účinné od 1. 8. 200570
účinné od 1. 8. 2005NAŘÍZENÍ VLÁDY
účinné od 1. 8. 2005ze dne 12. ledna 2005,
účinné od 1. 8. 2005kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Český les
účinné od 1. 8. 2005Vláda nařizuje podle § 25 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny:
účinné od 1. 8. 2005K zajištění ochrany přírody a krajiny Českého lesa se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Český les (dále jen „oblast“). Oblast tvoří pohoří Českého lesa při hranici se Spolkovou republikou Německo, s harmonicky utvářenou krajinou, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s vysokou čistotou prostředí a minimálním podílem narušených ploch.
účinné od 1. 8. 2005Posláním oblasti je uchování a obnova jejího přírodního prostředí, zejména ekosystémů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a zachování typického charakteru krajiny za současného rozvíjení ekologicky optimálního systému využívání krajiny a jejich přírodních zdrojů.
účinné od 1. 8. 2005(1) Oblast se nachází na území Plzeňského kraje.
účinné od 1. 8. 2005(2) Územní vymezení a popis hranice je obsažen v příloze č. 1 k tomuto nařízení, grafické znázornění oblasti je obsaženo v příloze č. 2 k tomuto nařízení.
účinné od 1. 8. 2005(3) Základní mapa, v níž je zakresleno území oblasti v měřítku 1 : 50 000, je uložena na Ministerstvu životního prostředí, Krajském úřadu Plzeňského kraje, obecních úřadech, na jejichž území se oblast nachází, a na Správě Chráněné krajinné oblasti Český les (dále jen „Správa“). Správa ohlásí příslušnému katastrálnímu úřadu k zápisu do katastru nemovitostí změnu údajů o způsobu ochrany nemovitostí na území oblasti1).
účinné od 1. 8. 2005(1) Území oblasti se člení do čtyř zón odstupňované ochrany přírody.
účinné od 1. 8. 2005(2) Do I. zóny se zařazuje území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami, zejména přirozené nebo málo pozměněné ekosystémy a další mimořádně hodnotná území, zejména zvláště chráněná území (národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky) a vybrané části územního systému ekologické stability krajiny (dále jen „systém ekologické stability“) nadregionálního a regionálního významu. Cílem je uchování nebo postupná obnova samořídících funkcí a omezení lidských zásahů do přírodního prostředí na nejnižší možnou míru.
účinné od 1. 8. 2005(3) Do II. zóny se zařazují území hospodářsky využívaných lesních a zemědělských ekosystémů s místně uchovalými přírodními hodnotami vhodná pro hospodářské využívání k přírodě šetrným způsobem. Dále se do této zóny začleňují i území nezbytná pro uchování přírodních hodnot v I. zóně. Cílem je udržení přírodních hodnot a postupné zvyšování druhové a prostorové rozmanitosti ekosystémů, zejména vytvářením funkčního systému ekologické stability.
účinné od 1. 8. 2005(4) Do III. zóny se zařazují lidskou činností značně pozměněné ekosystémy, intenzivně využívané lesní a zemědělské pozemky a rozptýlená venkovská zástavba. Cílem je udržení a podpora využívání území pro ekologicky optimalizované lesní hospodářství a zemědělství a vhodné formy turistiky a rekreace.
účinné od 1. 8. 2005(5) Do IV. zóny se zařazují lidskou činností silně pozměněné části přírody a souvisle zastavěná území sídel s územní rezervou a navazující obdělávaná zemědělská půda.
účinné od 1. 8. 2005(6) Dojde-li v důsledku hospodaření v lesích, zemědělství a revitalizace krajiny ke zlepšení stavu přírodního prostředí, budou případné změny ploch jednotlivých zón prováděny po projednání s vlastníky a uživateli pozemků.
účinné od 1. 8. 2005(1) Na celém území oblasti je možné pouze s předchozím souhlasem Správy
účinné od 1. 8. 2005(2) Na území III. a IV. zóny lze pouze se souhlasem Správy zřizovat obory nebo zavádět intenzivní chovy zvěře a ryb.
účinné od 1. 8. 2005(1) Při obnově a výchově lesních porostů postupují osoby, kterým vyplývají povinnosti ze zvláštního právního předpisu8), tak, aby posilovaly zastoupení přirozené druhové skladby lesů, přičemž v I. a II. zóně oblasti budou přednostně využívat přirozenou obnovu lesních porostů.
účinné od 1. 8. 2005(2) Při ochraně a využívání povrchových a podzemních vod postupují osoby oprávněné podle zvláštního právního předpisu9) tak, aby přispěly k udržení přirozených podmínek pro život vodních a mokřadních ekosystémů při zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních toků, vodních ploch a mokřadů. Při úpravě nebo údržbě koryt vodních toků postupují tyto osoby tak, aby byla obnovována přirozená nebo přírodě blízká koryta vodních toků.
účinné od 1. 8. 2005Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2005.
účinné od 1. 8. 2005Od hraničního přechodu se SRN Broumov - Mähring vede hranice po komunikaci II/201 k obci Broumov u Zadního Chodova, kde před obcí uhýbá vpravo po východní hranici pozemkové parcely č. 1366/1 v k.ú. Broumov u Zadního Chodova přes náhon a dále po východní hranici pozemkové parcely č. 1353 v k.ú. Broumov u Zadního Chodova k Hamerskému potoku a po něm až k bezejmennému pravostrannému přítoku a po něm dále k rybníku Podlesák a po místní komunikaci III/19919 k místní části Přední Žďár (součást obce Chodský Újezd), kde před zástavbou uhýbá vpravo a po okraji lesa se vrací zpět na komunikaci vedoucí do obce Halže. Před obcí Halže uhýbá hranice vpravo a pokračuje po hraně lesa k účelové komunikaci (p.p.č. 721/1 v k.ú. Halže) a dále vede po účelové (p.p.č. 713/3 v k.ú. Halže) a místní (p.p.č.713/1 v k.ú. Halže) komunikaci k vodoteči a k rybníku „Na Výšině“. Dále pak po komunikaci k místní části Horní Výšina (součást obce Halže), kterou na severu obchází po hranici pozemkové parcely č. 326/1 v k.ú. Výšina a vrací se zpět na komunikaci za zástavbou. Po ní vede po komunikaci k místní části Dolní Výšina (součást obce Obora), kterou obchází severně po katastrální hranici a vrací se zpět na komunikaci III/19921. Po ní jižně obchází vodní nádrž Lučinu a pokračuje směrem na Milíře u Tachova a před obcí Milíře u Tachova dále po hranici katastrálního území, rozdělujícího k.ú. Milíře uTachova a k.ú. Lučina u Tachova až k cestě p.p.č. 1635 v k.ú. Milíře u Tachova (přístupová cesta k objektům mimo obec) k domu čp. 57 v obci Milíře u Tachova, který obchází a pokračuje po polní cestě k bezejmennému toku a po něm proti proudu k místní účelové komunikaci a po ní dále k hájovně „Hruškovna“, kterou obchází a od ní se vrací na komunikaci III/19921. Po ní dále hranice pokračuje k obci Lesná. Před obcí u kóty 627 uhýbá vpravo po pozemkové parcele č. 1459/2 a č. 1466 v k.ú. Lesná (zarostlá úvozová cesta, mez) a kolem vodojemu se za obcí vrací zpět na komunikaci č. III/39910. Po cca 2 km odbočuje vpravo na polní cestu a po ní pokračuje do místní části Nové Domky (součást obce Rozvadov), odkud po komunikaci vede ke kótě 549, kde odbočuje vlevo na lesní cestu a po ní jižním směrem pokračuje až ke státní hranici se SRN.
účinné od 1. 8. 2005Od státní hranice se SRN (hraniční mezník 5/11, „Rybí lávka“) vede hranice CHKO po lesních cestách k průseku a po něm k „Trianglu“ a dále východně po lesní cestě ke komunikaci Diana-Svatá Kateřina u Rozvadova (místní názvy lesních cest: ministerská, strategická, dianská, elitní). Po realizaci stavby vysokorychlostní stavby (Norimberk - Praha) hranice CHKO Český les od státní hranice se SRN ke komunikaci Diana - Svatá Kateřina po jižním okraji tělesa dráhy. Dále vede po této komunikaci a před místní částí Svatá Kateřina u Rozvadova (součást obce Rozvadov) odbočuje vpravo po bezejmenném přítoku Kateřinského potoka a dále po Kateřinském potoce až k jeho levostrannému přítoku (p.p.č. 1253 v k.ú. Svatá Kateřina u Rozvadova) a po něm proti proudu až k hranici pozemkové parcely č. 998/1 v k.ú. Svatá Kateřina u Rozvadova a po její západní hranici ke komunikaci p.p.č. 1192 v k.ú. Svatá Kateřina u Rozvadova a přes ní pokračuje po západní hranici pozemkové parcely č. 72/1 v k.ú. Svatá Kateřina u Rozvadova a dále po západní hranici pozemkové parcely č. 72/3 v k.ú. Svatá Kateřina u Tachova k bezejmennému přítoku Václavského potoka a po něm k propustku na komunikaci II/605. Po této komunikaci pokračuje hranice na okraj zástavby města Přimda, které jižně obejde v trase pod elektrickým vedením a za městem pokračuje opět po komunikaci Přimda-Třemešné. Po komunikaci vede přes místní část Rájov (součást města Přimda) a před obcí Třemešné odbočuje vpravo kolem oplocení rodinných domků a zemědělského areálu a dále po okraji lesa k Bezděkovskému potoku. Ve směru tohoto toku pokračuje až k vodnímu zdroji a dále po polní cestě k areálu střelnice, který obchází a vede po hranici lesa a západního okraje střelnice, dále po hranici zastavitelného území obce Třemešné, vymezeného ÚPN obce v r. 2004 a přes silnici Bezděkov-Nová Ves po polní cestě k propustku a od něj po bezejmenném vodním toku k Bezděkovskému potoku a po něm pokračuje až k okraji lesního komplexu Hůrka. Odtud vede hranice lesním porostem po místní cestě až na silnici Železná-Bělá nad Radbuzou. Po cca 100 m po komunikaci odbočuje hranice jižně po okraji lesa a dále po navazující polní cestě na komunikaci Smolov-Bělá nad Radbuzou. Po této komunikaci pokračuje hranice k městu Bělá nad Radbuzou, kde před městem odbočuje po hranici územním plánem z r. 2003 vymezené rozvojové plochy a vrací se zpět ke komunikaci. Cca po 200 m odbočuje vpravo po hranici areálu bývalých kasáren, dále po místní cestě k místní komunikaci „Smolovská“ a dále po ní až k místní cestě k brodu přes řeku Radbuzu, potom po tomto toku pokračuje až k železničnímu mostu a podél trati až k ploše vymezené územním plánem pro bydlení a středisko služeb, kterou obchází až ke komunikaci Bělá nad Radbuzou-Bystřice. Z této komunikace odbočuje hranice kolem Černého rybníka na polní cestu a dále po lesní cestě na komunikaci Rybník-Ostrov. Po této komunikaci pokračuje směrem na obec Rybník, z ní odbočuje vlevo na lesní cestu vedoucí k Bílému Mlýnu. Po cca 500 m odbočuje vlevo a vede po proudu bezejmenného přítoku Starého potoka až na polní cestu (Ostrov-Šidlákov) a dále po ní a navazující lesní cestě až k místní části Šidlákov (součást obce Hora Sv. Václava). Před zástavbou odbočuje vpravo na polní cestu a po ní až na silnici Šidlákov-Rybník (Boží muka) a dále po hranici zastavitelného území obce vymezeného územním plánem z r. 2004 severně obchází celou osadu Šidlákov až na komunikaci do obce Hora Sv.Václava. Po ní pokračuje dále, před obcí Hora Sv.Václava odbočuje vpravo po hranici zastavitelného území obce vymezeného územním plánem obce v r. 2004 a podél severního okraje lesa se vrací na komunikaci Hora Sv.Václava-Drahotín. Z ní odbočuje vpravo na polní cestu vedoucí do místní části Načetín (součást obce Hora Sv.Václava) a po ní až k jejímu zastavitelnému území vymezenému územním plánem obce v r. 2004 a po jeho jihozápadní hranici obchází Načetín až na silnici vedoucí k obci Hvožďany. Před obcí Hvožďany odbočuje hranice vpravo a vede po linii elektrického vedení kolem obce až na komunikaci vedoucí do obce Mnichov u Poběžovic. Po této komunikaci pokračuje až k obci Mnichov u Poběžovic, kde odbočuje na komunikaci III. třídy Mnichov u Poběžovic-Sezemín a z ní vlevo pokračuje po bezejmenném toku a po východní hranici pozemkových parcel č. 5/1 a 833/1 v k.ú. Mnichov u Poběžovic ke křížku u školy, dále po mezi kolem východního okraje remízu, dále po polní cestě a kolem bažantnice na komunikaci vedoucí do Pivoně. Po této komunikaci pokračuje a cca 300 m za zemědělským areálem odbočuje vlevo na polní cestu a dále vede po navazující lesní cestě až ke kótě 633. Odtud odbočuje vpravo a po polní cestě vede ke kótě 652 a odtud po komunikaci Nový Kramolín-Novosedly pokračuje cca 200 m do zaniklé obce Valtířov, kde odbočuje vlevo na polní cestu. Po této cestě přes kótu 568 pokračuje (kolem zemědělského areálu) k okraji lesa před obcí Díly a po východním okraji lesa obchází obec Díly až na komunikaci Díly-Klenčí pod Čerchovem. Po této komunikaci vede až k obci Klenčí pod Čerchovem, kde cca 100 m před obcí odbočuje vpravo a vede po východní hranici lesa na komunikaci Klenčí pod Čerchovem-Capartice. Dále vede po této komunikaci ke kótě 672 a odtud pokračuje po komunikaci vedoucí k obci Chodov u Domažlic. Před obcí Chodov u Domažlic odbočuje vpravo na polní cestu, jihozápadním směrem obchází Babí horu a dále pokračuje po polní cestě „Na skále“ nad zástavbou garáží ke křemennému valu na komunikaci vedoucí do obce Pece. Po této komunikaci pokračuje až ke kótě 528, kde vpravo odbočuje na lesní cestu vedoucí jižně po okraji lesa a dále po navazující turistické cestě (žlutě značená) vedoucí dále přes kanál Teplé Bystřice a komunikaci k přirozenému toku Teplé Bystřice a po jeho pravém břehu až k Hamerskému mlýnu. Od Hamerského mlýna vede hranice po polní cestě (p.p.č.756/2, 756/5 v k.ú. Dolní Folmava) na cestu vedoucí k vodojemu a po ní až k okraji lesa. Dále vede hranice po okraji lesa na turistickou cestu (zeleně značená) a po ní až ke státní hranici se SRN.
