Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny

§ 50

účinné od 1. 8. 1995Působnost Sněmovny

účinné od 1. 8. 1995(1) Do působnosti Sněmovny patří zejména

1. účinné od 1. 8. 1995a) projednávat návrhy zákonů a vyslovovat s nimi souhlas,
2. účinné od 1. 8. 1995b) schvalovat společně se Senátem volební zákon, zákon o zásadách jednání a styku obou komor Parlamentu mezi sebou, jakož i navenek a zákon o jednacím řádu Senátu,
3. účinné od 1. 8. 1995c) usnášet se o zákonu o státním rozpočtu,
4. účinné od 1. 8. 1995d) usnášet se o návrhu státního závěrečného účtu,
5. účinné od 1. 8. 1995e) schvalovat zákonná opatření Senátu,
6. účinné od 1. 8. 1995f) projednávat mezinárodní smlouvy vyžadující souhlas Parlamentu a vyslovovat s nimi souhlas,
7. účinné od 1. 8. 1995g) usnášet se společně se Senátem na vyhlášení válečného stavu,
8. účinné od 1. 8. 1995h) vyslovovat společně se Senátem souhlas s pobytem cizích vojsk na území České republiky,
9. účinné od 1. 8. 1995i) vyslovovat společně se Senátem souhlas s vysláním ozbrojených sil mimo území České republiky,
10. účinné od 1. 8. 1995j) volit na společné schůzi Sněmovny a Senátu prezidenta republiky,
11. účinné od 1. 8. 1995k) usnášet se společně se Senátem, že prezident republiky nemůže ze závažných důvodů vykonávat svůj úřad,
12. účinné od 1. 8. 1995l) kontrolovat činnost vlády, jednat o důvěře vládě a usnášet se na vyslovení nedůvěry vládě,
13. účinné od 1. 8. 1995m) projednávat odpovědi vlády a jejích členů na písemné interpelace poslanců zařazené na pořad schůze Sněmovny,
14. účinné od 1. 8. 1995n) navrhovat prezidentu republiky jmenování a odvolání prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
15. účinné od 1. 8. 1995o) volit a odvolávat členy Nejvyššího kontrolního úřadu,
16. účinné od 1. 8. 1995p) volit a odvolávat předsedu a místopředsedy Sněmovny a stanovit počet místopředsedů,
17. účinné od 1. 8. 1995q) zřizovat výbory a stanovit počet jejich členů,
18. účinné od 1. 8. 1995r) zřizovat komise a stanovit počet jejich členů,
19. účinné od 1. 8. 1995s) zřizovat vyšetřovací komise a stanovit počet jejich členů,
20. účinné od 1. 8. 1995t) potvrzovat předsedy výborů v jejich funkci po zvolení výborem,
21. účinné od 1. 8. 1995u) v případě nezvolení předsedy výboru výborem volit předsedu výboru a navrhovat výboru volbu nového předsedy,
22. účinné od 1. 8. 1995v) vyslovovat souhlas s trestním stíháním poslance,
23. účinné od 1. 8. 1995x) rozhodovat o odvolání poslance proti rozhodnutí v disciplinárním řízení (§ 16) a o odvolání poslance proti rozhodnutí předsedy Sněmovny o uložení pořádkového opatření (§ 19 odst. 2),
24. účinné od 1. 8. 1995y) navrhovat rozpočet Sněmovny a rozpočet Senátu,
25. účinné od 1. 8. 1995z) schvalovat pravidla hospodaření poslaneckých klubů s příspěvkem podle § 78 odst. 2 a 4.

účinné od 1. 8. 1995(2) Sněmovna vykonává i další působnost, stanoví-li tak zákon.

§ 51

účinné od 1. 8. 1995Svolávání schůzí Sněmovny

účinné od 1. 8. 1995(1) Schůze Sněmovny se konají v době zasedání Sněmovny.

účinné od 1. 8. 1995(2) Schůze Sněmovny svolává její předseda, stanoví-li tak zákon, nebo na základě usnesení Sněmovny.

účinné od 1. 8. 1995(3) Není-li v usnesení řečeno, kdy se má schůze konat, svolá předseda Sněmovny schůzi nejpozději do 30 dnů od přijetí usnesení.

účinné od 1. 8. 1995(4) Požádá-li o svolání schůze Sněmovny alespoň jedna pětina všech poslanců, svolá předseda schůzi nejpozději do deseti dnů od doručení žádosti; žádost musí být podána písemně a musí obsahovat návrh pořadu jednání.

účinné od 1. 8. 1995(5) V době přerušení zasedání může předseda Sněmovny svolat Sněmovnu ke schůzi před stanoveným termínem, čímž je zasedání obnoveno. Učiní tak vždy, požádá-li jej o to prezident republiky, vláda nebo nejméně jedna pětina všech poslanců, a to nejpozději do deseti dnů od doručení žádosti. Žádost musí být podána písemně a musí obsahovat návrh pořadu jednání.

účinné od 1. 8. 1995(6) O svolání schůze Sněmovny musí být poslanci vyrozuměni nejméně pět dnů předem. Nebyla-li tato lhůta dodržena, může poslanec navrhnout odročení jednání; o takovém návrhu rozhodne Sněmovna hlasováním bez rozpravy.

§ 52

účinné od 1. 8. 1995(1) Poslanci je v jednacím sále trvale vyhrazeno poslanecké křeslo. Zasedací pořádek poslanců vychází z jejich příslušnosti k poslaneckému klubu a podléhá schválení Sněmovny.

účinné od 1. 8. 1995(2) Schůze Sněmovny se účastní poslanci. Mohou se jí zúčastnit prezident republiky, členové vlády a osoby, které mají oprávnění zúčastnit se schůze Sněmovny a jejích orgánů ze zákona; může jí být přítomen vedoucí Kanceláře a jím určení zaměstnanci Kanceláře sněmovny.

účinné od 1. 8. 1995(3) Schůze Sněmovny se mohou zúčastnit i další osoby, projeví-li s tím Sněmovna souhlas; předsedající jim může udělit slovo.

účinné od 1. 8. 1995(4) Kromě osob uvedených v odstavcích 2 a 3 mají do jednacího sálu přístup pouze ti, kdo k tomu mají výslovné svolení předsedy Sněmovny.

účinné od 1. 8. 1995(5) Přítomnost dalších osob je přípustná jen do naplnění počtu míst v prostorách vyhrazených pro hosty, veřejnost a zástupce sdělovacích prostředků.

§ 53

účinné od 1. 8. 1995(1) Sněmovna zahajuje své denní jednání nejdříve v 9 hodin a končí nejpozději ve 21 hodin. Hlasování o návrzích zákonů, o pozměňovacích návrzích k nim a o mezinárodních smlouvách vyžadujících souhlas Parlamentu a o změně této doby pro hlasování, lze zahájit nejpozději do 19 hodin. Na návrh nejméně jedné pětiny všech poslanců, případně dvou poslaneckých klubů se může Sněmovna usnést jinak.

účinné od 1. 8. 1995(2) Před koncem každého jednacího dne ohlásí předsedající den, hodinu a pořad příštího jednání.

účinné od 1. 8. 1995(3) Schůze Sněmovny se nekonají v pondělí, v sobotu a v neděli, pokud se Sněmovna neunese jinak.

§ 54

účinné od 1. 8. 1995(1) Schůzi Sněmovny zahájí předsedající ve stanovenou dobu, bez ohledu na počet přítomných poslanců.

účinné od 1. 8. 1995(2) Schůzi Sněmovny řídí její předseda nebo místopředsedové v dohodnutém pořadí.

účinné od 1. 8. 1995(3) Sněmovna určí z řad ověřovatelů pro každou schůzi zpravidla dva ověřovatele.

účinné od 1. 8. 1995(4) Sněmovna stanoví na návrh svého předsedy pořad schůze, popřípadě způsob projednávání jednotlivých bodů pořadu. Na pořad schůze se vždy zařadí bod „Odpovědi na písemné interpelace“. Je-li jedním z jednacích dnů schůze Sněmovny čtvrtek, zařadí se na tento den bod „Ústní interpelace“. Nejedná-li Sněmovna ve čtvrtek, ústní interpelace se do pořadu schůze nezařadí.

účinné od 1. 8. 1995(5) Výbor, poslanecký klub nebo poslanec mohou navrhnout změnu nebo doplnění pořadu. O pořadu, popřípadě návrhu na jeho změnu nebo doplnění rozhodne Sněmovna hlasováním bez rozpravy.

účinné od 1. 8. 1995(6) Schválený pořad lze během schůze Sněmovny rozšiřovat jen výjimečně. Návrh na doplnění schváleného pořadu schůze Sněmovny nelze projednat, vznesou-li proti němu námitku nejméně dva poslanecké kluby nebo 20 poslanců; pro podání takového návrhu platí ustanovení předchozího odstavce.

účinné od 1. 8. 1995(7) Byla-li schůze svolána podle § 51 odst. 4 nebo 5, rozhodne Sněmovna pouze o pořadu uvedeném v žádosti. Ustanovení odstavců 5 a 6 o změně pořadu se v těchto případech neužije.

účinné od 1. 8. 1995(8) Sněmovna může v průběhu schůze hlasováním bez rozpravy přesunout body pořadu nebo sloučit rozpravu ke dvěma nebo více bodům pořadu. Může též přerušit projednávání bodu pořadu a další jednání o něm odročit.

účinné od 1. 8. 1995(9) Předseda poslaneckého klubu a předsedající mohou navrhnout přerušení schůze Sněmovny. O takovém návrhu rozhodne Sněmovna bez rozpravy.

§ 55

účinné od 1. 8. 1995Usnese-li se na tom Sněmovna, je člen vlády povinen dostavit se osobně na schůzi Sněmovny.

§ 56

účinné od 1. 8. 1995(1) Schůze Sněmovny je zpravidla veřejná. Na návrh vlády nebo poslance se může Sněmovna usnést, že schůze nebo její část je neveřejná, zejména jsou-li na pořad schůze zařazeny utajované otázky související s obranou nebo bezpečností státu nebo jiné závažné utajované skutečnosti. Projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu, návrhu státního závěrečného účtu, návrhů daňových zákonů a návrhů zákonů o poplatcích je vždy veřejné.

účinné od 1. 8. 1995(2) Schůze Sněmovny nebo její části, která byla prohlášena za neveřejnou, se mohou kromě poslanců zúčastnit prezident republiky a členové vlády; jiné osoby se mohou takové schůze zúčastnit nebo být přítomny v jednacím sále anebo na místech vyhrazených pro hosty, veřejnost a zástupce sdělovacích prostředků jen se souhlasem Sněmovny. O účasti a přítomnosti jiných osob na schůzi rozhodne Sněmovna hlasováním bez rozpravy.

§ 57

účinné od 1. 8. 1995(1) Projednávání bodu pořadu, k němuž má sloužit jako podklad sněmovní tisk, se zahájí, byl-li všem poslancům takový podklad včas doručen. Sněmovní tisk, nejde-li o návrh zákona, se poslanci doručí nejméně 24 hodin před jeho projednáváním. Nebyla-li tato lhůta dodržena, může poslanec navrhnout odročení jednání o takovém bodu pořadu. O návrhu na odročení jednání rozhodne Sněmovna hlasováním bez rozpravy.

účinné od 1. 8. 1995(2) Bod jednání zařazený na pořad schůze Sněmovny uvede zpravidla navrhovatel. Za Senát, vládu a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku mohou jednat jen jejich členové, kteří byli takovým jednáním zvlášť pověřeni. Jde-li o návrh skupiny poslanců odůvodní ho poslanec, který je jejím členem a kterého tím tato skupina pověří.

účinné od 1. 8. 1995(3) Po navrhovateli vystoupí zpravodaj, který informuje o obsahu projednávané věci a výsledcích jednání výboru. Jde-li o věc, kterou výbor neprojednával, nebo nebyl-li zpravodaj výborem určen, určí zpravodaje Sněmovna. Poslanec, jehož se návrh týká, musí s takovým návrhem vyslovit souhlas. Projednalo-li věc více výborů, vystoupí zpravodajové zúčastněných výborů, pokud se výbory nedohodly na společném zpravodaji.

§ 58

účinné od 1. 8. 1995(1) Po vystoupení zpravodaje zahájí předsedající rozpravu. Nejprve se koná rozprava všeobecná a poté rozprava podrobná. Během všeobecné rozpravy lze podat návrh na odročení, zamítnutí, odkázání jinému orgánu Sněmovny a návrh jiné předlohy. Během podrobné rozpravy lze předkládat návrhy na odročení, zamítnutí, odkázání jinému orgánu Sněmovny, návrhy jiné předlohy, návrhy pozměňovací a návrhy eventuální, dodatečné a podmíněné (§ 63 odst. 1).

účinné od 1. 8. 1995(2) Poslanci se hlásí do rozpravy písemně, a to buď před zahájením schůze u předsedy Sněmovny nebo v průběhu schůze u předsedajícího až do ukončení rozpravy. Poslanci se mohou do rozpravy přihlásit i zdvižením ruky. Písemné přihlášky mají přednost.

účinné od 1. 8. 1995(3) Při zahájení rozpravy oznámí předsedající přihlášené řečníky. Slovo uděluje v pořadí, ve kterém se o ně písemně přihlásili, a poté ostatním přihlášeným. Zpravodaji udělí slovo během rozpravy, kdykoli o to požádá. Řečníkovi, pověřenému přednést k věci stanovisko poslaneckého klubu, se udělí slovo kdykoli až do ukončení rozpravy. Při udělování slova upozorní předsedající dalšího řečníka na to, že jeho vystoupení bude následovat. Slova se smí ujmout jen ten, komu je předsedající udělí.

účinné od 1. 8. 1995(4) Kdo není přítomen v jednacím sále v okamžiku, kdy je mu uděleno slovo, ztrácí pořadí. Není-li přítomen ani bezprostředně před ukončením rozpravy, jeho přihláška propadá.

účinné od 1. 8. 1995(5) Chce-li se rozpravy zúčastnit předsedající, předá řízení schůze.

§ 59

účinné od 1. 8. 1995(1) Sněmovna se může k projednávanému bodu usnést bez rozpravy na omezení řečnické doby, která nesmí být kratší než deset minut. Omezení řečnické doby se nevztahuje na poslance pověřeného přednést k věci stanovisko poslaneckého klubu.

účinné od 1. 8. 1995(2) Sněmovna se může bez rozpravy usnést, že k téže věci může poslanec vystoupit nejvýše dvakrát.

účinné od 1. 8. 1995(3) Poslanec se v rozpravě neobrací přímo na jiné poslance a případné dotazy na ně klade prostřednictvím předsedajícího.

účinné od 1. 8. 1995(4) Poslanec má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od ní nebo překročí stanovenou řečnickou lhůtu, může na to předsedající poslance upozornit a volat jej k věci. Vybočuje-li poslanec svým projevem z mezí slušnosti, může jej předsedající volat k pořádku. Nevedlo-li dvojí upozornění k nápravě, může mu slovo odejmout. O námitkách poslance proti rozhodnutí o odnětí slova rozhodne Sněmovna bez rozpravy.

§ 60

účinné od 1. 8. 1995(1) Poslanec se může přihlásit k faktické poznámce, kterou reaguje na průběh rozpravy. Za faktickou poznámku se považuje i procedurální návrh týkající se způsobu projednávání některého bodu pořadu. Nelze v ní však uplatňovat věcná stanoviska k projednávané otázce. Poslanec, který se přihlásil k faktické poznámce, dostane slovo přednostně, avšak bez přerušení toho, kdo právě mluví.

účinné od 1. 8. 1995(2) Přednesení faktické poznámky ani případná odpověď na faktickou poznámku jiného poslance nesmí překročit dvě minuty.

účinné od 1. 8. 1995(3) Nejde-li o faktickou poznámku nebo odpověď na takovou poznámku anebo překročí-li poslanec dobu k jejich přednesení, může mu předsedající slovo odejmout. Rozhodnutí předsedajícího o odnětí slova podle předchozí věty je konečné.

§ 61

účinné od 1. 8. 1995Řečník nesmí být nikým přerušován, s výjimkou oprávnění předsedajícího podle § 59 odst. 4 a § 60 odst. 3.

§ 62

účinné od 1. 8. 1995Opustí-li předsedající předsednický stůl, je schůze přerušena.

§ 63

účinné od 1. 8. 1995(1) Poslanec může v rozpravě podávat k projednávané věci návrhy. Mají se vztahovat k určité věci projednávaného bodu a má z nich být zřejmé, na čem se má Sněmovna usnést. Předsedající může požádat poslance, aby svůj návrh zpřesnil nebo jej předložil písemně. Návrhy jsou:

1. účinné od 1. 8. 19951. Návrh na odročení
   1. účinné od 1. 8. 1995a) návrhem na odročení navrhuje poslanec, aby projednávaný návrh nebyl rozhodnut ihned, ale aby se o něm jednalo buď v době pozdější, vyjádřené určitým časovým údajem, nebo podmínkou, která musí být nejprve splněna, anebo aby jednání bylo odročeno na dobu neurčitou,
   2. účinné od 1. 8. 1995b) k tomuto návrhu lze podávat pozměňovací návrhy ke lhůtě jeho odročení nebo podmínce, která má být splněna před projednáváním návrhu,
   3. účinné od 1. 8. 1995c) návrh lze revokovat, pokud byl přijat. Návrh na revokaci může podat jen ten, kdo pro návrh hlasoval.

1. účinné od 1. 8. 19952. Návrh na zamítnutí
   1. účinné od 1. 8. 1995a) přijetí návrhu na zamítnutí má za následek, že projednávaný návrh již nebude předmětem rozpravy ani hlasování,
   2. účinné od 1. 8. 1995b) k tomuto návrhu nelze podávat pozměňovací návrhy,
   3. účinné od 1. 8. 1995c) přijatý návrh nelze revokovat.

1. účinné od 1. 8. 19953. Návrh na odkázání jinému orgánu Sněmovny
   1. účinné od 1. 8. 1995a) tímto návrhem je projednávaný návrh předán k posouzení některému orgánu Sněmovny. Součástí návrhu je lhůta, do které určený orgán odkázaný návrh projedná,
   2. účinné od 1. 8. 1995b) k tomuto návrhu lze podávat pozměňovací návrhy, a to k orgánu, jemuž má být návrh odkázán, a ke lhůtě stanovené k projednání,
   3. účinné od 1. 8. 1995c) přijatý návrh nelze revokovat. Lze však navrhnout, aby byl návrh vrácen zpět Sněmovně, nedodržel-li určený orgán lhůtu stanovenou pro předložení stanoviska.

1. účinné od 1. 8. 19954. Návrh jiné předlohy
   1. účinné od 1. 8. 1995a) je-li předloženo v téže věci několik předloh návrhu zákona nebo usnesení Sněmovny, rozhodne Sněmovna, kterou předlohu bude projednávat,
   2. účinné od 1. 8. 1995b) přijatý návrh nelze revokovat. Pokud však projednávaná předloha ve znění pozměňovacích návrhů není přijata, lze navrhnout, aby se projednávala další předloha z předloh dříve zamítnutých.

1. účinné od 1. 8. 19955. Návrh pozměňovací
   1. účinné od 1. 8. 1995a) pozměňovacím návrhem se vypouštějí, rozšiřují nebo mění některé části původního návrhu,
   2. účinné od 1. 8. 1995b) k pozměňovacímu návrhu lze podávat další pozměňovací návrhy. Pozměňovací návrhy k dalším pozměňovacím návrhům nejsou přípustné,
   3. účinné od 1. 8. 1995c) přijatý návrh lze revokovat, pokud byl přijat. Návrh na revokaci může podat jen ten, kdo pro návrh hlasoval.

1. účinné od 1. 8. 19956. Návrh eventuální, dodatečný, podmíněný
   1. účinné od 1. 8. 1995a) pokud se v rozpravě ukáže, že rozhodnutí projednávané věci vyžaduje rozhodnutí i v jiné otázce, je možné předložit návrh eventuální. Dodatečným návrhem se rozšiřuje nebo doplňuje původní návrh, pokud tak nelze učinit návrhem pozměňovacím. Schválením podmíněného návrhu se podmiňuje platnost usnesení splněním nebo nesplněním určité podmínky. Podmíněný návrh nelze přijmout při schvalování návrhů zákonů,
   2. účinné od 1. 8. 1995b) navrhovatel uvede, o jaký druh návrhu jde, a jen předsedající schůze může označení návrhu zpochybnit; v pochybnostech rozhodne Sněmovna hlasováním,
   3. účinné od 1. 8. 1995c) k návrhům uvedeným v písmenu a) lze podávat pozměňovací návrhy,
   4. účinné od 1. 8. 1995d) přijatý návrh lze revokovat, pokud byl přijat. Návrh na revokaci může podat jen ten, kdo pro návrh hlasoval.

1. účinné od 1. 8. 19957. Návrh na vypuštění části návrhu
   1. účinné od 1. 8. 1995a) tímto návrhem se vypouští celá část návrhu, po které se návrh projednává, například oddíl, paragraf, odstavec apod.,
   2. účinné od 1. 8. 1995b) k návrhu lze podávat pozměňovací návrhy na rozsah vypuštění části návrhu,
   3. účinné od 1. 8. 1995c) přijatý návrh lze revokovat, pokud byl přijat. Návrh na revokaci může podat jen ten, kdo pro návrh hlasoval.

účinné od 1. 8. 1995(2) Jestliže je v rozpravě přednesen návrh, může poslanec nebo navrhovatel navrhnout přerušení projednávané věci až do doby, kdy k přednesenému návrhu zaujme stanovisko výbor určený Sněmovnou nebo poslanecké kluby. Současně může navrhnout, kdy má být projednávání přerušeno. O návrhu na přerušení projednávání rozhodne Sněmovna a současně může určit lhůtu, do kdy jí určený výbor předloží stanovisko k přednesenému návrhu.

§ 64

účinné od 1. 8. 1995Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět do ukončení rozpravy. Pro zpětvzetí návrhu zákona platí ustanovení § 86 odst. 6.

§ 65

účinné od 1. 8. 1995(1) Poslanci mají právo mluvit a předkládat návrhy ve svém mateřském jazyce. Nemluví-li poslanec česky, tlumočí se jeho projev do českého jazyka, pokud o to alespoň jeden poslanec požádá. Písemné návrhy předložené v jiném než českém jazyce se přeloží do českého jazyka.

účinné od 1. 8. 1995(2) Nemluví-li jiný řečník česky, postupuje se podle předchozího odstavce obdobně.

§ 66

účinné od 1. 8. 1995(1) Předsedající rozpravu ukončí, nejsou-li do rozpravy přihlášeni další řečníci.

účinné od 1. 8. 1995(2) Po ukončení rozpravy udělí předsedající závěrečné slovo navrhovateli a zpravodaji. Navrhovatel i zpravodaj se mohou závěrečného slova vzdát.

účinné od 1. 8. 1995(3) Sněmovna se může usnést bez rozpravy na opětovném otevření rozpravy, a to do zahájení hlasování o závěrečném usnesení. Rozprava je znovu zahájena též tehdy, ujme-li se slova před hlasováním o závěrečném usnesení člen vlády. Pro ukončení nově zahájené rozpravy platí ustanovení odstavce 2 obdobně.

§ 67

účinné od 1. 8. 1995Prezidentu republiky, členovi vlády, předsedovi a místopředsedům Sněmovny a předsedovi poslaneckého klubu se udělí slovo, kdykoli o to požádají.

§ 68

účinné od 1. 8. 1995Zápisy o schůzích Sněmovny

účinné od 1. 8. 1995(1) O schůzi Sněmovny se pořizuje zápis, v němž se uvede pořad schůze, kdo schůzi řídil, jaké návrhy byly podány, kteří řečníci vystoupili v rozpravě, počet přítomných poslanců a přehled výsledků hlasování. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených písemných návrhů, přijatých usnesení, prohlášení a jiných dokumentů, které byly předmětem jednání. Bylo-li hlasování veřejné a byla vyhotovena informace o výsledku hlasování (§ 76 odst. 2), připojí se taková informace k zápisu.

účinné od 1. 8. 1995(2) Zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje předseda Sněmovny nejpozději do 15 dnů od skončení schůze. Schválený zápis je autentickým záznamem o schůzi a odevzdá se k uložení společně s přílohami nejpozději do dvou měsíců od skončení schůze.

účinné od 1. 8. 1995(3) O schůzi Sněmovny se pořizuje Těsnopisecká zpráva podávající přesný průběh jednání. Každý řečník může nejpozději do deseti pracovních dnů od skončení schůze ověřit správnost záznamu své řeči. Přitom navrhne opravu gramatických chyb a nedostatků, které vznikly při pořizování záznamu. Nesmí však měnit jazyk, obsah a smysl svého vystoupení. Pokud řečník neověří přepis těsnopiseckého záznamu ve stanovené lhůtě, považuje se záznam za ověřený. O návrzích oprav rozhodují ověřovatelé. Případný spor rozhodne s konečnou platností předseda Sněmovny.

účinné od 1. 8. 1995(4) Ze schůze Sněmovny se pořizuje též zvukový záznam, který se uchová nejméně po dobu šesti měsíců.

účinné od 1. 8. 1995(5) Těsnopisecká zpráva o schůzi Sněmovny se vytiskne. O neveřejných jednáních se pořizuje Těsnopisecká zpráva jen tehdy, jestliže se na tom Sněmovna usnese.

§ 69

účinné od 1. 8. 1995(1) Poslanci se přidělí identifikační karta, která mu umožňuje hlasovat hlasovacím zařízením. Poslanci může být prostřednictvím předsedajícího vydána náhradní identifikační karta. Předsedající zároveň tuto skutečnost oznámí Sněmovně.

účinné od 1. 8. 1995(2) Poslanec se po vstupu do jednacího sálu přihlásí prostřednictvím hlasovacího zařízení. Při odchodu z jednacího sálu se odhlásí.

účinné od 1. 8. 1995(3) Pro hlasování hlasovacím zařízením se považuje za přítomného poslanec, který je v jednacím sále přítomen a v intervalu stanoveném pro hlasování je prostřednictvím hlasovacího zařízení přihlášen. Má-li předsedající schůze pochybnost o správnosti počtu přihlášených poslanců v jednacím sále nebo navrhne-li to kterýkoli poslanec, může přihlášení zrušit a vyzvat je, aby se přihlásili znovu.

účinné od 1. 8. 1995(4) Při hlasování hlasovacími lístky se za přítomné považují poslanci, kteří obdrželi hlasovací lístky.

účinné od 1. 8. 1995(5) Sněmovna rozhoduje o každém návrhu hlasováním. Hlasování řídí předsedající schůze. Je povinen upozornit, že bude přikročeno k hlasování.

účinné od 1. 8. 1995(6) Předsedající dá hlasovat nejprve pro návrh a poté proti návrhu.

§ 70

účinné od 1. 8. 1995(1) Sněmovna je způsobilá se usnášet za přítomnosti alespoň jedné třetiny všech poslanců.

účinné od 1. 8. 1995(2) K platnému usnesení Sněmovny je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců, nestanoví-li Ústava jinak.

účinné od 1. 8. 1995(3) K přijetí ústavního zákona a ke schválení mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách⁸) je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců.

účinné od 1. 8. 1995(4) K přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu a k přijetí usnesení o souhlasu s pobytem cizích vojsk na území České republiky⁹) je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců. Souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců je dále třeba při hlasování Sněmovny o návrhu zákona zamítnutého Senátem,¹⁰) při hlasování Sněmovny o zákonu vráceném prezidentem republiky¹¹) a při hlasování Sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě.¹²)

§ 71

účinné od 1. 8. 1995Své vnitřní poměry a podrobnější pravidla svého jednání upravuje Sněmovna usnesením. Návrh takového usnesení se doručí všem poslancům nejméně 24 hodin před hlasováním o něm.

§ 72

účinné od 1. 8. 1995(1) Po ukončení rozpravy oznámí zpravodaj, v jakém pořadí se bude o návrzích hlasovat. Je-li podáno více návrhů, hlasuje se v pořadí, v jakém byly předloženy, a to postupně podle skupin:

1. účinné od 1. 8. 19951. návrh na odročení,
2. účinné od 1. 8. 19952. návrh na zamítnutí,
3. účinné od 1. 8. 19953. návrh na odkázání jinému orgánu Sněmovny,
4. účinné od 1. 8. 19954. návrh jiné předlohy,
5. účinné od 1. 8. 19955. návrh pozměňovací,
6. účinné od 1. 8. 19956. návrh eventuální, dodatečný, podmíněný,
7. účinné od 1. 8. 19957. návrh na vypuštění části návrhu.

účinné od 1. 8. 1995(2) Je-li podáno více návrhů na úpravu téže věci pouze z hlediska množství, času, osoby nebo místa, zjistí se nejdříve počty poslanců podporujících jednotlivé návrhy a poté se o nich hlasuje v pořadí podle počtu podporujících hlasů.

účinné od 1. 8. 1995(3) Vylučuje-li přijatý návrh další návrh, o tomto dalším návrhu se již nehlasuje. Dojde-li ke sporu, rozhodne Sněmovna.

účinné od 1. 8. 1995(4) Před hlasováním se zopakuje přesné znění návrhu, pokud nebylo poslancům předáno jeho písemné vyhotovení. Zpravodaj může upozornit na souvislost s jinými návrhy.

účinné od 1. 8. 1995(5) Sněmovna se může usnést, že se budou projednávat jednotlivé části návrhu, o nichž se bude hlasovat odděleně. Po odděleném hlasování o částech návrhu nebo po přijetí a odmítnutí pozměňovacích návrhů se hlasuje na závěr o návrhu jako o celku.

§ 73

účinné od 1. 8. 1995Způsoby hlasování

účinné od 1. 8. 1995Hlasuje se veřejně nebo tajně. O zákonech lze hlasovat jen veřejně. Způsob hlasování, není-li určen zákonem, navrhne předsedající.

§ 74

účinné od 1. 8. 1995Veřejné hlasování

účinné od 1. 8. 1995(1) Veřejně se hlasuje hlasovacím zařízením a zdvižením ruky, nestanoví-li zákon jinak nebo neusnese-li se Sněmovna na jiném způsobu veřejného hlasování.

účinné od 1. 8. 1995(2) Při hlasování hlasovacím zařízením hlasuje poslanec pro návrh nebo proti návrhu tím, že stiskne tlačítko hlasovacího zařízení kdykoli v intervalu stanoveném pro hlasování a zvedne ruku. Jiné projevy poslance se považují za zdržení se hlasování.

účinné od 1. 8. 1995(3) Dojde-li k poruše hlasovacího zařízení, musí se hlasování opakovat. Nelze-li poruchu neprodleně odstranit, rozhodne Sněmovna o jiném způsobu hlasování.

účinné od 1. 8. 1995(4) Při hlasování podle jmen se čtou poslanci v abecedním pořadí počínaje poslancem, kterého vylosuje předsedající. Vyvolaný poslanec se vysloví „pro návrh“ nebo „proti návrhu“, a zdržuje-li se hlasování, řekne „zdržuji se“. Předsedající každou odpověď opakuje. Jiný projev poslance se považuje za zdržení se hlasování.

účinné od 1. 8. 1995(5) Nepoužije-li se hlasovacího zařízení, hlasuje se zpravidla zdvižením ruky. Výsledky takového hlasování zjišťují skrutátoři, které určí vedoucí Kanceláře. O námitkách proti osobě skrutátora rozhodne Sněmovna bez rozpravy.

§ 75

účinné od 1. 8. 1995Tajné hlasování

účinné od 1. 8. 1995(1) Tajně se hlasuje hlasovacími lístky. Tajným hlasováním se volí předseda, místopředsedové Sněmovny, předsedové výborů a komisí; v dalších případech se hlasuje tajně, stanoví-li tak zvláštní zákon nebo usnese-li se na tom Sněmovna.

účinné od 1. 8. 1995(2) Za počet přítomných poslanců při tajném hlasování se považuje počet vydaných hlasovacích lístků.

§ 76

účinné od 1. 8. 1995Výsledky hlasování

účinné od 1. 8. 1995(1) Předsedající nebo jiná osoba, stanoví-li tak zákon, vyhlásí vždy výsledek hlasování tak, že uvede pořadové číslo hlasování, sdělí počet přítomných poslanců, počet hlasů odevzdaných pro návrh a proti návrhu a ohlásí, zda byl návrh přijat.

účinné od 1. 8. 1995(2) Hlasovací zařízení vytiskne o výsledku hlasování informaci, z níž je patrno, jak který poslanec hlasoval.

účinné od 1. 8. 1995(3) Informace o výsledku hlasování musí být veřejnosti a sdělovacím prostředkům na požádání dostupná. To neplatí, jde-li o schůzi neveřejnou nebo její neveřejnou část.

účinné od 1. 8. 1995(4) Je-li výsledek veřejného hlasování o procedurálním návrhu zcela zřejmý, není třeba zjišťovat přesné počty hlasů. To neplatí, požaduje-li byť i jen jediný poslanec, aby bylo postupováno podle odstavce 1.

účinné od 1. 8. 1995(5) Každý poslanec může vznést při hlasování nebo bezprostředně po něm námitku proti průběhu nebo výsledku hlasování. O takové námitce rozhodne Sněmovna bez rozpravy.

účinné od 1. 8. 1995(6) Vyhoví-li Sněmovna námitce, musí se hlasování opakovat. Pokud se v takovém případě nehlasuje hlasovacím zařízením, požádá předsedající ověřovatele schůze Sněmovny, aby hlasy sečetli a zjistili výsledky hlasování.

§ 77

účinné od 1. 8. 1995(1) Poslanci se mohou sdružovat v poslaneckých klubech, a to podle příslušnosti k politickým stranám a politickým hnutím (dále jen „politická strana“), za něž kandidovali ve volbách. Poslanci příslušející k jedné politické straně mohou vytvořit pouze jeden poslanecký klub. Slučování klubů je přípustné.

účinné od 1. 8. 1995(2) V průběhu volebního období může být ustaven nový poslanecký klub, složený z poslanců příslušných k jiné politické straně, než za jakou byli zvoleni ve volbách, nebo nový klub poslanců, kteří se v průběhu volebního období stali nezávislými poslanci. Na takto ustavený klub se nevztahují ustanovení § 78 odst. 2 a 3.

účinné od 1. 8. 1995(3) Poslanecký klub ustavený podle odstavce 2 nemá nárok na poměrné zastoupení v orgánech Sněmovny, pokud Sněmovna nerozhodne jinak.

účinné od 1. 8. 1995(4) Poslanec může být členem jen jednoho poslaneckého klubu.

účinné od 1. 8. 1995(5) K ustavení poslaneckého klubu je třeba nejméně deseti poslanců. O ustavení klubu se sepíše zápis, který podepíší všichni ustavující členové klubu. Klesne-li během volebního období počet členů klubu pod tuto hranici, klub se ruší. Poslanci, kteří byli členy zrušeného klubu, se mohou stát členy jiného klubu nebo zůstat bez členství v poslaneckém klubu.

účinné od 1. 8. 1995(6) Poslanecký klub po svém ustavení písemně oznámí sekretariátu předsedy Sněmovny název klubu, jméno a příjmení jeho předsedy, jména a příjmení místopředsedů a pořadí, v němž předsedu klubu ve Sněmovně a jejích orgánech v jeho nepřítomnosti zastupují, a jmenný seznam jeho dalších členů. K oznámení připojí zápis o ustavení klubu. Během volebního období oznámí též jména poslanců, kteří přestali být členy klubu nebo se stali jeho novými členy. Vystoupení z klubu může předsedovi Sněmovny oznámit písemně i poslanec, jehož se vystoupení týká.

účinné od 1. 8. 1995(7) Jménem poslaneckého klubu jedná jeho předseda. V případě nepřítomnosti předsedy jedná jménem poslaneckého klubu a vykonává práva předsedy podle tohoto zákona místopředseda.

§ 78

účinné od 1. 8. 1995(1) Poslanecké kluby jsou oprávněny používat ke své činnosti místnosti v prostorách Sněmovny včetně potřebných technických prostředků. Podrobnosti může stanovit Sněmovna usnesením.

účinné od 1. 8. 1995(2) Na úhradu nákladů se poslaneckým klubům poskytuje příspěvek z rozpočtu Sněmovny, a to v závislosti na počtu poslanců, kteří jsou členy jednotlivých klubů. Pravidla hospodaření poslaneckých klubů s tímto příspěvkem obsahující jeho výši, podmínky poskytování, pravidla pro jeho čerpání a způsob vedení evidence, vyúčtování a kontroly navrhne pro každý kalendářní rok organizační výbor a schvaluje Sněmovna.

účinné od 1. 8. 1995(3) Poslanecké kluby vedou stanoveným způsobem evidenci o poskytnutých příspěvcích. Usnese-li se na tom organizační výbor, předloží mu poslanecké kluby průběžnou evidenci a vyúčtování.

účinné od 1. 8. 1995(4) Schválená výše příspěvku se pro poslanecké kluby nevládních politických stran násobí koeficientem 1,3 a poskytuje se v upravené výši.

§ 79

účinné od 1. 8. 1995(1) Předseda Poslanecké sněmovny svolává společnou schůzi komor Parlamentu.

účinné od 1. 8. 1995(2) Pro jednání společné schůze komor platí tento zákon.

§ 80

účinné od 1. 8. 1995(1) Předseda Sněmovny svolá společnou schůzi Sněmovny a Senátu k volbě prezidenta republiky v posledních 30 dnech volebního období úřadujícího prezidenta republiky.

účinné od 1. 8. 1995(2) Uvolní-li se úřad prezidenta republiky před skončením jeho volebního období, svolá předseda Sněmovny společnou schůzi Sněmovny a Senátu k tomuto bodu pořadu nejpozději do 30 dnů od uvolnění úřadu.

§ 81

účinné od 1. 8. 1995(1) Volbu prezidenta republiky upravuje Ústava; podrobnosti stanoví Volební řád pro volby konané Poslaneckou sněmovnou a pro nominace vyžadující souhlas Poslanecké sněmovny, který je přílohou č. 2 tohoto zákona.

účinné od 1. 8. 1995(2) Předseda Sněmovny svolá do 30 dnů po zvolení prezidenta republiky společnou schůzi Sněmovny a Senátu, na níž prezident republiky složí slib do rukou předsedy Sněmovny.

§ 82

účinné od 1. 8. 1995(1) Po jmenování vlády zařadí předseda Sněmovny na pořad nejbližší schůze Sněmovny žádost vlády o vyslovení důvěry tak, aby mohla být projednána nejpozději do 30 dnů od jmenování vlády.

účinné od 1. 8. 1995(2) K žádosti vlády se Sněmovna usnese, zda vyslovuje vládě důvěru.

§ 83

účinné od 1. 8. 1995(1) Vláda může předložit Sněmovně žádost o vyslovení důvěry.

účinné od 1. 8. 1995(2) Vláda je oprávněna žádat, aby Sněmovna skončila projednávání vládního návrhu zákona do tří měsíců od jeho předložení, pokud s tím spojí žádost o vyslovení důvěry.

účinné od 1. 8. 1995(3) Požádá-li vláda o vyslovení důvěry podle odstavce 1, svolá předseda Sněmovnu tak, aby žádost byla projednána do 14 dnů po jejím předložení.

§ 84

účinné od 1. 8. 1995Návrh na vyslovení nedůvěry vládě

účinné od 1. 8. 1995Návrh na vyslovení nedůvěry vládě může podat písemně nejméně 50 poslanců. K projednání takového návrhu svolá předseda neprodleně schůzi Sněmovny.

§ 85

účinné od 1. 8. 1995Žádost o vyslovení důvěry a návrh na vyslovení nedůvěry vládě

účinné od 1. 8. 1995(1) O žádosti vlády o vyslovení důvěry nebo o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě se neprodleně vyrozumí poslanecké kluby a výbory. Po rozpravě se přistoupí k hlasování podle jmen.

účinné od 1. 8. 1995(2) K přijetí usnesení o vyslovení důvěry vládě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. K přijetí usnesení, kterým se vyslovuje vládě nedůvěra, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.

účinné od 1. 8. 1995(3) Odepře-li Sněmovna vyslovit vládě důvěru nebo jí vysloví nedůvěru, oznámí to předseda Sněmovny prezidentu republiky.