Nález
Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Františka Duchoně a soudců Ivany Janů a Jiřího Nykodýma - ze dne 12. prosince 2006 sp. zn. I. ÚS 768/06 ve věci ústavní stížnosti Ing. O. P. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 11. 2006 č. j. 30 Ca 203/2006-13, jímž bylo rozhodnuto, že hlasování ve volbách do zastupitelstva města a městské části, které proběhlo ve dnech 20. - 21. 10. 2006 v okrese Brno-město, městské části Brno-Královo Pole, volebním okrsku č. 113, je neplatné.
I. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 11. listopadu 2006 sp. zn. 30 Ca 203/2006 bylo v části týkající se hlasování v okrsku č. 113, městská část Brno-Královo Pole, při volbách do zastupitelstva města Brna porušeno základní právo stěžovatele zaručené čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.II. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. listopadu 2006 sp. zn. 30 Ca 203/2006 se v části týkající se hlasování ve volbách do zastupitelstva města Brna, které proběhlo ve dnech 20. - 21. října 2006 ve volebním okrsku č. 113 v městské části Brno-Královo Pole, okres Brno-město, zrušuje.III. Ve zbývající části se ústavní stížnost odmítá.
Odůvodnění
I.
1. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 27. listopadu 2006, stěžovatel napadá usnesení Krajského soudu v Brně (dále též jen „krajský soud“) ze dne 10. listopadu 2006 č. j. 30 Ca 203/2006-13 (dále jen „usnesení“), kterým bylo rozhodnuto, že hlasování ve volbách do zastupitelstva města a městské části, které proběhlo ve dnech 20. – 21. 10. 2006 v okrese Brno-město, městské části Brno-Královo Pole, volebním okrsku č. 113, je neplatné. Stěžovatel navrhuje Ústavnímu soudu, aby toto usnesení zrušil v celém rozsahu, eventuálně pouze v části, týkající se voleb do zastupitelstva města Brna.
II.
Rekapitulace skutkového stavu
2. Na dny 20. – 21. října 2006 byly rozhodnutím prezidenta republiky ze dne 13. července 2006 č. 369/2006 Sb. vyhlášeny volby do Senátu Parlamentu České republiky, do zastupitelstev obcí a zastupitelstev městských obvodů a městských částí ve statutárních městech a do Zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev jeho městských částí podle čl. 63 odst. 1 písm. f), podle čl. 17 odst. 1 Ústavy České republiky (dále též jen „Ústava“), § 1 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle § 3 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a podle § 123 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
3. V souladu s § 47 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o volbách do zastupitelstev obcí“) byly registračním úřadem Magistrátem města Brna dne 22. října 2006 na jeho úřední desce vyvěšeny výsledky voleb zveřejněním zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva města Brna. Ve volbách bylo zvoleno 55 členů zastupitelstva. Své mandáty nabyli členové zastupitelstva města Brna zvolením, tedy ukončením hlasování (§ 55 odst. 1, § 39 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí). Podle § 53 zákona o volbách do zastupitelstev obcí bylo ve dnech 6. – 7. listopadu 2006 registračním úřadem vydáváno kandidátům osvědčení o zvolení. V souladu se zákonem svolal dosavadní primátor města Brna PhDr. Richard Svoboda ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva, které se konalo dne 7. listopadu 2006. Všichni zvolení zastupitelé na něm složili slib a zastupitelstvo poté, mimo jiné, zvolilo primátora města Brna, jeho náměstky a další členy rady.
4. Dne 30. října 2006 byl Krajskému soudu v Brně doručen návrh paní M. D. (vedlejší účastnice) „na neplatnost hlasování a neplatnost voleb“. Po výzvě krajského soudu vedlejší účastnice v souladu s § 90 odst. 1 soudního řádu správního svůj návrh doplnila a navrhla krajskému soudu, aby rozhodl tak, že „hlasování ve volebním okrsku č. 113 pro Statutární město Brno, městskou část Brno-Královo Pole pro volby do zastupitelstev obcí dne 21. a 22. 10. 2006 je neplatné“. Dne 10. listopadu 2006 rozhodl krajský soud napadeným usnesením pod sp. zn. 30 Ca 2003/2006, že „hlasování ve volbách do zastupitelstva města a městské části, které proběhlo ve dnech 20. 10. – 21. 10. 2006 ve volebním okrsku č. 113 v městské části Brno-Královo Pole, okres Brno-město, je neplatné“.
5. Podstatou argumentace navrhovatelky a odůvodnění napadeného usnesení je skutečnost, že celkem 93 voličům ve volebním okrsku č. 113 v městské části Brno-Královo Pole byla ve volební místnosti pro účely hlasování vydána obálka, která nebyla opatřena úředním razítkem. Při následném sčítání hlasů byly uvedené 93 hlasy označeny okrskovou komisí za neplatné [§ 41 odst. 2 písm. d) zákona o volbách do zastupitelstev obcí]. Krajský soud v Brně po provedení dokazování volební dokumentací z volebního okrsku č. 113 v městské části Brno-Královo Pole a na základě vyjádření předsedy okrskové volební komise L. B. konstatoval porušení § 31 odst. 1 a § 33 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Porušení uvedených ustanovení zákona podle krajského soudu vedlo „nepochybně“ k ovlivnění výsledku hlasování, když hlasy 93 voličů z 363 nebyly započítány. Usnesení krajského soudu nabylo právní moci dne 10. listopadu 2006.
III.
Obsah ústavní stížnosti
6. Stěžovatel kandidoval do zastupitelstva města Brna na kandidátní listině České strany sociálně demokratické byl zvolen zastupitelem a osvědčení o zvolení mu bylo vydáno dne 6. listopadu 2006.
7. Po rekapitulaci skutkového stavu a obsahu napadeného usnesení v ústavní stížnosti uvádí, že rozhodnutím krajského soudu byla porušena jeho základní práva zakotvená v Ústavě České republiky a Listině základních práv a svobod (dále jen „Listina“).
8. Stěžovatel pokládá závěry krajského soudu za nesprávné. Dovozuje, že zákon o volbách do zastupitelstev obcí jako základní předpoklad pro podání návrhu na neplatnost hlasování vyžaduje, aby navrhovatel měl za to, že ustanovení zákona byla porušena způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování (§ 60 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí). Soud tedy musí zjišťovat rozsah (četnost) a intenzitu porušení zákona a hodnotit relevanci následků zjištěných nezákonností pro výsledky hlasování. Jinými slovy musí zvažovat, nakolik takové narušení výsledky hlasování skutečně ovlivnilo, respektive deformovalo.
9. Splnění tohoto základního kritéria pro přípustnost zásahu soudní moci ve věcech voleb je, podle názoru stěžovatele, konstantně vyžadováno ustálenou judikaturou všech vrcholných soudních instancí u všech druhů voleb, tedy voleb komunálních, voleb do zastupitelstev krajů (§ 53 odst. 2 až 4 zákona č. 130/2000 Sb. o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů), do Poslanecké sněmovny a do Senátu (§ 87 odst. 3 až 5 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů), i do Evropského parlamentu (§ 57 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů). Podrobně stěžovatel taktéž odkazuje na řadu nálezů Ústavního soudu, kde byly již dříve formulovány základní principy přezkumu voleb soudní mocí.
10. Krajský soud, podle závěrů stěžovatele, v napadeném usnesení z těchto hledisek vůbec nevycházel, když pouze na základě zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 113 tvrzení navrhovatelky a vyjádření předsedy okrskové volební komise konstatoval, že 93 voličů z 363, to jest 25,6 % z počtu voličů, jimž v daném volební okrsku byly komisí vydány obálky, neobdrželo obálku úřední a jejich hlasy tak nebyly platné. Nerespektováním povinnosti důsledně zkoumat naplnění zákonných znaků měl krajský soud pochybit do té míry, že lze v této souvislosti hovořit o intenzivním porušení příslušného ústavně zakotveného práva.
11. Za výsledky hlasování do zastupitelstva města Brna stěžovatel považuje výsledky hlasování pro jednotlivé kandidátní listiny a kandidáty zjištěné postupem podle § 45 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, to jest výsledky zjištěné po sečtení hlasů ze všech volebních okrsků. Právě tyto údaje se pak uvádějí v zápise o výsledku voleb do zastupitelstva obce podle § 46 odst. 2 uvedeného zákona, to jest údaj o celkovém počtu voličů, kterým byly vydány úřední obálky (písm. d), o počtu odevzdaných úředních obálek (písm. e), o celkovém počtu platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu (písm. f) a o počtu platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty (písm. g). Z těchto údajů, nikoli izolovaně z údajů o hlasování v jediném volebním okrsku, lze zjistit kandidáty zvolené do zastupitelstva (písm. h). Stěžovatel dále uvádí, že neplatné hlasy 93 voličů jednoho volebního okrsku je nutno poměřovat s celkovým počtem voličů ve všech volebních okrscích, jimž byly vydány úřední obálky pro volbu do Zastupitelstva města Brna, potažmo s celkovým počtem platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu a pro jednotlivé kandidáty. Z tohoto porovnání vyplývá, že počet neplatných hlasů v důsledku porušení zákona v okrsku č. 113 představuje pouhých 0,0719 % z celkového počtu voličů, jimž byly vydány úřední obálky a pouze 0,0722 % z počtu odevzdaných úředních obálek. V žádném případě tak podle stěžovatele nelze dojít k závěru, že by celkové výsledky hlasování do zastupitelstva města Brna mohly být ovlivněny.
12. Stěžovatel se tedy neztotožňuje s tvrzením krajského soudu, že zákon o volbách byl porušen „způsobem, který nepochybně ovlivnil výsledky hlasování“ a poukazuje přitom na znění § 54 odst. 1 písm. a) a § 60 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Dovozuje, že formalistický výklad uvedených ustanovení by mohl vést k extrémním závěrům. V demokratickém právním státě však jistě není možno interpretovat zákon tak absurdním způsobem, umožňujícím v podstatě snadné zmaření jakýchkoli voleb.
13. Ministerstvo vnitra i soud musejí dbát ústavních příkazů, to jest, že výklad právních norem nemůže vést k odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu (čl. 9 odst. 3 Ústavy) a že zákonná úprava politických práv a její výklad a používání musejí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti (čl. 22 Listiny).
14. Krajský soud se ve svém usnesení k existenci či neexistenci zastupitelstva (mandátu jeho zastupitelů) podle stěžovatele nijak nevyslovil, respektive nezpochybnil, že zastupitelé zvolení ve volbách do zastupitelstva města Brna svůj mandát nabyli zvolením ve smyslu § 55 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Předmětné usnesení soudu tak vyvolává zmíněný stav právní nejistoty. Podle názoru stěžovatele se krajský soud dopustil též procesního pochybení, když jako účastníka (odpůrce) připustil pouze okrskovou volební komisi. Podle § 90 odst. 2 soudního řádu správního jsou účastníkem řízení o návrhu na neplatnost voleb, neplatnost hlasování, nebo neplatnost volby kandidáta vedle navrhovatele vždy též příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena. Za něj stěžovatel považuje Úřad městské části Brno-Královo Pole (pro volby do zastupitelstva městské části) a Magistrát města Brna (pro volby do zastupitelstva města Brna).
15. Ve vztahu k podmínkám své aktivní legitimace stěžovatel uvádí, že jeho volba nebyla návrhem směřovaným krajskému soudu výslovně napadena, avšak krajský soud svým závěrem, podle něhož porušení zákona nepochybně ovlivnilo výsledný počet hlasů pro jednotlivé kandidáty, bez dalšího připustil, že prohlášení hlasování za neplatné a v důsledku toho konání opakovaného hlasování může mít vliv na to, zda stěžovatel skutečně zůstane zastupitelem. Přesto krajský soud nepovažoval stěžovatele za účastníka řízení.
16. V daném případě považuje stěžovatel za relevantní zejména vůli naprosté většiny voličů, kteří odevzdali své platné hlasy kandidátním listinám volebních stran, resp. kandidátům ve volbách do zastupitelstva města Brna ve dnech 20. a 21. října 2006 a rozhodli tak o jeho složení, o zvolení základního zastupitelského orgánu své územní samosprávy, a to na čtyřleté funkční období (čl. 102 odst. 2 Ústavy). Zvolení kandidáti – zastupitelé pak mají jako občané právo za rovných podmínek na přístup k voleným a jiným veřejným funkcím (čl. 21 odst. 4 Listiny), resp. právo na nerušený výkon funkce po stanovené časové období, které z tohoto práva vyplývá (viz nález sp. zn. Pl. ÚS 30/95; Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 5, nález č. 3, vyhlášen pod č. 31/1996 Sb.). Zastupitelé svobodně zvolení jako zástupci občanů své obce tím současně uskutečňují své právo podílet se na správě veřejných věcí (čl. 21 odst. 1 Listiny).
17. Závěrem stěžovatel shrnuje, že soud může do volebního procesu zasáhnout jen za zákonem stanovených podmínek, při respektování ústavních kautel. Rozhodnutí, jímž obecný soud shledá oprávněným návrh na neplatnost hlasování, může být proto přijato jen tehdy, pokud je důsledek spjatý s tímto rozhodnutím, to jest nezvolení zastupitelstva (§ 54 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí), ospravedlnitelný ve světle zachování vůle většiny voličů, která byla projevena právně bezvadným způsobem. V opačném případě jde o rozhodnutí soudu, které je nejen nezákonné, ale je především v rozporu s ústavně zakotvenými principy demokratického právního státu i se základními ústavně zaručenými právy.
18. Stěžovatel odkazuje na řadu ustanovení Ústavy a Listiny, která považuje za relevantní pro posouzení ústavnosti napadeného rozhodnutí:
Článek 2 odst. 2 Listiny zní:
Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.
Článek 21 Listiny zní:
(1) Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.
(2) Volby se musí konat ve lhůtách nepřesahujících pravidelná volební období stanovená zákonem.
(3) Volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním. Podmínky výkonu volebního práva stanoví zákon.
(4) Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.
Článek 22 Listiny zní:
Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.
Článek 2 odst. 3 Ústavy zní:
Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.
Článek 9 odst. 3 Ústavy zní:
Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu.
Článek 102 Ústavy zní:
(1) Členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.
(2) Funkční období zastupitelstva je čtyřleté. Zákon stanoví, za jakých podmínek se vyhlásí nové volby zastupitelstva před uplynutím jeho funkčního období.
19. Vzhledem k zájmu na urychleném odstranění pochybností o platnosti jednotlivých aktů orgánů veřejné moci v městě Brně stěžovatel navrhl přednostní projednání věci ve smyslu § 39 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“).
IV.
Řízení před Ústavním soudem
20. Ústavní stížnost byla doručena dne 27. listopadu 2006. Následně si dne 4. 12. 2006 Ústavní soud vyžádal spis Krajského soudu v Brně sp. zn. 30 Ca 203/2006, k němuž byla připojena volební dokumentace volebního okrsku č. 113 v městské části Brno-Královo Pole, a zároveň požádal krajský soud o vyjádření k ústavní stížnosti. Dne 6. prosince 2006 byli též vedlejší účastníci řízení požádáni o vyjádření k ústavní stížnosti.
21. Krajský soud v Brně jako účastník řízení ve svém písemném vyjádření k ústavní stížnosti především uvedl, že průběh a výsledek hlasování spojuje zákon o volbách do zastupitelstev obcí s hlasováním ve volebním okrsku, přičemž výsledek hlasování nelze ztotožňovat s výsledkem voleb. Pokud byl ve věci podán návrh na vyslovení neplatnosti hlasování, přičemž krajský soud byl tímto petitem vázán, bylo předmětem zkoumání, zda byl porušen zákon způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování ve volebním okrsku, které byly návrhem zpochybněny.
22. Předmětem posuzování podle krajského soudu naopak nebylo zjišťování a hodnocení porušení zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb, neboť se nejednalo o návrh podle § 60 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Z uvedeného podle krajského soudu vyplývá, že předmětem posuzování soudu nebyla otázka, zda návrh na neplatnost hlasování způsobí následek podle § 54 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí (nezvolení zastupitelstva). Dokazováním bylo zjištěno, že v důsledku porušení § 33 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí „došlo ke zneplatnění hlasování u 25,6 % voličů, kteří se hlasování zúčastnili“. Podle názoru krajského soudu chrání ustanovení § 60 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí „hodnotu hlasování ve volebním okrsku jako předpoklad reálného a poctivého výsledku tohoto hlasování“.
23. Vedlejší účastník ústavní stížnosti, Úřad městské části Brno-Královo Pole, ve svém písemném vyjádření k ústavní stížnosti rekapituluje své úkoly, které jako volební orgán plní při organizaci a zajištění voleb. Protože se podle jeho názoru jedná o posouzení závažnosti porušení zákona v průběhu hlasování, odkazuje na působnost okrskové volební komise.
24. Vedlejší účastník řízení, Magistrát města Brna, se k ústavní stížnosti stručně vyjádřil v tom smyslu, že „potvrzuje skutečnosti uvedené v předmětné ústavní stížnosti“. K vyjádření přiložil ověřenou kopii sdělení Českého statistického úřadu, z níž dovozuje, že 93 neplatných obálek ve volebním okrsku č. 113 nemohlo ovlivnit výsledky voleb do zastupitelstva města Brna.
25. Vedlejší účastnice řízení M. D. se prostřednictvím svého zástupce písemně vyjádřila k ústavní stížnosti v tom smyslu, že se s ústavní stížností ztotožňuje v části, dovozující relativitu volebních vad. Zároveň vedlejší účastnice souhlasí se závěry Krajského soudu v Brně, že pokud ve příslušném volebním okrsku byla jedna čtvrtina hlasů neplatná ze zřejmých důvodů, jedná se o porušení zákona podstatným způsobem ve vztahu k volbám do zastupitelstva městské části Brno-Královo Pole. Ve vztahu k volbám do zastupitelstva města Brna uznává, že napadené usnesení postrádá hlubší argumentaci. Zdůrazňuje však podstatné pochybení volebního orgánu, které způsobilo porušení ústavně garantovaného práva volit. Dále vedlejší účastnice namítá, že nelze požadovat po příslušném soudu, aby blíže zkoumal hlasovací lístky, které byly uznány za neplatné. Je podle ní důležité, že neplatnost hlasu, způsobená pochybením volebního orgánu, je zcela jiné povahy než neplatnost hlasu z jiných důvodů. Závěrem vedlejší účastnice zdůrazňuje, že k podání návrhu na neplatnost hlasování ji vedla snaha upozornit na porušení zákona a snaha předejít jakékoliv manipulaci s výsledkem hlasování ze strany okrskové volební komise. Zároveň se cítí znepokojena medializací celého případu a možnými důsledky napadeného rozhodnutí, které si v době podání návrhu plně neuvědomovala.
26. Stěžovatel využil možnosti písemné repliky k vyjádření účastníka řízení – krajského soudu. Vyjádřil zejména polemiku s názorem Krajského soudu v Brně, že byla v předchozím řízení posuzována pouze „hodnota hlasování ve volebním okrsku“. Stěžovatel se naopak domnívá, že za „výsledky hlasování“ ve smyslu § 60 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí je třeba vždy považovat celkové výsledky hlasování do voleného orgánu ve smyslu § 46 odst. 2 písm. d) až g) zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Výsledek hlasování ve volebním okrsku nemá hodnotu sám o sobě, ale jen v kontextu s výsledky hlasování v ostatních okrscích. Dále stěžovatel poukazuje na ustanovení § 54 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, kde jsou návrh na neplatnost hlasování a návrh na neplatnost voleb uvedeny alternativně. Podrobně polemizuje s dalšími tvrzeními krajského soudu ohledně postupu při přezkumu hlasování a uzavírá konstatováním, že krajský soud setrvává na formální aplikaci zákona, aniž by se vypořádal s námitkami stěžovatele.
27. Ústavní soud se rozhodl vyhovět návrhu stěžovatele na postup ve smyslu § 39 zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost projednal přednostně a s největším urychlením.
28. Na základě předvolání k ústnímu jednání, které bylo účastníkům řízení a vedlejším účastníkům řízení doručeno dne 6. prosince 2006, se Krajský soud v Brně, Magistrát města Brna a Úřad městské části Brno-Královo Pole písemně z účasti na jednání omluvily.
29. V rámci ústního jednání nařízeného na den 12. prosince 2006 strany nepřednesly žádné nové návrhy na provedení dokazování a odvolaly se na svá písemná stanoviska.
V.
Dokazování před Ústavním soudem
30. Součástí spisu Ústavního soudu jsou listinné důkazy, přiložené k ústavní stížnosti. Jedná se především o
- Zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obce ve volbách do zastupitelstva obce Brno, okres Brno-město, konaných ve dnech 20. a 21. 10. 2006. Opatřen doložkou „Vyvěšeno dne: 22. 10. 2006, sňato dne: 7. 11. 2006“ obsahuje jména a příjmení zvolených členů zastupitelstva a jména a příjmení náhradníků a jejich pořadí. - - Osvědčení o zvolení členem zastupitelstva města Brně, vydaný dne 6. listopadu 2006 Magistrátem města Brna ve prospěch O. P. - - Zápis o průběhu ustavujícího zasedání Zastupitelstva města Brna konaného dne 7. listopadu 2006. - 31. Ústavní soud dále provedl dokazování spisem Krajského soudu v Brně sp. zn. 30 Ca 203/2006, jehož součástí jsou listinné důkazy:
- „Návrh na neplatnost hlasování a neplatnost voleb“, datovaný dne 30. října 2006, doručený krajskému soudu dne 31. října 2006, podepsaný navrhovatelkou M. D. - - Výzva krajského soudu navrhovatelce ze dne 1. listopadu 2006 k označení účastníka řízení a uvedení, čeho se navrhovatelka domáhá. - - „Doplnění návrhu na soudní přezkum v souladu s výzvou soudu“, datované 3. listopadu 2006, doručené navrhovatelkou krajskému soudu dne 6. listopadu 2006, s návrhem: „Hlasování ve volebním okrsku č. 113 pro Statutární město Brno, městskou část Brno-Královo Pole pro volby do zastupitelstev obcí dne 21. a 22. 10. 2006 je neplatné“. - - Sdělení předsedy volební komise č. 113 v městské části Brno-Královo Pole pana L. B. ze dne 9. listopadu 2006. - - Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. listopadu 2006 sp. zn. 30 Ca 203/2006. - 32. Dále Ústavní soud provedl dokazování volební dokumentací z volebního okrsku č. 113 v městské části Brno-Královo Pole. Její součástí je mimo jiné opis výsledku hlasování v okrsku č. 113, zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 113 a výpis z voličských seznamů pro okrsek č. 113. Součástí volební dokumentace okrsku č. 113 je dále svazek započítaných platných hlasovacích lístků pro volby zastupitelstva městské části Brno-Královo Pole, svazek započítaných platných hlasovacích lístků pro volby do zastupitelstva města Brna, svazek použitých obálek opatřených úředním razítkem, svazek 93 použitých obálek bez úředního razítka s vloženými hlasovacími lístky a pomocný sčítací materiál.
33. Ústavní soud z obsahu 93 obálek bez úředního razítka, které z toho důvodu obsahovaly hlasy označené jako neplatné, zjistil následující údaje:
A) Počet hlasů i jinak neplatných 4
B) Počet hlasů pro celou volební stranu
1 Folklor i Společnost 0 2 Moravané 0 3 Společně pro Brno 0 4 Česká strana sociálně demokratická 17 5 Strana demokratického socialismu 0 6 Strana rovnost šancí 0 7 Národní sjednocení 1 8 Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) 0 9 Občanská demokratická strana 31 10 Česká strana národně socialistická 0 11 Komunistická strana Čech a Moravy 5 12 Strana zelených 9 13 Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová 3 14 Brno 2006 - Tým Jiřího Zlatušky 8 15 Konzervativní strana 0 16 Nezávislí demokraté (předseda V. Železný) 0
C) Počet hlasů pro jednotlivé kandidáty (bez připočtení hlasů udělených sub. B)