Vyhláška o kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou nebo pobočkou zahraniční banky, na individuálním základě

§ 18

(1) Kapitálový požadavek k úrokovému riziku obchodník stanoví pouze z nástrojů obchodního portfolia, které mají alespoň jednu úrokovou pozici. Tyto nástroje představují zejména dluhopisy, směnky, reverzní repa a repa, pevné termínové operace. Úrokovými nástroji se rozumí nástroje, které mají pouze úrokové a měnové pozice.

(2) Pro účely kompenzací nástrojů podle § 19 a stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku podle § 22 lze používat úrokové pozice, které vyplývají z úvěrů, půjček a vkladů umístěných nebo přijatých od banky se sídlem ve státě zóny A s rizikovou vahou 0,2 podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce nebo od obchodníka nebo zahraničního obchodníka se sídlem ve státě zóny A s rizikovou vahou 0,2 podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce a které jsou zařazeny v souladu s touto vyhláškou v investičním portfoliu. Potom obchodník použije všechny takové úrokové pozice, které zaujal za účelem dosažení zisku v krátkodobém horizontu. Tyto pozice musí být denně přeceněny reálnými hodnotami.

§ 19

Kompenzace nástrojů

(1) Obchodník může před stanovením kapitálového požadavku k úrokovému riziku kompenzovat opačné úrokové nástroje, jestliže je emitoval týž emitent, jsou si v případě likvidace nebo konkurzu emitenta rovnocenné, jsou ve stejné měně, mají stejnou úrokovou míru, zbytkovou splatnost a časovou strukturu výplaty kuponů.

(2) Obchodník může provést u pevných termínových operací kompenzace nad rozsah kompenzací podle odstavce 1. Musí se však jednat o stejný druh nástrojů a tentýž druh podkladového nástroje. Tyto opačné nástroje je možné kompenzovat při splnění následujících podmínek:

1. a) v případě úrokových futures se zbytkové splatnosti futures mohou lišit o sedm dní,
2. b) v případě úrokových swapů a dohod o forwardové úrokové míře musí mít tyto nástroje identickou referenční úrokovou míru, pevné úrokové míry se mohou lišit maximálně o 15 bazických bodů a datum nejbližšího stanovení hodnoty referenční úrokové míry se může lišit nejvýše o
   1. 1. 0 dní při zbytkové splatnosti nástroje nižší než jeden měsíc,
   2. 2. 7 dní při zbytkové splatnosti nástroje od jednoho měsíce včetně do jednoho roku včetně,
   3. 3. 30 dní při zbytkové splatnosti nástroje vyšší než jeden rok.

§ 20

Úrokové pozice

(1) Dlouhé úrokové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů obchodník označuje kladným znaménkem a krátké úrokové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů označuje záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto derivátů.

(2) Pozice dluhopisu a směnky s pevnou úrokovou mírou obchodník zařazuje do schématu splatností nebo schématu durací podle zbytkové splatnosti a pozice dluhopisu a směnky s proměnlivou úrokovou mírou podle nejbližšího data stanovení proměnlivé úrokové míry. U dluhopisu s pevnou úrokovou mírou lze považovat jednotlivé kupony a jmenovitou hodnotu za jednotlivé úrokové pozice.

(3) Převody úrokových nástrojů v rámci reverzních rep a rep, půjček cenných papírů a komodit nemění původní úrokové pozice převáděných úrokových nástrojů protistran. Hotovost, kterou obchodník poskytne v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, kterou obchodník přijme v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.

(4) S úrokovými forwardy a úrokovými futures obchodník zachází jako s kombinací dlouhých a krátkých pozic podkladových nástrojů. Pokud lze splnit závazek dodáním více druhů podkladových nástrojů, obchodník použije pro účely výpočtu kapitálového požadavku k úrokovému riziku podkladový nástroj, který je pro obchodníka majícího ve svém portfoliu krátký nástroj nejvýhodnější dodat. Jednu úrokovou pozici obchodník zařadí do časového pásma odpovídajícího termínu splatnosti forwardu nebo futures a druhou úrokovou pozici zařadí do časového pásma odpovídajícího součtu termínu splatnosti forwardu nebo futures a splatnosti příslušného podkladového nástroje.

(5) V případě měnových forwardů, měnových futures a měnových swapů obchodník dlouhé úrokové pozice zařadí do schématu splatností nebo schématu durací nakupovaných měn a krátké úrokové pozice zařadí do schématu splatností nebo schématu durací prodávaných měn. Měnové pozice obchodník použije pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

(6) V případě akciových forwardů, akciových futures a akciových swapů obchodník úrokové pozice použije pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku a akciové pozice použije pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku. Měnové pozice obchodník použije pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

(7) V případě komoditních forwardů, komoditních futures a komoditních swapů obchodník úrokovou pozici zařadí do schématu splatností nebo schématu durací a komoditní pozici použije pro výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle části osmé. Měnové pozice obchodník použije pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

(8) Obchodník může vyloučit pro stanovení kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku úrokové pozice vyplývající ze zprostředkování úpisu dluhopisů v případě, že tyto dluhopisy jsou bezpodmínečně upsány třetí osobou.

(9) Obchodník může vyloučit pro stanovení kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku části úrokových pozic podle tabulky č. 10 v příloze k této vyhlášce vyplývajících ze zprostředkování úpisu dluhopisů v případě, že nedošlo k upsání předmětných dluhopisů třetí osobou do stanoveného pracovního dne podle tabulky č. 10 v příloze k této vyhlášce ode dne, ke kterému se obchodník zavázal sám předmětné dluhopisy upsat za předem pevně stanovenou cenu.

§ 21

(1) Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku obchodník stanoví jako součet součinů absolutních hodnot úrokových pozic a odpovídajících koeficientů uvedených v tabulce č. 5 v příloze k této vyhlášce. Kategorie vládních nástrojů v tabulce č. 5 v příloze k této vyhlášce zahrnuje nástroje oceněné v tabulce č. 1 v příloze k této vyhlášce rizikovou vahou 0, kategorie kvalifikovaných nástrojů zahrnuje nástroje oceněné v tabulce č. 1 v příloze k této vyhlášce rizikovou vahou 0,20 a kategorie ostatních nástrojů zahrnuje nástroje nezařazené do kategorie vládních ani kvalifikovaných nástrojů.

(2) Úrokovým pozicím vyplývajícím z derivátů založených na nákupu nebo prodeji dluhopisů nebo směnek a odpovídajícím těmto dluhopisům nebo směnkám obchodník přiřadí koeficient podle odstavce 1. Ostatním úrokovým pozicím vzniklým z derivátů obchodník přiřadí koeficient 0.

§ 22

(1) Obchodník zvolí pro každou měnu metodu splatností podle § 23 nebo metodu durací podle § 24.

(2) Dlouhé a krátké úrokové pozice obchodník zahrne do schématu splatností podle zbytkové splatnosti nebo je zahrne do schématu durací podle modifikované durace.

(3) Pro úrokové futures obchodované na uznaných burzách lze použít metodu marží podle § 25, přičemž úrokové pozice těchto nástrojů obchodník nezařazuje do schématu splatností nebo durací.

§ 23

Metoda splatností

(1) Obchodník zařadí úrokové pozice do schématu splatností dané měny, které obsahuje 13 časových pásem nebo 15 časových pásem v případě nástrojů s kuponovou mírou nižší než 3 % podle tabulky č. 7 v příloze k této vyhlášce. Pokud nástroj neobsahuje kupony, jeho pozice obchodník zařadí do časového pásma, které odpovídá kuponové míře nižší než 3 %.

(2) Vážená úroková pozice v každém časovém pásmu se rovná součinu součtu úrokových pozic a příslušného koeficientu podle tabulky č. 7 v příloze k této vyhlášce.

(3) Obchodník kompenzuje vážené úrokové pozice v jednotlivých časových pásmech. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice a jedna zbytková úroková pozice v každém časovém pásmu.

(4) Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých časových pásmech obchodník dále kompenzuje v časových zónách 1, 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice v každé časové zóně a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.

(5) Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých časových zónách obchodník kompenzuje mezi zónami 1 a 2 a mezi zónami 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 1 a 2, jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 2 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.

(6) Zbytkové úrokové pozice v časových zónách 1 a 3 obchodník dále kompenzuje. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 1 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.

(7) Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku dané měny se rovná součtu

1. a) 10 % součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém časovém pásmu (odstavec 3),
2. b) 40 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 1 (odstavec 4),
3. c) 30 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 2 (odstavec 4),
4. d) 30 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 3 (odstavec 4),
5. e) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 1 a 2 (odstavec 5),
6. f) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 2 a 3 (odstavec 5),
7. g) 150 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 1 a 3 (odstavec 6),
8. h) 100 % součtu absolutních hodnot úrokových pozic v jednotlivých časových zónách zbývajících po všech kompenzacích, tedy zbytková úroková pozice v časové zóně 2 po provedení kompenzací podle odstavce 5 a zbytkové úrokové pozice v časových zonách 1 a 3 po provedení kompenzací podle odstavce 6.

§ 24

Metoda durací

(1) Obchodník zařadí úrokové pozice do schématu durací dané měny, které obsahuje 15 pásem modifikovaných durací podle tabulky č. 8 v příloze k této vyhlášce.

(2) Vážená úroková pozice v každém duračním pásmu se rovná součtu součinů úrokových pozic, příslušných modifikovaných durací těchto úrokových pozic a předpokládaných změn úrokových měr. Změny úrokových měr pro každé durační pásmo jsou uvedeny v tabulce č. 8 v příloze k této vyhlášce.

(3) Obchodník kompenzuje vážené úrokové pozice v jednotlivých duračních pásmech. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice a jedna zbytková úroková pozice v každém duračním pásmu.

(4) Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých duračních pásmech obchodník dále kompenzuje v zónách 1, 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice v každé zóně a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.

(5) Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých zónách obchodník kompenzuje mezi zónami 1 a 2 a mezi zónami 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 1 a 2, jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 2 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.

(6) Zbytkové úrokové pozice v zónách 1 a 3 obchodník dále kompenzuje. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 1 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.

(7) Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku dané měny se rovná součtu

1. a) 5 % součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém duračním pásmu (odstavec 3),
2. b) 40 % kompenzované úrokové pozice v zóně 1 (odstavec 4),
3. c) 30 % kompenzované úrokové pozice v zóně 2 (odstavec 4),
4. d) 30 % kompenzované úrokové pozice v zóně 3 (odstavec 4),
5. e) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 1 a 2 (odstavec 5),
6. f) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 2 a 3 (odstavec 5),
7. g) 150 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 1 a 3 (odstavec 6),
8. h) 100 % součtu absolutních hodnot úrokových pozic v jednotlivých zónách zbývajících po všech kompenzacích, tedy zbytková úroková pozice v zóně 2 po provedení kompenzací podle odstavce 5 a zbytkové úrokové pozice v zónách 1 a 3 po provedení kompenzací podle odstavce 6.

§ 25

Metoda marží

(1) Kapitálový požadavek k úrokovým futures obchodovaným na uznaných burzách je roven součtu marží odpovídajících těmto úrokovým futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s úrokovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle § 23 nebo § 24.

(2) Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku obchodník úrokové pozice v cizích měnách úrokových futures do pozic podle § 34 nezařazuje.

§ 26

Výpočet kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku

Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku je roven součtu kapitálových požadavků pro každou jednotlivou měnu včetně zbytkových měn spočtených podle metody splatností podle § 23 nebo metody durací podle § 24 a kapitálového požadavku k úrokovým futures spočteného podle metody marží podle § 25.

§ 27

(1) Kapitálový požadavek k akciovému riziku obchodník stanoví pouze u akciových nástrojů obchodního portfolia. Akciové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu akciovou pozici. Tyto nástroje představují zejména akcie, depozitní poukázky, například globální depozitní certifikáty (GDR) a deriváty.

(2) V případě, že depozitní poukázky jsou pro účely vypořádání zaměnitelné, je možné je konvertovat do podkladových akcií, které obchodník zařazuje do akciových pozic daného národního trhu podle § 31.

§ 28

Kompenzace nástrojů

(1) Obchodník může před stanovením kapitálového požadavku k akciovému riziku kompenzovat opačné akciové nástroje kromě derivátů, jestliže je emitoval týž emitent, jsou si v případě likvidace nebo konkurzu emitenta rovnocenné a jsou ve stejné měně.

(2) V případě akciových derivátů lze kompenzovat deriváty stejného druhu, které byly sjednány mezi dvěma stejnými osobami, mají stejnou splatnost a stejné podkladové nástroje.

§ 29

Akciové pozice

(1) Dlouhé akciové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů pevných derivátů obchodník označuje kladným znaménkem a krátké akciové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů označuje záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto operací.

(2) Akciové pozice, jejichž emitenti jsou zapsáni v obchodním rejstříku nebo v jiném ekvivalentním seznamu v jedné zemi, představují akciové pozice národního trhu.

(3) Hrubá akciová pozice je rovna součtu absolutních hodnot všech akciových pozic. Čistá akciová pozice daného národního trhu je rovna součtu dlouhých a krátkých akciových pozic tohoto trhu.

(4) Převody akciových nástrojů v rámci reverzních rep a rep, půjček cenných papírů a komodit nemění původní akciové pozice převáděných akciových nástrojů protistran. Hotovost, kterou obchodník poskytne v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, kterou obchodník přijme v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.

(5) U akciových forwardů, futures a swapů obchodník akciové pozice použije pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku, úrokové pozice použije pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku, měnové pozice obchodník použije pro propočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

(6) Obchodník může vyloučit pro stanovení kapitálového požadavku k akciovému riziku dlouhé akciové pozice vyplývající ze zprostředkování úpisu akcií v případě, že tyto akcie jsou bezpodmínečně upsány třetí osobou.

(7) Obchodník může vyloučit pro stanovení kapitálového požadavku k akciovému riziku části dlouhých akciových pozic podle tabulky č. 10 v příloze k této vyhlášce vyplývajících ze zprostředkování úpisu akcií v případě, že nedošlo k upsání předmětných akcií třetí osobou do stanoveného pracovního dne dle tabulky č. 10 v příloze k této vyhlášce ode dne, ke kterému se obchodník zavázal sám předmětné akcie upsat za předem pevně stanovenou cenu.

§ 30

Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku

(1) Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku se rovná součinu koeficientu 0,04 a hrubé akciové pozice podle § 29 odst. 3 snížené o hrubou akciovou pozici vybraného portfolia podle odstavce 2.

(2) Vybrané portfolio musí splňovat následující podmínky:

1. a) nezahrnuje akcie emitenta, v jehož případě by byl použit koeficient 0,08 podle tabulky č. 5 v příloze k této vyhlášce pro účely stanovení kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku,
2. b) je sestaveno z akcií obsažených v akciových indexech podle seznamu v tabulce č. 9 v příloze k této vyhlášce,
3. c) podíl kterékoliv absolutní hodnoty akciové pozice v tomto portfoliu nesmí převyšovat 5 % hrubé akciové pozice nebo podíl kterékoliv absolutní hodnoty akciové pozice nesmí převyšovat 10 % hrubé akciové pozice,
4. d) pokud součet absolutních hodnot akciových pozic s podílem od 5 % do 10 % hrubé akciové pozice nepřevyšuje 50 % hrubé akciové pozice tohoto portfolia.

Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku je roven součtu kapitálových požadavků podle odstavců 1 a 2.

(3) Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku je roven součtu kapitálových požadavků podle odstavců 1 a 2.

§ 31

Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku

(1) Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku se rovná součtu součinů koeficientu 0,08 a absolutních hodnot čistých akciových pozic národních trhů podle § 29 odst. 3.

(2) Obchodník může pro účely stanovení kapitálového požadavku k obecnému akciovému riziku akciové futures obchodované na uznaných burzách vyjmout z akciových pozic (metoda marží). Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku je potom roven součtu kapitálového požadavku podle odstavce 1 a kapitálového požadavku k akciovým futures obchodovaným na uznaných burzách, který je roven součtu marží odpovídajících akciovým futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s akciovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle odstavce 1. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku obchodník akciové pozice v cizích měnách akciových futures nezařazuje do pozic podle § 36, které jsou základem pro stanovení měnových pozic obchodníka.

§ 32

Akciové indexy

Obchodník může rozložit akciové indexy podle seznamu v tabulce č. 9 přílohy k této vyhlášce na jednotlivé podkladové akciové nástroje nebo je může považovat za samostatné akciové nástroje. Akciovou pozici v akciovém indexu obchodník stanoví buď jako vážený součet reálných hodnot podkladových akciových nástrojů nebo jako reálnou hodnotu akciového indexu. Akciové indexy uvedené v tabulce č. 9 přílohy k této vyhlášce obchodník pro účely stanovení kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku do příslušných akciových pozic nezařazuje.

§ 33

(1) Kapitálový požadavek k měnovému riziku obchodník stanoví u vybraných nástrojů obchodního a investičního portfolia obsahujících úrokové, akciové nebo komoditní pozice v cizích měnách, včetně pozic majících charakter cizí měny. Tyto pozice jsou měnovými pozicemi v cizích měnách. Ostatní pozice jsou měnovými pozicemi v korunách. Měnové pozice jsou měnové pozice v cizích měnách a měnové pozice v korunách. Vybranými nástroji jsou rozvahové nástroje, spotové operace a pevné termínové operace. Měnové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu měnovou pozici v cizí měně. Z měnových pozic v cizích měnách obchodník vyjímá pozice

1. a) nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zachycovány na účtech nákladů nebo výnosů,
2. b) podkladových nástrojů derivátů sjednaných za účelem zajišťování (§ 9 odst. 6) se proti měnovému riziku plynoucího z nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zachycovány na účtech nákladů nebo výnosů.

(2) Za cizí měnu se rovněž považuje měnové zlato.

(3) Zúčtovací jednotka, například SDR, se považuje pro účely této vyhlášky za zvláštní měnu, kterou je možné rozdělit na jednotlivé měny podle platného poměru složení.

§ 34

Měnové pozice

(1) Dlouhé měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů obchodník označuje kladným znaménkem a krátké měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů označuje záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými měnovými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké měnové pozice podkladových nástrojů těchto derivátů.

(2) Čistá měnová pozice v cizí měně je součet dlouhých a krátkých měnových pozic v této měně. Tato pozice je dlouhá, je-li uvedený součet kladný, nebo krátká, je-li uvedený součet záporný.

(3) Čistá měnová pozice v korunách je součin koeficientu mínus jedna a čisté měnové pozice v cizích měnách, která je součtem jednotlivých čistých měnových pozic v cizích měnách. Tato pozice je dlouhá, pokud je tento součet záporný, nebo krátká, je-li tento součet kladný.

(4) Celková měnová pozice je součet

1. a) větší z hodnot vyjadřujících součet všech dlouhých čistých měnových pozic v cizích měnách nebo součet všech absolutních hodnot krátkých čistých měnových pozic v cizích měnách (čistá měnová pozice ve zlatě se do těchto součtů nezahrnuje) a
2. b) absolutní hodnoty čisté měnové pozice ve zlatě.

§ 35

Silně korelované měny

(1) Obchodník může považovat dvě měny za silně korelované v případě, že ke ztrátě, vypočtené na základě denních kurzů České národní banky cizích měn v každém pracovním dnu předchozích tří nebo pěti let, u kompenzovaných měnových pozic během následujících 10 pracovních dnů ve výši 4 % nebo méně hodnoty kompenzovaných měnových pozic v daných měnách vyjádřené ve vykazující měně došlo s pravděpodobností alespoň 99 % v případě kalkulace provedené na základě tříletého sledování nebo alespoň 95 % v případě kalkulace provedené na základě pětiletého sledování. Dvě měny nelze považovat za silně korelované ode dne, kdy tato podmínka pozbývá platnosti. Korelace měn musí obchodník doložit.

(2) Kompenzovanou měnovou pozicí dvou měn se rozumí menší z absolutních hodnot dlouhé měnové pozice v jedné měně a krátké měnové pozice v druhé měně. Součet dlouhé a krátké měnové pozice se nazývá nekompenzovanou měnovou pozicí. Nekompenzovaná měnová pozice se považuje za čistou měnovou pozici v té měně, jejíž absolutní hodnota měnové pozice před provedením kompenzace je větší. Obchodník zahrnuje tuto nekompenzovanou měnovou pozici do dlouhých čistých měnových pozic nebo krátkých čistých měnových pozic pro účely výpočtu celkové měnové pozice podle § 34 odst. 4.

§ 36

Výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku

(1) Kapitálový požadavek k měnovému riziku se rovná součtu součinu koeficientu 0,04 a kompenzovaných pozic silně korelovaných měn a součinu koeficientu 0,08 a celkové měnové pozice.

(2) Obchodník může pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku vyjmout měnové pozice v cizích měnách měnových futures obchodovaných na uznaných burzách z měnových pozic (metoda marží). Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s měnovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle odstavce 1. Kapitálový požadavek k měnovému riziku je potom roven součtu kapitálového požadavku podle odstavce 1 a kapitálového požadavku k měnovým futures obchodovaným na uznaných burzách, který je součtem marží odpovídajících těmto futures.

§ 37

Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku obchodník stanoví z komoditních nástrojů obchodního a investičního portfolia. Komoditními nástroji jsou nástroje, které mají alespoň jednu komoditní pozici. Komoditními nástroji se rozumí zejména nástroje, které představují fyzické držení komodit, a deriváty.

§ 38

Kompenzace nástrojů

(1) Obchodník může před stanovením kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku kompenzovat opačné komoditní nástroje, pokud jde o stejnou komoditu, jsou ve stejné měně a mají stejnou splatnost, a stejné protistrany v případě derivátů.

(2) Obchodník může dále kompenzovat opačné komoditní nástroje v silně korelovaných komoditách podle § 41.

(3) Obchodník může dále kompenzovat opačné komoditní nástroje, se kterými se obchoduje na trhu s denními dodávkami a pokud se jejich zbytkové splatnosti liší nejvýše o 10 dnů.

§ 39

Komoditní pozice

(1) Dlouhé komoditní pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů obchodník označuje kladným znaménkem a krátké komoditní pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů označuje záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto operací.

(2) Převody komoditních nástrojů v rámci reverzních rep a rep, půjček komodit nemění původní komoditní pozice převáděných komoditních nástrojů protistran. Hotovost, kterou obchodník poskytne v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, kterou obchodník přijme v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.

(3) U komoditních forwardů, futures a swapů obchodník komoditní pozice použije pro výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku a úrokové pozice použije pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku, měnové pozice obchodník použije pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

(4) Pokud krátká komoditní pozice je splatná před dlouhou komoditní pozicí, je třeba, aby obchodník přijal kroky k zabezpečení se proti riziku nedostatečné likvidity, která může nastat na některých trzích.

§ 40

(1) Obchodník zvolí pro každou komoditu zjednodušenou metodu podle § 42 nebo metodu splatností podle § 43. Obchodník může použít u silně korelovaných komodit podle § 41 společné schéma splatností.

(2) Obchodník může pro komoditní futures obchodované na uznaných burzách použít metodu marží podle § 44, přičemž komoditní pozice těchto nástrojů obchodník nezařazuje do komoditních pozic pro účely kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle zjednodušené metody i metody splatností, měnové pozice obchodník nezařazuje do měnových pozic pro propočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

§ 41

Silně korelované komodity

(1) Silně korelovanými komoditami se rozumí

1. a) komodity, které jsou podle dohody protistran zaměnitelné, nebo
2. b) podobné komodity, které jsou blízkými substituty a korelace změn cen těchto komodit v průběhu posledních 12 měsíců před sjednáním kontraktu je vyšší než 0,9.

(2) Silně korelované komodity se považují pro účely stanovení kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku s využitím zjednodušené metody podle § 42 a metody splatností podle § 43 za jednu komoditu.

§ 42

Zjednodušená metoda

Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku dané komodity je roven součtu 15 % absolutní hodnoty součtu dlouhých a krátkých komoditních pozic příslušné komodity a 3 % součtu absolutních hodnot krátkých a dlouhých komoditních pozic příslušné komodity.

§ 43

Metoda splatností

(1) Obchodník sestaví pro každou komoditu schéma splatností s časovými pásmy 0 až 1 měsíc včetně, 1 až 3 měsíce včetně, 3 až 6 měsíců včetně, 6 až 12 měsíců včetně, 1 až 2 roky včetně, 2 až 3 roky včetně a nad 3 roky, ve které má alespoň jednu komoditní pozici. Každou komoditní pozici zařadí do příslušného časového pásma. Fyzické zásoby komodity obchodník zařadí do prvního časového pásma.

(2) Obchodník postupně kompenzuje dlouhé a krátké komoditní pozice v jednotlivých časových pásmech od nejnižšího časového pásma s tím, že zbytkovou pozici z nižšího časového pásma postupně přenáší do nejbližšího vyššího časového pásma. V každém vyšším časovém pásmu obchodník opět provádí kompenzace dlouhých a krátkých komoditních pozic včetně přenesené zbytkové pozice. Výsledkem postupných kompenzací je výsledná dlouhá nebo krátká komoditní pozice.

(3) Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku dané komodity je dán součtem

1. a) 1,5 % součtu dvojnásobku kompenzovaných pozic v každém časovém pásmu,
2. b) 0,6 % součtu absolutních hodnot zbytkových pozic přenášených mezi sousedními časovými pásmy,
3. c) 15 % absolutní hodnoty výsledné komoditní pozice.

§ 44

Metoda marží

(1) Kapitálový požadavek ke komoditním futures obchodovaným na uznaných burzách je roven součtu marží odpovídajících těmto komoditním futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s těmito futures a zároveň tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle § 42 nebo § 43.

(2) Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku obchodník komoditní pozice v cizích měnách komoditních futures nezařazuje do měnových pozic podle § 34, které jsou základem pro stanovení měnových pozic obchodníka.

§ 45

Výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku

Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku je roven součtu kapitálových požadavků pro každou jednotlivou komoditu spočtených podle zjednodušené metody podle § 42 nebo metody splatností podle § 43 nebo metody marží podle § 44.