Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID), který je Přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)

vyhlášené znění

(a) Výška pádu měřená od nejnižšího bodu vzorku k hornímu povrchu terče nesmí být menší než vzdálenost uvedená v tabulce 6.4.15.4 pro příslušnou hmotnost. Terč musí být takový, jaký je uveden v oddíle 6.4.14;

(b) Pro pravoúhlé lepenkové nebo dřevěné kusy s hmotností nejvýše 50 kg jednotlivý vzorek musí být podroben volnému pádu na každý roh z výšky 0,3 m;

(c) Pro lepenkové kusy válcovitého tvaru s hmotností nepřevyšující 100 kg jednotlivý vzorek musí být podroben volnému pádu na každou čtvrtinu každé hrany z výšky 0,3 m.

Tabulka 6.4.15.4: Výška volného pádu při zkoušení kusů pro normální podmínky přepravy

Tabulka 6.4.15.4: Výška volného pádu při zkoušení kusů pro normální podmínky přepravy
Hmotnost kusu (kg)Výška volného pádu (m)
Hmotnost kusu< 50001.2
5000 ≤ Hmotnost kusu< 100000.9
10000 ≤ Hmotnost kusu< 150000.6
15000 ≤ Hmotnost kusu0.3
  1. 6.4.15.5 Zkouška tlakovým zatížením: Pokud tvar obalu nezabraňuje účinně stohování, vzorek musí být podroben po dobu 24 hodin tlakovému zatížení rovnému z dále uvedených, které je větší:

    (a) celková hmotnost se rovná pětinásobku maximální váhy obalu; a

    (b) tlaku 13 kPa násobenému půdorysnou plochou kusu.

    Zatížení musí být rovnoměrně vystaveny dvě protilehlé strany vzorku, z nichž jedna musí být základna, na které kus zůstává normálně uložen.

  1. 6.4.15.6 Zkouška průrazem: Vzorek musí být uložen na tvrdý, plochý, vodorovný povrch, který se nebude znatelně pohybovat po dobu provádění zkoušky.

    (a) Tyčka o průměru 3,2 cm s půlkulovým koncem a hmotností 6 kg musí být spuštěna a přímo dopadnout svou podélnou osou svisle na střed nejslabší části vzorku tak, že, pokud pronikne dostatečně daleko, narazí na kontejnmentový systém. Tyčka se nesmí znatelně deformovat při provádění zkoušky;

    (b) Výška pádu tyčky měřená od jejího nejnižšího konce k předpokládanému bodu nárazu na horní povrch vzorku musí být 1m.

  1. 6.4.16 Dodatečné zkoušky kusů typu A konstruované pro kapaliny a plyny

    Jeden vzorek nebo další vzorky musí být podrobeny každé z následujících zkoušek, pokud nemůže být prokázáno, že jedna zkouška je pro dotyčný vzorek náročnější, než druhá, ve kterémžto případě jeden vzorek musí být podroben té náročnější zkoušce.

    (a) Zkouška volným pádem: Vzorek musí být spuštěn na plochu terče tak, aby došlo k jeho maximálnímu poškození z hlediska kontejnmentového systému. Výška pádu měřená od nejnižší části vzorku k hornímu povrchu plochy terče musí být 9 m. Terč musí být takový, jak je definován v oddílu 6.4.14;

    (b) Zkouška průrazem: Vzorek musí být podroben zkoušce uvedené v pododdíle 6.4.15.6, s tím, že výška pádu musí být zvýšena na 1,7 m z 1 m uvedené v pododdíle 6.4.15.6 (b).

  1. 6.4.17 Zkoušky pro prokázání schopnosti odolat nehodovým podmínkám při přepravě
    1. 6.4.17.1 Jeden vzorek musí být podroben společným účinkům zkoušek uvedeným v pododdílech 6.4.17.2 a 6.4.17.3 v tomto pořadí. Po provedení těchto zkoušek musí být buď tento vzorek, nebo další vzorek podroben účinku zkoušky ponoření do vody, jak je uvedeno v pododdíle 6.4.17.4 a pokud je to vhodné, v oddíle 6.4.18.
    2. 6.4.17.2 Mechanická zkouška: Mechanickou zkoušku tvoří tři různé zkoušky pádem. Každý vzorek musí být podroben vhodným pádům uvedeným v pododdílech 6.4.8.8 nebo 6.4.11.12. Pořadí, ve kterém je vzorek podrobován pádům, musí být takové, že po dokončení mechanické zkoušky vzorek musí utrpět poškození vedoucí k maximálnímu poškození při tepelné zkoušce, která následuje.

      (a) Pro pád I, vzorek musí padat na plochu terče tak, aby utrpěl maximální poškození, a výška pádu měřená od nejnižšího bodu vzorku k hornímu povrchu plochy terče musí být 9 m. Terč musí být takový, jak je definován v oddílu 6.4.14;

      (b) Pro pád II, vzorek musí být spuštěn tak, aby utrpěl maximální poškození tyčí pevně připevněnou kolmo na plochu terče. Výška pádu měřená od předpokládaného bodu nárazu vzorku na horní povrch tyčky musí být 1 m. Tyč musí být z pevné měkké oceli kruhového průřezu, průměru 15,0 ± 0,5 cm a délky 20 cm, ledaže by delší tyč způsobila větší poškození. V tomto případě může být použita tyč dostatečné délky způsobující maximální poškození. Horní konec tyče musí být plochý a vodorovný s hranou zaoblenou o poloměru nejvýše 6 mm. Terč, ke kterému je tyč připevněna, musí být takový, jak je popsán v oddílu 6.4.14;

      (c) Pro pád III, musí být vzorek podroben dynamické zkoušce drcením umístěním vzorku na plochu terče tak, aby utrpěl maximální poškození pádem hmotnosti 500 kg na vzorek z výšky 9 m. Padající sondu musí tvořit pevná deska z měkké oceli 1m x 1m a musí dopadnout ve vodorovné poloze. Výška pádu musí být měřena od spodní strany desky k nejvyššímu bodu vzorku. Terč, na kterém vzorek zůstává, musí být takový, jak je definován v oddílu 6.4.14.

    1. 6.4.17.3 Tepelná zkouška: Vzorek musí být v tepelné rovnováze v podmínkách okolní teploty 38 °C odpovídající podmínkám slunečního ozáření uvedeným v tabulce 6.4.8.6 a maximálnímu projektovanému vývinu vnitřního tepla uvnitř kusu z radioaktivních obsahů. Alternativně je dovoleno, aby jakýkoli z těchto parametrů měl různé hodnoty před a během zkoušky, pokud na ně je vzat zřetel v následných hodnoceních odezvy kusu.

      Tepelnou zkoušku musí tvořit:

      (a) Vystavení vzorku pod dobu 30 minut tepelnému prostředí, které zajišťuje tepelný tok nejméně rovnocenný tepelnému toku hořícího uhlovodíkového paliva se vzduchem v dostatečně stabilních okolních podmínkách dosahujícího průměrný koeficient emise 0,9 a průměrnou teplotu nejméně 800 °C, plně obklopující vzorek s povrchem majícím absorpční koeficient 0,8 nebo hodnotu, kterou kus prokazatelně může mít, jestliže je vystaven uvedenému ohni, následovanému,

      (b) Vystavení vzorku okolní teplotě 38 °C odpovídající podmínkám slunečního ozáření uvedeným v tabulce 6.4.8.6 a maximálnímu projektovanému vývinu vnitřního tepla uvnitř kusu z radioaktivních obsahů po dostatečnou dobu pro zajištění, že teploty ve vzorku jsou všude klesající a/nebo blížící se podmínkám prvotního stálého stavu. Alternativně je dovoleno, aby jakýkoli z těchto parametrů měl různé hodnoty po přerušení zahřívání, pokud na ně je vzat zřetel v následných hodnoceních odezvy kusu.

      V průběhu zkoušky a po zkoušce vzorek nesmí být uměle ochlazován a jakékoli hoření materiálů vzorku musí být ponecháno přirozenému průběhu.

    1. 6.4.17.4 Zkouška ponořením do vody: Vzorek musí být ponořen pod hladinu vody nejméně 15 m po dobu nejméně osm hodin v poloze, která povede k maximálnímu poškození. Pro účely důkazu musí se za splnění těchto podmínek považovat vnější přetlak 150 kPa.
  1. 6.4.18 Rozšířená zkouška ponořením do vody pro kusy typu B(U) a typu B(M) obsahující výše než 105 A2

    Rozšířená zkouška ponořením do vody: Vzorek musí být ponořen pod hladinu vody nejméně 200 m po dobu nejméně jedné hodiny. Pro účely důkazu musí se za splnění těchto podmínek považovat vnější přetlak 2 MPa.

  1. 6.4.19 Zkouška úniku vody pro kus obsahující štěpnou látku
    1. 6.4.19.1 Kusy, pro které bylo oceněno pro účely hodnocení podle pododdílů 6.4.11.7 až 6.4.11.12 vniknutí nebo únik vody v rozsahu, který má za následek nejvyšší reaktivitu, jsou vyjmuty z této zkoušky.
    2. 6.4.19.2 Vzorek, před podrobením se zkoušce vniknutí anebo úniku vody uvedené níže, musí být podroben zkouškám uvedeným v pododdíle 6.4.17.2 (b) a buď pododdíle 6.4.17.2 (a) nebo (c), jak je požadováno v pododdíle 6.4.11.12, a zkoušce uvedené v pododdíle 6.4.17.3.
    3. 6.4.19.3 Vzorek musí být ponořen pod hladinu vody nejméně 0,9 m po dobu nejméně 8 hodin v poloze, ve které se předpokládá největší vniknutí anebo únik.
  1. 6.4.20 Zkoušky pro kusy typu C
    1. 6.4.20.1 Vzorky musí být v uvedeném pořadí podrobeny účinkům každé z následujících zkoušek:

      (a) Zkoušky popsané v pododdílech 6.4.17.2(a), 6.4.17.2(c), 6.4.20.2 a 6.4.20.3; a

      (b) Zkouška popsaná v pododdíle 6.4.20.4.

      Pro posloupnost zkoušek podle (a) a (b) je povoleno používat zvláštní vzorky.

    1. 6.4.20.2 Zkouška průrazem/roztržením: Vzorek musí být podroben ničivému účinku sondy ze střední oceli. Orientace sondy vůči povrchu vzorku musí být taková, aby na konci pořadí zkoušek popsaných v pododdíle 6.4.20.1 (a) způsobila maximální poškození vzorku.

      (a) Vzorek reprezentující kus o hmotnosti menší než 250 kg, musí být umístěn na terč a vystaven pádu sondy o hmotnosti 250 kg, padající z výše 3 m nad zamýšleným bodem dopadu. Sonda pro tuto zkoušku musí být válcová tyč o průměru 20 cm s koncem (který bude narážet na vzorek) ve tvaru komolého kužele s následujícími rozměry: 30 cm výška a 2,5 cm průměr koncové části, na konci s hranou zaoblenou na poloměr ne větší než 6 mm. Terč, ke kterému je vzorek připevněn musí odpovídat popisu v oddíle 6.4.14.

      (b) Pro kusy o hmotnosti větší než 250 kg musí být upevněna na terč sonda a vzorek padá na sondu. Výška pádu, měřená od bodu dopadu k vnějšímu povrchu sondy musí činit 3 m. Pro tuto zkoušku musí mít sonda stejný tvar a rozměry jako je popsáno v (a) výše, s výjimkou toho, když by větší délka a hmotnost sondy mohla přivodit větší poškození vzorku. Terč, ke kterému je tyč připevněna musí odpovídat popisu v oddíle 6.4.14.

    1. 6.4.20.3 Rozšířená tepelná zkouška: Podmínky pro tuto zkoušku musí být stejné jako podmínky popsané v pododdíle 6.4.17.3, s výjimkou toho, že vystavení teplu musí trvat 60 minut.
    2. 6.4.20.4 Nárazová zkouška: Vzorek musí být podroben nárazu na terč rychlostí ne menší než 90 m/s, a to tak orientován, aby utrpěl maximální poškození. Terč musí odpovídat popisu v oddíle 6.4.14, s výjimkou, že jeho povrch může být v libovolné orientaci, pokud je kolmý ke dráze vzorku.
  1. 6.4.21 Prohlídky obalů konstruovaných pro obsah 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu
    1. 6.4.21.1 Každý vyrobený obal a jeho provozní a konstrukční výstroj musí být podroben buď společně nebo každá tato část zvlášť první prohlídce před uvedením do provozu a následně periodicky. Tyto prohlídky musí být prováděny a osvědčovány po dohodě s příslušným orgánem.
    2. 6.4.21.2 První prohlídku musí tvořit kontrola konstrukčních charakteristik, zkouška pevnosti, zkouška těsnosti, zkouška vnitřního objemu vodou a kontrola správného provozu provozní výstroje.
    3. 6.4.21.3 Periodické prohlídky musí tvořit vizuální prohlídka, zkouška pevnosti, zkouška těsnosti a kontrola správného provozu provozní výstroje. Nejdelší lhůty pro periodické prohlídky musí být pět let. Obaly, které nebyly podrobeny prohlídce v průběhu pětileté lhůty, musí být zkoušeny před přepravou podle programu schváleného příslušným orgánem. Tyto obaly nesmí být znovu plněny před dokončením plného programu periodických prohlídek.
    4. 6.4.21.4 Kontrola konstrukčních charakteristik musí prokázat shodu se specifikacemi konstrukčního vzoru a výrobním programem.
    5. 6.4.21.5 Pro první zkoušku pevnosti obaly konstruované pro obsah 0,1 kg nebo více hexaflouridu uranu musí být zkoušeny hydraulicky vnitřním tlakem nejméně 1,38 MPa (13,8 baru), ale pokud je zkušební tlak menší 2,76 MPa (27,6 baru), typové schválení musí být vícestranné. Pro opětovné zkoušení obalů smí být podkladem jakékoli jiné rovnocenné nedestruktivní zkoušení, za podmínky vícestranného schválení.
    6. 6.4.21.6 Zkouška těsnosti musí být provedena v souladu s postupem, který je schopen měřit úniky z kontejnmentového systému s citlivostí 0,1 Pa.l/s (10-6 bar/s).
    7. 6.4.21.7 Zkouška vnitřního objemu vodou se provádí s přesností ±0,25 % při referenční teplotě 15 °C. Obsah musí být uveden na štítku popsaném v pododdíle 6.4.21.8.
    8. 6.4.21.8 Štítek vyrobený z nekorodujícího kovu musí být trvale upevněn na každý obal na snadno přístupném místě. Způsob upevnění štítku nesmí snižovat pevnost obalu. Na štítku musí být vyznačeny vyražením nebo jakýmkoli jiným rovnocenným způsobem nejméně tyto údaje:
      1. – Identifikační označení rozhodnutí o typovém schválení;
      2. – Sériové číslo výrobce;
      3. – Nejvyšší provozní tlak (přetlak);
      4. – Zkušební tlak (přetlak);
      5. – Obsah: hexafluorid uranu;
      6. – Vnitřní objem v litrech;
      7. – Nejvyšší dovolená hmotnost náplně hexafluoridu uranu;
      8. – Hmotnost obalu;
      9. – Datum (měsíc, rok) první zkoušky a poslední periodické zkoušky;
      10. – Razidlo znalce, který provedl zkoušky.
  1. 6.4.22 Typové schválení kusu a materiálů
    1. 6.4.22.1 Typové schválení kusů obsahujících 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu vyžaduje, aby:

      (a) Každý konstrukční vzor, který splňuje požadavky uvedené v pododdíle 6.4.6.4, byl vícestranné schválen;

      (b) Každý konstrukční typ, který splňuje požadavky uvedené v pododdílech 6.4.6.1 až 6.4.6.3, musí být jednostranně schválen příslušným orgánem země původu konstrukčního typu, není-li z jiných důvodů vyžadováno vícestranné schválení dle RID.

    1. 6.4.22.2 Každý konstrukční vzor kusu typu B(U) a kusu typu C vyžaduje jednostranné schválení, kromě:

      (a) konstrukčního vzoru kusu pro štěpnou látku, který je též uveden v pododdílech 6.4.22.4, 6.4.23.7 a odstavci 5.1.5.2.1, vyžadující vícestranné schválení; a

      (b) konstrukční vzor kusu typu B(U) pro radioaktivní látku s malou rozptýlitelností vyžadující vícestranné schválení.

    1. 6.4.22.3 Každý konstrukční vzor kusu typu B(U), včetně těch pro štěpnou látku, které jsou též předmětem požadavků uvedených v pododdílech 6.4.22.4 a 5.1.5.2.1, a těch pro radioaktivní látku s malou rozptýlitelností vyžaduje vícestranné schválení.
    2. 6.4.22.4 Každý konstrukční vzor kusu pro štěpnou látku, která není vyjmuta podle pododdílu 6.4.11.2 z požadavků, které se vztahují zvlášť na kusy obsahující štěpnou látku, vyžaduje vícestranné schválení.
    3. 6.4.22.5 Konstrukční vzor radioaktivní látky zvláštní formy vyžaduje jednostranné schválení. Konstrukční vzor pro radioaktivní látku s malou rozptýlitelností vyžaduje vícestranné schválení (viz též pododdíl 6.4.23.8).
    4. 6.4.22.6 Jakýkoli konstrukční vzor, který vyžaduje jednostranné schválení země původu, která je smluvním státem RID, musí být typově schválen příslušným orgánem této země; jestliže země, kde byl kus zkonstruován smluvním státem RID, přeprava je možná pouze za těchto podmínek:

      (a) rozhodnutí nebo osvědčení o typovém schválení bylo dodáno touto zemí, dokazující, že typ kusu splňuje technické požadavky RID a že toto rozhodnutí nebo osvědčení je společně podepsáno příslušným orgánem prvního smluvního státu RID, do kterého zásilka vstoupí;

      (b) jestliže nebylo žádné osvědčení a žádné typové schválení konstrukčního vzoru kusu smluvním státem RID dodáno, konstrukční vzor kusu je typově schválen příslušným orgánem prvního smluvního státu RID, do kterého zásilka vstoupí.

    1. 6.4.22.7 Pro konstrukční vzory typově schválené podle přechodných ustanovení viz oddíl 1.6.6.
  1. 6.4.23 Žádosti a povolování přepravy radioaktivní látky
    1. 6.4.23.1 (Vyhrazeno)
    2. 6.4.23.2 Žádost o povolení přepravy musí obsahovat:

      (a) Dobu týkající se přepravy, na kterou se povolení požaduje;

      (b) Skutečný radioaktivní obsah, očekávané způsoby přepravy, typ vozidla a pravděpodobná nebo navrhovaná trasa; a

      (c) Podrobnosti, jak budou uvedeny v účinnost preventivní a administrativní nebo provozní opatření uvedené v rozhodnutích o typovém schválení kusu vydaných podle odstavce 5.1.5.2.1.

    1. 6.4.23.3 Žádost o povolení přepravy za zvláštních podmínek musí obsahovat všechny údaje nezbytné pro uspokojení požadavku příslušného orgánu, že celková úroveň bezpečnosti při přepravě je nejméně rovnocenná úrovni, které by bylo dosaženo, kdyby všechny příslušné požadavky RID byly splněny.

      Žádost musí též obsahovat:

      (a) Prohlášení o důvodech, proč odeslání nemůže být v plném souladu s příslušnými požadavky RID; a

      (b) Výčet zvláštních opatřeních nebo zvláštních administrativních nebo provozních opatřeních, která mají být použita během přepravy, aby se tak kompenzovaly nedostatky při plnění příslušných požadavků RID.

    1. 6.4.23.4 Žádost o typové schválení kusu typu B(U) nebo typu C musí obsahovat:

      (a) Podrobný popis navrhovaného radioaktivního obsahu s odkazem na jeho fyzikální a chemický stav a povahu vyzařovaného záření;

      (b) Podrobný popis konstrukčního vzoru, včetně kompletních technických výkresů a přehledů materiálů a výrobních metod;

      (c) Zpráva o zkouškách, které byly provedeny a jejich výsledky nebo důkaz založený na výpočtových metodách nebo jiný důkaz, že konstrukční vzor splňuje příslušné požadavky;

      (d) Navrhované pokyny pro provoz a údržbu při používání obalu;

      (e) Jestliže kus je konstruován pro nejvyšší normální provozní tlak překračující 100 kPa, specifikace materiálů pro výrobu kontejnmentového systému, vzorky, které se mají použít, a zkoušky, které se mají provést;

      (f) Pokud navrhovaný radioaktivní obsah je ozářené palivo, popis a zdůvodnění předpokladů v bezpečnostní analýze vztahující se k charakteristikám paliva a popis opatření před odesláním vyžadovaných v pododdíle 6.4.11.4 (b);

      (g) Zvláštní ustanovení o umísťování pro přepravu, nezbytná pro zajištění bezpečného odvodu tepla z kusu beroucí v úvahu použité různé druhy přepravy a typ vozidla nebo kontejneru;

      (h) Reprodukovatelné vyobrazení ne větší než 21 cm x 30 cm ilustrující provedení kusu; a

      (i) Specifikaci vhodného programu zajištění kvality požadovaného v oddíle 1.7.3.

    1. 6.4.23.5 Žádost o typové schválení kusu typu B(M) musí obsahovat kromě informací, požadovaných pro typové schválení kusu v pododdíle 6.4.23.4 pro kusy typu (B(U):

      (a) Seznam požadavků uvedených v pododdílech 6.4.7.5, 6.4.8.5, 6.4.8.6 a 6.4.8.9 až 6.4.8.15, kterým kus nevyhovuje;

      (b) Navrhovaná dodatečná provozní opatření, která mají být provedena během přepravy pravidelně neprováděná podle této přílohy, ale která jsou nezbytná pro zajištění bezpečnosti kusu nebo která kompenzují nesplněné požadavky uvedené v odstavci (a) výše;

      (c) Výčet jakýchkoli omezení způsobu přepravy a jakýchkoli zvláštních postupů nakládky, přepravy, vykládky nebo manipulace; a

      (d) Rozsah okolních podmínek (teplota, sluneční záření), které jsou očekávány během přepravy a které byly vzaty v úvahu při projektování konstrukčního vzoru.

    1. 6.4.23.6 Žádost o typové schválení kusů obsahujících 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu musí obsahovat všechny údaje potřebné k dokázání příslušnému orgánu, že konstrukční vzor splňuje příslušné požadavky uvedené v pododdíle 6.4.6.1, a popis vhodného programu zajištění jakosti, jak se požaduje v oddílu 1.7.3.
    2. 6.4.23.7 Žádost o typové schválení kusu pro štěpné látky musí obsahovat všechny údaje k dokázání příslušnému orgánu, že konstrukční vzor splňuje příslušné požadavky uvedené v pododdíle 6.4.11.1 a popis vhodného programu zajištění jakosti, jak se požaduje v oddílu 1.7.3.
    3. 6.4.23.8 Žádost o typové schválení radioaktivní látky zvláštní formy a radioaktivní látky s malou rozptýlitelností musí obsahovat:

      (a) Podrobný popis radioaktivní látky nebo, pokud je v pouzdru, obsahu; musí být uveden zejména odkaz jak na fyzikální tak i chemický stav;

      (b) Podrobný popis konstrukčního vzoru použitého pouzdra;

      (c) Zpráva o provedených zkouškách a jejich výsledcích nebo důkaz na základě výpočtových metod ukazující, že radioaktivní látka je schopna vyhovět předepsaným zkouškám nebo jiný důkaz, že radioaktivní látka zvláštní formy nebo radioaktivní látka s malou rozptýlitelností splňuje příslušné požadavky RID;

      (d) Popis programu zajištění jakosti, jak se požaduje v oddílu 1.7.3.

      (e) Navrhovaná opatření, která se mají provést před odesláním zásilky s radioaktivní látkou zvláštní formy nebo radioaktivní látky s malou rozptýlitelností.

    1. 6.4.23.9 Každé rozhodnutí o typovém schválení nebo o povolení vydaném příslušným orgánem musí být označeno identifikační značkou. Identifikační značka musí být následujícího všeobecného typu:

      Značka státu/Číslo/Kód typu

      (a) Kromě uvedeného v pododdíle 6.4.23.10 (b), představuje značka státu1 mezinárodní rozlišovací značku vozidla země vydávající rozhodnutí nebo osvědčení;

      (b) Číslo musí být přiděleno příslušným orgánem a musí být jednoznačné a specifické se zřetelem ke konstrukčnímu vzoru nebo přepravě. Identifikační značka povolení přepravy musí být jednoznačně ve vztahu k identifikační značce o typovém schválení;

      (c) Následující kódy typu musí být použity v uvedeném pořadí pro označení typů vydaných rozhodnutí o typovém schválení nebo povolení přepravy:

      Tabulka 6.4.15.4: Výška volného pádu při zkoušení kusů pro normální podmínky přepravy Značka státu/Číslo/Kód typu
      AFKonstrukční vzor kusu Typ A pro štěpnou látku
      B(U)Konstrukční vzor kusu Typ B(U) [B(U) F pro štěpnou látku]
      B(U)Konstrukční vzor kusu Typ B(M) [B(M) F pro štěpnou látku]
      CKonstrukční vzor kusu Typ C [CF pro štěpnou látku]
      IFKonstrukční vzor průmyslového kusu pro štěpnou látku
      SRadioaktivní látka zvláštní formy
      LDRadioaktivní látka s malou rozptýlitelností
      TPřeprava
      XZvláštní podmínky

      V případě konstrukčních vzorů kusu obsahujícího hexafluorid uranu, který není štěpnou látkou nebo je vyjmutou štěpnou látkou, a na který se žádný z výše uvedených kódů nevztahuje, pak se musí použít následující typy kódů:

      Tabulka 6.4.15.4: Výška volného pádu při zkoušení kusů pro normální podmínky přepravy Značka státu/Číslo/Kód typu
      H(U)Jednostranné schválení
      H(M)Mnohostranné schválení

      (d) Rozhodnutí o typovém schválení kusu a radioaktivní látky zvláštní formy, kromě vydaných podle přechodných ustanovení pododdílů 1.6.6.2 a 1.6.6.3, a rozhodnutí o typovém schválení radioaktivní látky s malou rozptýlitelností, musí být ke kódu připojeny symboly „-96“.

    1. 6.4.23.10 Tyto kódy typu musí být uvedeny takto: