| F | Hořlavé kapaliny bez vedlejšího nebezpečí; | |
| F1 | Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nejvýše 60 °C; | |
| F2 | Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nad 60 °C, přepravované nebo podávané k přepravě při teplotě rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší (zahřáté látky); | |
| FT | Hořlavé kapaliny, toxické; | |
| FT1 | Hořlavé kapaliny, toxické; | |
| FT2 | Pesticidy; | |
| FC | Hořlavé kapaliny, žíravé; | |
| FTC | Hořlavé kapaliny, toxické, žíravé. | |
| D | Znecitlivěné kapalné výbušné látky. | |
- 2.2.3.1.2 Látky a předměty třídy 3 jsou rozděleny následovně:
- 2.2.3.1.3 Látky a předměty zařazené do třídy 3 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Látky, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k příslušné položce v pododdíle 2.2.3.3 a k odpovídající obalové skupině podle ustanovení tohoto oddílu. Hořlavé kapaliny musí být přiřazeny k jedné z následujících obalových skupin podle stupně nebezpečí, který představují pro přepravu:
Obalová skupina Bod vzplanutí (uzavřený kelímek) Teplota začátku varu I -- ≤ 35 °C IIa < 23 °C > 35 °C IIIa ≥ 23 °C a ≤ 60 °C > 35 °C - a Viz též odstavec 2.2.3.1.4
Pro kapalinu s vedlejším nebezpečím (vedlejšími nebezpečími) se musí zohlednit obalová skupina určená podle výše uvedené tabulky a obalová skupina vyplývající ze závažnosti vedlejšího (vedlejších) nebezpečí; klasifikace a obalová skupina se potom určí podle tabulky převažujících nebezpečí v pododdíle 2.1.3.10.
- 2.2.3.1.4 Kapalné nebo viskózní směsi a přípravky, včetně těch, které obsahují nejvýše 20 % nitrocelulózy s obsahem dusíku v sušině nejvýše 12,6 %, smějí být přiřazeny k obalové skupině III, jestliže jsou splněny následující požadavky:
(a) výška vrstvy rozpouštědla, která se oddělí při dělicí zkoušce rozpouštědla, musí činit méně než 3 % celkové výšky zkušebního vzorku (viz Příručku zkoušek a kritérií, část III, pododdíl 32.5.1); a
(b) viskozita2 a bod vzplanutí musí odpovídat následující tabulce:
Extrapolovaná
kinematická viskozita v (při
střihové rychlosti blízké 0)
mm2/s při 23°CDoba výtoku t podle ISO 2431:1993 Bod vzplanutí
v °Cv s při průměru výtokové trysky
v mm20 < v ≤ 80 20 < t ≤ 60 4 nad 17 80 < v ≤ 135 60 < t ≤ 100 4 nad 10 135 < v ≤ 220 20 < t ≤ 32 6 nad 5 220 < v ≤ 300 32 < t ≤ 44 6 nad - 1 300 < v ≤ 700 44 < t ≤ 100 6 nad - 5 700 < v 100 < t 6 - 5 a níže - POZNÁMKA: Směsi s více než 20 %, ale nejvýše 55 % nitrocelulózy, s obsahem dusíku nejvýše 12,6 % v suché hmotě jsou látkami, které jsou přiřazeny k UN číslu 2059.
- – s více než 55 % nitrocelulózy s jakýmkoli obsahem dusíku, nebo
- – s nejvýše 55 % nitrocelulózy s obsahem dusíku větším než 12,6 % v suché hmotě
Směsi s bodem vzplanutí pod 23 °C
jsou látkami třídy 1 (UN číslo 0340 nebo 0342) nebo třídy 4.1 (UN číslo 2555, 2556 nebo 2557).
- 2.2.3.1.5 Netoxické nežíravé a životní prostředí neohrožující roztoky a homogenní směsi s bodem vzplanutí 23 °C nebo vyšším (viskózní látky, jako barvy a laky, vyjma látek obsahujících více než 20 % nitrocelulózy) v nádobách o vnitřním objemu menším než 450 litrů nepodléhají předpisům RID, jestliže při dělicí zkoušce rozpouštědla (viz Příručku zkoušek a kritérií, část III, pododdíl 32.5.1) výška oddělené vrstvy rozpouštědla činí méně než 3 % celkové výšky a jestliže látky při 23 °C ve výtokovém kelímku podle normy ISO 2431:1993 s tryskou průměru 6 mm vykazují dobu výtoku:
(a) nejméně 60 sekund, nebo
(b) nejméně 40 sekund a neobsahují více než 60 % látek třídy 3.
- 2.2.3.1.6 Spadají-li látky třídy 3 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi nebo roztoky k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.
- POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.
- 2.2.3.1.7 Na základě zkušebních postupů podle pododdílu 2.3.3.1 a oddílu 2.3.4 a kritérií uvedených v odstavci 2.2.3.1.1 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs, popřípadě roztok nebo směs, který(á) obsahuje jmenovitě uvedenou látku, takové povahy, že tento roztok nebo tato směs nepodléhá ustanovením pro tuto třídu (viz také oddíl 2.1.3).
- 2.2.3.2 Látky nepřipuštěné k přepravě
- 2.2.3.2.1 Látky třídy 3, které snadno peroxidují (jako ethery nebo určité heterocyklické kyslíkaté látky), smějí být přepravovány jen tehdy, jestliže jejich obsah peroxidu nepřekročí 0,3 % přepočítáno na peroxid vodíku (H2O2). Obsah peroxidu se stanoví podle pododdílu 2.3.3.3.
- 2.2.3.2.2 Chemicky nestálé látky třídy 3 je dovoleno přepravovat jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění nebezpečnému rozkladu nebo polymeraci během přepravy. Za tímto účelem je zejména nutno zajistit, aby nádoby a cisterny neobsahovaly látky, které by takové reakce mohly podporovat.
- 2.2.3.2.3 Znecitlivěné kapalné výbušné látky, které nejsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, nejsou připuštěny k přepravě jako látky třídy 3.
- 2.2.3.3 Seznam hromadných položek
Vedlejší nebezpečí Klasifikační kód UN číslo Pojmenování látek nebo předmětů Hořlavé kapaliny 1133 LEPIDLA s hořlavou kapalnou látku 1136 OLEJE DEHTOVÉ, HOŘLAVÉ 1139 ROZTOK OCHRANNÉHO NÁTĚRU (včetně roztoků používaných k průmyslovým nebo jiným účelům povrchových úprav nebo nátěrů, jako mezinátěry karosérií vozidel, vnitřní nátěry sudů) 1169 EXTRAKTY AROMATICKÉ, KAPALNÉ 1197 EXTRAKTY OCHUCOVACÍ, KAPALNÉ 1210 BARVA TISKAŘSKÁ hořlavá, nebo 1210 LÁTKY POMOCNÉ K VÝROBĚ TISKAŘSKÝCH BAREV, (včetně ředidel a rozpouštědel tiskařských barev), hořlavé 1263 BARVA (včetně barev, lakových barev, emailových laků, mořidel, šelakových roztoků, fermeží, leštících prostředků, kapalných plnidel a základních barev) 1263 LÁTKA POMOCNÁ K VÝROBĚ BAREV (včetně ředidel a rozpouštědel) 1266 VÝROBKY KOSMETICKÉ s hořlavými rozpouštědly 1293 TINKTURY, LÉKAŘSKÉ F1 1306 PROSTŘEDKY OCHRANNÉ NA DŘEVO, KAPALNÉ 1866 PRYSKYŘICE, ROZTOK, hořlavý 1999 DEHTY KAPALNÉ, včetně silničních olejů a ředěných asfaltů 3065 NÁPOJE ALKOHOLICKÉ 3269 PRYSKYŘICE POLYESTEROVÉ, VÍCESLOŽKOVÉ 1224 KETONY KAPALNÉ,J.N. Bez vedlejšího nebezpečí 1268 DESTILÁTY ROPNÉ, J.N. nebo PRODUKTY ROPNÉ, J.N. F 1987 ALKOHOLY, J.N. 1989 ALDEHYDY, J.N. 2319 UHLOVODÍKY, TERPENICKÉ, J.N. 3271 ÉTHERY, J.N. 3272 ESTERY, J.N. 3295 UHLOVODÍKY, KAPALNÉ, J.N. 3336 THIOLY, KAPALNÝ, J.N. nebo 3336 THIOLY (merkaptany), KAPALNÉ, HOŘLAVÉ, J.N. 1993 LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N. F2 3256 LÁTKA ZAHŘÁTÁ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, J.N., s bodem vzplanutí nad 60°C a teplotou vyšší nebo rovnu bodu vzplanutí Látky zahřáté 1228 THIOLY (merkaptany), KAPALNÉ, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, nebo 1228 SMĚSI THIOLŮ (směsi merkaptanů), KAPALNÉ, HOŘLA TOXICKÉ, J.N. 1986 ALKOHOLY, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, J.N. 1988 ALDEHYDY, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, J.N. FT1 2478 ISOKYANÁTY, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, J.N. nebo 2478 ISOKYANÁT, ROZTOK, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ, J.N. 3248 LÉČIVA KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, TOXICKÁ, J.N. 3273 NITRILY, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, J.N. 1992 LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, TOXICKÁ, J.N. Toxické FT 2758 PESTICID - KARBAMÁT, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ 2760 PESTICID NA BÁZI ARZÉNU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ 2762 PESTICID - ORGANICKÁ SLOUČENINA CHLORU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ 2764 PESTICID NA BÁZI TRIAZINU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ 2772 PESTICID NA BÁZI THIOKARBAMÁTU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ 2776 PESTICID NA BÁZI MĚDI, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ 2778 PESTICID NA BÁZI RTUTI, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ 2780 PESTICID - SUBSTITUOVANÝ NITROFENOL, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ 2782 PESTICID NA BÁZI BIPYRIDYLU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ, FT2 2784 PESTICID NA BÁZI ORGANICKÝCH SLOUČENIN FOSFORU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ Pesticid (s bodem vzplanutí pod 23°C) 2787 PESTICID - ORGANICKÁ SLOUČENINA CÍNU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ 3024 PESTICID-DERIVÁT KUMARINU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ 3346 PESTICID-DERIVÁT KYSELINY FENOXYOCTOVÉ, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ 3350 PESTICID - PYRETHROID, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ 3021 PESTICID KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ, J.N. POZNÁMKA:Klasifikace pesticidu pod položkou se provádí na základě aktivních součástí stavu agregátů pesticidů a podle všech možných případných nebezpečí. Žíravé FC 3469 BARVA, HOŘLAVÁ, ŽÍRAVÁ (včetně barev, lakových barev, emailových laků, mořidel, šelakových roztoků, fermeží, leštících prostředků, kapalných plnidel a kapalných základových barev) nebo 3469 PŘÍSLUŠENSTVÍ BAREV, HOŘLAVÉ, ŽÍRAVÉ (včetně ředidla a rozpouštědla) 2733 AMINY, HOŘLAVÉ, ŽÍRAVÉ, J.N. nebo 2733 POLYAMINY, HOŘLAVÉ, ŽÍRAVÉ, J.N. 2985 CHLORSILANY, HOŘLAVÉ, ŽÍRAVÉ, J.N. 3274 ALKOHOLÁTY, ROZTOKY v alkoholu, J.N. 2924 LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, J.N. Toxické, žíravé FTC 3286 LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, TOXICKÁ, ŽÍRAVÁ, J.N. Znecitlivěné, výbušné kapaliny D 3343 NITROGLYCERIN, SMĚS, ZNECITLIVĚNÁ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, J.N., s nejvýše 30 %hm.nitroglycerinu 3357 NITROGLYCERIN, SMĚS, ZNECITLIVĚNÁ, KAPALNÁ, J.N., s nejvýše 30 %hm.nitroglycerinu 3379 LÁTKA ZNECITLIVĚNÁ, VÝBUŠNÁ, KAPALNÁ, J.N.
- 2.2.41 Třída 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky
- 2.2.41.1 Kritéria
- 2.2.41.1.1 Název třídy 4.1 zahrnuje hořlavé látky a předměty a znecitlivěné výbušné látky, které jsou tuhými látkami podle písmene a) definice „tuhý“ uvedené v oddíle 1.2.1, jakož i samovolně se rozkládající tuhé nebo kapalné látky.
Třídě 4.1 jsou přiřazeny:
- – lehce hořlavé tuhé látky a předměty (viz odstavce 2.2.41.1.3 až 2.2.41.1.8);
- – samovolně se rozkládající tuhé nebo kapalné látky (viz odstavce 2.2.41.1.9 až 2.2.41.1.17);
- – znecitlivěné tuhé výbušné látky (viz odstavec 2.2.41.1.18);
- – látky příbuzné samovolně se rozkládajícím látkám (viz odstavec 2.2.41.1.19).
- 2.2.41.1.2 Látky a předměty třídy 4.1 se dále dělí následovně:
F Hořlavé tuhé látky bez vedlejšího nebezpečí: F1 organické F2 organické, roztavené F3 anorganické FO Hořlavé tuhé látky, podporující hoření FT Hořlavé tuhé látky, toxické: FT1 organické, toxické FT2 anorganické, toxické FC Hořlavé tuhé látky, žíravé: FC1 organické, žíravé FC2 anorganické, žíravé D Znecitlivěné tuhé výbušné látky bez vedlejšího nebezpečí DT Znecitlivěné tuhé výbušné látky, toxické SR Samovolně se rozkládající látky: SR1 nevyžadující řízení teploty SR2 vyžadující řízení teploty (nejsou připuštěny k přepravě po železnici).
Hořlavé tuhé látky
Definice a vlastnosti
- 2.2.41.1.3 Hořlavé tuhé látky jsou lehce hořlavé tuhé látky a tuhé látky, které se mohou zapálit třením.
Lehce hořlavé tuhé látky jsou práškovité, zrnité nebo pastovité látky, které jsou nebezpečné, jestliže se po krátkém styku se zápalným zdrojem, jako např. s hořící zápalkou, mohou snadno zapálit a plamen se po zapálení rychle rozšiřuje. Nebezpečí přitom nemusí vycházet jen z ohně, nýbrž také z toxických zplodin hoření. Kovové prášky jsou kvůli obtížím při hašení ohně zvláště nebezpečné, protože normální hasící prostředky, jako oxid uhličitý nebo voda, mohou zvětšit nebezpečí.
Klasifikace
- 2.2.41.1.4 Látky a předměty zařazené jako hořlavé tuhé látky třídy 4.1 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení organických látek a předmětů, které nejsou v tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, pod příslušnou položku pododdílu 2.2.41.3, podle ustanovení kapitoly 2.1, se může provést na základě zkušenosti nebo na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1. Přiřazení jmenovitě neuvedených anorganických látek musí být provedeno na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1, přičemž musí být zohledněny rovněž zkušenosti, vedou-li k přísnějšímu zařazení.
- 2.2.41.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1 přiřazují k jedné z položek uvedených v pododdíle 2.2.41.3, platí následující kritéria:
(a) Práškovité, zrnité nebo pastovité látky, s výjimkou kovových prášků nebo prášků kovových slitin, se klasifikují jako lehce hořlavé látky třídy 4.1, jestliže se mohou snadno zapálit po krátkém styku se zápalným zdrojem (např. hořící zápalkou), nebo jestliže se plamen po zapálení rychle rozšiřuje, doba vyhoření je menší než 45 sekund na měrnou vzdálenost 100 mm, nebo rychlost vyhoření je větší než 2,2 mm/s.
(b) Kovové prášky nebo prášky kovových slitin se přiřadí ke třídě 4.1, jestliže mohou být zapáleny při styku s plamenem a reakce se rozšíří na celou délku vzorku za 10 minut nebo méně.
Tuhé látky, které se mohou zapálit třením, se musí zařadit do třídy 4.1 analogicky k existujícím položkám (např. zápalkám) nebo v souladu s příslušným zvláštním ustanovením.
- 2.2.41.1.6 Na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1 a kritérií uvedených v odstavcích 2.2.41.1.4 a 2.2.41.1.5 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedená látka takové povahy, že nepodléhá předpisům pro tuto třídu.
- 2.2.41.1.7 Spadají-li látky třídy 4.1 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti, než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.
- POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.
- 2.2.41.1.1 Název třídy 4.1 zahrnuje hořlavé látky a předměty a znecitlivěné výbušné látky, které jsou tuhými látkami podle písmene a) definice „tuhý“ uvedené v oddíle 1.2.1, jakož i samovolně se rozkládající tuhé nebo kapalné látky.
Přiřazení k obalovým skupinám
- 2.2.41.1.8 Hořlavé tuhé látky zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1 podle těchto kritérií:
(a) Lehce hořlavé tuhé látky, které mají při zkoušce dobu vyhoření menší než 45 sekund na měrnou vzdálenost 100 mm, jsou přiřazeny k obalové skupině II, proběhl-li plamen navlhčenou zónou; přiřazeny k obalové skupině III, jestliže navlhčená zóna zastaví šíření plamene po dobu nejméně 4 minut.
(b) Kovové prášky nebo prášky kovových slitin jsou přiřazeny k obalové skupině II, jestliže se reakce při zkoušce rozšíří po celé délce vzorku za 5 minut nebo méně; přiřazeny k obalové skupině III, jestliže se reakce při zkoušce rozšíří po celé délce vzorku za více než 5 minut.
U tuhých látek, které mohou vzplanout třením, musí být jejich přiřazení k obalové skupině provedeno v analogii k existujícím položkám nebo podle odpovídajícího zvláštního ustanovení.
Samovolně se rozkládající látky
Definice
- 2.2.41.1.9 Pro účely RID jsou samovolně se rozkládající látky tepelně nestálé látky, které se mohou i bez přítomnosti kyslíku (vzduchu) silně exotermicky rozkládat. Látky se nepovažují za samovolně se rozkládající látky třídy 4.1, jestliže:
(a) jsou výbušnými látkami dle kritérií pro třídu 1;
(b) jsou látkami podporujícími hoření podle klasifikačního postupu pro třídu 5.1 (viz pododdíl 2.2.51.1), s výjimkou směsí látek podporujících hoření, které obsahují nejméně 5 % hořlavých organických látek. Tyto jsou podrobeny klasifikačnímu postupu definovanému v Poznámce 2;
(c) jsou organickými peroxidy podle kritérií pro třídu 5.2 (viz pododdíl 2.2.52.1);
(d) jejich rozkladné teplo je menší než 300 J/g; nebo
(e) jejich teplota samourychlujícího se rozkladu (SADT) (viz POZNÁMKA 3 níže) je vyšší než 75 °C pro kus o hmotnosti 50 kg.
- POZNÁMKA 1: Rozkladné teplo může být určeno libovolnou mezinárodně uznávanou metodou, např. dynamickou diferenční kalorimetrií a adiabatickou kalorimetrií.
- POZNÁMKA 2: Směsi látek podporujících hoření splňující kritéria třídy 5.1, které obsahují nejméně 5 % hořlavých organických látek, ale které nesplňují kritéria uvedená výše pod písmeny (a), (c), (d) nebo (e), musí být podrobeny klasifikačnímu postupu pro samovolně se rozkládající látky.
Směs vykazující vlastnosti samovolně se rozkládající látky typu B až F musí být zařazena jako samovolně se rozkládající látka třídy 4.1.
Směs vykazující vlastnosti samovolně se rozkládající látky typu G podle zásady uvedené v pododdílu 20.4.3 (g) části II Příručky zkoušek a kritérií musí být posouzena pro zařazení jako látka třídy 5.1 (viz 2.2.51.1).
- POZNÁMKA 3: Teplota samourychlujícího se rozkladu (SADT) je nejnižší teplota, při které může dojít k samovolnému rozkladu látky v obalu používaném během přepravy. Potřebné předpisy k určení této teploty jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérií, části II, kapitole 20 a oddílu 28.4.
- POZNÁMKA 4: Všechny látky, které vykazují vlastnosti samovolně se rozkládajících látek, musí být zařazeny jako takové, i když vykazují podle odstavce 2.2.42.1.5 pozitivní výsledek zkoušky pro zařazení do třídy 4.2.
- 2.2.41.1 Kritéria
Vlastnosti
- 2.2.41.1.10 Rozklad samovolně se rozkládajících látek může být vyvolán teplem, stykem s katalytickými nečistotami (např. kyselinami, sloučeninami těžkých kovů, zásadami), třením nebo nárazem. Rychlost rozkladu se zvyšuje se stoupající teplotou a je rozdílná podle druhu látky. Rozklad může mít, zvláště jestliže nedojde k zapálení, za následek vývin toxických plynů nebo par. U určitých samovolně se rozkládajících látek musí být teplota řízena. Některé samovolně se rozkládající látky se mohou především pod uzavřením výbušně rozkládat. Tato vlastnost může být zmenšena přidáním ředidel nebo použitím vhodných obalů. Určité samovolně se rozkládající látky prudce hoří. Samovolně se rozkládající látky jsou například určité sloučeniny níže uvedených typů:
- alifatické azosloučeniny (-C-N=N-C-)
- organické azidy (-C-N3);
- diazoniové soli (-CN2 +Z );
- N - nitroso sloučeniny (-N-N=O);
- aromatické sulfohydrazidy (-SO2-NH-NH2).
Tento výčet není úplný; látky s jinými reaktivními skupinami a některé směsi látek mohou mít podobné vlastnosti.