Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci

§ 1

Základní pojmy

(1) Velký územní celek je území, na kterém je umístěno více sídelních útvarů, nebo velké území, ve kterém se uplatňují speciální zájmy (těžba, průmysl, zemědělství, rekreace apod.). Velkým územním celkem je též území hlavního města Prahy a hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.

(2) Sídelní útvar je každá jednotka osídlení, která tvoří uzavřený, od jiných jednotek osídlení prostorově oddělený útvar. V hlavním městě Praze a v hlavním městě Slovenské socialistické republiky Bratislavě se za sídelní útvar považují též ucelené části velkého územního celku.

(3) Zóna je ucelená část sídelního útvaru, zejména část průmyslová, obytná, centrální a historická nebo část rekreačního nebo krajinného celku, popřípadě území malého sídelního útvaru.

(4) Zájmové území je území přilehlé k sídelnímu útvaru, v němž převládají současné nebo výhledové vztahy k sídelnímu útvaru a v němž uspořádání musí být řešeno ve vzájemné funkční a technické závislosti se sídelním útvarem; u středisek osídlení místního významu ¹) se za zájmové území považuje celé spádové území tohoto střediska.

(5) Registrační list územně plánovací dokumentace je soupis vybraných údajů z vypracované územně plánovací dokumentace; slouží pro tvorbu a aktualizaci registrů integrovaného informačního systému o území.

(6) Pořizovatelem je orgán, který pořizuje územně technické podklady nebo územně plánovací dokumentaci. ²)

(7) Zpracovatelem je organizace, která má oprávnění zpracovat územně plánovací dokumentaci a územně plánovací podklady.

§ 2

Urbanistická studie

(1) Urbanistickou studii opatřuje stavební úřad, nebo ten orgán územního plánování, ³) který ji potřebuje pro řízení investiční a jiné činnosti v území.

(2) Orgán, který opatřuje urbanistickou studii, stanoví její obsah a rozsah v souladu s § 4 zákona. Na základě zadání vypracuje urbanistickou studii zpracovatel.

§ 3

Územní generel

(1) Územní generel opatřuje stavební úřad nebo ten orgán územního plánování, který jej potřebuje jako podklad pro zpracování územně plánovací dokumentace nebo pro její prohloubení.

(2) Orgán, který opatřuje územní generel, stanoví jeho obsah a rozsah v souladu s § 5 zákona. Na základě zadání vypracuje územní generel zpracovatel.

(3) Územní generel nenahrazuje odvětvové generely, které pořizují příslušné odvětvové orgány nebo organizace a které jsou využívány při zpracování územně plánovací dokumentace.

§ 4

(1) Okresní národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy, Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, národní výbory měst Brna, Ostravy, Plzně a městské národní výbory v Košicích, Banské Bystrici, Českých Budějovicích, Hradci Králové a Ústí nad Labem (dále jen „příslušný národní výbor“) provádějí výběr pozemků vhodných pro umístění rodinných domků v souladu s jejich plánovanou výstavbou, v dostatečném časovém předstihu a v hospodárném rozsahu.

(2) Při výběru pozemků vychází příslušný národní výbor z těchto zásad:

1. a) výběr pozemků se provede ve střediscích osídlení, popřípadě v nestřediskových sídlech trvalého významu s obytnou funkcí, která mají významné společenské, ekonomické a územní vazby na střediska osídlení obvodního a oblastního významu,
2. b) vybrané pozemky musí odpovídat počtu stavebních pozemků potřebných k zajištění výstavby rodinných domků, nejvýše však v rozsahu odpovídajícím plánu komplexní bytové výstavby,
3. c) výběr pozemků se zaměří na pozemky v zastavěné části obce, přičemž nutno dbát na to, aby byly vhodné především pro soustředěnou zástavbu rodinnými domky; jestliže nejsou v zastavěné části obce pozemky pro zástavbu rodinnými domky, je výjimečně možné do výběru zahrnout i pozemky mimo zastavěnou část obce v souladu se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu,
4. d) při výběru pozemků se dbá na to, aby bylo možno stavby rodinných domků napojit na dosavadní sítě technického vybavení území a komunikace, nebo aby šlo o staveniště, kde vybudování těchto sítí je v souladu s plánovanými účelovými prostředky národního výboru.

(3) Je-li schválen pro sídelní útvar nebo jeho část územní plán nebo územní projekt, který řeší zástavbu rodinných domků, provádí se výběr z pozemků zahrnutých v územním plánu nebo v územním projektu.

(4) Mezi vybrané pozemky se nezahrnou:

1. a) pozemky, o jejichž využití nelze rozhodnout bez vyřešení širších územních vztahů v územně plánovací dokumentaci,
2. b) pozemky, u nichž nebylo při výběru docíleno dohody s dotčeným orgánem státní správy.

§ 5

(1) Příslušný národní výbor provádí výběr pozemků ve spolupráci s městským nebo místním národním výborem, projedná a dohodne jej se všemi dotčenými orgány státní správy a projedná s dotčenými socialistickými organizacemi.

(2) U pozemků, které jsou zahrnuty ve schváleném územním plánu nebo územním projektu, se výběr s dotčenými orgány a organizacemi neprojednává.

§ 6

Z pozemků vybraných podle předchozích ustanovení zpracuje příslušný národní výbor návrh seznamu pozemků, který obsahuje zejména:

1. a) název obce a katastrálního území, jméno vlastníka, jméno uživatele, parcelní číslo, druh pozemku (kulturu) a výměru pozemku, popř. výměru jeho části, podle evidence nemovitostí vedené orgány geodézie a kartografie;
2. b) údaje o zásadních požadavcích na urbanistické řešení (jednopodlažní domek, dvojdomek apod.);
3. c) údaje o základní dopravní a technické vybavenosti území;
4. d) lhůtu, ve které musí být pozemek zastavěn.

§ 7

(1) Místní (obvodní) národní výbor vyhlašuje návrh seznamu pozemků v dotčených obcích způsobem v místě obvyklým a s výzvou, aby občané a organizace k němu podali ve stanovené lhůtě námitky. Lhůta nesmí být kratší než 30 dnů. K námitkám podaným po uplynutí stanovené lhůty se nepřihlíží.

(2) Návrh seznamu pozemků schvaluje příslušný národní výbor po vyhodnocení podaných námitek; schválený seznam pozemků zašle

1. a) místnímu (městskému, obvodnímu) národnímu výboru, který jej vyhlásí způsobem v místě obvyklým;
2. b) příslušnému orgánu geodézie a kartografie.

(3) Příslušný národní výbor sdělí písemně, po schválení návrhu seznamu pozemků, organizacím a občanům, kteří podali námitky, že bylo námitkám vyhověno, nebo věcné důvody, pro které námitkám nebylo vyhověno.

(4) Podle schváleného seznamu pozemků zajistí příslušný národní výbor zaměření pozemků; při reálném dělení pozemků zajistí též vyhotovení oddělovacích geometrických plánů.

§ 8

Soustava územně technických podkladů

(1) Soustavu územně technických podkladů tvoří:

1. a) územně technické podklady ke zpracování územně plánovací dokumentace, k územnímu rozhodování a k povolování staveb;
2. b) územně technické podklady pro plánování a přípravu koncepcí investiční výstavby na úseku bytové a občanské výstavby, dopravy, technické vybavenosti a přestavby;
3. c) územně technické podklady pro komplexní posuzování možností a důsledků investiční výstavby na úseku průmyslu, zemědělství, lesního a vodního hospodářství a státní ochrany přírody;
4. d) územně technické podklady pro péči o životní prostředí.

(2) Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj a ministerstvo výstavby a techniky České socialistické republiky a ministerstvo výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstva výstavby a techniky republik“) zajišťují v dohodě s dalšími ústředními orgány státní správy jednotný způsob územní identifikace a struktury dat o území, umožňující jejich zpracování do formy územně technických podkladů; zároveň určují jednotnou metodiku zpracování.

§ 9

Pořizování územně technických podkladů

Pořizování územně technických podkladů zahrnuje:

1. a) přípravné práce;
2. b) zpracování územně technických podkladů.

§ 10

Přípravné práce

Za provedení přípravných prací odpovídá pořizovatel; zabezpečuje u odborných organizací zpracování dat o území v potřebném rozsahu, formě a sestavách pro daný soubor územně technických podkladů podle jednotné metodiky.

§ 11

Zpracování územně technických podkladů

(1) Práce na územně technických podkladech zahrnují:

1. a) doplnění a zpracování dat o území, která nelze získat u organizací pověřených jejich shromažďováním, uchováváním, zpracováváním a poskytováním;
2. b) vypracování dokumentace územně technických podkladů.

(2) Pořizovatel sleduje průběh zpracovávání územně technických podkladů, zejména dodržování metodiky a pracovních postupů.

§ 12

Zpracování dokumentace územně technických podkladů

Dokumentace územně technických podkladů musí srozumitelnou a přehlednou formou poskytovat základní a komplexní informace o stavu, možnostech a tendencích vývoje příslušného území a jeho jednotlivých prvků.

§ 13

Ověření a vydání územně technických podkladů

Úplnost zpracovaného souboru územně technických podkladů ověřuje pořizovatel, který po ověření úplnosti stanoví způsob jejich používání a uplatňování podle účelu, pro který byly zpracovány.

§ 14

Změny a doplňky územně technických podkladů

Pořizovatel zabezpečí změnu nebo doplněk územně technických podkladů nebo jejich částí při významných změnách v území nebo po dokončení nových statistických šetření.

§ 15

Uložení územně technických podkladů

(1) Pořizovatel určí způsob uložení souborů územně technických podkladů u orgánů územního plánování.

(2) Orgány územního plánování, u kterých jsou územně technické podklady uloženy, poskytují je na vyžádání orgánům a organizacím.

§ 16

Pořizování územně plánovací dokumentace

(1) Pořizovatel pořizuje územně plánovací dokumentaci v souladu s plánem projektových prací na úseku územního plánování. Tento plán vychází z dlouhodobého programu územně plánovacích prací vypracovaného ministerstvem výstavby a techniky republiky, zahrnujícím i program územně plánovacích prací federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj.

(2) Pořizování územně plánovací dokumentace zahrnuje:

1. a) přípravné práce;
2. b) zadání průzkumů a rozborů;
3. c) zpracování prognózního úkolu, územních a hospodářských zásad, programu výstavby;
4. d) zadání územně plánovací dokumentace a její zpracování a sledování;
5. e) projednání územně plánovací dokumentace.

§ 17

Přípravné práce

(1) Přípravné práce provádí pořizovatel; zabezpečuje je ve spolupráci s ostatními orgány národního výboru, s dotčenými orgány státní správy a socialistickými organizacemi.

(2) Pořizovatel zpracuje potřebné podklady o stavu území a záměrech jeho rozvoje sám nebo zabezpečí jejich zpracování u odborných organizací nebo si je vyžádá od příslušných orgánů a organizací.

(3) Podklady, které pořizovatel odevzdá zpracovateli, jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky. Vyžaduje-li řešení územně plánovací dokumentace pořízení dalších speciálních podkladů, dohodnou se pořizovatel se zpracovatelem o jejich rozsahu.

§ 18

Zadání průzkumů a rozborů

Pořizovatel vyhodnotí získané podklady a zpracuje stanovisko k jejich použití a vymezí řešené území; na základě těchto prací zadá zpracovateli průzkumy a rozbory nezbytné k vypracování potřebného stupně územně plánovací dokumentace podle velikosti řešeného území.

§ 19

Zpracování průzkumů a rozborů

(1) Průzkumy a rozbory vypracuje zpracovatel. Jejich cílem je poznání a vyhodnocení současného stavu, disproporcí a rozvojových tendencí území jako podkladu pro zpracování prognózního úkolu, územních a hospodářských zásad, programů výstavby a pro zpracování návrhu územně plánovací dokumentace.

(2) Zpracovatel je povinen využít veškeré dříve zpracované podklady, zejména územně technické podklady a dostupné průzkumy a rozbory; opakování nebo doplňování některých již vykonaných průzkumů je nutno zdůvodnit. Nové průzkumy vykoná zpracovatel jen v rozsahu, který je nutný pro vyřešení daných úkolů, a předá je do souboru územně technických podkladů.

(3) Směrný obsah průzkumů a rozborů je uveden v příloze č. 1.

§ 20

Prognózní úkol, územní a hospodářské zásady, program výstavby

(1) Při sestavení prognózních úkolů, územních a hospodářských zásad a programů výstavby se vychází z podkladů podle § 17 odst. 3 a z výsledků průzkumů a rozborů, provedených zpracovatelem.

(2) Návrhy prognózního úkolu, územních a hospodářských zásad a programů výstavby zpracuje pořizovatel v součinnosti s dotčenými orgány národního výboru, a s národními výbory nižšího stupně, jejichž území se řešení dotýká.

(3) Územní a hospodářské zásady a programy výstavby musí být v souladu s rozpisem střednědobého státního plánu Československé socialistické republiky a dlouhodobými výhledy rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky. Soulad potvrzuje příslušný orgán oblastního plánování.

(4) Směrný obsah prognózního úkolu, územních a hospodářských zásad a programů výstavby je uveden v příloze č. 2.

§ 21

(1) Územně plánovací dokumentaci vypracuje zpracovatel.

(2) Zpracování územně plánovací dokumentace zahrnuje:

1. a) přípravné práce;
2. b) nezbytné doplnění průzkumů a rozborů;
3. c) zpracování konceptu řešení;
4. d) zpracování návrhu územně plánovací dokumentace.

(3) Pořizovatel sleduje průběh územně plánovacích prací, usměrňuje práce a projednává rozpory.

(4) Zpracovatel územně plánovací dokumentace vede evidenci o důležitých jednáních a rozhodnutích ovlivňujících řešení a ukládá doklady o nich.

(5) Směrný obsah územně plánovací dokumentace je uveden v příloze č. 3.

(6) Veškeré části územně plánovací dokumentace, územně technických podkladů, průzkumů a rozborů se vypracovávají zásadně na jednotných mapových podkladech.

§ 22

(1) Na základě prognózního úkolu, nebo územních a hospodářských zásad či programu výstavby vypracuje zpracovatel osnovu, ve které vymezí obsah, rozsah a postup práce a způsob řešení úkolu.

(2) Osnova úkolu je podkladem pro stanovení ceny podle cenových předpisů a určení podrobného harmonogramu práce. Osnova, s níž vyslovil souhlas pořizovatel, je podkladem pro uzavření smlouvy na zpracování územně plánovací dokumentace.

§ 23

V odůvodněných případech může zpracovatel provést doplňující průzkumy a rozbory potřebné pro zpracování zadané kategorie územně plánovací dokumentace; jejich zdůvodnění a rozsah uvede v osnově úkolu.

§ 24

Zpracovatel vypracuje koncept řešení územně plánovací dokumentace v souladu se závěry z průzkumů a rozborů a na základě prognózního úkolu, nebo územních a hospodářských zásad či programu výstavby, které stanoví obsah i rozsah konceptu řešení územně plánovací dokumentace. Dbá přitom, aby byly dodrženy obecné technické požadavky na výstavbu.⁴) Koncept řešení je zaměřen na komplexní urbanistické řešení území, a to u územních prognóz zejména na varianty řešení, u územních plánů a územních projektů na základní koncepci (v alternativách); je podkladem pro projednávání a rozhodnutí o dalším zaměření a dokončení úkolu.

§ 25

(1) Projednání konceptu řešení organizuje a řídí pořizovatel. Projednání konceptu řešení navazuje na všechna jednání zpracovatele s dotčenými orgány státní správy a organizacemi.

(2) Projednání konceptu řešení se zaměří zejména

1. a) u územních prognóz na výběr variant řešení;
2. b) u územních plánů a projektů na ověření správnosti základní koncepce řešení a na dodržení technicko-ekonomických regulativů komplexní bytové výstavby.

(3) Projednání konceptu řešení se účastní nadřízený orgán územního plánování, který vykonává metodický a odborný dohled.

§ 26

(1) Koncept řešení se projedná s těmi národními výbory, jejichž územního obvodu se dotýká, a s ostatními dotčenými orgány státní správy.

(2) Pořizovatel pozve orgány uvedené v odstavci 1 nejméně 30 dnů před jednáním a zajistí, aby se mohly v této lhůtě seznámit s konceptem řešení; orgány sdělí své stanovisko nejpozději v den projednání konceptu řešení.

§ 27

(1) Podle výsledků projednání zpracuje pořizovatel nejpozději do tří měsíců od obdržení konceptu řešení souborné stanovisko obsahující pokyny pro ukončení práce a podmínky pro úpravu a doplnění navrhovaného řešení. Dojde-li na základě výsledků projednání konceptu řešení ke změně územních a hospodářských zásad nebo programu výstavby, musí být souborné stanovisko včetně změny územních a hospodářských zásad nebo programu výstavby předloženo ke schválení tomu orgánu, který schválil původní územní a hospodářské zásady nebo program výstavby.

(2) Souborné stanovisko je podkladem pro dokončení návrhu územně plánovací dokumentace.

§ 28

(1) Návrh územně plánovací dokumentace prověří po skončení připomínkového řízení pořizovatel.

1. Prověření se zaměří zejména na:
   1. a) úplnost dokumentace;
   2. b) komplexnost navrhovaného řešení, vhodnost a intenzitu využití ploch a zařízení; u komplexní bytové výstavby dodržení technicko-ekonomických regulativů;
   3. c) ověření, zda byly v návrhu splněny všechny podmínky a požadavky uplatněné při projednávání konceptu řešení, zahrnuté v souborném stanovisku orgánu územního plánování;
   4. d) ověření, zda byly splněny obecné technické požadavky na výstavbu;
   5. e) obsah návrhu zásad pro usměrnění urbanistické koncepce rozvoje území u územních prognóz, směrnic pro uspořádání území a u územních plánů a podmínek pro realizaci u územních projektů;
   6. f) kvalitu zpracování dokumentace.

(2) Zjistí-li pořizovatel vady v územně plánovací dokumentaci, uplatní u zpracovatele jejich odstranění.

§ 29

(1) Podle výsledku prověření návrhu územně plánovací dokumentace vypracuje pořizovatel návrh usnesení o schválení, který obsahuje

1. a) rozsah platnosti a závaznosti územně plánovací dokumentace a úkoly vyplývající z řešení;
2. b) u územních plánů směrnice pro uspořádání území a u územních projektů podmínky pro realizaci.

(2) Jestliže se schvaluje některá část územní prognózy, obsahuje návrh podle odstavce 1 zásady pro usměrnění urbanistické koncepce rozvoje území.

(3) K návrhu usnesení se připojí důvodová zpráva obsahující zejména stručnou charakteristiku navrhovaného řešení a údaje, jak byly vyřízeny připomínky a námitky k návrhu územně plánovací dokumentace.

(4) Návrh usnesení dohodne pořizovatel s ostatními orgány příslušného národního výboru, dotčenými orgány státní správy a národními výbory, jejichž územního obvodu se řešení územně plánovací dokumentace přímo dotýká.

§ 30

(1) U územních plánů po ukončení připomínkového řízení vypracuje nadřízený orgán územního plánování stanovisko k návrhu jejich řešení. K vypracování stanoviska využije návrh územního plánu, vyhodnocení z projednání návrhu, výsledek připomínkového řízení k návrhu usnesení o schválení a výsledek prověření územního plánu pořizovatelem. Stanovisko je přílohou k návrhu usnesení o schválení územního plánu.

(2) U územních plánů sídelních útvarů a zón si může ministerstvo výstavby a techniky republiky vyhradit vyjádření, jak byly dodrženy technicko-ekonomické regulativy komplexní bytové výstavby. Toto vyjádření musí být pojato do stanoviska k návrhu územního plánu. U vybraných územních plánů sídelních útvarů a zón se ministerstva výstavby a techniky účastní též projednávání konceptu řešení (§ 26).

(3) Stanovisko k návrhu územního plánu obsahuje zejména:

1. a) zhodnocení souladu návrhu územního plánu s územními a hospodářskými zásadami;
2. b) zhodnocení koncepce řešení a jejího souladu s prognózou osídlení a urbanizace České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky;
3. c) zhodnocení, zda návrh územního plánu je v souladu s technicko-ekonomickými regulativy komplexní bytové výstavby;
4. d) posouzení obsahové úplnosti, schvalovacího protokolu a závazných částí územního plánu;
5. e) doporučení za jakých podmínek lze návrh územního plánu schválit.

(4) Obdobně se postupuje u územního projektu, pokud se projednává jako územní plán⁵) a u územní prognózy,⁶) schvaluje-li se některá část jejího řešení jako směrný nebo závazný podklad pro řízení dalšího rozvoje území.

§ 31

U schváleného územního plánu a územního projektu opatří pořizovatel hlavní výkresy, průvodní zprávu a směrnice schvalovací doložkou, která obsahuje zejména

1. a) označení schvalovacího orgánu;
2. b) číslo jednací a datum schválení;
3. c) razítko a podpis s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby.

§ 32

(1) Územní prognózy mají orientační charakter; některé části však mohou být schváleny jako směrné, popřípadě jako závazné.

(2) Z řešení územní prognózy lze schválit zejména

1. a) u velkého územního celku
   1. 1. směrně: koncepci struktury osídlení a zásady funkčního využití území, charakteristické urbanistické ukazatele využití území, základní zásady dopravy a technického vybavení a základní opatření k usměrnění dlouhodobého rozvoje
   2. 2. závazně: nesporné prvky urbanistické koncepce řešeného území;

1. b) u sídelního útvaru
   1. 1. směrně: urbanistickou koncepci a zásady funkčního uspořádání ploch, dopravy a technického vybavení a základní směry postupu výstavby
   2. 2. závazně: nesporné prvky urbanistické koncepce sídelního útvaru;

1. c) u zóny
   1. 1. směrně: zásady řešení funkčního uspořádání zóny a zásady urbanistické koncepce, dopravy a technického vybavení
   2. 2. závazně: nesporné prvky urbanistické koncepce zóny, včetně jejich vzájemných vazeb.

§ 33

(1) Územní plány obsahují závazné a směrné části, které vymezí schvalující orgán.

(2) Z řešení územního plánu se schvalují zejména

1. a) u velkého územního celku
   1. 1. závazně: koncepce struktury osídlení, zásady funkčního využití území, koncepce dopravy a technického vybavení
   2. 2. směrně: koncepce řešení jednotlivých prvků území se stanovením jejich kvantitativních a kvalitativních ukazatelů;

1. b) u sídelního útvaru
   1. 1. závazně: urbanistická koncepce s funkčním rozdělením ploch a zásadami uspořádání dopravy a občanského a technického vybavení
   2. 2. směrně: velikost sídelního útvaru, řešení skladebních prvků včetně rozhodujících ukazatelů;

1. c) u zóny
   1. 1. závazně: využití ploch se stanovením ukazatelů pro bytovou výstavbu, zásady prostorové kompozice, dopravy, občanského a technického vybavení a věcná koordinace navrženého řešení
   2. 2. směrně: vymezení souborů staveb a časová koordinace.

§ 34

(1) Územní projekty jsou závazné v části řešící konkrétní investice zahrnuté v plánu investiční výstavby, ostatní části jsou směrné.

(2) Z řešení územního projektu se schvaluje zejména

1. a) u velkého územního celku

závazně: časový postup, specifikace i rozsah podmiňujících a vyvolaných investic;

1. b) u sídelního útvaru

závazně: charakter zástavby, výškové zónování, specifikace a rozsah podmiňujících a vyvolaných investic, věcná a časová koordinace výstavby;

1. c) u zóny

závazně: technické zásady výstavby a přestavby řešení, hmotné skladby staveb, věcná a časová koordinace výstavby.

§ 35

Změny a doplňky územně plánovací dokumentace

(1) Doplňky a změny se provádějí u závazné části územně plánovací dokumentace, úpravy u její směrné a orientační části.

(2) Podnět ke zpracování doplňku nebo změny územně plánovací dokumentace dává její pořizovatel; zpracování povoluje ten orgán, který územně plánovací dokumentaci schválil.

(3) Úpravy územně plánovací dokumentace provádí její pořizovatel.

(4) Ve schválené územně plánovací dokumentaci se doplňky, změny a úpravy nezakreslují, provede se o nich jen záznam do hlavního výkresu. Doplňky, změny a úpravy se zpracují graficky jako samostatná průsvitka nebo samostatný výkres a textově jako samostatná příloha ke schválené územně plánovací dokumentaci.

§ 36

Ukládání územně plánovací dokumentace

(1) Úplný elaborát územně plánovací dokumentace velkého územního celku je uložen u příslušného krajského národního výboru, kopie základních částí (hlavní výkresy, textová část, směrnice) u ministerstva výstavby a techniky republiky. Hlavní výkres je v kopii buď v celém rozsahu nebo podle dohody v členění podle okresů uložen u příslušných národních výborů.

(2) Úplný elaborát územně plánovací dokumentace sídelního útvaru a zóny je uložen u okresního národního výboru, který územně plánovací dokumentaci pořídil, nebo u městského nebo místního národního výboru, pro který byla územně plánovací dokumentace pořízena, pokud je stavebním úřadem. Městský nebo místní národní výbor, pro který byla územně plánovací dokumentace pořízena, pokud však není stavebním úřadem, obdrží úplný elaborát bez doplňujících výkresů.

(3) Kopii textové a tabulkové části územně plánovací dokumentace sídelních útvarů a zón, upravenou podle výsledku projednání, zašle pořizovatel v jednom vyhotovení středisku pro urbanistické ukazatele územních plánů, které určí ministerstvo výstavby a techniky republiky za účelem upřesňování soustavy urbanistických ukazatelů.

(4) Ministerstvo výstavby a techniky republiky vede evidenci o schválené územně plánovací dokumentaci vypracované na území příslušné republiky. Pro tuto evidenci je pořizovatel povinen zasílat ministerstvu výstavby a techniky republiky opisy usnesení o schválení územně plánovací dokumentace a registrační listy ověřené schvalujícím orgánem.

(5) Územně plánovací dokumentaci, jejíž platnost byla zrušena, odevzdá orgán územního plánování k trvalému uložení a archivování příslušnému archivu.⁷)

§ 37

Povinný počet vyhotovení územně plánovací dokumentace

(1) Územně plánovací dokumentace se zpracuje v tomto počtu exemplářů:

1. a) pro územní prognózu jedenkrát koncept řešení a v rámci návrhu pětkrát textovou a tabulkovou část, třikrát hlavní výkresy, jedenkrát doplňující výkresy;
2. b) pro územní plán jedenkrát koncept řešení, v rámci návrhu pětkrát textovou část a tabulkovou část, třikrát hlavní výkresy, jedenkrát doplňující výkresy;
3. c) pro územní projekt jedenkrát koncept řešení a v rámci návrhu pětkrát textovou a tabulkovou část, třikrát hlavní výkresy, jedenkrát doplňující výkresy;
4. d) ve zpracování průzkumů a rozborů je zahrnut výsledný elaborát, pětkrát textová a tabulková část, třikrát hlavní výkresy, jedenkrát doplňující výkresy;
5. e) doplňky, změny a úpravy územně plánovací dokumentace se určí dohodou mezi pořizovatelem a zpracovatelem.

(2) Pořizovatel se může dohodnout se zpracovatelem na pořízení většího počtu exemplářů, než je uvedeno v odstavci 1.

§ 38

Zrušovací ustanovení

Ode dne počátku účinnosti této vyhlášky nelze postupovat podle těchto opatření, vydaných k provedení zákona č. 84/1958 Sb., o územním plánování:

1. a) metodických pokynů federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 2. listopadu 1971, pro vypracování návrhů změny funkčního využití pozemků, částka 7/1971 Zpravodaje federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, ministerstev výstavby a techniky ČSR a SSR;
2. b) pokynů č. 4 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 10. července 1972, pro projednávání návrhů územních plánů z hlediska investiční náročnosti komplexní bytové výstavby, částka 4/1972 Zpravodaje federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a ministerstev výstavby a techniky ČSR a SSR.

§ 39

Účinnost