Zákon České národní rady o spotřebních daních

§ 10

Vystavování daňových dokladů

(1) Při tuzemské výrobě s výjimkou výroby cigaret podléhajících povinnosti značení podle § 40c jsou plátci povinni nejpozději následující pracovní den po dni vzniku daňové povinnosti u vybraných výrobků nebo po dni vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně vystavit daňový doklad, který musí obsahovat

1. a) obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo¹⁷) plátce u právnických osob, jméno a příjmení plátce, obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo u fyzických osob,
2. b) obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo u právnických osob, jméno a příjmení, obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo (bylo-li přiděleno) u fyzických osob, kterým byly vybrané výrobky vyskladněny podle § 2 písm. h),
3. c) množství vybraných výrobků v měřicích jednotkách, jejich obchodní označení a číselný kód uvedený v tiskopisu daňového přiznání,^17a)
4. d) částku daně,
5. e) datum vyskladnění,
6. f) datum vystavení daňového dokladu,
7. g) pořadové číslo daňového dokladu.

(2) Správce daně uzná pro účely správného zatřídění vybraných výrobků do číselného kódu podle odstavce 1 písm. c) zatřídění vybraných výrobků celními orgány. Při styku s celními orgány je plátce povinen užívat číselný kód vybraných výrobků stanovený zvláštním předpisem.^17b)

(3) V případě podle § 5 odst. 1 písm. i) jsou plátci při tuzemské výrobě vybraných výrobků povinni v den vzniku daňové povinnosti vystavit daňový doklad podle odstavce 1; místo údaje o osobě podle odstavce 1 písm. b) uvedou slovo „škoda“ a místo data vyskladnění datum vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. i).

(4) V případech podle § 26 písm. a) až c) a při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f) a podle § 29 odst. 2 se daňový doklad nevystavuje.

(5) Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně musí být na dokladu vystaveném podle odstavce 1 uvedeno, že se jedná o vyskladnění bez daně s odvolávkou na ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 nebo § 29.

(6) Při dovozu vybraných výrobků plní funkci daňového dokladu rozhodnutí celního orgánu o propuštění vybraných výrobků do volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení,^16a) nebo jiné rozhodnutí celního orgánu o vyměření daně. Při vývozu vybraných výrobků plní funkci daňového dokladu, prokazujícího nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a) a e), rozhodnutí celního orgánu o propuštění vybraných výrobků do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku, vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení.

(7) Při výrobě cigaret podléhajících povinnosti značení podle § 40c plní funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 pro účely tohoto zákona evidence podle zvláštního předpisu.^17c)

(8) Daňový doklad se nevystavuje při použití lihovin a ostatních alkoholických nápojů,^17d) piva (§ 31) a vína (§ 35) pro přímou spotřebu v prostorách, kde jsou tyto vybrané výrobky uskladněny, nebo při fyzickém vydání těchto vybraných výrobků z uvedených prostor v množství nepřesahujícím 5 litrů pro jednu osobu za jeden kalendářní den u lihovin a ostatních alkoholických nápojů celkem a vybraných výrobků uvedených v § 35 a 20 litrů pro jednu osobu za jeden kalendářní den u vybraných výrobků uvedených v § 31. Daňovým dokladem je v tomto případě evidence, která musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 1 písm. c), d) a e).

(9) Kromě uvedených daňových dokladů jsou plátci povinni vést doklady k prokázání nároků na vrácení daně podle § 12 odst. 1.

(10) Plátci jsou povinni vystavit daňový doklad, s výjimkou daňových dokladů podle odstavce 6, ve dvojím vyhotovení. První vyhotovení jsou plátci povinni vydat osobě uvedené v odstavci 1 písm. b). Druhé vyhotovení a všechny další doklady rozhodné pro určení výše daně jsou plátci povinni uchovávat po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.

§ 11

Výpočet daně

(1) Daň z vybraných výrobků, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. a), c), d), f), g), h) a i) a podle § 20, 26 a 34a, jsou plátci povinni si sami vypočítat. Daň z vybraných výrobků, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. b) a e), vypočítá správce daně.

(2) Daň se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek.

§ 12

Nárok na vrácení daně

(1) Plátci vzniká nárok na vrácení daně dnem

1. a) vydání rozhodnutí o propuštění zdaněných vybraných výrobků do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení,^16a) je-li na tomto rozhodnutí příslušným celním úřadem potvrzen výstup vybraných výrobků do zahraničí nebo jejich umístění do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu v rámci podnikatelské činnosti;⁸) toto ustanovení neplatí pro vybrané výrobky, na které se podle § 8 odst. 3 pohlíží jako na výrobky pořízené za ceny bez daně,
2. b) převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků, s výjimkou výrobků, které jsou předmětem daně z lihu a lihovin, vstupujících jako materiál do vyráběných vybraných výrobků,
3. c) převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků vrácených zpět plátci subjekty, pro které byly tyto vybrané výrobky vyskladněny podle § 2 písm. h) bodu 1,
4. d) vypořádání nároků z vad vybraných výrobků, nároků za nedodané vybrané výrobky nebo nároků z nesprávně účtované daně, pokud plátce úplatu za tyto vybrané výrobky neobdržel nebo pokud úplatu kupujícímu vrátil; pro uplatnění nároku za nedodané vybrané výrobky je zároveň podmínkou převzetí nedodaných vybraných výrobků zpět na sklad plátce,
5. e) prodeje zdaněných vybraných výrobků podle § 12b odst. 1,
6. f) vzniku skutečnosti podle § 42a,
7. g) zamítnutí žádosti o souhlas s výmazem z obchodního rejstříku nebo jiných evidencí při ukončení činnosti v případě, že daňová povinnost vznikla podle § 5 odst. 1 písm. g),
8. h) vyskladnění uhlovodíkových paliv a maziv obsahujících líh podle § 19 odst. 2 písm. f); daň se vrací ve výši odpovídající množství lihu obsaženém v uhlovodíkovém palivu a mazivu,
9. i) vyskladnění uhlovodíkových paliv a maziv obsahujících etyl-terciál-butyl-éter podle § 19 odst. 2 písm. g); daň se vrací ve výši odpovídající 45 % množství etyl-terciál-butyl-éter obsaženém v uhlovodíkovém palivu a mazivu.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. b) až d) se nevztahují na cigarety. Zvláštní ustanovení týkající se vracení daně u cigaret jsou uvedena v § 40f odst. 4 a 5.

(3) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 uplatní plátce v daňovém přiznání podle § 13 nejpozději do šesti měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Po uplynutí této lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Jestliže před uplynutím této lhůty dojde k vyskladnění vybraného výrobku plátcem, aniž by byl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně dnem vyskladnění vybraného výrobku zaniká. Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 může plátce uplatnit pouze do výše daně vypočtené sazbou daně platné v den dovozu nebo vyskladnění vybraného výrobku, pokud v tento den současně vznikla daňová povinnost.

(4) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit pouze u finančního orgánu bez ohledu na to, zda jde o vybrané výrobky vyskladněné v tuzemsku nebo dovezené.

(5) Pokud plátce neuplatní nárok na vrácení daně, ačkoliv tak podle odstavce 1 mohl učinit, pohlíží se při vzniku daňové povinnosti podle § 5 na vybrané výrobky, u kterých podle odstavce 1 mohl být uplatněn nárok na vrácení daně, tak, jako by tento nárok byl uplatněn.

§ 12a

(1) Osobě požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,¹⁸) (dále jen „osoba požívající výsad a imunit“) se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků (dále jen „zaplacená daň“). Pro účely tohoto zákona je osobou požívající výsad a imunit

1. a) diplomatická mise a konzulární úřad s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky (dále jen „konzulární úřad“), akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,
2. b) zvláštní mise,
3. c) mezinárodní organizace, která požívá výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,
4. d) úředník mezinárodní organizace, který nemá v tuzemsku trvalý pobyt a není občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých funkcí v České republice a státní příslušník cizího státu, který je členem zvláštní mise akreditované pro Českou republiku a který nemá v tuzemsku trvalý pobyt,
5. e) státní příslušník cizího státu, který je členem diplomatické mise, zvláštní mise nebo konzulárního úřadu akreditovaných pro Českou republiku a nemá v tuzemsku trvalý pobyt,
6. f) rodinný příslušník osoby uvedené v písmenech d) nebo e), pokud dosáhl věku 15 let, není občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.

(2) Zaplacená daň se vrací

1. a) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) podle principu vzájemnosti maximálně do výše 200 000 Kč za kalendářní rok,
2. b) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. b) a c) maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok,
3. c) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. d), e) a f) podle principu vzájemnosti maximálně do výše 50 000 Kč za kalendářní rok.

(3) Osoba požívající výsad a imunit, které vzniká nárok na vrácení zaplacené daně, má pro tento účel postavení daňového poplatníka bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.

(4) Nárok na vrácení zaplacené daně vzniká dnem nákupu vybraných výrobků a zaniká uplynutím posledního dne prvního měsíce kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Nárok na vrácení zaplacené daně se prokazuje dokladem o nákupu, který byl vystaven plátcem daně z přidané hodnoty. Prodávající je povinen na dokladu o nákupu uvést:

1. a) obchodní jméno, název (není-li obchodní jméno), sídlo a daňové identifikační číslo¹⁷) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou,
2. b) jméno a příjmení, popřípadě obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,
3. c) množství vybraných výrobků v měřicích jednotkách,
4. d) výši ceny,
5. e) datum uskutečnění nákupu.

(5) Nárok na vrácení zaplacené daně může osoba požívající výsad a imunit uplatnit v daňovém přiznání, které se podává finančnímu orgánu na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává pouze jednou za zdaňovací období, a to nejdříve první den po skončení zdaňovacího období a nejpozději poslední den prvního měsíce kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém nárok na vrácení zaplacené daně vznikl. Pokud osoba požívající výsad a imunit neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok na vrácení daně, daňové přiznání za toto zdaňovací období nepodává. Zdaňovacím obdobím je u osob požívajících výsad a imunit uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a c) kalendářní měsíc a u osob používajících výsad a imunit uvedených v odstavci 1 písm. d), e) a f) kalendářní čtvrtletí.

(6) Pro účely tohoto zákona se místní příslušnost finančního orgánu pro podání daňového přiznání osoby požívající výsad a imunit stanoví takto:

1. a) diplomatická mise, zvláštní mise a konzulární úřady, které mají sídlo v České republice, podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich sídla,
2. b) státní příslušníci cizího státu, kteří jsou členy osob uvedených v písmenu a), včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle sídla osob uvedených v písmenu a),
3. c) mezinárodní organizace podle odstavce 1 písm. c) podává daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejího sídla v České republice,
4. d) úředníci mezinárodní organizace podle odstavce 1 písm. d) včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich bydliště v České republice,
5. e) diplomatická mise, zvláštní mise a konzulární úřady, které nemají sídlo v České republice, podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu 1,
6. f) státní příslušníci cizího státu, kteří jsou členy osob uvedených v písmenu e), včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu 1.

(7) Osobě požívající výsad a imunit se vrátí daň do 30 dnů ode dne následujícího po jejím vyměření. Je-li podané daňové přiznání neúplné nebo vzniknou-li pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti daňového přiznání, správce daně vyzve osobu požívající výsad a imunit, aby je ve lhůtě, kterou správce daně stanoví, odstranila. Správce daně daň nevrátí, dokud nebudou odstraněny vady a pochybnosti týkající se podaného daňového přiznání vytýkané správcem daně.

(8) Pokud cizí stát českým diplomatickým misím, konzulárním úřadům a českým státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů akreditovaných v cizím státě, nepřiznává nárok na vrácení zaplacené daně v rozsahu, který podle odstavce 2 přiznává Česká republika, vzniká nárok na vrácení zaplacené daně diplomatickým misím a konzulárním úřadům cizího státu a jeho státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů, pouze v rozsahu, v jakém je vracena daň českým osobám v tomto cizím státě. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí splnění principu vzájemnosti a jeho věcný a osobní rozsah ve vyplněném daňovém přiznání. Princip vzájemnosti se nevztahuje na osoby požívající výsad a imunit, uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a e) včetně jejich rodinných příslušníků, kterým je vracena daň podle odstavce 2.