vyhlášené znění

  1. 2.2.9.1.10.4.5.2 Směsi mohou být vytvořeny jak ze složek, které jsou klasifikovány (jako Akutní 1 a/nebo Chronická 1,2), tak i ze složek, pro které jsou k dispozici dostatečné údaje ze zkoušek toxicity. Jsou-li k dispozici dostatečné údaje o toxicitě pro více než jednu složku ve směsi, vypočte se celková toxicita těchto složek použitím následujících aditivních vzorců (a) nebo (b) v závislosti na povaze údajů o toxicitě:

    (a) Založeno na akutní vodní toxicitě:

    kde:

    1. Ci = koncentrace složky i (procento hmotnosti);
    2. L(E)C50i = LC50 nebo EC50 pro složku i (mg/l);
    3. n = počet složek, i se pohybuje od 1 do n;
    4. L(E)C50m = L(E)C50 části směsi s údaji ze zkoušek.

    Vypočtená toxicita se použije k tomu, aby se této části směsi přiřadila kategorie akutního nebezpečí, která se následně použije při aplikaci součtové metody;

    (b) Založeno na chronické vodní toxicitě:

    kde:

    1. Ci = koncentrace složky i (procento hmotnosti) pokrývající rychle odbouratelné složky;
    2. Cj = koncentrace složky j (procento hmotnosti) pokrývající složky, které nejsou rychle odbouratelné;
    3. NOECi = NOEC (nebo jiná uznávaná měření chronické toxicity) pro složku i, pokrývající rychle odbouratelné složky, v mg/l;
    4. NOECj = NOEC (nebo jiná uznávaná měření chronické toxicity) pro složku j, pokrývající složky, které nejsou rychle odbouratelné, v mg/l;
    5. n = počet složek, i a j se pohybují od 1 do n;
    6. EqNOECm = ekvivalent NOEC části směsi s údaji ze zkoušek.

    Ekvivalentní toxicita tak odráží skutečnost, že látky, které nejsou rychle odbouratelné, jsou klasifikovány o jednu úroveň kategorie nebezpečí „přísněji“ než rychle odbouratelné látky.

    Vypočtená ekvivalentní toxicita se použije k tomu, aby se této části směsi přiřadila kategorie dlouhodobého nebezpečí podle kritérií pro rychle odbouratelné látky (tabulka 2.2.9.1.10.3.1 (b) (ii)), která se následně použije při aplikaci součtové metody.

  1. 2.2.9.1.10.4.5.3 Při použití aditivního vzorce pro část směsi je vhodnější vypočítat toxicitu této části směsi tak, že se pro každou složku použijí hodnoty toxicity, které se vztahují ke stejné systematické skupině (tj. rybám, korýšům nebo řasám), a pak se použije nejvyšší toxicita (nejnižší hodnota) (tj. použít nejcitlivější z těchto tří skupin). Nejsou-li však k dispozici údaje o toxicitě pro každou složku od stejné systematické skupiny, musí být hodnota toxicity pro každou složku zvolena stejným způsobem, jakým jsou voleny hodnoty toxicity pro klasifikaci látek, tj. použije se nejvyšší toxicita (od nejcitlivějšího pokusného organizmu). Vypočtená akutní a chronická toxicita pak musí být použita pro klasifikaci této části směsi jako akutní 1 a/nebo chronická 1 nebo 2 za použití stejných kritérií, jaká jsou popsána pro látky.
  2. 2.2.9.1.10.4.5.4 Jestliže je směs klasifikována více než jen jedním způsobem, musí se použít ta metoda, která dává nejkonzervativnější výsledek.
  1. 2.2.9.1.10.4.6 Součtová metoda
    1. 2.2.9.1.10.4.6.1 Klasifikační postup Všeobecně převažuje přísnější klasifikace pro směsi nad méně přísnou klasifikací, např. klasifikace chronická 1 převažuje nad klasifikací chronická 2. V důsledku toho je klasifikační postup již ukončen, je-li výsledkem klasifikace kategorie chronická 1. Přísnější klasifikace než chronická 1 není možná a proto není nutné podstoupit další klasifikační postup.
    2. 2.2.9.1.10.4.6.2 Klasifikace do kategorie akutní 1
      1. 2.2.9.1.10.4.6.2.1 Nejprve se posoudí všechny složky klasifikované jako akutní 1. Je-li součet koncentrací (v %) těchto složek nejméně 25 %, musí být celá směs klasifikována jako akutní 1. Je-li výsledkem výpočtu klasifikace směsi jako akutní 1, klasifikační postup je ukončen.
      2. 2.2.9.1.10.4.6.2.2 Klasifikace směsí z hlediska akutních nebezpečí založená na tomto součtu koncentrací klasifikovaných složek je sumarizována v tabulce 2.2.9.1.10.4.6.2.2 dále.

        Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.2.2: Klasifikace směsi z hlediska akutních nebezpečí, založená na součtu koncentrací klasifikovaných složek

        Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.2.2: Klasifikace směsi z hlediska akutních nebezpečí, založená na součtu koncentrací klasifikovaných složek
        Součet koncentrací (v %) složek klasifikovaných jako:Směs klasifikována jako:
        Akutní 1 x M(a) ≥ 25 %Akutní 1
      3. (a) K vysvětlení součinitele M viz 2.2.9.1.10.4.6.4.
    1. 2.2.9.1.10.4.6.3 Klasifikace do kategorií chronická 1 a 2
      1. 2.2.9.1.10.4.6.3.1 Za prvé se berou v úvahu všechny složky klasifikované jako chronické 1. Je-li součet koncentrací (v %) těchto složek nejméně 25 %, musí být směs klasifikována jako chronická 1. Je-li výsledkem výpočtu klasifikace směsi jako chronická 1, klasifikační postup je ukončen.
      2. 2.2.9.1.10.4.6.3.2 V případech, kdy směs není klasifikována jako chronická 1, uváží se klasifikace směsi jako chronické 2. Směs musí být klasifikována jako chronická 2, jestliže desetinásobek součtu koncentrací (v %) všech složek klasifikovaných jako chronické 1 plus součet koncentrací (v %) všech složek klasifikovaných jako chronické 2 je nejméně 25 %. Je-li výsledkem výpočtu klasifikace směsi jako kategorie chronická 2, klasifikační postup je ukončen.
      3. 2.2.9.1.10.4.6.3.3 Klasifikace směsí z hlediska dlouhodobých nebezpečí založená na tomto součtu koncentrací klasifikovaných složek je sumarizována v tabulce 2.2.9.1.10.4.6.3.3 dále.

        Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.3.3: Klasifikace směsi z hlediska dlouhodobých nebezpečí, založená na součtu koncentrací klasifikovaných složek

        Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.2.2: Klasifikace směsi z hlediska akutních nebezpečí, založená na součtu koncentrací klasifikovaných složek Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.3.3: Klasifikace směsi z hlediska dlouhodobých nebezpečí, založená na součtu koncentrací klasifikovaných složek
        Součet koncentrací (v %) složek klasifikovaných jako:Směs klasifikována jako:
        Chronická 1 x M(a) ≥ 25 %Chronická 1
        (M x 10 x Chronická 1) + Chronická 2 ≥ 25 %Chronická 2
      4. (a) K vysvětlení součinitele M viz 2.2.9.1.10.4.6.4.
    1. 2.2.9.1.10.4.6.4 Směsi s velmi toxickými složkami

      Složky Akutní 1 nebo Chronická 1 s akutními toxicitami značně pod 1 mg/l a/nebo chronickými toxicitami značně pod 0,1 mg/l (nejsou-li rychle odbouratelné) a 0,01 mg/l (jsou-li rychle odbouratelné) mohou ovlivnit toxicitu směsi a dává se jim při použití přístupu součtové klasifikace zvýšená váha. Jestliže směs obsahuje složky klasifikované jako kategorie Akutní 1 nebo Chronická 1, musí se aplikovat vícevrstvý přístup popsaný v 2.2.9.1.10.4.6.2 a 2.2.9.1.10.4.6.3 za použití váženého součtu získaného vynásobením koncentrací složek kategorií Akutní 1 a Chronická 1 součinitelem, namísto jen pouhého sečtení procentních podílů. To znamená, že koncentrace „Akutní 1“ v levém sloupci tabulky 2.2.9.1.10.4.6.2.2 a koncentrace „Chronická 1“ v levém sloupci tabulky 2.2.9.1.10.4.6.3.3 se vynásobí příslušným násobným součinitelem. Násobné součinitele, které se musí použít pro tyto složky, jsou definovány za použití hodnoty toxicity, jak je to sumárně uvedeno v tabulce 2.2.9.1.10.4.6.4 dále. Z tohoto důvodu musí být osoba klasifikující směs, která obsahuje složky akutní 1 a/nebo chronická1, informována o hodnotě součinitele M, aby mohla použít součtovou metodu. Alternativně smí být použit aditivní vzorec (viz 2.2.9.1.10.4.5.2), pokud jsou k dispozici údaje o toxicitě pro všechny velmi toxické složky ve směsi a existuje přesvědčivý důkaz, že všechny ostatní složky, včetně těch, pro něž nejsou k dispozici specifické údaje o akutní a/nebo chronické toxicitě, mají malou nebo nemají žádnou toxicitu a nepřispívají významným způsobem k nebezpečí, které směs představuje pro životní prostředí.

      Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.4: Násobné součinitele pro velmi toxické složky směsí

      Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.2.2: Klasifikace směsi z hlediska akutních nebezpečí, založená na součtu koncentrací klasifikovaných složek Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.3.3: Klasifikace směsi z hlediska dlouhodobých nebezpečí, založená na součtu koncentrací klasifikovaných složek Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.4: Násobné součinitele pro velmi toxické složky směsí
      Akutní toxicitaSoučinitel MChronická toxicitaSoučinitel M
      Hodnota L(E)C50Hodnota NOECSložky NRDaSložky
      RDb
      0,1 < L(E)C50 ≤ 110,01 <NOEC ≤ 0,11-
      0,01 < L(E)C50 ≤ 0,1100,001 < NOEC ≤ 0,01101
      0,001 < L(E)C50 ≤ 0,011000,0001 < NOEC ≤ 0,00110010
      0,0001 < L(E)C50 ≤ 0,00110000,00001 < NOEC ≤ 0,00011000100
      0,00001 < L(E)C50 ≤ 0,0001100000,000001 < NOEC ≤ 0,00001100001000
      (pokračuje v intervalech
      součinitele 10)
      (pokračuje v intervalech součinitele 10)
    2. a Nejsou rychle odbouratelné.
    3. b Rychle odbouratelné.
    1. 2.2.9.1.10.4.6.5 Klasifikace směsí se složkami bez použitelných informací

      V případě, že nejsou pro jednu nebo více důležitých složek žádné použitelné informace o jejich akutní a/nebo chronické vodní toxicitě, usuzuje se, že směsi nemůže být přisouzena(y) definitivní kategorie nebezpečí (a). V této situaci se směs klasifikuje na základě známých složek jen s dodatečným prohlášením, že „x procent směsi sestává ze složky (složek) neznámého nebezpečí pro vodní prostředí“.

  1. 2.2.9.1.10.5 Látky nebo směsi klasifikované jako látky ohrožující životní prostředí (vodní prostředí) na základě nařízení (ES) 1272/200819

    Jestliže nejsou k dispozici údaje pro klasifikaci podle kritérií v 2.2.9.1.10.3 a 2.2.9.1.10.4, látka nebo směs:

    (a) musí být klasifikována jako látka ohrožující životní prostředí (vodní prostředí), jestliže musí být přiřazena ke kategorii (kategoriím) Vodní akutní 1, Vodní chronická 1 nebo Vodní chronická 2 podle nařízení (ES) 1272/200819 nebo, pokud je to ještě relevantní, podle uvedeného nařízení, rizikové věty (vět) R50, R50/53 nebo R51/53 podle směrnic 67/548/EHS20 nebo 1999/45/ES21;

    (b) smí být považována za látku, která neohrožuje životní prostředí (vodní prostředí), jestliže nemusí být přiřazena k takové rizikové větě nebo kategorii podle uvedených směrnic nebo nařízení.

  1. 2.2.9.1.10.6 Přiřazení látek nebo směsí klasifikovaných jako látky ohrožující životní prostředí (vodní prostředí) podle ustanovení v 2.2.9.1.10.3, 2.2.9.1.10.4 nebo 2.2.9.1.10.5

    Látky nebo směsi klasifikované jako látky ohrožující životní prostředí (vodní prostředí), jinak neklasifikované pod RID, musí být pojmenovány:

    1. UN 3077 LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, TUHÁ, J.N.; nebo
    2. UN 3082 LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, KAPALNÁ, J.N.

    Musí být přiřazeny k obalové skupině III.

Geneticky změněné mikroorganismy nebo organismy

  1. 2.2.9.1.11 Geneticky změněné mikroorganismy (GMMO) a geneticky změněné organismy (GMO) jsou mikroorganismy a organismy, v nichž byl genetický materiál záměrně změněn genetickým inženýrstvím takovým způsobem, ke kterému v přírodě nedochází. Jsou přiřazeny ke třídě 9 (UN číslu 3245), pokud neodpovídají definici toxických látek nebo infekčních látek, ale jsou schopné měnit zvířata, rostliny nebo mikrobiologické látky způsobem, který není normálně výsledkem přirozené reprodukce.
  2. POZNÁMKA 1: GMMO a GMO, které jsou infekční, jsou látkami třídy 6.2, UN čísel 2814 a 2900 nebo 3373.
  3. POZNÁMKA 2: GMMO nebo GMO nepodléhají ustanovením RID, jestliže byly schváleny pro používání příslušnými orgány zemí původů, tranzitu a určení22.
  4. POZNÁMKA 3: Živá zvířata nesmějí být používána k přepravě geneticky změněných mikroorganismů zařazených do třídy 9, ledaže by látka nemohla být přepravena jiným způsobem. Geneticky změněná živá zvířata musí být přepravována za podmínek stanovených příslušnými orgány zemí původu a určení.
  1. 2.2.9.1.12 (Vyhrazeno)

Zahřáté látky

  1. 2.2.9.1.13 Zahřáté látky zahrnují látky, které jsou přepravovány nebo podávány k přepravě v kapalném stavu při teplotě 100 °C nebo vyšší a v případě látek, které mají bod vzplanutí, při teplotě pod jejich bodem vzplanutí. Zahrnují také tuhé látky, které jsou přepravovány nebo podávány k přepravě při teplotě 240 °C nebo vyšší.
  2. POZNÁMKA: Zahřáté látky smějí být přiřazeny ke třídě 9 jen tehdy, jestliže nesplňují kritéria některé jiné třídy.
  3. Jiné látky, které během přepravy představují nebezpečí a neodpovídají definici žádné jiné třídy

  1. 2.2.9.1.14 Tyto různé látky neodpovídají definici žádné jiné třídy a jsou proto přiřazeny ke třídě 9:
    1. tuhé sloučeniny amoniaku (čpavku) s bodem vzplanutí pod 60 °C
    2. méně nebezpečné dithioničitany
    3. velmi lehce prchavé kapalné látky
    4. látky vyvíjející škodlivé páry
    5. látky obsahující alergeny
    6. chemické testovací soupravy a soupravy první pomoci
  2. POZNÁMKA: Následující látky a předměty, uvedené ve Vzorových předpisech OSN, nepodléhají ustanovením RID:
    1. UN 1845 OXID UHLIČITÝ, TUHÝ (SUCHÝ LED),
    2. UN 2071 HNOJIVA OBSAHUJÍCÍ DUSIČNAN AMONNÝ,
    3. UN 2216 MOUČKA RYBÍ (ODPAD RYBÍ), STABILIZOVANÁ(Ý),
    4. UN 2807 LÁTKY MAGNETIZOVANÉ,
    5. UN 3166 MOTOR SPALOVACÍ, POHÁNĚNÝ HOŘLAVÝM PLYNEM nebo
    6. UN 3166 MOTOR SPALOVACÍ, POHÁNĚNÝ HOŘLAVOU KAPALINOU nebo
    7. UN 3166 VOZIDLO POHÁNĚNÉ HOŘLAVÝM PLYNEM nebo
    8. UN 3166 VOZIDLO POHÁNĚNÉ HOŘLAVOU KAPALINOU nebo
    9. UN 3166 MOTOR S PALIVOVÝMI ČLÁNKY POHÁNĚNÝ HOŘLAVÝM PLYNEM nebo
    10. UN 3166 MOTOR S PALIVOVÝMI ČLÁNKY POHÁNĚNÝ HOŘLAVOU KAPALINOU nebo
    11. UN 3166 VOZIDLO S PALIVOVÝMI ČLÁNKY POHÁNĚNÉ HOŘLAVÝM PLYNEM nebo
    12. UN 3166 VOZIDLO S PALIVOVÝMI ČLÁNKY POHÁNĚNÉ HOŘLAVOU KAPALINOU
    13. UN 3171 VOZIDLO NA AKUMULÁTOROVÝ POHON nebo
    14. UN 3171 PŘÍSTROJ NA AKUMULÁTOROVÝ POHON
    15. UN 3334 LÁTKA KAPALNÁ, KTERÁ PODLÉHÁ PŘEDPISŮM PLATNÝM PRO LETECKOU DOPRAVU, J.N.
    16. UN 3335 LÁTKA TUHÁ, KTERÁ PODLÉHÁ PŘEDPISŮM PLATNÝM PRO LETECKOU DOPRAVU, J.N.
    17. UN 3363 NEBEZPEČNÉ VĚCI VE STROJÍCH nebo
    18. UN 3363 NEBEZPEČNÉ VĚCI V PŘÍSTROJÍCH

Přiřazení k obalovým skupinám

  1. 2.2.9.1.15 Je-li to udáno ve sloupci (4) tabulky A kapitoly 3.2, jsou látky a předměty třídy 9 přiřazeny k jedné z následujících obalových skupin podle svého stupně nebezpečnosti:

    Obalová skupina II: středně nebezpečné látky;

    Obalová skupina III: málo nebezpečné látky

  1. 2.2.9.2 Látky a předměty nepřipuštěné k přepravě

    Následující látky a předměty nejsou k přepravě připuštěny:

    1. – Lithiové baterie, které neodpovídají příslušným podmínkám zvláštních ustanovení 188, 230 nebo 636 kapitoly 3.3;
    2. – Nevyčištěné prázdné zadržovací vany pro přístroje, jako jsou transformátory, kondenzátory nebo hydraulické přístroje, které obsahují látky přiřazené k UN-číslům 2315, 3151 3152 nebo 3432.
  1. 2.2.9.3 Seznam hromadných položek
    Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.2.2: Klasifikace směsi z hlediska akutních nebezpečí, založená na součtu koncentrací klasifikovaných složek Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.3.3: Klasifikace směsi z hlediska dlouhodobých nebezpečí, založená na součtu koncentrací klasifikovaných složek Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.4: Násobné součinitele pro velmi toxické složky směsí Geneticky změněné mikroorganismy nebo organismy Zahřáté látky Přiřazení k obalovým skupinám
    Vedlejší nebezpečíKlasifikační kódUN-čísloPojmenování látek nebo předmětů
    Látky, které při vdechnutí jemného prachu mohou ohrozit zdravíM12212AZBEST, MODRÝ (krokydolit) nebo
    2212AZBEST, HNĚDÝ (amosit, mysorit)
    2590AZBEST BÍLÝ (chrysotil, antofylit, termolit)
    2315BIFENYLY POLYCHLOROVANÉ, KAPALNÉ
    3432BIFENYLY POLYCHLOROVANÉ, TUHÉ
    Látky a přístroje, které mohou vM23151BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, KAPALNÉ nebo
    případě požáru vytvářet dioxiny3151TERFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, KAPALNÉ
    3152BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, TUHÉ nebo
    3152TERFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, TUHÉ
    2211KULIČKY POLYMERNÍ, ZPĚŇOVATELNÉ, vylučující hořlavé páry
    Látky uvolňující hořlavé páryM33314PLASTY, SMĚS LISOVACÍ, ve formě těsta, desek nebo tyčí, uvolňující hořlavé páry
    3090BATERIE LITHIOVÉ KOVOVÉ (včetně baterií ze slitin lithia)
    Baterie lithiovéM43091BATERIE LITHIOVÉ KOVOVÉ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH (včetně baterií ze slitin lithia) nebo
    3091BATERIE LITHIOVÉ KOVOVÉ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI (včetně baterií ze slitin lithia)
    3480BATERIE LITHIUM-IONTOVÉ (včetně baterií lithium-polymerových)
    3481BATERIE LITHIUM-IONTOVÉ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH (včetně baterií lithium-polymerových) nebo
    3481BATERIE LITHIUM-IONTOVÉ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI (včetně baterií lithium-polymerových)
    2990PROSTŘEDKY ZÁCHRANNÉ, SAMONAFUKOVACÍ,
    Prostředky záchrannéM53072PROSTŘEDKY ZÁCHRANNÉ, NIKOLI SAMONAFUKOVACÍ, které obsahují nebezpečné látky jako výbavu
    3268PLYNOVÉ GENERÁTORY AIRBAGŮ nebo
    3268MODULY AIRBAGŮ nebo
    3268NAPÍNAČE BEZPEČNOSTNÍCH PÁSŮ
    kapalnáM63082LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, KAPALNÁ, J.N.
    Vodu
    znečišťujícítuhá
    látka
    M73077LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, TUHÁ, J.N.
    Látky ohrožující životní prostředígeneticky změněné mikroorganismy a organismy M 8
    3245GENETICKY ZMĚNĚNÉ MIKROORGANISMY nebo
    3245GENETICKY ZMĚNĚNÉ ORGANISMY
    3257LÁTKA ZAHŘÁTÁ, KAPALNÁ, J.N., při teplotě 100°C nebo vyšší a nižší než je její bod vzplanutí (včetně roztavených kovů, roztavených solí atd.)
    kapalné
    M9
    Zahřáté látky
    tuhé
    M10
    3258LÁTKA ZAHŘÁTÁ, TUHÁ, J.N., při teplotě 240 °C nebo vyšší
    Není k dispozici žádná hromadná položka. Pouze následující látky uvedené v kapitole 3.2, tabulce A s tímto klasifikačním kódem podléhají předpisům třídy 9:
    18411-AMINOETHANOL (ACETALDEHYD AMONIAK)
    1931DITHIONIČITAN ZINEČNATÝ
    Jiné látky, které během přepravy představují nebezpečí a neodpovídají definici žádné jiné třídy1941DIBROMDIFLUORMETHAN
    1990BENZALDEHYD
    2969BOBY RICINOVÉ nebo
    M112969MOUČKA RICINOVÁ nebo
    2969KOLÁČ RICINOVÝ nebo
    2969VLOČKY RICINOVÉ
    3316SOUPRAVA TESTOVACÍ, CHEMICKÁ nebo
    3316SOUPRAVA PRVNÍ POMOCI
    3359ZAPLYNOVANÁ PŘEPRAVNÍ JEDNOTKA