Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny

účinné od 1. 8. 1995Obecné ustanovení

účinné od 1. 8. 1995(1) Vyšetřovací komise (dále jen „komise“) se skládá z předsedy, místopředsedy, ověřovatelů a z dalších členů.

účinné od 1. 8. 1995(2) Místopředsedu a dva ověřovatele komise volí a odvolává komise.

účinné od 1. 8. 1995(3) Ke zvolení nebo odvolání místopředsedy a ověřovatelů komise je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů komise.

účinné od 1. 8. 1995(4) Členství v komisi je nezastupitelné.

účinné od 1. 8. 1995(5) Úkoly organizační a administrativní povahy zabezpečuje pro komisi tajemník, který není členem komise; tajemníka komise ustanovuje do funkce a odvolává z ní předseda komise po projednání s vedoucím Kanceláře Poslanecké sněmovny.

účinné od 1. 8. 1995Předseda komise

účinné od 1. 8. 1995(1) Předseda komise zejména

1. účinné od 1. 8. 1995a) svolává, zahajuje, řídí a ukončuje schůze komise,
2. účinné od 1. 8. 1995b) navrhuje pořad schůze komise,
3. účinné od 1. 8. 1995c) organizuje činnost komise,
4. účinné od 1. 8. 1995d) odpovídá za činnost komise Poslanecké sněmovně (dále jen „Sněmovna“),
5. účinné od 1. 8. 1995e) zastupuje komisi navenek,
6. účinné od 1. 8. 1995f) plní další úkoly, jimiž ho komise pověří.

účinné od 1. 8. 1995(2) Předseda komise je povinen svolat schůzi komise, požádá-li o to předseda Sněmovny nebo alespoň dvě pětiny všech členů komise. V takovém případě svolá schůzi komise do 15 dnů od doručení žádosti. Žádost musí obsahovat návrh pořadu jednání komise.

účinné od 1. 8. 1995Místopředseda komise

účinné od 1. 8. 1995Předsedu komise zastupuje místopředseda komise. Při zastupování má místopředseda komise práva a povinnosti předsedy komise s výjimkou věcí, které si předseda komise vyhradí.

účinné od 1. 8. 1995Tajemník komise

účinné od 1. 8. 1995Tajemník komise zejména

1. účinné od 1. 8. 1995a) organizačně zajišťuje činnost komise, zejména přípravu a průběh jejích schůzí,
2. účinné od 1. 8. 1995b) odpovídá za zpracování a rozeslání zápisu ze schůze komise všem členům komise,
3. účinné od 1. 8. 1995c) zajišťuje evidenci opatření a úkolů, které vyplynuly ze schůze komise, a podle pokynů předsedy komise informuje komisi o jejich plnění,
4. účinné od 1. 8. 1995d) zajišťuje styk komise s Kanceláří Poslanecké sněmovny.

účinné od 1. 8. 1995Základní zásady jednání komise

účinné od 1. 8. 1995(1) Jsou-li předseda i místopředseda komise nepřítomni, svolává, zahajuje, řídí a ukončuje schůze komise její člen, jehož tím komise nebo její předseda pověří.

účinné od 1. 8. 1995(2) Jednání komise je neveřejné a účastní se jej jen její členové. Jiné osoby, zejména ty, jejichž jednání komise vyšetřuje, svědci, znalci, tlumočníci, jakož i další odborní a administrativně techničtí zaměstnanci se účastní nebo jsou přítomni jednání komise jen s jejím souhlasem, nebo stanoví-li tak zákon.

účinné od 1. 8. 1995(3) Komise urychleně projedná věc, která má být vyšetřena, a svá zjištění předloží s návrhem Sněmovně.

účinné od 1. 8. 1995(4) O svolání schůze komise musí být její členové vyrozuměni nejméně tři dny předem.

účinné od 1. 8. 1995(5) Komise postupuje při vyšetřování tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci, z něhož by mohla při rozhodování vycházet. Komise zjišťuje se stejnou pečlivostí všechny okolnosti vyšetřované věci a k jejímu objasnění provádí důkazy z vlastního i jiného podnětu.

účinné od 1. 8. 1995(6) Členové komise hodnotí důkazy týkající se vyšetřované věci podle svého vnitřního přesvědčení, založeného na pečlivém zvážení všech okolností, a to jednotlivě i v jejich souhrnu.

účinné od 1. 8. 1995(7) Výpověď osoby, jejíž jednání je předmětem vyšetřování, nezbavuje komisi povinnosti přezkoumat všechny okolnosti vyšetřované věci.

účinné od 1. 8. 1995(8) Jednání před komisí je ústní.

účinné od 1. 8. 1995(9) Komise při svém rozhodování přihlédne jen k důkazům, které byly před ní provedeny.

účinné od 1. 8. 1995(10) Komise poučí svědka, znalce, popřípadě jinou osobu v každém období vyšetřování o jejich právech a povinnostech; komise umožní uvedeným osobám uplatnění jejich práv.

účinné od 1. 8. 1995(11) Komise dbá, aby se osoby, které se účastní jejího jednání, zdržely všeho, co by mohlo narušit nebo znevážit průběh jednání.

účinné od 1. 8. 1995(12) Komise spolupracuje zejména s ministerstvy, s jinými správními úřady, se státními zastupitelstvími a se zastupitelstvy územních samosprávných celků.

účinné od 1. 8. 1995Poskytování informací

účinné od 1. 8. 1995(1) Komise informuje veřejnost o své činnosti zejména prostřednictvím sdělovacích prostředků. Přitom dbá, aby neohrožovala objasnění skutečností důležitých pro posouzení věci, která má být vyšetřena, a o osobách účastnících se vyšetřování neuveřejňovala údaje, které přímo nesouvisejí s vyšetřovanou věcí nebo které by jim mohly způsobit bezdůvodnou újmu.

účinné od 1. 8. 1995(2) Z důvodů uvedených v odstavci 1 může komise odepřít poskytnutí informací.

účinné od 1. 8. 1995(3) Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství ani státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti.

účinné od 1. 8. 1995Hlasování

účinné od 1. 8. 1995(1) Komise rozhoduje o každém návrhu hlasováním. Způsob hlasování navrhne předsedající schůze. Hlasuje se veřejně nebo tajně. Veřejně se hlasuje zpravidla zdvižením ruky. Tajně se hlasuje hlasovacími lístky.

účinné od 1. 8. 1995(2) Hlasování řídí předsedající schůze. Je povinen komisi upozornit, že bude přistoupeno k hlasování.

účinné od 1. 8. 1995(3) Komise je schopna se usnášet, je-li přítomna alespoň jedna třetina všech jejích členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů komise.

účinné od 1. 8. 1995(4) Předsedající vyhlásí výsledek hlasování tak, že sdělí počet přítomných členů komise, počet hlasů odevzdaných pro návrh a proti návrhu a ohlásí, zda byl návrh přijat.

účinné od 1. 8. 1995(5) Každý člen komise může vznést při hlasování nebo bezprostředně po něm námitku proti způsobu nebo výsledku hlasování. O takové námitce rozhodne komise bez rozpravy.

účinné od 1. 8. 1995(6) Vyhoví-li komise námitce proti výsledku hlasování, musí se hlasování opakovat.

účinné od 1. 8. 1995(7) Komise přijímá o výsledcích svých jednání usnesení, které podepisuje předseda a ověřovatel komise.

účinné od 1. 8. 1995(1) Členové komise mohou podávat k pořadu jednání nebo k projednávaným věcem návrhy, z nichž musí být zřejmé, co je jejich obsahem a na čem se má komise usnést. Předsedající může požádat člena komise, aby svůj návrh zpřesnil nebo ho předložil písemně.

účinné od 1. 8. 1995(2) Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět do doby, než se přikročí k hlasování o něm. Poté ho může vzít zpět jen se souhlasem komise.

účinné od 1. 8. 1995(1) Komise může v průběhu schůze hlasováním bez rozpravy přesunout nebo přeložit body pořadu, sloučit body pořadu nebo některý bod pořadu vypustit; obdobně může přerušit projednávání bodu pořadu a další jednání o něm odročit.

účinné od 1. 8. 1995(2) Schůze komise může být hlasováním bez rozpravy přerušena. Komise může současně určit, kdy bude schůze pokračovat.

účinné od 1. 8. 1995(1) Členové komise mají právo mluvit a předkládat návrhy ve svém mateřském jazyce.

účinné od 1. 8. 1995(2) Nemluví-li člen komise česky, tlumočí se jeho projev do českého jazyka, požádá-li o to alespoň jeden člen komise. Písemné návrhy předložené v jiném než českém jazyce se přeloží do českého jazyka. O přibrání tlumočníka rozhodne komise.

účinné od 1. 8. 1995(3) Nemluví-li jiný řečník česky, postupuje se obdobně podle odstavce 2.

účinné od 1. 8. 1995(4) O ustanovení tlumočníka, o způsobilosti k této funkci, o vyloučení z ní, o právu odepřít provedení tlumočnického úkonu, o slibu a o připomenutí povinností před provedením tlumočnického úkonu, jakož i o náhradě hotových výloh a odměně za tlumočnický úkon platí zvláštní předpisy.¹)

účinné od 1. 8. 1995Zápis o schůzi komise

účinné od 1. 8. 1995(1) O schůzi komise se pořizuje zápis a těsnopisecký nebo zvukový záznam.

účinné od 1. 8. 1995(2) V zápisu se uvede pořad schůze, kdo schůzi řídil, jaké návrhy byly podány, kteří řečníci vystoupili, a informace o výsledku hlasování. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených písemných návrhů, sepsaných protokolů, přijatých usnesení a prohlášení, popřípadě jiných dokumentů, které byly předmětem jednání.

účinné od 1. 8. 1995(3) Zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje předseda komise nejpozději do sedmi dnů od skončení schůze. Ověřený zápis se odevzdává společně s přílohami nejpozději do dvou měsíců od skončení schůze k uložení.

účinné od 1. 8. 1995(4) Do zápisu včetně jeho příloh, popřípadě do jiného záznamu mají právo nahlížet a činit si z nich výpisy a opisy jen členové komise. Komise může rozhodnout, že do zápisu včetně jeho příloh, popřípadě do jiného záznamu může nahlédnout a činit si z nich výpisy a opisy i jiná osoba.

účinné od 1. 8. 1995(5) O opravě a doplnění zápisu, popřípadě jiného záznamu a o námitkách proti těmto záznamům rozhoduje komise; její rozhodnutí je konečné.

účinné od 1. 8. 1995(6) Předseda komise je oprávněn opravit v zápisu, popřípadě v jiném záznamu písařské chyby nebo jiné zřejmé nesprávnosti. Oprava se provede tak, aby původní zápis zůstal čitelný. Opravu podepíše předseda a ověřovatel komise.

účinné od 1. 8. 1995Každý je povinen na předvolání komise se dostavit ke komisi a vypovídat jako svědek o tom, co je mu známo o věci, která má být vyšetřena, nebo o okolnostech důležitých pro vyšetření této věci.

účinné od 1. 8. 1995Svědci smí být dotazování i na skutečnosti tvořící předmět státního tajemství.²) Ustanovení zvláštního předpisu o povinnosti zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících státní tajemství a o zprošťování této mlčenlivosti³) se při výslechu svědka před vyšetřovací komisí neužije.

účinné od 1. 8. 1995Zákaz výslechu

účinné od 1. 8. 1995(1) Svědek nesmí být vyslýchán tehdy, jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže byl zproštěn této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.

účinné od 1. 8. 1995(2) Zákaz výslechu podle odstavce 1 se nevztahuje na svědeckou výpověď týkající se trestného činu, stran něhož má svědek oznamovací povinnost podle trestního zákona.

účinné od 1. 8. 1995Právo odepřít výpověď

účinné od 1. 8. 1995(1) Právo odepřít výpověď jako svědek ve věci osoby, jejíž jednání komise vyšetřuje, má příbuzný této osoby v pokolení přímém, její sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel a druh; jestliže je vyšetřovaných více a svědek je v uvedeném poměru jen k některému z nich, má právo odepřít výpověď stran jiných vyšetřovaných jen tehdy, nelze-li výpověď, která se jich týká, odloučit od výpovědi týkající se vyšetřovaného, k němuž je svědek v tomto poměru.

účinné od 1. 8. 1995(2) Svědek je oprávněn odepřít vypovídat, jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní.

účinné od 1. 8. 1995(3) Odepřít výpověď jako svědek nemůže však ten, kdo má stran trestného činu, jehož se svědecká výpověď týká, oznamovací povinnost podle trestního zákona.

účinné od 1. 8. 1995(1) Před výslechem svědka je třeba vždy zjistit jeho totožnost, jeho poměr k osobě, jejíž jednání komise vyšetřuje, poučit jej o právu odepřít výpověď, a je-li toho třeba, též o zákazu výslechu nebo o možnosti postupu přiměřeně podle § 55 odst. 2 trestního řádu, jakož i o tom, že je povinen vypovědět úplnou pravdu a nic nezamlčet. Dále musí být poučen o významu svědecké výpovědi z hlediska obecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi. Je-li jako svědek vyslýchána osoba mladší než patnáct let, je třeba ji poučit přiměřeně jejímu věku.

účinné od 1. 8. 1995(2) Na počátku výslechu musí být svědek dotázán na poměr k projednávané věci a k osobám, které se účastní jednání, a podle potřeby též na jiné okolnosti významné pro zjištění jeho hodnověrnosti. Svědkovi musí být dána možnost, aby souvisle vypověděl vše, co sám o věci ví a odkud se dozvěděl okolnosti, které uvádí.

účinné od 1. 8. 1995(3) Svědkovi mohou být kladeny otázky k doplnění výpovědi nebo k odstranění neúplnosti, nejasnosti a rozporů. Svědkovi nesmějí být kladeny otázky, v nichž by byly obsaženy okolnosti, které se mají zjistit teprve z jeho výpovědi.

účinné od 1. 8. 1995(4) Je-li toho třeba ke zjištění pravosti rukopisu, může být svědkovi přikázáno, aby napsal potřebný počet slov.

účinné od 1. 8. 1995Rozhodnutí komise, která neshledala důvod k sepsání protokolu o výslechu přiměřeně způsobem uvedeným v § 55 odst. 2 trestního řádu, je konečné.

účinné od 1. 8. 1995(1) Je-li osoba mladší než patnáct let vyslýchána jako svědek o okolnostech, jejichž oživování v paměti by vzhledem k věku mohlo nepříznivě ovlivňovat její duševní a mravní vývoj, je třeba výslech provádět zvlášť šetrně a po obsahové stránce tak, aby výslech v dalším řízení zpravidla už nebylo třeba opakovat; k výslechu se přibere pedagog nebo jiná osoba mající zkušenosti s výchovou mládeže, která by se zřetelem na předmět výslechu a stupeň duševního vývoje vyslýchané osoby přispěla ke správnému vedení výslechu. Může-li to přispět ke správnému provedení výslechu, mohou být přibráni i rodiče.

účinné od 1. 8. 1995(2) V dalším řízení má být taková osoba vyslechnuta znovu jen v nutných případech. Osoba, která byla k výslechu přibrána, se podle potřeby vyslechne ke správnosti a úplnosti zápisu, ke způsobu, jímž byl výslech prováděn, jakož i ke způsobu, jímž vyslýchaná osoba vypovídala.

účinné od 1. 8. 1995Svědečné

účinné od 1. 8. 1995(1) Svědek má nárok na náhradu nutných nákladů a ušlého výdělku. Nárok zaniká, neuplatní-li ho u komise do tří dnů po jeho účasti na jednání komise nebo poté, co mu bylo sděleno, že k jednání nedojde; na to musí být svědek upozorněn.

účinné od 1. 8. 1995(2) Náhradu nutných nákladů a ušlého výdělku určí předseda komise.

účinné od 1. 8. 1995Vydání věci

účinné od 1. 8. 1995(1) Kdo má u sebe věc důležitou pro vyšetření věci, je povinen ji na vyzvání předložit komisi; je-li ji nutno pro účely vyšetřování zajistit, je povinen věc na vyzvání komisi vydat. Při vyzvání je třeba ho upozornit na to, že nevyhoví-li výzvě, může mu být věc odňata.

účinné od 1. 8. 1995(2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na listinu, jejíž obsah se týká okolnosti, o které platí zákaz výslechu (čl. 14), ledaže došlo ke zproštění povinnosti zachovat věc v tajnosti nebo ke zproštění povinnosti mlčenlivosti.

účinné od 1. 8. 1995(3) Vyzvat k vydání věci je oprávněn předseda komise.

účinné od 1. 8. 1995(4) Není-li věci, která byla vydána, třeba k dalšímu řízení, vrátí se tomu, kdo ji vydal. Při vrácení věci se užije obdobně ustanovení § 80 a 81 trestního řádu.

účinné od 1. 8. 1995Přibrání znalce

účinné od 1. 8. 1995(1) Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro vyšetření věci třeba odborných znalostí, rozhodne komise o přibrání znalce. Místo přibrání znalce je možno se spokojit v jednoduchých případech s potvrzením nebo odborným vyjádřením, o jejichž správnosti nejsou pochybnosti.

účinné od 1. 8. 1995(2) Znalec musí být v předvolání upozorněn na povinnost bez odkladu oznámit skutečnosti, pro které by byl vyloučen nebo které mu jinak brání být ve věci činný jako znalec. Znalec musí být též poučen o významu znaleckého posudku z hlediska obecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi a vědomě nepravdivého znaleckého posudku.

účinné od 1. 8. 1995Příprava posudku

účinné od 1. 8. 1995(1) Komise poskytne znalci potřebná vysvětlení ze spisu a vymezí jeho úkoly. Je-li toho k podání posudku třeba, dovolí komise znalci nahlédnout do spisů nebo mu spisy zapůjčí. Komise může též znalci dovolit, aby byl přítomen při výslechu osoby, jejíž jednání je předmětem vyšetřování, jakož i svědků, a aby jim kladl otázky vztahující se k předmětu znaleckého posudku.

účinné od 1. 8. 1995(2) Komise znalci zpravidla uloží, aby posudek vypracoval písemně.

účinné od 1. 8. 1995Výslech znalce

účinné od 1. 8. 1995Vypracoval-li znalec posudek písemně, stačí, aby se při výslechu na něj odvolal a stvrdil jej. Nebyl-li posudek vypracován písemně, nadiktuje jej znalec při výslechu do protokolu.

účinné od 1. 8. 1995Vady posudku

účinné od 1. 8. 1995Má-li komise pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, požádá komise znalce o vysvětlení. Nevedlo-li vysvětlení k výsledku, přibere komise znalce jiného.

účinné od 1. 8. 1995Posudek ústavu

účinné od 1. 8. 1995(1) Ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, může komise rozhodnout o přibrání státního orgánu nebo státního ústavu k podání posudku nebo k přezkoumání posudku podaného znalcem.

účinné od 1. 8. 1995(2) Státní orgán nebo státní ústav podá posudek písemně. V něm označí osobu, která posudek vypracovala a může být v případě potřeby slyšena jako znalec.

účinné od 1. 8. 1995O ustanovení znalce, o způsobilosti k této funkci a o vyloučení z ní, o právu odepřít provedení znaleckého úkonu, o slibu a o připomenutí povinností před provedením znaleckého úkonu, jakož i o náhradě hotových výloh a o odměně za znalecký úkon (znalečné) platí zvláštní předpisy.¹)

účinné od 1. 8. 1995(1) Jestliže se svědek, ač byl řádně předvolán, bez dostatečné omluvy nedostaví, může být předveden. Na to a na jiné následky nedostavení musí být svědek v předvolání upozorněn. O předvedení požádá komise příslušný policejní orgán.⁴)

účinné od 1. 8. 1995(2) Nedostaví-li se příslušník ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě, je nutno požádat jeho velitele, aby sdělil důvod, proč se předvolaný nedostavil, popřípadě aby ho dal předvést.

účinné od 1. 8. 1995(3) Osoba ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě se předvolává prostřednictvím věznice, popř. vazební věznice, se žádostí o předvedení. Je-li předvolaná osoba ve vazbě v jiné věci, je třeba k žádosti připojit písemný souhlas s předvedením, který vydá příslušný státní zástupce, předseda senátu nebo samosoudce.

účinné od 1. 8. 1995(4) Osoba v ústavní péči se předvolává prostřednictvím ústavu (zdravotnického zařízení), který také zajistí její předvedení. Vyžaduje-li to bezpečnost zaměstnanců ústavu (zdravotnického zařízení), učiní ústav (zdravotnické zařízení) sám opatření, aby byla při předvedení osoby v ústavní péči zajištěna bezpečnost jeho zaměstnanců.

účinné od 1. 8. 1995(1) Nebyla-li písemnost doručena při jednání komise, doručí se zpravidla poštou.

účinné od 1. 8. 1995(2) V případě potřeby, zejména při nařízeném předvedení, při neúspěšnosti pokusu doručit jiným způsobem do vlastních rukou adresáta zásilku, u níž je uložení vyloučeno, nebo při nebezpečí, že průtahem v doručování bude jednání zmařeno, lze o doručení požádat i policejní orgán⁴) nebo obecní úřad.

účinné od 1. 8. 1995(3) Nebyl-li adresát zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, doručí se jiné dorostlé osobě bydlící v témže bytě nebo v témže domě anebo zaměstnané na témže pracovišti, je-li ochotna písemnost převzít a její odevzdání obstarat.

účinné od 1. 8. 1995(4) Není-li takové osoby, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout. Písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy byla uložena, i když se adresát o uložení nedověděl.

účinné od 1. 8. 1995(1) Do vlastních rukou se doručuje

1. účinné od 1. 8. 1995a) předvolání na jednání komise,
2. účinné od 1. 8. 1995b) jiná písemnost, jestliže to předseda komise z důležitých důvodů nařídí.

účinné od 1. 8. 1995(2) Nebyl-li adresát zásilky zastižen, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout.

účinné od 1. 8. 1995(3) Uložit doručovanou zásilku podle odstavce 2 nelze, doručuje-li se písemnost do vlastních rukou podle odstavce 1.

účinné od 1. 8. 1995(4) Je-li uložení doručované zásilky vyloučeno, musí to odesílatel na zásilce nápadně vyznačit.

účinné od 1. 8. 1995(1) Odepře-li adresát písemnost přijmout, poznamená se to na doručence spolu s datem a důvodem odepření a písemnost se vrátí.

účinné od 1. 8. 1995(2) Uzná-li komise, že přijetí bylo odepřeno bezdůvodně, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy přijetí bylo odepřeno; na tento následek musí být adresát doručovatelem upozorněn.

účinné od 1. 8. 1995(1) Písemnost určená tomu, na němž se vykonává trest odnětí svobody nebo který je ve vazbě, se doručuje prostřednictvím věznice, popř. vazební věznice, ve které je umístěn.

účinné od 1. 8. 1995(2) Osobě v ústavní péči se doručuje písemnost prostřednictvím správy příslušného zařízení. Obdobně se postupuje u chovance domova mládeže a jiného kolektivního zařízení pro mládež.

účinné od 1. 8. 1995(3) Písemnost určená osobám požívajícím výsad a imunit podle mezinárodního práva nebo osobám v jejich bytech se předloží Ministerstvu spravedlnosti, které zařídí její doručení.

účinné od 1. 8. 1995(4) Písemnost určená příslušníku ozbrojených sil a ozbrojených sborů v činné službě, který není hromadně ubytován ve vojenských objektech nebo objektech ozbrojených sborů, se doručuje přímo. V ostatních případech se doručuje prostřednictvím jeho nadřízeného. Není-li znám útvar, ve kterém voják koná službu, doručuje se prostřednictvím posádkové správy; není-li známa, prostřednictvím okresní vojenské správy.

účinné od 1. 8. 1995(1) O důležitých úkonech učiněných v průběhu vyšetřování, zejména o výslechu svědka, znalce nebo jiné osoby se sepíše protokol, který musí zejména obsahovat

1. účinné od 1. 8. 1995a) označení komise,
2. účinné od 1. 8. 1995b) místo, čas a předmět úkonu,
3. účinné od 1. 8. 1995c) jméno a příjmení osob, které byly úkonu přítomny,
4. účinné od 1. 8. 1995d) stručné vylíčení průběhu úkonu včetně jeho obsahu,
5. účinné od 1. 8. 1995e) námitky přítomných osob proti obsahu protokolu.

účinné od 1. 8. 1995(2) Protokol o výpovědi osoby neznalé českého jazyka se sepíše v českém jazyce. Záleží-li na doslovném znění výpovědi, zapíše se do protokolu příslušná část výpovědi, pokud možno také v jazyce, v němž tato osoba vypovídá.

účinné od 1. 8. 1995(3) V odůvodněných případech lze se souhlasem předsedy komise pořídit kromě protokolu i těsnopisecký záznam, který se spolu s přepisem připojí k protokolu. K zachycení průběhu jednání lze použít i jiného vhodného prostředku, zejména zvukového záznamu. Záznam takového prostředku se spolehlivě uschová a v zápisu o schůzi poznamená, kde je uložen.

účinné od 1. 8. 1995(4) Protokol podepisuje ihned po provedení úkonu předsedající, popřípadě i ten, kdo úkon prováděl, a osoba, které se úkon týkal. Má-li protokol více stránek, musejí být podepsány všechny stránky. Jestliže osoba, které se úkon týkal, nebo jiná osoba odmítne protokol podepsat, uvede se to v protokolu s poznamenáním důvodu odmítnutí.

účinné od 1. 8. 1995(5) Na odevzdání protokolu k uložení, nahlížení nezúčastněných osob do protokolu včetně pořizování výpisu a opisu a na opravu a doplnění protokolu se použije přiměřeně ustanovení čl. 11 odst. 3, 4 a 6.

účinné od 1. 8. 1995(6) Protokol se diktuje zřetelně a hlasitě. Osobě, které se úkon týká, zejména jde-li o znalce, může předsedající dovolit, aby svou výpověď do protokolu nadiktovala. Tato okolnost se poznamená v protokolu.

účinné od 1. 8. 1995Volební komise

1. účinné od 1. 8. 19951. Volby konané Poslaneckou sněmovnou (dále jen „Sněmovna“), jakož i nominace vyžadující její souhlas připravuje pro Sněmovnu volební komise Sněmovny (dále jen „volební komise“). Volby konané na schůzi obou komor Parlamentu organizuje společná volební komise Sněmovny a Senátu (dále jen „společná volební komise“), která se ve své činnosti řídí tímto volebním řádem.
2. účinné od 1. 8. 19952. Návrh na ustavení volební komise připravuje z návrhů předložených poslaneckými kluby skupina poslanců delegovaná poslaneckými kluby na základě parity.
3. účinné od 1. 8. 19953. Volební komisi ustaví skupina poslanců podle zásady poměrného zastoupení (čl. 5 bod 5).
4. účinné od 1. 8. 19954. Volební komise zvolí ze svého středu předsedu, místopředsedu a dva ověřovatele; volba funkcionářů volební komise se koná většinovým způsobem.
5. účinné od 1. 8. 19955. Volební komise je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů.
6. účinné od 1. 8. 19956. K platnosti usnesení volební komise je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů.
7. účinné od 1. 8. 19957. Ustavení volební komise podle čl. 1 bodu 3 předloží předseda volební komise Sněmovně na vědomí.
8. účinné od 1. 8. 19958. Volby konané Sněmovnou řídí předseda volební komise, nestanoví-li tento volební řád jinak. Volbu prezidenta republiky konanou na společné schůzi obou komor Parlamentu řídí předseda Sněmovny.
9. účinné od 1. 8. 19959. Článek 1 body 2 až 7 tohoto volebního řádu se užijí přiměřeně i na ustavení a činnost společné volební komise.

účinné od 1. 8. 1995Volba prezidenta republiky

účinné od 1. 8. 1995Volba prezidenta republiky tajným hlasováním

1. účinné od 1. 8. 19951. Prezidenta republiky volí Parlament na společné schůzi obou komor tajným hlasováním.
2. účinné od 1. 8. 19952. Navrhovat kandidáta na úřad prezidenta republiky je oprávněno nejméně deset poslanců nebo deset senátorů.
3. účinné od 1. 8. 19953. Návrhy kandidátů na úřad prezidenta republiky se předkládají společné volební komisi nejpozději 48 hodin přede dnem volby.
4. účinné od 1. 8. 19954. Volba se koná nejvýše ve třech kolech.
5. účinné od 1. 8. 19955. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole alespoň jedné třetině poslanců a alespoň jedné třetině senátorů.
6. účinné od 1. 8. 19956. Před zahájením volby v každém kole zkontroluje společná volební komise volební schránky a zapečetí je. Zkontroluje též, zda jsou připraveny hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů, zda jsou opatřeny razítkem Sněmovny a parafovány dvěma ověřovateli společné volební komise.
7. účinné od 1. 8. 19957. Pro úpravu hlasovacích lístků je určen zvláštní prostor tak, aby byla zaručena tajnost hlasování; poslanci a senátoři vstupují do tohoto prostoru jednotlivě.
8. účinné od 1. 8. 19958. V místnosti, kde se sčítají hlasy, jsou přítomni pouze členové společné volební komise; další osoby mohou být přítomny jen s jejím souhlasem.
9. účinné od 1. 8. 19959. Poslanec volí prezidenta republiky tak, že na hlasovacím lístku vyjádří
   1. účinné od 1. 8. 1995a) souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“;
   2. účinné od 1. 8. 1995b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“.

1. účinné od 1. 8. 199510. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který je upraven jiným způsobem, než je stanoveno v předchozím bodu tohoto volebního řádu. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát se však pro volbu nezapočítává.
2. účinné od 1. 8. 199511. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní společná volební komise a poznamená to v zápise o výsledku hlasování.
3. účinné od 1. 8. 199512. V prvém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů.
4. účinné od 1. 8. 199513. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů, koná se do 14 dnů druhé kolo volby.
5. účinné od 1. 8. 199514. Do druhého kola postupuje kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Senátu. Je-li více kandidátů, kteří získali stejný nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, nebo více kandidátů, kteří získali stejný nejvyšší počet hlasů v Senátu, sečtou se hlasy odevzdané pro ně v obou komorách. Do druhého kola postupuje kandidát, který takto získal nejvyšší počet hlasů.
6. účinné od 1. 8. 199515. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.
7. účinné od 1. 8. 199516. Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve druhém kole, koná se do 14 dnů třetí kolo volby.
8. účinné od 1. 8. 199517. Do třetího kola postupují všichni kandidáti druhého kola.
9. účinné od 1. 8. 199518. Ve třetím kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů.
10. účinné od 1. 8. 199519. Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, koná se nová volba podle tohoto volebního řádu.
11. účinné od 1. 8. 199520. O výsledku hlasování každého kola volby se sepíše zápis, který podepíší všichni členové společné volební komise. V zápise o hlasování se uvede:
    1. účinné od 1. 8. 1995a) počet vydaných hlasovacích lístků v každé komoře a celkem,
    2. účinné od 1. 8. 1995b) počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků v každé komoře a celkem,
    3. účinné od 1. 8. 1995c) počet neodevzdaných hlasovacích lístků v každé komoře a celkem,
    4. účinné od 1. 8. 1995d) počet platných hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty v každé komoře a celkem,
    5. účinné od 1. 8. 1995e) konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta.

1. účinné od 1. 8. 199521. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí v souladu s předchozím bodem společné schůzi obou komor Parlamentu předseda Sněmovny.

účinné od 1. 8. 1995Volba prezidenta republiky veřejným hlasováním

1. účinné od 1. 8. 199522. Prezidenta republiky volí Parlament na společné schůzi obou komor veřejným hlasováním.
2. účinné od 1. 8. 199523. Navrhovat kandidáta na úřad prezidenta republiky je oprávněno nejméně deset poslanců nebo deset senátorů.
3. účinné od 1. 8. 199524. Návrhy kandidátů na úřad prezidenta republiky se předkládají společné volební komisi nejpozději 48 hodin přede dnem volby.
4. účinné od 1. 8. 199525. Volba se koná nejvýše ve třech kolech.
5. účinné od 1. 8. 199526. Společná volební komise předloží společné schůzi obou komor Parlamentu jména a příjmení kandidátů na úřad prezidenta republiky v abecedním pořadí.
6. účinné od 1. 8. 199527. Předseda Sněmovny dá hlasovat jednotlivě o všech navržených kandidátech.
7. účinné od 1. 8. 199528. Při hlasování sčítají hlasy skrutátoři, s nimiž vyslovila před zahájením hlasování souhlas Sněmovna i Senát.
8. účinné od 1. 8. 199529. V prvém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů.
9. účinné od 1. 8. 199530. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů, koná se do 14 dnů druhé kolo volby.
10. účinné od 1. 8. 199531. Do druhého kola postupuje kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Senátu. Je-li více kandidátů, kteří získali stejný nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, nebo více kandidátů, kteří získali stejný nejvyšší počet hlasů v Senátu, sečtou se hlasy odevzdané pro ně v obou komorách. Do druhého kola postupuje kandidát, který takto získal nejvyšší počet hlasů.
11. účinné od 1. 8. 199532. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.
12. účinné od 1. 8. 199533. Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve druhém kole, koná se do 14 dnů třetí kolo volby.
13. účinné od 1. 8. 199534. Do třetího kola postupují všichni kandidáti druhého kola.
14. účinné od 1. 8. 199535. Ve třetím kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů.
15. účinné od 1. 8. 199536. Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, koná se nová volba podle tohoto volebního řádu.
16. účinné od 1. 8. 199537. O výsledku hlasování každého kola volby se sepíše zápis, který podepíší všichni členové společné volební komise. V zápise o hlasování se uvede
    1. účinné od 1. 8. 1995a) počet hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty,
    2. účinné od 1. 8. 1995b) počet hlasů odevzdaných proti navrženým kandidátům,
    3. účinné od 1. 8. 1995c) konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta.

1. účinné od 1. 8. 199538. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí v souladu s předchozím bodem společné schůzi obou komor Parlamentu předseda Sněmovny.

účinné od 1. 8. 1995Volba předsedy Sněmovny, místopředsedů Sněmovny a předsedů výborů a komisí Sněmovny

1. účinné od 1. 8. 19951. Navrhovat kandidáty na předsedu Sněmovny a místopředsedy Sněmovny jsou oprávněny poslanecké kluby. Navrhovat kandidáty na předsedy výborů a komisí Sněmovny jsou oprávněny poslanecké kluby a poslanci.
2. účinné od 1. 8. 19952. Návrhy kandidátů na předsedu Sněmovny, místopředsedy Sněmovny a předsedy výborů a komisí Sněmovny se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin přede dnem volby.
3. účinné od 1. 8. 19953. Volba se koná nejvýše ve dvou kolech.
4. účinné od 1. 8. 19954. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole alespoň jedné třetině poslanců.
5. účinné od 1. 8. 19955. Před zahájením volby v každém kole zkontroluje volební komise volební schránky a zapečetí je. Zkontroluje též, zda jsou připraveny hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů, zda jsou opatřeny razítkem Poslanecké sněmovny a parafovány dvěma ověřovateli volební komise.
6. účinné od 1. 8. 19956. Jména kandidátů jsou na hlasovacích lístcích uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo.
7. účinné od 1. 8. 19957. Pro úpravu hlasovacích lístků je určen zvláštní prostor tak, aby byla zaručena tajnost hlasování; poslanci vstupují do tohoto prostoru jednotlivě.
8. účinné od 1. 8. 19958. V místnosti, kde se sčítají hlasy, jsou přítomni pouze členové volební komise; další osoby mohou být přítomny jen s jejím souhlasem.
9. účinné od 1. 8. 19959. Poslanec volí předsedu Sněmovny tak, že na hlasovacím lístku vyjádří
   1. účinné od 1. 8. 1995a) souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“;
   2. účinné od 1. 8. 1995b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“.

1. účinné od 1. 8. 199510. Poslanec volí místopředsedy Sněmovny tak, že na hlasovacím lístku vyjádří
   1. účinné od 1. 8. 1995a) souhlas nejvýše s takovým počtem kandidátů, který byl stanoven pro obsazení míst místopředsedů Sněmovny, zakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“;
   2. účinné od 1. 8. 1995b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“.

1. účinné od 1. 8. 199511. Poslanec volí předsedu výboru nebo komise tak, že na hlasovacím lístku vyjádří
   1. účinné od 1. 8. 1995a) souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“;
   2. účinné od 1. 8. 1995b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto"X“.

1. účinné od 1. 8. 199512. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise, a ten, který je upraven jiným způsobem, než je stanoveno v bodech 9 až 11 tohoto článku volebního řádu. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát se však pro volbu nezapočítává.
2. účinné od 1. 8. 199513. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní volební komise, která to poznamená v zápise o výsledku hlasování.

účinné od 1. 8. 1995Volba předsedy Sněmovny

1. účinné od 1. 8. 199514. V prvém kole je předsedou Sněmovny zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců.
2. účinné od 1. 8. 199515. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců, koná se druhé kolo volby.
3. účinné od 1. 8. 199516. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvém nebo na druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti.
4. účinné od 1. 8. 199517. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců.
5. účinné od 1. 8. 199518. Nebyl-li předseda Sněmovny zvolen ani ve druhém kole, koná se do deseti dnů nová volba podle tohoto volebního řádu.

účinné od 1. 8. 1995Volba místopředsedů Sněmovny

1. účinné od 1. 8. 199519. V prvém kole jsou místopředsedy Sněmovny zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců.
2. účinné od 1. 8. 199520. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.
3. účinné od 1. 8. 199521. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst místopředsedů Sněmovny, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby.
4. účinné od 1. 8. 199522. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů.
5. účinné od 1. 8. 199523. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců.
6. účinné od 1. 8. 199524. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.
7. účinné od 1. 8. 199525. Nebyla-li ani po druhém kole volby obsazena stanovená místa místopředsedů, koná se na neobsazená místa nová volba podle tohoto volebního řádu.

účinné od 1. 8. 1995Volba předsedů výborů a komisí Sněmovny

1. účinné od 1. 8. 199526. V prvém kole je předsedou výboru nebo komise Sněmovny zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců.
2. účinné od 1. 8. 199527. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců, koná se druhé kolo volby.
3. účinné od 1. 8. 199528. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvním nebo na druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti.
4. účinné od 1. 8. 199529. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců.
5. účinné od 1. 8. 199530. Nebyl-li předseda výboru nebo komise Sněmovny zvolen ani ve druhém kole, koná se nová volba podle tohoto volebního řádu.

účinné od 1. 8. 1995Společná ustanovení pro volbu podle bodů 14 až 30

1. účinné od 1. 8. 199531. O výsledku hlasování každého kola volby předsedy Sněmovny, místopředsedů Sněmovny a předsedů výborů a komisí Sněmovny se sepíše zápis, který podepíší všichni členové volební komise; v zápise o hlasování se uvede
   1. účinné od 1. 8. 1995a) počet vydaných hlasovacích lístků,
   2. účinné od 1. 8. 1995b) počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků,
   3. účinné od 1. 8. 1995c) počet neodevzdaných hlasovacích lístků,
   4. účinné od 1. 8. 1995d) počet platných hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty,
   5. účinné od 1. 8. 1995e) konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta.

1. účinné od 1. 8. 199532. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí Sněmovně v souladu s předchozím bodem předseda volební komise.

účinné od 1. 8. 1995Nominace ověřovatelů Sněmovny

1. účinné od 1. 8. 19951. Ověřovatele Sněmovny nominují poslanecké kluby na základě parity tak, aby Sněmovna měla nejméně deset ověřovatelů.
2. účinné od 1. 8. 19952. Nominaci ověřovatelů Sněmovny schvaluje Sněmovna na návrh předsedy volební komise.
3. účinné od 1. 8. 19953. Neschválí-li Sněmovna nominované ověřovatele, navrhne volební komise na neschválená místa nové kandidáty.

účinné od 1. 8. 1995Ustavování výborů a komisí a volba komisí

účinné od 1. 8. 1995Ustavení výborů (komisí) podle zásady poměrného zastoupení

1. účinné od 1. 8. 19951. Výbory (komise) ustavuje Sněmovna potvrzením kandidátky předložené volební komisí.
2. účinné od 1. 8. 19952. Návrhy na členy výboru (komise) předkládají volební komisi poslanecké kluby. V návrhu uvedou kandidáty pro jednotlivé výbory (komise) v pořadí, které je závazné.
3. účinné od 1. 8. 19953. Návrhy na členy výboru (komise) se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin přede dnem volby.
4. účinné od 1. 8. 19954. Poslanci, kteří nejsou členy žádného poslaneckého klubu, mohou nabídnout svůj mandát některému poslaneckému klubu.
5. účinné od 1. 8. 19955. Ustavení výboru (komise) navrhne volební komise tak, že
   1. účinné od 1. 8. 1995a) počet poslanců zvolených do Sněmovny vydělí stanoveným počtem členů výboru (komise), který zvětší o 1; takto získané číslo je číslem volebním;
   2. účinné od 1. 8. 1995b) volebním číslem vydělí počet členů jednotlivých klubů, kterým přidělí počet míst ve výboru (komisi) rovnající se celému číslu z podílu;
   3. účinné od 1. 8. 1995c) bylo-li takto rozděleno o jedno místo ve výboru (komisi) více, než je stanovený počet takových míst, odečte přebývající místo poslaneckému klubu, který vykázal nejmenší zbytek při dělení. Zbylá nerozdělená místa přidělí jednotlivým poslaneckým klubům, které vykazují největší zbytky po dělení. Vykazují-li kluby stejný zbytek u dělení, přidělí místo ve výboru (komisi) klubu s větším počtem členů;
   4. účinné od 1. 8. 1995d) nelze-li takto rozhodnout a místa ve výboru (komisi) nejsou přidělena, zvětší se počet členů výboru (komise) o 1 a postupuje se znovu podle písmen a) až d) tohoto bodu.

1. účinné od 1. 8. 19956. Poslanci, který nebyl zařazen do žádného výboru, se nabídne členství v některém z výborů. Takového člena výboru volí Sněmovna na návrh volební komise většinovým způsobem.
2. účinné od 1. 8. 19957. Návrh na ustavení jednotlivých výborů (komisí) předloží volební komise Sněmovně ke schválení. Potvrdí-li Sněmovna předložený návrh, je výbor ustaven. Změnu v takto ustaveném výboru lze během volebního období provést jen se souhlasem Sněmovny. Nepotvrdí-li Sněmovna ustavení výboru (komise), požádá poslanecké kluby, aby se věcí znovu zabývaly a předložily nové návrhy. Po takových jednáních předloží volební komise Sněmovně nový návrh výboru (komise) sestavený podle předchozích ustanovení.
3. účinné od 1. 8. 19958. Nepotvrdí-li Sněmovna ani nově navržené ustavení výboru (komise), přeruší se schůze Sněmovny k vyřešení sporných otázek.

účinné od 1. 8. 1995Volba komisí většinovým způsobem

1. účinné od 1. 8. 19959. Rozhodne-li Sněmovna, že se komise zvolí většinovým způsobem, volí komisi Sněmovna na návrh volební komise.
2. účinné od 1. 8. 199510. Návrhy na členy komise předkládají volební komisi poslanecké kluby. V návrhu uvedou kandidáty pro jednotlivé komise v pořadí, které je závazné.
3. účinné od 1. 8. 199511. Návrhy na členy komise se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin přede dnem volby.
4. účinné od 1. 8. 199512. Kandidátku komise sestaví volební komise tak, že
   1. účinné od 1. 8. 1995a) počet poslanců zvolených do Sněmovny vydělí stanoveným počtem členů komise, který zvětší o 1; takto získané číslo je číslem volebním;
   2. účinné od 1. 8. 1995b) volebním číslem vydělí počet členů jednotlivých klubů, kterým přidělí počet míst v komisi rovnající se celému číslu z podílu;
   3. účinné od 1. 8. 1995c) bylo-li takto rozděleno o jedno místo v komisi více, než je stanovený počet členů komise, odečte přebývající místo tomu poslaneckému klubu, který vykázal nejmenší zbytek při dělení. Zbylá nerozdělená místa přidělí jednotlivým poslaneckým klubům, které vykazují nejvyšší zbytky po dělení. Vykazují-li kluby stejný zbytek po dělení, přidělí se místo v komisi klubu s větším počtem členů;
   4. účinné od 1. 8. 1995d) nelze-li takto rozhodnout a místa v komisi nejsou přidělena, zvětší se počet členů komise o 1 a postupuje se znovu podle písmen a) až d) tohoto bodu.

1. účinné od 1. 8. 199513. Počet míst získaných podle předchozího odstavce se násobí dvěma. Získané násobky jsou pro jednotlivé poslanecké kluby počtem míst získaných pro jejich členy, kteří se uvedou na kandidátku v pořadí stanoveném poslaneckým klubem.
2. účinné od 1. 8. 199514. Při volbě členů komise dá předsedající schůze Sněmovny hlasovat jednotlivě o všech navržených kandidátech.
3. účinné od 1. 8. 199515. V prvém kole jsou členy komise zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců.
4. účinné od 1. 8. 199516. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.
5. účinné od 1. 8. 199517. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet členů komise, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby.
6. účinné od 1. 8. 199518. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů.
7. účinné od 1. 8. 199519. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců.
8. účinné od 1. 8. 199520. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.
9. účinné od 1. 8. 199521. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí předsedající schůze Sněmovny.

účinné od 1. 8. 1995Společná ustanovení pro ustavení výborů (komisí) a volbu komisí

1. účinné od 1. 8. 199522. Výsledky ustavení výboru (komise) nebo volbu komise oznámí předsedající schůze Sněmovny.
2. účinné od 1. 8. 199523. Uvolní-li se během volebního období místo ve výboru (komisi), zvolí Sněmovna nového člena výboru (komise) většinovým způsobem. Jediným navrhovatelem je volební komise; řídí se přitom principy poměrného zastoupení.

účinné od 1. 8. 1995Ustavení organizačního výboru

1. účinné od 1. 8. 199524. Organizační výbor tvoří jeho předseda, kterým je předseda Sněmovny, místopředsedové výboru, kterými jsou místopředsedové Sněmovny, a další členové výboru ustavení podle zásady poměrného zastoupení (čl. 5 body 1 až 8).

účinné od 1. 8. 1995Volba podle zvláštních předpisů

1. účinné od 1. 8. 19951. Zvláštní zákon stanoví, kdo je volen Sněmovnou a kdo je oprávněn předkládat návrhy na takovou volbu.
2. účinné od 1. 8. 19952. Návrhy se předkládají volební komisi Sněmovny nejpozději deset dnů přede dnem volby.
3. účinné od 1. 8. 19953. Zákon stanoví nebo Sněmovna rozhodne, kdo se volí tajným hlasováním; jinak se volí hlasováním veřejným.

účinné od 1. 8. 1995Volba tajným hlasováním

1. účinné od 1. 8. 19954. Volba se koná nejvýše ve dvou kolech.
2. účinné od 1. 8. 19955. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole alespoň jedné třetině poslanců.
3. účinné od 1. 8. 19956. Před zahájením volby v každém kole zkontroluje volební komise volební schránky a zapečetí je. Zkontroluje též, zda jsou připraveny hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů, zda jsou opatřeny razítkem Sněmovny a parafovány dvěma ověřovateli volební komise.
4. účinné od 1. 8. 19957. Jména kandidátů jsou na hlasovacím lístku uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo.
5. účinné od 1. 8. 19958. Pro úpravu hlasovacích lístků je určen zvláštní prostor tak, aby byla zaručena tajnost hlasování; poslanci vstupují do tohoto prostoru jednotlivě.
6. účinné od 1. 8. 19959. V místnosti, kde se sčítají hlasy, jsou přítomni pouze členové volební komise; další osoby mohou být přítomny jen s jejím souhlasem.
7. účinné od 1. 8. 199510. Poslanec volí tak, že na hlasovacím lístku vyjádří
   1. účinné od 1. 8. 1995a) souhlas nejvýše s takovým počtem kandidátů, který byl pro volbu stanoven, zakroužkováním pořadového čísla před jejich jmény; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“;
   2. účinné od 1. 8. 1995b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“.

1. účinné od 1. 8. 199511. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který je upraven jiným způsobem, než je stanoveno v předchozím bodu tohoto volebního řádu. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát se však pro volbu nezapočítává.
2. účinné od 1. 8. 199512. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní volební komise a poznamená to v zápise o výsledku hlasování.
3. účinné od 1. 8. 199513. V prvém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků.
4. účinné od 1. 8. 199514. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.
5. účinné od 1. 8. 199515. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby.
6. účinné od 1. 8. 199516. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů.
7. účinné od 1. 8. 199517. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků.
8. účinné od 1. 8. 199518. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.
9. účinné od 1. 8. 199519. Nebyla-li ani po druhém kole volby obsazena stanovená místa, koná se na neobsazená místa nová volba podle tohoto volebního řádu.
10. účinné od 1. 8. 199520. O výsledku hlasování každého kola volby se sepíše zápis, který podepíší všichni členové volební komise; v zápise o hlasování se uvede
    1. účinné od 1. 8. 1995a) počet vydaných hlasovacích lístků,
    2. účinné od 1. 8. 1995b) počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků,
    3. účinné od 1. 8. 1995c) počet neodevzdaných hlasovacích lístků,
    4. účinné od 1. 8. 1995d) počet platných hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty,
    5. účinné od 1. 8. 1995e) konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta.

1. účinné od 1. 8. 199521. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí Sněmovně v souladu s předchozím bodem předseda volební komise.

účinné od 1. 8. 1995Volba veřejným hlasováním

1. účinné od 1. 8. 199522. Volba podle zvláštních předpisů veřejným hlasováním se koná obdobně jako volba tajným hlasováním podle tohoto článku bodů 4 až 21, s tím rozdílem, že hlasovací lístek se označí jménem poslance, kterému byl vydán.
2. účinné od 1. 8. 199523. Informace o výsledku veřejného hlasování, z níž je patrno, jak který poslanec hlasoval, musí být veřejnosti a sdělovacím prostředkům dostupná.

účinné od 1. 8. 1995Ustanovení společná

1. účinné od 1. 8. 19951. Sdružování klubů a poslanců pro volby podle tohoto volebního řádu je přípustné.
2. účinné od 1. 8. 19952. Tam, kde tento volební řád mluví o poslaneckém klubu, rozumí se tím též sdružení klubů vytvořené několika poslaneckými kluby.
3. účinné od 1. 8. 19953. Tam, kde tento volební řád upravuje volbu veřejným hlasováním, lze pro takovou volbu použít hlasovacího zařízení. Postup při volbě hlasovacím zařízením stanoví Sněmovna usnesením.