Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID), který je Přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)

(a) provedením zkoušek se vzorky představující radioaktivní látku zvláštní formy nebo s prototypy nebo vzorky obalu, kde obsah vzorku nebo obalu pro zkoušky musí simulovat co nejpřesněji, jak je to jen prakticky možné, očekávaný rozsah radioaktivních obsahů a vzorky nebo obaly, které mají být zkoušeny, musí být připraveny tak, jak budou předány k přepravě;

(b) odkazem na předchozí uspokojivé důkazy dostatečně podobné povahy;

(c) provedením zkoušek s modely vhodného měřítka s vlastnostmi, které jsou významné z hlediska tohoto zkoumání, pokud inženýrská praxe prokázala, že výsledky takových zkoušek jsou přijatelné pro konstrukční účely. Pokud je použit model v měřítku, musí být vzata v úvahu potřeba úpravy určitých zkušebních parametrů, jako je průměr průrazové tyčky nebo tlakové zatížení;

(d) výpočtem nebo zdůvodněným důkazem, pokud jsou výpočetní metody a parametry všeobecně považovány za spolehlivé nebo konzervativní.

(a) odchylky od konstrukčního vzoru;

(b) výrobní vady;

(c) koroze nebo jiné zhoršení; a

(d) deformace.

Kontejnmentový systém musí být zřetelně specifikován. Vnější charakteristiky vzorku musí být zřetelně identifikovány tak, aby bylo možno jednoduše a zřetelně provést odkaz na jakékoli části vzorku.

Po každé zkoušce nebo skupině zkoušek nebo sledu příslušných zkoušek, jak je to vhodné, specifikovaných v 6.4.15 až 6.4.21:

(a) musí být zjištěny a zaznamenány vady a poškození;

(b) musí být stanoveno, zda celistvost kontejnmentového systému a stínění zůstaly zachovány v rozsahu požadovaném v oddílech 6.4.2 až 6.4.11 pro zkoušený kus; a

(c) pro kusy obsahující štěpnou látku musí být zjištěno, zda jsou splněny předpoklady a podmínky použité v hodnoceních požadovaných v pododdílech 6.4.11.1 až 6.4.11.14 pro jeden nebo více kusů.

Terč pro zkoušky pádem specifikovaný v odstavci 2.2.7.2.3.3.5 (a), pododdíle 6.4.15.4, oddíle 6.4.16 (a), pododdílech 6.4.17.2 a 6.4.20.2 musí mít plochý vodorovný povrch takového charakteru, aby jakékoli zvýšení jeho odolnosti proti změně polohy nebo deformaci úderem vzorku nezvýšilo významně poškození vzorku.

1. 6.4.15.1 Zkoušky jsou: zkouška postřikem vodou, zkouška volným pádem, zkouška tlakovým zatížením a zkouška průrazem. Vzorky kusu musí být podrobeny zkoušce volným pádem, zkoušce tlakovým zatížením a zkoušce průrazem, kterým v každém případě předchází zkouška postřikem vodou. Jeden vzorek může být použit pro všechny zkoušky, pokud požadavky uvedené v pododdíle 6.4.15.2 jsou splněny.
2. 6.4.15.2 Časový interval mezi ukončením zkoušky postřikem vodou a následující zkouškou musí být takový, aby voda prosákla v maximální míře bez patrného sušení vnějšku vzorku. Nejeví-li se zřejmý opak, tento interval musí trvat dvě hodiny, pokud postřik vodou je směrován současně ze čtyř směrů. Avšak žádný časový interval nesmí uplynout, jestliže postřik vodou je směrován z každého ze čtyř směrů následně.
3. 6.4.15.3 Zkouška postřikem vodou: Vzorek musí být podroben zkoušce postřikem vodou, která simuluje jeho vystavení dešti o srážkové intenzitě přibližně odpovídající hodnotě 5 cm za hodinu po dobu nejméně jedné hodiny.
4. 6.4.15.4 Zkouška volným pádem: Vzorek musí padat na plochu terče tak, aby došlo k jeho maximálnímu poškození z hlediska jeho zkoušených bezpečnostních vlastností.

   (a) výška pádu, měřená od nejnižšího bodu vzorku k hornímu povrchu terče, nesmí být menší než vzdálenost uvedená v tabulce 6.4.15.4 pro příslušnou hmotnost. Terč musí být takový, jaký je uveden v oddíle 6.4.14;

   (b) pro pravoúhlé lepenkové nebo dřevěné kusy s hmotností nejvýše 50 kg jednotlivý vzorek musí být podroben volnému pádu na každý roh z výšky 0,3 m;

   (c) pro lepenkové kusy válcovitého tvaru s hmotností nepřevyšující 100 kg jednotlivý vzorek musí být podroben volnému pádu na každou čtvrtinu každé hrany z výšky 0,3 m.

   Tabulka 6.4.15.4: Výška volného pádu při zkoušení kusů pro normální podmínky přepravy

   Tabulka 6.4.15.4: Výška volného pádu při zkoušení kusů pro normální podmínky přepravy

   Hmotnost kusu (kg)			Výška volného pádu (m)
   	Hmotnost kusu	< 5000	1,2
   5000 ≤	Hmotnost kusu	< 10000	0,9
   10000 ≤	Hmotnost kusu	< 15000	0,6
   15000 ≤	Hmotnost kusu		0,3

1. 6.4.15.5 Zkouška tlakovým zatížením: Pokud tvar obalu nezabraňuje účinně stohování, vzorek musí být podroben po dobu 24 hodin tlakovému zatížení rovnému z dále uvedených, které je větší:

   (a) celková hmotnost se rovná ekvivalentu pětinásobku maximální váhy obalu; a

   (b) tlaku 13 kPa násobenému půdorysnou plochou kusu.

   Zatížení musí být rovnoměrně vystaveny dvě protilehlé strany vzorku, z nichž jedna musí být základna, na které kus zůstává uložen.

1. 6.4.15.6 Zkouška průrazem: Vzorek musí být uložen na tvrdý, plochý, vodorovný povrch, který se nebude znatelně pohybovat po dobu provádění zkoušky.

   (a) tyčka o průměru 3,2 cm s půlkulovým koncem a hmotností 6 kg musí být spuštěna a přímo dopadnout svou podélnou osou svisle na střed nejslabší části vzorku tak, že, pokud pronikne dostatečně daleko, narazí na kontejnmentový systém. Tyčka se nesmí znatelně deformovat při provádění zkoušky;

   (b) výška pádu tyčky, měřená od jejího nejnižšího konce k předpokládanému bodu nárazu na horní povrch vzorku, musí být 1 m.

Vzorek nebo další vzorky musí být podrobeny každé z následujících zkoušek, pokud nelze prokázat, že jedna zkouška je pro dotyčný vzorek náročnější, než druhá, v opačném případě jeden vzorek musí být podroben té náročnější zkoušce.

(a) zkouška volným pádem: vzorek musí být spuštěn na plochu terče tak, aby došlo k jeho maximálnímu poškození z hlediska kontejnmentového systému. Výška pádu měřená od nejnižší části vzorku k hornímu povrchu plochy terče musí být 9 m. Terč musí být takový, jak je definován v oddílu 6.4.14;

(b) zkouška průrazem: vzorek musí být podroben zkoušce uvedené v pododdíle 6.4.15.6, s tím, že výška pádu musí být zvýšena na 1,7 m z 1 m uvedené v pododdíle 6.4.15.6 (b).

1. 6.4.17.1 Vzorek musí být podroben společným účinkům zkoušek uvedeným v pododdílech 6.4.17.2 a 6.4.17.3 v daném pořadí. Po provedení těchto zkoušek musí být buď tento vzorek, nebo další vzorek podroben účinku zkoušky ponoření do vody, jak je uvedeno v pododdíle 6.4.17.4 a pokud je to vhodné, v oddíle 6.4.18.
2. 6.4.17.2 Mechanická zkouška: Mechanickou zkoušku tvoří tři různé zkoušky pádem. Každý vzorek musí být podroben vhodným pádům uvedeným v pododdílech 6.4.8.8 nebo 6.4.11.13. Pořadí, ve kterém je vzorek podrobován pádům, musí být takové, že po dokončení mechanické zkoušky vzorek musí utrpět poškození vedoucí k maximálnímu poškození při tepelné zkoušce, která následuje:

   (a) pro pád I, vzorek musí padat na plochu terče tak, aby utrpěl maximální poškození, a výška pádu měřená od nejnižšího bodu vzorku k hornímu povrchu plochy terče musí být 9 m. Terč musí být takový, jak je definován v oddílu 6.4.14;

   (b) pro pád II, vzorek musí být spuštěn tak, aby utrpěl maximální poškození tyčí pevně připevněnou kolmo na plochu terče. Výška pádu měřená od předpokládaného bodu nárazu vzorku na horní povrch tyčky musí být 1 m. Tyč musí být z pevné měkké oceli kruhového průřezu, průměru 15,0 ± 0,5 cm a délky 20 cm, ledaže by delší tyč způsobila větší poškození. V tomto případě může být použita tyč dostatečné délky způsobující maximální poškození. Horní konec tyče musí být plochý a vodorovný s hranou zaoblenou o poloměru nejvýše 6 mm. Terč, ke kterému je tyč připevněna, musí být takový, jak je popsán v oddílu 6.4.14;

   (c) pro pád III, musí být vzorek podroben dynamické zkoušce drcením umístěním vzorku na plochu terče tak, aby utrpěl maximální poškození pádem hmotnosti 500 kg na vzorek z výšky 9 m. Padající sondu musí tvořit pevná deska z měkké oceli 1m x 1m a musí dopadnout ve vodorovné poloze. Spodní plocha ocelové desky musí mít hrany a rohy zaoblené s poloměrem zaoblení nepřesahujícím 6 mm. Výška pádu musí být měřena od spodní strany desky k nejvyššímu bodu vzorku. Terč, na kterém vzorek zůstává, musí být takový, jak je definován v oddílu 6.4.14.

1. 6.4.17.3 Tepelná zkouška: Vzorek musí být v tepelné rovnováze v podmínkách okolní teploty 38 °C odpovídající podmínkám slunečního ozáření uvedeným v tabulce 6.4.8.6 a maximálnímu projektovanému vývinu vnitřního tepla uvnitř kusu z radioaktivních obsahů. Alternativně je dovoleno, aby jakýkoli z těchto parametrů měl různé hodnoty před a během zkoušky, pokud na ně je vzat zřetel v následných hodnoceních odezvy kusu.

   Tepelnou zkoušku musí tvořit:

   (a) vystavení vzorku pod dobu 30 minut tepelnému prostředí, které zajišťuje tepelný tok nejméně rovnocenný tepelnému toku hořícího uhlovodíkového paliva se vzduchem v dostatečně stabilních okolních podmínkách dosahujícího průměrný koeficient emise 0,9 a průměrnou teplotu nejméně 800 °C, plně obklopující vzorek s povrchem majícím absorpční koeficient 0,8 nebo hodnotu, kterou kus prokazatelně může mít, jestliže je vystaven uvedenému ohni, následovanému,

   (b) vystavení vzorku okolní teplotě 38 °C odpovídající podmínkám slunečního záření uvedeným v tabulce 6.4.8.6 a maximálnímu projektovanému vývinu vnitřního tepla uvnitř kusu z radioaktivních obsahů po dostatečnou dobu pro zajištění, že teploty ve vzorku jsou klesající ve všech částech vzorku a/nebo blížící se podmínkám prvotního stálého stavu. Alternativně je dovoleno, aby jakýkoli z těchto parametrů měl různé hodnoty po přerušení zahřívání, pokud na ně je vzat zřetel v následných hodnoceních odezvy kusu.

   V průběhu zkoušky a po zkoušce vzorek nesmí být uměle ochlazován a jakékoli hoření materiálů vzorku musí být ponecháno přirozenému průběhu.

1. 6.4.17.4 Zkouška ponořením do vody: vzorek musí být ponořen nejméně 15 m pod hladinu vody po dobu nejméně osm hodin v poloze, která povede k maximálnímu poškození. Pro účely důkazu se musí za splnění těchto podmínek považovat vnější přetlak 150 kPa.

Rozšířená zkouška ponořením do vody: Vzorek musí být ponořen nejméně 200 m pod hladinu vody po dobu nejméně jedné hodiny. Pro účely důkazu musí se za splnění těchto podmínek považovat vnější přetlak 2 MPa.

1. 6.4.19.1 Kusy, pro které bylo oceněno pro účely hodnocení podle pododdílů 6.4.11.8 až 6.4.11.13 vniknutí nebo únik vody v rozsahu, který má za následek nejvyšší reaktivitu, jsou vyjmuty z této zkoušky.
2. 6.4.19.2 Vzorek, před podrobením se zkoušce vniknutí anebo úniku vody uvedené níže, musí být podroben zkouškám uvedeným v pododdíle 6.4.17.2 (b) a buď pododdíle 6.4.17.2 (a) nebo (c), jak je požadováno v pododdíle 6.4.11.13, a zkoušce uvedené v pododdíle 6.4.17.3.
3. 6.4.19.3 Vzorek musí být ponořen pod hladinu vody nejméně 0,9 m po dobu nejméně 8 hodin v poloze, ve které se předpokládá největší vniknutí anebo únik.

1. 6.4.20.1 Vzorky musí být v uvedeném pořadí podrobeny účinkům každé z následujících zkoušek:

   (a) zkoušky popsané v pododdílech 6.4.17.2(a), 6.4.17.2(c), 6.4.20.2 a 6.4.20.3; a

   (b) zkouška popsaná v pododdíle 6.4.20.4.

   Pro posloupnost zkoušek podle (a) a (b) je povoleno používat zvláštní vzorky.

1. 6.4.20.2 Zkouška průrazem/roztržením: vzorek musí být podroben ničivému účinku svislé pevné sondy ze střední oceli. Orientace vzorku kusu a místa dopadu na povrchu kusu musí být takové, aby na konci pořadí zkoušek popsaných v pododdíle 6.4.20.1(a) způsobily maximální poškození vzorku.

   (a) vzorek reprezentující kus o hmotnosti menší než 250 kg, musí být umístěn na terč a vystaven pádu sondy o hmotnosti 250 kg, padající z výše 3 m nad zamýšleným bodem dopadu. Sonda pro tuto zkoušku musí být válcová tyč o průměru 20 cm s koncem (který bude narážet na vzorek) ve tvaru komolého kužele s následujícími rozměry: 30 cm výška a 2,5 cm průměr koncové části, na konci s hranou zaoblenou na poloměr ne větší než 6 mm. Terč, ke kterému je vzorek připevněn musí odpovídat popisu v oddíle 6.4.14.

   (b) pro kusy o hmotnosti větší než 250 kg musí být upevněna na terč sonda a vzorek padá na sondu. Výška pádu, měřená od bodu dopadu k vnějšímu povrchu sondy musí činit 3 m. Pro tuto zkoušku musí mít sonda stejný tvar a rozměry jako je popsáno v (a) výše, s výjimkou toho, když by větší délka a hmotnost sondy mohla přivodit větší poškození vzorku. Terč, ke kterému je tyč připevněna musí odpovídat popisu v oddíle 6.4.14.

1. 6.4.20.3 Rozšířená tepelná zkouška: Podmínky pro tuto zkoušku musí být stejné jako podmínky popsané v pododdíle 6.4.17.3, s výjimkou toho, že vystavení teplu musí trvat 60 minut.
2. 6.4.20.4 Nárazová zkouška: Vzorek musí být podroben nárazu na terč rychlostí ne menší než 90 m/s, a to tak orientován, aby došlo k maximálnímu poškození. Terč musí odpovídat popisu v oddíle 6.4.14, s výjimkou toho, že jeho povrch může být libovolně orientován, pokud je kolmý ke dráze vzorku.

1. 6.4.21.1 Každý vyrobený obal a jeho provozní a konstrukční výstroj musí být podroben buď společně nebo každá tato část zvlášť první prohlídce před uvedením do provozu a následně periodicky. Tyto prohlídky musí být prováděny a osvědčovány po dohodě s příslušným orgánem.
2. 6.4.21.2 První prohlídku musí tvořit kontrola konstrukčních charakteristik, zkouška pevnosti, zkouška těsnosti, zkouška vnitřního objemu vodou a kontrola správného provozu provozní výstroje.
3. 6.4.21.3 Periodické prohlídky musí tvořit vizuální prohlídka, zkouška pevnosti, zkouška těsnosti a kontrola správného provozu provozní výstroje. Nejdelší lhůty pro periodické prohlídky musí být pět let. Obaly, které nebyly podrobeny prohlídce v průběhu pětileté lhůty, musí být zkoušeny před přepravou podle programu schváleného příslušným orgánem. Tyto obaly nesmí být znovu plněny před dokončením plného programu periodických prohlídek.
4. 6.4.21.4 Kontrola konstrukčních charakteristik musí prokázat shodu se specifikacemi konstrukčního vzoru a výrobním programem.
5. 6.4.21.5 Pro první zkoušku pevnosti obaly konstruované pro obsah 0,1 kg nebo více hexaflouridu uranu musí být zkoušeny hydraulicky vnitřním tlakem nejméně 1,38 MPa (13,8 baru), ale pokud je zkušební tlak menší 2,76 MPa (27,6 baru), typové schválení musí být vícestranné. Pro opětovné zkoušení obalů smí být podkladem jakékoli jiné rovnocenné nedestruktivní zkoušení, za podmínky vícestranného schválení.
6. 6.4.21.6 Zkouška těsnosti musí být provedena v souladu s postupem, který je schopen měřit úniky z kontejnmentového systému s citlivostí 0,1 Pa.l/s (10^-6bar.l/s).
7. 6.4.21.7 Zkouška vnitřního objemu vodou se provádí s přesností ±0,25 % při referenční teplotě 15 °C. Obsah musí být uveden na štítku popsaném v pododdíle 6.4.21.8.
8. 6.4.21.8 Štítek vyrobený z nekorodujícího kovu musí být trvale upevněn na každý obal na snadno přístupném místě. Způsob upevnění štítku nesmí snižovat pevnost obalu. Na štítku musí být vyznačeny vyražením nebo jakýmkoli jiným rovnocenným způsobem nejméně tyto údaje:
   1. – Identifikační označení rozhodnutí o typovém schválení;
   2. – Sériové číslo výrobce;
   3. – Nejvyšší provozní tlak (přetlak);
   4. – Zkušební tlak (přetlak);
   5. – Obsah: hexafluorid uranu;
   6. – Vnitřní objem v litrech;
   7. – Nejvyšší dovolená hmotnost náplně hexafluoridu uranu;
   8. – Hmotnost obalu;
   9. – Datum (měsíc, rok) první zkoušky a poslední periodické zkoušky;
   10. – Razidlo znalce, který provedl zkoušky.

1. 6.4.22 Typové schválení kusu a materiálů
   1. 6.4.22.1 Typové schválení kusů obsahujících 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu vyžaduje, aby:

      (a) každý konstrukční vzor, který splňuje požadavky uvedené v pododdíle 6.4.6.4, byl vícestranně schválen;

      (b) každý konstrukční typ, který splňuje požadavky uvedené v pododdílech 6.4.6.1 až 6.4.6.3, musí být jednostranně schválen příslušným orgánem země původu konstrukčního typu, není-li z jiných důvodů vyžadováno vícestranné schválení dle RID.

   1. 6.4.22.2 Každý konstrukční vzor kusu typu B(U) a kusu typu C vyžaduje jednostranné schválení, kromě:

      (a) konstrukčního vzoru kusu pro štěpnou látku, který je též uveden v pododdílech 6.4.22.4, 6.4.23.7 a odstavci 5.1.5.2.1, vyžadující vícestranné schválení; a

      (b) konstrukční vzor kusu typu B(U) pro radioaktivní látku s malou rozptýlitelností vyžadující vícestranné schválení.