Vyhláška Ústřední rady odborů o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění

§ 1

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky se z hlediska poskytování přídavků na děti považuje:

1. a) příprava v učebním poměru,^*)
2. b) příprava v pracovním poměru,^**)
3. c) příprava pro povolání v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péče,^***)
4. d) studium na školách zřízených podle školských předpisů, které poskytují střední, vyšší a vysokoškolské vzdělání,^†) s výjimkou studia při zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti (externího, dálkového, večerního apod.), a studia po dobu výkonu základní vojenské služby.

(2) Jako doba studia se posuzuje také

1. a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku výuky v následujícím školním roce, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
2. b) doba školních prázdnin navazujících bezprostředně na skončení studia, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,
3. c) doba po absolvování školy, která je v jednotlivých oborech stanovena pro vykonání závěrečné zkoušky nebo obhájení diplomní práce, nejdéle však doba jednoho roku, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,
4. d) studium na jiných školách nebo v kursech, jestliže je svým rozsahem a úrovní podle rozhodnutí ministerstva (pověřenectva) školství postaveno na roveň studiu na školách uvedených v odstavci 1 písm. d).

§ 2

Vlastní příjem dítěte po skončení povinné školní docházky

(1) Do vlastního příjmu dítěte se zahrnuje mzda (odměna, náhrada mzdy) a jiné opakující se příjmy náležející přímo dítěti. Do vlastního příjmu dítěte se počítá úhrn takových příjmů, které dítě mělo v kalendářním měsíci; přitom pro poskytnutí přídavků za běžný kalendářní měsíc je rozhodný vlastní příjem dítěte v bezprostředně předcházejícím kalendářním měsíci, pokud tento měsíc spadá do doby soustavné přípravy na budoucí povolání.

(2) Do vlastního příjmu dítěte se nezahrnují:

1. a) stipendia poskytovaná podle příslušných stipendijních předpisů; do vlastního příjmu se však zahrnují stipendia, která mají povahu náhrady výdělku,
2. b) hodnota bezplatného internátního zaopatření a bezplatně poskytovaných jídel a ošacení podle předpisů o hmotném zaopatření mládeže připravující se na budoucí povolání a hodnota naturálií, které se poskytují studentům vysokých škol při výkonu vojenských povinností o prázdninách,
3. c) výživné (alimenty) poskytované na dítě,
4. d) sirotčí důchod včetně případného zvýšení pro bezmocnost,
5. e) výdělek za práci konanou v době od skončení výuky v jednom školním roce do počátku výuky v následujícím školním roce, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu, výdělek za práci v době školních prázdnin v případech uvedených v § 1 odst. 2 písm. b), jakož i výdělek, který učeň nebo mladistvý připravující se na budoucí povolání v pracovním poměru získal za práci konanou v době dovolené na zotavenou,
6. f) výdělek studenta (žáka) za práce organizované nebo zadané školou nebo v dohodě se školskými orgány,
7. g) příležitostný výdělek za výpomoci nebo za obdobné dočasné práce, jakož i výdělek za práce podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.^*)

(3) Ústřední rada odborů stanoví v dohodě se zúčastněnými orgány, zda a v jakém rozsahu se zahrnují do vlastního příjmu dítěte společenské podpory na děti, které budou zavedeny nebo nově upraveny po 30. červnu 1968.

§ 3

Splnění podmínek pracovního úvazku a odpracované doby se zjišťuje vždy za celý kalendářní měsíc; to platí i tehdy, změnil-li pracovník zaměstnání během kalendářního měsíce.

§ 4

Má-li pracovník dvě nebo více souběžných zaměstnání a ani v jednom z nich nemá předepsaný pracovní úvazek, sčítají se pracovní úvazky ze všech těchto zaměstnání. Je-li tak podmínka pracovního úvazku splněna, poskytují se pracovníku přídavky na děti v zaměstnání, v němž má větší pracovní úvazek, a jsou-li úvazky stejné, v zaměstnání, v němž dosahuje zpravidla vyššího výdělku.

§ 5

(1) Za odpracovaný se považuje den (směna), v němž pracovník konal práci po celou pracovní dobu vyplývající z rozvržení pracovní doby pro něj platného; nepracoval-li po celou tuto dobu, považuje se zbývající část pracovní doby za odpracovanou, jestliže organizace jeho nepřítomnost omluvila.

(2) Jde-li o pracovníka uvedeného v § 4, požaduje se, aby v organizaci, ve které se mu poskytují přídavky na děti, měl odpracovánu dobu vyplývající z jeho pracovního úvazku; k době odpracované v dalších organizacích se přihlíží jen pro zjištění, zda pracovník v kalendářním měsíci celkem odpracoval dobu předepsanou v § 22 zákona.

(3) Neomluveně zameškané pracovní doby kratší než celý pracovní den (směna) se v kalendářním měsíci sčítají; k neomluveným dobám se přihlíží, jestliže jejich úhrn v kalendářním měsíci dosáhne průměrné délky celého pracovního dne (směny).

§ 6

(1) Jestliže pracovník za trvání zaměstnání v jedné organizaci vykonával s jejím souhlasem místo práce v této organizaci po dobu nejvýše jednoho měsíce práci v druhé organizaci, poskytují se přídavky na děti v první organizaci; při zjišťování, zda jsou splněny podmínky, se přihlédne též k výkonu práce v druhé organizaci.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně, jestliže organizace pracovníka s jeho souhlasem uvolnila na žádost jednotného zemědělského družstva pro přechodnou výpomoc v družstvu anebo na žádost ověřenou místním národním výborem pro výkon nutných zemědělských prací v hospodářství pracovníka, jeho manžela nebo rodičů.

§ 7

(1) V kalendářním měsíci, v němž pracovník vstoupil do zaměstnání, se mu pro splnění podmínek pracovního úvazku a odpracované doby započítávají z doby, kdy nebyl zaměstnán, tyto doby:

1. a) doba, za kterou se poskytují peněžité dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu,
2. b) doba lázeňské péče,
3. c) doba výkonu veřejných funkcí, občanských povinností, jiných úkonů v obecném zájmu a služby v ozbrojených silách, včetně potřebného pracovního volna poskytovaného v souvislosti s touto službou,
4. d) doba, po kterou se soustavně připravoval na budoucí povolání (§ 1),
5. e) doba, po kterou byl účastníkem jiné soustavy zabezpečení za podmínek, za nichž by mu tam jinak vznikl nárok na přídavky na děti,^**) popřípadě pobíral důchod z důchodového zabezpečení,
6. f) doba, po kterou byl veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání (§ 32 zákona).

(2) Jako odpracovaná doba se posuzuje také mezidobí od skončení jednoho zaměstnání do vstupu do jiného, jestliže předchozí zaměstnání trvalo aspoň tři měsíce a jestliže doba, kterou z důvodu změny zaměstnání neodpracoval, není delší než 7 kalendářních dnů; to platí obdobně pro mezidobí od skončení jiné činnosti, která byla důvodem pro poskytování přídavků na děti, nebo od skončení výplaty důchodu, k němuž se poskytovalo výchovné.

§ 8

Jsou-li podmínky pro poskytování přídavků na děti splněny u několika pracovníků a dítě není v přímém zaopatření žádného z nich, poskytnou se přídavky, pokud se nedohodnou jinak, z pojištění toho z nich, kdo na dítě přispívá vyšší částkou; do této částky se nezahrnují přídavky přiznané na toto dítě. To platí obdobně, je-li více oprávněných z různých soustav zabezpečení.

§ 9

(1) Občanu, který je účastníkem jiné soustavy zabezpečení, v níž se poskytují přídavky na děti, a který vstoupil do zaměstnání, se poskytnou přídavky na děti z nemocenského pojištění založeného tímto zaměstnáním, jen prokáže-li, že přídavky nelze poskytovat z jeho zabezpečení v jiné soustavě.

(2) Při zjišťování, zda jsou splněny podmínky pracovního úvazku a odpracované doby, se nepřihlíží k činnosti, kterou pracovník vykonává souběžně se zaměstnáním jako účastník jiné soustavy zabezpečení.^*)

§ 10

(1) Žijí-li v rodině pracovníka nezaopatřené děti jeho a jeho manžela, z nichž na některé náleží přídavky a na jiné výchovné k důchodu, poskytne se na žádost pracovníka k součtu přídavků a výchovného, které se poskytují na tyto děti, doplatek do výše přídavků, které by mu jinak náležely na všechny tyto děti; předpokladem je, že u dítěte, na které se poskytuje výchovné, jsou jinak splněny podmínky stanovené pro přiznání přídavků na děti.

(2) Jestliže zanikl nárok na výchovné k důchodu a na dítě bylo poskytnuto výchovné ještě za část kalendářního měsíce, za který byly splněny také podmínky pro přiznání přídavků na toto dítě, poskytnou se přídavky snížené o část vyplaceného výchovného připadající na tento měsíc.

§ 11

(1) Jestliže pracovník pobíral na dítě přídavky z nemocenského pojištění, ačkoli měly být poskytovány z jiné soustavy zabezpečení, zastaví se jejich poskytování počínajíc kalendářním měsícem, v němž to bylo zjištěno. Přídavky za předcházející dobu se nepovažují za přeplatek, pokud nepřesahovaly výši, ve které by za tuto dobu jinak náležely; podmínkou však je, že na totéž dítě byly přídavky poskytnuty jen jednou a že nebyly porušeny předpisy o výplatě přídavků.^**)

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně,

1. a) jestliže na dítě byly poskytovány přídavky z nemocenského pojištění jiného než oprávněného pracovníka,
2. b) jestliže na dítě byly poskytovány přídavky na děti, ačkoli náleželo výchovné.

§ 12

K výplatě přídavků na děti

Denní nebo týdenní pobyt dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o mládež se nepovažuje za plné přímé zaopatření dítěte ve smyslu § 27 odst. 2 zákona, je-li dítě také v pravidelné péči rodiče nebo jiného oprávněného.

§ 13

Přídavky se přiznají, jsou-li jinak splněny stanovené podmínky, také na dítě, které má pracovník nebo jeho manžel v trvalé péči nahrazující péči rodičů; předpokladem je, že na toto dítě nelze přídavky přiznat z pojištění (zabezpečení) nikoho jiného.

§ 14

Orgán pověřený správou nemocenského pojištění v okrese může v jednotlivých odůvodněných případech

1. a) přiznat přídavky na dítě, které po skončení povinné školní docházky nemohlo být z vážných důvodů přijato do učebního poměru nebo do zaměstnání, je-li plně odkázáno výživou na pracovníka, nejdéle však do konce školního roku, který bezprostředně následuje po skončení povinné školní docházky;
2. b) přiznat přídavky na děti, jestliže pracovník nemohl splnit podmínku odpracované doby z jiných vážných důvodů nebo v jiných případech, než které jsou uvedeny v zákoně, nebo ji pracovnice nemohla splnit, protože čerpala další (neplacenou) mateřskou dovolenou;
3. c) přiznat přídavky na děti z nemocenského pojištění pracovníka, který má dítě v přímém zaopatření, i když nepatří do okruhu oprávněných, jestliže oprávněný s tímto postupem souhlasí a nebude přídavky sám pobírat a jestliže takový postup je ve prospěch dítěte; souhlasu oprávněného není třeba, jestliže je prokázáno, že neplní pravidelně podmínky stanovené pro poskytování přídavků na děti, zejména podmínku odpracované doby a ohrožuje tak jejich plynulé poskytování.

§ 15

(1) Neuplatnil-li pracovník nárok na přídavky na děti, ačkoli by mu jinak z jeho pojištění náležely, je oprávněn uplatnit nárok z jeho pojištění v zájmu dítěte druhý z rodičů, jiný občan, který má dítě v přímém zaopatření, poručník, opatrovník nebo orgán pověřený úkoly v péči o děti.

(2) K uplatnění nároku na přídavky na děti se používá předepsaných tiskopisů. Údaje uvedené v tiskopisech je ten, kdo nárok uplatňuje, povinen doložit příslušnými doklady.

§ 16

Pro řízení a rozhodování o přídavcích na děti, jakož i pro úkoly závodů a odborových orgánů a o povinnostech pracovníků a jiných oprávněných v souvislosti s poskytováním přídavků na děti, platí předpisy upravující řízení, rozhodování a poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění.^*)

§ 17

Na děti důchodců, na které podle dosavadních předpisů náležely do 30. června 1968 přídavky na děti a na které od 1. července 1968 náleží výchovné k důchodu,^**) poskytují se přídavky na děti, pokud jsou jinak splněny stanovené podmínky, jako záloha na výchovné ještě za měsíce červenec, srpen a září 1968, tyto přídavky se zúčtují na výchovné, které k důchodu náleží od 1. července 1968. Úhrada případných přeplatků, které přitom vznikly bez zavinění oprávněných, se nepožaduje.

§ 18

V souvislosti s úpravou peněžité pomoci v mateřství a přídavků na děti provedenou zákonem se zrušují:

1. 1. ustanovení § 11 vyhlášky Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 61/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení domáckých dělníků;
2. 2. ustanovení § 19 odst. 1 vyhlášky Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 7/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení sezónních zaměstnanců a pracovníků na nepravidelnou výpomoc;
3. 3. ustanovení § 8 odst. 2 a § 9 odst. 2 a 3 vyhlášky Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení odsouzených;
4. 4. vyhláška Ústřední rady odborů č. 74/1959 Ú. l., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění zaměstnanců;
5. 5. ustanovení § 44 písm. e) a § 56 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění; v § 44 písm. f) této vyhlášky se zároveň vypouští citace § 23.

§ 19