Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o počítačové kriminalitě

- Rozsah procesních ustanovení

1. 1. Každá strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby zavedla pravomoci a postupy stanovené v této části pro účely specifických trestních vyšetřování nebo řízení.
2. 2. Pokud není upraveno jinak v článku 21, každá strana použije pravomoci a postupy uvedené v odstavci 1:

   (a) na trestné činy stanovené podle článků 2 až 11 této Úmluvy;

   (b) na jiné trestné činy spáchané prostřednictvím počítačového systému; a

   (c) na zajištění důkazů o trestném činu, které jsou v elektronické formě.

1. 3. (a) Každá strana si může vyhradit právo použít opatření uvedená v článku 20 pouze na trestné činy nebo kategorie trestných činů uvedené ve výhradě, pokud okruh takových trestných činů nebo kategorií trestných činů není více omezený než okruh trestných činů, na které strana používá opatření uvedená v článku 21. Každá strana zváží omezení takové výhrady, aby umožnila co nejširší používání opatření uvedeného v článku 20.

   (b) Pokud strana není, kvůli omezením ve svých právních předpisech platných v době přijetí této Úmluvy, schopna použít opatření uvedená v článcích 20 a 21 na komunikace přenášené v rámci počítačového systému poskytovatele služeb, který

   (i) je provozovaný pro potřeby uzavřené skupiny uživatelů, a

   (ii) nepoužívá veřejné komunikační sítě a není propojen s jiným počítačovým systémem, ať již veřejným nebo soukromým,

   1. tato strana si může vyhradit právo nepoužít tato opatření na takové komunikace. Každá strana zváží omezení takové výhrady, aby umožnila co nejširší používání opatření uvedených v článcích 20 a 21.

– Podmínky a záruky

1. 1. Každá strana zajistí, že založení, implementace a používání pravomocí a postupů stanovených v této části podléhá podmínkám a zárukám stanoveným podle jejích vnitrostátních právních předpisů, které poskytnou přiměřenou ochranu lidských práv a svobod, včetně práv vyplývajících ze závazků, které převzala podle Úmluvy Rady Evropy na ochranu lidských práv a základních svobod z roku 1950, Mezinárodního paktu OSN o občanských a politických právech z roku 1966, a dalších příslušných mezinárodních dokumentů o lidských právech, a které budou obsahovat princip přiměřenosti.
2. 2. Takové podmínky a záruky budou, přiměřeně s ohledem na povahu příslušné pravomoci nebo postupu, zahrnovat mimo jiné soudní nebo jiný nezávislý dohled, důvody opravňující použití, a omezení rozsahu a trvání takové pravomoci nebo postupu.
3. 3. Strany zváží dopad pravomocí a postupů v této části na práva, odpovědnosti a legitimní zájmy třetích stran v mezích, které jsou slučitelné s veřejným zájmem, zejména s řádným výkonem spravedlnosti.

– Urychlené uchování uložených počítačových dat

1. 1. Každá strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby umožnila svým příslušným orgánům přikázat anebo obdobně zajistit urychlené uchování specifických počítačových dat, včetně provozních dat, které byly uloženy prostřednictvím počítačového systému, zejména pokud existují důvody pro přesvědčení, že tato počítačová data jsou zvláště ohrožená ztrátou nebo pozměněním.
2. 2. V případech, kdy strana uplatňuje ustanovení výše uvedeného odstavce 1 pomocí příkazu určité osobě, aby zachovala specifikovaná uložená počítačová data v držení této osoby nebo pod její kontrolou, tato strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která mohou být nezbytná pro uložení povinnosti této osobě, aby zachovala a udržovala neporušenost takových počítačových dat po nezbytné období, nejvýše po 90 dnů, aby mohly příslušné orgány požádat o jejich zpřístupnění. Strana může umožnit následné obnovení takového příkazu.
3. 3. Každá strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby uložila správci nebo jiné osobě, která má uchovat počítačová data, povinnost udržovat přijímání takových postupů v tajnosti po dobu stanovenou svými vnitrostátními právními předpisy.
4. 4. Pravomoci a postupy uvedené v tomto článku budou podléhat článkům 14 a 15.

– Urychlené zachování a urychlené částečné zpřístupnění provozních dat

1. 1. Každá strana přijme ve vztahu k provozním datům, která mají být zachována podle článku 16, taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná pro:

   (a) zajištění, že takové urychlené zachování provozních dat je použitelné bez ohledu na to, zda se přenosu dané komunikace účastnil jeden nebo více poskytovatelů služeb; a

   (b) zajištění toho, že příslušnému orgánu strany nebo osobě určené tímto orgánem bude urychleně zpřístupněno množství provozních dat dostatečné k tomu, aby strana mohla identifikovat poskytovatele služeb a cestu, kterou byla komunikace přenesena.

1. 2. Pravomoci a postupy uvedené v tomto článku budou podléhat článkům 14 a 15.

– Příkaz k předložení

1. 1. Každá strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby umožnila svým příslušným orgánům nařídit:

   (a) osobě na svém území, aby předložila specifikovaná počítačová data v jejím držení nebo pod její kontrolou, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na médiu pro ukládání počítačových dat; a

   (b) poskytovateli služby nabízejícímu své služby na území strany, aby předložil ty informace o odběrateli vztahující se k těmto službám, které jsou v jeho držení nebo pod jeho kontrolou.

1. 2. Pravomoci a postupy uvedené v tomto článku budou podléhat článkům 14 a 15.
2. 3. Pro účely tohoto článku znamená „informace o odběrateli“ jakoukoli informaci, obsaženou ve formě počítačových dat nebo jakékoli jiné formě, odlišnou od provozních nebo obsahových dat, která je držena poskytovatelem služeb, vztahuje se k účastníkům jeho služeb, a s jejíž pomocí lze určit:

   (a) typ použité komunikační služby, za tím účelem provedená technická opatření a období služby;

   (b) identitu odběratele, poštovní nebo geografickou adresu, telefonní a jiné přístupové číslo, účetní a platební informace, dostupné na základě dohody nebo ujednání o poskytování služeb;

   (c) jakoukoli jinou informaci o místě instalace komunikačního vybavení dostupnou na základě dohody nebo ujednání o poskytování služeb.

- Prohlídka a zajištění uložených počítačových dat

1. 1. Každá strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby umožnila svým příslušným orgánům prohledat nebo podobným způsobem získat přístup:

   (a) k počítačovému systému nebo jeho části a k počítačovým datům v něm uloženým; a

   (b) k médiu pro ukládání počítačových dat, na kterém mohou být uložena počítačová data,

   1. na svém území.

1. 2. Každá strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby zajistila, že pokud její orgány prohledají nebo podobným způsobem získají přístup ke konkrétnímu počítačovému systému nebo jeho části podle odstavce 1 (a) a mají důvod k přesvědčení, že hledaná data jsou uložena v jiném počítačovém systému nebo jeho části na jejím území a že tato data jsou legálně přístupná z původního systému nebo jsou mu k dispozici, tyto orgány budou moci urychleně rozšířit prohlídku nebo podobným způsobem získat přístup k tomuto druhému systému.
2. 3. Každá strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby umožnila svým příslušným orgánům zajistit nebo podobně zabezpečit počítačová data, k nimž byl zjednán přístup podle odstavců 1 nebo 2. Tato opatření budou zahrnovat pravomoc:

   (a) zajistit nebo podobně zabezpečit počítačový systém, jeho část nebo médium pro ukládání počítačových dat;

   (b) pořídit a uchovat kopii takových počítačových dat;

   (c) uchovat neporušenost relevantních uložených počítačových dat; a

   (d) znemožnit přístup k takovým počítačovým datům nebo je odstranit z počítačového systému, k němuž byl zjednán přístup.

1. 4. Každá strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby umožnila svým příslušným orgánům přikázat kterékoli osobě, která má znalosti o fungování počítačového systému nebo o opatřeních použitých na ochranu počítačových dat v tomto systému, aby poskytla nezbytné informace v přiměřeném rozsahu pro umožnění realizace opatření uvedených v odstavcích 1 a 2.
2. 5. Pravomoci a postupy uvedené v tomto článku budou podléhat článkům 14 a 15.

– Shromažďování provozních dat v reálném čase

1. 1. Každá strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby svým příslušným orgánům umožnila:

   (a) provádět pomocí technických prostředků na území této strany shromažďování nebo záznam; a

   (b) přinutit poskytovatele služeb, aby v rámci svých stávajících technických možností:

   1. i. pomocí technických prostředků na území této strany prováděl shromažďování nebo zaznamenávání; nebo
   2. ii. spolupracoval a napomáhal příslušným orgánům při shromažďování nebo zaznamenávání
   3. provozních dat, v reálném čase, spojených s určenými komunikacemi na jejím území přenášenými pomocí počítačového systému.

1. 2. Pokud strana z důvodu zavedených principů svého vnitrostátního právního řádu nemůže přijmout opatření uvedené v odstavci 1(a), může místo toho přijmout legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby zajistila shromažďování nebo záznam provozních dat v reálném čase, spojených se specifikovanými komunikacemi na jejím území za použití technických prostředků na tomto území.
2. 3. Každá strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby uložila poskytovateli služeb povinnost zachovat v důvěrnosti výkon jakékoli pravomoci stanovené tímto článkem i jakoukoli jinou informaci o něm.
3. 4. Pravomoci a postupy uvedené v tomto článku budou podléhat článkům 14 a 15.

– Odposlech obsahových dat

1. 1. Každá strana přijme ve vztahu k okruhu závažných trestných činů, který bude stanoven vnitrostátními právními předpisy, taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby umožnila svým příslušným orgánům:

   (a) provádět pomocí technických prostředků na území této strany shromažďování nebo záznam; a

   (b) přinutit poskytovatele služeb, aby v rámci svých stávajících technických možností:

   1. i. prováděl pomocí technických prostředků na území této strany shromažďování nebo záznam; nebo
   2. ii. spolupracoval a napomáhal příslušným orgánům při shromažďování a zaznamenávání
   3. obsahových dat, v reálném čase, určených komunikací na jejím území přenášených pomocí počítačového systému.

1. 2. Pokud strana z důvodu zavedených principů svého vnitrostátního právního řádu nemůže přijmout opatření uvedené v odstavci 1(a), může místo toho přijmout legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby zajistila shromažďování nebo záznam, v reálném čase, obsahových dat specifikovaných komunikací na jejím území za použití technických prostředků na tomto území.
2. 3. Každá strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby uložila poskytovateli služeb povinnost zachovat v důvěrnosti výkon jakékoli pravomoci stanovené tímto článkem i jakoukoli jinou informaci o něm.
3. 4. Pravomoci a postupy uvedené v tomto článku budou podléhat článkům 14 a 15.

– Soudní pravomoc

1. 1. Každá strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby stanovila svou soudní pravomoc ve vztahu k jakémukoli trestnému činu podle článků 2 až 11 této Úmluvy, pokud je trestný čin spáchán:

   (a) na jejím území; nebo

   (b) na lodi plující pod vlajkou této strany; nebo

   (c) na palubě letadla registrovaného podle zákonů této strany; nebo

   (d) jedním z jejích státních příslušníků, pokud je tento čin trestný podle trestního práva v místě, kde byl spáchán, nebo pokud byl tento čin spáchán na území, na něž se nevztahuje územní pravomoc žádného státu.

1. 2. Každý stát si může vyhradit právo nepoužít nebo použít pouze ve specifických případech nebo okolnostech pravidla pro soudní pravomoc uvedená v odstavcích 1 (b) – 1 (d) tohoto článku nebo jejich jakékoli části.
2. 3. Každá strana přijme taková opatření, která budou nezbytná k tomu, aby stanovila svou soudní pravomoc ve vztahu k trestným činům uvedeným v článku 24, odstavci (1) této Úmluvy v případech, kdy se údajný pachatel nachází na jejím území a tato strana jej nevydá jiné straně výlučně na základě jeho státní příslušnosti, a to po žádosti o vydání.
3. 4. Tato Úmluva nevylučuje žádnou trestní soudní pravomoc vykonávanou v souladu s vnitrostátními právními předpisy.
4. 5. Pokud více než jedna strana nárokuje pravomoc vůči údajnému trestnému činu podle této Úmluvy, zúčastněné strany se, pokud to bude vhodné, vzájemně poradí, aby určily nejvhodnější pravomoc pro trestní stíhání.