1. účinné od 1. 1. 195352. V § 308 odstavci 2 se škrtají slova „a prokurátor“.
  2. účinné od 1. 1. 195353. K § 315 se připojuje další věta tohoto znění:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„Prodej věcí se provede podle obdoby § 564a, ledaže soud rozhodne o jiném způsobu prodeje.“

  1. účinné od 1. 1. 195354. V § 317 se škrtá prvá věta a z druhé věty slovo „i“.
  2. účinné od 1. 1. 195355. Za § 317 se vkládá § 317a tohoto znění:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„Pro účely řízení o projednání dědictví může soud ustanovit opatrovníky všem dědicům, odkazovníkům a jiným účastníkům, pokud již nemají zákonného zástupce, i když by k ustanovení opatrovníků byl podle § 244 příslušný soud jiný.“

  1. účinné od 1. 1. 195356. § 323 věta druhá se škrtá.
  2. účinné od 1. 1. 195357. § 324 věta druhá zní: „Zároveň je poučí, že mohou do jednoho měsíce, neustanovil-li soud lhůtu delší, dědictví odmítnout, a jaké jsou náležitosti a následky odmítnutí.“
  3. účinné od 1. 1. 195358. V § 326 odstavci 1 se škrtají slova „v přítomnosti zapisovatele“.
  4. účinné od 1. 1. 195359. § 330 odstavec 1 zní:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„(1) Soud určí obecnou cenu majetku v době smrti zůstavitele, výši dluhů a čistou cenu dědictví; přitom též uvede, zda a jakým způsobem se odchýlil od sestaveného soupisu.“

  1. účinné od 1. 1. 195360. V § 334 písm. e) se slova „se mají“ zaměňují za slovo „lze“.
  2. účinné od 1. 1. 195361. K § 335 se připojuje odstavec 3 tohoto znění:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„(3) Nedohodnou-li se dědici o převzetí věci, která podle zákona nemůže být ve spoluvlastnictví dvou nebo více osob, nařídí soud projednávající dědictví prodej takové věci; prodej se vykoná podle obdoby § 564.“

  1. účinné od 1. 1. 195362. § 337 odstavec 3 se škrtá.
  2. účinné od 1. 1. 195363. § 368 věta prvá zní: „Soud vyzve příslušný orgán státní správy, aby se vyjádřil o přihlášených nárocích.“
  3. účinné od 1. 1. 195364. § 389 zní:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„(1) V návrhu na přivolení k výpovědi nebo ke zrušení nájemního poměru bez výpovědi je třeba uvést i předmět nájmu a výpovědní lhůtu nebo dobu, kdy má být nájemní poměr zrušen bez výpovědi.

    účinné od 1. 1. 1953(2) Návrh je třeba nájemci doručit do vlastních rukou. Klid řízení je přípustný. Před rozhodnutím ve věci je soud povinen dát příležitost místnímu národnímu výboru, aby se mohl vyjádřit.

    účinné od 1. 1. 1953(3) Pravomocné přivolení k výpovědi nahrazuje výpověď; v rozsudku, kterým se přivoluje k výpovědi, určí soud dobu, kdy se nájemní poměr skončí a kdy má nájemce předmět nájmu odevzdat, tak, jako by výpověď byla dána na nejbližší výpovědní období. Soud určí v rozsudku dobu, kdy se nájemní poměr skončí a kdy má nájemce odevzdat předmět nájmu, i tehdy, jde-li o zrušení nájemního poměru bez výpovědi.“

  1. účinné od 1. 1. 195365. § 394 zní:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„(1) Soudy rozhodují o opravných prostředcích proti výměrům Ústřední národní pojišťovny a Státního úřadu důchodového zabezpečení, pokud řízení o opravných prostředcích není upraveno jinak.

    účinné od 1. 1. 1953(2) Pro účely soudního řízení ve věcech důchodového pojištění (připojištění a pensijního nadlepšení) posuzují se jako orgány Státního úřadu důchodového zabezpečení také

    1. účinné od 1. 1. 1953a) okresní národní pojišťovny, směřuje-li opravný prostředek proti jejich výměrům nebo zastupují-li Státní úřad důchodového zabezpečení v řízení o opravném prostředku proti jeho výměrům;
    2. účinné od 1. 1. 1953b) pensijní nadlepšovací zařízení, směřuje-li opravný prostředek proti jejich výměrům.“
  1. účinné od 1. 1. 195366. § 395 zní:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„(1) Rozhodovat o opravných prostředcích proti výměrům Ústřední národní pojišťovny je příslušným soud, v jehož obvodu je sídlo pojišťovny (ústředny nebo jiné organisační složky Ústřední národní pojišťovny), která výměr vydala. Podává-li opravný prostředek pojištěnec (jeho rodinný příslušník nebo pozůstalý), může místo tohoto soudu volit svůj obecný soud.

    účinné od 1. 1. 1953(2) Rozhodovat o opravných prostředcích proti výměrům Státního úřadu důchodového zabezpečení (Slovenského úřadu důchodového zabezpečení nebo jiných orgánů) je příslušným soud v sídle krajského soudu, v jehož obvodu má obecný soud ten, kdo podává opravný prostředek.“

  1. účinné od 1. 1. 195367. § 396 zní:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„(1) Opravný prostředek proti výměru Ústřední národní pojišťovny nebo Státního úřadu důchodového zabezpečení se podává návrhem s náležitostmi podle § 43.

    účinné od 1. 1. 1953(2) Návrh je třeba podat do třiceti dnů ode dne doručení výměru. Požádá-li navrhovatel před uplynutím této lhůty Státní úřad důchodového zabezpečení o sdělení výpočtu důchodové dávky, počítá se lhůta až ode dne doručení tohoto výpočtu navrhovateli.

    účinné od 1. 1. 1953(3) Návrh se podává písemně ve dvou vyhotoveních nebo ústně do protokolu, a to u příslušného soudu nebo u okresní národní pojišťovny, v jejímž obvodu má navrhovatel své bydliště nebo sídlo. Návrh směřující proti výměru Ústřední národní pojišťovny se pokládá za platně podaný, i když byl podán u jiného než příslušného soudu nebo u jiné než příslušné organisační složky Ústřední národní pojišťovny. Návrh směřující proti výměru Státního úřadu důchodového zabezpečení se pokládá za platně podaný, i když byl podán u tohoto úřadu nebo jeho orgánu, který výměr vydal.

    účinné od 1. 1. 1953(4) Nepříslušná organisační složka Ústřední národní pojišťovny nebo Státního úřadu důchodového zabezpečení, u níž byl návrh podán, je povinna jej neprodleně postoupit příslušnému soudu.“

  1. účinné od 1. 1. 195368. § 397 odstavec 1 zní:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„(1) Příslušný soud doručí návrh pojišťovně, která výměr vydala. Pojišťovna může návrhu do třiceti dnů ode dne jeho doručení vyhovět. Neučiní-li tak, podá soudu o věci v téže lhůtě vyjádření. Vyhoví-li pojišťovna návrhu, sdělí to soudu, který řízení zastaví a rozhodne o náhradě nákladů navrhovatele.“

  1. účinné od 1. 1. 195369. K § 397 se připojuje odstavec 3 tohoto znění:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„(3) Ustanovení odstavce 1 a 2 se užije přiměřeně, týká-li se návrh opravného prostředku proti výměru Státního úřadu důchodového zabezpečení.“

  1. účinné od 1. 1. 195370. § 398 odst. 1 zní:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„(1) O opravném prostředku proti výměru Ústřední národní pojišťovny nebo Státního úřadu důchodového zabezpečení, jímž se rozhoduje o dávce z pojištění (pensijního nadlepšení, připojištění) nebo o rodinném přídavku, rozhoduje se po ústním jednání.“

  1. účinné od 1. 1. 195371. § 399 zní:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„(1) V případech uvedených v § 398 odst. 1 jsou účastníky řízení navrhovatel a Ústřední národní pojišťovna, po případě Státní úřad důchodového zabezpečení.

    účinné od 1. 1. 1953(2) V případech uvedených v § 398 odst. 2 jsou účastníky řízení Ústřední národní pojišťovna, po případě Státní úřad důchodového zabezpečení, a každý, komu byl doručen výměr, proti němuž opravný prostředek směřuje.“

  1. účinné od 1. 1. 195372. V § 400 se za slova „Ústřední národní pojišťovny“ vkládají slova „nebo Státního úřadu důchodového zabezpečení“.
  2. účinné od 1. 1. 195373. V § 401 se za slova „Ústřední národní pojišťovně“ vkládají slova „nebo Státnímu úřadu důchodového zabezpečení“.
  3. účinné od 1. 1. 195374. Za § 408 se vkládá § 408a tohoto znění:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„Československá právnická osoba může podat žalobu též u soudu svého sídla, týká-li se žaloba právních poměrů založených smlouvou, kterou uzavřela při plnění svých úkolů.“

  1. účinné od 1. 1. 195375. K § 409 se připojuje odstavec 3 tohoto znění:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„(3) Osoby, které nemají jiný příslušný soud v Československé republice, může československá právnická osoba žalovat též u soudu svého sídla, týká-li se žaloba jejích právních poměrů.“

  1. účinné od 1. 1. 195376. K § 423 odstavec 1 se připojuje další věta tohoto znění:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„Chce-li žalobce nebo žalovaný napadat pouze rozhodnutí o nákladech, může tak učinit jen stížností ve lhůtě tří dnů.“

  1. účinné od 1. 1. 195377. K § 425 odstavec 3 se připojuje další věta tohoto znění:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„Odpor pozdě podaný odmítne soudce bez dalšího jednání.“

  1. účinné od 1. 1. 195378. § 428 odstavec 2 písm. a) až c) zní:
    účinné od 1. 1. 1953
    1. účinné od 1. 1. 1953„a) vykonatelné rozhodnutí kteréhokoli soudu ve věcech občanskoprávních;
    2. účinné od 1. 1. 1953b) vykonatelné rozhodnutí kteréhokoli soudu ve věcech trestních, jež postihuje majetek nebo přiznává občanskoprávní nárok;
    3. účinné od 1. 1. 1953c) vykonatelné rozhodnutí prokurátora ve věcech trestních, jež postihuje majetek.“
  1. účinné od 1. 1. 195379. § 441 odstavec 3 zní:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„(3) O námitkách proti exekuci, směřujících proti exekučnímu titulu uvedenému v § 428 odst. 2 písm. g) až i), který je podkladem exekuce, rozhoduje orgán státní správy, u kterého exekuční titul vznikl, ledaže exekučním titulem je výměr nebo výkaz nedoplatků pojistného národního pojištění.“

  1. účinné od 1. 1. 195380. K textu § 446, který se označuje jako odstavec 1, připojuje se odstavec 2 tohoto znění:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„(2) Rozhodnutí o nákladech exekučního řízení je v exekuci, o niž jde, vykonatelné bez zřetele na právní moc.“

  1. účinné od 1. 1. 195381. § 521 odstavec 2 zní:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„(2) Nenajde-li se kupec pro dražené věci, nařídí soud opětovnou dražbu. Věci, pro které se nenajde kupec ani při opětovné dražbě, může vymáhající věřitel převzít do patnácti dnů po vyrozumění o bezvýslednosti dražby za dvě třetiny odhadní nebo úředně stanovené ceny. Soud odepře vymáhajícímu věřiteli převzetí věcí, jsou-li proti převzetí důvodné námitky; mezi několika vymáhajícími věřiteli, ochotnými jinak k převzetí, rozhoduje pořadí jejich zástavního práva. Dojde-li k převzetí, zanikají exekuční zástavní práva těch vymáhajících věřitelů, kteří pořadím předcházejí přejimatele a nebyli též k převzetí ochotni; jinak má prodej uskutečněný převzetím tytéž účinky jako prodej v dražbě. Nepřevezme-li věci ani jeden z vymáhajících věřitelů nebo bude-li převzetí všem k němu ochotným pravomocně odepřeno, zanikne exekuční zástavní právo všech vymáhajících věřitelů.“

  1. účinné od 1. 1. 195382. V § 529 písm. b) se slovo „odpočivné“ zaměňuje slovy „důchody z důchodového zabezpečení a platy jim na roveň postavené“.
  2. účinné od 1. 1. 195383. § 530 odstavec 3 zní:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„(3) Exekuce na pohledávky zemědělců a jednotných zemědělských družstev z povinných dodávek zemědělských výrobků státu je přípustná jen v rozsahu a za podmínek, které stanoví nařízením ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.“

  1. účinné od 1. 1. 195384. K § 530 se připojuje odstavec 4 tohoto znění:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„(4) Exekuce na pracovní odměnu chovanců výchoven dorostu a osob, na nichž se vykonává trest odnětí svobody, je přípustná jen v rozsahu, který stanoví ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.“

  1. účinné od 1. 1. 195385. § 533 písm. b) zní:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„pohledávky státu z poskytování státního dětského příspěvku;“

  1. účinné od 1. 1. 195386. Za § 542 se vkládá § 542a tohoto znění:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„Povinnosti poddlužníka.

    účinné od 1. 1. 1953(1) Poddlužník je povinen do třiceti dnů od doručení výzvy soudu, učiněné na návrh vymáhajícího věřitele, oznámit soudu,

    1. účinné od 1. 1. 1953a) zda dlužník má proti němu pohledávku, jejíž zabavení bylo navrženo, z jakého důvodu a v jaké výši,
    2. účinné od 1. 1. 1953b) jaký plat má u něho dlužník, zda v tomto platu nastaly změny, jaké a od které doby.

    účinné od 1. 1. 1953(2) Jde-li o exekuci na plat, je poddlužník povinen oznámit soudu do třiceti dnů též, že dlužník není nebo přestal být u něho zaměstnán, a je-li mu známa, i adresu nového zaměstnavatele; na tuto povinnost se poddlužník upozorní již v usnesení, kterým se povoluje exekuce.

    účinné od 1. 1. 1953(3) Ustanovení odstavce 2 se užije obdobně i na ty případy, kdy se nárok na plat (§ 529) nezakládá na pracovním (učebním) poměru.“

  1. účinné od 1. 1. 195387. Za § 564 se vkládá § 564a tohoto znění:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„Exekuce k vydobytí nároku na rozdělení společné movité věci prodejem.

    1. účinné od 1. 1. 1953Exekuční rozdělení společné movité věci prodejem se vykoná podle ustanovení o dražbě movitých věcí s těmito odchylkami:
      1. účinné od 1. 1. 1953a) odhad se koná, jen není-li odhadní cena určena v exekučním titulu nebo dohodou všech spoluvlastníků;
      2. účinné od 1. 1. 1953b) nejnižším podáním je odhadní cena, není-li v exekučním titulu nebo dohodou všech spoluvlastníků určeno něco jiného;
      3. účinné od 1. 1. 1953c) ustanovení, že závady váznoucí na věci proti vydražiteli zanikají, tu neplatí.“
  1. účinné od 1. 1. 195388. Za § 566 se vkládá § 566a tohoto znění:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„Exekuce k vydobytí nároku na nezastupitelný čin povinné strany.

    účinné od 1. 1. 1953Je-li povinná strana podle exekučního titulu povinna vykonat nějaký čin, který nemůže vykonat jiná osoba a jehož vykonání závisí na vůli povinné strany, provede se exekuce tím, že se jí po povolení exekuce, ve kterém se pohrozí ukládáním pokut za nevykonání činu ve stanovené lhůtě, uloží na návrh vymáhajícího věřitele stále větší pokuta až do úhrnné částky 50.000 Kčs. Vydobyté pokuty připadají státu.“

  1. účinné od 1. 1. 195389. K § 569 odstavci 1 se připojuje druhá věta tohoto znění:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„Jde-li však o exekuci vyklizením bytu, povolí soud exekuci pro náklady, jež vzniknou vymáhajícímu věřiteli v exekučním řízení, teprve až nařídí její výkon.“

  1. účinné od 1. 1. 195390. § 612 odst. 2 věta prvá zní:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„Není-li žádný z manželů československým občanem, je zdejší soud příslušný, jestliže aspoň jeden z manželů má v Československé republice bydliště nebo pobyt.“

  1. účinné od 1. 1. 195391. § 613 odst. 3 zní:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„(3) Jestliže osoba, která je povinna k úhradě osobních potřeb nezletilce, má v Československé republice bydliště nebo pobyt, je československý soud příslušný upravit její povinnost poskytovat úhradu na osobní potřeby, i když nezletilec není československým občanem a nemá bydliště nebo pobyt v Československé republice.“

  1. účinné od 1. 1. 195392. K § 613 se připojuje odstavec 4 tohoto znění:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí přiměřeně i pro péči o nezletilce v rodičovské moci a pro opatrovance.“

  1. účinné od 1. 1. 195393. § 648 zní:
    účinné od 1. 1. 1953

    účinné od 1. 1. 1953„(1) Strany se mohou dohodnout, že o věcech uvedených v § 404 odst. 1 má místo soudu rozhodovat jeden nebo více rozhodců; rozhodčí smlouva se může týkat jak jednotlivé věci (smlouva o rozhodci), tak všech věcí, které by v budoucnu vznikly z určitého právního poměru (rozhodčí doložka). Rozhodčí smlouva se musí stát písemně.

    účinné od 1. 1. 1953(2) Rozhodčí smlouvu lze uzavřít jen tehdy, je-li alespoň jednou ze stran československá právnická osoba; toto omezení neplatí, není-li ani jedna ze stran československým občanem nebo československou právnickou osobou.“

  1. účinné od 1. 1. 195394. Za § 648 se vkládají §§ 648a a 648b tohoto znění:
    účinné od 1. 1. 1953

    „§ 648a.

    Odkaz účinné od 1. 1. 1953„§ 648a.

    účinné od 1. 1. 1953(1) Má-li podle rozhodčí smlouvy každá strana jmenovat jednoho nebo více rozhodců a jedna ze stran je s jmenováním v prodlení, ustanoví rozhodce za ni, není-li v rozhodčí smlouvě stanoveno něco jiného, soud na návrh druhé strany. Totéž platí, nemohou-li se rozhodci stranami jmenovaní shodnout na osobě třetího (vrchního) rozhodce; k návrhu je tu oprávněn též každý z rozhodců jmenovaných stranami.

    účinné od 1. 1. 1953(2) K rozhodnutí o návrzích podle odstavce 1 je příslušný obecný soud kterékoli strany, a není-li takového soudu v Československé republice, soud, v jehož obvodu se má konat rozhodčí řízení; řízení koná soudce bez ústního jednání.