Nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008 ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 183i až 183n zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 216/2005 Sb., a ustanovení § 200da odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zíkona č. 216/2005 Sb.

II. Formální předpoklady projednání návrhu II.

1. 9. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny formální předpoklady věcného posouzení návrhu, a zabýval se tak i otázkou, zda navrhovatel je v daném případě legitimován k podání tohoto návrhu.
2. 10. Napadená ustanovení byla do českého právního řádu zařazena s účinností od 3. června 2005, resp. 1. července 2005 zákonem č. 216/2005 Sb. Schválená novela souboru zákonů upravujících vedení obchodního rejstříku a zápisy do něj přinesla v ustanoveních § 183i až 183n obchodního zákoníku úpravu institutu známého v zahraničních řádech jako tzv. squeeze-out, tj. odnětí akcií proti vůli vlastníka. Ustanovením § 200da odst. 3 o. s. ř. byl pak upraven postup rejstříkového soudu při prověřování zakladatelských dokumentů, případně dokumentů požadovaných při změně zápisu údajů o společnosti tak, že tento soud se omezí pouze na přezkum, zda údaje v návrhu na zápis odpovídají údajům uvedeným v notářském zápisu, aniž by soud vydával jakékoliv rozhodnutí.
3. 11. Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy, o který se návrh opírá, dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu. Jak Ústavní soud uvedl ve svém usnesení ze dne 28. listopadu 2002 sp. zn. Pl. ÚS 20/02 [Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu (dále jen „Sbírka rozhodnutí“), svazek 28, usnesení č. 42, str. 477], stěžejní otázkou tedy je, jak pohlížet na podmínku, že se musí jednat o zákon „jehož má být při řešení věci použito“. Není sporu o tom, že tato podmínka je splněna vždy, jedná-li se o zákon, resp. jeho jednotlivé ustanovení, jehož aplikace má být bezprostřední a jež má být užito při rozhodnutí ve věci samé, tzn. v daném případě v řízení o zápisu usnesení valné hromady Zkušebnictví, a. s., o přechodu účastnických cenných papírů menšinových akcionářů této společnosti na hlavního akcionáře podle § 183i a násl. obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 216/2005 Sb., do obchodního rejstříku. Ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., pak ukládá rejstříkovému soudu, aby bez vydání rozhodnutí provedl zápis do rejstříku o skutečnostech, které mají podklad v připojeném notářském zápisu, a to za předpokladu, že účastníkem řízení je pouze podnikatel a že provedení takového zápisu navrhl. Soudu tedy nepřísluší věcný přezkum notářských zápisů, které se o rozhodných skutečnostech, týkajících se zejména změn zakladatelských dokumentů obchodních společností a jiných právnických osob, sepisují.
4. 12. K tomu, aby soud mohl zpochybnit ústavnost právního předpisu, nestačí jen jeho hypotetické použití, resp. jiné širší souvislosti, nýbrž je nezbytná jeho nevyhnutelná aplikace. Přímá aplikace ustanovení § 183i až 183n obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 216/2005 Sb., jak z výše uvedeného plyne, není součástí soudní činnosti rejstříkového soudu. Připuštění navrhovatelem zastávaného širokého výkladu pojmu „zákon, jehož má být při řešení věci použito“ by v podstatě znamenalo právo soudu zpochybnit jakékoli ustanovení, které bylo použito, neboť vždy dochází k určitému řetězení aplikovaných předpisů a de facto je vždy aplikován též právní předpis jako celek. Takový výklad však Ústavní soud odmítá (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 23. října. 2000 sp. zn. Pl. ÚS 39/2000, Sbírka rozhodnutí, svazek 20, usnesení č. 39, str. 353).
5. 13. Z uvedeného vyplývá, že návrh na zrušení ustanovení § 183i až 183n obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 216/2005 Sb., byl podán někým zjevně neoprávněným [§ 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu], což Ústavnímu soudu neumožňuje, aby se zabýval meritorní argumentací navrhovatele k jednotlivým napadeným ustanovením obchodního zákoníku. K tomu Ústavní soud zjišťuje, že napadená ustanovení obchodního zákoníku byla opakovaně novelizována – s účinností od 29. září 2005 ustanoveními § 46 části deváté zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), s účinností od 1. dubna 2006 zákonem č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem, a s účinností od 1. dubna 2008 zákonem č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů (zákon o nabídkách převzetí). Soulad napadených ustanovení § 183i až 183n obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 377/2005 Sb., s ústavním pořádkem byl navíc předmětem přezkumu Ústavního soudu již v řízení vedeném pod sp. zn. Pl. ÚS 56/05 s tím, že nálezem sp. zn. Pl. ÚS 56/05 ze dne 27. března 2008 byl návrh zamítnut (nález vyhlášen pod č. 257/2008 Sb., dostupný též na http://nalus.usoud.cz).
6. 14. Za takto nastalé procesní situace Ústavní soud není oprávněn autoritativně se vyjadřovat k ústavní konformitě ustanovení § 183i až 183n obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 216/2005 Sb., a to ani z pohledu názorů vyjádřených Ústavním soudem v nálezu ze dne 10. ledna 2001 sp. zn. Pl. ÚS 33/2000 (Sbírka rozhodnutí, svazek 21, nález č. 5, str. 29, vyhlášen pod č. 78/2001 Sb.), eventuálně názorů k tomuto nálezu prezentovaných v odlišných stanoviscích šesti soudců Ústavního soudu (srov. nález ze dne 13. června 2006 sp. zn. Pl. ÚS 75/04, Sbírka rozhodnutí, svazek 41, nález č. 119, str. 485, vyhlášen pod č. 452/2006 Sb.).
7. 15. Ústavní soud dále zkoumal tu část návrhu, kterou se navrhovatel domáhal zrušení ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb.

III. Text napadeného zákonného ustanovení III.

1. 16. Ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., zní:
   1. § 200da odst. 3 o. s. ř.:

      „Bez vydání rozhodnutí soud též provede zápis do rejstříku o skutečnostech, jejichž účinnost nebo platnost nenastává podle zvláštního právního předpisu až zápisem do rejstříku, nebo zápis o jiných skutečnostech, které mají podklad v připojeném notářském zápisu, a to za předpokladu, že účastníkem řízení je pouze podnikatel a že provedení takového zápisu navrhl. Notářský zápis je způsobilým podkladem k tomuto zápisu, i když zvláštní právní předpisy tuto formu právního úkonu nevyžadují.“.

1. 17. Ústavní soud zjistil, že zákonem č. 79/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 85/1996, o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, došlo ke změně napadeného ustanovení, takže § 200da odst. 3 o. s. ř. zní od 15. března 2006 takto:
   1. § 200da odst. 3 o. s. ř.:

      „Soud provede zápis, aniž by o tom vydával rozhodnutí, také tehdy, pokud mají navrhované zapisované skutečnosti podklad v přiloženém notářském zápisu; v takovém případě soud kromě zjištění podle odstavce 1 zkoumá pouze to, zda notářský zápis splňuje požadavky kladené na něj zvláštním právním předpisem. Postup podle předchozí věty se použije pouze tehdy, je-li navrhovatelem a jediným účastníkem řízení podnikatel, kterého se zápis týká. Notářský zápis je způsobilým podkladem k zápisu, i když zvláštní právní předpisy tuto formu právního úkonu nevyžadují.“.

1. 18. Provedenou novelou došlo sice ke změně znění § 200da odst. 3 o. s. ř., avšak i přes novelizaci zůstalo znění napadeného ustanovení v podstatě obsahově stejné, když v rozhodném směru, co se projednávané věci týká, nedošlo ke změně relevantní. S vazbou na část třetí čl. VI odst. 1 přechodných ustanovení zákona č. 79/2006 Sb., podle které „Řízení ve věcech obchodního rejstříku zahájená před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.“ bude Městský soud v Praze postupovat podle znění § 200da odst. 3 o. s. ř. platného ke dni podání návrhu na zápis usnesení valné hromady, tj. ke dni 16. září 2005. Ústavní soud tak v souladu se svojí dosavadní judikaturou dovodil svoji povinnost o návrhu podaném v souladu s ustanovením § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu rozhodnout.
2. 19. Posléze zákonodárce zákonem č. 126/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, novelizoval ustanovení § 200da o. s. ř., ale jen tak, že vložil za odstavec 1 nový odstavec 2. Odstavec 3 § 200da o. s. ř. se tak stal odstavcem 4. Dikce ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., nyní odst. 4, zůstala shodná s dikcí předchozí.

IV. Ústavnost legislativní procedury IV.

1. 20. Ústavní soud je v souladu s ustanovením § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů povinen posoudit, zda napadený zákon, resp. jeho část, byl přijat a vydán ústavně předepsaným způsobem.
2. 21. Z elektronické knihovny Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Ústavní soud zjistil, že návrh zákona předložil Poslanecké sněmovně poslanec JUDr. Jiří Pospíšil dne 21. ledna 2004. Poslancům byl návrh rozeslán jako tisk 566/0 dne 21. ledna 2004 a vládě zaslán k vyjádření stanoviska dne 22. ledna 2004. Návrh byl přijat na 41. schůzi Poslanecké sněmovny dne 9. února 2005 usnesením č. 1457, když z přítomných 185 poslanců jich pro návrh hlasovalo 182.
3. 22. Předseda Senátu Parlamentu České republiky ve vyjádření k návrhu ze dne 16. listopadu 2005 uvedl, že Senátu byl návrh postoupen Poslaneckou sněmovnou dne 7. března 2005. Senát návrh projednal dne 31. března 2005 na své 4. schůzi v pátém funkčním období a v hlasování č. 96 přijal k návrhu zákona usnesení č. 104, kterým vrátil návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Pro usnesení hlasovalo 64 senátorů z 69 přítomných, 5 senátorů se zdrželo hlasování a nikdo nebyl proti.
4. 23. Z elektronické knihovny Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Ústavní soud dále zjistil, že návrh zákona Poslanecká sněmovna opětovně projednala dne 3. května 2005 na své 44. schůzi. Sněmovna setrvala na svém stanovisku a návrh zákona schválila usnesením č. 1626, když se pro něj v hlasování č. 25 ze 193 přítomných vyslovilo 135 a 2 byli proti.
5. 24. Prezident, předseda vlády i předseda Poslanecké sněmovny zákon podepsali a vyhlášen byl dne 3. června 2005 ve Sbírce zákonů v částce 77 pod č. 216/2005 Sb.
6. 25. Lze uzavřít, že zákon č. 216/2005 Sb. byl přijat a vydán ústavně předepsaným způsobem.

V. Rekapitulace podstatných vyjádření účastníků V.

1. 26. Ústavní soud si vyžádal v souladu s ustanovením § 69 odst. 1 zákona o Ústavním soudu vyjádření účastníků řízení – Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky – a vedlejšího účastníka řízení Městského soudu v Praze, za který jedná JUDr. Hana Albertová.
2. 27. Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve vyjádření ze dne 16. listopadu 2005 popsal proceduru přijetí zákona č. 216/2005 Sb. a uvedl, že zákonodárný sbor jednal při projednávání napadeného zákona ve shodě s právní procedurou a svým hlasováním vyjádřil přesvědčení, že přijatý zákon není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Současně přiložil text pozměňovacího návrhu poslance Doležala, pozměňovací návrhy – tisk 566/4, schválený text zákona - tisk 566/5, stenografický záznam ze třetího čtení ze dne 9. února 2004 a usnesení Poslanecké sněmovny č. 1457 a č. 1626.
3. 28. Předseda Senátu Parlamentu České republiky ve vyjádření ze dne 16. listopadu 2005 popsal proceduru projednání návrhu zákona Senátem. Pokud jde o napadené ustanovení o. s. ř., byl podle obsahu vyjádření předsedy Senátu zákonodárce při přijetí jeho změny veden celkovou filozofií změny, vedoucí ke zrychlení a zefektivnění řízení před obchodním rejstříkem. Zákonodárce vycházel z toho, že notářský zápis má charakter veřejné listiny, její obsah je nadán premisou správnosti takové listiny. Přes tuto skutečnost byla rejstříkovými soudy přezkoumávána, čímž docházelo jednak k průtahům v řízení a jednak ke střetům různých právních názorů na obsah takové listiny. Novela o. s. ř. upravila postup soudu při prověřování zakladatelských dokumentů, případně dokumentů vyžadovaných při změně zápisu údajů o společnosti tak, že soud pouze prověřuje, zda tyto dokumenty obsahují zákonem vyžadované náležitosti a přílohy a zda jsou naplněny požadavky týkající se jednotlivých skutečností zapisovaných do rejstříku. Pokud splnění shora uvedených požadavků prokazuje notářský zápis, rejstříkový soud se omezí na přezkum, zda údaje v návrhu na zápis odpovídají údajům uvedeným v notářském zápisu. Notář sepisující notářský zápis odpovídá za obsah jím ověřovaného právního úkonu a za jeho soulad se zakladatelskými dokumenty právnické osoby. Soud provádí věcný přezkum pouze u konstitutivních zápisů do obchodního rejstříku, a to jen v případě, že nejde o veřejnou listinu, která by skutečnosti, které mají být zapsány, dostatečně dokladovala, to znamená, že nebyl přiložen notářský zápis.
4. 29. Vedlejší účastník řízení – Městský soud v Praze, za který jedná JUDr. Hana Albertová, své vyjádření k návrhu nepodal.
5. 30. Vyjádření účastníků řízení bylo navrhovateli a vedlejšímu účastníku řízení zasláno na vědomí k podání případné repliky. Navrhovatel ve své replice ze dne 30. srpna 2006, kterou doplnil podáním ze dne 10. listopadu 2006, setrval na svých názorech uvedených v návrhu na zrušení napadených ustanovení a současně uvedl, že je nezbytné respektovat závěry Evropského soudu pro lidská práva (dále též jen „Evropský soud“) vyslovené ve věci Kreditní a průmyslové banky proti České republice č. 29010/95 ze dne 21. října 2003, neboť zde jde o podobnou situaci. Zápis usnesení valné hromady do obchodního rejstříku je podle jeho názoru přímým a neopominutelným důvodem pro přechod vlastnického práva k akciím podle ustanovení § 1831 obchodního zákoníku (bez tohoto zápisu by k přechodu vlastnictví nedošlo). Proto maxima vyslovená Evropským soudem, tj. že by se o takových věcech mělo rozhodovat v kontradiktorním a veřejném soudním řízení, zde platí v plném rozsahu.
6. 31. Ústavní soud repliku navrhovatele ze dne 30. srpna 2006, včetně jejího doplnění ze dne 10. listopadu 2006, zaslal na vědomí účastníkům a vedlejšímu účastníkovi řízení. Navrhovatel pak podáním ze dne 8. ledna 2007 doplnil svůj návrh o argumentaci ve vztahu k judikatuře Ústavního soudu, když konkrétně poukázal na usnesení Ústavního soudu ze dne 25. března 2003 sp. zn. IV. ÚS 720/01 (ve Sbírce rozhodnutí nepublikováno, dostupné na http://nalus.usoud.cz) a na faktor spravedlivého procesu jako podmínky posuzování proporcionality při zásazích do práva pokojného užívání majetku. I toto doplnění návrhu Ústavní soud doručil účastníkům a vedlejšímu účastníkovi řízení. Účastníci ani vedlejší účastník řízení se k podané replice ani k doručeným doplněním návrhu nevyjádřili.
7. 32. Dne 13. května 2008 bylo Ústavnímu soudu doručeno doplnění návrhu navrhovatele ze dne 7. května 2008. Navrhovatel v něm upozornil na dvě legislativní změny, na které je podle jeho názoru nutno reagovat. Jedná se o změny, které nastaly v důsledku nabytí účinnosti zákona č. 377/2005 Sb. (v doplnění návrhu nesprávně uvedeno číslo 577/2005 Sb.), o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), a v důsledku přijetí nového zákona č. 104/2008 Sb. (v doplnění návrhu nesprávně uvedeno číslo 208/2008 Sb.), o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů (zákon o nabídkách převzetí). Navrhovatel ve svém obsáhlém podání velmi podrobně rozebírá odůvodnění včetně důvodů zamítnutí návrhu senátorů nálezem Ústavního soudu ze dne 27. března 2008 sp. zn. Pl. ÚS 56/05 (viz výše) a navrhuje, aby se Ústavní soud k otázce ústavnosti napadených ustanovení § 183i a násl. obchodního zákoníku vrátil bez ohledu na rozhodnutí ve věci sp. zn. Pl. ÚS 56/05 a otázku ústavnosti práva výkupu vzhledem ke shora řečenému znovu posoudil.
8. 33. Ústavní soud doručené doplnění návrhu navrhovatele ze dne 7. května 2008 doručil účastníkům i vedlejšímu účastníkovi řízení. K doplnění návrhu své vyjádření doručil Ústavnímu soudu dne 11. června 2008 pouze Senát Parlamentu České republiky, který popsal proceduru přijetí zákona o finančních konglomerátech a zákona o nabídkách převzetí.
9. 34. Podáním ze dne 21. července 2008 doručil navrhovatel Ústavnímu soudu kopii článku autorky Mariji Bartl z Evropského univerzitního institutu, který byl publikován v časopisu Jurisprudence č. 3/2008 na str. 4 až 14 a který je reakcí na nález Ústavního soudu ze dne 27. března 2008 sp. zn. Pl. ÚS 56/05. Jak navrhovatel uvedl, předmětný článek zaslal Ústavnímu soudu jednak na podporu dosavadní argumentace a jednak jako názor nezávislého odborníka. I toto podání bylo účastníkům a vedlejšímu účastníkovi řízení doručeno.