Zákon České národní rady o daních z příjmů

§ 22

Zdroj příjmů

(1) Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 5 považují

1. a) příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně,
2. b) příjmy ze závislé činnosti, která je vykonávána na území České republiky nebo na plavidlech plujících pod českou státní vlajkou anebo na palubách českých letadel,
3. c) příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, služeb, řídící a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky,
4. d) příjmy z úhrad od právnických nebo fyzických osob se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a od stálých provozoven poplatníků se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, kterými jsou zejména
   1. 1. úplaty za poskytnutí a užití výkonu práva z průmyslového vlastnictví, za užití návrhů nebo modelů, plánů, počítačových programů (software), za poskytnutí výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků,
   2. 2. úplaty za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému,
   3. 3. příjmy z nezávislé činnosti přednášejícího, umělce, architekta, sportovce, artisty nebo spluúčinkujících osob, vykonávané nebo zhodnocované na území České republiky,
   4. 4. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních společností a družstev a jiné příjmy z kapitálového majetku; za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považuje i zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a dále úroky, které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 písm. w),
   5. 5. část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi,
   6. 6. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, z vkladů a z cenných papírů,
   7. 7. příjmy z nájemného týkajícího se věci umístěné na území České republiky,
   8. 8. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,
   9. 9. podíly společníků veřejných obchodních společností a podíly komplementářů komanditních společností.

(2) Stálou provozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení k výkonu činností poplatníků se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí umístěné na území České republiky, a to zejména staveniště, dílny, kanceláře, zařízení k těžbě přírodních zdrojů, odbytiště (místo prodeje) nebo pronajaté či pronajímané nemovitosti. Staveniště, stavební a montážní práce včetně oprav, poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) zaměstnanci poplatníka nebo osobami pro něho pracujícími, se považují za stálou provozovnu jen tehdy, přesáhne-li jejich trvání (bez ohledu na zdaňovací období) šest měsíců. Do doby trvání stálé provozovny se započítávají kalendářní dny, pokud nedojde k jejich přerušení na dobu delší než dvanáct kalendářních měsíců následujících po sobě.

(3) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem.

§ 23

Základ daně

(1) Základem daně je rozdíl mezi příjmy, s výjimkou příjmů osvobozených od daně (§ 4 a 19), a výdaji (náklady) vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 24), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle odstavců 2 až 4.

(2) Základem daně u poplatníků, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví,²⁰) je hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví,²⁰) rozdíl mezi příjmy a výdaji.

(3) Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 se upraví o částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů) nebo jsou do nich zahrnuté v nesprávné výši, o částky odečtené od základu daně podle § 34 odst. 3 při nedodržení stanovených podmínek a o veškeré částky neoprávněně zkracující příjmy. Pokud rozsah některých druhů výdajů (nákladů) je omezen nebo limitován tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,⁵) lze je pro stanovení základu daně zahrnout do výdajů (nákladů) maximálně ve stanovené a prokazatelné výši.

(4) Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují

1. a) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36),
2. b) zisk (ztráta) z prodeje dlužných cenných papírů, s výjimkou směnek, mezi držiteli před lhůtou splatnosti,
3. c) příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu při následném snížení základního jmění,
4. d) částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona.

(5) U komanditních společností se základ daně podle předchozích odstavců dále snižuje o částku připadající komplementářům.

(6) Za příjmy se považuje jak peněžní, tak i nepeněžní plnění, oceněné cenami obvyklými v místě a v době plnění nebo spotřeby, a to podle druhu, kvality, popř. míry opotřebení předmětného plnění (dále jen „ceny obvyklé na trhu“), s výjimkou naturální spotřeby vlastní výroby a služeb.

(7) Liší-li se sjednané ceny od cen obvyklých na trhu, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, použijí se pro daňové účely ceny obvyklé na trhu. Tohoto ustanovení se použije vždy, jestliže se přímo či nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění podniků ve smluvních vztazích stejné právnické nebo fyzické osoby. Při prodeji nemovitosti bude takto posuzována odchylka směrem dolů, přesahuje-li jednu třetinu hodnoty nemovitosti zjištěné podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem.

(8) U poplatníků, u nichž dochází k ukončení podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti (§ 7), ke zrušení s likvidací nebo ke zrušení bez likvidace, se základ daně podle předchozích odstavců za zdaňovací období předcházející dni zahájení likvidace nebo zrušení upraví,

1. a) pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, o zůstatky vytvořených rezerv, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období,
2. b) pokud účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, o výši pohledávek a závazků, o cenu nespotřebovaných zásob, o zůstatky vytvořených rezerv, o částky časově rozlišeného nájemného podle § 24 odst. 2 písm. h) a o částky příjmů a výdajů, které hospodářsky patří do následujícího zdaňovacího období podle § 5 odst. 4 a § 20 odst. 5. U fyzických osob se do základu daně zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně.

(9) Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního předpisu,²⁰) pokud zvláštní předpis nebo tento zákon nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem.

(10) U stálé provozovny (§ 22 odst. 2) poplatníka se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (§ 2 odst. 3 a § 17 odst. 5) nemůže být základ daně nižší, než jakého by dosáhl z téže nebo podobné činnosti poplatník se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky. K jeho stanovení může být použito poměru zisku k nákladům nebo k hrubým příjmům u srovnatelných poplatníků nebo činností, srovnatelné výše obchodního rozpětí (provize) a jiných srovnatelných údajů.

§ 24

Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů

(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.⁵)

(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

1. a) odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 26 až 33),
2. b) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného majetku upravená o poměrnou část zůstatkové hodnoty opravné položky k úplatně nabytému majetku,²⁰) a to jen do výše příjmů z jeho prodeje nebo do výše náhrad zahrnutých do základu daně, s výjimkou uvedenou v písmenu c),
3. c) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) pěstitelských celků trvalých porostů a zvířat podle přílohy k tomuto zákonu při jejich vyřazení,
4. d) příspěvky právnickým osobám, pokud tato povinnost vyplývá ze zákona,
5. e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně,
6. f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společnosti za společníky této společnosti, komanditní společností za komplementáře a zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů²¹) a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek povinného pojištění,
7. g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů,²²)
8. h) nájemné včetně nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, avšak u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období, a to bez ohledu na den platby; poprvé lze nájemné uplatnit v roce, ve kterém byla platba nájemného uskutečněna,
9. ch) zaplacená daň z nemovitostí, silniční daň, jakož i další daně, s výjimkou uvedenou v § 25, a poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani,
10. i) rezervy, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon,
11. j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky a péči o zdraví vynaložené na
    1. 1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť,
    2. 2. provoz závodních zdravotnických zařízení a péči o zdraví zaměstnanců v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy,²³)
    3. 3) provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty,
    4. 4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované maximálně do výše 55 % ceny hlavních a přesnídávkových jídel. Za závodní stravování ve vlastním zařízení se považuje i závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím jiných subjektů.

1. k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů,⁵) přitom
   1. 1. na ubytování, dopravu hromadnými dopravními prostředky a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši,
   2. 2. na dopravu motorovým vozidlem zahrnutým v majetku poplatníka nebo v pronájmu ve výši stanovené v odstavci 6,
   3. 3. na dopravu motorovým vozidlem poplatníka nezahrnutým v majetku poplatníka s výjimkou pronájmu ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty; u nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla zvýšená na dvojnásobek,
   4. 4. stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách,
   5. 5. stravné při tuzemských pracovních cestách, a to pouze pro zaměstnance podle § 6,

1. l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom,
2. m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,²⁴)
3. n) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu,²⁵)
4. o) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) hmotného majetku, který je poplatník povinen předat podle zvláštních předpisů,²⁶) snížená o přijaté dotace na jeho pořízení,
5. p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů,
6. r) úhrn cen pořízení majetkových cenných papírů za zdaňovací období v případě jejich prodeje,
7. s) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví hodnota pohledávek do výše příjmů z jejich prodeje,
8. t) výdaj (náklad) na pořízení hmotného majetku vyloučeného z odpisování (§ 27) a pozemku v případě jeho prodeje.

(3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.

(4) Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se uznává do výdajů (nákladů) za podmínky, že

1. a) doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však 3 roky, s výjimkou nemovitostí, u kterých musí doba nájmu trvat nejméně 8 let, a
2. b) kupní cena najaté věci není vyšší než zůstatková cena, kterou by věc měla při rovnoměrném odpisování podle tohoto zákona.

(5) Prodává-li se najatá věc, která byla předmětem nájemní smlouvy, po jejím ukončení nájemci, v ostatních případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena nebude nižší než zůstatková cena, kterou by věc měla při rovnoměrném odpisování podle tohoto zákona.

(6) Výdaje (náklady) podle odstavce 2 písm. k) bodu 2 se stanoví buď

1. a) v prokázané výši za nakoupené pohonné hmoty, nejvýše však ve výši náhrady výdajů⁵) za spotřebované pohonné hmoty zvýšené u
   1. 1. osobních automobilů o 20 %,
   2. 2. nákladních automobilů a autobusů o 25 % nebo o 30 % při jízdě s přívěsem, nebo

1. b) ve výši náhrady výdajů⁵) za spotřebované hmoty zvýšené o
   1. 1. 15 % za km ujeté při rozvozu zboží (věcí) a poskytování služeb se zastávkami na krátkých vzdálenostech a při provozu taxislužby a autoškol,
   2. 2. 5 % za km ujeté ve městě nad 100 tisíc obyvatel podle posledního sčítání lidu,
   3. 3. 5 % za km ujeté v měsících lednu, únoru, listopadu a prosinci.

   Při splnění výše uvedených podmínek se procenta zvýšení uvedená v písmenu b) v bodech 1 až 3 sčítají. Zvolený způsob se uplatní u všech motorových vozidel v majetku poplatníka a pronájmu a nelze jej v průběhu zdaňovacího období měnit.

§ 25

Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména

1. a) výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku, nehmotného majetku (§ 26) a pozemků včetně splátek a úroků z úvěrů spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich pořizovací ceny,
2. b) výdaje na zvýšení základního jmění včetně splácení půjček,
3. c) výdaje na nákup cenných papírů, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r),
4. d) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,
5. e) vyplácené podíly na zisku,
6. f) placené penále a pokuty s výjimkou smluvních pokut, přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění²¹) a sankční a regulační opatření ve mzdové oblasti.^26a)
7. g) přirážky k základním sazbám poplatků za znečišťování ovzduší,²⁷)
8. h) přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod,²⁸)
9. i) výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně,
10. j) výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,⁵),²³)
11. k) výdaje převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j),
12. l) tvorbu rezervních a ostatních účelových fondů, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,
13. m) vklad do základního jmění a nákup podílů na základním jmění společnosti nebo družstva,
14. n) manka a škody přesahující přijaté náhrady s výjimkou uvedenou v § 24,
15. o) zůstatkovou cenu trvale vyřazeného hmotného majetku a nehmotného majetku s výjimkou uvedenou v § 24,
16. p) technické zhodnocení (§ 33),
17. r) daně zaplacené za jiného poplatníka,
18. s) daň dědickou, darovací, z převodu nemovitostí, daň z příjmu fyzických osob a daň z příjmů právnických osob,
19. t) výdaje na reprezentaci,
20. u) výdaje na osobní potřebu poplatníka,
21. v) tvorbu opravných položek na vrub nákladů,²⁰)
22. w) úroky placené z úvěrů a půjček poskytnutých subjekty, které se zúčastní přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru nebo půjčky, a to ve výši úroků z částky, o kterou úhrn půjček a úvěrů takto poskytnutých přesahuje v průběhu zdaňovacího období čtyřnásobek výše vlastního jmění a u bankovních a pojišťovacích společností šestinásobek vlastního jmění. V případě úvěrů od subjektů, které se neúčastní na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru nebo půjčky, desetinásobek výše vlastního jmění. Účastí na kontrole či jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílů na základním jmění nebo podílů s hlasovacím právem.

§ 26

(1) Odpisy se stanoví pro účely tohoto zákona podle § 30, § 31 nebo § 32 z hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 27, a nehmotného majetku.

(2) Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, jejichž vstupní cena (§ 29 odst. 1) je vyšší než 10 000 Kčs a mají provozně technické funkce delší než jeden rok, budovy a stavby s výjimkou provozních důlních děl, pěstitelské celky trvalých porostů²⁹) s dobou plodnosti delší než tři roky, základní stádo,²⁰) tažná zvířata, plemenní a dostihoví koně a jiný majetek.

(3) Jiným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí technické zhodnocení, výdaje na otvírky nových lomů, pískoven, hlinišť a technické rekultivace, pokud nezvyšují vstupní a zůstatkovou cenu hmotného majetku.

(4) Nehmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí předměty z práv průmyslového vlastnictví, projekty a programové vybavení a jiné poskytované technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti, jejichž vstupní cena je vyšší než 20 000 Kčs a mají provozně technické funkce delší než jeden rok a jsou pořízeny úplatně nebo vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi, a dále zřizovací výdaje vyšší než 20 000 Kč.

(5) Odpisováním se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka k 31. prosinci běžného roku, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu. Právní nástupce poplatníka zrušeného bez provedení likvidace může u majetku evidovaného k 31. prosinci běžného roku uplatnit odpis ve výši jedné poloviny z vypočteného ročního odpisu za zdaňovací období. Při vyřazení hmotného majetku a nehmotného majetku v důsledku prodeje před 31. prosincem běžného roku, evidovaného v majetku poplatníka k 1. lednu běžného roku, lze uplatnit odpis ve výši jedné poloviny z vypočteného ročního odpisu za zdaňovací období s výjimkou poplatníků postupujících podle § 30 odst. 4. Obdobně lze postupovat i v případech, kdy dojde v průběhu zdaňovacího období k převodu majetku státu podle zvláštních předpisů,^29a) ke zrušení bez likvidace a ke vstupu do likvidace.

§ 27

Hmotný majetek a nehmotný majetek vyloučený z odpisování:

1. a) bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud výdaje (náklady) související s jeho pořízením nepřevýší 10 000 Kč,
2. b) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhly plodonosného stáří,
3. c) hydromeliorace do dvou let po jejich dokončení,
4. d) objekty hrazení a úpravy bystřin a lesnicko-technické meliorace,
5. e) umělecká díla,³⁰) jež nejsou součástí staveb a budov, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stálé výstavní soubory a knihovní sbírky knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné sbírky,
6. f) movité a nemovité kulturní památky a jejich soubory, které zpravidla nelze ocenit podle platných právních předpisů,
7. g) povrchové a podzemní vody, lesy, ložiska nerostných surovin a nerosty, jeskyně, měřičské značky, signály a jiná zařízení vybraných geodetických bodů a tiskové podklady státních mapových děl,
8. h) hmotný majetek převzatý bezúplatně podle zvláštních předpisů,²⁶)
9. i) nehmotný majetek vložený společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva do základního jmění, pokud byl pořízen bezúplatně (např. obchodní značka, know-how apod.).

§ 28

(1) Hmotný majetek a nehmotný majetek odpisuje poplatník, který má k tomuto majetku vlastnické právo nebo právo hospodaření (dále jen „vlastník“), s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 4.

(2) Pronajatý hmotný majetek a nehmotný majetek může na základě písemné smlouvy s vlastníkem odpisovat nájemce po dobu trvání nájemní smlouvy, pokud předmětem této smlouvy je soubor zahrnující zároveň movité i nemovité věci využívané nájemcem pro zajištění příjmů po celé zdaňovací období jako celek.

(3) Technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku uhrazené nájemcem může na základě písemné smlouvy odpisovat nájemce, pokud není vstupní cena u vlastníka hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje. Při odpisování technického zhodnocení postupuje nájemce způsobem stanoveným pro hmotný majetek a zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek.

(4) Hmotný majetek a nehmotný majetek ve spoluvlastnictví, který není odpisován nájemcem podle odstavce 2, odpisuje na základě písemné smlouvy jeden ze spoluvlastníků ze vstupní ceny tohoto majetku jako celku nebo spoluvlastníci tak, že vstupní cena odpisované části se stanoví poměrně ze vstupní ceny hmotného majetku a nehmotného majetku jako celku podle vlastnických práv.

(5) Při odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrná část odpisů.