účinné od 1. 8. 199590
účinné od 1. 8. 1995ZÁKON
účinné od 1. 8. 1995ze dne 19. dubna 1995
účinné od 1. 8. 1995o jednacím řádu Poslanecké sněmovny
účinné od 1. 8. 1995Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
účinné od 1. 8. 1995(1) Jednací řád Poslanecké sněmovny upravuje zásady jednání Poslanecké sněmovny (dále jen „Sněmovna“), jejích orgánů a funkcionářů, zásady jednání společné schůze komor Parlamentu, styky Sněmovny navenek, postavení poslanců, orgánů a funkcionářů Sněmovny.
účinné od 1. 8. 1995(2) Sněmovna upravuje v rámci tohoto zákona usnesením své vnitřní poměry a podrobnější pravidla jednání Sněmovny a jejích orgánů.
účinné od 1. 8. 1995Mandát poslance vzniká zvolením. Náhradník1) nabývá mandát poslance, za nějž náhradník nastupuje, okamžikem zániku mandátu tohoto poslance [§ 6 písm. a), c), d) a f)].
účinné od 1. 8. 1995Prohlášením učiněným osobně na schůzi Sněmovny se může poslanec svého mandátu vzdát. Brání-li účasti poslance na schůzi Sněmovny závažné okolnosti, může tak učinit též prohlášením sepsaným formou notářského zápisu, které se doručí předsedovi Sněmovny a nesmí být starší než jeden měsíc.
účinné od 1. 8. 1995Poslanec skládá na první schůzi Sněmovny, které se zúčastní, slib předepsaný Ústavou. Učiní tak pronesením slova „slibuji“ a podáním ruky tomu, do jehož rukou slib skládá. Předsedající dá před tím znění slibu přečíst. Složení slibu stvrdí poslanec svým podpisem.
účinné od 1. 8. 1995(1) Poslanec obdrží průkaz opatřený fotografií, razítkem Sněmovny a podpisem předsedy Sněmovny.
účinné od 1. 8. 1995(2) Průkaz ověřuje, že jeho držitel je členem Sněmovny, má práva a povinnosti poslance a slouží rovněž jako osobní průkaz poslance potvrzující jeho totožnost.
účinné od 1. 8. 1995Mandát poslance zaniká
účinné od 1. 8. 1995Začal-li poslanec vykonávat funkci, která je ze zákona s výkonem mandátu poslance neslučitelná, oznámí to neprodleně předsedovi Sněmovny.
účinné od 1. 8. 1995V pochybnostech o ztrátě volitelnosti a v pochybnostech o neslučitelnosti funkce s výkonem funkce poslance se postupuje podle zvláštního zákona.2)
účinné od 1. 8. 1995(1) Poslanec se účastní jednání Sněmovny a jejích orgánů, do nichž byl zvolen nebo ustanoven.
účinné od 1. 8. 1995(2) Po zahájení schůze Sněmovny nebo jejího orgánu oznámí předsedající jména poslanců, kteří požádali o omluvení neúčasti na jednání.
účinné od 1. 8. 1995(3) Nemůže-li se poslanec zúčastnit jednání Sněmovny nebo jejího orgánu, omluví se předsedovi toho orgánu, o jehož jednání jde.
účinné od 1. 8. 1995(4) Poslanec se omluví tak, aby byl podle povahy věci o omluvě zpraven předseda Sněmovny nebo předseda toho orgánu, o jehož jednání jde, pokud možno před počátkem jednání, na které se omlouvá.
účinné od 1. 8. 1995(5) Evidenci účasti poslance na schůzi Sněmovny a na schůzích jejích orgánů, včetně důvodů neúčasti, pokud je poslanec uvede, vede předseda Sněmovny nebo předseda příslušného orgánu.
účinné od 1. 8. 1995(1) Zveřejnění projevů poslanců pronesených ve Sněmovně a v jejích orgánech nepodléhá žádným omezením, nejde-li o neveřejné schůze nebo jejich neveřejné části.
účinné od 1. 8. 1995(2) Delegace vyslaná shromážděním k předání petice3) do budovy Sněmovny nebo tam, kde Sněmovna a její orgány jednají, může mít nejvýše pět členů.
účinné od 1. 8. 1995(1) Poslanec je oprávněn požadovat od členů vlády a vedoucích správních úřadů informace a vysvětlení potřebná pro výkon jeho funkce.
účinné od 1. 8. 1995(2) Informace a vysvětlení jsou členové vlády a vedoucí správních úřadů povinni poskytnout poslanci do 30 dnů, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.4)
účinné od 1. 8. 1995(1) Žádost příslušného orgánu o vyslovení souhlasu Sněmovny k trestnímu stíhání poslance, jakož i oznámení o zadržení poslance při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté, musí obsahovat zejména vymezení skutku, o který jde, a jeho předpokládanou právní kvalifikaci.
účinné od 1. 8. 1995(2) Předseda Sněmovny neprodleně rozhodne, zda vysloví souhlas s odevzdáním zadrženého poslance soudu, a svoje stanovisko sdělí bez odkladu příslušnému orgánu. Současně postoupí žádost nebo oznámení podle předchozího odstavce mandátovému a imunitnímu výboru k projednání a podání zprávy s návrhem Sněmovně. O takové žádosti nebo oznámení rozhodne Sněmovna na své první následující schůzi usnesením, které zašle příslušnému orgánu do pěti dnů od jeho přijetí.
účinné od 1. 8. 1995(1) Disciplinární řízení se zavede proti poslanci, který se svým projevem učiněným ve Sněmovně nebo v Senátu nebo v jejich orgánech dopustí jednání, pro které by mohl být jinak trestně stíhán.
účinné od 1. 8. 1995(2) Disciplinární řízení lze zavést proti poslanci, který svým projevem učiněným ve Sněmovně nebo v Senátu nebo v jejich orgánech urazí poslance, senátora, ústavního soudce nebo jinou osobu, která má oprávnění zúčastnit se schůze Sněmovny a jejích orgánů ze zákona.
účinné od 1. 8. 1995(3) Disciplinární řízení se zavede také proti poslanci, který se dopustí přestupku, za který podléhá disciplinární pravomoci Sněmovny.
účinné od 1. 8. 1995(4) Mandátový a imunitní výbor zahájí řízení za disciplinární provinění uvedené v odstavci 2 na návrh uraženého a za disciplinární provinění uvedená v odstavcích 1 a 3 na návrh předsedy Sněmovny nebo z vlastního podnětu.
účinné od 1. 8. 1995(1) Mandátový a imunitní výbor provede v rámci disciplinárního řízení nutná šetření a poslanci, proti němuž se disciplinární řízení vede, poskytne možnost, aby se vyjádřil a obhájil. Po provedeném šetření rozhodne o uložení disciplinárního opatření nebo řízení zastaví.
účinné od 1. 8. 1995(2) U přestupků, které lze projednat jen na návrh, zjistí mandátový a imunitní výbor před zahájením disciplinárního řízení, zda byl návrh podán oprávněnou osobou a zda byly dodrženy i další podmínky stanovené zvláštním zákonem.5)
účinné od 1. 8. 1995(3) Poslanec má právo být zastupován při disciplinárním řízení jiným poslancem nebo advokátem.
účinné od 1. 8. 1995(4) O námitce podjatosti rozhodne organizační výbor, který může přikázat věc jinému výboru.
účinné od 1. 8. 1995(5) Z jednání výboru, který vede disciplinární řízení, jsou vyloučeni jeho členové, jichž se disciplinární řízení týká.
účinné od 1. 8. 1995(1) Za disciplinární provinění podle § 13 odst. 1 a 2 lze poslanci uložit povinnost omluvit se za nevhodný výrok ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem nebo uložit pokutu až do výše jednoho měsíčního platu poslance.
účinné od 1. 8. 1995(2) Za přestupek podle § 13 odst. 3 lze poslanci uložit napomenutí nebo pokutu až do výše, kterou za přestupek stanoví zvláštní zákon.6)
účinné od 1. 8. 1995(3) Lhůta a způsob omluvy podle odstavce 1 se uvede ve výroku rozhodnutí, kterým se ukládá disciplinární opatření.
účinné od 1. 8. 1995(4) Disciplinární opatření lze poslanci uložit do jednoho roku ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění nebo přestupku došlo.
účinné od 1. 8. 1995(1) Proti rozhodnutí příslušného výboru v disciplinárním řízení má poslanec, proti němuž se disciplinární řízení vede, právo odvolat se ke Sněmovně do 15 dnů od doručení písemného rozhodnutí.
účinné od 1. 8. 1995(2) Sněmovna k odvolání poslance po rozpravě rozhodne, že disciplinární opatření potvrzuje, mění nebo zrušuje a řízení zastavuje, nebo zrušuje a věc vrací k dalšímu řízení.
účinné od 1. 8. 1995Jestliže se poslanec, kterému bylo uloženo disciplinární opatření omluvit se podle § 15 odst. 1, ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem neomluví, výbor, který disciplinární řízení vedl, rozhodne o vhodném způsobu uveřejnění disciplinárního rozhodnutí nebo poslanci uloží pokutu až do výše jeho jednoho měsíčního platu.
účinné od 1. 8. 1995Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.
účinné od 1. 8. 1995(1) Předsedající může za nepřístojné chování ve Sněmovně uložit poslanci pořádkové opatření, kterým je napomenutí, a za opakované nepřístojné chování vykázat poslance z jednacího sálu nejdéle do konce jednacího dne, v němž k vykázání došlo.
účinné od 1. 8. 1995(2) Proti rozhodnutí předsedajícího o uložení pořádkového opatření napomenutí nebo vykázání z jednacího sálu se může poslanec odvolat ke Sněmovně bezprostředně po jeho uložení. Sněmovna bez rozpravy rozhodnutí předsedajícího potvrdí nebo zruší. Rozhodnutí Sněmovny je konečné.
účinné od 1. 8. 1995(3) Vykázaný poslanec musí mít možnost účastnit se hlasování.
účinné od 1. 8. 1995Pořádkové pravomoci předsedajícího schůze Sněmovny podléhají vedle poslanců všichni další účastníci jednání Sněmovny a osoby, které jsou jednání Sněmovny přítomné v prostorách vyhrazených hostům, veřejnosti a zástupcům sdělovacích prostředků. Chovají-li se tyto osoby nepřístojně, může předsedající schůzi přerušit, rušitele pořádku nechat vyvést Parlamentní stráží a vyhrazená místa dát vyklidit.
účinné od 1. 8. 1995(1) Zasedání Sněmovny je stálé. Zasedání Sněmovny svolává prezident republiky, a to tak, aby bylo zahájeno nejpozději 30. den po dni voleb. Neučiní-li tak, sejde se Sněmovna 30. den po dni voleb. Na takovou okolnost upozorní poslance písemně vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny (dále jen „vedoucí Kanceláře“).
účinné od 1. 8. 1995(2) Zasedání Sněmovny může být jejím usnesením přerušeno. Celková doba, po kterou může být zasedání přerušeno, nesmí překročit 120 dnů v roce.
účinné od 1. 8. 1995(3) V době přerušení zasedání Sněmovny neběží lhůta uvedená v § 91 odst. 1 a 2 pro projednání návrhu zákona ve výborech a v § 103 odst. 2 o minimální době pro projednání přikázané kapitoly návrhu zákona o státním rozpočtu ve výboru.
účinné od 1. 8. 1995(4) Zasedání Sněmovny končí uplynutím jejího volebního období nebo jejím rozpuštěním.
účinné od 1. 8. 1995(1) Poslanci se sejdou po svém zvolení na ustavující schůzi Sněmovny.
účinné od 1. 8. 1995(2) Ustavující schůze Sněmovny se může sejít nejdříve jeden den po uplynutí předchozího volebního období Sněmovny.
účinné od 1. 8. 1995(3) Ustavující schůzi Sněmovny svolá bývalý předseda Sněmovny, je-li poslancem. Není-li bývalý předseda Sněmovny poslancem, svolá schůzi, za předpokladu, že je poslancem, nejstarší bývalý místopředseda Sněmovny, a není-li ani toho, nejstarší poslanec nově zvolené Sněmovny; pokud ten svolání ustavující schůze odmítne, svolá ji následující nejstarší poslanec.
účinné od 1. 8. 1995(4) Ustavující schůzi Sněmovny zahájí a až do zvolení nového předsedy Sněmovny ji řídí poslanec, který ji svolal.
účinné od 1. 8. 1995(1) Předsedající ustavující schůze Sněmovny složí slib poslance před shromážděním poslanců.
účinné od 1. 8. 1995(2) Ostatní poslanci složí slib do rukou předsedajícího ustavující schůze Sněmovny (§ 4).
účinné od 1. 8. 1995Předsedající ustavující schůze požádá Sněmovnu, aby vzala na vědomí ustavení volební komise pro volby konané na ustavující schůzi Sněmovny, která byla ustavena z návrhů poslaneckých klubů (§ 116 odst. 2). Dále dá stanovit počet členů a provést ustavení mandátového a imunitního výboru.
účinné od 1. 8. 1995Sněmovna zvolí svého předsedu.
účinné od 1. 8. 1995Předseda Sněmovny se ujme řízení schůze. Na návrh předsedy rozhodne Sněmovna o počtu místopředsedů a provede jejich volbu.
účinné od 1. 8. 1995Na návrh předsedy rozhodne Sněmovna o počtu ověřovatelů Sněmovny a rozhodne o návrhu na jejich nominaci.
účinné od 1. 8. 1995Sněmovna zřídí své výbory a stanoví počty jejich členů.
účinné od 1. 8. 1995(1) Předsedovi Sněmovny přísluší zejména
účinné od 1. 8. 1995(2) Předsedovi Sněmovny dále přísluší
účinné od 1. 8. 1995(3) Předseda Sněmovny plní i další úkoly stanovené zákonem nebo úkoly, jimiž ho Sněmovna pověří. Vykonává i jinou působnost v případech svěřených zákonem České národní rady do působnosti jejího předsednictva,7) nestanoví-li zákon jinak.
účinné od 1. 8. 1995(1) Místopředsedové Sněmovny zastupují předsedu Sněmovny na jeho pokyn nebo v určeném pořadí.
účinné od 1. 8. 1995(2) Při zastupování předsedy Sněmovny mají místopředsedové Sněmovny práva a povinnosti předsedy.
účinné od 1. 8. 1995(3) Místopředsedové se střídají v řízení schůze Sněmovny v pořadí dohodnutém s předsedou Sněmovny; nedojde-li k dohodě, určí pořadí předseda Sněmovny.
účinné od 1. 8. 1995Odvolat předsedu Sněmovny nebo místopředsedu Sněmovny lze jen na písemný návrh nejméně dvou pětin všech poslanců.
účinné od 1. 8. 1995Sněmovna zřizuje z poslanců mandátový a imunitní výbor, petiční výbor, rozpočtový výbor, organizační výbor a další výbory, na nichž se usnese.
účinné od 1. 8. 1995(1) Kromě členství ve výboru mandátovém a imunitním, petičním a organizačním může být poslanec členem nejvýše dvou dalších výborů.
účinné od 1. 8. 1995(2) Poslanec může být předsedou pouze jednoho výboru.
účinné od 1. 8. 1995(3) Poslanec, který je členem vlády, nemůže být členem výboru. Předseda a místopředsedové Sněmovny jsou členy jen organizačního výboru.
účinné od 1. 8. 1995(1) Výbory jsou ze své činnosti odpovědny Sněmovně.
účinné od 1. 8. 1995(2) Výbor projednává věci, které mu přikáže Sněmovna, a věci, na jejichž projednávání se usnese.
účinné od 1. 8. 1995(3) V době, kdy je zasedání Sněmovny přerušeno, výbory nejednají.
účinné od 1. 8. 1995(1) Ustavující schůze výborů svolává předseda Sněmovny. Výbor řídí předsedou Sněmovny pověřený člen výboru do doby, než je zvolený předseda výboru potvrzen Sněmovnou.
účinné od 1. 8. 1995(2) Výbor zvolí na ustavující schůzi předsedu. Pokud Sněmovna zvoleného předsedu nepotvrdí, požádá výbor, aby v určené lhůtě zvolil nového předsedu. Nezvolí-li výbor nového předsedu v určené lhůtě, nebo Sněmovna nového předsedu nepotvrdí, zvolí předsedu výboru Sněmovna.
účinné od 1. 8. 1995(3) Sněmovna může požádat výbor, aby do určené lhůty zvolil nového předsedu. Pokud tak výbor v určené lhůtě neučiní, nebo Sněmovna nového předsedu nepotvrdí, požádá Sněmovna výbor podruhé, aby jí předložil návrh na potvrzení nového předsedy. Pokud tak ani podruhé výbor v určené lhůtě neučiní nebo Sněmovna nového předsedu nepotvrdí, zvolí nového předsedu výboru Sněmovna.
účinné od 1. 8. 1995(4) Výbor může na písemný návrh dvou pětin svých členů zvolit nového předsedu. Volbu nelze uskutečnit dříve, než po uplynutí sedmi dnů po podání návrhu. Pokud Sněmovna nového předsedu nepotvrdí, zůstává ve funkci původní předseda.
účinné od 1. 8. 1995(5) Předseda výboru se ujímá své funkce po potvrzení volby Sněmovnou nebo po zvolení Sněmovnou. Potvrzením nebo zvolením nového předsedy Sněmovnou zaniká výkon funkce předcházejícího předsedy.
účinné od 1. 8. 1995(6) Výbor zvolí místopředsedy a ověřovatele výboru.
účinné od 1. 8. 1995(1) Schůze výboru svolává a řídí jeho předseda nebo jím pověřený místopředseda. Je-li předseda výboru nepřítomen, svolává a řídí schůze výboru některý z místopředsedů. Jsou-li předseda i místopředsedové nepřítomni, svolá a řídí schůzi výboru jeho člen, jehož tím výbor nebo předseda pověří.
účinné od 1. 8. 1995(2) Předseda je povinen svolat schůzi výboru, stanoví-li to Sněmovna nebo požádá-li o to předseda Sněmovny anebo alespoň dvě pětiny všech členů výboru. V takovém případě svolá schůzi výboru ve lhůtě stanovené Sněmovnou nebo do 15 dnů od žádosti předsedy Sněmovny anebo poslanců. V ostatních případech svolává schůze výboru na dny, které jsou určeny jako jednací dny výborů, pokud se výbor nadpoloviční většinou všech svých členů neusnese jinak.
účinné od 1. 8. 1995(3) Předseda výboru navrhuje pořad jednání výboru a dobu a způsob projednávání jeho jednotlivých bodů. Člen výboru může navrhnout doplnění nebo změnu pořadu jednání. Výbor rozhodne, na který jednací den a hodinu schůze výboru se vždy zařadí bod „Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru“.
účinné od 1. 8. 1995(4) Po schválení návrhu pořadu jednání výboru je pro přijetí návrhu na doplnění pořadu jednání a na změnu doby stanovené pro projednávání jeho jednotlivých bodů třeba, aby s ním vyslovily souhlas alespoň tři pětiny všech členů výboru. Pro přijetí návrhu na vypuštění schváleného bodu pořadu nebo jeho části stačí souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů výboru.
účinné od 1. 8. 1995Schůze výborů jsou veřejné, nestanoví-li tento zákon jinak nebo neusnese-li se výbor, že schůze nebo její část je neveřejná. Řízení v disciplinárních věcech je vždy neveřejné. Schůze výboru nebo její části, která byla prohlášena za neveřejnou, se mohou zúčastnit poslanci, prezident republiky, členové vlády a osoby, které se mohou zúčastnit schůze Sněmovny a jejích orgánů ze zákona; jiné osoby mohou být přítomny jen se souhlasem výboru.
účinné od 1. 8. 1995(1) Výbor je schopen se usnášet, je-li přítomna alespoň třetina všech jeho členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů výboru, pokud zákon nestanoví jinak.
účinné od 1. 8. 1995(2) Poslanci, kteří nejsou členy výboru, mají na schůzi výboru poradní hlas; mohou se k projednávané věci vyjádřit a podávat k ní návrhy, nemohou však hlasovat.
účinné od 1. 8. 1995(1) Schůze výboru se účastní poslanci, kteří jsou členy výboru. Mohou se jí zúčastnit prezident republiky, členové vlády a osoby, které mají oprávnění zúčastnit se schůzí Sněmovny a jejích orgánů ze zákona; může jí být přítomen vedoucí Kanceláře a jím určení zaměstnanci Kanceláře Poslanecké sněmovny (dále jen „Kancelář sněmovny“).
účinné od 1. 8. 1995(2) Člen vlády a vedoucí jiného ústředního správního úřadu je povinen dostavit se osobně na schůzi výboru, jestliže o to výbor požádá, a podat požadované informace a vysvětlení, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.4)
účinné od 1. 8. 1995(3) Člen vlády se může dát na schůzi výboru zastoupit jiným členem vlády nebo svým náměstkem, pokud výbor netrvá na jeho osobní účasti.
účinné od 1. 8. 1995(4) Člen vlády, popřípadě ten, kdo ho zastupuje, a vedoucí ústředního správního úřadu si mohou na schůzi výboru přibrat odborníky.
účinné od 1. 8. 1995(5) Předsedající může na schůzi výboru udělit se souhlasem výboru slovo i jiným osobám.
účinné od 1. 8. 1995(1) Pro projednání věci ve výboru určí předseda z členů výboru zpravodaje, který podá o této věci výboru zprávu.
účinné od 1. 8. 1995(2) Menšina výboru, kterou tvoří alespoň jedna pětina všech členů výboru, může určit pro jednání výboru svého zpravodaje, který podá výboru oponentní zprávu menšiny výboru (dále jen „oponentní zpráva“); takovou zprávu může menšina výboru předložit Sněmovně.
účinné od 1. 8. 1995(1) Výbor přijímá o výsledcích svých jednání usnesení. Určený zpravodaj nebo zpravodajové se na vypracování usnesení podílejí. Usnesení podepisuje předseda, určený zpravodaj výboru a ověřovatel výboru.
účinné od 1. 8. 1995(2) Výbor předloží usnesení podle povahy věci Sněmovně nebo je může zaslat příslušnému členu vlády anebo vedoucímu jiného ústředního správního úřadu. Člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, jemuž bylo usnesení výboru podle předchozí věty zasláno, je povinen do 30 dnů, pokud výbor nestanovil delší lhůtu, sdělit výboru informace a vysvětlení, která jsou usnesením žádána, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.4)
účinné od 1. 8. 1995(1) Výbory mohou konat společné schůze, určovat společného zpravodaje a přijímat společná usnesení. Hlasují však vždy odděleně.
účinné od 1. 8. 1995(2) Nedohodnou-li se výbory na společném usnesení, přijme každý výbor usnesení vlastní.
účinné od 1. 8. 1995(1) O schůzi výboru se pořizuje zápis, v němž se uvede pořad schůze, kdo schůzi řídil, jaké návrhy byly podány, pokud na tom poslanec předkládající návrh trvá, kteří řečníci vystoupili v rozpravě, jmenovitý seznam poslanců hlasujících o usneseních k jednotlivému bodu pořadu a informace o výsledku hlasování. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených písemných pozměňovacích návrhů a návrhů nové předlohy, přijatých usnesení, prohlášení a jiných dokumentů, které byly předmětem jednání.
účinné od 1. 8. 1995(2) Zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje předseda výboru nejpozději do sedmi dnů od skončení schůze. Námitky proti takto schválenému zápisu lze uplatnit na nejbližší schůzi výboru, který o nich rozhodne. Schválený zápis spolu s usnesením o námitkách podaných proti němu se odevzdá k uložení společně s přílohami nejpozději do dvou měsíců od skončení schůze. Jde-li o společnou schůzi několika výborů, podepisují zápis předsedové a ověřovatelé zúčastněných výborů.
účinné od 1. 8. 1995(3) Ze schůze výboru se pořizuje zvukový záznam, který se uchová po dobu šesti měsíců. Výbor se může usnést na delší době jeho uchování. Ve zvláštních případech se výbor může usnést, že se zvukový záznam nepořizuje. Zdůvodnění tohoto usnesení musí být součástí zápisu o schůzi výboru.
účinné od 1. 8. 1995(4) Usnese-li se na tom výbor, pořizuje se ze schůze výboru těsnopisecký záznam a jeho přepis.
účinné od 1. 8. 1995(1) Každý výbor může zřídit pro řešení určité otázky nebo souboru otázek podvýbor. Členem podvýboru může být jen poslanec.
účinné od 1. 8. 1995(2) Podvýbor předkládá výsledky svých jednání výboru, který jej zřídil.
účinné od 1. 8. 1995(3) Pro činnost a jednání podvýboru platí přiměřeně ustanovení o činnosti a jednání výboru. Jednání podvýboru je neveřejné, pokud se podvýbor neusnese jinak.
účinné od 1. 8. 1995(1) Mandátový a imunitní výbor zejména
účinné od 1. 8. 1995(2) Jednání mandátového a imunitního výboru je vždy neveřejné. Mohou se jej zúčastnit jen jeho členové a další osoby, u kterých to stanoví Ústava. Jiné osoby se mohou zúčastnit jednání mandátového a imunitního výboru jen s jeho souhlasem.
účinné od 1. 8. 1995(1) Organizační výbor tvoří jeho předseda, kterým je předseda Sněmovny, místopředsedové výboru, kterými jsou místopředsedové Sněmovny a další členové výboru navržení poslaneckými kluby a ustavení podle zásady poměrného zastoupení.
účinné od 1. 8. 1995(2) Organizační výbor může zvolit ze svých členů další dva místopředsedy výboru.
účinné od 1. 8. 1995(3) Jednání organizačního výboru je neveřejné, pokud se výbor neusnese jinak.
účinné od 1. 8. 1995(4) Organizační výbor organizuje a koordinuje práci orgánů Sněmovny v rozsahu stanoveném tímto zákonem a usneseními Sněmovny. Při plnění těchto úkolů mu přísluší zejména
účinné od 1. 8. 1995(1) Sněmovna může ze svých poslanců a dalších osob, které nejsou poslanci, zřizovat stálé nebo dočasné komise a stanovit jim v rámci své působnosti úkoly. Předsedou komise je vždy poslanec, kterého volí Sněmovna. Poslanec, který je členem vlády, nemůže být členem komise.
účinné od 1. 8. 1995(2) Pro činnost a jednání komisí se užije přiměřeně ustanovení o činnosti a jednání výborů.
účinné od 1. 8. 1995(1) Na návrh nejméně jedné pětiny všech poslanců může Sněmovna zřídit pro vyšetření věci veřejného zájmu vyšetřovací komisi. Předsedu a členy vyšetřovací komise, kterými mohou být jen poslanci, volí Sněmovna. Poslanec, který je členem vlády, nemůže být členem vyšetřovací komise.
účinné od 1. 8. 1995(2) Usnesení Sněmovny, kterým se zřizuje vyšetřovací komise, obsahuje přesné určení věci, která má být vyšetřena, a lhůtu, ve které vyšetřovací komise předloží svá zjištění s návrhem Sněmovně. O návrhu rozhodne Sněmovna usnesením.
účinné od 1. 8. 1995(3) Jednací řád vyšetřovací komise je přílohou č. 1 tohoto zákona.
účinné od 1. 8. 1995(4) K objasnění důležitých skutečností může vyšetřovací komise opatřovat potřebné podklady, vyžadovat nezbytná vysvětlení a vyslýchat svědky a podle povahy věci přibrat znalce a tlumočníka. Podrobnosti o povinnosti svědčit, vydat věc, o předvolání a předvedení, zákazu výslechu, práva odepřít výpověď, o nároku na svědečné, jakož i o přibrání znalce nebo tlumočníka a o jejich právech a povinnostech stanoví jednací řád vyšetřovací komise.
účinné od 1. 8. 1995(5) Vyšetřovací komise může pro provedení jednotlivých úkonů uvedených v odstavci 4 a pro dokumentaci své činnosti přibrat potřebný počet odborných pracovníků, zejména vyšetřovatelů a administrativně technických pracovníků, kteří svou činnost vykonávají na základě pověření vyšetřovací komise a jsou vázáni jen jejími pokyny.
účinné od 1. 8. 1995(6) Jednání vyšetřovací komise je neveřejné a mohou se jej zúčastnit jen její členové. Jiné osoby se mohou zúčastnit nebo být přítomny jednání vyšetřovací komise jen s jejím souhlasem, nebo stanoví-li tak zákon.
účinné od 1. 8. 1995(7) Členové vyšetřovací komise a další osoby, které se zúčastní nebo jsou přítomny jednání vyšetřovací komise, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při jednání dozvědí; zbaveni této povinnosti mohou být jen usnesením Sněmovny.
účinné od 1. 8. 1995(8) Nasvědčují-li skutečnosti zjištěné vyšetřovací komisí, že byl spáchán trestný čin, může vyšetřovací komise oznámit takovou skutečnost orgánům činným v trestním řízení.
účinné od 1. 8. 1995(9) Pro činnost a jednání vyšetřovací komise se užije přiměřeně ustanovení o činnosti a jednání výboru, pokud jednací řád vyšetřovací komise nestanoví jinak.
účinné od 1. 8. 1995Náhradu nutných nákladů spojených s účastí na jednání vyšetřovací komise a náhradu ušlého výdělku osobám přizvaným k jejímu jednání určí předseda vyšetřovací komise. Nárok na náhradu zaniká, neuplatní-li ho oprávněná osoba u komise do tří dnů po její účasti na jednání komise nebo poté, co jí bylo sděleno, že k jednání nedojde; na to musí být oprávněná osoba upozorněna.