Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o počítačové kriminalitě

- Obecné zásady týkající se mezinárodní spolupráce

Strany budou vzájemně spolupracovat podle ustanovení této kapitoly a na základě uplatňování příslušných mezinárodních dokumentů o mezinárodní spolupráci v trestních věcech, podle ujednání dohodnutých na základě jednotných právních předpisů, reciproční právní úpravy a vnitrostátních zákonů, v nejširší možné míře pro účely vyšetřování nebo řízení týkající se trestných činů vztahujících se na počítačové systémy a data, nebo pro shromažďování důkazů v elektronické formě o trestném činu.

- Vydávání osob

1. 1. (a) Tento článek se vztahuje na vydávání osob mezi stranami pro trestné činy stanovené v článcích 2 - 11 této Úmluvy, pokud podléhají podle práva obou zúčastněných stran trestu odnětí svobody, jehož horní hranice je nejméně jeden roku, nebo trestu přísnějšímu.

   (b) Je-li třeba, v souladu s ujednáním dohodnutým na základě jednotných právních předpisů nebo reciproční právní úpravy, nebo se smlouvou o vydávání, včetně Evropské úmluvy o vydávání (ETS č. 24), použitelnými mezi dvěma nebo více stranami, použít jiný nejnižší trest, užije se nejnižší trest stanovený takovým ujednáním nebo smlouvou.

1. 2. U trestných činů uvedených v odstavci 1 tohoto článku se má za to, že jsou zahrnuty jako trestné činy podléhající vydání do jakékoli úmluvy o vydávání existující mezi stranami. Strany se zavazují, že tyto trestné činy zahrnou mezi činy podléhající vydání do jakékoli úmluvy o vydávání, kterou mezi sebou uzavřou.
2. 3. Pokud strana, jež podmiňuje vydání existencí smlouvy, obdrží žádost o vydání od jiné strany, se kterou neuzavřela smlouvu o vydávání, může tato strana považovat tuto Úmluvu za právní podklad pro vydání ve vztahu k jakémukoli trestnému činu uvedenému v odstavci 1 tohoto článku.
3. 4. Strany, jež nepodmiňují vydání existencí smlouvy, budou uznávat trestné činy uvedené v odstavci 1 tohoto článku jako činy, pro které je mezi nimi vydání přípustné.
4. 5. Na vydávání se budou vztahovat podmínky stanovené v právu dožádané strany nebo platné smlouvy o vydávání, včetně důvodů, pro které může dožádaná strana vydání odmítnout.
5. 6. Pokud je vydání v případě trestného činu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku odmítnuto výlučně z důvodu státní příslušnosti dotyčné osoby nebo z toho důvodu, že dožádaná strana má za to, že se na trestný čin vztahuje její pravomoc, dožádaná strana předá na žádost dožadující strany věc svým příslušným orgánům pro účely trestního stíhání a v patřičnou dobu sdělí konečný výsledek dožadující straně. Tyto orgány učiní rozhodnutí a budou vést svá vyšetřování i řízení stejným způsobem jako v případě jakéhokoli jiného trestného činu srovnatelné povahy podle práva této strany.
6. 7. (a) Každá strana sdělí při podpisu této Úmluvy, při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přistoupení, generálnímu tajemníkovi Rady Evropy název a adresu každého orgánu odpovědného za předkládání nebo přijímání žádostí o vydání nebo o předběžnou vazbu v případě absence úmluvy.

   (b) Generální tajemník Rady Evropy vytvoří a povede aktuální seznam orgánů takto určených stranami. Každá strana zajistí, aby údaje vedené v seznamu byly vždy správné.

– Obecné zásady týkající se vzájemné pomoci

1. 1. Strany poskytnou jedna druhé vzájemnou pomoc v co možná nejširším rozsahu pro účely vyšetřování nebo řízení o trestných činech týkajících se počítačových systémů nebo dat, nebo pro účely shromažďování důkazů o trestném činu, které jsou v elektronické formě.
2. 2. Každá strana také rovněž přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby splnila závazky stanovené ve článcích 27 - 35.
3. 3. Každá strana může, v naléhavých případech, podávat žádosti o vzájemnou pomoc nebo sdělení s ní spojená rychlými komunikačními prostředky, včetně faxu nebo elektronické pošty, do rozsahu v jakém takové prostředky poskytují přiměřenou úroveň bezpečnosti a ověření (včetně použití šifrování, je-li to nezbytné), a na žádost dožádané strany je následně formálně potvrdí. Dožádaná strana přijme a odpoví na dožádání jakýmkoli z těchto rychlých komunikačních prostředků.
4. 4. Pokud není v článcích této kapitoly stanoveno jinak, bude se vzájemná pomoc řídit podmínkami stanovenými v právu dožádané strany nebo v příslušných úmluvách o vzájemné pomoci, včetně důvodů, pro které může dožádaná strana odmítnout spolupráci. Dožádaná strana neuplatní právo odmítnout pomoc ve vztahu k trestným činům uvedeným v článcích 2 – 11 výlučně proto, že se žádost vztahuje na trestný čin, který považuje za trestný čin fiskální.
5. 5. V případech, kdy podle ustanovení této kapitoly může dožádaná strana poskytnutí vzájemné pomoci podmiňovat existencí dvojí trestnosti, bude se tato podmínka považovat za splněnou, pokud jednání tvořící trestný čin, ve vztahu k němuž se vyžaduje pomoc, je trestným činem podle jejího práva, bez ohledu na to, zda právo této strany klade tento trestný čin do stejné kategorie trestných činů nebo označuje tento trestný čin stejnou terminologií jako strana dožadující.

– Spontánní informace

1. 1. Strana může v mezích svého vnitrostátního práva bez předchozí žádosti předat jiné straně informace získané v rámci svého vlastního vyšetřování, pokud má zato, že sdělení takových informací by mohlo pomoci přijímající straně při zahájení nebo provádění vyšetřování nebo řízení týkajících se trestných činů stanovených v souladu s touto Úmluvou, nebo že by mohlo vést k žádosti o spolupráci předloženou touto stranou v souladu s touto kapitolou.
2. 2. Před poskytnutím takových informací může poskytující strana požadovat, aby byly utajeny nebo použity pouze za určitých podmínek. Pokud přijímající strana nemůže tento požadavek splnit, uvědomí poskytující stranu, která se pak rozhodne, zda přesto tyto informace poskytne. Pokud přijímající strana přijme informace za stanovených podmínek, bude jimi vázána.

- Postupy vztahující se na žádosti o vzájemnou pomoc při neexistenci příslušných mezinárodních dohod

1. 1. V případech, kdy neexistuje mezi dožadující a dožádanou stranou smlouva o vzájemné pomoci nebo ujednání na základě jednotných právních předpisů nebo reciproční právní úpravy, použijí se ustanovení odstavců 2 až 9 tohoto článku. Ustanovení tohoto článku se nepoužijí, existují-li taková smlouva, ujednání nebo právní předpisy, pokud se zúčastněné strany nedohodnou, že budou místo nich uplatňovat všechna nebo některá zbývající ustanovení tohoto článku.
2. 2. (a) Každá strana určí ústřední orgán nebo orgány, které budou zodpovědné za předkládání žádostí a odpovídání na žádosti o vzájemnou pomoc, vyřizování takových žádostí nebo jejich předávání orgánům příslušným pro jejich vyřizování.

   (b) Ústřední orgány se budou stýkat přímo.

   (c) Každá strana při podpisu této Úmluvy nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přistoupení k této Úmluvě, sdělí generálnímu tajemníkovi Rady Evropy názvy a adresy orgánů ustanovených podle tohoto odstavce.

   (d) Generální tajemník Rady Evropy vytvoří a povede aktuální seznam ústředních orgánů takto stranami ustanovených. Každá strana zajistí, aby údaje vedené v seznamu byly vždy správné.

1. 3. Žádosti o vzájemnou pomoc podle tohoto článku budou prováděny podle postupů určených dožadující stranou s výjimkou případů, kdy jsou neslučitelné s právem dožádané strany.
2. 4. Dožádaná strana může, kromě důvodů pro odmítnutí stanovených v článku 25 odstavci (4), odmítnout pomoc, pokud:

   (a) se žádost týká trestného činu, který dožádaná strana považuje za politický trestný čin nebo za trestný čin spojený s politickým trestným činem; nebo

   (b) je názoru, že vyřízení žádosti by bylo zřejmě na újmu její svrchovanosti, bezpečnosti, veřejného pořádku nebo jiného základního zájmu.

1. 5. Dožádaná strana může odložit provedení žádosti, pokud by to bylo na újmu trestnímu vyšetřování nebo řízení prováděnému jejími orgány.
2. 6. Před odmítnutím nebo odložením pomoci zváží dožádaná strana, po případných konzultacích s dožadující stranou, zda je možno žádost provést částečně nebo za podmínek, které považuje za nezbytné.
3. 7. Dožádaná strana bude bez prodlení informovat dožadující stranu o výsledku provedení žádosti o pomoc. Pokud bude žádost odmítnuta nebo odložena, je nutno uvést důvody jejího odmítnutí nebo odložení. Dožádaná strana bude také informovat dožadující stranu o jakýchkoli důvodech, které znemožňují provedení žádosti nebo je zřejmě významně zpozdí.
4. 8. Dožadující strana může žádat, aby dožádaná strana uchovala v tajnosti podání žádosti podle této kapitoly, jakož i její obsah, kromě toho, co je nezbytné pro provedení žádosti. Pokud dožádaná strana nemůže splnit požadavek na utajení, urychleně o tom uvědomí dožadující stranu, která následně rozhodne, zda má být žádost přesto provedena.
5. 9. (a) V případě naléhavosti je možno žádosti o vzájemnou pomoc nebo s nimi spojená sdělení zasílat přímo justičními orgány dožadující strany obdobným orgánům dožádané strany. V takových případech bude kopie zároveň zaslána ústřednímu orgánu dožádané strany prostřednictvím ústředního orgánu dožadující strany.

   (b) Jakoukoli žádost nebo sdělení podle tohoto odstavce lze učinit prostřednictvím Mezinárodní organizace kriminální policie (Interpol).

   (c) Pokud je učiněna žádost podle pododstavce (a) orgánu nepříslušnému k vyřízení žádosti, předá tento orgán žádost k provedení příslušnému státnímu orgánu a informuje o tom dožadující stranu.

   (d) Žádosti nebo sdělení učiněná podle tohoto odstavce, která nepředpokládají použití donucovacích opatření, mohou příslušné orgány dožadující strany předat přímo příslušným orgánům dožádané strany.

   (e) Každá strana může při podpisu této Úmluvy, při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení nebo přistoupení k této Úmluvě, sdělit generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, že z důvodů efektivity mají být žádosti podle tohoto odstavce adresovány jejímu ústřednímu orgánu.

– Utajení a omezení použití

1. 1. Pokud není mezi dožadující a dožádanou stranou v platnosti smlouva o vzájemné pomoci nebo ujednání na základě jednotných právních předpisů nebo reciproční právní úpravy, použijí se ustanovení tohoto článku. Existuje-li taková smlouva, ujednání nebo právní předpisy, ustanovení tohoto článku se nepoužijí, vyjma těch případů, kdy se zúčastněné strany namísto toho dohodnou na použití některého nebo všech zbývajících ustanovení tohoto článku.
2. 2. Dožádaná strana může poskytnutí informací nebo podkladů při odpovědi na žádost podmínit tím, že tyto informace a podklady:
   1. a) budou utajeny, pokud by žádosti o vzájemnou právní pomoc nebylo možno vyhovět bez takové podmínky, nebo
   2. b) nebudou použity pro jiná vyšetřování nebo řízení než pro ta, která jsou uvedena v žádosti.

1. 3. Pokud dožadující strana nemůže vyhovět podmínkám uvedeným v odstavci 2, urychleně uvědomí druhou stranu, která poté rozhodne, zda bude informace přesto poskytnuta. Pokud dožadující strana přijme podmínku, bude jí vázána.
2. 4. Každá strana, která poskytne informace nebo podklady za podmínky uvedené v odstavci 2 může požadovat od druhé strany, aby jí informovala o tom, jak v souvislosti s touto podmínkou použila takové informace nebo podklady.

– Urychlené uchování uložených počítačových dat

1. 1. Strana může požádat jinou stranu, aby nařídila nebo jinak zajistila urychlené uchování dat uložených prostřednictvím počítačového systému, který je umístěn na území této druhé strany, a která mají být předmětem žádosti dožadující strany o vzájemnou pomoc týkající se prohlídky nebo získání přístupu obdobným způsobem, zajištění nebo obdobného zabezpečení, či zpřístupnění těchto dat.
2. 2. V žádosti o uchování předložené podle odstavce 1 se uvede:

   (a) orgán, který o uchování žádá;

   (b) trestný čin, který je předmětem vyšetřování nebo řízení a stručné shrnutí souvisejících skutečností;

   (c) uložená počítačová data, která mají být uchována a jejich souvislost s trestným činem;

   (d) jakákoli dostupná informace pro zjištění správce uložených počítačových dat nebo umístění počítačového systému;

   (e) důvod nezbytnosti uchovat data; a

   (f) záměr strany předložit žádost o vzájemnou pomoc týkající se prohlídky nebo získání přístupu obdobným způsobem, zajištění nebo obdobného zabezpečení nebo zpřístupnění dat.

1. 3. Po obdržení žádosti od jiné strany podnikne dožádaná strana veškerá příslušná opatření, aby urychleně uchovala specifikovaná data, v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy. Pro účely vyřízení žádosti nebude oboustranná trestnost vyžadována jako podmínka provedení takového uchování.
2. 4. Strana, která požaduje oboustrannou trestnost jako podmínku pro vyřízení žádosti o vzájemnou pomoc týkající se prohlídky nebo podobného přístupu, zajištění nebo podobného zabezpečení, nebo zpřístupnění dat, si může, ve vztahu k trestným činům jiným než jsou ty stanovené v souladu s články 2 – 11 této Úmluvy, vyhradit právo odmítnout žádost o uchování podle tohoto článku v případech, kdy má důvod předpokládat, že v době zpřístupnění by nebylo možno podmínku dvojí trestnosti naplnit.
3. 5. Dále může být žádost o uchování odmítnuta pouze pokud:

   (a) se žádost týká trestného činu, který dožádaná strana považuje za politický čin nebo trestný čin spojený s politickým trestným činem; nebo

   (b) je dožádaná strana toho názoru, že provedení žádosti by bylo zřejmě na újmu její svrchovanosti, bezpečnosti, veřejnému pořádku nebo jiným základním zájmům.

1. 6. V případech, kdy se dožádaná strana domnívá, že pouhé uchování nezajistí budoucí dostupnost dat nebo ohrozí utajení či jiným způsobem naruší vyšetřování dožadující strany, bez prodlení to sdělí dožadující straně, která pak rozhodne, zda má být žádost přesto vyřízena.
2. 7. Žádné uchování provedené na základě žádosti uvedené v odstavci 1 nebude trvat méně než 60 dní, aby dožadující strana mohla předložit žádost o prohlídku nebo podobný přístup, zajištění nebo podobné zabezpečení či zpřístupnění dat. Po obdržení takové žádosti budou data i nadále uchována, až do rozhodnutí o této žádosti.

– Urychlené sdělení uchovaných provozních dat

1. 1. Pokud během provádění žádosti předložené podle článku 29 o uchování provozních dat týkajících se určité komunikace dožádaná strana zjistí, že poskytovatel služeb v jiném státě byl zapojen do přenosu této komunikace, dožádaná strana urychleně sdělí dožadující straně dostatečné množství provozních dat, aby bylo možno identifikovat tohoto poskytovatele služeb a cestu, jíž byla komunikace přenesena.
2. 2. Sdělení provozních dat podle odstavce 1 může být odmítnuto pouze pokud:

   (a) se žádost týká trestného činu, který dožádaná strana považuje za politický trestný čin nebo za trestný čin spojený s politickým trestným činem;

   (b) je dožádaná strana toho názoru, že provedení žádosti by bylo zřejmě na újmu její svrchovanosti, bezpečnosti, veřejnému pořádku nebo jiným základním zájmům.

– Vzájemná pomoc týkající se přístupu k uloženým počítačovým datům

1. 1. Strana může požádat jinou stranu, aby ohledně dat, uložených prostřednictvím počítačového systému umístěného na území dožádané strany, včetně dat uchovaných podle článku 29, provedla prohlídku nebo k nim podobným způsobem získala přístup, zabavila je nebo je podobným způsobem zajistila a zpřístupnila.
2. 2. Při vyřizování žádosti použije dožádaná strana mezinárodní dokumenty, ujednání a právní předpisy uvedené v článku 23 jakož i další příslušná ustanovení této kapitoly.
3. 3. Žádost se vyřídí urychleně, pokud:

   (a) lze předpokládat, že příslušná data jsou zvláště ohrožená ztrátou nebo pozměněním; nebo

   (b) je rychlá spolupráce jinak stanovena dokumenty, ujednáními a právními předpisy uvedenými v odstavci 2.

– Přeshraniční přístup k uloženým počítačovým datům veřejně dostupným nebo se souhlasem

Strana může bez získání povolení jiné strany:

(a) získat přístup k veřejně dostupným uloženým počítačovým datům (z otevřeného zdroje) bez ohledu na to, kde jsou data geograficky umístěna; nebo

(b) pomocí počítačového systému na svém území buď získat přístup k uloženým počítačovým datům umístěným na území jiné strany, nebo tato data obdržet, pokud tato strana získá právoplatný a dobrovolný souhlas osoby, která má zákonnou pravomoc zpřístupnit straně data pomocí tohoto počítačového systému.

– Vzájemná pomoc týkající se shromažďování provozních dat v reálném čase

1. 1. Strany si budou poskytovat vzájemnou pomoc při shromažďování provozních dat v reálném čase souvisejících s určenými komunikacemi na svém území, přenášenými pomocí počítačového systému. V souladu s odstavcem 2 se na tuto pomoc budou vztahovat podmínky a postupy stanovené vnitrostátním právním řádem.
2. 2. Každá strana poskytne tuto pomoc alespoň ve vztahu k trestným činům, u nichž by bylo shromažďování dat v reálném čase přípustné v podobných vnitrostátních případech.

– Vzájemná pomoc týkající se odposlechu obsahových dat

Strany si budou poskytovat vzájemnou pomoc při shromažďování nebo zaznamenávání, a to v reálném čase, obsahových dat určených komunikací, přenášených pomocí počítačového systému v rozsahu, ve kterém to umožňují příslušné smlouvy a vnitrostátní právní předpisy.

- 24/7 Síť

1. 1. Každá strana určí kontaktní místo, jež bude k dispozici 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu, aby bylo možné poskytovat okamžitou pomoc pro účely vyšetřování nebo řízení ohledně trestných činů spojených s počítačovými systémy a daty, nebo pro shromažďování důkazů v elektronické formě o trestném činu. Tato pomoc bude zahrnovat usnadňování nebo, pokud to dovolují vnitrostátní právní předpisy a praxe této strany, i přímé provádění následujících opatření:

   (a) poskytování technických rad;

   (b) uchování dat podle článků 29 a 30; a

   (c) shromažďování důkazů, poskytování právních informací a lokalizování podezřelých osob.

1. 2. (a) Kontaktní místo strany bude způsobilé ke zrychlené komunikaci s kontaktním místem jiné strany.

   (b) Pokud kontaktní místo určené stranou není součástí orgánu nebo orgánů této strany příslušných pro mezinárodní vzájemnou pomoc nebo vydávání, zajistí toto kontaktní místo, že je schopno urychlené koordinace s takovým orgánem nebo orgány.

1. 3. Každá strana zajistí za účelem usnadnění provozu sítě zaškolený a vybavený personál.

– Podpis a vstup v platnost

1. 1. Tato Úmluva bude otevřena k podpisu členským státům Rady Evropy a nečlenským státům, které se účastnily jejího vypracování.
2. 2. Tato Úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.
3. 3. Tato Úmluva vstoupí v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí období tří měsíců po dni, kdy pět států, včetně nejméně tří členských států Rady Evropy, vyjádřilo svůj souhlas s tím, že pro ně bude Úmluvou závazná, v souladu s ustanoveními odstavců 1 a 2.
4. 4. Pro kterýkoli signatářský stát, který následně vyjádří svůj souhlas s tím, že pro něj bude Úmluva závazná, vstoupí Úmluva v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí období tří měsíců po dni, kdy vyjádřil svůj souhlas s tím, že pro něj bude Úmluva závazná podle ustanovení odstavců 1 a 2.

– Přístup k Úmluvě

1. 1. Po vstupu této Úmluvy v platnost může Výbor ministrů Rady Evropy, po konzultaci se smluvními státy Úmluvy a po obdržení jejich jednomyslného souhlasu, přizvat kterýkoli stát, který není členem Rady a neúčastnil se jejího vypracování, aby přistoupil k této Úmluvě. Rozhodnutí bude přijato většinou stanovenou článkem 20 (d) Statutu Rady Evropy a jednomyslným hlasováním zástupců smluvních států oprávněných zasedat ve Výboru ministrů.
2. 2. Pro kterýkoli stát přistupující k Úmluvě podle odstavce 1 shora vstoupí Úmluva v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců po dni uložení listiny o přístupu u generálního tajemníka Rady Evropy.

– Územní působnost

1. 1. Každý stát může při podpisu této Úmluvy nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu určit jedno nebo více území, na kterých se bude provádět tato Úmluva.
2. 2. Každá strana může následně, formou prohlášení zaslaného generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, rozšířit působnost této Úmluvy na jakékoli jiné území uvedené v prohlášení. Pro takové území vstoupí Úmluva v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců po dni, kdy generální tajemník obdrží toto prohlášení.
3. 3. Jakékoli prohlášení podle dvou výše uvedených odstavců může být, ohledně jakéhokoli území uvedeného v takovém prohlášení, odvoláno oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Odvolání nabude účinnosti první den měsíce následujícího po uplynutí období tří měsíců po dni, kdy generální tajemník obdrží takové oznámení.

– Účinky Úmluvy

1. 1. Účelem této Úmluvy je doplnit příslušné multilaterální nebo bilaterální smlouvy nebo ujednání mezi stranami, včetně ustanovení:
   1. - Evropské úmluvy o vydávání otevřené k podpisu ve Štrasburku 13. prosince 1957 (ETS č. 24);
   2. - Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních otevřené k podpisu ve Štrasburku 20. dubna 1959 (ETS č. 30);
   3. - Dodatkového protokolu k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních otevřeného k podpisu ve Štrasburku 17. března 1978 (ETS č. 99).

1. 2. Pokud dvě nebo více stran již uzavřelo smlouvu nebo dohodu ve věcech, jež jsou předmětem této Úmluvy, nebo jinak upravily své vztahy v těchto věcech, nebo pokud by tak v budoucnu učinily, budou rovněž oprávněny příslušně uplatňovat takovou smlouvu nebo dohodu nebo upravit tyto vzájemné vztahy. Pokud však strany upraví své vztahy ve věcech, jež jsou předmětem této Úmluvy, jinak, než Úmluva stanoví, učiní tak způsobem, který neodporuje cílům a principům Úmluvy.
2. 3. Nic v této Úmluvě se nedotýká jiných práv, omezení, závazků a povinností stran.

– Prohlášení

Písemným oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy může kterýkoli stát při podpisu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu prohlásit, že využívá možnosti požadovat dodatečné prvky stanovené podle článku 2, článku 3, článku 6, odstavce 1 písm. b), článku 7, článku 9, odstavce 3 a článku 27, odstavce 9 písm. e).

– Federální doložka

1. 1. Federální stát si může vyhradit právo převzít závazky podle Kapitoly II této Úmluvy v souladu s jeho základními principy upravujícími vztah mezi jeho ústřední vládou a jednotlivými státy spolku nebo jinými podobnými územními jednotkami, za předpokladu, že je stále způsobilý spolupracovat podle Kapitoly III.
2. 2. Při uplatnění výhrady podle odstavce 1 nesmí federální stát použít podmínky takové výhrady tak, aby vyloučil nebo podstatně umenšil své závazky přijmout opatření uvedená v Kapitole II. Zásadně poskytne širokou a účinnou schopnost vynucování zákona s ohledem na tato opatření.
3. 3. S ohledem na ta ustanovení Úmluvy, jejichž provedení spadá do pravomoci jednotlivých států federace nebo jiných podobných územních jednotek, které nejsou podle ústavního systému federálního státu povinny přijmout zákonodárná opatření, bude spolková vláda informovat příslušné orgány těchto států o uvedených ustanoveních se svým příznivým názorem, vybízejíc je k přijetí příslušných kroků k jejich provedení.

– Výhrady

Písemným oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy může každý stát při podpisu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu prohlásit, že využívá výhrad podle článku 4, odstavce 2, článku 6, odstavce 3, článku 9, odstavce 4, článku 10, odstavce 3, článku 11, odstavce 3, článku 14, odstavce 3, článku 22, odstavce 2, článku 29, odstavce 4 a článku 41, odstavce 1. Jinou výhradu nelze učinit.

– Stav a odvolání výhrad

1. 1. Strana, která učinila výhradu podle článku 42, ji může zcela nebo částečně odvolat oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Toto odvolání nabude účinnosti v den, kdy je obdrží generální tajemník. Pokud je v oznámení uvedeno, že odvolání výhrady má nabýt účinnosti k datu uvedenému v tomto oznámení a toto datum je pozdější než datum, kdy generální tajemník obdržel toto oznámení, odvolání nabude účinnosti k tomuto pozdějšímu datu.
2. 2. Strana, která učinila výhradu podle článku 42 tuto výhradu zcela nebo částečně odvolá, jakmile to okolnosti dovolí.
3. 3. Generální tajemník se může pravidelně dotazovat stran, které učinily jednu nebo více výhrad podle článku 38, jaké jsou vyhlídky na odvolání výhrad(y).

- Dodatky

1. 1. Dodatky k této Úmluvě může navrhnout kterákoli strana, a generální tajemník Rady Evropy je sdělí členským státům Rady Evropy, nečlenským státům, které se účastnily vypracování této Úmluvy i kterémukoli jinému státu, který přistoupil nebo byl přizván k přístupu k této Úmluvě v souladu s ustanovením článku 37.
2. 2. Každý dodatek navržený stranou bude sdělen Evropskému výboru pro problémy kriminality (CDPC), který Výboru ministrů předloží svůj názor na navrhovaný dodatek.
3. 3. Výbor ministrů zváží navrhovaný dodatek a názor předložený Evropským výborem pro problémy kriminality (CDPC) a, po konzultacích s nečlenskými státy, jež jsou stranami této Úmluvy, může dodatek schválit.
4. 4. Text každého dodatku schváleného Výborem ministrů v souladu s odstavcem 3 tohoto článku bude předložen stranám k přijetí.
5. 5. Každý dodatek přijatý podle odstavce 3 tohoto článku vstoupí v platnost třicátý den poté, co všechny strany informovaly generálního tajemníka o tom, že dodatek přijímají.

– Urovnání sporů

1. 1. Evropský výbor Rady Evropy pro problémy kriminality (CDPC) bude informován o výkladu a provádění této Úmluvy.
2. 2. V případě sporu mezi stranami ohledně výkladu nebo provádění této Úmluvy se strany budou snažit o řešení sporu jednáním nebo jinými smírnými prostředky dle své vlastní volby, včetně předložení sporu Evropskému výboru pro problémy kriminality nebo rozhodčímu soudu, jehož rozhodnutí budou pro strany závazná, nebo Mezinárodnímu soudnímu dvoru, a to podle dohody dotyčných stran.

– Porady stran

1. 1. Strany se budou podle potřeby pravidelně radit za účelem usnadnění:

   (a) účinného používání a provádění této Úmluvy, včetně identifikace všech problémů s tím spojených, i účinků jakéhokoli prohlášení nebo výhrad učiněných podle této Úmluvy;

   (b) výměny informací o významných obecných, právních nebo technologických změnách týkajících se počítačové kriminality a shromažďování důkazů v elektronické formě;

   (c) zvážení možného doplnění nebo změny Úmluvy.

1. 2. Evropský výbor pro problémy kriminality (CDPC) bude pravidelně informován o výsledku konzultací uvedených v odstavci 1.
2. 3. Evropský výbor pro problémy kriminality (CDPC) bude podle potřeby usnadňovat porady uvedené v odstavci 1 a přijímat opatření nezbytná k tomu, aby pomohl stranám v jejich úsilí o doplnění nebo změnu Úmluvy. Nejpozději tři roky po vstupu této Úmluvy v platnost provede Evropský výbor pro problémy kriminality (CDPC) ve spolupráci se stranami revizi všech ustanovení Úmluvy a doporučí jakékoli vhodné změny, bude-li to nezbytné.
3. 4. Náklady vzniklé při provádění ustanovení odstavce 1 budou hrazeny stranami způsobem, který samy určí, s výjimkou nákladů převzatých Radou Evropy.
4. 5. Sekretariát Rady Evropy bude stranám ku pomoci při provádění činností podle tohoto článku.

- Výpověď

1. 1. Každá strana může kdykoliv vypovědět tuto Úmluvu oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.
2. 2. Taková výpověď nabude účinnosti první den měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců od obdržení oznámení generálním tajemníkem.

– Oznámení

Generální tajemník Rady Evropy bude informovat členské státy Rady Evropy, nečlenské státy, jež se účastnily vypracování této Úmluvy i kterýkoli jiný stát, který přistoupil nebo byl přizván k přístupu k této Úmluvě, o:

(a) všech podpisech;

(b) uložení všech ratifikačních listin nebo listin o přijetí, schválení nebo přístupu;

(c) datu vstupu této Úmluvy v platnost v souladu s články 36 a 37;

(d) všech prohlášeních učiněných podle článku 40 nebo o všech výhradách učiněných v souladu s článkem 42;

(e) jakémkoli jiném úkonu, oznámení nebo sdělení vztahujícímu se k této Úmluvě.