Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech

OMEZENÍ

ČÁST I

DDT (1,1,1-TRICHLORO-2,2-BIS(4-CHLORFENYL)ETAN)ČÁST II

1. 1. Výroba a použití DDT se odstraní, s výjimkou smluvních stran, které oznámily sekretariátu svůj záměr ho vyrábět a/nebo používat. Tímto je ustaven registr DDT, který je dostupný veřejnosti. Sekretariát udržuje registr DDT.
2. 2. Každá smluvní strana, která vyrábí a/nebo používá DDT, omezí tuto výrobu a/nebo použití pro potírání vektorů chorob ve shodě s doporučeními a pokyny Světové zdravotnické organizace o užití DDT, a jestliže jsou místně bezpečné, účinné a přijatelné alternativy dotyčné smluvní straně nedostupné.
3. 3. V případě, že smluvní strana neuvedená v registru DDT rozhodne, že požaduje DDT pro potírání vektorů chorob, oznámí to co nejdříve sekretariátu, aby její jméno bylo bezodkladně přidáno do registru DDT. Současně vyrozumí Světovou zdravotnickou organizaci.
4. 4. Každá smluvní strana, která používá DDT, poskytne každé tři roky sekretariátu a Světové zdravotnické organizaci informaci o používaném množství, podmínkách používání a jeho významu pro strategii smluvní strany při zdolávání choroby, a to v úpravě stanovené konferencí smluvních stran po poradě se Světovou zdravotnickou organizací.
5. 5. Konference smluvních stran s cílem snížení a konečného odstranění používání DDT podpoří:
   1. a) každou smluvní stranou používající DDT při vypracování a uplatňování akčního plánu jako součásti implementačního plánu vymezeného v článku 7. Tento akční plán obsahuje:
      1. i) vývoj regulačních a jiných mechanismů zajišťujících omezení používání DDT na potírání vektorů chorob;
      2. ii) zavádění vhodných alternativních výrobků, metod a strategií, včetně strategií péče o odolnost pro zajištění nepřetržité účinnosti těchto alternativ;
      3. iii) opatření pro posílení zdravotní péče a snížení výskytu choroby;
   1. b) smluvní strany, v rámci jejích možností, při podpoře výzkumu a vývoje bezpečných alternativních chemických látek a nechemických výrobků, metod a strategií pro smluvní strany používající DDT, které odpovídají podmínkám těchto zemí, a s cílem snížení lidských a hospodářských zátěží způsobených chorobou. Faktory podporované při zvažování možností nebo kombinacích alternativ zahrnují lidská zdravotní rizika a důsledky uplatnění těchto alternativ pro životní prostředí. Životaschopné alternativy k DDT představují nižší rizika pro lidské zdraví a životní prostředí, musí být vhodné pro zdolávání choroby v podmínkách dotčených smluvních stran a jsou podpořeny údaji ze sledování.

1. 6. Konference smluvních stran vyhodnotí, počínajíc prvním zasedáním a následně alespoň každé tři roky po poradě se Světovou zdravotnickou organizací, přetrvávající potřebu DDT pro potírání vektorů choroby na základě dostupných vědeckých, technických, ekonomických informací a informací týkajících se životního prostředí včetně:
   1. a) výroby a používání DDT a podmínek stanovených v odstavci 2;
   2. b) dostupnosti, vhodnosti a používání alternativ k DDT; a
   3. c) pokroku při posilování schopnosti států bezpečně přejít k důvěře v takové alternativy.

1. 7. Smluvní strana může kdykoli po písemném oznámení sekretariátu stáhnout své jméno z registru DDT. Stažení vstupuje v platnost dnem stanoveným v oznámení.

NEZAMÝŠLENÁ VÝROBA

PERZISTENTNÍ ORGANICKÉ POLUTANTY PODLE POŽADAVKŮ ČLÁNKU 5ČÁST I:

Tato příloha se vztahuje na následující perzistentní organické polutanty, které se tvoří a jsou samovolně uvolňovány z antropogenních zdrojů:

KATEGORIE ZDROJŮČÁST II:

Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany, hexachlorbenzen a polychlorované bifenyly se samovolně tvoří a uvolňují při tepelných procesech za přítomnosti organické hmoty a chloru jako výsledek nedokonalého spalování nebo chemických reakcí. Následující kategorie průmyslových zdrojů mají schopnost poměrně značné tvorby a úniku uvedených chemických látek do životního prostředí:

1. a) spalovny odpadů včetně spoluspalovacích zařízení komunálního, nebezpečného odpadu, odpadu ze zdravotnických zařízení nebo kalů z čistíren odpadních vod;
2. b) cementářské pece spalující nebezpečný odpad;
3. c) výroba buničiny používající elementární chlor nebo chemické látky uvolňující elementární chlor k bělení;
4. d) tyto tepelné procesy v metalurgii:
   1. i) druhotná výroba mědi;
   2. ii) aglomerační zařízení v železářském a ocelářském průmyslu;
   3. iii) druhotná výroba hliníku;
   4. iv) druhotná výroba zinku.

KATEGORIE ZDROJŮČÁST III:

Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany, hexachlorbenzen a polychlorované bifenyly se mohou také samovolně tvořit a uvolňovat z následujících kategorií zdrojů včetně:

1. a) otevřeného spalování odpadu včetně hoření skládek;
2. b) tepelných procesů v metalurgickém průmyslu nezmíněných v části II;
3. c) domovních zdrojů spalování;
4. d) zařízení na spalování fosilních paliv a průmyslových kotlů;
5. e) zařízení na spalování dřeva a další biomasy;
6. f) zvláštních procesů chemické výroby, při kterých se samovolně tvoří perzistentní organické polutanty, zvláště při výrobě chlorfenolu a chloranilu;
7. g) krematorií;
8. h) motorových vozidel, zejména těch, které spalují olovnatý benzin;
9. i) ničení zvířecích zdechlin;
10. j) barvení (chloranilem) a konečné úpravy (s alkalickou extrakcí) textilu a kůže;
11. k) šrotovacích strojů pro zpracování vyřazených vozidel;
12. l) doutnání měděných kabelů;
13. m) rafinérií odpadních olejů.

DEFINICEČÁST IV:

1. 1. Pro potřeby této přílohy se:
   1. a) „polychlorovanými bifenyly“ rozumějí aromatické sloučeniny tvořené tak, že atomy vodíku v molekule bifenylu (dvě benzenová jádra vzájemně spojená jednoduchou vazbou uhlík-uhlík) mohou být nahrazena až deseti atomy chlóru; a
   2. b) „polychlorovanými dibenzo-p-dioxiny“ a „polychlorovanými dibenzofurany“ rozumějí tricyklické aromatické sloučeniny tvořené dvěma benzenovými jádry svázanými dvěma atomy kyslíku v polychlorovaných dibenzo-p-dioxinech a jedním atomem kyslíku a jednou vazbou uhlík-uhlík v polychlorovaných dibenzofuranech, jejichž vodíkové atomy mohou být nahrazeny až osmi atomy chloru.

1. 2. V této příloze je toxicita polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů vyjádřena pojmem toxická ekvivalence, kterým se měří vzájemná toxická aktivita různých odvozenin polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů a koplanárních polychloovaných bifenylů ve srovnání s účinností 2,3,7,8-tetrachlorodibenzo-p-dioxinu. Hodnoty faktoru toxické ekvivalence užívané pro účely této úmluvy se shodují s přijatými mezinárodními normami, počínaje hodnotami Světové zdravotnické organizace z roku 1998 pro faktor ekvivalentu toxicity u savců pro polychlorované dibenzo-p-dioxiny a koplanární polychlorované bifenyly. Koncentrace jsou vyjádřeny ekvivalenty toxicity.

OBECNÝ NÁVOD TÝKAJÍCÍ SE NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIK A NEJLEPŠÍCH POSTUPŮ ŠETRNÝCH K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍČÁST V:

Tato část poskytuje smluvním stranám obecný návod pro předcházení nebo snižování úniků látek uvedených v části I.

1. A. Všeobecná preventivní opatření související s nejlepšími dostupnými technikami a nejlepšími postupy šetrnými k životnímu prostředí

   Přednost by měla být dána úvaze o přístupech k předcházení tvorby a úniku chemických látek uvedených v části I. Užitečná opatření by mohla zahrnovat:

   1. a) použití nízkoodpadové technologie;
   2. b) použití méně nebezpečných látek;
   3. c) podporu obnovení a recyklace odpadu a látek vznikajících a užívaných v procesu;
   4. d) nahrazení vstupních surovin, které jsou perzistentními organickými polutanty nebo u nichž je přímé spojení mezi materiálem a úniky perzistentních organických polutantů ze zdroje;
   5. e) dobré programy hospodaření a preventivní údržby;
   6. f) zlepšení nakládání s odpady se záměrem zastavení otevřeného a jiného neřízeného spalování odpadů včetně hoření skládek. Při zvažování návrhů výstavby nových zařízení pro odstraňování odpadů by se měly zvážit možnosti, jako jsou minimalizace vytváření komunálních odpadů a odpadů ze zdravotnických zařízení, včetně znovuzískávání surovin, opětovné použití, recyklace, třídění odpadů a podpora výrobků vytvářejících méně odpadu. S tímto přístupem by se měly pečlivě zvažovat záležitosti veřejného zdraví;
   7. g) minimalizaci těchto chemických látek jako znečišťujících látek ve výrobcích;
   8. h) vyvarování se použití elementárního chlóru nebo chemických látek, z nichž vzniká elementární chlór, pro účely bělení.

1. B. Nejlepší dostupné techniky

   Návrh nejlepších dostupných technik není zaměřen na předpis jedné konkrétní techniky nebo technologie, ale na zvážení technických charakteristik daného zařízení, jeho zeměpisného umístění a místních podmínek životního prostředí. Vhodné kontrolní technologie pro snižování úniků chemických látek uvedených v části I jsou obecně stejné. Při stanovení nejlepších dostupných technik, ať již obecně nebo pro určité případy, by se měl brát zvláštní ohled na následující faktory, přičemž je třeba uvážit pravděpodobné náklady a prospěch z opatření a dále zvážit bezpečnostní a preventivní opatření:

   1. a) Všeobecné úvahy:
      1. i) pokud se týká charakteru, účinků a množství úniků: techniky se mohou měnit v závislosti na velikosti zdroje;
      2. ii) stanovení údajů pro nové nebo stávající zařízení;
      3. iii) čas potřebný pro zavedení nejlepší dostupné techniky;
      4. iv) spotřeba a charakter surovin používaných v procesu a jeho energetická účinnost;
      5. v) požadavek předcházení nebo minimalizace celkového dopadu úniků na životní prostředí a předcházení rizik pro životní prostředí;
      6. vi) požadavek předcházení haváriím a minimalizace jejich důsledků na životní prostředí;
      7. vii) požadavek zajištění zdraví a bezpečnosti na pracovištích;
      8. viii) srovnatelné procesy, zařízení nebo pracovní metody, které byly úspěšně vyzkoušeny v průmyslovém měřítku;
      9. ix) technologická zlepšení a změny ve vědeckých znalostech a vědomostech.
   1. b) Obecná opatření pro snížení úniků: Při zvažování návrhů na výstavbu nových zařízení nebo na podstatnou změnu stávajících zařízení, která používají procesy uvolňující chemické látky uvedené v této příloze, se mají přednostně zvážit alternativní procesy, techniky nebo praktiky, které jsou obdobně užitečné, ale které mohou zabránit tvoření a uvolňování těchto chemických látek. V případech, ve kterých taková zařízení budou vybudována nebo podstatně změněna, by měla být kromě preventivních opatření naznačených v části V oddílu A zvažována také tato opatření pro snižování úniků a při určení nejlépe dostupných technik:
      1. i) použití zdokonalených metod pro čištění spalin, jako je tepelná nebo katalytická oxidace, odlučování polétavého prachu nebo adsorpce;
      2. ii) nakládání se zbytky, odpadní vodou, odpady a kalem z čistíren odpadních vod, např. tepelným zpracováním nebo inertizací či detoxifikací chemickými procesy;
      3. iii) změny procesů vedoucí k omezení nebo vyloučení úniků jako přechod k uzavřeným systémům;
      4. iv) změna projektování procesů vedoucí ke zlepšení spalování a předcházení tvorby chemických látek uvedených v této příloze prostřednictvím kontroly ukazatelů, jako je spalovací teplota nebo doba zdržení.

1. C. Nejlepší postupy šetrné k životnímu prostředí

   Konference smluvních stran může vypracovat zásady týkající se nejlepších postupů šetrných k životnímu prostředí.