Platné znění

Vyhláška federálního ministerstva dopravy o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích

Ministr:
Dr. Ing. Šutka v. r.
Příloha k vyhlášce č. 90/1975 Sb.

Rozsah pravidelných technických kontrol motorových a jejich přípojných vozidel ve stanicích technické kontroly

(1) Pravidelné technické kontroly motorových a jejich přípojných vozidel ve stanicích technické kontroly se provádějí nejméně v tomto rozsahu:

  1. 1. Brzdové soustavy
    1. a) účinnost brzdového ústrojí pro provozní, nouzové a parkovací brzdění (brzdné síly na obvodech jednotlivých kol, ovládací síly) a rovnoměrnost brzdného účinku na protilehlých kolech;
    2. b) funkce odlehčovací brzdy, popřípadě automatické brzdy přívěsu;
    3. c) stav a činnost ovládacího ústrojí brzd, těsnost rozvodu ovládacího média (kapaliny, vzduchu);
    4. d) náběh tlaku vzduchu na nejnepříznivějším místě vozidla (jízdní soupravy).
  1. 2. Řízení
    1. a) stav a upevnění volantu, sloupku a převodky řízení;
    2. b) obvodová vůle volantu, plynulost přenosu síly;
    3. c) stav rejdového ústrojí, vůle v kloubech a uložení;
    4. d) geometrie řízení (sbíhavost a odklon kol, popřípadě příklon a záklon čepů);
    5. e) stav a činnost posilovače řízení.
  1. 3. Nápravy, kola, pérování, hřídele a klouby
    1. a) stav náprav a zavěšení kol, vůle v zavěšení a uložení kol;
    2. b) stav pneumatik (tlak huštění, hloubka dezénu, poškození);
    3. c) stav, upevnění a házivost kol, poškození disků nebo ráfků; vyvážení kol u osobních automobilů a vyvážení kol na řídicí nápravě u ostatních motorových vozidel, s výjimkou jednostopých a od nich odvozených vícestopých motorových vozidel;
    4. d) stav pérování a tlumičů pérování;
    5. e) stav spojovacích hřídelů a kloubů.
  1. 4. Rám a karosérie
    1. a) stav rámu (nosné konstrukce);
    2. b) stav a upevnění předních a zadních nárazníků;
    3. c) vnější stav karosérie a budky řidiče (kapota, blatníky, dveře, bočnice, funkce zámků a jejich zajištění, stav okenních mechanismů, stav a druh skel apod.);
    4. d) stav interiéru, karosérie a budky řidiče (sedadla, čalounění, podlaha, těsnost apod.);
    5. e) otvírání a zavírání dveří;
    6. f) stav, upevnění a funkce předepsaných bezpečnostních pásů;
    7. g) stav, počet, umístění a upevnění zpětných zrcátek, clon proti slunci a hasicích přístrojů;
    8. h) stav, počet a činnost stěračů a ostřikovačů skla;
    9. i) upevnění a zajištění ložné plochy sklápěče, pojišťovací zařízení sklápěcí karosérie a funkce a těsnost hydraulických systémů.
  1. 5. Spaliny (výfukové plyny)
    1. a) objemový obsah kysličníku uhelnatého (CO) ve spalinách benzínových motorů;
    2. b) stupeň kouřivosti naftového motoru;
    3. c) stav a těsnost výfukového potrubí a tlumiče výfuku, směr vyústění.
  1. 6. Osvětlení a světelná signalizace
    1. a) stav a funkce, popřípadě závislost zapojení hlavních světlometů, předních obrysových světel, koncových světel, osvětlení zadní státní poznávací značky, brzdových světel, směrových světel a ostatních předepsaných nebo povolených osvětlovacích zařízení;
    2. b) seřízení dálkových a tlumených světel;
    3. c) stav, umístění, geometrická viditelnost, tvar, barva a rozměry předních a zadních, popřípadě bočních odrazek;
    4. d) funkce, barva a umístění předepsaných kontrolek.
  1. 7. Spojovací zařízení
    1. a) stav, upevnění a činnost závěsu pro přívěs, popřípadě zařízení k připojení návěsu;
    2. b) stav elektrických přípojů a hadic k vedení vzduchu nebo kapaliny pro spojení tažného a přípojného vozidla;
    3. c) stav tažné oje přívěsu.
  1. 8. Ostatní ústrojí a zařízení
    1. a) činnost zvukových výstražných zařízení;
    2. b) stav a upevnění elektrických vedení (pokud jsou viditelná) a akumulátoru;
    3. c) těsnost ústrojí a potrubí proti unikání kapalin, maziv nebo vzduchu;
    4. d) těsnost ústrojí a potrubí vytápěcího a větracího systému a objemový obsah kysličníku uhelnatého (CO) ve spalinách u nezávislého systému vytápění;
    5. e) stav a upevnění palivové nádrže;
    6. f) stav a funkce rychloměru (tachografu) včetně náhonu;
    7. g) odrušení elektrických přístrojů a zařízení, úplnost odrušovacích prvků.
  1. 9. Vnější hluk vozidel
  2. 10. Převodné ústrojí

    řazení rychlostních stupňů a funkce spojky.

  1. 11. Zvláštní výbava

    stav předepsané zvláštní výbavy některých druhů vozidel (plachta s oblouky, nádoby na záložní palivo a jejich držáky, naviják, hydraulická ruka, zvedací čelo, třmeny na lůžka v autobusech apod.); lékárnička a hasicí přístroj, pokud je předepsán.

(2) Účinnost a činnost brzd, funkce spojky a funkce řazení rychlostních stupňů se kontroluje na válcové zkušebně brzd (válcovém dynamometru), seřízení světlometů optickým přístrojem přistaveným před kontrolovaný světlomet.

(3) Před zahájením technické kontroly se zkontrolují doklady vozidla (technický průkaz a osvědčení o technickém průkazu); zároveň se ověří, zda fyzický stav vozidla odpovídá ve všech částech údajům uvedeným v dokladech.

  1. 1) § 4, 21 a 22 zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, a § 23 vyhlášky č. 136/1961 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích.
  2. 2) Rozdělení motorových vozidel je uvedeno v ČSN 30 0024.
  3. 3) Do doby, než vstoupí v platnost Úmluva o silničním provozu uzavřená ve Vídni dne 8. listopadu 1968, je ČSSR vázána Úmluvou o silničním provozu uzavřenou v Ženevě dne 16. září 1949.
  4. 4) Schválení technické způsobilosti typu přípojných vozidel, zvláštních motorových vozidel uvedených v části třetí a motorových dopravních vozíků, podléhajících schvalování podle ustanovení zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, je podmínkou pro vydání rozhodnutí státní zkušebny o schválení podle § 22 odst. 2 citovaného zákona.
  5. 5) Homologační zkoušky se provádějí na základě „Dohody o přijetí jednotných podmínek pro homologaci (ověřování shodnosti) a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel“, uzavřené v Ženevě v roce 1958 (Dohoda publikována pod č. 176/1960 Sb.).
  6. 6) Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví.
  7. 7) § 74 odst. 2 vyhlášky č. 145/1956 Ú. l. (Ú. v.), o provozu na silnicích.
  8. 8) § 77 vyhlášky č. 145/1956 Ú. l. (Ú. v.).
  9. 9) ČSN 30 0025.
  10. 10) Zákon č. 30/1968 Sb.
  11. 11) Předpisy o jednotných mezinárodních ustanoveních, týkajících se výstroje a součástí motorových vozidel, jež ČSSR přijala nebo přijme podle Dohody o přijetí jednotných podmínek pro homologaci (ověřování shodnosti) a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel (vyhláška č. 176/1960 Sb.). Tyto Předpisy, popřípadě návrhy Předpisů jsou uvedeny v poznámkách k příslušným ustanovením části druhé až páté této vyhlášky. Změny, k nimž dojde v těchto Předpisech nebo jejich návrzích po vyhlášení této vyhlášky, bude federální ministerstvo dopravy běžně oznamovat ve Věstníku dopravy. Předpisy přijaté Československou socialistickou republikou jsou uveřejňovány ve Sbírce zákonů vyhláškami ministra zahraničních věcí ČSSR; dosud byly vyhlášeny Předpisy č. 1 až 12 a 14 až 20 (vyhlášky č. 72/1968 Sb., č. 53/1969 Sb., č. 95/1969 Sb. a č. 52/1972 Sb.). V těchto vyhláškách je uvedeno, kde lze nahlédnout do českého znění Předpisů; jinak lze do Předpisů, popřípadě do jejich návrhů nahlédnout u příslušné zkušebny.
  12. 12) § 32, 33 a 47 vyhlášky č. 80/1966 Sb., o pravidlech silničního provozu, ve znění vyhlášky č. 42/1971 Sb.
  13. 13) § 26, 27 zákona č. 51/1964 Sb., o dráhách, a § 36, 37 vyhlášky č. 52/1964 Sb., kterou se provádí zákon o dráhách.
  14. 14) Požadavkům této vyhlášky, zejména z hlediska rozměrů, celkových hmotností, nápravových tlaků, průjezdnosti zatáčkou, výkonu motoru, brzdění a světelné signalizace musí vyhovovat jak jednotlivá vozidla, tak i souprava jako celek. Skutečnost, že vozidla vyhovují těmto podmínkám, se vyznačí v technickém průkazu každého vozidla jízdní soupravy. Při provozu souprav musí být splněny další podmínky nutné z hlediska dosažení příznivých brzdných účinků u jednotlivých náprav soupravy.
  15. 15) ČSN 28 0330.
  16. 16) ČSN 30 0552.
  17. 17) Poddajností se rozumí možnost vychýlení zařízení silou 45 N (4,5 kp) působící na volný konec tykadla.
  18. 18) Celková hmotnost vozidel v provozu může být z důvodu znečištění (bláto, sníh, voda apod.) překročena o 3 %. U nákladních vozidel v provozu se nepřipouští rozdíl zatížení kol jednotlivých náprav mezi levou a pravou polovinou vozidla větší než 10 % okamžité hmotnosti vozidla. V soupravách se celkovou hmotností jednotlivého vozidla rozumí numerický součet statických zatížení vozovky jednotlivými nápravami.
  19. 19) Jde o jednonápravové přívěsy určené pro práce v zemědělství, lesnictví a stavebnictví; v terminologii používané v uvedených odvětvích jsou nazývány návěsy.
  20. 20) Brzdění se pokládá za plynule řiditelné, pokud
    - řidič může v každém okamžiku zvětšit nebo zmenšit brzdnou sílu působením na ovládací orgán,
    - mezi brzdnou silou a působením na ovládací orgán je při brzdění i při odbrzdění taková závislost, kdy při grafickém znázornění křivka ji zobrazující má stále průběh jen plynule stoupající nebo klesající, v rozmezí normální funkce zařízení,
    - pole změn působení na ovládací orgán a pole normální funkce zařízení a jeho citlivosti jsou v takovém vzájemném vztahu, aby umožnily řidiči jak při brzdění, tak při odbrzďování dostatečně jemné řízení brzdné síly.
  21. 21) Termínem „ovládat beze změny polohy trupu ze svého sedadla“ se rozumí, že je řidič upoután v sedadle tříbodovým bezpečnostním pásem s přiměřeným stupněm volnosti v horní partii trupu (ramenní část bezpečnostního pásu). U jednostopých motorových vozidel a u vozidel, u nichž řidič při řízení vozidla stojí, se tímto termínem rozumí místo řidiče, přičemž jednotlivé orgány musí být řidiči snadno dosažitelné, aby při jejich ovládání nemusel odvracet pozornost od jízdní dráhy ani sejmout obě ruce z řízení vozidla.
  22. 22) Prováděním zkoušek je pověřen Ústav pro výzkum motorových vozidel (dále jen „ÚVMV“); zkoušky se provádějí podle ČSN 30 0550, popřípadě podle metodiky Předpisu Evropské hospodářské komise (dále jen „EHK“) č. 13.
  23. 23) SAE 70 R 3. Výrobce vozidla je povinen nejen brzdové soustavy takto konstruovat, vyrábět a vybavovat, resp. plnit, ale též příslušnou brzdovou kapalinu pro náhradní používání (výměnu a doplňování) předepisovat a odběratele na tuto skutečnost řádně upozornit (v návodu k obsluze a údržbě apod.).
  24. 24) Vyznačení kritických hodnot množství energie na stupnici kontrolních přístrojů se nepovažuje za optickou kontrolu.
  25. 25) Splnění tohoto požadavku se ověřuje za těchto podmínek: Počáteční tlak ve vzduchojemech má hodnotu určenou výrobcem, která musí zajistit brzdný účinek předepsaný pro provozní brzdění, vzduchojemy nesmějí být plněny, vzduchojemy ostatních spotřebičů mimo brzdy musí být odděleny a u motorových vozidel určených pro tažení přívěsů nebo návěsů je plnicí potrubí zaslepeno a k ovládacímu potrubí je připojen objem 0,5 l; před každým zabrzděním se tlak v tomto objemu uvádí na nulovou hodnotu.
  26. 26) Splnění tohoto požadavku se ověřuje za těchto podmínek: Počáteční tlak ve vzduchojemech má hodnotu určenou výrobcem, plnicí potrubí je zaslepeno, vzduchojemy ostatních spotřebičů mimo brzdy musí být odděleny a při každém zabrzdění je tlak v ovládacím potrubí rovný nejvyšší hodnotě určené výrobcem.
  27. 27) Splnění této podmínky se ověřuje podle oborové normy ONA 30 1002.
  28. 28) Podmínkou schválení je splnění požadavků návrhu Předpisu EHK obsaženého v dokumentu W/TRANS/WP 29/307; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  29. 29) ČSN 30 3580 a ČSN 30 3581.
  30. 30) Podmínkou schválení je splnění požadavků přílohy č. 8 k Předpisu EHK č. 13; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  31. 31) Toto ustanovení nepředpokládá možnost poruchy těch částí převodu brzdy, které podle § 16 odst. 4 se pokládají za neporušitelné, za podmínky, že jsou z kovového materiálu nebo z materiálu s ekvivalentními vlastnostmi a že u nich nedochází k znatelné deformaci při normální funkci brzd.
  32. 32) Toto ustanovení nebrání např. používání tzv. volnoběžky; v tomto případě však volnoběžka musí být vypínatelná a zapínatelná při jízdě vozidla.
  33. 33) Automobily a silniční tahače, na jejichž brzdová zařízení jsou kladeny požadavky tohoto paragrafu, jsou podle Předpisu EHK č. 13 zařazeny - z hlediska těchto požadavků - do kategorie motorových vozidel, která mají alespoň čtyři kola nebo mají tři kola a jejich celková hmotnost převyšuje 1 t a která jsou používána pro dopravu osob (kategorie M) nebo pro dopravu nákladů (kategorie N). Přitom do kategorie M1 přísluší vozidla s obsaditelností až 8 osob kromě řidiče, do M2 s obsaditelností větší, avšak nepřesahující celkovou hmotnost 5 t, do M3 s celkovou hmotností přesahující 5 t. Do kategorie N1 patří vozidla o celkové hmotnosti nepřesahující 3,5 t, do kategorie N2 vozidla o celkové hmotnosti větší než 3,5 t, avšak nepřesahující 12 t, do kategorie N3 vozidla o celkové hmotnosti větší než 12 t.
  34. 34) Toto ustanovení v podstatě vyžaduje, aby soustava pro provozní brzdění byla nejméně dvouokruhová.
  35. 35) Podmínkou schválení je splnění požadavků návrhu Předpisu EHK, obsaženého v dokumentu ME/TRANS/70/D.94, a to na základě výpočtových podkladů, které předloží výrobce; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  36. 36) Toto ustanovení vyžaduje u některých vozidel zavedení dalších zvláštních zařízení do brzdové soustavy, jako např. automatické zátěžové regulace nebo omezovače brzdného účinku v závislosti na zatížení.
  37. 37) Asymptotickou hodnotou se rozumí největší hodnota tlaku dosažitelného v brzdových válcích, popř. v ovládací větvi spojovacího potrubí při daném seřízení brzdové soustavy.
  38. 38) Ověření těchto požadavků se provádí podle ČSN 30 0550.
  39. 39) Ve vozidle může být ještě jedna osoba, která musí sedět na předním sedadle vedle řidiče a která je pověřena zaznamenáváním zkušebních výsledků.
  40. 40) Plné brzdné zpomalení je definováno v ČSN 30 0550.
  41. 41) Poměrná brzdná síla je poměr součtu brzdných sil na obvodu všech kol vozidla k součtu nápravových tlaků vozidla. Požadavky na závislost poměrné brzdné síly na tlaku ve spojkové hlavici jsou uvedeny v dokumentu EHK W/TRANS/WP 29/307.
  42. 42) Pro kontrolní účely se vyžaduje, aby se vozidlo za této situace nepohnulo dopředu nebo dozadu na čisté, suché a rovné betonové vozovce nebo jiné vozovce s rovnocenným koeficientem adheze.
  43. 43) Odlehčovací brzdou se rozumí brzda motorová, výfuková, hydrodynamická nebo elektromagnetická (ČSN 30 0025).
  44. 44) Přívěsy a návěsy jsou podle Předpisu EHK č. 13 zařazeny z hlediska požadavků na brzdění do jednotlivých kategorií: do kategorie O1 patří přívěsy a návěsy o celkové hmotnosti nepřevyšující 750 kg, do kategorie O2 přívěsy a návěsy o celkové hmotnosti převyšující 750 kg, avšak nepřevyšující 3,5 t, do kategorie O3 o celkové hmotnosti větší než 3,5 t, avšak nepřevyšující 10 t, do kategorie O4 o celkové hmotnosti převyšující 10 t.
  45. 45) Podmínkou schválení je splnění požadavků přílohy č. 12 k Předpisu EHK č. 13; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  46. 46) Viz poznámky 35 a 36.
  47. 47) Viz poznámku 42.
  48. 48) Viz poznámku 41.
  49. 49) Splnění požadavků tohoto odstavce může být ověřeno na přípojném vozidle buď samotném nebo zapojeném do soupravy, a to zjištěním brzdné síly na obvodu jeho kol měřením.
  50. 50) ČSN 30 0550.
  51. 51) Pro tuto zkoušku se za asymptotickou hodnotu tlaku v ovládací větvi spojovacího potrubí považuje hodnota 6,5 bar (kp/cm2); současně musí být dodržena podmínka, že růst tlaku v ovládací větvi spojovacího potrubí z 10 % na 75 % asymptotické hodnoty tlaku nesmí trvat déle než 0,2 s.
  52. 52) Těmito vozidly se rozumějí jednostopá motorová vozidla sólo (motocykly, skútry, mopedy) nebo kombinovaná s postranním vozíkem, anebo stavěná jako souměrná tříkolová vozidla.
  53. 53) Tato vozidla nesou ve smyslu příslušného Předpisu EHK označení kategorie L 1, L 2 a L 3 - viz odst. 6.
  54. 54) Tj. vozidla kategorie L 4.
  55. 55) Tj. vozidla kategorie L 5.
  56. 56) Zkouška typu Ia se provádí podle těchto podmínek:
    a) tahač se zatížením na celkovou hmotnost sjíždí se svahu o sklonu 10 % v délce 1 km stálou rychlostí odpovídající 80 % nejvyšší konstrukční rychlosti, s vypnutým motorem a bez zařazeného převodového stupně,
    b) ihned po ukončení sjíždění se provede ověření účinnosti provozního brzdění za podmínek obdobných zkoušce typu 0.
  57. 57) Tato zkouška může být nahrazena zkouškou na rovině, přičemž se vyžaduje, aby brzdy absorbovaly tutéž energii jako při podmínkách jízdy se svahu uvedených v poznámce 56.
  58. 58) Za tato vozidla se považují taková, která se používají jen v určitém ročním období nebo jsou jen občasně přemísťována.
  59. 59) Tento požadavek se považuje za splněný, pokud jednotlivá vozidla, z nichž se souprava skládá, vyhověla ustanovením § 16 odst. 14, 16 a 19 a § 17 odst. 12 a 13. Ustanovení § 16 odst. 14 písm. b) a c), odst. 16 a 19 neplatí pro soupravy vozidel tažené zemědělskými a lesnickými traktory; ustanovení § 16 odst. 14 písm. a) vstoupí pro tyto soupravy v platnost dnem, který stanoví federální ministerstvo dopravy (§ 70 odst. 9).
  60. 60) Podkladem schválení je protokol o dlouhodobé zkoušce motoru, který předloží výrobce, popřípadě dovozce. Protokol o dlouhodobé zkoušce motoru u vozidel vyráběných v ČSSR vystaví ÚVMV.
  61. 61) Pojem „motorová tříkolka“ je definován v ČSN 30 0024.
  62. 62) Výkon motoru nákladních a speciálních automobilů, autobusů a tahačů a jejich převody je třeba volit tak, aby vozidlo nebo souprava (tažné vozidlo s přívěsy nebo tahač s návěsy) zatížené na celkovou hmotnost vyjely 3% stoupání o délce minimálně 1 km rychlostí nejméně 30 km/h. Výkon motoru a převody výše uvedených vozidel schválených po 1. 1. 1973 musí zajistit za stejných podmínek jejich rychlost nejméně 32 km/h, vozidel pro mezinárodní dopravu schválených po 1. 1. 1974 rychlost nejméně 34 km/h. Vozidla s nejvyšší konstrukční rychlostí do 30 km/h musí stoupání vyjet nejméně takovou rychlostí, která odpovídá 50 % nejvyšší konstrukční rychlosti. Ve výše uvedených případech se počítá s valivým odporem 0,015 a se stanovenými zkušebními podmínkami podle příslušných ČSN.
  63. 63) Těžkými silničními tahači se rozumějí speciální automobily zpravidla s tzv. mrtvou zátěží, uzpůsobené pro tažení těžkých nadlimitních přípojných vozidel, jako např. podvalníků, nízkoložných návěsů apod., kdy celková hmotnost soupravy je větší než 48 t.
  64. 64) Je nepřípustné montovat do mopedů a jízdních kol [§ 76 odst. 7 písm. a)] motory s objemem válců přesahujícím 50 cm3; stane-li se tak, je takové vozidlo považováno za motocykl.
  65. 65) Bližší určení velikosti a umístění označení se přenechává na vůli výrobce.
  66. 66) Hodnoty vůle řízení se měří při umístění řídicích kol vozidla na točnách s valivým uložením.
  67. 67) Podmínkou schválení je splnění požadavků Předpisu EHK č. 12; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  68. 68) Termín „v operačním dosahu“ zde znamená umístění ve vnitřním prostoru vozidla, kde ovládací zařízení, s nimiž řidič potřebuje manipulovat, mají být situována ve vztahu k poloze řidiče za jízdy. Ověření operačního dosahu se provádí třírozměrnou figurínou podle poznámky 76 v souladu s poznámkou 21.
  69. 69) Zejména jejich fyziologicky nevhodnou polohou a provedením (např. pedál akcelerace musí být umístěn tak, aby při jeho ovládání byla pata nohy podepřena).
  70. 70) Symboly musí odpovídat návrhu Předpisu EHK, obsaženému v dokumentu TRANS/SC1/WP29/R1/rev. 1.
  71. 71) Pro požadované uvedené polohy páky je nutno dodržet nesmazatelné označení jednotlivých poloh odleva doprava za sebou písmeny: P - parkování; R - zpětný chod; N - volnoběh a spouštění motoru; dopředné rychlosti je možno označovat např. D - jízda vpřed s automatickou volbou převodů; L - jízda vpřed pro velké stoupání a klesání (tento převod slouží rovněž k zvýšení brzdného účinku motoru); přitom musí být zachována možnost spouštění motoru spouštěčem při polohách páky označených P a N (označení jednotlivých poloh páky je převzato z anglických názvů P - parking, R - reverse, N - neutral, D - drive, L - lowspeed a je podmíněno mezinárodní unifikací).
  72. 72) U sdružených kruhových přístrojů, to znamená u kruhových stupnic, u nichž vertikální složka rozsahu stupnice převažuje nad horizontální nebo je jí rovná, platí pohyb směrem nahoru.
  73. 73) Na obvodu volantu, při přechodu z jízdy v přímém směru do natočení řídicích kol odpovídajícího poloměru zatáčení 12 m, při rychlosti vozidla 10 km/h a při době potřebné od začátku natáčení volantu do dosažení uvedeného natočení řídicích kol nepřesahující 4 s a v případě selhání posilovacích zařízení nepřesahující 6 s.
  74. 74) Pro spojky s posilovacím ovládacím zařízením platí tyto hodnoty pro posilovací zařízení v činnosti.
  75. 75) Schválení se provádí
    a) pro výhled z vozidel dopředu
    - u osobních automobilů podle návrhu Předpisu EHK obsaženého v dokumentu W/TRANS/WP 29/431,
    - u ostatních automobilů, silničních tahačů a pojízdných pracovních strojů podle odstavců 4 a 5 tohoto paragrafu;
    b) pro výhled z vozidel dozadu (zpětnými zrcátky) podle odstavců 7, 11 až 16 tohoto paragrafu;
    c) pro zpětná zrcátka podle ustanovení odstavců 9 až 13; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  76. 76) Projektovaný vztažný bod sedění neboli R-bod představuje kolmý průmět osy otáčení nohou a trupu dvourozměrné šablony podle ČSN 30 0725 na vztažnou svislou podélnou rovinu; polohu R-bodu na vozidle udává výrobce a její shodnost nebo limit odchylky od polohy H-bodu (kyčelního kloubu) zkušební třírozměrné figuríny podle ČSN 30 0725 se ověřuje podle návrhu Předpisu EHK uvedeného v poznámce 75.
  77. 77) Úprava se provádí podle návrhu Předpisu EHK uvedeného v poznámce 75.
  78. 78) Rozhodnutí o schválení podle zákona č. 30/1968 Sb. vydává Elektrotechnický zkušební ústav - státní zkušebna č. 201 (dále jen „EZÚ“).
  79. 79) Uvedená šířka je měřena od svislé podélné roviny, dotýkající se vnějšího obrysu vozidla a rovnoběžné se svislou rovinou souměrnosti vozidla tažného, popřípadě přípojného, je-li toto širší než tažné, na straně, na níž je umístěno zrcátko.
  80. 80) Viditelnost se kontroluje z P-bodu za podmínek dvojokého vidění, přičemž P-bod je považován za střed souměrnosti zorných bodů o rozteči 65 mm, ležících na kolmici k svislé rovině souměrnosti vozidla.
  81. 81) Tažným vozidlem je každé vozidlo, které táhne přípojné vozidlo, tzn. i osobní automobil.
  82. 82) Pro hodnocení zrcátek platí zkušební podmínky obsažené v doporučení EHK TRANS/SC1/WP29/498 a 498 Amend. 1.
  83. 83) Tuto podmínku nelze aplikovat pro zadní kola u vozidel s velkým zadním převisem karosérie (nástavby), a to z důvodu zabránění nadměrného rozstřikování nečistot (vody, bláta, sněhu).
  84. 84) ČSN 64 0001.
  85. 85) Podmínkou schválení pneumatik pro osobní automobily a jejich přívěsy je splnění požadavků Předpisu EHK č. 30.
  86. 86) Pneumatiky musí být řádně označeny údajem o rozměru, kategorii únosnosti, rychlostní kategorii, druhu pneumatiky (radiální, diagonální nebo smíšená konstrukce), bezdušovém provedení „TUBELESS“ a jakostní značkou, popřípadě značkou měnící jejich určení.
  87. 87) § 3 odst. 3 vyhlášky č. 80/1966 Sb.
  88. 88) Druhy vzorku běhounu se rozumí vzorek letní, zimní, terénní, univerzální a asymetrický.
  89. 89) Ověření se provádí podle ČSN 30 0523.
  90. 90) Podmínky a způsob měření mezních hodnot stanoví ČSN 30 0560.
  91. 91) Počet míst k sezení ve vztahu k šířce je uvažován v jedné příčné řadě; uvedené hodnoty se měří na přímkách kolmých k podélné svislé rovině souměrnosti vozidla a protínajících spojnici vztažného bodu sezení neboli R-bodu s E-bodem v celém rozsahu její délky a současně v rozsahu sklonu této spojnice. H-bod viz pozn. 76. E-bod představuje polohu ramenního kloubu ve vzdálenosti 495 mm od H-bodu. Sklon spojnice HE je shodný se sklonem opěradla podle § 32 odst. 3.
  92. 92) Vhodným provedením a vybavením vnitřku vozidla se rozumí takové provedení a vybavení vnitřku vozidla, v němž nejsou na částech, na které mohou narazit uvnitř sedící osoby, žádné nebezpečné hrany, výstupky nebo výčnělky, jež by mohly zvýšit nebezpečí nebo vážnost poranění; to platí také pro části vozidel nebo jejich příslušenství jako
    - měkce čalouněné hrany odkládacích polic a hrany či celé čelní plochy přístrojových desek, sluneční clony, loketní opěry, opěradla sedadel a jejich zadní partie,
    - madla, věšáky a držáky umístěné před nebo nad sedadly a vyrobené z různých materiálů; to se u vozidel pro hromadnou přepravu osob nevztahuje na přidržovací tyče svislé i vodorovné a na madla i držáky na sedadlech, pokud jsou umístěny nebo provedeny v rovině opěradla a nepřesahují jeho obrys a jejich rozměr není větší, než je bezpodmínečně nutno pro bezpečné uchopení jednou rukou (tyto nemusí být čalouněny, ale nesmějí mít ostré hrany, výstupky nebo výčnělky),
    - vypínače, tlačítka, ovládací páky, vnitřní ovladače dveří a táhla v přístrojových deskách před sedadly nebo nad nimi, opatřené širokými a zaoblenými hlavicemi a knoflíky o dostatečné ploše,
    - vnitřní zpětné zrcátko se zaoblenými hranami a vhodným upevňovacím elementem,
    - u vozidel s posuvnou, shrnovací nebo svinovací střechou, jejíž rám nemá ostré hrany a výstupky směřující dovnitř vozidla a jejíž uzavírací zařízení nemá výstupky a ostré hrany, zejména v místech vnitřku nad sedadly nebo před nimi,
    - tělesa vnitřního osvětlení (jejichž kryty nesmějí být tříštitelné),
    - dvířka příručních schránek a obdobných zařízení, která se nesmějí otevřít při čelní srážce vozidla účinkem zrychlení 20 g a při jiné srážce nebo převržení vozidla účinkem zrychlení 10 g.
  93. 93) Podmínkou schválení je splnění požadavků Předpisu EHK č. 21; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV. Tyto podmínky se přiměřeně aplikují i na ostatní automobily.
  94. 94) Nejsou-li dveře k místu pro řidiče snadno přístupné, zejména pro nutnost protlačit se mezi volantem a sedadlem pro řidiče ke dveřím, nelze je uznat za nouzový dveřní východ.
  95. 95) Ověření rozměrů průchodu a ostatních požadavků na karosérii autobusů provádí ÚVMV podle návrhu Předpisu EHK, obsaženého v dokumentu W/TRANS/WP 29/411.
  96. 96) Předepsaná plocha pro jednu osobu má tvar pravoúhlého čtyřúhelníka, u něhož poměr kratší a delší strany není větší než 1 : 1,2; místa k sezení mohou být nad podběhy kol.
  97. 97) Podmínkou schválení je splnění požadavků Předpisu EHK č. 26. Prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  98. 98) Tento požadavek se ověřuje podle návrhu Předpisu EHK, obsaženého v dokumentu W/TRANS/WP 29/372 a W/TRANS/WP 29/411; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  99. 99) Podmínkou schválení je splnění požadavků návrhu Předpisu EHK, obsaženého v dokumentu W/TRANS/WP 29/359; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  100. 100) Buď vhodným konstrukčním tvarováním motorového prostoru nebo umožněním odtoku oleje i paliva výpustnými otvory, drážkami apod.
  101. 101) Je nutno užít fyziologicky nejvhodnějších tvarů sedadel, stavitelných do nejvýhodnějších poloh se samočinným zajišťováním jednotlivých poloh.
  102. 102) Kontrolují se vzdálenosti, úhly tělesných segmentů a H-bod třírozměrnou figurínou se určuje podle poznámky 76. Základní poloha sedadla zatíženého touto figurínou se nemusí shodovat s polohou uvedenou v § 26, kde jde vždy o krajní zadní polohu sedadla. Pro účely uvedené v tomto odstavci se sedadlo s figurínou ustavuje tak, aby stehenní část figuríny pokud možno plně zatěžovala sedák sedadla a pata pravé nohy se dotýkala pedálu akcelerátoru v klidové poloze, avšak s bércem svírala úhel větší než 70°. Sklon opěradla se nastaví v rozmezí základního úhlu uvedeného v odstavci 3.
  103. 103) Podmínkou schválení je splnění požadavků Předpisu EHK č. 17; zkoušky sklopných sedadel a sklopných opěradel se provádějí podle SAE Recomended Practice J 879 b. Prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV. Tyto podmínky se aplikují i na sedadla ostatních automobilů.
  104. 104) Viz poznámku 76.
  105. 105) Svislá rovina souměrnosti řidičova sedadla nesmí ležet ve vzdálenosti větší než 30 mm od středu volantu.
  106. 106) Loketní kloub (C) pro tento účel se uvažuje ve vzdálenosti 175 mm od H-bodu na průmětu spojnice HE (kyčelní-ramenní kloub), viz poznámku 76.
  107. 107) Pro účely kontroly tohoto ustanovení se počítá podle ČSN 30 0725 s díly stavitelných tělesných segmentů na třírozměrných figurínách.
  108. 108) Obdobným způsobem se kontroluje vzájemná poloha mezi zatíženým sedadlem řidiče a nášlapnými plochami ostatních pedálů.
  109. 109) Kontrola tohoto ustanovení se provádí v poloze sedadla odpovídající figuríně 50% velikostní skupiny.
  110. 110) Viz poznámku 93.
  111. 111) Schválení podléhají hlavové opěrky, které jsou buď dodávány spolu s vozidly jako součást sedadel, nebo do obchodní sítě jako volné doplňkové vybavení sedadel. Podmínkou schválení je splnění požadavků Předpisu EHK č. 25. Prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  112. 112) Pro zvláštní motorová vozidla uvedená v části třetí platí technické a hygienické předpisy: ČSN 47 0002, ČSN 27 0140, ČSN 27 7010;
    Směrnice o ochraně zdraví před nepříznivým působením mechanického kmitání a chvění (vibrací) č. 33, sv. 29/1967
  113. 113) Pohyblivými orgány se rozumějí např. pedály, sloupek řízení, páka řazení, páka parkovacích brzd apod.
  114. 114) Zde je míněna šířka nástupního prostoru; tato šířka se měří ve výši ramen sedícího řidiče na úrovni E-bodu (ramenního kloubu) při střední poloze výškového nastavení sedadla; viz poznámku 91.
  115. 115) Pro zvláštní motorová vozidla uvedená v části třetí platí technické předpisy ČSN 47 0002, ČSN 27 0140, ČSN 27 7010.
  116. 116) Zkoušky dveřních závěsů a závěrů se provádějí podle Předpisu EHK č. 11. Prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  117. 117) Jedny z těchto dveří mohou být řešeny jako nouzový východ.
  118. 118) Uzamčení se provádí klíčem, který se ze zámku vyjímá; zajištění se provádí bez použití klíče nebo jakékoli jiné pomůcky.
  119. 119) Náboje kol a ráfky kol nejsou zařízením pro nastupování a vystupování.
  120. 120) Ustanovení tohoto paragrafu se vztahují i na palivové nádrže nezávislých topení.
  121. 121) Ověření těchto požadavků se provádí podle návrhu Předpisu EHK, obsaženého v dokumentu W/TRANS/WP 29/373/Rev 1; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  122. 122) V tomto případě se doporučuje výrobcům nebo držitelům vozidel s takto uspořádaným výfukovým systémem opatřit jej v nejnižším místě zařízením pro vypouštění kondenzátů. Toto zařízení nesmí být ovladatelné z místa řidiče.
  123. 123) Podmínkou schválení je splnění požadavků Předpisu EHK č. 24; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  124. 124) Kouřivost vozidel s naftovými motory se měří opacimetry, tj. přístroji určenými ke kontinuálnímu měření součinitelů absorpce světla výfukovými plyny vypouštěnými vozidly. Stupně kouřivosti odpovídají lineárním stupňům pohltivosti světla emitovaným kouřem podle Předpisu EHK č. 24 (ČSN 30 0531).
  125. 125) Podmínkou schválení je splnění požadavků Předpisu EHK č. 15; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  126. 126) Požadavky jsou podrobněji specifikovány v Předpise EHK č. 15.
  127. 127) Podmínkou schválení je splnění požadavků Předpisu EHK č. 9; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  128. 128) ČSN 30 0513.
  129. 129) ČSN 30 4002.
  130. 130) Podmínkou schválení je splnění
    a) z hlediska provedení podmínek ČSN 4451, resp. 30 4452; u vozidel s napětím v síti 24 V, určených pro mezinárodní dopravu nákladů a osob, podmínek návrhu Předpisu EHK obsaženého v dokumentu W/TRANS/WP 29/307, resp. SAE J 560 nebo SMMT No 107; prováděním homologačních zkoušek je pověřen EZÚ,
    b) z hlediska umístění na vozidle podmínek ČSN 30 4450, u vozidel s napětím v síti 24 V podmínek návrhu Předpisu EHK uvedeného pod písmenem a); prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  131. 131) Za jedno světlo, v případě použití dvou nebo více světelných zařízení stejného druhu nebo účelu a stejné barvy umístěných vzájemně blízko sebe, se považuje takový systém, u něhož teoretický průmět činných svítících ploch na svislou rovinu, kolmou k podélné svislé rovině souměrnosti vozidla bezprostředně u zařízení, není celkově menší než polovina plochy nejmenšího pravoúhelníka, opsaného uvažovaným průmětům svítících ploch.
  132. 132) Podmínkou schválení je splnění požadavků ČSN 30 4303, ČSN 30 4305 a ČSN 19 1971 a Předpisů EHK č. 1 až 8, 19, 20 a 23. Světelná zařízení schválená podle Předpisů EHK musí být označena písmenem E; prováděním homologačních zkoušek je pověřen EZÚ.
  133. 133) Jsou-li světelná zařízení opatřena slovními (např. TOP, OBEN) nebo symbolovými označeními (šipkami), musí jejich umístění těmto označením odpovídat.
  134. 134) Toto ustanovení nebrání použití automatické nebo ruční regulace seřízení světlometu ve vztahu k zatížení vozidla a použití světlometů pohyblivých v závislosti na řízení vozidel, jestliže zkouškami je prokázána její spolehlivost.
  135. 135) ČSN 30 4302.
  136. 136) Doporučuje se však, pokud je to technicky možné, dodržet výšku do 900 mm jako optimální.
  137. 137) V tomto případě se otevřenou budkou řidiče rozumí takové pracovní místo řidiče, z něhož je řidiči zajištěna viditelnost rovnocenná viditelnosti řidiče motocyklu.
  138. 138) Ověřování vlastností těchto světel se provádí podle ČSN 30 4303, respektive AJN 5010.
  139. 139) Ověření těchto požadavků se provádí podle ČSN 30 4305, resp. AJN 5010.
  140. 140) Ověření těchto požadavků se provádí za podmínek stanovených ČSN 30 4305, resp. AJN 5010.
  141. 141) Ověření těchto požadavků se provádí podle ČSN 30 4305, resp. AJN 5010.
  142. 142) Boční svítilnu kategorie 5 lze nahradit svítilnou kategorie 3 nebo 4.
  143. 143) Výška nad povrchem vozovky se měří u nejnižší přípustné výšky k nejnižšímu bodu činné plochy odrazky, u nejvyšší přípustné výšky k nejvyššímu bodu činné plochy odrazky.
  144. 144) Za pohyblivý závěs se nepovažují např. dostatečně tuhé pryžové závěsy, které jsou pro daný účel speciálně určeny, nebo šlapátka jízdních kol.
  145. 145) Podmínkou schválení je splnění požadavků Předpisu EHK č. 3; tento Předpis obsahuje specifikaci odrazek podle tříd; prováděním homologačních zkoušek je pověřen EZÚ.
  146. 146) Ověření svítivosti provádí EZÚ podle Předpisu EHK č. 23.
  147. 147) Doporučuje se však, pokud je to technicky možné, dodržet výšku do 800 mm jako optimální.
  148. 148) Podmínkou schválení je splnění požadavků Předpisu EHK č. 19; prováděním homologačních zkoušek je pověřen EZÚ.
  149. 149) Speciálními automobily vykonávajícími práci za jízdy se rozumějí např. zametací, kropicí, posypové apod. automobily, odklizová vozidla havarijní služby, automobily s montážními plošinami pro opravu vrchních tramvajových, trolejbusových apod. vedení, automobily silniční služby se sněhovými pluhy a radlicemi, tažené silniční grejdry, pojízdné stroje pro horizontální značení silnic, silniční válce pracující na neuzavřených veřejných pozemních komunikacích.
  150. 150) § 13 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 136/1961 Sb.
  151. 151) Pro zkušební účely, respektive pro schvalování způsobilosti těchto zařízení platí
    - kmitočet přerušování je počet záblesků za jednu minutu,
    - trvání světelného záblesku (t) je doba, při které svítivost záblesku je větší než 0,1 nejvyšší hodnoty svítivosti,
    - svítivost světelného záblesku Iz je měřítkem pro výraznost a účinnost výstražného přerušovaného světla; je dána jako součin časové střední hodnoty svítivosti (I) ve směru pozorování a součinitele K, který závisí na trvání světelného záblesku podle vzorce (t v sekundách), tj. I% = K . I,
    - měření se provádí ze vzdálenosti nejméně 20 m.
  152. 152) ČSN 30 0512.
  153. 153) Pro schvalování stěračů z hlediska výhledu viz poznámku 75. Zkoušení stěračů z hlediska stíravosti a životnosti se provádí podle schválené metodiky ÚVMV, který je pověřen prováděním zkoušek.
  154. 154) Za 1 cykl se považuje dvojité setření skla (vychýlení stírátka z jedné krajní polohy do druhé a zpět).
  155. 155) Vztažná plocha se zjišťuje podle poznámky 77.
  156. 156) Přezkoušením tohoto zařízení je pověřen ÚVMV.
  157. 157) § 9 a 19 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, § 8 vyhlášky č. 111/1964 Sb., kterou se provádí zákon o telekomunikacích, ČSN 34 2875 a ČSN 34 2876.
  158. 158) Schválení se uděluje na základě zkoušek podle Předpisu EHK č. 10; jejich prováděním je pověřen ÚVMV.
  159. 159) Zkoušení se provádí podle schválené metodiky ÚVMV, který je pověřen prováděním zkoušek.
  160. 160) Bezpečnostní skla jsou obecně zasklívací dílce z vrstveného a tvrzeného skla i z plastického materiálu.
    Vrstvené sklo je zasklívací materiál ze dvou nebo více vrstev skla spojených jednou nebo více mezivrstvami z plastické hmoty (např. polyvinylbutyralu).
    Tvrzené sklo je homogenní zasklívací materiál zvlášť zpracovaný tak, že je vysoce odolný vůči nárazu deformovatelného předmětu a po nárazu se charakteristicky rozpadne v nesčetné malé úlomky.
    Plastickým materiálem zasklení je míněno např. akrylické sklo nebo jiné rovnocenné materiály.
  161. 161) Toto ustanovení nebrání používání skel fototropických, determálních a antireflexních, s vnitřními topnými vložkami apod.
  162. 162) Současně se doporučuje, aby uchycení clon umožňovalo prostorové nastavení.
  163. 163) K ověření tohoto požadavku se použije sférického modelu hlavy o průměru 165 mm.
  164. 164) Bezprůvanovým pohybem vzduchu se rozumí proudění vzduchu o střední rychlosti v prostoru hlav cestujících nejvýše 0,5 m/s; tato rychlost může být vyšší, je-li možno proudění vzduchu regulovat co do množství a směru.
  165. 165) Rozumějí se dva stupně jiné než stupeň, kdy je systém mimo činnost.
  166. 166) Viz pozn. 21.
  167. 167) ČSN 47 0002.