Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu

§ 1

Stavby

(1) Za stavbu se považují veškeré stavby, bez zřetele na jejich

1. a) stavebně technické provedení, např. budovy, věže, stožáry, sila, zásobníky, nádrže, studny, komunikace, tunely, mosty a lávky, nástupiště a rampy, jeřábové dráhy, podzemní i nadzemní vedení, tribuny, zdi, oplocení, pomníky,
2. b) účel, např. stavby pro bydlení, občanského vybavení, stavby pro výrobu a skladování, pro dopravu, rozvod energií, stavby pro vodní hospodářství, stavby a zařízení pro civilní obranu, stavby pro rekreaci,
3. c) dobu trvání.

(2) Stavby mohou být

1. a) trvalé,
2. b) dočasné, u nichž se předem omezí doba jejich trvání, např. stavby zařízení staveniště, stavby zřizované ke krátkodobému účelu, stavby umisťované na pozemcích výhledově určených k jinému využití apod.

(3) Změnami dokončených staveb jsou

1. a) nástavby, jimiž se stavby zvyšují,
2. b) přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou vzájemně provozně propojeny s dosavadní stavbou,
3. c) stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby (např. přestavby, vestavby, podstatné změny vnitřního zařízení, podstatné změny vzhledu stavby).

(4) Změnami staveb před jejich dokončením se rozumějí změny proti stavebnímu povolení popřípadě dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení.

§ 2

Jednoduché stavby

(1) Jednoduchými stavbami jsou

1. a) stavby pro bydlení, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m², pokud mají nejvýše 4 byty, jedno podzemní a tři nadzemní podlaží včetně podkroví,
2. b) stavby pro individuální rekreaci,
3. c) přízemní stavby a stavby zařízení staveniště, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m² a výška 15 m,
4. d) přípojky na rozvodné sítě.

(2) Za jednoduché stavby se nepovažují stavby uvedené v odstavci 1, jejichž součástí je provozovna; stavby skladů hořlavin a výbušin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderně energetických zařízení.

§ 3

Drobné stavby

(1) Drobnými stavbami jsou stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní (ke stavbě pro bydlení, občanského vybavení, pro výrobu a skladování apod.) a které nemohou podstatně ovlivnit životní prostředí, a to

1. a) přízemní nepodsklepené stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 10 m² a výška 4 m, např. kůlny, prádelny, přístřešky, zařízení pro nádoby na odpadky, zemědělské drobné stavby, vrátnice, šatny, umývárny, hygienická zařízení, úschovny kol nebo dětských kočárků, stavby sportovních zařízení apod.,
2. b) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 10 m² a hloubka 1,5 m, např. sklepy, žumpy apod.,
3. c) oplocení.

(2) Za drobné stavby se nepovažují stavby uvedené v odstavci 1, které jsou provozovnou, stavby garáží, skladů hořlavin a výbušin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderně energetických zařízení.

§ 4

Vojenské a jiné stavby

(1) Za stavby vojenské správy mimo území vojenských újezdů¹) se považují stavby určené pro obranu státu, u nichž stavebníkem nebo uživatelem je orgán nebo organizace řízená federálním ministerstvem národní obrany nebo Svazem pro spolupráci s armádou.

(2) Za stavby ministerstva vnitra se považují stavby ve správě a užívání ministerstva vnitra pro služební potřebu Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra a ostatní stavby určené pro služební potřebu Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra.

(3) Za stavby Sborů nápravné výchovy se považují stavby pro služební činnost útvarů Sborů nápravné výchovy, zvláštní stavby zařazené do plánu investiční výstavby Sborů nápravné výchovy a stavby ve správě a užívání těchto sborů pro služební účely jejich útvarů.

(4) Za stavby uranového průmyslu se považují stavby organizací federálního ministerstva paliv a energetiky pořizované nebo sloužící k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely.

(5) Stavbami v povrchových lomech a skrývkách jsou stavby uvnitř hranic vymezených čarou skutečně provedené skrývky nebo prováděné těžby, popřípadě v území vystaveném přímým účinkům těžby (např. trhacích prací), pokud nebyla provedena rekultivace pozemků.

§ 5

Jaderná zařízení

Jaderným zařízením se rozumějí reaktory, kritické a podkritické soubory a taková zařízení palivového cyklu (obohacovací a konversní závody, závody na výrobu palivových článků, regenerační závody ozářených paliv, uložiště štěpných produktů jaderných paliv), která obsahují kritická a větší množství jaderných paliv, nebo ozářená jaderná paliva, popřípadě produkty jejich štěpení. V pochybnostech, zda jde o jaderné zařízení, je určující vyjádření Československé komise pro atomovou energii.

§ 6

Stavební pozemek a staveniště

(1) Stavebním pozemkem se rozumí část území určená územním plánem zóny nebo územním projektem zóny, seznamem pozemků pro výstavbu rodinných domků nebo územním rozhodnutím k zastavění a pozemek zastavěný hlavní stavbou.

(2) Staveniště je místo určené k uskutečnění stavby nebo udržovacích prací. Zahrnuje stavební pozemek, popřípadě ve stanoveném rozsahu též jiné pozemky nebo jejich části.

§ 7

Návrh na vydání územního rozhodnutí

(1) Návrh na vydání územního rozhodnutí podá navrhovatel u stavebního úřadu; návrh obsahuje

1. a) jméno (název) a adresu navrhovatele,
2. b) předmět územního rozhodnutí se stručnou charakteristikou území a způsobu jeho dosavadního využití,
3. c) seznam a adresy všech známých účastníků územního řízení,
4. d) druhy a parcelní čísla dotčených pozemků podle evidence nemovitostí s uvedením vlastnických a užívacích práv.²)

(2) U návrhu na vydání územního rozhodnutí v případech uvedených v § 36 odst. 4 zákona se údaje podle odstavce 1 písm. c), d) v návrhu neuvádějí.

(3) K návrhu na vydání územního rozhodnutí navrhovatel přikládá:

1. a) situační výkres současného stavu území v měřítku pozemkové mapy evidence nemovitostí se zakreslením předmětu územního rozhodnutí a jeho polohy a s vyznačením vazeb na okolí; týká-li se návrh území zvlášť rozsáhlých s velkým počtem účastníků územního řízení nebo umístění liniové stavby, též mapový podklad v měřítku 1:10 000 až 1:50 000 s vyznačením širších vztahů (účinků) k okolí; situační výkres a mapový podklad se přikládá ve dvojím vyhotovení,
2. b) k návrhům na umístění staveb organizací dokumentaci předepsanou zvláštními předpisy,³)
3. c) stanoviska popř. rozhodnutí dotčených orgánů státní správy předepsaná zvláštními předpisy, např. o ochraně zemědělského půdního fondu.

(4) Jde-li o stavbu, v níž má být zabudováno jaderné zařízení, přikládá navrhovatel k návrhu na vydání územního rozhodnutí souhlas Československé komise pro atomovou energii, udělený na základě posouzení zadávací bezpečnostní zprávy, která obsahuje zejména

1. a) zhodnocení staveniště z hlediska jaderné bezpečnosti, předběžné zhodnocení vlivu jaderného zařízení na životní prostředí,
2. b) zadání na projekt jaderného zařízení, vyplývající z požadavků na jadernou bezpečnost v dané lokalitě.

(5) Jestliže předložené podklady a stanoviska nestačí k řádnému posouzení návrhu z hlediska zájmů sledovaných v územním řízení, určí stavební úřad rozsah, způsob a lhůtu jejich doplnění. Stavební úřad může také určit počet vyhotovení (popřípadě i členění) podkladů a stanovisek potřebných pro jednání s účastníky územního řízení a s dotčenými orgány státní správy.

§ 8

(1) Rozhodnutím o umístění stavby se určuje stavební pozemek, umístění stavby na něm a stanoví se podmínky pro projektovou přípravu staveb, popřípadě pro umístění informačních, reklamních a propagačních zařízení.

(2) Rozhodnutí o umístění stavby obsahuje zejména

1. a) jméno (název) a adresu navrhovatele,
2. b) druh a stručný popis stavby s uvedením její kapacity,
3. c) druhy a parcelní čísla pozemků podle evidence nemovitostí, na kterých se stavba umisťuje, u liniových a zvláště rozsáhlých staveb popis území,
4. d) podmínky pro umístění a projektovou přípravu stavby,
5. e) rozhodnutí o námitkách účastníků řízení,
6. f) dobu platnosti rozhodnutí.

(3) V podmínkách pro umístění stavby se stanoví zejména požadavky na ochranu a tvorbu životního prostředí, zajištění souladu urbanistického a architektonického řešení stavby s okolím, zejména na výškové a polohové umístění stavby včetně odstupů od hranic pozemku a od sousedních staveb, výška stavby, požadavky vyplývající z chráněných území nebo jejich blízkosti a požadavky vyplývající z chráněných území nebo jejich blízkosti a požadavky vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů státní správy. V souladu s podmínkami se vyznačí umístění stavby nebo informačních, reklamních a propagačních zařízení v grafické příloze územního rozhodnutí.

(4) U informačních, reklamních a propagačních zařízení může stavební úřad v rozhodnutí o umístění stavby stanovit, že se upouští od vydání jejich povolení.

§ 9

(1) Územní řízení o umístění jednoduché stavby nebo její přístavby nebo nástavby může stavební úřad sloučit se stavebním řízením v případech, kdy podmínky umístění jsou vzhledem k poměrům v území jednoznačné, zejména jsou-li stanoveny územně plánovací dokumentací. Územní řízení o umístění stavby a stavební řízení se slučují, jde-li o stavbu rodinného domku na pozemku zahrnutém v seznamu pozemků pro výstavbu rodinných domků.

(2) Stavební úřad může upustit od vydání rozhodnutí o umístění stavby

1. a) na pozemcích v uzavřených prostorech existujících staveb, pokud se nemění vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání a vnější vzhled stavby a pokud se provozem nově umisťované stavby nezhorší životní prostředí,
2. b) u liniových staveb, jejichž podmínky umístění jsou podrobně řešeny územním plánem zóny nebo územním projektem zóny nebo podrobným územním plánem podle dřívějších předpisů.

(3) Rozhodnutí o umístění stavby nevyžadují

1. a) stavební úpravy a udržovací práce,
2. b) drobné stavby,
3. c) stavby umisťované v uzavřených prostorech a zařízeních vojenské správy mimo území vojenských újezdů, v uzavřených prostorech a zařízeních ministerstva vnitra a Sborů nápravné výchovy, pokud se nemění vnější půdorysné ohraničení prostoru nebo zařízení,
4. d) informační, reklamní a propagační zařízení, která nejsou viditelná z veřejných prostorů.

§ 10

Rozhodnutí o využití území

(1) Rozhodnutím o využití území se stanoví podmínky zejména pro

1. a) terénní úpravy, kterými se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry (dále jen „terénní úpravy“), např. zavážky, příkopy, násypy, skládky,
2. b) výsadbu a větší úpravy vinic, chmelnic, lesů, sadů, zřizování hřišť, skladovacích a odstavných ploch,
3. c) dělení nebo scelování pozemků, pokud podmínky pro ně nejsou stanoveny jiným rozhodnutím nebo opatřením.

(2) Nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, vydává se rozhodnutí o využití území též pro těžební a jim podobné nebo s nimi související práce (dále jen „těžební práce“), zejména pro zřizování lomů, pískovišť, odvalů a výsypek.

(3) Rozhodnutí o využití území obsahuje zejména

1. a) jméno (název) a adresu navrhovatele,
2. b) označení parcelních čísel pozemků podle evidence nemovitostí, stručný popis změny ve využití území,
3. c) podmínky pro nové využití území,
4. d) rozhodnutí o námitkách účastníků řízení,
5. e) dobu platnosti rozhodnutí.

(4) Stavební úřad může v rozhodnutí o využití území stanovit, že se upouští od vydání povolení terénních úprav a těžebních prací.

(5) Podmínkami pro nové využití území se stanoví způsob, jakým má být území upraveno, způsob jeho odvodnění, napojení na dopravní a rozvodné sítě, požadavky dotčených orgánů státní správy, požadavky na ochranu existujících staveb, zeleně apod.

(6) Rozhodnutí o využití území se sloučí s rozhodnutím o umístění stavby, má-li být na pozemku, jehož se rozhodnutí týká, zřízena též stavba.

(7) Rozhodnutí o využití území se nevydává ve vojenských újezdech a v uzavřených prostorech a zařízeních vojenské správy mimo území vojenských újezdů a v uzavřených prostorech a zařízeních pro výkon činností a služeb orgánů Sboru národní bezpečnosti, vojsk ministerstva vnitra a Sborů nápravné výchovy.

§ 11

Rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu

(1) Rozhodnutím o chráněném území nebo o ochranném pásmu se vymezuje území, ve kterém se zakazují nebo omezují určité činnosti z důvodů ochrany zájmů společnosti (ochrany ovzduší, provozu průmyslových podniků, ložisek nerostů, důlních děl, drah, telekomunikací, letišť, prostorů pro zajištění obrany a bezpečnosti státu, rozvodných sítí, geodetických bodů základního polohového, výškového a tíhového pole apod.).

(2) Jestliže chráněné území nebo ochranné pásmo se vymezí obecně závazným právním předpisem nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu podle něho vydaným, anebo stanoví-li je vláda, rozhodnutí o chráněném území nebo ochranném pásmu se nevydává.

(3) Rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu obsahuje zejména

1. a) označení (název) a adresu navrhovatele,
2. b) vymezení (označení) území, kterého se ochrana týká,
3. c) podmínky ochrany,
4. d) dobu platnosti rozhodnutí, je-li ji možno předem stanovit.

(4) Podmínkami rozhodnutí se stanoví způsob ochrany, zejména zákaz, omezení nebo způsob provádění staveb, terénních úprav, těžebních prací, výsadby a postřiku stromů, hnojení půdy, provozu vysokofrekvenčních přístrojů, zabezpečují se požadavky dotčených orgánů státní správy apod.

§ 12

Rozhodnutí o stavební uzávěře

(1) Rozhodnutím o stavební uzávěře se vymezuje území, ve kterém se trvale nebo dočasně zakazuje nebo omezuje stavební činnost, zejména pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území nebo jeho organizaci podle připravované územně plánovací dokumentace.

(2) Rozhodnutí o stavební uzávěře obsahuje zejména

1. a) označení (název) a adresu navrhovatele,
2. b) vymezení území, popřípadě pozemků podle evidence nemovitostí, pro které platí zákaz nebo omezení stavební činnosti,
3. c) rozsah zákazu nebo omezení stavební činnosti,
4. d) dobu platnosti rozhodnutí, je-li ji možno předem stanovit.

(3) Rozhodnutím o stavební uzávěře nelze zakázat nebo omezit provádění udržovacích prací.