Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID), který je přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)

vyhlášené znění

(a) zkouškami předepsanými v bodech 2.2.7.2.3.3.5 (a) a (b), za předpokladu, že hmotnost radioaktivní látky zvláštní formy je:

(i) menší než 200 g a alternativně jsou vystaveny zkoušce nárazem 4. třídy, předepsané v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci ISO 2919:1999 „Radiační ochrana – Uzavřené radioaktivní zářiče – Všeobecné požadavky a klasifikace“; nebo

(ii) menší než 500 g a alternativně jsou vystaveny zkoušce nárazem 5. třídy, předepsané v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci ISO 2919:1999 „Radiační ochrana – Uzavřené radioaktivní zářiče ľ Všeobecné požadavky a klasifikace“; a

(b) zkouškou, předepsanou v 2.2.7.2.3.3.5 (d), za předpokladu, že alternativně jsou vystaveny teplotní zkoušce 6. třídy, předepsané v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci: ISO 2919:1999 „Radiační ochrana – Uzavřené radioaktivní zářiče – Všeobecné požadavky a klasifikace“.

  1. 2.2.7.2.3.3.7 Pro vzorky obsahující nebo simulující nerozptýlitelnou tuhou látku, musí být stanovení vyluhovatelnosti prováděno následovně:

    (a) vzorek musí být na sedm dní ponořený do vody (ke stanovení vyluhovatelnosti) při pokojové teplotě. Objem vody použité ke zkoušce musí být takový, aby na konci sedmidenního zkušebního období zaručoval, že volný objem neabsorbované a nezreagované vody bude při nejmenším dosahovat 10 % objemu samotného vzorku tuhé látky. Voda musí mít počáteční pH 6-8 a maximální vodivost 1 mS/m při 20 °C;

    (b) voda se vzorkem se musí poté ohřát na teplotu 50 ± 5 °C a tato teplota musí být udržována po dobu 4 hodin;

    (c) potom musí být stanovena aktivita vody;

    (d) nato musí být vzorek ponechán v klidném ovzduší po dobu sedmi dnů při minimální teplotě 30 °C a minimální relativní vlhkosti 90 %;

    (e) následně musí být vzorek ponořen do vody o stejné specifikaci jako v bodě (a) výše a tato voda se musí poté ohřát na teplotu 50 ± 5 °C a, tato teplota musí být ud ržována po dobu 4 hodin;

    (f) nakonec musí být stanovena aktivita vody.

  1. 2.2.7.2.3.3.8 Pro vzorky obsahující nebo simulující radioaktivní látku uzavřenou v hermetickém pouzdru, musí být provedeno buď stanovení vyluhovatelnosti, nebo rychlosti objemového úniku, a to následujícím způsobem:

    (a) Vyluhovací zkouška musí sestávat z následujících kroků:

    (i) vzorek musí být ponořený do vody při pokojové teplotě. Voda musí mít počáteční pH 6-8 a maximální vodivost 1 mS/m při 20 °C;

    (ii) voda se vzorkem se musí poté ohřát na teplotu 50 ± 5 °C a tato teplota musí být udržována po dobu 4 hodin;

    (iii) potom musí být stanovena aktivita vody;

    (iv) nato musí být vzorek ponechán v klidném ovzduší po dobu sedmi dnů při minimální teplotě 30 °C a minimální relativní vlhkosti 90 %;

    (v) postup podle bodů (i), (ii) a (iii) musí být opakován.

    (b) Alternativní stanovení rychlosti objemového úniku musí zahrnovat kteroukoliv ze zkoušek, předepsaných v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci: „Radiační ochrana - uzavřené radioaktivní zářiče - metody zkoušek netěsnosti, ISO 9987:1992, které jsou přijatelné pro příslušný orgán.

  1. 2.2.7.2.3.4 Radioaktivní látky s nízkou rozptýlitelností
    1. 2.2.7.2.3.4.1 Konstrukce radioaktivní látky s malou rozptýlitelností podléhá vícestrannému schválení. Radioaktivní látka s malou rozptýlitelností musí být takové povahy, aby celkové množství této radioaktivní látky v kusu, s přihlédnutím k ustanovením v 6.4.8.14, splnilo následující požadavky:

      (a) hodnota příkonu dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 3 m od nestíněné radioaktivní látky nesmí překročit hodnotu 10 mSv/h;

      (b) po provedení testů specifikovaných v 6.4.20.3 a 6.20.4, nesmí aktivita uvolněných aerosolů ve formě plynné nebo tuhých částic překročit, až do aerodynamického ekvivalentu průměru 100 pm, hodnotu 100 A2. Pro každou zkoušku může být použit zvláštní vzorek; a

      (c) po provedení zkoušky podle 2.2.7.2.3.1.4, aktivita ve vodě nesmí nepřekročit 100 A2. Při tomto testu musí být vzato v úvahu poškození v důsledku zkoušek uvedených v bodu (b).

    1. 2.2.7.2.3.4.2 Radioaktivní látka s malou rozptýlitelností musí být zkoušena následovně:

      Vzorek obsahující nebo simulující radioaktivní látku s malou rozptýlitelností musí být podroben rozšířené tepelné zkoušce specifikované v 6.4.20.3 a nárazové zkoušce specifikované v 6.4.20.4. Pro každou ze zkoušek může být použit jiný vzorek. Po každé zkoušce musí být vzorek podroben vyluhovací zkoušce specifikované v 2.2.7.2.3.1.4. Po každé zkoušce musí být stanoveno, zda jsou naplněny aplikovatelné požadavky uvedené v 2.2.7.2.3.4.1.

    1. 2.2.7.2.3.4.3 Důkaz o dodržení požadovaných kritérií podle 2.2.7.2.3.4.1 a 2.2.7.2.3.4.2 musí být v souladu s 6.4.12.1 a 6.4.12.2.
  1. 2.2.7.2.3.5 Štěpná látka

    Kusy obsahující štěpné látky musí být přiřazeny pod příslušnou položku tabulky 2.2.7.2.1.1, jejíž popis zahrnuje slova „ŠTĚPNÁ“ nebo „vyjmutá štěpná". Klasifikace jako „vyjmutá štěpná" je dovolena pouze tehdy, je-li splněna jedna z podmínek uvedených pod písmeny (a) až (d) tohoto odstavce. V rámci jedné zásilky smí být uplatněna pouze jedna výjimka (viz též 6.4.7.2).

    (a) Hmotnostní mez na zásilku, pokud nejmenší vnější rozměr každého kusu není menší než 10 cm, se stanoví podle tohoto vzorce:

    kde X a Y jsou hmotnostní meze definované v tabulce 2.2.7.2.3.5 za předpokladu, že:

    (i) každý jednotlivý kus obsahuje nejvýše 15 g štěpných nuklidů; pro nebalenou látku se toto hmotnostní omezení vztahuje na zásilku, která se má přepravovat ve voze nebo na voze; nebo

    (ii) štěpné látky jsou homogenní vodné roztoky nebo směsi, kde poměr štěpných nuklidů k vodíku je menší než 5 % hm.; nebo

    (iii) nejvýše 5 g štěpných nuklidů je obsaženo v libovolném desetilitrovém objemu látky.

    Beryllium nesmí být přítomné v množstvích překračujících 1 % platných hmotnostních mezí pro zásilku uvedených v tabulce 2.2.7.2.3.5, vyjma případů, kdy koncentrace berylia v látce nepřekračuje 1 gram berylia na jakoukoli hmotnost 1000 gramů.

    Deuterium nesmí být rovněž přítomné v množstvích překračujících 1 % platných hmotnostních mezí pro zásilku uvedených v tabulce 2.2.7.2.3.5, vyjma deuteria obsaženého ve vodíku v přírodní koncentraci.

    (b) uran obohacený maximálně na 1 % hmotnosti uranu-235 a s celkovým obsahem plutonia a uranu-233 nepřevyšujícím 1 % hmotnosti uranu-235 za předpokladu, že štěpné nuklidy jsou rozloženy zcela homogenně v celém objemu. Navíc, je-li uran-235 ve formě kovu, oxidu nebo karbidu, nesmí být uspořádán ve tvaru mříže;

    (c) kapalné roztoky dusičnanu uranylu s uranem obohaceným maximálně na 2 % hmotnosti uranu-235, přičemž celkový obsah plutonia a uranu-233 nesmí přesáhnout 0,002 % hmotnosti uranu a minimální poměr počtu atomů dusíku k počtu atomů uranu (N/U) musí být 2;

    (d) Plutonium obsahující nejvýše 20 % hm. štěpných nuklidů až do nejvýše 1 kg plutonia na zásilku. Odeslání podle této výjimky smí být provedeno jen za výlučného použití.

    Tabulka 2.2.7.2.3.5 Hmotnostní meze na dodávku pro vyjmutí z požadavků na radioaktivní zásilky obsahující štěpné látky

    Tabulka 2.2.7.2.3.5 Hmotnostní meze na dodávku pro vyjmutí z požadavků na radioaktivní zásilky obsahující štěpné látky
    Štěpná látkaHmotnost štěpné látky (g) smíšené s látkami majícími průměrnou hustotu vodíkových atomů nižší nebo rovnou hustotě vodíkových atomů ve voděHmotnost štěpné látky (g) smíšené s látkami majícími průměrnou hustotu vodíkových atomů vyšší než hustota vodíkových atomů ve vodě
    Uran-235 (X)400290
    Další štěpné látky (Y)250180
  1. 2.2.7.2.4 Klasifikace kusů nebo nebalené látky

    Množství radioaktivní látky v kusu nesmí překročit příslušné meze, jak je uvedeno v následujícím.

    1. 2.2.7.2.4.1 Klasifikace jako vyjmutý kus
      1. 2.2.7.2.4.1.1 Kusy mohou být klasifikovány jako vyjmuté pokud:

        (a) Jsou prázdnými obaly, které obsahovaly radioaktivní látku;

        (b) Obsahují výrobky nebo přístroje v omezeném množství, jak je uvedeno v tabulce 2.2.7.2.4.1.2;

        (c) Obsahují výrobky vyrobené z přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo přírodního thoria; nebo

        (d) Obsahují radioaktivní látku v omezeném množství, jak je uvedeno v tabulce 2.2.7.2.4.1.2.

      1. 2.2.7.2.4.1.2 Kus, který obsahuje radioaktivní látky, může být klasifikován jako vyjmutý kus pokud dávkový příkon na libovolném místě jeho vnějšího povrchu nepřevyšuje 5 pSv/h.

        Tabulka 2.2.7.2.4.1.2 Meze aktivity pro vyjmuté kusy

        Tabulka 2.2.7.2.3.5 Hmotnostní meze na dodávku pro vyjmutí z požadavků na radioaktivní zásilky obsahující štěpné látky Tabulka 2.2.7.2.4.1.2 Meze aktivity pro vyjmuté kusy
        Fyzikální stav obsahu
        (skupenství)        		Přístroj nebo výrobekLátky – meze pro
        radioaktivní kusy(a)
        Meze pro
        předměty(a)        		Meze pro
        radioaktivní
        kusy(a)
        (1)(2)(3)(4)
        Tuhé látky
        zvláštní forma10-2 A1A110-3 A1
        jiné10-2 A2A210-3 A2
        Kapaliny10-3 A210-1 A210-4 A2
        Plyny
        tritium2 x 10-2 A22 x 10-1 A22 x 10-2 A2
        zvláštní forma10-3 A110-2 A110-3 A1
        jiné10-3 A210-3 A210-3 A2
      2. (a) Pro směsi radionuklidů, viz 2.2.7.2.2.4 až 2.2.12.2.6.
      1. 2.2.7.2.4.1.3 Radioaktivní látky, které jsou uzavřeny v přístroji nebo obsaženy ve výrobku, nebo tvoří součást těchto předmětů, mohou být klasifikovány jako UN 2911 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS – PŘÍSTROJE nebo VÝROBKY, jen pokud:

        (a) příkon dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 10 cm od libovolného místa vnějšího povrchu nebaleného přístroje nebo výrobku není vyšší než 0,1 mSv/h; a

        (b) každý přístroj nebo výrobek je opatřen nápisem „RADIOAKTIVNÍ” („RADIOACTIVE“) s výjimkou:

        (i) hodin nebo zařízení opatřených značením provedeným barvami světélkujícími na základě radioluminiscence;

        (ii) spotřebního zboží majícího povolení příslušného úřadu podle 1.7.1.4 (d) nebo nepřesahujícího limity aktivity pro vyjmuté kusy uvedené v tabulce 2.2.7.2.2.1 (sloupec 5), za předpokladu, že takové výrobky jsou přepravovány v obalovém souboru, který je označen nápisem „Radioaktivní“ na vnitřním povrchu takovým způsobem, že toto upozornění na přítomnost radioaktivní látky je viditelné po otevření obalu; a

        (c) radioaktivní látka je úplně uzavřena neaktivními součástmi (přitom zařízení, jehož jediným účelem je obsahovat radioaktivní látku nelze považovat za přístroj nebo výrobek ve výše uvedeném smyslu); a

        (d) platí limity specifikované ve sloupcích 2. a 3. tabulky 2.2.7.2.4.1.2 pro každou jednotlivou položku a každý kus.

      1. 2.2.7.2.4.1.4 Radioaktivní látky v jiných formách, než jsou formy uvedené v 2.2.7.2.4.1.3, jejichž aktivita nepřekračuje meze stanovené ve sloupci 4 tabulky 2.2.7.2.4.1.2, může být klasifikována jako UN 2910 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS - OMEZENÁ MNOŽSTVÍ, pokud:

        (a) kus udrží svůj radioaktivní obsah za podmínek běžné přepravy; a

        (b) kus je na vnitřním povrchu obalu opatřen nápisem „RADIOAKTIVNÍ” („RADIOACTIVE“), takže při jeho otevření je viditelné upozornění na přítomnost radioaktivní látky.

      1. 2.2.7.2.4.1.5 Prázdný obal, který obsahoval radioaktivní látky, může být klasifikován jako UN 2908 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS - PRÁZDNÝ OBAL, jen pokud

        (a) je v bezvadném stavu a je bezpečně uzavřen;

        (b) nější povrch každé jeho součásti z uranu nebo thoria je uzavřen neaktivním pláštěm z kovového nebo jiného tuhého materiálu;

        (c) úroveň nefixované kontaminace na jeho vnitřním povrchu o ploše větší než 300 cm2 nepřekračuje:

        (i) 400 Bq/cm2 pro beta a gama zářiče a nízkotoxické alfa zářiče; a

        (ii) 40 Bq/cm2 pro všechny ostatní alfa zářiče; a

        (d) veškeré bezpečnostní značky, které na něm mohly být umístěny v souladu s 5.2.2.1.11.1, jsou zakryty, znehodnoceny nebo odstraněny.

      1. 2.2.7.2.4.1.6 Výrobky vyrobené z přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo přírodního thoria a výrobky, ve kterých jsou jedinými radioaktivními látkami neozářený přírodní uran, neozářený ochuzený uran nebo neozářené přírodní thorium, mohou být klasifikovány jako UN 2909 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS - VÝROBKY Z PŘÍRODNÍHO URANU nebo OCHUZENÉHO URANU nebo PŘÍRODNÍHO THORIA, jen pokud vnější povrch uranu nebo thoria je uzavřen v neaktivním plášti z kovu nebo jiného tuhého materiálu.
    1. 2.2.7.2.4.2 Klasifikace jako látka s nízkou specifickou aktivitou (LSA)

      Radioaktivní látka může být zatříděna jako látka LSA za předpokladu, že je splněna definice látky LSA v 2.2.7.1.3 a podmínky dle 2.2.7.2.3.1, 4.1.9.2 a 7.5.11 CW33 (2).

    1. 2.2.7.2.4.3 Klasifikace jako povrchově kontaminovaný předmět (SCO)

      Radioaktivní látka může být zatříděna jako SCO za předpokladu, že je splněna definice SCO v 2.2.7.1.3 a podmínky dle 2.2.7.2.3.2, 4.1.9.2 a 7.5.11 CW33 (2).

    1. 2.2.7.2.4.4 Klasifikace jako kus typu A

      Kusy obsahující radioaktivní látky mohou být zatříděny jako kus typu A za předpokladu dodržení následujících podmínek:

      Kusy typu A nesmí obsahovat aktivity vyšší než:

      (a) hodnotu A1; pro radioaktivní látku zvláštní formy; nebo

      (b) hodnotu A2; pro všechny ostatní radioaktivní látky.

      Pro směsi radionuklidů jejichž identita a příslušné aktivity jsou známy, platí následující podmínka pro radioaktivní látky kusu typu A:

      kde:

      1. B(i) je aktivita radionuklidu i jako radioaktivní látky zvláštní formy;
      2. A1(i) je hodnota A1 pro radionuklid i;
      3. C(j) je aktivita radionuklidu j jako radioaktivní látky jiné než radioaktivní látka zvláštní formy; a
      4. A2(j) je hodnota A2 pro radionuklid j.
    1. 2.2.7.2.4.5 Klasifikace hexafluoridu uranu

      Hexafluorid uranu může být přiřazen pouze k položce UN 2977 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, HEXAFLUORID URANU, ŠTĚPNÁ, nebo 2978 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, HEXAFLUORID URANU, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná

      1. 2.2.7.2.4.5.1 Kusy obsahující hexafluorid uranu nesmí obsahovat:

        (a) hexafluorid uranu o hmotnosti odlišné od hmotnosti stanovené v rozhodnutí o typovém schválení kusu;

        (b) hexafluorid uranu o hmotnosti větší než takové, která umožňuje volný objem menší než 5 % v kusu při maximální teplotě kusu, jak je popsáno pro systémy toho zařízení, kde se bude s kusem nakládat; nebo

        (c) hexafluorid uranu v jiném než tuhém skupenství nebo za vnitřního tlaku vyššího než je tlak atmosférický při předání k přepravě.

    1. 2.2.7.2.4.6 Zatřídění jako kusy typu B(U), typu B(M) nebo typu C
      1. 2.2.7.2.4.6.1 Kusy, které nejsou zatříděny podle 2.2.7.2.4 (2.2.7.2.4.1 až 2.2.7.2.4.5) musí být zatříděny v souladu s rozhodnutím o typovém schválení kusu vydaným příslušným orgánem v zemi původu nebo konstrukce vzoru.
      2. 2.2.7.2.4.6.2 Kus může být zatříděn jako kus typu B(U) pouze pokud neobsahuje:

        (a) vyšší aktivity než ty, které byly povoleny pro daný konstrukční typ;

        (b) jiné radionuklidy než které byly povoleny pro daný konstrukční typ; nebo

        (c) radioaktivní obsah ve formě nebo chemickém či fyzikálním stavu jiném, než který byl povolen pro daný konstrukční typ;

        1. jak je popsáno v rozhodnutí o typovém schválení.
      1. 2.2.7.2.4.6.3 Kus může být zatříděn jako kus typu B(M) pouze pokud neobsahuje:

        (a) vyšší aktivity než ty, které byly povoleny pro daný konstrukční typ;

        (b) jiné radionuklidy než které byly povoleny pro daný konstrukční typ; nebo

        (c) radioaktivní obsah ve formě nebo chemickém či fyzikálním stavu jiném, než který byl povolen pro daný konstrukční typ;

        jak je popsáno v rozhodnutí o typovém schválení.

      1. 2.2.7.2.4.6.4 Kus může být zatříděn jako kus typu C pouze pokud neobsahuje:

        (a) vyšší aktivity než ty, které byly povoleny pro daný konstrukční typ;

        (b) jiné radionuklidy než které byly povoleny pro daný konstrukční typ; nebo

        (c) radioaktivní obsah ve formě nebo chemickém či fyzikálním stavu jiném, než který byl povolen pro daný konstrukční typ;

        jak je popsáno v rozhodnutí o typovém schválení.

  1. 2.2.7.2.5 Zvláštní ujednání

    Radioaktivní látka musí být zatříděna jako přepravovaná podle zvláštního ujednání když je určena k přepravě v souladu s 1.7.4.“

  1. 2.2.8 Třída 8 Žíravé látky
    1. 2.2.8.1 Kritéria
      1. 2.2.8.1.1 Název třídy 8 zahrnuje látky a předměty obsahující látky této třídy, které svým chemickým účinkem napadají vlákna epithelu pokožky nebo sliznic, se kterým přicházejí do styku, nebo které v případě úniku mohou způsobit škody na jiných věcech nebo na dopravních prostředcích nebo je mohou zničit. Pod název této třídy spadají také látky, které teprve s vodou tvoří žíravé kapaliny, nebo které za přítomnosti přirozené vlhkostí vzduchu vytvářejí žíravé páry nebo mlhy.
      2. 2.2.8.1.2 Látky a předměty třídy 8 jsou rozděleny následovně:
        Tabulka 2.2.7.2.3.5 Hmotnostní meze na dodávku pro vyjmutí z požadavků na radioaktivní zásilky obsahující štěpné látky Tabulka 2.2.7.2.4.1.2 Meze aktivity pro vyjmuté kusy
        C1 - C11 Žíravé látky bez vedlejšího nebezpečí a předměty obsahující takové látky
        C1 - C4kyselé látky
        C1 anorganické, kapalné
        C2anorganické, tuhé
        C3organické, kapalné
        C4 organické, tuhé
        C5 - C8 zásadité látky
        C5anorganické, kapalné
        C6 anorganické, tuhé
        C7organické, kapalné
        C8organické, tuhé
        C9-C10jiné žíravé látky
        C9kapalné
        C10tuhé
        C11předměty
        CFžíravé látky, hořlavé
        CF1kapalné
        CF2 tuhé
        CS žíravé látky, schopné samoohřevu
        CS1kapalné
        CS2tuhé
        CWžíravé látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
        CW1 kapalné
        CW2 tuhé
        COžíravé látky, podporující hoření
        CO1 kapalné
        CO2 tuhé
        CTžíravé látky, toxické a předměty obsahující takové látky
        CT1 kapalné
        CT2 tuhé
        CT3 předměty
        CFT žíravé látky, kapalné, hořlavé, toxické
        COT žíravé látky, podporující hoření, toxické

        Klasifikace a přiřazení k obalovým skupinám

      1. 2.2.8.1.3 Látky třídy 8 musí být na základě svého stupně nebezpečí, které představují při přepravě, přiřazeny k následujícím obalovým skupinám:
        Tabulka 2.2.7.2.3.5 Hmotnostní meze na dodávku pro vyjmutí z požadavků na radioaktivní zásilky obsahující štěpné látky Tabulka 2.2.7.2.4.1.2 Meze aktivity pro vyjmuté kusy
        Obalová skupina I:velmi žíravé látky
        Obalová skupina II:žíravé látky
        Obalová skupina III:slabě žíravé látky
      1. 2.2.8.1.4 Látky a předměty zařazené do třídy 8 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení látek k obalovým skupinám I, II nebo III je založeno na získaných zkušenostech se zohledněním přídavných faktorů, jako nebezpečí vdechnutí (viz odstavec 2.2.8.1.5) a schopnosti reagovat s vodou (včetně vytvoření nebezpečných produktů rozkladu).
      2. 2.2.8.1.5 Látka nebo přípravek, které splňují kritéria třídy 8 a mají toxicitu při vdechnutí prachu a mlhy (LC50) odpovídající obalové skupině I, ale toxicitu při požití nebo absorpci kůží odpovídající jen obalové skupině III nebo nižší, musí být přiřazeny ke třídě 8.
      3. 2.2.8.1.6 Látky, včetně směsí, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, mohou být přiřazeny k vhodným položkám pododdílu 2.2.8.3 a k odpovídající obalové skupině na základě délky doby kontaktu, která je nutná k tomu, aby byla poškozena lidská pokožka v celé své tloušťce v souladu s kritérii odstavců (a) až (c) dále.

        U kapalin a u tuhých látek, které mohou zkapalnit během přepravy, u nichž se předpokládá, že nevyvolají poškození lidské pokožky v celé její tloušťce, je třeba ještě zohlednit jejich schopnost způsobit korozi některých kovových povrchů. Při přiřazování látek k obalovým skupinám se musí zohlednit zkušenosti, získané při jejich náhodném působení. Jestliže takové zkušenosti chybí, je třeba přiřazení provést na základě výsledků pokusů podle směrnice pro zkoušení OECD 4048 nebo 4359. Látka, která podle směrnice pro zkoušení OECD 43010 nebo 43111 není určena za látku žíravou, smí být považována pro účely RID bez dalšího zkoušení za látku, která není žíravá vůči pokožce.

        (a) K obalové skupině I jsou přiřazeny látky, které během pozorovací doby 60 minut, počínající po době působení 3 minut nebo kratší, způsobí zničení neporaněné kožní tkáně v celé její tloušťce.

        (b) K obalové skupině II jsou přiřazeny látky, které během pozorovací doby 14 dní, počínající po době působení delší než 3 minuty, nejvýše však 60 minut, způsobí zničení neporaněné kožní tkáně v celé její tloušťce.

        (c) K obalové skupině III jsou přiřazeny látky:

        1. – které během pozorovací doby 14 dní, počínající po době působení delší než 60 minut, nejvýše však 4 hodiny, způsobí zničení neporaněné kožní tkáně v její celé tloušťce; nebo
        2. – u kterých se předpokládá, že nezpůsobí zničení neporaněné kožní tkáně v celé její tloušťce, u kterých však rychlost koroze buď na ocelových nebo hliníkových površích při zkušební teplotě 55 °C p řekračuje hodnotu 6,25 mm za rok zkouší-li se na obou materiálech. Pro zkoušky je nutno použít ocel typu S235JR+CR (1.0037 resp. St 37-2), S275J2G3+CR (1.0144 resp. St 44-3), ISO 3574, Unifikovaný číslovací systém (UNS) G10200 nebo SAE 1020 a pro zkoušky hliníku nepotažené typy 7075-T6 nebo AZ5GU-T6. Uznávaná zkouška je předepsána v Příručce zkoušek a kritérií, části III, oddílu 37.
        3. POZNÁMKA: Pokud první zkouška buď na oceli, nebo hliníku ukáže, že je zkoušená látka korozivní, nevyžaduje se již následná zkouška na tom druhém kovu.

        Tabulka 2.2.8.1.6: Tabulka sumarizující kritéria uvedená v 2.2.8.1.6

        Tabulka 2.2.7.2.3.5 Hmotnostní meze na dodávku pro vyjmutí z požadavků na radioaktivní zásilky obsahující štěpné látky Tabulka 2.2.7.2.4.1.2 Meze aktivity pro vyjmuté kusy Tabulka 2.2.8.1.6: Tabulka sumarizující kritéria uvedená v 2.2.8.1.6
        Obalová skupinaDoba
        působení        		Pozorovací
        doba        		Účinek
        I≤ 3 min≤ 60 minÚplné zničení neporaněné kožní tkáně v celé její tloušťce
        II>3 min ≤ 1 h≤ 14 dÚplné zničení neporaněné kožní tkáně v celé její tloušťce
        III>1 h ≤ 4 h≤ 14 dÚplné zničení neporaněné kožní tkáně v celé její tloušťce
        III--Rychlost koroze buď na ocelových, nebo hliníkových površích překračuje 6,25 mm za rok při zkušební teplotě 55 0C, zkouší-li se na obou materiálech
      1. 2.2.8.1.7 Jestliže látky třídy 8 vlivem příměsí spadají do jiných kategorií nebezpečnosti než do těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi nebo roztoky k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.
      2. POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.
      1. 2.2.8.1.8 Na základě kritérií uvedených v odstavci 2.2.8.1.6 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs, popřípadě roztok nebo směs obsahující jmenovitě uvedenou látku takové povahy, že tento roztok nebo tato směs nepodléhá ustanovením této třídy.
      2. 2.2.8.1.9 Látky, roztoky a směsi, které: