Vyhláška Ministerstva zemědělství o ochraně proti zavlékání škodlivých organismů při dovozu, průvozu a vývozu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a proti jejich rozšiřování na území České republiky a o soustavné rostlinolékařské kontrole

§ 20

Postup při dovozu škodlivých organismů a zásilek podle § 11 odst. 1 a 2 zákona pro výzkumné nebo šlechtitelské účely a při přechovávání škodlivých organismů, jejich rozmnožování a jiné manipulaci s nimi

(1) Nebezpečí rozšíření škodlivých organismů uvedených v § 11 odst. 1 a 2 zákona při jejich dovozu, při dovozu zásilek uvedených v § 11 odst. 1 a 2 zákona a při přechovávání, rozmnožování a jiné manipulaci s těmito škodlivými organismy se posuzuje na základě

1. a) dostupných současných vědeckých poznatků o příslušných škodlivých organismech, zejména o jejich biologii a schopnosti aktivního šíření,
2. b) zhodnocení odborných a technických předpokladů příjemce zásilky nebo osoby, která příslušné škodlivé organismy dováží nebo přechovává, k zamezení jejich rozšíření,
3. c) šetření provedeného v případě potřeby v zemi původu zásilky,
4. d) vyloučení možnosti skrytého napadení příslušnými škodlivými organismy vhodnými metodami včetně laboratorního testování.

(2) Žádost o povolení dovozu škodlivých organismů a zásilek uvedených v § 11 odst. 1 a 2 zákona určených pro výzkumné nebo šlechtitelské účely (dále jen „karanténní materiál“) obsahuje:

1. a) datum narození, jméno a příjmení žadatele, popř. obchodní firmu, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, popř. obchodní firmu žadatele a jméno a příjmení jejího odpovědného zástupce, jde-li o právnickou osobu, a dále identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
2. b) adresu žadatele určenou k doručování,
3. c) jméno a příjmení osoby odpovědné za příslušné činnosti,
4. d) vědecký název škodlivých organismů nebo rostlin nebo názvy rostlinných produktů nebo jiných předmětů,
5. e) typ karanténního materiálu,
6. f) množství karanténního materiálu,
7. g) místo původu karanténního materiálu s vhodnými písemnými doklady,
8. h) balení, způsob přepravy, předpokládaný termín dovozu,
9. i) dobu trvání, podstatu a cíle předpokládaných činností, obsahující alespoň shrnutí postupu práce a specifikaci pokusů pro výzkumné nebo šlechtitelské účely,
10. j) adresu a popis místa, v němž bude karanténní materiál před předáním příjemci v případě potřeby udržován a úředně testován,
11. k) místo prvního uložení nebo prvního pěstování po předpokládaném úředním uvolnění karanténního materiálu z režimu uvedeného v odstavci 6 v případech, kdy je to vhodné,
12. l) navrhovaný postup předpokládaného zničení nebo ošetření karanténního materiálu po ukončení povolených činností,
13. m) navrhované vstupní místo.

(3) Žádost o povolení přechovávání škodlivých organismů podle § 11 odst. 1 a 2 zákona, jejich rozmnožování a jiné manipulace s nimi obsahuje:

1. a) datum narození, jméno a příjmení žadatele, popř. obchodní firmu, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, popř. obchodní firmu žadatele a jméno a příjmení jejího odpovědného zástupce, jde-li o právnickou osobu, a dále identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
2. b) adresu žadatele určenou k doručování,
3. c) jméno a příjmení osoby odpovědné za příslušné činnosti,
4. d) vědecký název škodlivého organismu,
5. e) místo původu škodlivého organismu s vhodnými písemnými doklady,
6. f) dobu trvání, podstatu a cíle předpokládaných činností, obsahující alespoň shrnutí postupu práce a specifikaci pokusů pro výzkumné nebo šlechtitelské účely,
7. g) navrhovaný postup zničení škodlivého organismu a zničení nebo ošetření dotčených rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů po ukončení povolených činností, je-li to účelné,
8. h) návrh konkrétních postupů a opatření žadatele ke splnění zásad stanovených v příloze č. 17.

(4) V místech a zařízeních, v nichž se karanténní materiál přechovává, rozmnožuje nebo se s ním jinak manipuluje, musí být zajištěno, aby všechny škodlivé organismy byly pod kontrolou a aby se zamezilo možnosti jejich úniku. Pro každou činnost uvedenou v žádosti podle odstavců 2 a 3 musí být rostlinolékařskou správou stanoveno riziko možnosti úniku škodlivých organismů uvedených v § 11 odst. 1 a 2 zákona, vzhledem k typu karanténního materiálu a předpokládané činnosti, biologii škodlivých organismů, ke způsobům jejich šíření, k jejich interakci s okolím a k jiným důležitým faktorům spojeným s riziky, která vykazuje karanténní materiál.

(5) Rostlinolékařská správa před vydáním svého rozhodnutí

1. a) ověří, zda předpokládané činnosti, pro něž je karanténní materiál dovezen nebo pro něž jsou škodlivé organismy přechovávány, jsou v souladu s pojetím práce pro výzkumné, šlechtitelské, popřípadě diagnostické účely,
2. b) prověří, zda podmínky, za nichž mají být činnosti prováděny, odpovídají zásadám uvedeným v příloze č. 17,
3. c) omezí povolené množství karanténního materiálu na množství nezbytné pro předpokládané činnosti a nepřekračující kapacitu příslušného pracoviště stanovenou pro tyto účely,
4. d) přezkoumá odbornou a technickou kvalifikaci osob pověřených prováděním předpokládaných činností.

(6) V rozhodnutí o povolení dovozu karanténního materiálu anebo o povolení k přechovávání, rozmnožování a jiné manipulaci se škodlivými organismy uvedenými v § 11 odst. 1 a 2 zákona stanoví rostlinolékařská správa, v souladu se zásadami uvedenými v příloze č. 17 a s postupy podle odstavce 10, konkrétní podmínky, které při tom musí být splněny a dodržovány (dále jen „karanténní režim“), včetně způsobu ohlašování případného úniku škodlivých organismů uvedených v § 11 odst. 1 a 2 zákona z příslušných míst nebo zařízení, nebo jejich průniku do těchto míst nebo zařízení. Rostlinolékařská správa může též stanovit zvláštní požadavky, které musí dovážená zásilka splňovat, jakož i podmínky pro uvolnění karanténního materiálu z karanténního režimu.

(7) Kromě rozhodnutí o povolení dovozu karanténního materiálu podle § 11 odst. 3 zákona vystaví rostlinolékařská správa oprávnění, jehož formulář je uveden v příloze č. 18 a které doprovází karanténní materiál při vstupu na území České republiky a při jeho přemísťování po tomto území. Oprávnění musí být potvrzeno příslušným orgánem rostlinolékařské péče země původu karanténního materiálu.

(8) Je-li karanténní materiál zároveň zásilkou podle § 8 odst. 7 zákona, musí být v části „Dodatkové prohlášení“ jeho rostlinolékařského osvědčení uvedeno: „Zásilka je dovážena v souladu s § 11 odst. 3 zákona č. 147/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 20 vyhlášky č. 89/2002 Sb.“ a dále musí být uvedeno, že jsou splněny zvláštní požadavky stanovené rozhodnutím rostlinolékařské správy o povolení dovozu a uvedené v oprávnění podle odstavce 7.

(9) Je-li karanténní materiál zároveň rizikovou rostlinou podle § 3 odst. 1, musí být v rostlinolékařském pasu, kterým byl po provedení rostlinolékařské kontroly při dovozu opatřen, kromě náležitostí stanovených v § 6, uvedeno: „Tento materiál byl dovezen v souladu s § 11 odst. 3 zákona č. 147/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 20 vyhlášky č. 89/2002 Sb.“

(10) Postupy k vyloučení skrytého napadení určitého karanténního materiálu, určeného pro výzkumné a šlechtitelské účely, škodlivými organismy jsou uvedeny v příloze č. 19.

(11) Podmínkou pro uvolnění karanténního materiálu z karanténního režimu je dodržení karanténního režimu ověřené kontrolou podle odstavce 12 a testování karanténního materiálu odborně vyškolenými zaměstnanci rostlinolékařské správy nebo pověřenými osobami podle § 40 odst. 2 písm. c) zákona, při kterém byl shledán prostým škodlivých organismů s výjimkou těch, jejichž výskyt na území České republiky je znám a které nejsou uvedeny v přílohách č. 8, 9 a 19 anebo nejsou škodlivými organismy podle § 11 odst. 2 písm. a) bodů 1 a 2 zákona.

(12) Rostlinolékařská správa kontroluje ve vhodných termínech plnění podmínek stanovených podle odstavce 6, zejména zda

1. a) karanténní materiál nebyl uvolněn z karanténního režimu bez ověření podmínek podle odstavce 11 rostlinolékařskou správou,
2. b) stanovené testování bylo prováděno odborně vyškolenými zaměstnanci rostlinolékařské správy nebo osobami pověřenými podle § 40 odst. 2 písm. c) zákona,
3. c) karanténní materiál, určený k uvolnění z karanténního režimu, který nebyl shledán prostým škodlivých organismů podle odstavce 11, a všechny ostatní rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, které s ním byly v kontaktu nebo které mohly být zamořeny, byly zničeny nebo podrobeny jinému opatření ke zničení příslušných škodlivých organismů, a to způsobem stanoveným rostlinolékařskou správou,
4. d) jiný karanténní materiál a ostatní materiál shledaný zamořeným škodlivými organismy v průběhu činnosti a všechny ostatní rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, s kterými byl v kontaktu nebo které mohl zamořit, byly po ukončení činnosti zničeny nebo jinak ošetřeny způsobem stanoveným rostlinolékařskou správou,
5. e) místa a zařízení, která sloužila k přechovávání, rozmnožování nebo k jiné manipulaci s karanténním materiálem, byla v případě potřeby sterilizována nebo jinak ošetřena způsobem stanoveným rostlinolékařskou správou.

§ 21

Stanovení a udržování chráněných zón

(1) Chráněné zóny se stanovují a udržují na základě programu stanoveného rostlinolékařskou správou, který zahrnuje alespoň:

1. a) průzkum výskytu příslušného karanténního škodlivého organismu před stanovením chráněné zóny, vycházející ze znalostí jeho biologie a agronomických podmínek a podmínek životního prostředí příslušného území, a provedený vhodnými metodami zahrnujícími prohlídku pěstebního substrátu a porostů, a je-li to nutné, laboratorní testování,
2. b) trvalý režim pravidelného a systematického průzkumu výskytu příslušného karanténního škodlivého organismu, prováděného v chráněné zóně v termínech optimálních pro jeho zjištění, nejméně jedenkrát ročně,
3. c) evidenci výsledků průzkumu.

(2) Při provádění průzkumu podle odstavce 1 se v případě škodlivých organismů živočišného původu jiných než háďátka, které škodí na lesních dřevinách a na rostlinných produktech z nich a napadají lesní kultury pěstované zpravidla ve volné přírodě, postupuje podle odstavců 3 až 6.

(3) K zajištění průzkumu se vytvoří pravidelná síť pozorovacích bodů, která pokrývá celé sledované území. Pro každý pozorovací bod se zaznamená jeho pořadové číslo, zeměpisná šířka a délka, nadmořská výška a v případě potřeby popis místa. Je-li to potřebné, rostlinolékařská správa shromažďuje též doplňující informace vztahující se k prováděnému průzkumu a může využít i další pozorovací body, které označí, popřípadě je zanese do mapy.

(4) Pozorovací body podle odstavce 3 se stanoví podle těchto kritérií:

1. a) území v okolí pozorovacího bodu musí být dostatečně velké,
2. b) pozorovací bod musí být umístěn tak, aby bylo možné provádět potřebná šetření,
3. c) v případě potřeby mohou být zvoleny další body, například na místech, kde existuje velké nebezpečí zavlečení příslušného škodlivého organismu.

(5) Je-li to vhodné s ohledem na druh škodlivého organismu, zaznamenávají se meteorologické údaje, zvláště srážky a teplota, a údaje charakterizující půdu, a to přednostně v místě pozorovacího bodu. Tyto údaje mohou být také získávány z nejbližšího místa, kde se tyto proměnné veličiny pravidelně měří. Zaznamenávají se také výjimečné jevy (např. sucho, silné deště atd.), které by mohly ovlivnit pozorování.

(6) Průzkum v pozorovacím bodu zahrnuje:

1. a) jednu nebo více hlavních, případně i dalších hostitelských rostlin nebo rostlinných produktů příslušného škodlivého organismu,
2. b) prohlídky reprezentativního počtu rostlin nebo rostlinných produktů ke zjištění příznaků napadení příslušným škodlivým organismem, prováděné v době, kdy lze předpokládat, že příznaky napadení budou nejzřetelnější,
3. c) ve sporných případech laboratorní testování vzorků,
4. d) v případě potřeby použití pastí, které příslušné škodlivé organismy přilákají, přičemž výběr typu, počtu a způsobu použití se řídí biologií škodlivého organismu.

§ 22

Náhrada majetkové újmy vzniklé v souvislosti s uložením mimořádných rostlinolékařských opatření

(1) Náhradu majetkové újmy tvoří:

1. a) náhrada za zničené rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty nebo za prokázanou ztrátu příjmů způsobenou jejich zničením nebo jejich ošetřením postupy stanovenými mimořádným rostlinolékařským opatřením, včetně nařízení jejich jiného než původně zamýšleného použití,
2. b) náhrada výdajů hospodárně vynaložených na provedení nařízených mimořádných rostlinolékařských opatření.

(2) Náhrada majetkové újmy se poskytuje na základě písemné žádosti dotčené fyzické nebo právnické osoby.

(3) Žádost podle odstavce 2 obsahuje:

1. a) datum narození, jméno a příjmení žadatele, popř. obchodní firmu, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, popř. obchodní firmu žadatele a jméno a příjmení jejího odpovědného zástupce, jde-li o právnickou osobu, a dále identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
2. b) adresu žadatele určenou k doručování a sídlo, jde-li o právnickou osobu,
3. c) název peněžního ústavu a číslo účtu žadatele včetně směrového kódu peněžního ústavu, pokud je účet zřízen,
4. d) údaj, zda je žadatel plátcem daně z přidané hodnoty,
5. e) místo provedení mimořádných rostlinolékařských opatření: obec, katastrální území, číslo parcely, popřípadě přesnější označení místa,
6. f) popis a dobu plnění mimořádných rostlinolékařských opatření,
7. g) finanční vyjádření majetkové újmy.

(4) K žádosti podle odstavce 2 se přikládají:

1. a) doklad o podnikání (například výpis z obchodního rejstříku, živnostenský list nebo výpis z evidence osob provozujících zemědělskou výrobu),
2. b) osvědčení finančního úřadu o registraci plátce daně,
3. c) doklady o vlastnictví příslušných pozemků nebo objektů nebo o jejich užívání z jiného právního důvodu,
4. d) účetní, případně daňové doklady, které prokazují vyčíslenou majetkovou újmu utrpěnou v důsledku provedení mimořádných rostlinolékařských opatření.

§ 23

Přechodné ustanovení