Vyhláška ministra zahraničních věcí o ratifikaci Mezinárodní úmluvy o přepravě cestujících a zavazadel po železnicích, podepsané v Římě dne 23. listopadu 1933.

Železnice a přepravy, pro které platí Úmluva.

§ 1. Tato Úmluva platí pro veškerou přepravu cestujících a zavazadel s mezinárodními lístky přepravními po území nejméně dvou smluvních států, koná-li se výhradně po tratích zapsaných v seznamu sestaveném podle článku 58 této Úmluvy.

§ 2. Úmluva tato však neplatí:

1. 1. Pro přepravy, při nichž stanice nástupní a stanice cílová leží na území téhož státu, a které územím druhého státu jen procházejí:
   1. a) když trati průvozní jsou v provozu železnice státu odjezdu;
   2. b) i když trati průvozní nejsou v provozu železnice státu odjezdu, jestliže zúčastněné železnice sjednaly zvláštní úmluvy, podle kterých tyto přepravy nejsou považovány za mezinárodní.

1. 2. Pro přepravu mezi stanicemi dvou států sousedních, koná-li se celá přeprava po železnicích jednoho z těchto států a jestliže žádný z těchto států tomu neodporuje.

§ 3. Tarify určují spoje, pro které se vydávají mezinárodní jízdenky a zavazadlové lístky.

Ustanovení o sdružených přepravách.

§ 1. Kromě železnic mohou býti zapsány v seznamu uvedeném v článku prvním trati s pravidelným provozem automobilním nebo plavebním, které doplňují přepravu železniční a na kterých se koná mezinárodní přeprava pod odpovědností buď jednoho ze smluvních států nebo jedné železnice zapsané v seznamu.

§ 2. Pro podniky, které provozují přepravu na těchto tratích, platí všechny závazky a všechna práva, plynoucí pro železnice z této Úmluvy, s výhradou odchylek nutně vyplývajících z různosti přepravy. Tyto odchylky však nesmějí měniti předpisy o odpovědnosti, stanovené touto Úmluvou.

§ 3. Každý stát, který si přeje, aby byla zapsána v seznamu jedna z tratí, o nichž je řeč v § 1, musí se vhodným způsobem postarati o to, aby odchylky uvedené v § 2 byly uveřejněny týmž způsobem jako tarify.

§ 4. Pro mezinárodní přepravy, při nichž jsou zúčastněny železnice zároveň s jinými přepravními podniky než těmi, které jsou vyjmenovány shora v § 1, mohou železnice, aby vyhověly zvláštnostem každého druhu přepravy, v dohodě se zúčastněnými přepravními podniky, stanoviti tarifní podmínky na základě právního řádu odlišného od této Úmluvy. V tom případě mohou stanoviti používání jiné přepravní listiny, než která je předepsána touto Úmluvou.

Přípoj.

§ 1. Úmluva platí rovněž pro přepravu cestujících a zavazadel ze stanice, která není v mezinárodním tarifu, do přípojné stanice téhož státu, která je v tomto tarifu, a odtud do stanice cílové, která je v témže tarifu, buď s mezinárodní jízdenkou nebo se zavazadlovým lístkem, v kterých jsou sečteny sazby za přepravu přímou a přípojnou, nebo se dvěma jízdenkami přípojnými. Jsou-li vydány dvě jízdenky, musí býti na druhé z nich poznamenána původní stanice nástupní.

§ 2. Železnice určují, pokud a za jakých podmínek lze požadovati tuto přípojnou přepravu z určitých stanic. Tyto stanice jsou vyjmenovány v seznamu, který se oznámí ostatním zúčastněným železnicím.

Přepravní povinnost železnice.

Je-li mezinárodní tarif nebo je-li přípojná přeprava dovolena podle článku 3, nelze přepravu odmítnouti, pokud:

1. a) cestující vyhoví předpisům této Úmluvy;
2. b) přeprava je možná pravidelnými prostředky přepravními;
3. c) přeprava není zakázána v jednom ze zúčastněných států zákonnými předpisy nebo z důvodů veřejného pořádku;
4. d) přepravě nebrání okolnosti, které železnice nemohla odvrátiti a které zdolati nebylo v její moci.

Právo na přepravu.

§ 1. Cestující musí míti jízdenku na počátku jízdy. Tarify mohou v té příčině stanoviti výjimky.

§ 2. Cestující jest povinen uchovati svoji jízdenku po celou dobu jízdy. Na požádání ji musí předložiti každému zaměstnanci pověřenému kontrolou a odevzdati na konci jízdy.

Jízdenky.

§ 1. Jízdenky, vydané pro mezinárodní přepravu, pro kterou platí tato Úmluva, musí míti znamení .

§ 2. Na jízdenkách jsou povinné tyto údaje:

1. a) název stanice nástupní a cílové;
2. b) přepravní cesta; je-li dovoleno použíti různých cest nebo různých přepravních prostředků, musí to býti v jízdence poznamenáno;
3. c) druh vlaku a vozová třída;
4. d) jízdné;
5. e) den počátku platnosti;
6. f) doba platnosti.

§ 3. Tarify nebo dohody mezi železnicemi určují, v jakém jazyku musí býti jízdenky tištěny a vyplňovány, jakož i jejich úpravu a obsah.

§ 4. Jízdenky, které obsahují lístky kontrolní (knižní jízdenky), jakož i sestavné jízdenky železničních správ, jsou podle této Úmluvy jedinou jízdenkou.

Spojí-li úřední nebo soukromé cestovní kanceláře jízdenky pod jednou obálkou, je každá z nich zvláštní jízdenkou, pro kterou platí podle okolností vnitřní předpisy zúčastněného státu nebo tato Úmluva.

§ 5. Kromě výjimek stanovených tarify nelze jízdenku postoupiti, leč nezní-li na jméno a nebyla-li jízda započata.

Obchodování s jízdenkami a jejich další prodej za jinou cenu než tarifní podléhá v každém státě zákonům a řádům toho státu.

Sleva pro děti.

§ 1. Děti až do dovršeného čtvrtého roku se přepravují zdarma bez jízdenky, nežádá-li se pro ně zvláštního místa.

§ 2. Děti starší než 4 léta až do dovršeného 10. roku a děti mladší, pro které se žádá zvláštní místo, přepravují se za ceny zlevněné, které nemohou převyšovati polovinu ceny jízdenek pro dospělé, bez újmy zaokrouhlování částek podle předpisů správy jízdenku vydávající.

Poskytnutí této slevy není povinné u jízdenek již zlevněných vzhledem k normální ceně jednoduché jízdenky.

Doba platnosti jízdenek.

§ 1. Doba platnosti jízdenek musí býti určena tarify.

§ 2. Tato platnost musí býti nejméně:

U jízdenek jednoduchých:

za každých započatých 100 km 1 den.

Platnost jízdenek nemůže nicméně býti kratší než 2 dny.

U jízdenek zpátečních:

za každých započatých 50 km 1 den.

Platnost jízdenek nemůže nicméně býti kratší než 4 dny.

§ 3. Zvláštní jízdenky za zlevněnou cenu mohou míti jinou dobu platnosti.

§ 4. Prvý den platnosti jízdenky se počítá do doby platnosti za celý den. Cestující může nastoupiti cestu kteréhokoliv dne v době platnosti své jízdenky; není-li v tarifech jinak stanoveno, musí ji ukončiti nejpozději vlakem, který dojede podle jízdního řádu do stanice určení posledního dne platnosti, nejpozději ve 24 hodin.

Přidělení a objednávka míst.

§ 1. Cestující, vstupuje do vlaku, může obložiti jak sám pro sebe, tak pro jiné osoby, které s ním cestují a za něž může předložiti jízdenky, po jednom dosud volném místě. Cestující, který opustí své místo a zřejmým způsobem je neobloží, ztrácí na ně nárok. Jinak se řídí přidělení míst podle předpisů, platných na každé železnici.

§ 2. Tarify nebo jízdní řády určují, zda a za jakých podmínek mohou býti objednána místa u určitých vlaků.

Přerušení jízdy ve stanicích na cestě.

§ 1. Tarify určují, zda a za jakých podmínek má cestující právo přerušiti jízdu ve stanicích na cestě po dobu platnosti své jízdenky.

§ 2. Užije-li cestující práva přerušiti jízdu ve stanicích na cestě, neprodlužuje se tím doba platnosti, stanovená tarify.

§ 3. Je-li jízdenka cestujícího platná pouze po jediné cestě, může se pokračovati v přerušené jízdě také z některé stanice, která leží na téže trati a blíže k stanici určení.

§ 4. Přeruší-li cestující, jehož jízdenka je platná libovolně po více cestách, jízdu, může v ní pokračovati buď ze stanice, kde jízdu přerušil, nebo z některé stanice, ležící blíže k stanici určení, ale na téže cestě, na které jízdu započal.

§ 5. Doba přerušení jízdy jest omezena pouze dobou platnosti jízdenky.

Změna třídy nebo vlaku.

Cestující může zaujmouti místo ve vyšší třídě nebo přestoupiti do vlaku vyššího druhu, než které jsou označeny na jízdence, za podmínek určených tarify a zaplatí-li stanovený doplatek.

Cestující bez platné jízdenky.

§ 1. Cestující, který nemůže předložiti platnou jízdenku, je povinen zaplatiti kromě jízdného za projetou trať ještě přirážku, nehledíc k trestním následkům; tato přirážka se vypočítává podle řádu železnice, na které bylo žádáno placení přirážky. Není-li v tom směru předpisů, musí cestující zaplatiti přirážku, která se rovná jízdnému za projetou trať.

§ 2. Jízdenky, na nichž bylo něco neoprávněně měněno, považují se za neplatné a budou odebrány služebními orgány jako neplatné.

§ 3. Cestující, který odepře hned zaplatiti jízdné nebo přirážku, může býti z jízdy vyloučen. Vyloučený cestující nemůže žádati, aby mu jeho zavazadla byla vydána v jiné stanici než ve stanici určení.

Osoby z jízdy vyloučené nebo podmínečně k ní připuštěné.

§ 1. Nejsou připuštěny do vlaku nebo mohou býti vyloučeny cestou:

1. a) osoby opilé, osoby, které se chovají neslušně nebo nezachovávají zákonných předpisů a řádů; tyto osoby nemají nároku na vrácení ani jízdného, ani poplatku, které zaplatily za přepravu svých zavazadel;
2. b) osoby, které by pro nemoc nebo z jiných důvodů mohly býti svým sousedům na obtíž, ledaže by byl pro ně zvláštní oddíl předem objednán, nebo jim mohl býti dán k použití po zaplacení; osoby onemocnělé cestou však musí býti vždy přepraveny nejméně až do první stanice, kde jest možné jim poskytnouti potřebné ošetření. Jízdné a poplatek vybraný za zavazadla se jim vrátí za podmínek stanovených v článku 26, po odečtení částky připadající na trať projetou.

§ 2. Přeprava osob stižených nakažlivou nemocí řídí se mezinárodními úmluvami nebo, není-li jich, ustanoveními platnými v každém státě.

Předměty vyloučené z osobních vozů.

§ 1. Do vozů nemohou býti s sebou brány předměty nebezpečné, zejména nabité zbraně, látky výbušné, snadno zápalné nebo žíravé, jakož i předměty takové, které by mohly býti na obtíž nebo k nepohodlí cestujícím.

Avšak osoby, které při výkonu veřejné služby nosí střelnou zbraň, jakož i lovci a střelci jsou oprávněni vzíti s sebou střelivo až do nejnižší meze, stanovené řády platnými v příslušných zemích. Strážím, které doprovázejí vězně a s nimi ve zvláštních vozech neb oddílech jedou, jest dovoleno vzíti s sebou nabitou střelnou zbraň.

§ 2. Železniční zaměstnanci mají právo přesvědčiti se v přítomnosti cestujícího o povaze předmětů vzatých do vozů, jsou-li vážné důvody k podezření, že byla porušena ustanovení § 1.

§ 3. Ten, kdo ustanovení § 1 nedbá, odpovídá za veškerou škodu z toho vzniklou a propadá kromě toho trestům stanoveným zákony a řády.

Braní ručních zavazadel a zvířat do osobních vozů.

§ 1. Cestující jsou oprávněni bráti s sebou do vozů zdarma předměty snadno přenosné (ruční zavazadlo), nebrání-li tomu předpisy celní, berní, finanční nebo policejní nebo předpisy jiných správních úřadů a nemohou-li tyto předměty poškoditi vozy. Každý cestující má pro svá ruční zavazadla nárok pouze na prostor nad místem, které zaujímá, a pod ním.

§ 2. Živá zvířata bráti s sebou do vozů není dovoleno. Malá zvířata, krotká, uzavřená v klecích, bednách, koších nebo v jiných vhodných obalech, malí psi též neuzavření, jsou však přece připuštěni, nebrání-li tomu policejní předpisy jednotlivých států, nenamítá-li proti tomu nic žádný z cestujících a mohou-li býti tato zvířata držena na klíně nebo umístěna jako ruční zavazadlo.

Tarify nebo jízdní řády mohou zakázati nebo dovoliti připuštění zvířat do určitých druhů vozů nebo vlaků.

Tarify stanoví, zda a za která zvířata musí býti zaplacen poplatek přepravní.

§ 3. Dohled na ruční zavazadla a zvířata, která cestující bere s sebou, přísluší jemu samému.

Zpoždění. Ztráta připojení. Zrušení vlaků.

Bylo-li zpožděním vlaku zmeškáno připojení k jinému vlaku nebo byl-li zrušen vlak na celé trati nebo na její části a chce-li cestující pokračovati v jízdě, jest železnice povinna, pokud je to možné, přepraviti jej s jeho zavazadly bez jakéhokoli doplatku vlakem, který jede do téže stanice cílové po téže trati nebo po jiné trati, patřící správám zúčastněným při původní přepravní cestě, a který mu umožní, že přijede do cílové stanice s menším zpožděním. Přednosta stanice nechť podle okolností stvrdí na jízdence ztrátu připojení nebo zrušení vlaku, prodlouží, pokud je to nutné, dobu platnosti a učiní ji platnou pro novou trať, pro vyšší třídu nebo pro vlak s vyššími sazbami. Železnice je však oprávněna v tarifech nebo v jízdních řádech vyloučiti užití určitých vlaků.

Pojem zavazadel. Předměty vyloučené z přepravy.

§ 1. Za zavazadla se považují pouze předměty určené k potřebě cestujícího a uložené v cestovních kufrech, koších, v tlumocích, v cestovních brašnách, v krabicích na klobouky a v jiných obalech toho druhu.

§ 2. Kromě toho se jako zavazadla, též nebalená, s výhradou případu stanoveného písmenem d), připouštějí:

1. a) lenošky přenosné nebo pojezdné pro nemocné, lenošky pojezdné jimi řiditelné s pomocným motorem nebo bez něho, lehátka;
2. b) dětské kočárky;
3. c) cestovní kufry se vzorky zboží;
4. d) hudební nástroje přenosné v bednách, pouzdrech nebo v jiných obalech;
5. e) nářadí pro představení artistů, pokud jejich úprava, objem a váha dovoluje rychle je naložiti a umístiti v zavazadlovém voze;
6. f) nástroje měřičské až do délky 4 metrů a příruční nářadí;
7. g) ruční a sportovní sáňky pro jednu nebo dvě osoby, lyže, plachty pro bruslaře, jakož i čluny nejvýše do 3 metrů délky;
8. h) jízdní kola s pomocným motorem nebo bez něho, motorová kola pro jednu osobu s vedlejším sedadlem nebo bez něho, za podmínky, že jsou s nich sňaty volné součástky.

Nádržky motorových vozidel mohou obsahovati pohonnou směs za podmínky, že její přívod do splynovače je uzavřen a že splynovač byl spuštěním motoru vyprázdněn.

Tarify mohou obmeziti množství, objem a váhu předmětů výše uvedených, připuštěných ku přepravě jako zavazadlo.

§ 3. Jiné předměty, které nejsou určeny k potřebě cestujícího, jakož i zvířata uzavřená v dostatečně bezpečných schránách, mohou býti přijaty jako zavazadla, dovolují-li to tarify.

§ 4. Jako zavazadla jsou z přepravy vyloučeny předměty, které podle Mezinárodní úmluvy o přepravě zboží po železnicích (MÚZ) jsou z přepravy vyloučeny. Ty, které jsou připuštěny podle ustanovení této Úmluvy podmínečně, jsou rovněž vyloučeny z přepravy jako zavazadla.

Nicméně jsou připuštěny jako zavazadla filmy balené podle předpisů Mezinárodní úmluvy o přepravě zboží po železnicích (MÚZ).

Odpovědnost cestujícího za zavazadla. Přirážky.

§ 1. Držitel zavazadlového lístku odpovídá za zachování předpisů článku 17; nese všechny důsledky porušení těchto předpisů.

§ 2. Železnice je oprávněna, domnívá-li se, že byly předpisy porušeny, zjistiti, zda obsah zavazadel vyhovuje předpisům. Držitele zavazadlového lístku nutno přizvati ke zjišťování; nedostaví-li se nebo nelze-li ho stihnouti a není-li jiných zákonných předpisů nebo řádů v státě, kde se zjišťování koná, je nutné vykonati je v přítomnosti dvou svědků dráze cizích. Je-li zjištěno porušení předpisů, je držitel zavazadlového lístku povinen zaplatiti výdaje způsobené zjišťováním.

§ 3. Jsou-li porušena ustanovení § 4 článku 17, jest povinen držitel zavazadlového lístku zaplatiti přirážku nehledíc na doplatek, a je-li třeba, nehledíc na náhradu škody, jakož i na trestní následky.

Jako přirážka se platí 15 franků za každý kilogram hrubé váhy předmětů vyloučených z přepravy, obsahují-li tyto předměty látky vyloučené z přepravy podle odst. 4 článku 3 Mezinárodní úmluvy o přepravě zboží po železnicích nebo zařaděné do I. a II. třídy Přílohy I k Mezinárodní úmluvě o přepravě zboží po železnicích, nejméně však 30 franků a v ostatních případech 5 franků, nejméně 10 franků.

Stanoví-li předpisy platné pro vnitřní přepravu železnice, na které byla tato závada zjištěna, menší celkovou přirážku, vybere se tato přirážka.

Obal a úprava zavazadel.

§ 1. Zavazadla, jejichž obal jest nedostatečný nebo jejichž úprava je vadná nebo na nichž jsou zřejmé stopy poškození, mohou býti železnicí odmítnuta. Jestliže jsou přece přijata, je železnice oprávněna poznamenati jejich stav na zavazadlovém lístku. Přijme-li cestující zavazadlový lístek s takovou poznámkou, považuje se to za důkaz, že stav zavazadel jím byl uznán.

§ 2. Jednotlivé kusy musí býti označeny způsobem dostatečně trvanlivým, jménem a adresou cestujícího a stanicí určení. Kusy, které nemají těchto označení, mohou býti odmítnuty.

§ 3. Staré štítky, adresy nebo jiná označení, vztahující se na dřívější přepravy, musí cestující odstraniti nebo učiniti je nečitelnými.

Podej a výprava zavazadel. Zavazadlový lístek.

§ 1. Zavazadla mohou býti podávána pouze na předložení jízdenky, platné nejméně až do stanice určení zavazadel, a po cestě označené na jízdence.

Je-li jízdenka platná pro několik přepravních cest nebo je-li v místě určení několik stanic, musí cestující přesně označiti přepravní cestu nebo stanici, do které má býti zavazadlo vypraveno. Železnice neodpovídá za následky, neuposlechne-li cestující tohoto předpisu.

Tarify určují, zda a za jakých podmínek mohou býti zavazadla připuštěna ku přepravě po jiné cestě než té, která je označena v předložené jízdence, nebo bez předložení jízdenky. Stanoví-li tarify, že zavazadla mohou býti připuštěna ku přepravě bez předložení jízdenky, platí ustanovení této Úmluvy o právech a povinnostech cestujícího, kterého doprovázejí jeho zavazadla, též pro odesilatele zavazadel podaných bez předložení jízdenky.

Stanoví-li tak tarify, může cestující v době platnosti jízdenky podati zavazadla buď přímo pro celou trať ze stanice odesílací až do stanice určení nebo pro kteroukoli část celkové trati, při čemž však žádná část této trati nesmí býti projeta více než jednou.

§ 2. Při podeji zavazadel se vydá cestujícímu zavazadlový lístek. Cestující je povinen přesvědčiti se, přijímaje lístek, zda je sepsán podle jeho údajů. Přepravné za zavazadlo se platí při podeji.

§ 3. Jinak se řídí úkony při podeji zavazadel podle řádů platných ve stanici odesílací.

§ 4. Zavazadlové lístky, vydávané pro mezinárodní přepravy, musí býti vyhotoveny podle vzorce, který jest v Příloze I této Úmluvy.

§ 5. Na zavazadlových lístcích jsou povinné tyto údaje:

1. a) název stanice odesílací a stanice určení;
2. b) přepravní cesta;
3. c) den podeje a vlak, ke kterému bylo zavazadlo podáno;
4. d) počet jízdenek, ačli nebyla zavazadla podána ku přepravě bez předložení jízdenky;
5. e) počet a váha kusů;
6. f) zavazadelné a jiné možné poplatky;
7. g) vyžaduje-li toho daný případ, slovy vypsaná částka zájmu na dodání, opověděného podle článku 35.

§ 6. Tarify nebo dohody mezi železnicemi určují, v jakém jazyku musí býti zavazadlové lístky tištěny a sepisovány.

§ 7. Tarify mohou stanoviti zvláštní předpisy pro přepravu jízdních kol a sportovního nářadí.

§ 8. Cestující může za podmínek platných ve stanici odesílací označiti vlak, kterým mají býti zavazadla přepravena. Neužije-li tohoto oprávnění, přepraví se zavazadlo prvním vhodným vlakem.

Musí-li býti zavazadla přeložena do jiného vlaku v přípojové stanici, musí býti dále přepravena přípojným vlakem, může-li ho býti použito pro přepravu zavazadel a je-li čas nutný k přeložení. V opačném případě musí býti přepravena nejbližším vhodným vlakem.

Zavazadla mohou býti přepravována za podmínek výše označených, neodporují-li tomu při odjezdu nebo za přepravy předpisy celní, berní, finanční nebo policejní a předpisy jiných úřadů správních.

Železnice jest oprávněna nepřipustiti nebo obmeziti přepravu zavazadel v určitých vlacích nebo v určitých druzích vlaků.

Výdej.

§ 1. Zavazadla se vydají, odevzdá-li se zavazadlový lístek. Železnice není povinna zkoumati, je-li držitel zavazadlového lístku oprávněn zavazadla převzíti.

§ 2. Držitel zavazadlového lístku má právo požadovati u výdejny stanice určení výdej zavazadla, jakmile uplyne po příjezdu vlaku, kterým zavazadlo mělo býti přepraveno, doba potřebná k přichystání, jakož i, třeba-li toho, ke splnění předpisů celních, berních, finančních, policejních a předpisů jiných úřadů správních.

§ 3. Nepředloží-li se zavazadlový lístek, není železnice povinna vydati zavazadla, leč prokáže-li žadatel své oprávnění; nezdá-li se tento průkaz dostatečným, může železnice žádati složení jistoty.

§ 4. Zavazadla se vydávají ve stanici, do které byla podána. Na včas podanou žádost držitele zavazadlového lístku mohou však býti zavazadla, dovolují-li to okolnosti a nebrání-li tomu předpisy celní, berní, finanční, policejní nebo předpisy jiných úřadů správních, vrácena ve stanici odesílací nebo vydána v některé stanici na cestě, vrátí-li se zavazadlový lístek a kromě toho, žádá-li tak tarif, předloží-li se jízdenka.

§ 5. Držitel zavazadlového lístku, jemuž nebylo vydáno zavazadlo za podmínek uvedených v § 2 shora uvedeném, může žádati, aby mu byl na zavazadlovém lístku potvrzen den a hodina, kdy žádal o výdej.

§ 6. Jinak se řídí výdej předpisy platnými pro železnici dodací.

Vlaky. Jízdní řády. Výtahy z tarifů.

§ 1. Pro přepravu jsou určeny vlaky jezdící pravidelně podle jízdních řádů a vlaky jezdící podle potřeby.

§ 2. Železnice jsou povinny vyvěsiti včas ve stanicích jízdní řády vlaků svých tratí. V jízdních řádech musí býti vyznačen druh vlaků, vozová třída a doba odjezdu vlaků; u významnějších stanic přestupních a u stanic konečných musí býti vyznačena též doba příjezdu, jakož i důležitější připojení vlaková.

Jízdní řády již neplatné musí býti neprodleně odstraněny.

§ 3. V každé stanici, otevřené pro mezinárodní přepravu, musí býti cestujícímu umožněno nahlédnouti do tarifů nebo do výtahu z tarifů, z nichž je vidět cenu mezinárodních jízdenek tam prodávaných a příslušné poplatky za zavazadla.

Zásady pro výpočet přepravních poplatků. Tarify.

§ 1. Přepravní poplatky se vypočítávají podle tarifů, které v každém státě jsou pravoplatné a byly řádně uveřejněny. Tyto tarify musí míti všechny údaje, nutné pro výpočet přepravních a vedlejších poplatků, a stanoviti, je-li třeba, podmínky pro přepočet měn.

Mezinárodní tarify musí býti povinně uveřejněny jen ve státech, v kterých jsou železniční správy zúčastněny při těch tarifech jako železnice odesílací nebo přijímací.

§ 2. Z tarifů musí býti zřejmy zvláštní podmínky přepravní.

Tarifů se musí užívati pro všechny zájemníky stejným způsobem; jejich ustanovení platí, pokud neodporují této Úmluvě; jinak jsou pokládána za neúčinná a neplatná.

Mezinárodní přímé tarify a jejich změny vstupují v platnost dnem určeným při jejich uveřejnění; zvýšení těch tarifů nebo jiná ztížení přepravních podmínek musí býti uveřejněna nejméně osm dní přede dnem určeným pro vstoupení v platnost.

Jsou-li vydány jízdenky nebo zavazadlové lístky mezinárodní a není přímého tarifu a některá železnice ve svém tarifu provede změnu, může býti žádáno použití této změny na ostatních železnicích nejdříve osm dní poté, kdy byly o tom zpraveny.

Tarify pouze dočasné pozbývají platnosti uplynutím lhůty stanovené pro jejich platnost.

Zákaz zvláštních úmluv.

Každá zvláštní úmluva, která by měla za účel přiznávati slevu z tarifních sazeb jednomu nebo více cestujícím, jest výslovně zakázána a neplatná.

Dovoleny jsou však slevy ze sazeb, jsou-li náležitě uveřejněny a všem za týchž podmínek stejně přístupny, jakož i slevy poskytnuté buď pro službu železniční nebo veřejné správy nebo ve prospěch účelů dobročinných, výchovných a vzdělávacích.

Předpisy celní, berní, finanční, policejní a předpisy jiných úřadů správních.

Cestující je povinen říditi se předpisy celními, berními, finančními, policejními a předpisy jiných úřadů správních, jak co se týče jeho osoby, tak i co se týče prohlídky zavazadel a zavazadel ručních. Jest povinen býti přítomen této prohlídce, není-li výjimek dovolených řády. Železnice neodpovídá cestujícímu za následky vzniklé z toho, že nedbal těchto povinností.

Návratky.

§ 1. Nebylo-li jízdenky použito, může býti žádáno vrácení zaplaceného jízdného po srážce částek uvedených v následujících §§ 3 a 4.

§ 2. Bylo-li pro úmrtí, onemocnění nebo nehodu přihodivší se cestujícímu na cestě nebo z jiných nutných příčin podobného rázu použito jízdenky jen částečně, bude po srážce částek uvedených v §§ 3 a 4 vrácen rozdíl mezi jízdným celkem zaplaceným a jízdným za projetou trať, vypočítaným podle normálních tarifů.

§ 3. Z návratků jsou vyloučeny daně, příplatky za objednaná místa, poplatky za vyhotovení knižních jízdenek a provise zaplacené za prodej jízdenek.

§ 4. S částky, která má býti vrácena, sráží se poplatek 10%, nejméně 0˙50 fr. a nejvýše 3 fr. za jízdenku, po případě i poštovné.

Tento poplatek se nesráží, jestliže se nepoužitá jízdenka vrátí výdejně, ze které pochází, týž den, kdy byla vydána.

§ 5. Jestliže se cestující, jemuž bylo znemožněno pokračovati v jízdě podle jízdního řádu pro ztrátu připojení, způsobenou zpožděním vlaku, zrušením vlaku nebo přerušením přepravy, vzdá další jízdy, jest oprávněn žádati, aby bylo použito ustanovení § 2, aniž by si železnice mohla sraziti poplatky uvedené v § 4.

§ 6. U jízdenek zlevněných možno poskytnouti návratky jen v případech a s omezeními, která jsou stanovena v § 5; zlevněné jízdenky pro děti, vydané podle prvního odstavce § 2 článku 7, nepovažují se za zlevněné jízdenky podle tohoto paragrafu.

§ 7. Za jízdenky ztracené se neposkytuje náhrada.

§ 8. Jsou-li zavazadla vzata zpět dříve, než opustila stanici odesílací, jest možné žádati za vrácení zavazadelného.

Jsou-li zavazadla vzata zpět v některé stanici na cestě, poskytne se návratek jen v případech a podle ustanovení shora uvedených v §§ 2 a 5.

V obou případech se z částky návratku sráží poplatek 0˙50 fr. za zavazadlový lístek, a vyžaduje-li toho daný případ též daně.

§ 9. Tarify mohou míti odchylná ustanovení, pokud ovšem tím nepůsobí cestujícímu ztížení.

§ 10. Nárok na návratek, odůvodněný ustanoveními §§ 1, 2, 5, 6 a 8 tohoto článku, jakož i článku 13, zanikne, nebyl-li uplatněn u železnice ve lhůtě šestiměsíční, počítané u jízdenek uplynutím jejich platnosti, u zavazadlových lístků dnem jich výdeje.

§ 11. Bylo-li tarifu užito nesprávně nebo stala-li se chyba při výpočtu přepravních a různých poplatků, musí býti přeplacený nebo nedoplacený rozdíl nahrazen.

§ 12. Přeplatky zjištěné železnicí, přesahují-li 0˙50 fr. za každou jízdenku nebo za každý zavazadlový lístek, musí býti oznámeny, pokud je to možné, z úředního podnětu zúčastněnému a vyrovnány co nejdříve.

§ 13. Ve všech případech, které nejsou uvedeny v tomto článku, a není-li zvláštní dohody mezi železnicemi, platí vnitřní řády.

Rozepře.

Rozepře mezi cestujícími nebo mezi cestujícími a zaměstnanci urovnává prozatímně ve stanicích dozorčí úředník a za jízdy vůdce vlaku.