36. Senát ve svém vyjádření uvedl, že sněmovna mu postoupila návrh předmětné novely dne 12. listopadu 2008. Ústavněprávní výbor a Stálá komise senátu pro sdělovací prostředky a rovněž Stálá komise senátu pro ochranu soukromí doporučily senátu vrátit zákon sněmovně s pozměňovacím návrhem. Všechny tři orgány senátu se shodly na vypuštění nově vkládaného ustanovení § 8c (úzce specializovaný zákaz zveřejnění informace o odposlechu či jiném sledování osoby v trestním řízení).
37. Při projednávání novely trestního řádu senátem byly k této úpravě v rozpravě senátních orgánů a schůze senátu vysloveny zejména následující hodnotící soudy. Pozornost senátních orgánů a senátorů byla ve vztahu k novele trestního řádu soustředěna, s ohledem na směr kritických ohlasů veřejnosti a představitelů médií, především na nové ustanovení § 8c. Stálá komise senátu pro sdělovací prostředky např. uspořádala debatu k danému tématu se zástupci médií, justičními odborníky a předsedou Úřadu pro ochranu osobních údajů. Na schůzi Senátu byly předneseny závěry Ústavněprávního výboru, Stálé komise senátu pro sdělovací prostředky a rovněž Stálé komise senátu pro ochranu soukromí jako závěry v zásadně shodné (viz těsnopisecká zpráva z příslušné schůze senátu). Je zde konstatována nežádoucí nadbytečnost nové speciální úpravy zákazu zveřejňování osobních údajů zpracovávaných při provádění sledování (odposlechu) osob, s tím, že je zde k dispozici dostatečná právní regulace k zamezení úniků takových informací, zabezpečená zákonem o ochraně osobních údajů a dokonce zákonem o ochraně utajovaných informací. Orgány činné v trestním řízení jsou podle této úpravy nepochybně povinny učinit potřebná opatření, aby zabránily přístupu nepovolaných osob k osobním údajům zpracovávaným v trestním řízení a zachovávaly potřebnou mlčenlivost. V závěrech senátních orgánů je odmítána rezignace na uplatnění platné právní úpravy včetně dostatečných sankčních nástrojů. Je shledáváno, že právo novinářů chránit svůj zdroj informací je v tomto smyslu omezeno povinností překazit či oznámit případnou trestnou činnost. Uvedené orgány senátu sdílely názor, že není potřeba vytvářet jakýsi silnější speciální nátlakový instrument na sdělovací prostředky, stavět je do pocitu ohrožení při případném hájení veřejného zájmu, ve smyslu zabezpečování práva na informace. V rozpravě senátu je konstatováno, že bohužel až v časové tísni způsobené přiblížením se konce lhůty pro projednání návrhu zákona senátem byla shledána rovněž komplikovanost nového znění § 8a, které by zjevně vyžadovalo zvážit změkčení stanovených zákazů identifikace osob účastných v trestních případech (oběti i obvinění), zejména osob veřejně činných, a to v případech souvisejících s jejich veřejným působením. Je zde vyslovena domněnka, že v takových případech je třeba dát přednost svobodě slova a právu na informace před domnělou ochranou soukromí.
38. Z názorů projevených v další rozpravě senátu je možné připomenout úvahu, podle které v době nezralé demokracie, ve která se česká společnost podle účastníka rozpravy dosud nachází, je omezování tisku v jeho rozhodování co publikovat a co ne nebezpečné. Jeví se mu nepředstavitelným, že by o některých věcech, které dotvářejí personálně obraz veřejného života, nemohl být médii informován. Opakován je názor, že není dobré přenášet odpovědnost na novináře ve chvíli, kdy stát selhal při ochraně citlivých informací získaných při trestně procesním sledování (odposlechu) osob.
39. Na druhé straně jsou v rozpravě vysloveny i argumenty významně obhajující zvýšenou ochranu osobních údajů v kontextu trestního řízení a informování veřejnosti. Argumentace vychází z faktu, že média jsou komerčním subjektem, který nemusí často sledovat jen prospěch veřejný a nepodřizuje se deklarovaným etickým kodexům. V rozpravě senátu se objevuje rovněž kritický hlas ve vztahu k návrhu nových správních deliktů v rámci zákona o ochraně osobních údajů.
40. Z rozpravy je konečně možné připomenout obecný kritický názor, který poukazuje na neosamocené legislativní pokusy vršit trestně právní opatření, kterými se supluje jakási menší dostupnost ochrany osobnosti adekvátními občanskoprávními nástroji. Na jednání senátního Ústavněprávního výboru o novele trestního řádu se objevuje rovněž úvaha o tom, že ustanovení § 8c obsahově překračuje předmět úpravy trestního řádu (trestně procesních vztahů), neboť stanoví povinnosti osob různých od orgánů činných v trestním řízení a osob na trestním řízení zúčastněných, čímž nepřímo konkuruje úpravě náležející zákonu o ochraně osobních údajů, popř. i jiným zákonům.
41. Senát se většinově ztotožnil s doporučujícím usnesením svého Ústavněprávního výboru a poradními stanovisky své Stálé komise pro sdělovací prostředky a Stálé komise pro ochranu soukromí v tom, že předložená úprava je zejména v části, kterou se doplňuje trestní řád o nové ustanovení § 8c, věcně a právně nevhodným řešením, a přijal proto usnesení, kterým vrací sněmovně novelu trestního řádu s pozměňovacím návrhem, kterým se dané ustanovení z textu návrhu zákona vypouští.
42. Senát dospěl k uvedenému rozhodnutí ve lhůtě stanovené k projednání návrhu zákona na své 2. schůzi v 7. funkční období, a to usnesením č. 44 ze dne 11. 12. 2008, když v hlasování č. 31 ze 62 přítomných senátorů hlasovalo pro vrácení zákona 49 senátorů, proti nebyl nikdo a 13 senátorů se hlasování zdrželo.
43. Předmětný návrh novely, obsahující navrhovatelem kritizovaná ustanovení, projednal v přesvědčení, že tak činí v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně stanoveným způsobem. Uzavírá, že je na Ústavním soudu, aby posoudil ústavnost návrhem napadených ustanovení a rozhodl.
44. Ústavní soud též pro účely dle § 49 odst. 1 zákona o Ústavním soudu vyzval k vyjádření Syndikát novinářů České republiky (amicus curiae). Ten této možnosti využil a uvedl, že Syndikát novinářů České republiky se ztotožňuje s návrhem senátorů. Část novely věnovanou právní ochraně obětí trestných činů, zvláště dětí, přivítal jako známku toho, že i státní orgány považují tuto záležitost za společenský problém. Považuje však za nepřijatelné, aby tato snaha byla doprovázena ochranou údajů o pachatelích trestných činů.
45. Svoboda projevu a informací tvoří jeden z pilířů každého demokratického systému. V případě napadených ustanovení se podle názoru Syndikát novinářů České republiky nejedná o opatření v demokratické společnosti nezbytné, protože osobnostní práva dostatečně chrání jiné zákony.
46. Tisku přísluší v demokratické společnosti povinnost sdělovat informace a myšlenky veřejného zájmu. K tomu se pojí právo veřejnosti takové informace obdržet. Ústavní soud ve svém nálezusp. zn. I. ÚS 453/03uvedl, že věcí veřejnou jsou: agenda státních institucí, jakož i činnost osob působících ve veřejném životě, to jest například činnost politiků místních i celostátních, úředníků, soudců, advokátů.
47. Zákazy uveřejnění informací pod hrozbou sankcí v napadnutém zákoně vedou jednoznačně k omezení svobody projevu a jsou proto v rozporu s Listinou. Pokud podle ustanovení § 8a nesmějí orgány činné v trestním řízení zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, pozbývá novinář možnost věrohodně ověřit informace, které při své činnosti získal.
48. Podle ustanovení § 8c, které se týká odposlechů, nesmí být zveřejněn obsah záznamu telekomunikačního provozu, ani další informace, pokud vedou ke zjištění totožnosti této osoby a nebyly-li použity jako důkaz řízení před soudem. Novinář tak pozbývá možnost relevantním způsobem informovat o věcech veřejného zájmu a plnil tak svou roli "hlídače" v demokratické společnosti. Navíc jak výše finančních sankcí, tak trestní postih, se jeví jako zcela nepřiměřený prostředek vedoucí k zastrašování novinářů.
49. Skutečnost, že za zveřejněný odposlech provedený policií má být trestně odpovědný novinář, je nepřijatelná, zvláště když - jak známo - je to pro policii často jediná možnost, jak zabránit tomu, aby záležitost nebyla mocensky zmanipulována a "odložena", ačkoli ve veřejném zájmu je jednoznačné zjištění trestné činnosti a potrestání pachatele.
50. Syndikát novinářů České republiky je přesvědčen, že zákon je z hlediska svobody slova nepřijatelný, a má za to, že Ústavní soud by měl rozhodnout v souladu s návrhem navrhovatelů; uvítal by však i zrušení celé novely, nebo ponechání jen té část, která chrání oběti trestných činů, zvláště děti.
51. K dotazu Ústavního soudu, jaké má Syndikát novinářů České republiky poznatky s uplatňováním napadených ustanovení v praxi, tento sdělil, že ve většině jemu známých případů se média sama omezují v tom smyslu, že neuvádějí jména dotčených osob s tou výhradou, že jejich totožnost nelze uvést s odkazem na nově přijatou úpravu. Ze znalostí, kterými disponuje, vyplývá, že dosud nebyly zaznamenány případy, kdy by média v důsledku nově přijaté úpravy byla postižena citelnými sankcemi, protože vedení sdělovacích prostředků si je vědomo závažných důsledků, které hrozí v případě porušení nyní platného zákona. Závažnost důsledků tohoto omezení vyplývá ze srovnání informací publikovaných před platností nynější úpravy a jejich absence, která by nevyhnutelně nastala, pokud by nynější úprava platila již dříve.
III. Znění přímo dotčených předpisů
52. Čl. 17 Listiny zní: (1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. (3) Cenzura je nepřípustná. (4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. (5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon.
53. Čl. 10 Úmluvy zní: (1) Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice. Tento článek nebrání státům, aby vyžadovaly udělování povolení rozhlasovým, televizním nebo filmovým společnostem. (2) Výkon těchto svobod, protože zahrnuje i povinnosti i odpovědnost, může podléhat takovým formalitám, podmínkám, omezením nebo sankcím, které stanoví zákon a které jsou nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, územní celistvosti nebo veřejné bezpečnosti, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky, ochrany pověsti nebo práv jiných, zabránění úniku důvěrných informací nebo zachování autority a nestrannosti soudní moci.
54. Znění relevantních ustanovení platných podústavních právních předpisů ve srovnání s právní úpravou platnou dříve je následující:
§ 8a trestního řádu
(1) Orgány činné v trestním řízení informují o své činnosti veřejnost poskytováním informací sdělovacím prostředkům. Přitom dbají toho, aby neohrožovaly objasnění skutečností důležitých pro posouzení věci, nezveřejňovaly o osobách, které mají účast v trestním řízení, údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporušily zásadu, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen (§ 2 odst. 2).
(2) Z důvodů uvedených v odstavci 1 orgány činné v trestním řízení odepřou poskytnutí informací.
právní úprava účinná od 1. 4. 2009 ve znění zákona č. 52/2009 Sb. (části navrhované ke zrušení zvýrazněny kurzívou)
(1) Při poskytování informací o své činnosti veřejnosti orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby neohrozily objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporušily zásadu, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen (§ 2 odst. 2). V přípravném řízení nesmějí zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka; takové informace mohou v nezbytném rozsahu zveřejnit pouze pro účely pátrání po osobách nebo pro dosažení účelu trestního řízení.
(2) Při poskytování informací podle odstavce 1 orgány činné v trestním řízení zvlášť dbají na ochranu osobních údajů a soukromí osob mladších 18 let.
(3) Orgány činné v trestním řízení informují o své činnosti veřejnost poskytováním informací podle odstavce 1 veřejným sdělovacím prostředkům; poskytnutí informací odepřou z důvodů ochrany zájmů uvedených v odstavcích 1 a 2. Vyhradí-li si v přípravném řízení státní zástupce právo poskytnout informace o určité trestní věci, může je policejní orgán poskytnout jen s jeho předchozím souhlasem.
§ 8b trestního řádu
právní úprava účinná do 31. 3. 2009
neplatil
právní úprava účinná od 1. 4. 2009 ve znění zákona č. 52/2009 Sb. (části navrhované ke zrušení zvýrazněny kurzívou)
(1) Osoby, kterým byly orgány činnými v trestním řízení poskytnuty informace o osobách uvedených v § 8a odst. 1 pro účely trestního řízení nebo k výkonu práv nebo plnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem, je nesmějí nikomu dále poskytnout, pokud jejich poskytnutí není nutné k uvedeným účelům. O tom musí být tyto osoby poučeny.
(2) Nikdo nesmí v souvislosti s trestným činem spáchaným na poškozeném jakýmkoli způsobem zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti poškozeného, který je osobou mladší 18 let nebo vůči němuž byl spáchán trestný čin kuplířství nebo šíření pornografie nebo některý z trestných činů proti životu a zdraví, svobodě a lidské důstojnosti nebo proti rodině a mládeži.
(3) Zveřejnění obrazových snímků, obrazových a zvukových záznamů nebo jiných informací o průběhu hlavního líčení nebo veřejného zasedání, které by umožnily zjištění totožnosti poškozeného uvedeného v odstavci 2, je zakázáno.
(4) Pravomocný rozsudek nesmí být zveřejněn ve veřejných sdělovacích prostředcích s uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení a bydliště poškozeného uvedeného v odstavci 2. Předseda senátu může s přihlédnutím k osobě poškozeného a povaze a charakteru spáchaného trestného činu rozhodnout o dalších omezeních spojených se zveřejněním pravomocného odsuzujícího rozsudku za účelem přiměřené ochrany zájmů takového poškozeného.
(5) Zákaz zveřejnění informací uvedený v odstavcích 2 až 4 neplatí, a) umožňuje-li jejich zveřejnění tento zákon, b) je-li jejich zveřejnění nezbytné pro účely pátrání po osobách nebo pro dosažení účelu trestního řízení, nebo c) dá-li k jejich zveřejnění poškozený předchozí písemný souhlas; je-li poškozený mladší 18 let nebo je zbaven způsobilosti k právním úkonům anebo je jeho způsobilost k právním úkonům omezena, musí dát takový souhlas také jeho zákonný zástupce.
§ 8c trestního řádu
právní úprava účinná do 31. 3. 2009
neplatil
právní úprava účinná od 1. 4. 2009 ve znění zákona č. 52/2009 Sb. (části navrhované ke zrušení zvýrazněny kurzívou)
Pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nikdo nesmí bez souhlasu osoby, které se takové informace týkají, zveřejnit informace o nařízení či provedení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 nebo informace z něj získané, údaje o telekomunikačním provozu zjištěné na základě příkazu podle § 88a, nebo informace získané sledováním osob a věcí podle § 158d odst. 2 a 3, umožňují-li zjištění totožnosti této osoby a nebyly-li použity jako důkaz v řízení před soudem. § 44a ZOOÚ neplatil
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz zveřejnění osobních údajů stanovený jiným právním předpisem.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 spáchaný tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
§ 45a ZOOÚ
právní úprava účinná do 31. 3. 2009
neplatil
právní úprava účinná od 1. 4. 2009 ve znění zákona č. 52/2009 Sb. (části navrhované ke zrušení zvýrazněny kurzívou)
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz zveřejnění osobních údajů stanovený jiným právním předpisem.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.
(3) Za správní delikt podle odstavce 1 spáchaný tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem se uloží pokuta do 5 000 000 Kč.
§ 178 trestního zákona
právní úprava účinná do 31. 3. 2009
(1) Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává nebo si přisvojí osobní údaje o jiném shromážděné v souvislosti s výkonem veřejné správy, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
(2) Stejně bude potrestán, kdo osobní údaje o jiném získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, byť i z nedbalosti, sdělí nebo zpřístupní, a tím poruší právním předpisem stanovenou povinnost mlčenlivosti.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se údaj týká, b) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo c) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 porušením povinností vyplývajících z jeho povolání, zaměstnání nebo funkce.
právní úprava účinná od 1. 4. 2009 ve znění zákona č. 52/2009 Sb. (části navrhované ke zrušení zvýrazněny kurzívou)
(1) Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává nebo si přisvojí osobní údaje o jiném shromážděné v průběhu trestního řízení nebo v souvislosti s výkonem veřejné správy a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
(2) Stejně bude potrestán, kdo, byť i z nedbalosti, poruší právním předpisem stanovenou povinnost mlčenlivosti tím, že sdělí nebo zpřístupní osobní údaje o jiném získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo b) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 porušením povinností vyplývajících z jeho povolání, zaměstnání nebo funkce.
IV. Skutečnosti nastalé v průběhu řízení před Ústavním soudem
55. V průběhu řízení před Ústavním soudem pokračoval legislativní proces ve vztahu k napadené právní úpravě těmito kroky: Dne 27. 4. 2009 byl Poslanecké sněmovně jako sněm. tisk 815 předložen poslanecký návrh na změnu a doplnění ustanovení § 8b a § 8c trestního řádu ve znění tehdy účinném s cílem zavést "do posuzované problematiky v trestním řádu prvek veřejného zájmu, který působí jako jedna z výjimek, za jejichž splnění je zveřejnění jinak chráněných informací možné." Vláda na své schůzi dne 25. května 2009 návrh zákona projednala a vyslovila s ním souhlas za podmínek upřesněných v příloze usnesení. První čtení proběhlo dne 8. 12. 2009 na 66. schůzi. Ústavně právní výbor projednal návrh zákona a vydal dne 23. 2. 2010 usnesení obsahující komplexní pozměňovací návrh. Ve dnech 28. 5. - 29. 5. 2010 proběhly volby do Poslanecké sněmovny a s uplynutím volebního období byl ukončen i legislativní proces k této předloze.
56. S obdobným záměrem předložilo v září 2010 Ministerstvo spravedlnosti návrh zákona, kterým se mění trestní řád, do připomínkového řízení, s termínem pro odevzdání připomínek do 15. 10. 2010. Dne 12. 1. 2011 vláda na svém zasedání návrh zákona projednala, schválila jej s úpravami dle připomínek předsedy Legislativní rady vlády, a dne 17. 1. 2011 jej předložila Poslanecké sněmovně jako sněm. tisk 231. Dne 1. 2. 2011 proběhlo první čtení, dne 24. 11. 2011 prošel návrh obecnou a podrobnou rozpravou a dne 6. 5. 2011 byl návrh Poslaneckou sněmovnou schválen. Následně byl návrh předložen Senátu, který jej dne 8. 6. 2011 schválil. Prezident republiky zákon podepsal dne 29. 6. 2011. Zákon byl vyhlášen 19. 7. 2011 ve Sbírce zákonů v částce 73 jako zákon č. 207/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. Zákon nabyl účinnosti patnáctým dnem ode dne vyhlášení.
57. Čl. I zákona č. 207/2011 Sb. vnesl do trestního řádu tyto změny: 1. V § 8a odst. 1 větě druhé se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 2. V § 8b odst. 1 větě první se slova "o osobách uvedených v § 8a odst. 1" nahrazují slovy " , na které se vztahuje zákaz zveřejnění podle § 8a odst. 1 věty druhé,". 3. V § 8b odst. 2 se slova "kuplířství nebo šíření pornografie nebo některý z trestných činů proti životu a zdraví, svobodě a lidské důstojnosti nebo proti rodině a mládeži" nahrazují slovy "vraždy (§ 140 trestního zákoníku), zabití (§ 141 trestního zákoníku), některý z trestných činů, kterým byla způsobena těžká újma na zdraví, trestný čin ohrožení pohlavní nemocí (§ 155 trestního zákoníku), některý z trestných činů proti těhotenství ženy (§ 159 až 162 trestního zákoníku), trestný čin obchodování s lidmi (§ 168 trestního zákoníku), některý z trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti (§ 185 až 193 trestního zákoníku), trestný čin opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195 trestního zákoníku), týrání svěřené osoby (§ 198 trestního zákoníku), týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku), únosu dítěte a osoby stižené duševní poruchou (§ 200 trestního zákoníku) nebo nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku).". 4. V § 8b se odstavec 5 zrušuje. 5. V § 8c se slova "Pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nikdo" nahrazují slovem "Nikdo". 6. Za § 8c se vkládá nový § 8d, který zní: "§ 8d (1) Informace, na které se vztahuje zákaz zveřejnění podle § 8a až 8c, lze v nezbytném rozsahu zveřejnit pro účely pátrání po osobách, pro dosažení účelu trestního řízení, nebo umožňuje-li to tento zákon. Uvedené informace lze také zveřejnit, odůvodňuje-li to veřejný zájem, pokud převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby; přitom je třeba zvlášť dbát na ochranu zájmů osoby mladší 18 let. (2) Informace, na které se vztahuje zákaz zveřejnění podle § 8a až 8c, lze také zveřejnit, pokud osoba, jíž se zákaz zveřejnění týká, udělila ke zveřejnění informace výslovný souhlas. Zemřela-li nebo byla-li tato osoba prohlášena za mrtvou, souhlas se zveřejněním informací je oprávněn udělit její manžel, partner nebo její děti, a není-li jich, její rodiče; v případě osoby mladší 18 let nebo osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo s omezenou způsobilostí k právním úkonům její zákonný zástupce. Souhlas se zveřejněním informací nemůže udělit osoba, která je pachatelem trestného činu spáchaného vůči osobě, jež zemřela nebo byla prohlášena za mrtvou. (3) Informace, na které se vztahuje zákaz zveřejnění podle § 8a až 8c, lze také zveřejnit, pokud osoba, jíž se zákaz zveřejnění týká, zemřela nebo byla prohlášena za mrtvou a není-li žádné osoby oprávněné udělit souhlas se zveřejněním podle odstavce 2.". 7. V § 378 odst. 1 se slovo "8c" nahrazuje slovem "8d".
58. Kromě uvedeného byl již dne 25. 2. 2008 vládou předložen Poslanecké sněmovně návrh trestního zákoníku jako sněm tisk. 410. První čtení proběhlo dne 14. 3. 2008, obecnou rozpravou prošel návrh dne 30. 10. 2008, podrobnou rozpravou dne 31. 10. 2008. Třetí čtení proběhlo dne 11. 11. 2008, kdy byl návrh Poslaneckou sněmovnou schválen. Senátem byl návrh projednán dne 8. 1. 2009, kdy byl návrh rovněž schválen. Prezident republiky návrh podepsal dne 27. 1. 2009. Zákon byl vyhlášen 9. 2. 2009 ve Sbírce zákonů v částce 11 jako zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Podle ustanovení § 421 trestní zákoník nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2010. Podle zrušovacího ustanovení § 420 bodu prvního byl zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, zrušen.
V. Posouzení návrhu z hlediska § 64 a § 67 zákona o Ústavním soudu
59. Ústavní soud dospěl k závěru, že návrh byl podán podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu skupinou 34 senátorů a po formální stránce je v souladu s požadavky zákona o Ústavním soudu.
60. Ustanovení § 67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu praví: Jestliže zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž zrušení je navrhováno, pozbudou platnosti před skončením řízení před Ústavním soudem, řízení se zastaví. Platnost napadené právní úpravy zkoumá Ústavní soud kdykoliv v průběhu řízení.
61. Je zřejmé, že zákon č. 207/2011 Sb. částečně představuje skutečnost, která je předvídána ustanovením § 67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Zákon č. 207/2011 Sb. nabyl účinnosti dne 3. 8. 2011.
62. Ve vztahu k návrhu na zrušení ustanovení § 8a odst. 1 věty druhé trestního řádu, ve znění zákona č. 52/2009 Sb., jsou tak důvody pro zastavení řízení naplněny v rozsahu ustanovení věty za středníkem.
63. Ve vztahu k návrhu na zrušení § 8b odst. 1 trestního řádu, ve znění zákona č. 52/2009 Sb., jsou důvody pro zastavení řízení naplněny v rozsahu ustanovení ve slovech "o osobách uvedených v § 8a odst. 1."
64. Ve vztahu k návrhu na zrušení § 8c trestního řádu, ve znění zákona č. 52/2009 Sb., jsou důvody pro zastavení řízení naplněny v rozsahu ustanovení ve slovech "Pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nikdo."
65. Zákonem č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, byl s účinností od 1. 1. 2010 zrušen zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon. Ve vztahu k návrhu na zrušení ustanovení § 178 odst. 1 ve slovech "v průběhu trestního řízení nebo" a odst. 3 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, jsou důvody pro zastavení řízení naplněny v celém rozsahu návrhu.
66. Ve smyslu citovaného § 67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu proto Ústavní soud řízení, pokud jde o části návrhů výše specifikované, řízení zastavil, a touto částí podání navrhovatelů se dále nezabýval. Ve zbývajícím rozsahu důvody pro zastavení řízení nejsou dány, neboť napadená ustanovení si i po změně zákonem č. 207/2011 Sb. zachovala určitý samostatný normativní obsah (s přihlédnutím ke znění účinnému ke dni rozhodování Ústavního soudu), případně nebyla novelizacemi dotčena. Na překážku postupu řízení není ani skutečnost, že navrhovatelé sami argumentačně na nastalé změny právního řádu (které jim jsou nepochybně známy) nereagovali a argumentaci nedoplnili.
VI. Posouzení návrhu z hlediska § 68 zákona o Ústavním soudu
67. Ústavní soud je v řízení o kontrole norem v souladu s ustanovením § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu povinen posoudit, zda napadený právní předpis byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
68. O kompetenci Parlamentu České republiky neměl Ústavní soud pochyb, a proto bylo možno přistoupit k přezkumu procedury přijímání napadených ustanovení. Při něm Ústavní soud uvážil příslušný obsah vyjádření účastníků řízení a informace o předmětném legislativním procesu předcházejícím přijetí novely dostupné na internetových stránkách sněmovny a senátu, přičemž dospěl k závěru, že ve věci neexistují pochybnosti o ústavnosti tohoto procesu nad rámec těch, které vyjádřili navrhovatelé ve svém návrhu. Na tyto se proto dále soustředil.
69. Navrhovatelé namítají, že ústavnost pozměňovacího návrhu předpokládá jeho úzký vztah k fundamentálnímu účelu projednávaného návrhu zákona, kterým bylo v daném případě posílení postavení poškozeného, totiž měl zamezit publikování údajů o těchto osobách a tak zabránit jejich sekundární viktimizaci. Tento úzký vztah, dle jejich názoru, v rozporu s principy vyjádřenými v nálezu Ústavního soudusp. zn. Pl. ÚS 77/06, chybí. Upozorňují přitom též na absenci důvodové zprávy, která znamená zvýšené riziko libovůle, a na skutečnost, že dle stenozápisů poslanci nebyli na změny navržené pozměňovacím návrhem vůbec upozorněni ani zpravodajem ústavně právního výboru poslancem Melčákem, ani ministrem spravedlnosti.
70. Znění relevantních ustanovení původního vládního návrhu ve srovnání s návrhem schváleným jako novela je následující:
§ 8a trestního řádu
znění dle tisku 443/0 (vládní návrh)
(1) Orgány činné v trestním řízení informují o trestním řízení veřejnost poskytováním informací sdělovacím prostředkům. Dbají přitom, aby neohrozily objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, nezveřejnily o osobách, které mají účast v trestním řízení, údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporušily zásadu, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen (§ 2 odst. 2).
(2) Při poskytování informací podle odstavce 1 orgány činné v trestním řízení zvlášť dbají na ochranu soukromí a osobních údajů osob mladších 18 let.
(3) Orgány činné v trestním řízení odepřou poskytnutí informací z důvodů ochrany zájmů uvedených v odstavcích 1 a 2.
úprava účinná od 1. 4. 2009 ve znění zákona č. 52/2009 Sb. (části navrhované ke zrušení zvýrazněny kurzívou)
(1) Při poskytování informací o své činnosti veřejnosti orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby neohrozily objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporušily zásadu, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen (§ 2 odst. 2). V přípravném řízení nesmějí zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka; takové informace mohou v nezbytném rozsahu zveřejnit pouze pro účely pátrání po osobách nebo pro dosažení účelu trestního řízení.
(2) Při poskytování informací podle odstavce 1 orgány činné v trestním řízení zvlášť dbají na ochranu osobních údajů a soukromí osob mladších 18 let.
(3) Orgány činné v trestním řízení informují o své činnosti veřejnost poskytováním informací podle odstavce 1 veřejným sdělovacím prostředkům; poskytnutí informací odepřou z důvodů ochrany zájmů uvedených v odstavcích 1 a 2. Vyhradí-li si v přípravném řízení státní zástupce právo poskytnout informace o určité trestní věci, může je policejní orgán poskytnout jen s jeho předchozím souhlasem.
§ 8b trestního řádu
znění dle tisku 443/0 (vládní návrh)
(1) Orgány činné v trestním řízení mohou zveřejnit informace obsahující osobní údaje poškozeného nebo osob jemu blízkých, nebo jiné údaje, jejichž zveřejnění by narušilo soukromí těchto osob, pouze v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu trestního řízení.
(2) Osoby, kterým byly orgány činnými v trestním řízení poskytnuty informace o poškozeném nebo osobách jemu blízkých pro účely trestního řízení nebo k výkonu práv nebo plnění povinností stanovených právními předpisy, je nesmějí nikomu dále poskytnout, pokud jejich poskytnutí není nutné k uvedeným účelům. O tom musejí být tyto osoby poučeny.
(3) Nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak, nikdo nesmí v souvislosti s trestným činem spáchaným na poškozeném jakýmkoli způsobem zveřejnit vyobrazení poškozeného, který je osobou mladší 18 let, ani žádnou informaci, ve které je uvedeno jméno, popřípadě jména, a příjmení takového poškozeného, nebo která obsahuje jiné údaje, které by umožnily tohoto poškozeného identifikovat. Ve stejném rozsahu se zákaz zveřejnění vztahuje i na poškozeného, vůči němuž byl spáchán trestný čin kuplířství podle § 204 trestního zákona, trestný čin šíření pornografie podle § 205 trestního zákona nebo některý z trestných činů proti rodině a mládeži, trestných činů proti životu a zdraví nebo trestných činů proti svobodě a lidské důstojnosti. Zákaz uvedený ve větě první a druhé neplatí, pokud se zveřejněním poškozený výslovně a prokazatelně souhlasí. Je-li poškozeným osoba mladší 18 let, musí se zveřejněním souhlasit také její zákonný zástupce.
úprava účinná od 1. 4. 2009 ve znění zákona č. 52/2009 Sb. (části navrhované ke zrušení zvýrazněny kurzívou)
(1) Osoby, kterým byly orgány činnými v trestním řízení poskytnuty informace o osobách uvedených v § 8a odst. 1 pro účely trestního řízení nebo k výkonu práv nebo plnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem, je nesmějí nikomu dále poskytnout, pokud jejich poskytnutí není nutné k uvedeným účelům. O tom musí být tyto osoby poučeny.
(2) Nikdo nesmí v souvislosti s trestným činem spáchaným na poškozeném jakýmkoli způsobem zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti poškozeného, který je osobou mladší 18 let nebo vůči němuž byl spáchán trestný čin kuplířství nebo šíření pornografie nebo některý z trestných činů proti životu a zdraví, svobodě a lidské důstojnosti nebo proti rodině a mládeži.
(3) Zveřejnění obrazových snímků, obrazových a zvukových záznamů nebo jiných informací o průběhu hlavního líčení nebo veřejného zasedání, které by umožnily zjištění totožnosti poškozeného uvedeného v odstavci 2, je zakázáno.
(4) Pravomocný rozsudek nesmí být zveřejněn ve veřejných sdělovacích prostředcích s uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení a bydliště poškozeného uvedeného v odstavci 2. Předseda senátu může s přihlédnutím k osobě poškozeného a povaze a charakteru spáchaného trestného činu rozhodnout o dalších omezeních spojených se zveřejněním pravomocného odsuzujícího rozsudku za účelem přiměřené ochrany zájmů takového poškozeného.
(5) Zákaz zveřejnění informací uvedený v odstavcích 2 až 4 neplatí, a) umožňuje-li jejich zveřejnění tento zákon, b) je-li jejich zveřejnění nezbytné pro účely pátrání po osobách nebo pro dosažení účelu trestního řízení, nebo c) dá-li k jejich zveřejnění poškozený předchozí písemný souhlas; je-li poškozený mladší 18 let nebo je zbaven způsobilosti k právním úkonům anebo je jeho způsobilost k právním úkonům omezena, musí dát takový souhlas také jeho zákonný zástupce.
§ 8c trestního řádu
znění dle tisku 443/0 (vládní návrh)
---
úprava účinná od 1. 4. 2009 ve znění zákona č. 52/2009 Sb. (části navrhované ke zrušení zvýrazněny kurzívou)
Pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nikdo nesmí bez souhlasu osoby, které se takové informace týkají, zveřejnit informace o nařízení či provedení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 nebo informace z něj získané, údaje o telekomunikačním provozu zjištěné na základě příkazu podle § 88a, nebo informace získané sledováním osob a věcí podle § 158d odst. 2 a 3, umožňují-li zjištění totožnosti této osoby a nebyly-li použity jako důkaz v řízení před soudem.
§ 44a ZOOÚ
znění dle tisku 443/0 (vládní návrh)
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz zveřejnění osobních údajů stanovený jiným právním předpisem.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
úprava účinná od 1. 4. 2009 ve znění zákona č. 52/2009 Sb. (části navrhované ke zrušení zvýrazněny kurzívou)
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz zveřejnění osobních údajů stanovený jiným právním předpisem.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 spáchaný tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
§ 45a ZOOÚ
znění dle tisku 443/0 (vládní návrh)
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz zveřejnění osobních údajů stanovený jiným právním předpisem.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.
úprava účinná od 1. 4. 2009 ve znění zákona č. 52/2009 Sb. (části navrhované ke zrušení zvýrazněny kurzívou)
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz zveřejnění osobních údajů stanovený jiným právním předpisem.