zákon o integrované prevenci

§ 21

Zřízení integrovaného registru znečišťování

Ministerstvo životního prostředí zřizuje a spravuje integrovaný registr znečišťování jako veřejně přístupný informační systém veřejné správy.¹¹)

§ 22

Ohlašovací povinnost

(1) Uživatel registrované látky je pro účely shromažďování údajů do integrovaného registru znečišťování povinen zjistit, vyhodnotit a Ministerstvu životního prostředí ohlásit emise a přenosy látek uvedených v prováděcím právním předpise, pokud je jejich vyráběné nebo použité množství nebo množství v emisích anebo přenosech vyšší nebo shodné s množstvím stanoveným v tomto prováděcím právním předpise (dále jen „ohlašovaná látka“).

(2) Uživatel registrované látky je povinen ohlásit Ministerstvu životního prostředí údaje podle odstavce 1 a provozovatel zařízení dále údaje o výsledcích monitorování uloženého integrovaným povolením do 15. února běžného roku za předchozí kalendářní rok v listinné a v elektronické podobě. Způsob zjišťování a vyhodnocování ohlašovaných látek a způsob a formu ohlašování stanoví prováděcí právní předpis. První ohlašovací povinnost provozovatel zařízení a ostatní uživatelé registrované látky splní k 15. únoru 2005.

(3) Při ohlašování údajů podle odstavce 1 má uživatel registrované látky právo označit údaj obsahující identifikaci ohlašované látky za předmět obchodního tajemství, přičemž ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou tímto dotčena.¹⁵) Tento údaj může Ministerstvo životního prostředí dále poskytnout na vyžádání pouze správním úřadům. Za předmět obchodního tajemství nelze označit identifikaci a množství ohlašované látky v emisích do ovzduší, vody a půdy. Údaj označený za obchodní tajemství Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje pod označením skupin znečišťujících látek, do nichž ohlašovaná látka patří, uvedených v seznamu znečišťujících látek stanoveném v prováděcím právním předpisu.

(4) Ministerstvo životního prostředí může na žádost uživatele registrované látky prodloužit lhůtu podle odstavce 2, nejdéle však o 60 dnů.

§ 23

Pokud uživatel registrované látky splní ohlašovací povinnost podle § 22 tohoto zákona, není povinen hlásit stejné údaje zahrnuté do ohlašovací povinnosti dalším správním úřadům podle zvláštních právních předpisů.¹⁶)

§ 24

(1) Každý, kdo na základě zvláštních právních předpisů¹⁶) vede evidenci v oblasti životního prostředí, je povinen spolupracovat s Ministerstvem životního prostředí při propojení této evidence s integrovaným registrem znečišťování podle tohoto zákona.

(2) Vláda může nařízením stanovit způsob vedení integrovaného registru znečišťování a dalších evidencí tak, aby zajišťoval jednotu informačního systému v oblasti životního prostředí.

§ 25

Vedení evidence

(1) Uživatel registrované látky vede evidenci podkladů nezbytných pro splnění ohlašovací povinnosti podle § 22. Formu a způsob vedení evidence stanoví prováděcí právní předpis. Do této evidence se u zařízení zahrnují též údaje o plnění podmínek vyplývajících z integrovaného povolení. Pro tuto evidenci mohou být využity shodné údaje evidované podle zvláštních právních předpisů.¹⁶)

(2) Uživatel registrované látky je povinen uchovávat veškeré údaje ohlašované do integrovaného registru znečišťování a dokumentaci, na jejímž základě byly tyto údaje zpracovány, po dobu 5 let. Po uplynutí této lhůty se postupuje podle zvláštních právních předpisů.¹⁷)

§ 26

Zveřejňování údajů z integrovaného registru znečišťování

(1) Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje údaje ohlašované do integrovaného registru znečišťování do 30. září běžného roku za předchozí kalendářní rok na portálu veřejné správy.¹¹) Ministerstvo životního prostředí každoročně publikuje v listinné podobě nebo v elektronické podobě informace vybrané a zpracované na základě údajů ohlašovaných do integrovaného registru znečišťování.

(2) Ministerstvo životního prostředí zpřístupňuje a předává údaje z integrovaného registru znečišťování ostatním správním úřadům.

(3) Ministerstvo životního prostředí zabezpečuje předávání údajů z integrovaného registru znečišťování v souladu s mezinárodními závazky.¹⁸)

§ 27

(1) Systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách zahrnuje:

1. a) sledování vývoje nejlepších dostupných technik obsažených v dokumentech vydávaných Evropskými společenstvími (dále jen „dokumenty Evropských společenství“) a sledování vývoje nejlepších dostupných technik v České republice,
2. b) zajišťování autorizovaných překladů dokumentů Evropských společenství, jejich zveřejňování a výklad,
3. c) předávání a zveřejňování informací o vývoji nejlepších dostupných technik a zveřejňování seznamu zařízení,
4. d) hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik podle hledisek uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, zejména v rámci
   1. 1. podmínek stanovených v pravomocných integrovaných povoleních,
   2. 2. plnění ohlašovacích povinností podle hlavy III,
   3. 3. výsledků provedených kontrol,

1. e) předávání výsledků hodnocení podle písmene d) příslušným správním úřadům a příslušným orgánům Evropských společenství.

(2) Systém výměny informací zabezpečuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství, Českou inspekcí životního prostředí (dále jen „inspekce“), kraji a agenturou.

(3) Způsob a rozsah zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách stanoví vláda nařízením.

§ 28

Státní správu podle tohoto zákona vykonávají

1. a) Ministerstvo životního prostředí,
2. b) Ministerstvo průmyslu a obchodu,
3. c) Ministerstvo zemědělství,
4. d) Ministerstvo zdravotnictví,
5. e) kraje,
6. f) inspekce,
7. g) krajský hygienik.¹⁹)

§ 29

Ministerstvo životního prostředí

Ministerstvo životního prostředí

1. a) vykonává vrchní státní dozor a je ústředním orgánem státní správy podle tohoto zákona,
2. b) rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,
3. c) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím kraje,
4. d) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím inspekce,
5. e) provádí kontrolu integrovaného povolení anebo provozu zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, a podle tohoto zákona postupuje na základě výsledků kontroly,
6. f) zabezpečuje z hlediska vlivů nejlepších dostupných technik na životní prostředí a v oblasti, která není v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství nebo Ministerstva zdravotnictví, sledování vývoje nejlepších dostupných technik obsažených v dokumentech Evropských společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, jejich zveřejňování a výklad a předává informace o vývoji nejlepších dostupných technik,
7. g) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik,
8. h) předává výsledky hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik příslušným správním úřadům a příslušným orgánům Evropských společenství,
9. i) zřizuje a spravuje integrovaný registr znečišťování,
10. j) provádí metodickou činnost v oblasti vymezené tímto zákonem,
11. k) plní úkoly vyplývající ze vztahu k Evropským společenstvím v oblasti vymezené tímto zákonem, podává zprávy o plnění příslušných směrnic Evropských společenství a koordinuje převzetí a zavádění práva Evropských společenství v oblasti vymezené tímto zákonem.

§ 30

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo průmyslu a obchodu

1. a) zabezpečuje v oblasti své působnosti, tj. z hlediska nejlepších dostupných technik pro kategorie zařízení 1, 2, 3, 4 a 6.1, 6.2, 6.3, 6.7 a 6.8 uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, sledování těchto technik obsažených v dokumentech Evropských společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, zveřejňuje tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim, a poskytuje informace o vývoji nejlepších dostupných technik,
2. b) vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písmeno a)] k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení,
3. c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik,
4. d) zabezpečuje systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách.

§ 31

Ministerstvo zemědělství

Ministerstvo zemědělství

1. a) zabezpečuje v oblasti své působnosti, tj. z hlediska nejlepších dostupných technik pro kategorie zařízení 6.4, 6.5 a 6.6 uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, sledování těchto technik obsažených v dokumentech Evropských společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, zveřejňuje tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim, a poskytuje informace o vývoji nejlepších dostupných technik,
2. b) vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písmeno a)] k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení,
3. c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik.

§ 32

Ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví se vyjadřuje v oblasti své působnosti k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení.

§ 33

Kraj

Kraj v přenesené působnosti

1. a) rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení s výjimkou zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,
2. b) provádí kontrolu integrovaného povolení anebo provozu zařízení s výjimkou zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,
3. c) ukládá pokuty podle § 37 odst. 2 a 3,
4. d) rozhoduje o přerušení nebo zastavení řízení o uložení pokuty,
5. e) vyzývá provozovatele zařízení k podání žádosti o vydání integrovaného povolení podle § 42,
6. f) hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům.

§ 34

Česká inspekce životního prostředí

Inspekce

1. a) kontroluje plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením s výjimkou kontroly podle § 18,
2. b) omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození životního prostředí nebo značné materiální škody,
3. c) ukládá pokuty podle § 37 odst. 1 až 5,
4. d) rozhoduje o přerušení nebo zastavení řízení o uložení pokuty,
5. e) předává kraji výsledky z provedených kontrol, pokud na základě těchto kontrol zjistí porušení povinností, za které ukládá pokuty kraj,
6. f) hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům.

§ 35

Krajský hygienik

(1) Krajský hygienik

1. a) stanovuje v řízení o vydání integrovaného povolení závazné podmínky provozu zdroje hluku nebo vibrací, jestliže nelze dodržet hygienické limity,
2. b) kontroluje z hlediska ochrany veřejného zdraví v termínu projednaném s inspekcí nebo v případě postupu podle § 18 v termínu projednaném s úřadem integrované povolení anebo provoz zařízení,
3. c) omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození zdraví člověka,
4. d) ukládá pokuty podle § 37 odst. 3 a 6.

(2) Za podmínek podle zvláštního právního předpisu²⁰) mohou kontrolní zjištění provádět zaměstnanci krajské hygienické stanice.

§ 36

(1) Inspektoři inspekce, pověření zaměstnanci kraje, Ministerstva životního prostředí a krajský hygienik při kontrole podle tohoto zákona jsou oprávněni

1. a) vstupovat v nezbytně nutném rozsahu na dotčené nemovitosti nebo do dotčených nemovitostí,
2. b) požadovat potřebné údaje, doklady a ústní, popřípadě písemná vysvětlení týkající se předmětu kontroly podle tohoto zákona,
3. c) nařídit či provést zkoušky a odebírání vzorků, měření emisí, průtoků a podobně,
4. d) pořizovat a evidovat dokumentaci.

(2) Inspektoři inspekce, pověření zaměstnanci kraje, Ministerstva životního prostředí a krajský hygienik při kontrole podle tohoto zákona jsou povinni

1. a) prokázat se průkazem opravňujícím k výkonu kontroly,
2. b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem kontroly; povinnost poskytnout informace o životním prostředí podle zvláštního právního předpisu není tímto dotčena,¹⁵)
3. c) dodržovat bezpečnostní a další předpisy upravující činnost provozovatele zařízení; toto ustanovení se nevztahuje na omezení práva vykonat kontrolu,
4. d) pořizovat protokol o provedených zkouškách a odběrech vzorků.

(3) Inspektoři inspekce, pověření zaměstnanci kraje, Ministerstva životního prostředí a krajský hygienik jsou při kontrole podle tohoto zákona povinni vzájemně se informovat o výsledcích kontroly a uložených opatřeních a jsou oprávněni vyžádat si předložení informace o výsledku kontroly též v elektronické podobě.

(4) Provozovatel zařízení je povinen umožnit inspektorům inspekce, pověřeným zaměstnancům kraje, Ministerstva životního prostředí a krajskému hygienikovi při provádění kontroly podle tohoto zákona vstup na dotčené nemovitosti, odebírání vzorků a je povinen poskytovat jim součinnost.

(5) Na výkon práv a povinností podle odstavců 1 až 3 se nevztahuje zvláštní právní předpis.²¹)

§ 37

(1) Pokutu do výše 500 000 Kč inspekce uloží uživateli registrované látky, jestliže:

1. a) nesplní ohlašovací povinnost podle § 22,
2. b) nedoplní ve stanovené lhůtě chybějící údaje do integrovaného registru znečišťování, nebo
3. c) uvede při plnění ohlašovací povinnosti podle § 22 nepravdivé údaje.

(2) Pokutu do výše 1 000 000 Kč kraj uloží provozovateli zařízení nebo inspekce uloží provozovateli zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, jestliže

1. a) nesplní ohlašovací povinnost podle § 16 odst. 1 písm. b) a d),
2. b) uvede nepravdivé údaje v žádosti podle § 4, které mohou mít vliv na rozhodnutí o integrovaném povolení, nebo
3. c) nepodá žádost o změnu integrovaného povolení ve lhůtě stanovené úřadem podle § 19 odst. 2 písm. b).

(3) Pokutu do výše 2 000 000 Kč uloží kraj, inspekce nebo krajský hygienik, jestliže provozovatel zařízení nesplnil povinnost podle § 16 odst. 1 písm. c), a to tím, že neumožnil inspektorům inspekce, pověřeným zaměstnancům kraje, Ministerstva životního prostředí a zaměstnancům krajské hygienické stanice při kontrole podle tohoto zákona vstup na dotčené nemovitosti, odebírání vzorků a neposkytl jim součinnost. Pokutu uloží ten orgán státní správy, kterému nebyla prokazatelně poskytnuta spolupráce; v případě, že tato povinnost nebyla splněna vůči více orgánům státní správy, uloží pokutu inspekce.

(4) Pokutu do výše 4 000 000 Kč inspekce uloží provozovateli zařízení, jestliže provozuje zařízení bez platného integrovaného povolení nebo neplní podmínky integrovaného povolení.

(5) Pokutu do výše 7 000 000 Kč inspekce uloží provozovateli zařízení, jestliže

1. a) neplněním podmínek integrovaného povolení nebo provozováním zařízení bez platného integrovaného povolení ohrozil nebo ohrožuje životní prostředí,
2. b) neplněním podmínek integrovaného povolení nebo provozováním zařízení bez platného integrovaného povolení poškodil nebo poškozuje životní prostředí,
3. c) nesplní ve stanovené lhůtě opatření k nápravě nebo nezastaví provoz zařízení nebo jeho části podle § 19, nebo
4. d) neomezí nebo nezastaví provoz zařízení na základě rozhodnutí podle § 34 písm. b).

(6) Pokutu do výše 7 000 000 Kč krajský hygienik uloží provozovateli zařízení, jestliže:

1. a) neplněním podmínek integrovaného povolení nebo provozováním zařízení bez platného integrovaného povolení ohrozil nebo ohrožuje zdraví člověka,
2. b) neplněním podmínek integrovaného povolení nebo provozováním zařízení bez platného integrovaného povolení poškodil nebo poškozuje zdraví člověka, nebo
3. c) neomezí nebo nezastaví provoz zařízení na základě rozhodnutí vydaného podle § 35 odst. 1 písm. c).

§ 38

(1) Při rozhodování o výši pokuty inspekce, kraj nebo krajský hygienik přihlíží zejména k závažnosti porušení povinnosti, době trvání protiprávního stavu, ke vzniklým nebo hrozícím škodlivým následkům v oblasti životního prostředí nebo v oblasti zdraví člověka a k výši pokut ukládaných podle jiných právních předpisů⁶) za porušení obdobných povinností.

(2) Dojde-li v době do uplynutí 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty k opětovnému porušení stejných povinností, za které již byla uložena pokuta, inspekce, kraj nebo krajský hygienik uloží pokutu až do výše dvojnásobku horní hranice sazby.

(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit pouze do 1 roku ode dne, kdy se inspekce, kraj nebo krajský hygienik dověděli o tom, že provozovatel zařízení nebo uživatel registrované látky porušil stanovenou povinnost, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(4) Je-li porušena povinnost vyplývající z tohoto zákona nebo z integrovaného povolení a současně ze zvláštního právního předpisu,⁶) uloží se pokuta pouze podle tohoto zákona.

(5) Za porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením nelze uložit pokutu podle zvláštních právních předpisů.⁶)

§ 39

(1) Inspekce, kraj nebo krajský hygienik na podkladě žádosti provozovatele zařízení rozhodne o zastavení řízení o uložení pokuty podle tohoto zákona, jsou-li splněny tyto podmínky:

1. a) provozovatel zařízení zajistil odstranění následků porušení povinnosti,
2. b) provozovatel zařízení přijal opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu, a
3. c) uložení pokuty by vzhledem k opatřením učiněným provozovatelem zařízení vedlo k nepřiměřené tvrdosti.

(2) Z důvodu provádění opatření podle odstavce 1 písm. a) a b) může inspekce, kraj nebo krajský hygienik řízení o uložení pokuty na žádost provozovatele zařízení přerušit, a to nejdéle na dobu 1 roku.

§ 40

Výnos z pokut

Pokuty uložené inspekcí jsou z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky a z 50 % příjmem rozpočtu kraje a jsou vybírány a vymáhány příslušným finančním úřadem. Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.²²) Pokuty uložené krajem vybírá a vymáhá kraj, výnos z pokut je příjmem kraje. Vybírání, vymáhání a výnos z pokut uložených krajským hygienikem se řídí zákonem o ochraně veřejného zdraví.²³)

§ 41

Inspekce je povinna neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty podle tohoto zákona zaslat toto rozhodnutí příslušnému finančnímu úřadu.