Zákon České národní rady o spotřebních daních

§ 12b

(1) Ministerstvo financí udělí právnické nebo fyzické osobě na její žádost povolení k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně v prodejnách DUTY/TAX FREE fyzickým osobám v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek a povolení k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky. Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně lze uskutečňovat jen na základě tohoto povolení.

(2) Žádost o povolení musí obsahovat:

1. a) název a sídlo, popřípadě jméno a bydliště žadatele,
2. b) daňové identifikační číslo žadatele,
3. c) osvědčení o registraci ke spotřební dani,
4. d) označení místa, kde se prodejna nachází,
5. e) souhlas příslušného celního úřadu s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť s uvedením podmínek o kontrole výstupu vybraných výrobků do zahraničí,
6. f) souhlas provozovatele letiště s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť,
7. g) souhlas provozovatele letiště s prodejem vybraných výrobků na palubách letadel zahraničních linek.

(3) Ministerstvo financí udělí povolení, jestliže

1. a) žadatel je registrován jako plátce daně,
2. b) je vydán souhlas příslušného celního úřadu s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť,
3. c) je vydán souhlas provozovatele letiště s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť nebo s prodejem zboží na palubách letadel zahraničních linek.

(4) Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně v prodejnách DUTY/TAX FREE, který byl Ministerstvem financí povolen, se uskutečňuje pouze osobám, které přestupují státní hranici a předloží platné letenky s cílovou stanicí v zahraničí a palubní vstupenky; prodej se uskutečňuje v množství přiměřeném pro jejich osobní spotřebu. Držitel povolení je povinen zajistit, aby při tomto prodeji bylo na prodejním dokladu vyznačeno číslo letu, druh vybraných výrobků včetně ceny a na palubní vstupence otisk razítka, ze kterého je zřejmé, že prodej byl uskutečněn v prodejně DUTY/TAX FREE.

(5) Ministerstvo financí v povolení stanoví druhy vybraných výrobků, které mohou být prodávány za ceny bez daně.

(6) Ministerstvo financí povolení odejme,

1. a) pokud povolení bylo uděleno na základě nepravdivých údajů,
2. b) v případě, že právnická nebo fyzická osoba nedodržuje podmínky stanovené tímto zákonem a podmínky uvedené v povolení, nebo
3. c) dojde-li ke změně podmínek, za nichž bylo povolení uděleno.

(7) Na vybrané výrobky umístěné v prodejnách DUTY/TAX FREE se pohlíží jako na vybrané výrobky vyvezené. Jestliže jsou vybrané výrobky nakoupené v prodejně DUTY/TAX FREE dováženy zpět do tuzemska, podléhají dani při dovozu, pokud se na ně nevztahuje osvobození od daně.

§ 12c

(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily uhlovodíková paliva a maziva uvedená v § 19 odst. 1 písm. e) a v § 19 odst. 2 písm. a), d) a e), (dále jen „topné oleje“), která jsou barvena a značkována podle zvláštního právního předpisu,^18b) za cenu obsahující daň a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla. Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby topných olejů pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla. Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o nákupu a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou poplatníkem. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro výrobu tepla topné oleje, které samy vyrobily, prokazuje se, bez ohledu na způsob spotřeby tepla, nárok na vrácení daně interním dokladem.

(2) Na dokladu o nákupu, který je na požádání prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni vyžádání, musí být uvedeny tyto náležitosti:

1. a) obchodní jméno, název (není-li obchodní jméno), sídlo a daňové identifikační číslo¹⁷) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení, popř. obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,
2. b) obchodní jméno, název (není-li obchodní jméno), sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou; jméno a příjmení, popř. obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,
3. c) množství topných olejů v objemových jednotkách,
4. d) sazba spotřební daně platná v den vyskladnění topných olejů plátcem daně,
5. e) výše celkové ceny topných olejů včetně spotřební daně,
6. f) výše spotřební daně celkem,
7. g) datum vystavení dokladu o nákupu,
8. h) číslo dokladu o nákupu,
9. i) podpis prodávajícího.

(3) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

1. a) obchodní jméno, název (není-li obchodní jméno), sídlo a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení, popř. obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,
2. b) množství topných olejů v objemových jednotkách,
3. c) sazba spotřební daně platná v den vyskladnění topných olejů podle § 2 písm. h) bodu 3,
4. d) výše spotřební daně celkem,
5. e) datum vystavení interního dokladu,
6. f) číslo interního dokladu,
7. g) podpis výrobce.

(4) Nárok na vrácení daně lze přiznat pouze do výše daně, která byla zahrnuta do cen nakoupených topných olejů ve výši platné v den jejich vyskladnění od plátce daně. Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových poplatníků bez povinnosti se registrovat.

(5) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 uplatní poplatníci v daňovém přiznání podaném u finančního orgánu³) na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Nárok se uplatní za zdaňovací období, ve kterém vznikl. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. Nárok lze uplatnit nejpozději do 6 měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Po uplynutí této lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Daňové přiznání předkládají poplatníci nejpozději do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se poplatníkovi bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jeho vzniku.

(6) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 5, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení nároku na vrácení daně, jsou povinni předložit správci daně dodatečné daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu.^18a)

(7) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 5, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do šesti měsíců od posledního dne lhůty pro předložení daňového přiznání (odstavec 5) dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Po uplynutí této lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(8) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.

§ 12d

Ministerstvo financí stanoví k provedení § 12c odst. 1 až 3 vyhláškou způsob výpočtu uplatňovaného nároku na vrácení daně a podrobnosti o vedení evidence o nákupu a spotřebě topných olejů.

§ 12e

(1) V rozsahu, v jakém vojenský a civilní personál vysílajícího státu^18c) nakoupí vybrané výrobky podle § 19 odst. 1 písm. a), c) a g) a podle § 19 odst. 2 písm. c) pro služební vozidla, letadla a lodě na území České republiky, vzniká ozbrojeným silám vysílajícího státu nárok na vrácení daně, jestliže tak stanoví mezinárodní smlouva, s níž Parlament vyslovil souhlas, která je vyhlášena a jíž je Česká republika vázána.

(2) Vojenské orgány ozbrojených sil^18c) vysílajícího státu uplatní nárok na vrácení daně podle odstavce 1 za vojenský a civilní personál vysílajícího státu prostřednictvím Ministerstva obrany České republiky u Finančního úřadu pro Prahu 1, a to na tiskopise vydaném Ministerstvem financí České republiky. Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu mají pro tento účel postavení poplatníka daně bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt. Žádost o vrácení daně musí být doložena dokladem o nákupu, který je vystaven plátcem daně z přidané hodnoty.

(3) Finanční úřad pro Prahu 1 daň vrátí prostřednictvím Ministerstva obrany České republiky do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn u Finančního úřadu pro Prahu 1 nejpozději posledního dne šestého kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém se nákup podle odstavce 1 uskutečnil.

(4) Pro odstranění vad žádosti o vrácení daně a pochybností o její správnosti platí obdobně ustanovení tohoto zákona o vadách a pochybnostech týkající se daňového přiznání (§ 12a odst. 7). Finanční úřad pro Prahu 1 daň nevrátí, pokud nebudou odstraněny vady a pochybnosti týkající se žádosti; lhůty stanovené Finančním úřadem pro Prahu 1 k odstranění vad a pochybností se nezapočítávají do běhu lhůt podle odstavce 3.

(5) Z vybraných výrobků, u kterých byl uplatněn nárok na vrácení daně a které byly zapůjčeny, zastaveny nebo postoupeny za úplatu nebo bezúplatně, je vojenský orgán, který nárok na vrácení daně uplatnil, povinen odvést daň prostřednictvím Ministerstva obrany České republiky Finančnímu úřadu pro Prahu 1 ve výši daně na tyto výrobky připadající, a to ve lhůtě do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala.

§ 12f

(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám,⁸) provozujícím zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa,^18d) které nakoupily výrobky uvedené v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) za cenu obsahující daň a prokazatelně je použily pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa.

(2) Zemědělskou prvovýrobou se pro účely tohoto zákona rozumí rostlinná výroba, včetně chmelařství, ovocnářství, vinařství, pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin, léčivých a aromatických rostlin na pozemcích vlastních nebo pronajatých.

(3) Nárok na vrácení daně je ve výši 60 % daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených výrobků uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) ve výši platné v den jejich vyskladnění od plátce daně, maximálně však do výše odpovídající spotřebě podle normativů stanovených právním předpisem. Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových poplatníků bez povinnosti se registrovat.

(4) Nárok na vrácení daně poplatník prokazuje dokladem o nákupu výrobků uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c), evidencí o skutečné spotřebě těchto výrobků, dokladem o výměře zemědělských a lesních pozemků, na nichž hospodaří na základě vlastnického práva,^18e) písemné nájemní smlouvy^18f) nebo jiného právního důvodu,^18f) a jde-li o fyzickou osobu, dokladem o zapsání do evidence podle zvláštního právního předpisu,^18g) případně výpisem z obchodního rejstříku,^18h) jde-li o právnickou osobu.

(5) Skutečnosti podle odstavce 4 s výjimkou dokladů o nákupu a s výjimkou evidence o skutečné spotřebě výrobků podle § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) prokazuje poplatník při prvém uplatnění nároku na vrácení daně. Dojde-li

1. a) ke změně nebo výmazu skutečností týkajících se poplatníků podle odstavce 1 v obchodním rejstříku nebo v evidenci podle zvláštního právního předpisu,^18g) nebo
2. b) ke změně v obhospodařování celkové výměry zemědělských pozemků,

předloží poplatník v daňovém přiznání za příslušné daňové období doklad o této změně, popř. výmazu.

(6) Na dokladu o nákupu, který je povinen vydat prodávající, musí být uvedeny tyto náležitosti:

1. a) obchodní jméno, název, není-li obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo¹⁷) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou, jméno a příjmení, popř. obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,
2. b) obchodní jméno, název, není-li obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou, jméno a příjmení, popř. obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,
3. c) množství výrobků uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) v objemových jednotkách,
4. d) sazba spotřební daně platná v den vyskladnění výrobků uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) plátcem daně,
5. e) výše celkové ceny výrobků uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) včetně spotřební daně,
6. f) výše spotřební daně celkem,
7. g) datum vystavení dokladu o nákupu,
8. h) číslo dokladu o nákupu,
9. i) podpis prodávajícího.

(7) Správnost dokladů podle odstavců 4 a 5 kontroluje správce daně.

(8) Nárok na vrácení daně mohou uplatnit poplatníci podle odstavce 1 v daňovém přiznání podaném u finančního orgánu³) na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Nárok se uplatní za zdaňovací období, ve kterém vznikl. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. Nárok lze uplatnit nejpozději do 6 měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Po uplynutí této lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Daňové přiznání předkládají poplatníci nejpozději do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, kdy nárok na vrácení daně vznikl. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se poplatníkovi bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jeho vzniku.

(9) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 8, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení nároku na vrácení daně, jsou povinni předložit správci daně dodatečné daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu.^18a)

(10) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 8, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do 6 měsíců od posledního dne lhůty pro předložení daňového přiznání dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Po uplynutí této lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(11) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.

§ 12g

Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem financí stanoví vyhláškou způsob výpočtu nároku na vrácení daně z výrobků uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, lesních školkách a při obnově a výchově lesa, podrobnosti o vedení dokladů a evidence podle § 12f odst. 4 a normativy spotřeby výrobků uvedené v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa, podle § 12f odst. 3.

§ 13

Daňové přiznání

(1) Plátci, kterým vznikla daňová povinnost nebo nárok na vrácení daně, jsou povinni předložit daňové přiznání správci daně.

(2) Daňové přiznání předkládají plátci měsíčně, a to do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla daňová povinnost. Pokud nevznikne ve zdaňovacím období daňová povinnost ani nárok na vrácení daně, daňové přiznání se nepředkládá. Daňové přiznání se předkládá za každý druh daně na samostatném formuláři.

(3) Při dovozu s výjimkou dovozu cigaret plní funkci daňového přiznání rozhodnutí o propuštění vybraných výrobků do příslušného režimu vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení,^16a) nebo jiné rozhodnutí celního orgánu o vyměření daně.

(4) Při vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e) plní funkci daňového přiznání doklad o zaplacení daně.

(5) Pokud plátce zjistí, že daňové přiznání, které předložil, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení daňové povinnosti nebo snížení nároku na vrácení daně, je povinen předložit správci daně dodatečné daňové přiznání podle zvláštního předpisu.^18a)

(6) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, které předložili, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení daňové povinnosti nebo zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do 6 měsíců ode dne splatnosti daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Nedodržením lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(7) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.

§ 14

Zdaňovací období, odvod a splatnost daně, zálohové vracení daně

(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

(2) Daň se odvádí

1. a) jednou částkou za měsíc podle odstavce 4, nebo
2. b) zálohovými pevnými částkami podle odstavců 5 až 7.

(3) Měsíční daňovou povinností se rozumí daňová povinnost za zdaňovací období, které bezprostředně předchází nejbližšímu uplynulému zdaňovacímu období.

(4) Jednou částkou za měsíc odvádějí daň plátci, jejichž měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), nepřesáhne částku 10 000 000 Kč, nejpozději do 25. dne po skončení zdaňovacího období.

(5) Zálohové pevné částky odvádějí plátci denně, pokud jejich měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), přesáhne 10 000 000 Kč.

(6) Výši zálohových pevných částek podle odstavce 5 stanoví finanční orgán. Přihlíží přitom k výši a časovému rozložení vzniku daňové povinnosti a k výši nároku na vrácení daně uplatněného podle § 12 odst. 1 písm. a) a b) za zdaňovací období, které bezprostředně předchází nejbližšímu uplynulému zdaňovacímu období.

(7) Splátkové období začíná u plátců, kteří odvádějí zálohové pevné částky denně, 56. dnem od začátku měsíce, ve kterém daňová povinnost vznikla, a končí 55. dnem od začátku měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla. Plátci jsou povinni v poslední den splátkového období místo odvodu zálohové pevné částky vyrovnat daňovou povinnost za měsíc, ve kterém daňová povinnost vznikla.

(8) Daň za zdaňovací období, v němž byl plátce zaregistrován, odvede plátce nejpozději do 55. dne po skončení tohoto zdaňovacího období. Byl-li plátce zaregistrován v jiný než první pracovní den zdaňovacího období, odvede daň za první dvě zdaňovací období vždy do 55. dne po skončení příslušného zdaňovacího období.

(9) Při dovozu vybraných výrobků se daň odvádí ve lhůtě, kterou stanoví celní zákon.¹⁹)

(10) Přesáhne-li ve zdaňovacím období částka nároku na vrácení daně částku daňové povinnosti, postupuje se při vypořádání rozdílu mezi těmito částkami obdobně jako při vypořádání daňového přeplatku.^19a)

(11) Plátce, jemuž v průběhu zdaňovacího období nevznikne daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), a který za stejné zdaňovací období bude uplatňovat nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a), může požádat finanční orgán o zálohu na vrácení daně. Žádost plátce předkládá do 11. dne zdaňovacího období, do 21. dne zdaňovacího období a do 1. dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího, pokud prokázaný nárok na vrácení daně přesáhne ke dni podání žádosti 50 000 Kč. Do každé lhůty uvedené v tomto odstavci může plátce požádat o zálohu na vrácení daně jen jednou. V žádosti předložené do 11. dne zdaňovacího období lze uplatnit i nároky vzniklé po 21. dnu bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období. Záloha na vrácení daně se v tomto případě uvede na daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém plátce o zálohu na vrácení daně požádal.

(12) Žádost o zálohu na vrácení daně musí být podána písemně a musí být doložena dokladem prokazujícím nárok na vrácení daně podle § 10 odst. 6. Žádost o zálohu na vrácení daně je osvobozena od správních poplatků.

(13) Požádá-li plátce o zálohu na vrácení daně způsobem uvedeným v odstavcích 11 a 12, finanční orgán požadovanou částku vrátí do 30 dnů od posledního dne lhůty uvedené v odstavci 11.

(14) Poukáže-li finanční orgán zálohu na vrácení daně po lhůtě stanovené v odstavci 13, je povinen zaplatit plátci úrok z této částky ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí.

(15) Ustanovení odstavců 1 až 9 se nevztahují na odvody a splatnost daně v případě, že daňová povinnost vznikla podle § 5 odst. 1 písm. e). Lhůty odvodu a splatnosti daně jsou pro tento případ stanoveny v § 40a.