKO ZMRAZENÝCH ZKAZITELNÝCH POTRAVIN

  1. A. VŠEOBECNÉ POKYNY
    1. 1. Kontrola a měření teplot uvedené v přílohách 2 a 3 musí být provedeny tak, aby potraviny nebyly vystaveny nežádoucím podmínkám s hlediska bezpečnosti a kvality potravin.
    2. 2. Kontrola a měření, uvedené v odstavci 1, musí být prováděny před nakládkou nebo vykládkou. Tyto postupy nesmějí být normálně používány během přepravy, ledaže by existovaly vážné pochybnosti o vhodnosti teplot potravin s teplotami uváděnými v přílohách 2 a 3.
    3. 3. Pokud je to možné, kontrola musí přihlédnout k údajům získaným monitorovacími zařízeními (přístroji) během jízdy před výběrem těch naložených zkazitelných potravin pro vzorkovací a měřící postupy. Přistoupit k měření teplot potravin se musí pouze v tom případě, pokud existují rozumné pochybnosti o dodržení řízení teploty během přepravy.
    4. 4. Pokud je vybrána část nákladu, musí být použitu především nedestruktivní měření (mezi krabicemi nebo mezi kusy). Pouze pokud výsledky nedestruktivního měření nejsou v souladu s teplotami uvedenými v přílohách 2 a 3 (se zřetelem k dovoleným tolerancím), smějí být provedena destruktivní měření. Pokud zásilky nebo krabice byly otevřeny kontrolou, ale nebyly provedeny žádné další kroky, musí být znovu uzavřeny s údaji o čase, datu, místu kontroly s úředním razítkem kontrolního orgánu.
  1. B. VÝBĚR VZORKŮ
    1. 5. Typy kusů vybraných jako vzorky pro měření teploty musí být takové, že jejich teplota je reprezentativní pro nejteplejší bod zásilky.
    2. 6. Pokud je nezbytné vybrat vzorky během přepravy z naložené zásilky, musí být odebrány dva vzorky z horní části a spodní části zásilky umístěné u okrajů každých otevřených dveří nebo křídel dveří.
    3. 7. Pokud jsou odebírány vzorky během vykládky zásilky, musí být odebrány čtyři vzorky z jednoho dále uvedeného místa:
      1. – vrchní a spodní části zásilky umístěné u okrajů otevřených dveří,
      2. – horního zadního rohu zásilky (tj. nejdelší vzdálenosti od chladicí jednotky),
      3. – středu zásilky,
      4. – středu předního povrchu zásilky (tj. nejbližší chladicí jednotce),
      5. – horního a dolního rohu předního povrchu zásilky (tj. nejbližší zpětnému vstupu vzduchu do chladicí jednotky).
    1. 8. V případě zchlazených potravin uvedených v příloze 3 musí být vzorky odebrány z nejchladnějšího místa pro zjištění, že během přepravy nedojde ke zmrazení.
  1. C. MĚŘENÍ TEPLOTY ZKAZITELNÝCH POTRAVIN
    1. 9. Před měřením musí být měřicí čidlo předchlazeno na teplotu co možno nejbližší teplotě potravin.
      1. I. Zchlazené potraviny
        1. 10. Nedestruktivní měření: Měření mezi krabicemi nebo kusy musí být provedeno čidlem s plochou hlavou, která zaručuje dobrý styk, malou tepelnou hmotou s vysokou tepelnou vodivostí. Je-li čidlo umístěno mezi krabicemi nebo kusy potravin, musí být zajištěn dostatečný přítlak zabezpečující dobrý tepelný styk a dostatečná vložená délka čidla musí zajistit minimální snížení vodivosti.
        2. 11. Destruktivní měření: Musí být použito čidlo s tuhou silnou stopkou a ostrým hrotem vyrobené z materiálu, který se dá snadno čistit a desinfikovat. Čidlo musí být vloženo do středu kusu potravin a zaznamenávána teplota až po dosažení stálé teploty.
      1. 11. Zmrazené a hluboko zmrazené potraviny
        1. 12. Nedestruktivní měření: Tentýž postup jako uvedený v předchozím odstavci 10.
        2. 13. Destruktivní měření: Teplotní čidlo není zkonstruováno pro vniknutí do zmrazených potravin. Je proto nezbytné vytvořit v potravině otvor, do kterého se zasune čidlo. Otvor se musí vytvořit penetračním nástrojem s ostrým kovovým hrotem takovým, jako je prorážeč ledu, ruční svidřík nebo vrták, předchlazeným na teplotu potraviny. Průměr otvoru musí být takový, aby byl zajištěn těsný styk s čidlem. Hloubka, do které se čidlo zasunuje, je závislá na typu potraviny:
          1. i) Pokud to rozměry potraviny dovolují, čidlo se zasune do hloubky 2,5 cm od povrchu potraviny;
          2. ii) Pokud není možno použít postupu uvedeného v předchozím pododstavci i) vzhledem k rozměrům potraviny, čidlo musí být zasunuto do hloubky od povrchu rovnající se troj až čtyřnásobku průměru čidla;
          3. iii) Vytvoření otvoru v některých potravinách vzhledem k jejich rozměrům nebo složení, např. v kusovitých potravinách, není možné nebo praktické. V těchto případech musí být určena vnitřní teplota kusu s potravinami vložením vhodného čidla s ostrou stopkou do středu kusu pro změření teploty ve styku s potravinami.

          Po zasunutí čidla se musí odečíst teplota až po dosažení stálé teploty.

  1. D. VĚCNÉ POKYNY PRO MĚŘÍCÍ SYSTÉM
    1. 14. Měřící systém (čidlo a monitor) použitý pro měření teploty musí splňovat dále uvedené požadavky:
      1. i) Čas pro dosažení 90 % rozdílu mezi počáteční a konečnou odečtenou teplotou musí být tři minuty;
      2. ii) Systém musí zajistit přesnost odečítání teploty ± 0,5 °C v rozsahu teplot - 20 °C až + 30 °C*/;
      3. iii) Přesnost měření se nesmí měnit v průběhu měření o více než 0,3 °C při okolní teplotě v rozsahu - 20 °C až + 3 °C*/;
      4. iv) Škála stupnice systému musí být členěna po 0,1 °C;