Nález Ústavního soudu ze dne 14. února 2017 sp. zn. Pl. ÚS 28/16 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách

IV. Aktivní procesní legitimace a podmínky řízení IV.

1. 19. Podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení oprávněna podat skupina nejméně 17 senátorů. Aktivní procesní legitimace je tudíž dána, neboť návrh podala skupina 21 senátorů a v souladu s § 64 odst. 5 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., k němu připojila podpisovou listinu, na které každý ze senátorů jednotlivě potvrdil, že se k návrhu připojuje.
2. 20. Návrh obsahuje veškeré zákonem požadované náležitosti, není nepřípustný ve smyslu § 66 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., a nejsou dány ani důvody pro zastavení řízení podle § 67 téhož zákona. Ústavní soud o návrhu rozhodl bez nařízení ústního jednání, neboť neprováděl dokazování a ve smyslu § 44 věty první zákona o Ústavním soudu od jednání nebylo možné očekávat další objasnění věci.

V. Legislativní proces přijetí napadených ustanovení V.

1. 21. Ústavní soud v intencích § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., přezkoumal, zda byla napadená ustanovení § 82, 84 a § 123 odst. 5 zákona o hazardních hrách (zákon o hazardních hrách jako celek) přijata a vydána v mezích Ústavou stanovené kompetence a předepsaným způsobem. Dospěl k závěru, že v tomto směru nelze nic vytýkat; navrhovatel, další účastníci ani vedlejší účastník řízení ostatně žádné deficity neuvádějí.
2. 22. Pro stručnost odkazuje Ústavní soud na průběh legislativního procesu, jak byl popsán ve vyjádřeních Poslanecké sněmovny i Senátu Parlamentu České republiky, a dodává následující: Vládní návrh zákona o hazardních hrách byl poslancům rozeslán dne 28. 8. 2015 jako sněmovní tisk č. 578 (7. volební období od roku 2013). První čtení se uskutečnilo dne 30. 9. 2015, návrh byl poté přikázán rozpočtovému výboru jako garančnímu, který jej projednal ve dnech 13. 1. 2016 a 18. 2. 2016 a vydal k němu usnesení doručená poslancům jako tisky č. 578/1 a 578/3; mimoto jej projednal i výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který k němu vydal dne 5. 2. 2016 usnesení doručené poslancům jako tisk č. 578/2. Druhé čtení proběhlo dne 1. 3. 2016 a pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk č. 578/4. Třetí čtení se konalo dne 13. 4. 2016 na 44. schůzi a návrh byl Poslaneckou sněmovnou schválen usnesením č. 1155.
3. 23. Po schválení oběma komorami Parlamentu byl zákon o hazardních hrách doručen dne 1. 6. 2016 prezidentu republiky a 7. 6. 2016 jím byl podepsán. Následně byl dne 10. 6. 2016 doručen k podpisu předsedovi vlády a 15. 6. 2016 vyhlášen ve Sbírce zákonů – v částce 71/2016 na s. 2962 pod číslem 186/2016 Sb. Ustanovení § 86 až 89, § 91 a 92, § 97 až 100 a § 109 až 112 nabyla účinnosti dnem vyhlášení, zbývající ustanovení – včetně těch, která jsou nyní napadena – nabyla účinnosti dne 1. 1. 2017.

VI. Meritorní přezkum návrhu VI.

1. 24. Ústavní soud dospěl k závěru, že návrh není důvodný.
2. 25. Cíl napadené úpravy lze popsat následujícím způsobem: Na rozdíl od standardních (kamenných) provozoven je provozování hazardních her na internetu (obecně) podstatně hůře kontrolovatelné i nebezpečnější, a to již tím, že se k internetovým hrám při absenci účinné regulace lze připojit v podstatě odkudkoli, mohou se jich účastnit snadno i děti nebo patologičtí hráči, hry probíhají rychleji a jde v nich o vyšší částky. Nelegální hazardní hry na internetu často unikají jakémukoli zdanění, a to jak v cílové zemi, kde jsou nabízeny, tak i v zemi, odkud jsou provozovány. Tím, že nepodléhají regulaci ani zdanění, nabízejí výhodnější kurzy (výhry), pro hráče jsou atraktivní a navíc je neomezují co do věku, limitů sázek apod. – tomu mají zabránit napadená ustanovení.
3. 26. Státy proto volí patrně jediné účinné (byť nikoli dokonalé) řešení, a sice zablokování přístupu k internetovým stránkám, na nichž jsou nelegální hazardní hry nabízeny. Hazardní hry bývají provozovány ze vzdáleného zahraničí, odpovědné osoby jsou fakticky nedostižné (a nepostižitelné), a jednotlivé státy proto často postupují tak, že povinnost blokovat přístup k závadným webům ukládají poskytovatelům připojení k internetu, jejichž úkolem je efektivně, avšak pouze s vynaložením takového úsilí a nákladů, které od nich lze rozumně požadovat, zablokovat svým zákazníkům přístup k nelegálnímu hazardu na internetu.
4. 27. Ústavní soud aprobuje ty z cílů právní úpravy, kterými jsou ochrana rozpočtových zájmů státu, zamezení daňovým únikům a praní špinavých peněz. Cíle úpravy byly vymezeny i v důvodové zprávě k návrhu zákona o hazardních hrách (sněmovní tisk č. 578/0, 7. volební období od roku 2013, zvláštní část, k § 82, dostupná na www.psp.cz, dále jen „důvodová zpráva“). Uvádí se zde, že „v současné době provozuje hazardní hry prostřednictvím internetu 8 společností, které mají povolení Ministerstva financí. Navrhovaná právní úprava umožní legální přístup na trh i dalším společnostem z ostatních zemí Evropské unie. Tím by na první pohled mohlo dojít ke zvýšení konkurence pro stávající provozovatele. Vzhledem k tomu, že zahraniční společnosti již na českém trhu podnikají, byť nelegálně, tak by dopad na stávající společnosti měl být spíše pozitivní, neboť dojde k vyrovnání podmínek na trhu zejména v oblasti placení daní“. Důvodová zpráva odkazuje na názory expertů, kteří roční daňovou ztrátu v důsledku nelegálního podnikání zahraničních provozovatelů hazardních her na internetu vyčíslili na 600 mil. Kč (podle Nejvyššího kontrolního úřadu), resp. 716 mil. Kč (analýza společnosti KPMG Česká republika, s. r. o., srov. obecnou část oddíly 3.3 a 3.6 důvodové zprávy).