Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy ve formě výměny dopisů o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a Turks a Caicos

Zadržení daně platebními zprostředkovateli

Úrokové platby podle článku 8 této Smlouvy, které byly provedeny platebním zprostředkovatelem zřízeným na Turks & Caicos skutečným vlastníkům ve smyslu článku 5 této Smlouvy, kteří jsou rezidenty České republiky, podléhají, s výhradou článku 3 této Smlouvy, zadržení z částky úrokové platby během přechodného období uvedeného v článku 14 této Smlouvy počínaje dnem uvedeným v článku 15 této Smlouvy. Výše srážkové daně bude 15 % během prvních tří let přechodného období, 20 % v následujících třech letech a v dalších letech pak 35 %.

Předkládání informací platebními zprostředkovateli

1. 1. Pokud platební zprostředkovatel zřízený v České republice provede úrokové platby vymezené v článku 8 této Smlouvy skutečným vlastníkům vymezeným v článku 5 této Smlouvy, kteří jsou rezidenty Turks & Caicos, nebo pokud se použije ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. a) této Smlouvy, oznámí platební zprostředkovatel jeho příslušnému orgánu:
   1. a) totožnost a bydliště skutečného vlastníka zjištěné podle článku 6 této Smlouvy;
   2. b) jméno a adresu platebního zprostředkovatele;
   3. c) číslo účtu skutečného vlastníka nebo, pokud takový účet neexistuje, označení pohledávky, z níž úroky plynou;
   4. d) informace o úrokové platbě uvedené v čl. 4 odst. 1 této Smlouvy. Každá smluvní strana však může omezit minimální rozsah informací, které má platební zprostředkovatel o úrokové platbě předkládat, na celkovou výši úroků nebo příjmů a na celkovou výši výnosů z prodeje, ze splacení či z náhrady

   a Česká republika bude jednat v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

1. 2. Do šesti měsíců po ukončení zdaňovacího období oznámí automaticky příslušný orgán České republiky příslušnému orgánu Turks & Caicos informace uvedené v odstavci 1 písm. a) – d) tohoto článku pro všechny úrokové platby provedené během daného období.

Výjimky z uplatňování zadržené/srážkové daně

1. 1. Turks & Caicos vybírající srážkovou daň podle článku 1 této Smlouvy stanoví jeden či oba z následujících postupů, jimiž umožní skutečným vlastníkům žádat, aby u nich srážková daň nebyla zadržena:
   1. a) postup, který dovoluje skutečnému vlastníkovi vymezenému v článku 5 této Smlouvy vyhnout se srážkové dani uvedené v článku 1 této Smlouvy, a to tím, že zmocní svého platebního zprostředkovatele k předložení úrokové platby příslušnému orgánu smluvní strany, ve které je platební zprostředkovatel zřízen. Takové zmocnění zahrnuje všechny úrokové platby provedené platebním zprostředkovatelem skutečnému vlastníkovi;
   2. b) postup, který zajistí, že se srážková daň nevybere v případech, kdy skutečný vlastník předloží svému platebnímu zprostředkovateli potvrzení vydané na své jméno příslušným orgánem smluvní strany, jehož je rezidentem pro daňové účely podle odstavce 2 tohoto článku.

1. 2. Na žádost skutečného vlastníka vystaví příslušný orgán smluvní strany státu, jehož je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, potvrzení, které bude obsahovat následující údaje:
   1. a) jméno, adresu a daňové či jiné identifikační číslo skutečného vlastníka; pokud žádné takové číslo není k dispozici, bude uvedeno datum a místo narození skutečného vlastníka;
   2. b) jméno a adresu platebního zprostředkovatele;
   3. c) číslo účtu skutečného vlastníka nebo, pokud není číslo účtu k dispozici, označení cenného papíru.

   Toto potvrzení je platné maximálně po dobu tří let. Potvrzení je vystaveno všem skutečným vlastníkům, kteří o něj požádají, do dvou měsíců po předložení žádosti.

1. 3. Použije-li se odstavec 1 písm. a) tohoto článku, předá příslušný orgán Turks & Caicos, ve kterém je platební zprostředkovatel zřízen, informace uvedené v čl. 2 odst. 1 této Smlouvy příslušnému orgánu České republiky jako státu, jehož je skutečný vlastník rezidentem. Takové předání informací proběhne automaticky a uskuteční se nejméně jednou ročně, během šesti měsíců následujících po skončení zdaňovacího období stanoveného právními předpisy smluvní strany, a to pro všechny úrokové platby uskutečněné v průběhu daného období.

Vyměřovací základ pro srážkovou daň

1. 1. Platební zprostředkovatel zřízený na Turks & Caicos vybírá srážkovou daň podle článku 1 této Smlouvy takto:
   1. a) v případě úrokové platby ve smyslu čl. 8. odst. 1 písm. a) této Smlouvy: z výše vyplacených nebo připsaných úroků;
   2. b) v případě úrokové platby ve smyslu čl. 8. odst. 1 písm. b) nebo d) této Smlouvy: z výše úroků nebo příjmů podle písmene b) nebo d) tohoto pododstavce nebo formou dávky s rovnocenným dopadem, hrazené skutečným vlastníkem z celkové výše výnosů z prodeje, splacení nebo náhrady;
   3. c) v případě úrokové platby ve smyslu čl. 8. odst. 1 písm. c) této Smlouvy: z výše úroků zmíněných v uvedeném pododstavci;
   4. d) v případě úrokové platby ve smyslu čl. 8. odst. 4 této Smlouvy: z výše úroků připadajících na každého z členů subjektu uvedeného v čl. 7 odst. 2 této Smlouvy, který splňuje podmínky čl. 5 odst. 1 této Smlouvy;
   5. e) v případě, že Turks & Caicos uplatňuje možnost uvedenou v čl. 8 odst. 5 této Smlouvy: z výše úroků přepočtených na roční základ.

1. 2. Pro účely písmen a) a b) pododstavce 1 tohoto článku se srážková daň vybere v poměrné části podle délky období, během něhož skutečný vlastník držel svou pohledávku. Pokud není platební zprostředkovatel schopen určit dobu držby na základě informací, které mu byly sděleny, bude mít platební zprostředkovatel za to, že skutečný vlastník držel pohledávku po celou dobu její existence, pokud nepředloží doklad o datu nabytí této pohledávky.
2. 3. Uplatnění srážkové daně Turks & Caicos nebrání druhé smluvní straně, jehož je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, ve zdanění příjmů v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy.
3. 4. V průběhu přechodného období může Turks & Caicos stanovit, že ekonomický subjekt provádějící nebo přiznávající úrokovou platbu subjektu uvedenému v čl. 7 odst. 2 této Smlouvy v zemi druhé smluvní strany bude považován za platebního zprostředkovatele místo subjektu, jemuž je úrok vyplácen nebo přiznán ve prospěch třetí osoby, a může z těchto úroků vybrat srážkovou daň, pokud subjekt, jemuž je úrok vyplácen nebo přiznán ve prospěch skutečného vlastníka, neposkytl oficiální souhlas k tomu, aby bylo v souladu s posledním odstavcem čl. 7 odst. 2 této Smlouvy sděleno jeho jméno, adresa a celková výše jemu vyplacených či přiznaných úroků.

Definice skutečného vlastníka

1. 1. Pro účely této Smlouvy se „skutečným vlastníkem“ rozumí fyzická osoba, která přijme úrokovou platbu, nebo fyzická osoba, které je úroková platba přiznána, pokud neprokáže, že úroková platba nebyla provedena či přiznána v její vlastní prospěch. Fyzická osoba není považována za skutečného vlastníka, pokud:
   1. a) jedná jako platební zprostředkovatel ve smyslu čl. 7 odst. 1 této Smlouvy;
   2. b) jedná jménem právnické osoby, tedy subjektu, jehož zisk je zdaněn v souladu s obecnou úpravou zdanění podnikatelské činnosti, subjektu kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (UCITS) povoleného podle Směrnice 85/611/EHS nebo rovnocenného subjektu kolektivního investování zřízeného na Turks & Caicos nebo subjektu uvedeného v čl. 7 odst. 2 této Smlouvy; v posledně jmenovaném případě oznámí osoba jméno a adresu tohoto subjektu ekonomickému subjektu, který úroky vyplácí, a ten pak předá tyto informace příslušnému orgánu smluvní strany, v jejíž zemi je sám zřízen;
   3. c) jedná jménem jiné osoby, která je skutečným vlastníkem a informuje platebního zprostředkovatele o totožnosti tohoto skutečného vlastníka.

1. 2. Pokud má platební zprostředkovatel informace naznačující, že fyzická osoba, které je úrok vyplácen nebo přiznán, zřejmě není skutečným vlastníkem a pokud se na tuto osobu nevztahují ustanovení odstavce 1 písm. a) ani b) tohoto článku, učiní platební zprostředkovatel náležitá opatření, aby zjistil totožnost skutečného vlastníka. Není-li platební zprostředkovatel schopen určit totožnost skutečného vlastníka, považuje za skutečného vlastníka danou osobu.

Totožnost a bydliště skutečných vlastníků

1. 1. Každá strana na svém území schválí postupy a zajistí uplatňování těchto postupů, které jsou nezbytné k tomu, aby mohl platební zprostředkovatel určit totožnost skutečných vlastníků a jejich bydliště pro účely této Smlouvy. Tyto postupy musejí odpovídat minimálním požadavkům stanoveným v odstavcích 2 a 3.
2. 2. Platební zprostředkovatel určí totožnost skutečného vlastníka na základě minimálních požadavků, které se liší podle data uzavření smluvních vztahů mezi platebním zprostředkovatelem a skutečným vlastníkem:
   1. a) u smluvních vztahů uzavřených před 1. lednem 2004 určí platební zprostředkovatel totožnost skutečného vlastníka, která se skládá ze jména a adresy skutečného vlastníka, na základě informací, jež má k dispozici, a to zejména v souladu s předpisy platnými v zemi, v níž je platební zprostředkovatel zřízen, a se Směrnicí Rady 91/308/EHS ze dne 10. června 1991 v případě České republiky nebo s rovnocennými vnitrostátními právními předpisy o předcházení zneužití finančního systému k praní špinavých peněz v případě Turks & Caicos;
   2. b) u smluvních vztahů uzavřených dne 1. ledna 2004 nebo později nebo u transakcí provedených v této době bez existence smluvního vztahu určí platební zprostředkovatel totožnost skutečného vlastníka, která se skládá ze jména a adresy skutečného vlastníka a z jeho daňového identifikačního čísla, pokud bylo členským státem, v němž je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, přiděleno. Tyto podrobnosti jsou zjištěny z cestovního pasu nebo z úředního průkazu totožnosti předloženého skutečným vlastníkem. Pokud není adresa v cestovním pasu či na úředním průkazu totožnosti uvedena, je zjištěna na základě jiného průkazného dokladu totožnosti předloženého skutečným vlastníkem. Není-li daňové identifikační číslo uvedeno v cestovním pasu, na úředním průkazu totožnosti ani na jiném průkazném dokladu totožnosti předloženém skutečným vlastníkem, jako je např. potvrzení o daňovém domicilu, jsou informace o totožnosti doplněny o datum a místo narození skutečného vlastníka; tyto údaje jsou zjištěny z jeho cestovního pasu či z úředního průkazu totožnosti.

1. 3. Platební zprostředkovatel zjistí bydliště skutečného vlastníka na základě minimálních požadavků, které se liší podle data uzavření smluvních vztahů mezi platebním zprostředkovatelem a skutečným vlastníkem úroků. S výjimkou níže uvedených ustanovení platí, že se za bydliště pro daňové účely považuje země, v níž má skutečný vlastník své trvalé bydliště:
   1. a) u smluvních vztahů uzavřených před 1. lednem 2004 zjistí platební zprostředkovatel bydliště skutečného vlastníka na základě informací, které má k dispozici, zejména v souladu s předpisy platnými v zemi, v níž je platební zprostředkovatel zřízen, a v případě České republiky se Směrnicí 91/308/EHS nebo v případě Turks & Caicos v souladu s rovnocennými vnitrostátními právními předpisy o předcházení zneužití finančního systému k praní špinavých peněz;
   2. b) u smluvních vztahů uzavřených dne 1. ledna 2004 nebo později nebo u transakcí provedených v této době bez existence smluvního vztahu zjistí platební zprostředkovatel místo bydliště skutečného vlastníka na základě adresy uvedené v cestovním pasu, v úředním průkazu totožnosti nebo, v případě potřeby, z jakéhokoli průkazného dokladu totožnosti předloženého skutečným vlastníkem, a to podle následujícího postupu: u osob, které předkládají cestovní pas či úřední průkaz totožnosti vystavený členským státem a které jsou dle vlastního prohlášení rezidenty třetí země, se bydliště zjistí prostřednictvím potvrzení o daňovém domicilu, které vydal příslušný orgán třetí země, jíž je daná osoba dle vlastního prohlášení rezidentem. Pokud takové potvrzení není předloženo, je členský stát, který vydal pas nebo jiný úřední doklad totožnosti, považován za stát, v němž má daná osoba bydliště.

Definice platebního zprostředkovatele

1. 1. Pro účely této Smlouvy se „platebním zprostředkovatelem“ rozumí ekonomický subjekt, který provádí nebo přiznává úrokovou platbu přímo ve prospěch skutečného vlastníka bez ohledu na to, zda je tento subjekt dlužníkem, z jehož dluhu úroky plynou, nebo subjektem, jenž byl dlužníkem nebo skutečným vlastníkem pověřen úrokovou platbu provést nebo přiznat.
2. 2. Pokud je subjekt zřízen v zemi smluvní strany a je mu vyplácen nebo přiznán úrok ve prospěch skutečného vlastníka, je tento subjekt v okamžiku výplaty či přiznání úrokové platby rovněž považován za platebního zprostředkovatele. Toto ustanovení není možné použít, pokud má ekonomický subjekt provádějící výplatu či přiznání úroků důvod se na základě úředního dokladu předloženého druhým z uvedených subjektů domnívat, že:
   1. a) se jedná o právnickou osobu, s výjimkou právnických osob uvedených v odstavci 5 tohoto článku, nebo
   2. b) zisky této osoby podléhají zdanění v souladu s obecnou úpravou zdanění podnikatelské činnosti, nebo
   3. c) se jedná o UCITS uznaný podle Směrnice Rady 85/611/EHS nebo rovnocenný subjekt kolektivního investování zřízený na Turks & Caicos.

   Ekonomický subjekt provádějící výplatu či přiznání úroků subjektu zřízenému ve druhé smluvní straně, který je dle tohoto odstavce považován za platebního zprostředkovatele, sdělí jméno a adresu tohoto subjektu a celkovou výši tomuto subjektu vyplacených či přiznaných úroků příslušnému orgánu smluvní strany, v němž je sám zřízen, a tento orgán předá informace příslušnému orgánu smluvní strany, v němž je zřízen subjekt podle tohoto odstavce považovaný za platebního zprostředkovatele.

1. 3. Subjekt považovaný za platebního zprostředkovatele podle odstavce 2 tohoto článku má však možnost být pro účely této Smlouvy považován za subjekt kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (UCITS) uvedený v odstavci 2 písm. c). K využití této možnosti je nutné, aby smluvní strana, v jejíž zemi je tento subjekt zřízen, vydala potvrzení, které pak tento subjekt předloží ekonomickému subjektu, jenž provádí výplatu či přiznání úroků. Smluvní strana vymezí podrobná pravidla pro uplatnění této možnosti subjekty zřízenými na svém území.
2. 4. Pokud je subjekt považovaný za platebního zprostředkovatele podle odstavce 2 tohoto článku i ekonomický subjekt uvedený ve stejném odstavci jako subjekt provádějící výplatu či přiznání úroků zřízen ve stejné zemi smluvní strany, přijme tato smluvní strana nezbytná opatření, aby zajistila, že subjekt jednající jako platební zprostředkovatel splní ustanovení této Smlouvy.
3. 5. Právnickými osobami, na které se nevztahuje odstavec 2 písm. a) tohoto článku, jsou:
   1. a) ve Finsku: „avoin yhtio (Ay)“ a „kommandiittiyhtio (Ky)“/„oppet bolag“ a „kommanditbolag“,
   2. b) ve Švédsku: „hadelsbolag (HB)“ a „kommanditbolag (KB)“.