Vyhláška o Ženevských úmluvách ze dne 12. srpna 1949 na ochranu obětí války

1. 2. K článku 45:

   SSSR nebude uznávat, že by mocnost odevzdavší druhé mocnosti chráněné osoby nacházející se v její moci byla platně zbavena odpovědnosti za dodržování úmluvy stran přesunutých osob po dobu, pokud jsou v péči mocnosti, která souhlasila s jejich přijetím.“

   N. Slavin.

FEDERATIVNÍ LIDOVÁ REPUBLIKA JUGOSLAVIE.

Milan Ristič, jugoslávský vyslanec ve Švýcarsku, činí toto prohlášení:

1. 1. „Při podpisu Ženevské úmluvy o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli prohlašuji, že vláda Federativní lidové republiky Jugoslavie přistupuje k řečené úmluvě s výhradou jejího článku 10.

   „Vláda Federativní lidové republiky Jugoslavie neuzná, že je po právu žádost mocnosti, v jejíž moci jsou ranění a nemocní, směřující k tomu, aby neutrální stát nebo mezinárodní organisace nebo lidumilná organisace převzala funkce, které podle této úmluvy příslušejí ochranným mocnostem vůči raněným a nemocným nebo vůči členům zdravotnického a duchovního personálu, jestliže k tomu nedá svůj souhlas vláda, jejímiž jsou příslušníky.

1. 2. „Při podpisu Ženevské úmluvy o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených sil na moři, prohlašuji, že vláda Federativní lidové republiky Jugoslavie přistupuje k řečené úmluvě s výhradou jejího článku 10.

   „Vláda Federativní lidové republiky Jugoslávie neuzná, že je po právu žádost mocnosti, v jejíž moci jsou ranění a nemocní, směřující k tomu, aby neutrální stát nebo mezinárodní organisace nebo lidumilná organisace převzaly funkce, které podle této úmluvy příslušejí ochranným mocnostem vůči raněným, nemocným a trosečníkům nebo vůči členům zdravotnického a duchovního personálu, jestliže k tomu nedá svůj souhlas vláda, jejímiž jsou příslušníky.

1. 3. „Při podpisu Ženevské úmluvy o zacházení s válečnými zajatci prohlašuji, že vláda Federativní lidové republiky Jugoslavie přistupuje k řečené úmluvě s výhradou článků 10 a 12.

   „Pokud jde o článek 10, neuzná vláda Federativní lidové republiky Jugoslavie, že je po právu žádost mocnosti, v jejíž moci jsou váleční zajatci, aby neutrální stát nebo mezinárodní organisace nebo lidumilná organisace převzala funkce, které příslušejí podle této úmluvy ochranným mocnostem vůči válečným zajatcům, jestliže k tomu nedá svůj souhlas vláda, jejímiž jsou příslušníky.

   „Pokud jde o článek 12, neuzná vláda Federativní lidové republiky Jugoslavie, že je po právu, aby mocnost, jež provádí přesun zajatců, byla zproštěna odpovědnosti za aplikaci úmluvy po dobu, po kterou budou váleční zajatci svěřeni mocnosti, která souhlasila s jejich přijetím.

1. 4. „Při podpisu Ženevské úmluvy o ochraně civilních osob za války, prohlašuji, že vláda Federativní lidové republiky Jugoslavie přistupuje k této úmluvě s výhradou článků 11 a 45.

   „Pokud jde o článek 11, neuzná vláda Federativní lidové republiky Jugoslavie, že je po právu žádost mocnosti, v jejíž moci jsou chráněné osoby, aby neutrální stát nebo mezinárodní organisace nebo lidumilná organisace převzaly funkce, které příslušejí podle této úmluvy ochranným mocnostem vůči chráněným osobám, jestliže k tomu nedá svůj souhlas vláda, jejímiž jsou příslušníky.

   „Pokud jde o článek 45, neuzná vláda Federativní lidové republiky Jugoslavie, že je po právu, aby mocnost, která provádí přesun chráněných osob, byla zproštěna odpovědnosti za aplikaci úmluvy po celou dobu, po kterou budou tyto chráněné osoby svěřeny mocnosti, která souhlasila s jejich přijetím.“