Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o schválení nových hraničních dokumentů česko-polských státních hranic

STÁTNÍ HRANICE

MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A POLSKOU REPUBLIKOU

ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL

o Prvním společném komplexním přezkoušení česko-polských státních hranic, provedeném v letech 1993 až 2004

a

Prvním společném ověření stavu a rozmístění hraničních znaků na česko-polských státních hranicích, provedeném v letech 2006 až 2008

STÁLÁ ČESKO-POLSKÁ HRANIČNÍ KOMISE

2011

Obsah

1. I. ÚVOD

   První společné komplexní přezkoušení průběhu česko-polských státních hranic (dále jen „První společné přezkoušení”) bylo provedeno Stálou česko-polskou hraniční komisí (dále jen „Hraniční komise”) v souladu s ustanoveními čl. 7 odst. 1 a čl. 8 odst. 2 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právních vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách, podepsané v Praze dne 2. prosince 1967, platné v rozsahu I. a II. hlavy do dne 19. února 1996, a dále v souladu s ustanovením čl. 10 odst. 3 Smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o společných státních hranicích, podepsané v Praze dne 17. ledna 1995, která vstoupila v platnost dne 19. února 1996 (dále jen „Smlouva o společných státních hranicích”).

   Hlavním cílem prvního společného přezkoušení, které se uskutečnilo v letech 1993 až 2004, bylo odstranění závad ve vyznačení průběhu česko-polských státních hranic a vyhotovení nových hraničních dokumentů. Délka přezkoušení byla mimo jiné způsobena změnou polského vykonavatele prací a přechodnými problémy polské strany při získávání finančních prostředků. Pracovní verze hraničních dokumentů vyhotovená na základě měření v terénu byla schválena Hraniční komisí na jejím 15. zasedání, které se konalo ve dnech 21. až 25. listopadu 2005 v Lipové-lázních.

   V rámci Prvního společného přezkoušení Hraniční komise rovněž realizovala záměry vyplývající z obsahu Ujednání mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Polské lidové republiky, uzavřeného formou výměny nót, které vstoupilo v platnost ke dni 4. května 1992. Ujednání se týká vyrovnání československého územního zisku 368 ha (dále jen „Územní zisk”), vzniklého v důsledku uzavření Smlouvy mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytýčení státních hranic ze dne 13. června 1958. S ohledem na potíže české strany s vytipováním pozemků vhodných k vyrovnání územního zisku nebylo možné vypracování návrhů změn průběhu státních hranic, které měly být zohledněny v nových hraničních dokumentech. Tato skutečnost způsobila prodlení v definitivním ukončení vypracování hraničních dokumentů.

   Na 14. zasedání Hraniční komise, které se uskutečnilo v Brenné ve dnech 29. listopadu až 3. prosince 2004, bylo konstatováno, že hraniční znaky vyžadují údržbu. S ohledem na uvedenou skutečnost Hraniční komise,na základě čl. 10 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a čl. 21 odst. 1 Smlouvy o společných státních hranicích rozhodla o zahájení Prvního společného ověření stavu a rozmístění hraničních znaků (dále jen „První společné ověření”) v roce 2006. Jeho cílem bylo odstranění závad ve vyznačení průběhu česko-polských státních hranic, údržba hraničních znaků a aktualizace těch částí pracovní verze nových hraničních dokumentů, jejichž obsah není shodný s aktuální situací v terénu. První společné ověření bylo ukončeno v roce 2008.

   Vzhledem k tomu, že otázka územního zisku nebyla do té doby vyřešena, Hraniční komise na svém 19. zasedání, které se konalo ve dnech 11. až 15. ledna 2010 v Harrachově a na základě výsledků vnitrostátních konzultací provedených oběma delegacemi, rozhodla ukončit vyhotovení hraničních dokumentů v roce 2011 a předložit je ke schválení. Další práce za účelem vyřešení otázky územního zisku budou prováděny společnou expertní skupinou obou stran zřízenou na základě výměny diplomatických nót.

   V nových hraničních dokumentech je zobrazen aktuální průběh česko-polských státních hranic na základě výsledků Prvního společného přezkoušení a Prvního společného ověření.

   Hraniční dokumenty v souladu s článkem 10 odst. 5 Smlouvy o společných státních hranicích vyžadují schválení podle právních předpisů každé smluvní strany. Vstoupí v platnost a stanou se nedílnou součástí hraniční dokumentace průběhu a vyznačení společných státních hranic dnem, kdy se smluvní strany vyrozumí o jejich schválení.

1. II. První společné komplexní přezkoušení průběhu česko-polských státních hranic provedené v letech 1993 až 2004
   1. 1. Cíle Prvního společného přezkoušení:
      1. a) ověření stavu hraničních znaků, odstranění závad ve vyznačení průběhu státních hranic a údržba hraničních znaků,
      2. b) určení souřadnic hraničních znaků v souřadnicovém systému 1942/83 a jejich nadmořských výšek ve výškovém systému Balt po vyrovnání,
      3. c) určení souřadnic lomových bodů hraniční čáry probíhající střednicemi hraničních vodních toků a osami hraničních cest a hraničních příkopů v souřadnicovém systému 1942/83,
      4. d) vyhodnocení změn střednic hraničních vodních toků,
      5. e) v odůvodněných případech provedení změn vyznačení průběhu státních hranic z nepřímého na přímé,
      6. f) stanovení délky státních hranic,
      7. g) vyhotovení nových hraničních dokumentů k česko-polským státním hranicím (dále jen „Hraniční dokumenty”).
   1. 2. Podklady používané během Prvního společného přezkoušení:
      1. a) Smlouva mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic, podepsaná ve Varšavě dne 13. června 1958,
      2. b) Protokolární popis průběhu hraniční čáry vytyčené v letech 1955 až 1957 mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou, společně s náčrty v měřítku 1 : 5 000 a přehledem technických údajů,
      3. c) Závěrečný protokol o činnosti Československo-polské smíšené komise pro vytyčení státních hranic, podepsaný ve Varšavě dne 29. dubna 1958,
      4. d) Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o průběhu státních hranic v souvislosti s výsledky prvního společného přezkoušení průběhu československo-polských státních hranic na hraničních vodních tocích, podepsaná ve Varšavě dne 10. prosince 1986,
      5. e) Hraniční dokumenty o prvním přezkoušení průběhu státních hranic na hraničních vodních tocích, provedeném v letech 1976 až 1983 Stálou československo-polskou hraniční komisí,
      6. f) Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o společných státních hranicích, podepsaná v Praze dne 17. ledna 1995,
      7. g) Protokol o bodu styku státních hranic České republiky, Polské republiky a Slovenské republiky „Beskydy”, podepsaný v Praze dne 6. listopadu 1995,
      8. h) Protokol mezi vládou Československé republiky, vládou Polské lidové republiky a vládou Německé demokratické republiky o vytyčení československo-polsko-německého trojmezí státních hranic a o udržování hraničního znaku, kterým je toto trojmezí vyznačeno a protokolární popis československo-polsko-německého trojmezí státních hranic ze dne 27. března 1957,
      9. i) měřické dokumenty z let 1958 až 1993,
      10. j) protokoly o zasedáních Hraniční komise a zápisy z prohlídek státních hranic.
   1. 3. Úloha Hraniční komise v době Prvního společného přezkoušení.

      Úloha Hraniční komise spočívala ve:

      1. a) určení podkladů využívaných během vyhotovení Hraničních dokumentů,
      2. b) výběru souřadnicového systému, ve kterém budou vyhotoveny Hraniční dokumenty,
      3. c) výběru softwaru pro vyhotovení digitální verze Hraničních dokumentů,
      4. d) vypracování Technických směrnic pro měření a údržbu vyznačení průběhu česko-polských státních hranic (dále jen „Technické směrnice”) a Směrnic pro vyhotovení hraniční dokumentace,
      5. e) dohodnutí předpokládaného rozsahu prací a jejich rozdělení mezi strany,
      6. f) výběru vykonavatelů prací v souladu s platným právem a s postupy každé ze stran,
      7. g) kontrola provedených prací,
      8. h) schvalování návrhů změn vyznačení průběhu státních hranic,
      9. i) posuzování rozsahu změn polohy koryt hraničních vodních toků a vodohospodářských opatření na hraničních vodních tocích z hlediska průběhu státních hranic,
      10. j) řešení problémů vzniklých v průběhu provádění prací,
      11. k) schvalování vyhotovených technických dokumentů a Hraničních dokumentů.
   1. 4. Vykonavatelé prací a složení delegací Hraniční komise
      1. 4.1. V průběhu Prvního společného přezkoušení práce prováděli:
         1. a) na české straně:
            1. - Vojenský topografický ústav Dobruška v letech 1993 až 1994,
            2. - Zeměměřický úřad v letech 1995 až 2004.
         1. b) na polské straně:
            1. - Jednostka Wojskowa nr 1950 Leszno v letech 1993 až 1998,
            2. - Okręgowe Przedsiębiorstwo Geodezyjno-Kartograficzne Kraków v letech 1999 až 2004.
      1. 4.2. Složení delegací Hraniční komise v době Prvního společného přezkoušení tvoří přílohu č. 1 k tomuto Protokolu.
   1. 5. Organizace prací
      1. 5.1. Práce byly prováděny v souladu s ustanoveními Technických směrnic, Návodu pro vyhotovení hraniční dokumentace a geodetických směrnic platných v obou státech.
      2. 5.2. Terénní práce prováděly české a polské měřické skupiny. Polské měřické skupiny prováděly práce od bodu styku státních hranic České republiky, Polské republiky a Slovenské republiky „BESKYDY” k hraničnímu znaku III/1 (hraniční úseky I a II). České měřické skupiny prováděly práce od hraničního znaku III/1 k bodu styku státních hranic České republiky, Polské republiky a Spolkové republiky Německo (hraniční úseky III a IV).
      3. 5.3. Odborný dohled nad pracemi prováděla technická skupina Stálé česko-polské Hraniční komise (dále jen „Technická skupina”) jmenovaná Hraniční komisí ze svých členů a technických expertů.
   1. 6. Práce realizované v průběhu Prvního společného přezkoušení

      V průběhu Prvního společného přezkoušení byly realizovány následující práce:

      1. a) rekognoskace průběhu státních hranic za účelem zjištění závad v jeho vyznačení,
      2. b) odstranění závad zjištěných v důsledku výše uvedené rekognoskace:
         1. - osazení 345 nových hraničních znaků na místo chybějících nebo poškozených,
         2. - osazení 209 zapadlých hraničních znaků na původní místo,
         3. - přemístění 201 ohrožených hraničních znaků na bezpečné místo,
         4. - přemístění 431 hraničních znaků do polohy shodné s polohou uvedenou v hraničních dokumentech z roku 1958 (po nalezení podzemní stabilizace),
         5. - napřímení 4427 hraničních znaků,
      1. c) ověření centricity osazení nadzemní stabilizace hraničních znaků nad jejich podzemní stabilizací,
      2. d) osazení 39 dodatečných hraničních znaků,
      3. e) nátěr 11496 hraničních znaků,
      4. f) zaměření situace:
         1. - v přímo vyznačených úsecích - v pásmu 30 m po obou stranách hraniční čáry (v délce 526,464 km),
         2. - v úsecích hraničních cest - v pásmu 30 m po obou stranách hraniční čáry (v délce 45,614 km),
         3. - v úsecích hraničních příkopů - v pásmu 30 m po obou stranách hraniční čáry (v délce 5,396 km),
         4. - v úsecích hraničních vodních toků - v pásmu 30 m od břehových čar (v délce 218,435 km), z toho:
            1. ■ přímé zaměření střednic hraničních vodních toků do šířky 4 m,
            2. ■ zaměření břehových čar hraničních vodních toků o šířce nad 4 m;
      1. g) určení rovinných souřadnic hraničních znaků v souřadnicovém systému 1942/83 a jejich nadmořských výšek ve výškovém systému Balt po vyrovnání,
      2. h) určení rovinných souřadnic střednic hraničních vodních toků a souřadnic os hraničních cest a hraničních příkopů v souřadnicovém systému 1942/83,
      3. i) 52 změn vyznačení průběhu státních hranic z nepřímého na přímé (na základě provedených prací byl vyhotoven dokument „Změny vyznačení průběhu česko-polských státních hranic”, který je součástí měřického operátu),
      4. j) vyhotovení měřického operátu,
      5. k) vyhotovení Hraničních dokumentů v digitální a analogové verzi,
      6. l) vyhotovení dokumentu „Porovnání souřadnic hraničních znaků přímo vyznačujících průběh státních hranic, stanovených v rámci Prvního společného přezkoušení, se souřadnicemi obsaženými v Protokolárním popisu průběhu hraniční čáry mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou, vytyčeného v letech 1955-57” (dokument byl vyhotoven pouze v digitální verzi a je součástí měřického operátu),
      7. m) vyhotovení 386 listů “Grafických přehledů změn střednic hraničních vodních toků” (dokument v analogové verzi je součástí měřického operátu),
      8. n) vyhotovení “Bilance ploch oddělených od území obou států v důsledku změn střednic hraničních vodních toků” (dále jen “Bilance oddělených ploch”); dokument byl vyhotoven v digitální verzi a je součástí měřického operátu,
      9. o) vyhotovení 102 listů “Porovnání os hraničních cest” a 23 listů “Porovnání os hraničních příkopů” (dokument v analogové verzi je součástí měřického operátu),
   1. 7. Významné technické informace
      1. 7.1. V průběhu geodetických prací byly používány následující metody měření: měření technologií GPS, polygonové pořady, protínání z délek a úhlů a měření polární metodou. Souřadnice hraničních znaků byly určeny v rovinném souřadnicovém systému 194242/83, se střední polohovou chybou m_p≤0,10 m, a jejich nadmořské výšky ve výškovém systému Balt po vyrovnání se střední chybou m_h≤0,15 m. Poloha podrobných bodů polohopisu byla určena v rovinném souřadnicovém systému 1942/83 se střední chybou m≤0,20 m.
      2. 7.2. Na základě výsledků geodetických měření byly vyhotoveny základní části Hraničních dokumentů:
         1. - digitální hraniční mapy v měřítku 1 : 2000, v rovinném souřadnicovém systému 1942/83 v prostředí systému KOKEŠ (česká strana) a sytému MICROSTATION (polská strana),
         2. - seznamy technických údajů obsahující souřadnice hraničních znaků a nevyznačených lomových bodů hraniční čáry v souřadnicovém systému 1942/83, nadmořské výšky hraničních znaků ve výškovém systému Balt po vyrovnání a popisné informace k průběhu státních hranic v prostředí systému MICROSOFT OFFICE Excel.
      1. 7.3. V úsecích hraničních vodních toků, hraničních cest a hraničních příkopů byl průběh státních hranic znázorněn v hraničních mapách prostřednictvím nevyznačených lomových bodů hraniční čáry. V úsecích hraničních vodních toků o šířce do 4 m byly souřadnice nevyznačených lomových bodů hraniční čáry určeny na základě přímého měření. V úsecích hraničních vodních toků o šířce nad 4 m, hraničních cest a hraničních příkopů byly souřadnice těchto bodů určeny metodou interpolace s využitím systémů KOKEŠ a MICROSTATION na základě zaměřené polohy břehových čar hraničních vodních toků, okrajů hraničních cest a hraničních příkopů.
      2. 7.4. Za účelem kontroly polohy hraničních znaků v přímo vyznačených úsecích byl vyhotoven dokument Porovnání souřadnic, o němž se hovoří v bodě 6 písm. l. Při jeho vyhotovování bylo zohledněno ustanovení obsažené v úvodu ke každému svazku „Protokolárního popisu průběhu hraniční čáry mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou, vytyčených v letech 1955 až 1957”, kde se konstatuje, že s ohledem na skutečnost, že k vyhotovení dokumentů byly použity geodetické podklady s různou přesností a zpracované v různých souřadnicových systémech, je potřeba předpokládat, že přesnost kontrolního měření je ±1,5 m. Rozdíly souřadnic hraničních znaků, které uvedenou hodnotu překračují, byly podrobeny analýze, která prokázala, že příčinou jejich vzniku byly zejména chyby v souřadnicích určených v letech 1955 až 1957. Dále rozdíly v souřadnicích vznikly přeložením hraničních znaků podél spojnic sousedních hraničních znaků, v souladu s rozhodnutími Hraniční komise, obsaženými v protokolech o jejich zasedání a v zápisech o prohlídkách státních hranic. Na základě výše uvedeného Hraniční komise konstatovala, že v přímo vyznačených úsecích státních hranic nedošlo ke změně průběhu hraniční čáry.
      3. 7.5. Pro prosouzení rozsahu změn střednic hraničních vodních toků byl vyhotoven dokument Grafické přehledy změn střednic hraničních vodních toků (dále jen „Grafické přehledy”), o němž se hovoří v bodě 6 písm. m. Tento dokument obsahuje průběh střednic vyhotovený na základě výsledků prací provedených v rámci Prvního společného přezkoušení a střednic zobrazených v Hraničních dokumentech z prvního přezkoušení průběhu státních hranic na hraničních vodních tocích, vyhotovených v roce 1983.
      4. 7.6. Hraniční komise provedla ve spolupráci s vodohospodářskými orgány obou států analýzu dokumentu uvedeného v bodu 7.5. Na základě toho byla vyhotovena Bilance oddělených ploch, o níž se hovoří v bodu 6 písmeno n). Tato bilance obsahuje plochy vzniklé v důsledku přirozených změn střednic hraničních vodních toků. Tyto změny způsobily oddělení 71705,1 m² od území Polské republiky a 66620,3 m² od území České republiky. Rozdíl ploch činí 5084,8 m² v neprospěch Polské republiky. Celková délka 88 hraničních vodních toků činí 218,44 km.
      5. 7.5. Pro zjištění případných změn polohy os hraničních cest a hraničních příkopů byly vyhotoveny dokumenty uvedené v bodu 6 písm. o) tohoto protokolu. Tyto dokumenty obsahují porovnání průběhu uvedených os určených na základě výsledků Prvního společného přezkoušení a Náčrtů průběhu hraniční čáry v měřítku 1 : 5000, o nichž se hovoří v bodu 2 písmeno b). Úseky hraničních cest a hraničních příkopů, na nichž byly zjištěny rozdíly mezi osami byly předmětem analýzy a prohlídky v terénu. Bylo konstatováno, že jsou způsobeny chybným zobrazením polohy hraničních cest a hraničních příkopů v Náčrtech průběhu hraniční čáry, vyhotovených v letech 1957 až 58 a také malou přesností tehdejších geodetických a kartografických prací. V této souvislosti Hraniční komise konstatovala, že v úsecích hraničních cest a hraničních příkopů nedošlo ke změně průběhu hraniční čáry a jako závazný přijala průběh os hraničních cest a hraničních příkopů určený na základě měření provedeného v rámci Prvního společného přezkoušení.
      6. 7.6. V souvislosti se změnou situace v terénu, způsobenou zpravidla zánikem částí lesních a polních hraničních cest (z důvodu jejich nevyužívání), částí hraničních příkopů a hraničních vodních toků, bylo provedeno 52 změn vyznačení průběhu státních hranic z nepřímého na přímé. Změny vyznačení byly realizovány na základě návrhů vyhotovených Technickou skupinou a schválených Hraniční komisí. Tyto změny vyznačení nezpůsobily změny průběhu státních hranic. Jejich cílem bylo zajištění jednoznačného a zřetelného průběhu státních hranic.
      7. 7.7. Měřické operáty jsou archivovány na Ministerstvu vnitra České republiky a Hlavním velitelství pohraniční stráže Polské republiky.

1. III. První společné ověření stavu a rozmístění hraničních znaků na česko-polských státních hranicích, provedené v letech 2006 až 2008
   1. 1. Cíle Prvního společného ověření:
      1. a) odstranění závad ve vyznačení průběhu státních hranic,
      2. b) údržba hraničních znaků,
      3. c) zaměření nových prvků polohopisu,
      4. d) v odůvodněných případech provedení zněn vyznačení průběhu státních hranic z nepřímého na přímé,
      5. e) aktualizace příslušných částí Hraničních dokumentů, vyhotovených na základě Prvního společného přezkoušení,
      6. f) zajištění zřetelného průběhu státních hranic v přímo vyznačených úsecích (udržování na území obou států podél státních hranic volného pruhu o šířce 1 m bez porostu),
      7. g) udržování volné kruhové plochy o poloměru 1 m bez porostu kolem hraničních znaků v nepřímo vyznačených hraničních úsecích.
   1. 2. Podklady používané během Prvního společného ověření:
      1. a) Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o společných státních hranicích, podepsaná v Praze dne 17. ledna 1995,
      2. b) protokoly o zasedáních Hraniční komise,
      3. c) zápisy z prohlídek státních hranic, provedených Hraniční komisí,
      4. d) Hraniční dokumenty vyhotovené na základě provedení Prvního společného přezkoušení,
      5. e) měřický operát vyhotovený v průběhu Prvního společného přezkoušení,
      6. f) Technické směrnice vypracované Hraniční komisí v roce 2006,
      7. g) Směrnice pro vyhotovení hraniční dokumentace, vypracované Hraniční komisí v roce 2000,
      8. h) Dočasné směrnice pro aktualizaci Hraničních dokumentů, vyhotovených v rámci Prvního společného přezkoušení průběhu česko-polských státních hranic, provedeného v letech 1993 až 2004 (dále jen „Dočasné směrnice pro aktualizaci”), vypracované Hraniční komisí v roce 2006.
   1. 3. Úloha Hraniční komise v době Prvního společného ověření:

      Úloha Hraniční komise spočívala v:

      1. a) dohodnutí rozsahu předpokládaných prací a jejich rozdělení mezi stranami,
      2. b) výběru vykonavatelů prací v souladu s platným právem a s postupy každé ze stran,
      3. c) kontrole provedených prací,
      4. d) řešení problémů vzniklých v průběhu provádění prací,
      5. e) schvalování vyhotovených technických dokumentů a aktualizovaných částí Hraničních dokumentů,
      6. f) vyhotovení Dočasných směrnic pro aktualizaci,
      7. g) schvalování návrhů změn vyznačení průběhu státních hranic.
   1. 4. Vykonavatelé prací
      1. 4.1. V průběhu Prvního společného ověření práce prováděli:
         1. a) na polské straně - Okręgowe Przedsiębiorstwo Geodezyjno - Kartograficzne OPGK Rzeszów S.A.,
         2. b) na české straně - Zeměměřický úřad Praha.
      1. 4.2. Složení obou delegací Hraniční komise v době Prvního společného ověření tvoří přílohu č. 2 k tomuto Protokolu.
   1. 5. Organizace prací
      1. 5.1. Práce byly prováděny v souladu s ustanoveními Technických směrnic, Návodu pro vyhotovení hraniční dokumentace, Dočasných směrnic pro aktualizaci Hraničních dokumentů a geodetických směrnic platných v obou státech.
      2. 5.2. Terénní práce prováděly české a polské měřické skupiny. Polské měřické skupiny prováděly práce v hraničním úseku I od hraničního znaku 1/1 až k hraničnímu znaku 64/8 v hraničním úseku III. České měřické skupiny prováděly práce od hraničního znaku III/65 až k bodu styku státních hranic České republiky, Polské republiky a Spolkové republiky Německo.
      3. 5.3. Odborný dohled nad pracemi prováděla technická skupina Stálé česko-polské Hraniční komise (dále jen „Technická skupina”) jmenovaná Hraniční komisí ze svých členů a technických expertů.
   1. 6. V průběhu Prvního společného ověření bylo provedeno následující:

      V průběhu Prvního společného ověření byly realizovány následující práce:

      1. a) rekognoskace průběhu státních hranic za účelem zjištění závad v jeho vyznačení,
      2. b) odstranění zjištěných závad:
         1. - osazení 11 hraničních znaků na místo chybějících,
         2. - osazení 16 nových hraničních znaků na místo poškozených,
         3. - osazení 4 vyvrácených hraničních znaků,
         4. - osazení 726 nakloněných hraničních znaků na původní místo,
         5. - osazení 149 zapadlých hraničních znaků na původní místo,
         6. - přemístění 29 ohrožených hraničních znaků na bezpečné místo,
         7. - upevnění polohy 425 uvolněných hraničních znaků,
         8. - nátěrem 11495 hraničních znaků.
      1. c) zaměření situace za účelem aktualizace hraničních map,
      2. d) 3 změny vyznačení průběhu státních hranic z nepřímého na přímé,
      3. e) určení resp. ověření souřadnic 146 hraničních znaků v souřadnicovém systému 1942/83 a jejich nadmořských výšek ve výškovém systému Balt po vyrovnání (jedná se o znaky osazené na místo chybějících, znaky přemístěné na bezpečné místo, opětovně stabilizované a stabilizované v souvislosti se změnami vyznačení),
      4. f) vyhotovení měřického operátu,
      5. g) udržování volného pruhu o šířce 1 m bez porostu po obou stranách státních hranic v přímo vyznačených hraničních úsecích a volné kruhové plochy o poloměru 1 m bez porostu kolem hraničních znaků v nepřímo vyznačených hraničních úsecích,
      6. h) aktualizace 151 listů hraničních map,
      7. i) aktualizace 149 Seznamů technických údajů.
   1. 7. Významné technické informace
      1. 7.1. Za účelem posouzení stavu hraničních znaků byla provedena rekognoskace průběhu státních hranic, v jejímž důsledku byl stanoven počet chybějících, poškozených, vyvrácených, nakloněných, mírně nakloněných, zapadlých, ohrožených, uvolněných hraničních znaků a hraničních znaků vyžadujících obnovení resp. opravu nátěru. Byla rovněž vytipována místa významných změn situace v terénu a částí státních hranic, ve kterých nastala změna jejich charakteru a kde je žádoucí změna vyznačení z nepřímého na přímé.
      2. 7.2. V průběhu prací byly používány následující metody měření: měření technologií GPS, polygonové pořady, protínání z délek a úhlů a měření polární metodou. Závazným souřadnicovým systémem byl systém 1942/83 a výškový systém Balt po vyrovnání.
      3. 7.3. Souřadnice hraničních znaků byly vypočteny se střední polohovou chybou m_p≤0,10 m, a jejich nadmořské výšky se střední chybou m_h≤0,15 m. Poloha podrobných bodů polohopisu byla určena se střední chybou m≤0,20 m,
      4. 7.4. Digitální verze aktualizovaných dokumentů byly vyhotoveny pomocí stejných systémů, které byly použity pro tvorbu Hraničních dokumentů,
      5. 7.5. Práce prováděné v rámci Prvního společného ověření neměly vliv na průběh státních hranic zobrazený v Hraničních dokumentech,
      6. 7.6. Měřický operát z prací provedených v rámci Prvního společného ověření je archivován na Ministerstvu vnitra České republiky a Hlavním velitelství pohraniční stráže Polské republiky.

1. IV. HRANIČNÍ DOKUMENTY
   1. 1. Hraniční dokumenty, které jsou výsledkem Prvního společného přezkoušení, aktualizované na základě 1. společného ověření, byly vyhotoveny v analogové a v digitální verzi.
   2. 2. Hraniční dokumenty v analogové verzi se skládají z 11 dílů (hraniční úsek I - 2 díly; hraniční úseky II, III a IV - po 3 dílech).

      Každý první díl z daného hraničního úseku obsahuje:

      1. - Titulní list,
      2. - Obsah,
      3. - Právní základ pro vyhotovení Hraničních dokumentů,
      4. - Charakteristiku česko-polských státních hranic,
      5. - Charakteristiku geodetických a kartografických prací,
      6. - Klad listů hraničních map,
      7. - Vzor smluvených značek k hraničním mapám,
      8. - Hraniční mapy,
      9. - Seznamy technických údajů,
      10. - Závěrečný list.

      Díl 2 z hraničních úseků II, III a IV obsahuje:

      1. - Titulní list,
      2. - Obsah,
      3. - Právní základ pro vyhotovení Hraničních dokumentů,
      4. - Klad listů hraničních map,
      5. - Vzor smluvených značek k hraničním mapám,
      6. - Hraniční mapy,
      7. - Seznamy technických údajů,
      8. - Závěrečný list.

      Díl 2 z hraničního úseku I a díly 3 z hraničních úseků II, III a IV obsahují:

      1. - Titulní list,
      2. - Obsah,
      3. - Právní základ pro vyhotovení Hraničních dokumentů,
      4. - Klad listů hraničních map,
      5. - Vzor smluvených značek k hraničním mapám,
      6. - Hraniční mapy,
      7. - Seznamy technických údajů,
      8. - Seznam hraničních vodních toků,
      9. - Seznam hraničních cest,
      10. - Seznam hraničních příkopů,
      11. - Závěrečný list.
   1. 3. Digitální verze Hraničních dokumentů byla uložena na nosičích DVD±R.

1. V. SHRNUTÍ A ZÁVĚRY
   1. 1. Po vstoupení Hraničních dokumentů v platnost budou česko-polské státní hranice probíhat tak, jak byly znázorněny v těchto hraničních dokumentech. Jejich průběh na hraničních vodních tocích se přizpůsobí změnám uvedeným v článku 4, odst. 2, Smlouvy o společných státních hranicích,
   2. 2. Průběh česko-polských státních hranic je v terénu vyznačen 11499 hraničními znaky. Každý prvek zdvojeného nebo trojitého hraničního znaku je považován za hraniční znak. Délka státních hranic činí 795,91 km (hraniční úsek I 102,564 km, hraniční úsek II 258,334 km, hraniční úsek III 256,732 km, hraniční úsek IV 178,28 km). Podrobná charakteristika jednotlivých hraničních úseků je obsažena v hraničních dokumentech.
   3. 3. V rámci Prvního společného přezkoušení byly všechny lomové body státních hranic (jak na suchých úsecích, tak na hraničních vodách) určeny pomocí rovinných souřadnic v souřadnicovém systému 1942/83, což umožnilo přesné stanovení průběhu a délky státních hranic.
   4. 4. V souvislosti se sjednocováním referenčních systémů v rámci Evropské unie se Hraniční komise dohodla, že v průběhu dalšího společného ověření stavu a rozmístění hraničních znaků na česko-polských státních hranicích, budou souřadnice hraničních znaků a nevyznačených lomových bodů hraniční čáry určeny v evropském terestrickém referenčním systému ETRS (European Terrestrial Reference System).
   5. 5. Hraniční komise konstatovala, že postupně zanikají další části hraničních cest (polních a lesních) a hraničních příkopů. V této souvislosti je potřeba, v rámci dalších společných ověření stavu a rozmístění hraničních znaků na česko-polských státních hranicích podniknout kroky za účelem změn vyznačení průběhu státních hranic z nepřímého na přímé.
   6. 6. Hraniční komise navrhne, aby příslušné orgány obou států posoudily účelovost zavedení změn ve Smlouvě o společných státních hranicích. Tyto změny by spočívaly v:
      1. 6.1. Umožnění, aby v obzvlášť odůvodněných případech nebyly některé lomové body hraniční čáry na suchých pozemních úsecích, vyznačeny pomocí hraničních znaků. Taková možnost by měla podstatný význam v případě změny vyznačení průběhu státních hranic v úsecích zaniklých hraničních vodních toků, hraničních cest a hraničních příkopů. S ohledem na ustanovení Smlouvy o společných státních hranicích, vyžaduje změna vyznačení v takových případech stabilizaci značného množství hraničních znaků, které je způsobeno přesností situačního měření.
      2. 6.2. Zavedení pevného průběhu státních hranic na hraničních vodních tocích. Přirozené a umělé změny polohy koryt by pak neměly vliv na průběh státních hranic, a tím by se provádění nákladných opatření, souvisejících s údržbou koryt toku v takovém stavu, který zajistí dohodnutý průběh státních hranic, v souladu se Smlouvou o společných státních hranicích, stalo zbytečným. Zbytečné by pak bylo i komplexní geodetické zaměření hraničních vodních toků, které se doposud provádělo každých 10 let, a s ním související aktualizace Hraničních dokumentů.
      3. 6.3. Upřesnění ustanovení obsaženého v článku 3 odstavec 2 písmeno b) Smlouvy o společných státních hranicích, které se týká pevného průběhu hranic v částech hraničních cest a hraničních příkopů. Některé lesní a polní hraniční cesty se s ohledem na způsob jejich využití (např. svoz dřeva lesními správami, pohyb těžké zemědělské techniky) asymetricky rozšiřují, což způsobuje, že státní hranice neprobíhají jejich osami. V případě hraničních příkopů je velice pravděpodobné, že jejich okraje mohou být rozmělněny občasně se v nich vyskytující vodou, což způsobí změnu polohy jejich os.
      4. 6.4 Ve změně zásad udržení zřetelnosti státních hranic a hraničních znaků

         Zajištění zřetelného průběhu státních hranic, podle článku 9 Smlouvy o společných státních hranicích, není vždy možné. Vzhledem ke skutečnosti, že významná část státních hranic probíhá zalesněným územím s vysokými travnatými porosty, a že hraniční znaky jsou nízko nad terénem, v období od jara do podzimu by bylo na suchých úsecích potřeba několikrát provádět agrotechnická opatření. Na základě dosavadní zkušenosti je možné konstatovat, že výsledek těchto opatření je s ohledem na vegetační období porostů krátkodobý a neadekvátní vznikajícím nákladům. Navíc, v částech nepřímého vyznačení, nemá udržování volné plochy o poloměru 1 m kolem hraničních znaků, v souladu s článkem 16 Smlouvy o společných státních hranicích, zpravidla žádný efekt. Rozumným řešením je omezit práce na nezbytné minimum, tzn. zajistit viditelnost hraničních znaků v místech s vysokou intenzitou provozu osob a vozidel a zabránit růstu vysokých keřů a stromů v hraniční čáře.

   1. 7. Přirozené změny polohy koryt hraničních vodních toků, uvedené v bodu 7.6 v části týkající se Prvního společného přezkoušení, způsobily oddělení plochy od území Polské republiky o rozloze 71705,1 m² a od území České republiky 66620,3 m². Rozdíl mezi plochami činí 5084,8 m² v neprospěch Polské republiky. Na tento rozdíl se nevztahuje územní vyrovnání, jelikož pohyblivé státní hranice na hraničních vodních tocích se, podle článku 4 odstavec 2, písmeno a) Smlouvy o společných státních hranicích přizpůsobují přirozeným změnám polohy koryt.
   2. 8. Významné přirozené změny polohy koryt hraničních vodních toků.
      1. 8.1. V souvislosti s významnými přirozenými změnami na hraničním vodním toku Odra (hraniční úsek II), přijala Hraniční komise rozhodnutí o:
         1. 8.1.1. Ponechání průběhu státních hranic v úseku řeky Odry, mezi hraničními znaky 4/1 až II/5 tak, jak byl znázorněn v Hraničních dokumentech z Prvního přezkoušení průběhu státních hranic na hraničních vodních tocích, provedeného v letech 1976 až 1983. Významná přirozená změna byla způsobena protržením meandru v roce 1966.
         2. 8.1.2. Ponechání průběhu státních hranic v úseku řeky Odry, mezi hraničními znaky 6/2 až 6/12 tak, jak byl znázorněn v Hraničních dokumentech z Prvního přezkoušení průběhu státních hranic na hraničních vodních tocích, provedeného v letech 1976 až 1983. Významná přirozená změna byla způsobena protržením meandru v roce 1997.
         3. 8.1.3. Předložení návrhů změn průběhu státních hranic ve výše uvedených úsecích vládám Smluvních stran, podle čl. 21 odst. 4 Smlouvy o společných státních hranicích; tyto změny by spočívaly v tom, že hranice budou probíhat střednicí nově vzniklých koryt. Saldo bilance obou ploch vzniklých v důsledku protržení meandrů, které činí cca 2 ha v neprospěch České republiky, by bylo využito k částečné kompenzaci územního dluhu (od polského území by byla oddělena plocha cca 5 ha a od českého území cca 7 ha).
      1. 8.2. V souvislosti s přirozenými změnami většího rozsahu na hraničním vodním toku Opava (hraniční úsek II) mezi hraničními znaky 88/13 až II/89 a Orlice (hraniční úsek III) mezi hraničními znaky 115/7 až 115/9, způsobenými protržením meandrů, se Hraniční komise rozhodla ponechat průběh státních hranic v takové podobě, ve které byl znázorněn v Hraničních dokumentech z Prvního přezkoušení průběhu státních hranic na hraničních vodních tocích, provedeného v letech 1976 až 1983. S ohledem na skutečnost, že se nově vytvořená koryta stabilizovala se Hraniční komise dohodla, že příslušným orgánům Stran předloží návrhy změn průběhu státních hranicích v těchto úsecích. Tyto změny by spočívaly v tom, že státní hranice budou probíhat nově vzniklými koryty na českém území. Plochy o velikosti cca 0,75 ha oddělené od českého území v důsledku změn průběhu, celkem, by byly využity k částečné kompenzaci územního zisku.
      2. 9. Z důvodu změn situace v terénu nebylo možné zaměřit průběh státních hranic v hraničním úseku II, mezi hraničními znaky 124/1 až 124/23 (hraniční vodní tok Pavlovický potok (Lubrzanka) a mezi hraničními znaky 130/12 až 130/18 (hraniční příkop). V této souvislosti byl průběh státních hranic v těchto částech znázorněn stejně jako v Hraničních dokumentech z Prvního společného přezkoušení průběhu státních hranic na hraničních vodních tocích v letech 1976 až 1983. Situace se v terénu změnila v důsledku melioračních opatření, provedených českými vodohospodářskými orgány v letech 1979 až 1983, která způsobila zánik části hraničního vodního toku Pavlovický potok (Lubrzanka) a přirozených změn terénu, jejichž následkem byl zánik hraničního příkopu. Změna vyznačení z nepřímého na přímé nebyla s ohledem na složitý průběh státních hranic v těchto částech možná. V této souvislosti se Hraniční komise dohodla, že vládám Smluvních stran předloží vhodné návrhy změn průběhu státních hranic, v jejichž důsledku by vznikly plochy oddělené od území České republiky, které by mohly být využity k částečné kompenzaci územního zisku.

Závěrečný protokol byl vyhotoven ve 4 výtiscích v českém jazyce a ve 4 výtiscích v polském jazyce, přičemž všechny výtisky mají stejnou platnost.