Vyhláška ministerstva školství a kultury o učebních oborech a o finančním a hmotném zabezpečení učňů

§ 1

(1) Počínaje školním rokem 1966/67 budou učni vychováváni v učebních oborech a za podmínek uvedených v příloze 1 této vyhlášky. Tyto učební obory a podmínky platí výjimečně i pro učně, jejichž výchova v učebním poměru začne školním rokem 1965/66, dá-li k tomu povolení ministerstvo školství a kultury na návrh příslušného ústředního orgánu podaného v dohodě se Státní plánovací komisí. Povolení lze udělit, jsou-li vytvořeny všechny podmínky pro výchovu a vzdělávání učňů.

(2) Nebude-li povolena výjimka uvedená v odstavci 1, výchova učňů, která začne školním rokem 1965/66, se dokončí v učebních oborech a za dobu vyplývající z dosavadních předpisů; vyhrazení oboru pro hochy nebo dívky, počet učňů na jednoho mistra odborného výcviku a zařazení učebních oborů do kategorií pro stanovení měsíční odměny a preference se však řídí již přílohou 1 této vyhlášky. Délka přípravného období se upravuje u tříletých učebních oborů na 22 měsíců a u dvouletých učebních oborů na 10 měsíců.

(3) U učňů, kteří ve školním roce 1965/66 jsou v druhém nebo třetím roce učebního poměru, se dokončí výchova v učebních oborech a za podmínek vyplývajících z dosavadních předpisů; počet učňů na jednoho mistra odborného výcviku a zařazení učebních oborů do kategorií pro stanovení měsíční odměny a preference se však řídí již přílohou 1 této vyhlášky. Pro délku přípravného období platí ustanovení odstavce 2.

§ 2

Mládež musí být způsobilá pro zvolený učební obor a při vzniku učebního poměru splňovat stanovené podmínky.

§ 3

Teoretické vyučování učňů v učebních oborech skupiny 16 Rukodílná umělecko řemeslná výroba zajišťuje Školský ústav umělecké výroby v Praze.

§ 4

Doba učebního poměru

Doba učebního poměru se dělí podle náročnosti jednotlivých učebních oborů a délky učební doby na přípravné období a období odborného rozvoje.

§ 5

Měsíční odměny

(1) V přípravném období obdrží učni měsíční odměnu v rozpětí kategorie, do níž je učební obor zařazen. Výše měsíční odměny v jednotlivých kategoriích se stanoví:

(2) Měsíční odměna se poskytne učňům v přípravném období bez ohledu, zda vykonávají odborný výcvik nebo se zúčastní vyučování; poskytuje se i za dobu jejich pracovní neschopnosti pro nemoc, úraz nebo za dobu karantény, pokud počátek těchto dob spadá do přípravného období.

(3) Učňům, kteří získali střední vzdělání na střední všeobecně vzdělávací škole, poskytne se měsíční odměna v rozpětí stanoveném pro II. rok přípravného období.

(4) V rámci stanoveného rozpětí měsíčních odměn určuje organizace učni výši měsíční odměny podle celkového zhodnocení jeho prospěchu, chování a výsledků v odborném výcviku za uplynulé čtvrtletí.

§ 6

Odměna za práci - výdělek

(1) V období odborného rozvoje se učňům přiděluje práce podle učebních plánů a osnov tak, aby se učni koncem učebního poměru přiblížili průměrnému výkonu kvalifikovaného pracovníka příslušného povolání. Pokud učni vykonávají při odborném výcviku produktivní práci, obdrží odměnu (dále jen „výdělek“), která činí

1. - v úkolové mzdě nejméně 80 % a nejvýše 100 %
2. - v časové mzdě v první polovině období odborného rozvoje nejméně 60 % a nejvýše 75 %, v druhé polovině tohoto období nejméně 70 % a nejvýše 100 %

mzdy, která podle příslušných mzdových předpisů náleží ostatním pracovníkům včetně případné prémie nebo výkonnostního příplatku, který by obdržel kvalifikovaný pracovník za stejný výkon a výsledky práce. Výši celkového výdělku určí organizace podle celkového zhodnocení prospěchu a chování učně.

(2) Při práci v časové mzdě se výdělek stanoví podle tarifu třídy o jeden stupeň nižší, než je kvalifikační třída, která podle charakteristiky učebního oboru má být učni přiznána po závěrečné učňovské zkoušce. Časovou mzdou podle uvedené kvalifikační třídy je učeň odměňován též při individuálním výcviku v četě dělníků, kteří jsou odměňováni kolektivní úkolovou mzdou.

(3) Během jednoho výplatního období je střídání časové a úkolové mzdy přípustné jen tehdy, lze-li práci konanou v časové mzdě přesně evidovat.

(4) Měsíční odměnu stanovenou podle § 5 obdrží v období odborného rozvoje učni, kteří

1. a) po celé příslušné měsíční období byli vyučováni odborným a všeobecně vzdělávacím předmětům,
2. b) jsou vychováváni pro povolání ve výrobě a v příslušném měsíčním období nevykonávali samostatně produktivní práci z důvodů provozních, výrobních nebo z důvodů učebních osnov,
3. c) v příslušném měsíčním období vykonávali z důvodů provozních, výrobních nebo z důvodů učebních osnov produktivní práci v omezeném rozsahu a jejich výdělek nedosáhl stanovené výše měsíční odměny; v těchto případech obdrží učni měsíční odměnu stanovenou pro II. rok přípravného období.

(5) Učňům, kteří z výukových důvodů musí výjimečně pracovat ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí, náleží v období odborného rozvoje příplatek (odměna), který přísluší za stejných podmínek a ve stejném rozsahu podle platných mzdových předpisů ostatním pracovníkům.

§ 7

(1) Učňům preferovaných učebních oborů poskytuje organizace, pokud zabezpečuje jejich ubytování, v přípravném období bezplatně celodenní stravování a ubytování; ostatním učňům této kategorie, jimž organizace ubytování nezabezpečuje, poskytuje v přípravném období denně bezplatně jedno hlavní a jedno vedlejší jídlo.

(2) Učňům učebních oborů, které nejsou preferovány podle přílohy 1 této vyhlášky, poskytuje se zvýhodnění při ubytování a stravování v rozsahu stanoveném v odstavci 1, jestliže jsou členy sociálně potřebné domácnosti. Zvýhodnění poskytuje organizace po projednání se závodním výborem základní organizace ROH. Sociální potřebnost domácnosti se zjišťuje podle zásad uvedených v příloze 2 této vyhlášky.

(3) Učňům učebních oborů, které nejsou preferovány, poskytuje organizace v přípravném období bezplatně ubytování a celodenní stravování, jestliže byli získáni v rámci mezikrajového nebo meziokresního náboru stanoveného plánem rozmístění dorostu, a nemohou do zařízení pro výchovu učňů denně dojíždět.

(4) V období odborného rozvoje poskytuje organizace učňům uvedeným v předchozích odstavcích stravování a ubytování za příplatek na částečnou úhradu nákladů spojených s jejich stravováním a ubytováním (§ 13).

§ 8

(1) Organizace může poskytovat v přípravném období i v období odborného rozvoje bezplatně denně jedno hlavní a jedno vedlejší jídlo a ubytování učňům, které je nutno ubytovat z důvodů organizace výchovy učňů,

1. a) jestliže se zúčastní vyučování organizovaného cyklickou formou v učňovské škole,
2. b) jestliže organizace získala učně z místních zdrojů a jejich výchovu nemůže zajistit v místních zařízeních, a proto ji zabezpečí v jiném zařízení.

(2) Jedno hlavní a jedno vedlejší jídlo denně může organizace poskytnout v přípravném období bezplatně též učňům, kteří při denním dojíždění do zařízení pro výchovu učňů stráví na cestě tam i zpět více než 2¹/₂ hodiny. Přitom se počítá doba strávená ve veřejném dopravním prostředku, kterého učeň používá z bydliště do místa pracoviště a zpět, včetně doby strávené při přestupu čekáním na další spojení.

(3) Učňům v přípravném období, kteří se při dvousměnném provozu nemohou vracet do svého bydliště, může organizace poskytnout bezplatně jedno hlavní a jedno vedlejší jídlo a ubytování.

§ 9

Učňům, kteří nejsou zvýhodněni podle § 7 nebo § 8, poskytuje organizace stravování a ubytování jen za úhradu nákladů na stravování a ubytování (§ 12).

§ 10

Ubytování a stravování poskytují organizace učňům ve vlastních zařízeních anebo na svůj náklad v zařízeních spravovaných národními výbory nebo v zařízení jiných organizací, popřípadě v závodních jídelnách.

§ 11

(1) Organizace je povinna zajistit pro učně stravování v hodnotě těchto stravovacích finančních normativů:

(2) Odebírají-li učni preferovaných učebních oborů hlavní jídlo v závodní jídelně, je organizace povinna zajistit pro ně vydatnější vedlejší jídla, a to do výše stanoveného stravovacího finančního normativu pro učně.

(3) Učni, kteří mají nárok na bezplatné stravování, mohou odebrat jídla v zařízeních pro výchovu učňů, popřípadě v závodních jídelnách, i v době své dovolené, pokud ji tráví v místě organizace, nebo při pracovní neschopnosti z důvodu nemoci (s výjimkou přenosných chorob).

§ 12

(1) Úhrada nákladů na stravování činí

1. a) v závodních jídelnách částky, které platí ostatní pracovníci,
2. b) v zařízeních organizací a v zařízeních spravovaných národními výbory částky uvedené v § 11 odst. 1.

(2) Úhrada nákladů na ubytování učně v ubytovacích zařízeních odborných učilišť, učňovských středisek a učňovských škol činí měsíčně

1. - 40,- Kčs, jestliže ubytovací zařízení je vybaveno ústředním topením, teplou a studenou vodou, ložnicemi s lůžkovou kapacitou nejvýše pro 4 osoby,
2. - 30,- Kčs, jestliže v ubytovacím zařízení je splněna alespoň jedna z uvedených podmínek,
3. - 20,- Kčs, jestliže není splněna žádná z uvedených podmínek.

§ 13

(1) Příplatek za částečnou úhradu nákladů na stravování a ubytování v období odborného rozvoje podle § 7 odstavce 4 činí:

1. a) 60 % z měsíčního výdělku za produktivní práci po srážce daně ze mzdy, je-li učni poskytováno ubytování a celodenní stravování,
2. b) 30 % z měsíčního výdělku za produktivní práci po srážce daně ze mzdy, je-li učni poskytováno jedno hlavní a jedno vedlejší jídlo denně,

vždy však nejvýše částku odpovídající úhradě nákladů, vypočtené podle § 12.

(2) Jestliže by učni po zaplacení příplatku vypočteného podle odstavce 1 zůstala z výdělku částka nižší než činí horní hranice měsíční odměny pro II. rok přípravného období, sníží se příplatek tak, aby po jeho úhradě zůstala učni z výdělku částka ve výši této horní hranice zachována.

(3) Za neodebranou stravu, odhlášenou nejméně 48 hodin předem, se sníží učni příplatek o částku odpovídající hodnotě této stravy podle § 11 odst. 1.

§ 14

Organizace dohodnou s učni a jejich zákonnými zástupci způsob úhrady nákladů za ubytování a stravování učně, zejména zda učeň souhlasí, aby tyto náklady byly hrazeny formou srážky z jeho výdělku.

§ 15

Organizace jsou povinny poskytovat učňům pracovní oděv a obuv a ostatní ochranné pomůcky v rozsahu stanoveném resortními předpisy.

§ 16

Hrazení jízdného učňům

(1) Náhrady cestovních, stěhovacích a jiných výdajů se učňům poskytují za podmínek a v rozsahu jako pracovníkům podle příslušných předpisů.

(2) V přípravném období hradí organizace učňům prokázané jízdné veřejným hromadným dopravním prostředkem při jejich nástupu do učebního poměru; při denním dojíždění mají učni nárok na úhradu rozdílu mezi jízdným z místa bydliště do místa učňovské školy a jízdným z místa bydliště do sídla organizace, je-li jízdné do místa učňovské školy vyšší. K výdajům za místní veřejné hromadné dopravní prostředky se nepřihlíží.

(3) Učňům, kteří se zúčastní vyučování odborným a všeobecně vzdělávacím předmětům, organizovaného cyklickou formou, hradí organizace prokázané jízdné veřejným hromadným dopravním prostředkem na cestu z místa organizace do místa učňovské školy a zpět jednou měsíčně.

(4) Učni si musí obstarat průkazky na slevu jízdného a zvolit nejkratší směr jízdy. Při jízdě železnicí uhradí organizace zlevněné jízdné jen 2. vozovou třídou osobního vlaku nebo rychlíku.

§ 17

Organizace ve spolupráci se závodními výbory základních organizací ROH a závodními organizacemi Československého svazu mládeže vedou učně k osobnímu spoření.

§ 18

Poskytne-li organizace učňům podle ustanovení § § 7 a 8 stravování a ubytování zcela nebo zčásti bezplatně, posuzuje se hodnota těchto plnění pro účely daně ze mzdy podle platných předpisů jako stipendium.

§ 19

(1) Ministerstvo školství a kultury v dohodě se Státním úřadem sociálního zabezpečení a Ústřední radou odborů může upravit odchylně dobu učebního poměru pro mládež se změněnou pracovní schopností.

(2) Ustanovení § 7 až 16 se nevztahuje na učně ve výchovných zařízeních ministerstva vnitra. Pro tělesně vadné učně v ústavech sociální péče pro tělesně postiženou mládež a pro učně ve zvláštních učňovských školách platí zvláštní předpisy.

§ 20

Výjimky z ustanovení této vyhlášky povoluje ministerstvo školství a kultury v dohodě s ministerstvem financí, Státní plánovací komisí, Ústřední radou odborů a příslušnými ústředními orgány.

§ 21

Zrušuje se

1. vyhláška ministerstva školství a kultury č. 73/1961 Sb., o učebních oborech, ve znění vyhlášek č. 57/1962 Sb., č. 83/1962 Sb., č. 35/1963 Sb. a č. 75/1964 Sb.,
2. vyhláška ministerstva školství a kultury č. 130/1958 Ú. l., o finančním a hmotném zabezpečení učňů a směrnice ústředních orgánů, vydané k jejímu provedení,
3. výnos ministerstva školství a kultury ze dne 10. července 1961 čj. 32 327/61-II/5, o povolení výjimky v náboru dívek do učebních oborů v resortu ministerstva stavebnictví,
4. výnos ministerstva školství a kultury ze dne 14. prosince 1960 čj. 42 756/60-II/5, o normě počtu učňů na jednoho mistra odborného výcviku a vychovatele.

§ 22