Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Osmého dodatkového protokolu k Ústavě světové poštovní unie, Prvního dodatkového protokolu ke Generálnímu řádu Světové poštovní unie, Světové poštovní úmluvě a Ujednání o poštovních peněžních službách

(nový článek 101bis)

Funkce kongresu

1. 1. Na základě návrhů členských zemí, Administrativní rady a Rady poštovního provozu kongres:
   1. 1.1 stanoví všeobecné politiky pro naplnění poslání a cíle Unie uvedených v preambuli Ústavy a jejím prvním článku;
   2. 1.2 podle potřeby, projednává a přijímá návrhy na změny Ústavy, Generálního řádu, Světové poštovní úmluvy a Ujednání formulované členskými zeměmi a Radami podle článku 29 Ústavy a článku 122 Generálního řádu;
   3. 1.3 stanoví datum nabytí účinnosti Akt;
   4. 1.4 přijímá svůj Jednací řád a jeho dodatky;
   5. 1.5 projednává souhrnné zprávy o činnosti předložené Administrativní radou, Radou poštovního provozu a Poradním výborem, které pokrývají období uplynulé od předchozího kongresu, a to v souladu s ustanoveními článků 103, 105 a 107 Generálního řádu;
   6. 1.6 přijímá strategii Unie;
   7. 1.7 stanoví maximální částku výdajů Unie v souladu s čl. 21 Ústavy;
   8. 1.8 volí členské země do Administrativní rady a Rady poštovního provozu;
   9. 1.9 volí generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu
   10. 1.10 rezolucí stanoví strop výdajů, kterými Unie podporuje výrobu dokumentů v angličtině, čínštině, portugalštině a ruštině.

1. 2. Kongres jako nejvyšší orgán Unie projednává další otázky týkající se zejména poštovních služeb.

(změněný čl. 102)

Složení, činnost a zasedání Administrativní rady (Ústava čl. 17)

1. 1. Administrativní rada se skládá z jedenačtyřiceti členů, kteří vykonávají své funkce v období mezi dvěma po sobě jdoucími kongresy.
2. 2. Předsednictví náleží z moci práva hostitelské členské zemi kongresu. Zřekne-li se tato členská země tohoto práva, stává se právoplatným členem Rady, a proto zeměpisná skupina, k níž tato země náleží, získává další místo v Radě, na něž se nevztahují omezení uvedená v odstavci 3. V tomto případě zvolí Administrativní rada za předsedu jednoho z členů náležejících do zeměpisné skupiny, do které patří hostitelská členská země.
3. 3. Ostatních čtyřicet členů Administrativní rady je voleno kongresem na základě spravedlivého zeměpisného rozdělení. Alespoň polovina členů se obnovuje na každém kongresu; žádná členská země nemůže být zvolena třemi po sobě jdoucími kongresy.
4. 4. Každý člen Administrativní rady určí svého zástupce, který musí být kompetentní v oboru poštovnictví.
5. 5. Funkce členů Administrativní rady jsou bezplatné. Výdaje na činnost této Rady nese Unie.
6. 6. Administrativní rada má následující kompetence:
   1. 6.1 dohlížet na veškerou činnost Unie v období mezi kongresy s přihlédnutím k rozhodnutím kongresu a studovat otázky týkající se vládní politiky v oboru poštovnictví s přihlédnutím k mezinárodní regulační politice vztahující se k obchodování ve službách a ke konkurenci;
   2. 6.2 v rámci svých kompetencí projednávat a schvalovat veškerou činnost, kterou považuje za nezbytnou pro zachování a zlepšení kvality mezinárodních poštovních služeb a jejich modernizaci;
   3. 6.3 podporovat, koordinovat a dohlížet na všechny formy poštovní technické pomoci v rámci mezinárodní technické spolupráce;
   4. 6.4 projednávat a schvalovat dvouletý Program a rozpočet a roční účty Unie;
   5. 6.5 dávat souhlas, vyžadují-li to okolnosti, k překročení limitu výdajů podle článku 128 odst. 3 až 5;
   6. 6.6 stanovit finanční řád Světové poštovní unie;
   7. 6.7 stanovit pravidla pro rezervní fond;
   8. 6.8 stanovit pravidla pro speciální fond;
   9. 6.9 stanovit pravidla pro fond zvláštních činností;
   10. 6.10 stanovit pravidla pro dobrovolný fond;
   11. 6.11 zajišťovat kontrolu činnosti Mezinárodního úřadu;
   12. 6.12 povolovat, je-li o to požádána, výběr nižší příspěvkové třídy podle podmínek stanovených v článku 130 odst. 6;
   13. 6.13 povolovat změnu zeměpisné skupiny, jestliže o to členská země požádá, s přihlédnutím k názorům členských zemí, které jsou členy dotčených zeměpisných skupin;
   14. 6.14 stanovit personální statut a služební podmínky volených funkcionářů;
   15. 6.15 vytvářet nebo rušit v Mezinárodním úřadu pracovní místa s přihlédnutím k omezením, která vyplývají ze stanoveného limitu výdajů;
   16. 6.16 stanovit řád sociálního fondu;
   17. 6.17 schvalovat dvouleté zprávy o činnosti Unie a o finančním řízení sestavované Mezinárodním úřadem a popř. k nim vznášet připomínky;
   18. 6.18 rozhodovat o navazování styků s členskými zeměmi pro zajištění výkonu svých funkcí;
   19. 6.19 po konzultaci s Radou poštovního provozu rozhodovat o navázání styků s organizacemi, které nejsou pozorovateli z moci práva, projednávat a schvalovat zprávy Mezinárodního úřadu o stycích Světové poštovní unie s ostatními mezinárodními organizacemi, přijímat rozhodnutí, jež pokládá za vhodná, o způsobu těchto styků a o opatřeních z nich vyplývajících; určit ve vhodné době, po konzultaci s Radou poštovního provozu a s generálním sekretářem mezinárodní organizace, sdružení, podniky a kompetentní osoby, které mají být pozvány k účasti na konkrétních zasedáních kongresu a jeho komisí, jestliže to je v zájmu Unie nebo ku prospěchu pracím kongresu a pověřit generálního ředitele Mezinárodního úřadu, aby rozeslal potřebná pozvání;
   20. 6.20 stanovit, považuje-li to za vhodné, zásady, k nimž musí přihlížet Rada poštovního provozu při studiu otázek, které mají závažné finanční dopady (sazby, terminální výdaje, tranzitní výdaje, základní sazba za leteckou přepravu poštovních zásilek a podávání listovních zásilek v cizině), pozorně sledovat studie a projednávat a schvalovat návrhy Rady poštovního provozu týkající se těchto otázek v souladu s výše uvedenými zásadami;
   21. 6.21 studovat na žádost kongresu, Rady poštovního provozu nebo členských zemí problémy správního, legislativního a právního rázu týkající se Unie nebo mezinárodní poštovní služby; Administrativní radě přísluší, aby ve výše uvedených oblastech rozhodla, zda je vhodné či nikoli provést studie požadované členskými zeměmi v období mezi kongresy;
   22. 6.22 vypracovat návrhy, které budou předloženy ke schválení buď kongresu, nebo členským zemím podle článku 125;
   23. 6.23 je-li to nezbytné, schvalovat v rámci svých kompetencí doporučení Rady poštovního provozu, která se týkají přijetí, předpisu nebo nové praxe do doby, než o nich rozhodne kongres;
   24. 6.24 projednávat roční zprávu Rady poštovního provozu a případně návrhy, které tato Rada předkládá;
   25. 6.25 předkládat náměty studií k projednání Radě poštovního provozu podle ustanovení článku 104 odst. 9.16;
   26. 6.26 stanovit členskou zemi, kde bude zasedat příští kongres v případě uvedeném v článku 101 odst. 4;
   27. 6.27 určit ve vhodné době a po konzultaci s Radou poštovního provozu počet komisí potřebných pro úspěšné vedení prací kongresu a stanovit jejich kompetence;
   28. 6.28 stanovit po konzultaci s Radou poštovního provozu a s výhradou schválení kongresem členské země, které by mohly:
       1. - zastávat funkce místopředsedů kongresu, jakož i funkce předsedů a místopředsedů komisí, s přihlédnutím k pokud možno spravedlivému zeměpisnému rozdělení členských zemí;
       2. - být členy užších komisí kongresu;
   1. 6.29 projednávat a schvalovat, po konzultaci s Radou poštovního provozu, návrh strategie předkládané kongresu;
   2. 6.30 schvalovat čtyřletou zprávu, sestavenou Mezinárodním úřadem po konzultaci s Radou poštovního provozu, o výsledcích členských zemí pokud jde o realizaci strategie Unie schválené předchozím kongresem, pro předložení následujícímu kongresu;
   3. 6.31 stanovit rámec pro organizační uspořádání Poradního výboru a schvalovat jeho organizační uspořádání podle ustanovení článku 106;
   4. 6.32 stanovit kritéria pro přístup k Poradnímu výboru a schvalovat nebo odmítat žádosti o přístup podle těchto kritérií a současně zajistit, aby tyto žádosti byly mezi zasedáními Administrativní rady urychleně vyřizovány;
   5. 6.33 určovat své členy, kteří se stanou členy Poradního výboru;
   6. 6.34 přijímat a projednávat zprávy a doporučení Poradního výboru a posuzovat jeho doporučení pro předložení kongresu;

1. 7. Na svém prvním zasedání, které svolává předseda kongresu, zvolí Administrativní rada mezi svými členy čtyři místopředsedy a stanoví svůj jednací řád.
2. 8. Administrativní rada, kterou svolává její předseda, se schází zpravidla jednou ročně v sídle Unie.
3. 9. Předseda, místopředsedové a předsedové komisí Administrativní rady tvoří řídící výbor. Tento výbor připravuje a řídí práce každého zasedání Administrativní rady. Jménem Administrativní rady schvaluje roční zprávu o činnosti Unie sestavenou Mezinárodním úřadem a zajišťuje všechny ostatní úkoly, které se mu Administrativní rada rozhodla svěřit, nebo jejichž potřeba vznikla v procesu strategického plánování.
4. 10. Cestovní náklady zástupce každého z členů Administrativní rady, který se zúčastní zasedání tohoto orgánu, jdou k tíži jeho členské země. Nicméně zástupce každé z členských zemí klasifikovaných jako rozvojové nebo nejméně rozvinuté podle seznamů sestavených Organizací spojených národů má právo, s výjimkou zasedání, která se konají během kongresu, na úhradu ceny buď zpáteční letenky v ekonomické třídě, nebo zpáteční jízdenky 1. třídy po železnici, nebo na úhradu cestovních nákladů jakýmkoli jiným dopravním prostředkem s podmínkou, že tato částka nebude vyšší než cena zpáteční letenky v ekonomické třídě. Stejné právo je poskytováno zástupci každého člena v jejích komisích, pracovních skupinách nebo jiných jejích orgánech, jestliže se scházejí mimo kongres nebo zasedání Rady.
5. 11. Předseda Rady poštovního provozu zastupuje tento orgán na zasedáních Administrativní rady, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se orgánu, který řídí.
6. 12. Předseda Poradního výboru zastupuje tento orgán na zasedáních Administrativní rady, jestliže program zahrnuje otázky zajímající Poradní výbor;
7. 13. Aby byla zajištěna potřebná návaznost mezi pracemi obou orgánů, může Rada poštovního provozu jmenovat zástupce, kteří se zúčastní zasedání Administrativní rady jako pozorovatelé.
8. 14. Členská země, kde zasedá Administrativní rada, je pozvána k účasti jako pozorovatel, pokud není členem Administrativní rady.
9. 15. Administrativní rada může pozvat na svá zasedání bez hlasovacího práva kteroukoli mezinárodní organizaci, zástupce kterékoli asociace nebo podniku nebo kteroukoli kvalifikovanou osobu, kterou si přeje zapojit do svých prací. Za stejných podmínek může rovněž pozvat jednu nebo více členských zemí zainteresovaných na otázkách zařazených na pořad jejího jednání.
10. 16. Jestliže o to požádají, mohou se následující pozorovatelé zúčastnit plenárních zasedání a zasedání komisí Administrativní rady bez hlasovacího práva:
    1. 16.1 členové Rady poštovního provozu;
    2. 16.2 členové Poradního výboru;
    3. 16.3 mezivládní organizace zajímající se o činnost Administrativní rady;
    4. 16.4 ostatní členské země Unie.

1. 17. Z logistických důvodů může Administrativní rada omezit počet zúčastněných pozorovatelů. Může rovněž omezit jejich právo vystupovat v průběhu diskuse.
2. 18. Členové Administrativní rady se aktivně podílí na její činnosti. Pozorovatelům může být na základě jejich žádosti umožněno spolupracovat na prováděných studiích při respektování podmínek, které může Rada stanovit, aby zajistila účinnost a efektivnost své práce. Jestliže je k tomu jejich znalosti nebo zkušenosti opravňují, mohou být vyzvány k předsednictví pracovních skupin a projekčních týmů. Účast pozorovatelů je zajišťována bez dodatečných nákladů pro Unii.
3. 19. Za výjimečných okolností mohou být pozorovatelé vyloučeni ze zasedání nebo z jeho části. Rovněž jejich právo dostávat určité dokumenty může být omezeno, jestliže to důvěrnost tématu zasedání nebo dokumentu vyžaduje; rozhodnutí týkající se takovéhoto omezení může být přijato případ od případu jakýmkoli dotčeným orgánem nebo jeho předsedou; různé případy jsou oznámeny Administrativní radě a Radě poštovního provozu, jestliže se jedná o otázky zvláštního zájmu tohoto orgánu. Jestliže to považuje za nezbytné, může Administrativní rada ve vhodných případech a po poradě s Radou poštovního provozu následně omezení prověřit.

(změněný článek 103)

Informace o činnosti Administrativní rady

1. 1. Po každém zasedání Administrativní rada informuje členské země Unie, jejich určené provozovatele, užší unie a členy Poradního výboru o své činnosti zejména zasláním podrobné zprávy, jakož i svých rezolucí a rozhodnutí.
2. 2. Administrativní rada předkládá kongresu souhrnnou zprávu o své činnosti a zasílá ji členským zemím, jejich určeným provozovatelům a členům Poradního výboru alespoň dva měsíce před zahájením kongresu.

(změněný článek 104)

Složení, činnost a zasedání Rady poštovního provozu (Ústava čl. 18)

1. 1. Rada poštovního provozu se skládá ze čtyřiceti členů, kteří vykonávají své funkce v období mezi dvěma po sobě jdoucími kongresy.
2. 2. Členové Rady poštovního provozu jsou voleni kongresem na základě specifického geografického rozdělení. Dvacet čtyři míst je vyhrazeno rozvojovým členským zemím a šestnáct rozvinutým členským zemím. Nejméně jedna třetina členů je obnovena na každém kongresu.
3. 3. Každý člen Rady poštovního provozu určí svého zástupce, který zajišťuje povinnosti uvedené v Aktech Unie týkající se poskytování služeb.
4. 4. Náklady na činnost Rady poštovního provozu hradí Unie. Její členové nedostávají žádnou odměnu. Náklady na cestu a pobyt zástupců členských zemí, jež se účastní Rady poštovního provozu, nesou tyto členské země. Nicméně zástupce každé z členských zemí považovaných za znevýhodněné podle seznamů Organizace spojených národů má právo, s výjimkou zasedání během kongresu, na úhradu ceny buď zpáteční letenky v ekonomické třídě, nebo jízdenky po železnici 1. třídy, nebo na úhradu cestovních nákladů jakýmkoli jiným dopravním prostředkem s podmínkou, že tato částka nebude vyšší než cena zpáteční letenky v ekonomické třídě.
5. 5. Na svém prvním zasedání, které svolává a zahajuje předseda kongresu, si Rada poštovního provozu zvolí mezi svými členy předsedu, místopředsedu a předsedy komisí.
6. 6. Rada poštovního provozu si stanoví svůj jednací řád.
7. 7. Rada poštovního provozu se zpravidla schází každoročně v sídle Unie. Datum a místo zasedání určí předseda po dohodě s předsedou Administrativní rady a generálním ředitelem Mezinárodního úřadu.
8. 8. Předseda, místopředseda a předsedové komisí Rady poštovního provozu tvoří řídící výbor. Tento výbor připravuje a řídí práce každého zasedání Rady poštovního provozu a plní všechny úkoly, které se mu Rada rozhodla svěřit, nebo jejichž potřeba vznikla v procesu strategického plánování.
9. 9. Rada poštovního provozu má následující kompetence:
   1. 9.1 řídit studium nejdůležitějších provozních, obchodních, technických, ekonomických problémů a technické spolupráce, které jsou předmětem zájmu všech členských zemí Unie nebo jejich určených provozovatelů, především otázek, které mají závažné finanční dopady (sazby, terminální výdaje, tranzitní výdaje, základní sazba za leteckou přepravu poštovních zásilek, podíly za poštovní balíky a podávání listovních zásilek v cizině), vypracovávat k nim informace a posudky a doporučovat opatření, která je nutno ve vztahu k nim přijmout;
   2. 9.2 revidovat Řády Unie ve lhůtě šesti měsíců po skončení kongresu, jestliže tento nerozhodl jinak; v případě naléhavé potřeby může Rada poštovního provozu uvedené Řády měnit také na jiných zasedáních; pokud jde o základní záměry a principy, zůstává v obou případech Rada poštovního provozu podřízena směrnicím Administrativní rady;
   3. 9.3 koordinovat praktická opatření pro rozvoj a zlepšení mezinárodních poštovních služeb;
   4. 9.4 vyvíjet s výhradou schválení Administrativní radou v rámci jejích kompetencí veškerou činnost, kterou považuje za nezbytnou pro zachování a zlepšení kvality mezinárodní poštovní služby a její modernizaci;
   5. 9.5 zpracovávat návrhy, které budou předloženy ke schválení buď kongresu nebo členským zemím podle článku 125; schválení Administrativní radou je požadováno, jestliže se tyto návrhy týkají otázek, které patří do její kompetence;
   6. 9.6 projednávat na žádost kterékoli členské země jakýkoli návrh, který tato členská země zašle Mezinárodnímu úřadu podle článku 124, připravit k němu připomínky a pověřit Mezinárodní úřad, aby tyto připomínky připojil k danému návrhu před tím, než jej předloží ke schválení členským zemím;
   7. 9.7 doporučovat, je-li to nutné a po případném schválení Administrativní radou a po konzultaci se všemi členskými zeměmi, přijetí předpisu nebo nové praxe do doby, než o nich rozhodne kongres;
   8. 9.8 vypracovávat a předkládat členským zemím a jejich určeným provozovatelům formou doporučení normy z oblasti technické, provozní i z dalších oblastí své působnosti, kde je nezbytný jednotný postup; v případě potřeby stejně tak přistupovat ke změnám norem, které již dříve stanovila;
   9. 9.9 předkládat Administrativní radě nezbytné podklady pro zpracování návrhu strategie pro předložení kongresu;
   10. 9.10 schvalovat ty části roční zprávy Mezinárodního úřadu o činnosti Unie, které se vztahují k odpovědnosti a funkcím Rady poštovního provozu;
   11. 9.11 rozhodovat o navázání styků s členskými zeměmi a jejich určenými provozovateli nutných k výkonu svých funkcí;
   12. 9.12 studovat problematiku výuky a odborného výcviku, o něž mají zájem členské země a jejich určení provozovatelé, jakož i nové a rozvojové země;
   13. 9.13 činit potřebná opatření ke studiu a šíření zkušeností a pokroku, jichž některé členské země a jejich určení provozovatelé dosáhly v oblastech techniky, provozu, ekonomiky a odborného výcviku vztahujících se k poštovním službám;
   14. 9.14 studovat daný stav a potřeby poštovních služeb v nových a rozvojových zemích a vypracovávat vhodná doporučení o způsobech a prostředcích zlepšení poštovních služeb v těchto zemích;
   15. 9.15 činit po dohodě s Administrativní radou vhodná opatření v oblasti technické spolupráce se všemi členskými zeměmi Unie a jejich určenými provozovateli, zejména pak s novými a rozvojovými zeměmi a jejich určenými provozovateli;
   16. 9.16 projednávat všechny ostatní otázky, jež jí předloží některý člen Rady poštovního provozu, Administrativní rada, kterákoli členská země nebo určený provozovatel;
   17. 9.17 přijímat a projednávat zprávy, jakož i doporučení Poradního výboru k otázkám, které se Rady poštovního provozu týkají, posuzovat a připomínkovat doporučení Poradního výboru předkládaná kongresu;
   18. 9.18 určovat své členy, kteří budou členy Poradního výboru.

1. 10. Na základě strategie Světové poštovní unie přijaté kongresem a zejména jeho části, která se týká strategií stálých orgánů Unie, připraví Rada poštovního provozu na svém prvním zasedání po kongresu základní pracovní program zahrnující několik taktik směřujících k realizaci strategií. Tento základní program, zahrnující omezený počet prací na aktuální témata společného zájmu, je každoročně revidován v závislosti na nových skutečnostech a prioritách.
2. 11. Aby byla zajištěna potřebná návaznost mezi pracemi obou orgánů, může Administrativní rada jmenovat zástupce, kteří se zúčastní zasedání Rady poštovního provozu jako pozorovatelé.
3. 12. Jestliže o to požádají, mohou se plenárních zasedání a zasedání komisí Rady poštovního provozu zúčastnit následující pozorovatelé bez hlasovacího práva:
   1. 12.1 členové Administrativní rady;
   2. 12.2 členové Poradního výboru;
   3. 12.3 mezivládní organizace zajímající se o činnost Rady poštovního provozu;
   4. 12.4 ostatní členské země Unie.

1. 13. Z logistických důvodů může Administrativní rada omezit počet zúčastněných pozorovatelů. Může rovněž omezit jejich právo vystupovat v průběhu diskuse.
2. 14. Členové Rady poštovního provozu se aktivně účastní její činnosti. Pozorovatelům může být na základě jejich žádosti umožněno spolupracovat na prováděných studiích při respektování podmínek, které může Rada stanovit, aby zajistila účinnost a efektivnost své práce. Jestliže je k tomu jejich znalosti nebo zkušenosti opravňují, mohou být vyzváni k předsednictví pracovních skupin a projekčních týmů. Účast pozorovatelů je zajišťována bez dodatečných nákladů pro Unii.
3. 15. Za výjimečných okolností mohou být pozorovatelé vyloučeni ze zasedání nebo z jeho části. Rovněž jejich právo dostávat určité dokumenty může být omezeno, jestliže to důvěrnost tématu zasedání nebo dokumentu vyžaduje; rozhodnutí týkající se takovéhoto omezení může být přijato případ od případu jakýmkoli dotčeným orgánem nebo jeho předsedou; různé případy jsou oznámeny Administrativní radě a Radě poštovního provozu, jestliže se jedná o otázky zvláštního zájmu tohoto orgánu. Jestliže to považuje za nezbytné, může Administrativní rada ve vhodných případech a po poradě s Radou poštovního provozu následně omezení prověřit.
4. 16. Předseda Poradního výboru zastupuje tento orgán na zasedáních Rady poštovního provozu, jestliže program zahrnuje otázky zajímající Poradní výbor.
5. 17. Rada poštovního provozu může pozvat na svá zasedání bez hlasovacího práva:
   1. 17.1 kteroukoli mezinárodní organizaci nebo kvalifikovanou osobu, kterou si přeje zapojit do svých prací;
   2. 17.2 každou členskou zemi, která není členem Rady poštovního provozu;
   3. 17.3 kteroukoli asociaci nebo podnik, se kterými si přeje konzultovat otázky, které se týkají jejích činností.

(změněný článek 105)

Informace o činnosti Rady poštovního provozu

1. 1. Po každém zasedání Rada poštovního provozu informuje členské země, jejich určené provozovatele, užší unie a členy Poradního výboru o své činnosti zejména zasláním podrobné zprávy, jakož i svých rezolucí a rozhodnutí.
2. 2. Rada poštovního provozu vypracovává pro Administrativní radu roční zprávu o své činnosti.
3. 3. Rada poštovního provozu vypracovává pro kongres souhrnnou zprávu o své činnosti a zasílá ji členským zemím, jejich určeným provozovatelům a členům Poradního výboru alespoň dva měsíce před zahájením kongresu.

(změněný článek 106)

Složení, činnost a zasedání Poradního výboru

1. 1. Cílem Poradního výboru je zastupovat zájmy poštovního sektoru v celé jeho šíři a poskytovat rámec pro efektivní dialog mezi všemi zainteresovanými stranami. Skládá se z nevládních organizací zastupujících zákazníky, poskytovatelů doručovacích služeb, organizací pracovníků, dodavatelů zboží a služeb pro sektor poštovních služeb a obdobných organizací sdružujících jednotlivce a společnosti, které si přejí přispívat k naplnění poslání a cílů Unie. Jestliže jsou tyto organizace zaregistrovány, musí být zaregistrovány v členské zemi Unie. Administrativní rada a Rada poštovního provozu určí své příslušné členy za členy Poradního výboru. Kromě členů Poradního výboru určených Administrativní radou a Radou poštovního provozu je přístup k Poradnímu výboru stanoven na základě procesu podání žádosti a jejího přijetí stanoveného Administrativní radou a uskutečněného v souladu s článkem 102.6.31.
2. 2. Každý člen Výboru určí svého vlastního zástupce.
3. 3. Náklady na činnost Poradního výboru se dělí mezi Unii a členy Výboru způsobem stanoveným Administrativní radou.
4. 4. Členové Poradního výboru nedostávají žádnou náhradu nebo kompenzaci.
5. 5. Poradní výbor se obnovuje po každém kongresu podle rámce stanoveného Administrativní radou. Předseda Administrativní rady předsedá organizačnímu zasedání Poradního výboru, v jehož průběhu se přistoupí k volbě předsedy tohoto Výboru.
6. 6. Poradní výbor určí svou vnitřní organizaci a stanoví svůj vlastní jednací řád se zřetelem na obecné zásady Unie a s výhradou schválení Administrativní radou po konzultaci s Radou poštovního provozu.
7. 7. Poradní výbor se schází dvakrát za rok. V zásadě se zasedání konají v sídle Unie v době zasedání Administrativní rady a Rady poštovního provozu. Datum a místo konání každého zasedání jsou stanoveny předsedou Poradního výboru po dohodě s předsedy Administrativní rady a Rady poštovního provozu a s generálním ředitelem Mezinárodního úřadu;
8. 8. Výbor stanoví svůj vlastní program v rámci následujícího seznamu pravomocí:
   1. 8.1 projednávat dokumenty a příslušné zprávy Administrativní rady a Rady poštovního provozu; ve výjimečných případech může být právo dostávat určité texty a dokumenty omezeno, jestliže to důvěrnost tématu jednání nebo dokumentu vyžaduje; rozhodnutí týkající se takovéhoto omezení může být přijato případ od případu jakýmkoli dotčeným orgánem nebo jeho předsedou; různé případy jsou oznámeny Administrativní radě a Radě poštovního provozu, jestliže se jedná o otázky zvláštního zájmu tohoto orgánu. Jestliže to považuje za nezbytné, může Administrativní rada, v odpovídajících případech po poradě s Radou poštovního provozu, následně omezení prověřit;
   2. 8.2 vést studie a diskutovat o otázkách důležitých pro členy Poradního výboru;
   3. 8.3 projednávat otázky týkající se sektoru poštovních služeb a předkládat zprávy k těmto otázkám;
   4. 8.4 přispívat k činnosti Administrativní rady a Rady poštovního provozu, zejména předkládáním zpráv a doporučení a na žádost obou Rad předkládáním svého názoru;
   5. 8.5 předkládat doporučení kongresu s výhradou schválení Administrativní radou a u otázek, které zajímají Radu poštovního provozu, prostřednictvím jejího posouzení a komentáře.

1. 9. Předseda Administrativní rady a předseda Rady poštovního provozu zastupují tyto orgány na zasedáních Poradního výboru, jestliže jsou na programu jednání otázky zajímající tyto orgány.
2. 10. Pro zajištění účinného spojení s orgány Unie může Poradní výbor určit zástupce k účasti na zasedáních kongresu, Administrativní rady a Rady poštovního provozu, jakož i jejich komisí v postavení pozorovatele bez hlasovacího práva.
3. 11. Jestliže o to požádají, mohou se členové Poradního výboru zúčastnit plenárních zasedání a zasedání komisí Administrativní rady a Rady poštovního provozu v souladu s články 102.16 a 104.12. Mohou se rovněž zúčastnit prací projekčních týmů a pracovních skupin v mezích článků 102.18 a 104.14. Členové Poradního výboru se mohou zúčastnit kongresu jako pozorovatelé bez hlasovacího práva.
4. 12. Jestliže o to požádají, mohou se následující pozorovatelé zúčastnit zasedání Poradního výboru bez hlasovacího práva:
   1. 12.1 členové Administrativní rady a Rady poštovního provozu;
   2. 12.2 mezivládní organizace zajímající se o činnost Poradního výboru;
   3. 12.3 užší unie;
   4. 12.3 ostatní členové Unie.

1. 13. Z logistických důvodů může Poradní výbor omezit počet zúčastněných pozorovatelů. Může rovněž omezit jejich právo vystupovat v průběhu diskuse.
2. 14. Za výjimečných okolností mohou být pozorovatelé vyloučeni ze zasedání nebo z jeho části. Rovněž jejich právo dostávat určité dokumenty může být omezeno, jestliže to důvěrnost tématu zasedání nebo dokumentu vyžaduje; rozhodnutí týkající se takovéhoto omezení může být přijato případ od případu jakýmkoli dotčeným orgánem nebo jeho předsedou; různé případy jsou oznámeny Administrativní radě a Radě poštovního provozu, jestliže se jedná o otázky zvláštního zájmu tohoto orgánu. Jestliže to považuje za nezbytné, může Administrativní rada, v odpovídajících případech po poradě s Radou poštovního provozu, následně omezení prověřit.
3. 15. Mezinárodní úřad, pod vedením generálního ředitele, zajišťuje sekretariát Poradního výboru.

(změněný článek 107)

Informace o činnosti Poradního výboru

1. 1. Po každém zasedání Poradní výbor informuje Administrativní radu a Radu poštovního provozu o své činnosti zejména zasláním podrobné zprávy ze svých zasedání, jakož i svých doporučení a názorů předsedům těchto orgánů.
2. 2. Poradní výbor předkládá Administrativní radě roční zprávu o své činnosti a jeden její exemplář zasílá Radě poštovního provozu. Tato zpráva je zahrnuta v dokumentaci Administrativní rady poskytované členským zemím Unie, jejich určeným provozovatelům a užším uniím v souladu s článkem 103 Generálního řádu.
3. 3. Poradní výbor předkládá kongresu zprávu o své činnosti a zasílá ji členským zemím a jejich určeným provozovatelům alespoň dva měsíce před zahájením kongresu.

(změněný článek 110)

Jazyky používané pro dokumentaci, pro ústní jednání a pro služební korespondenci

1. 1. Pro dokumentaci Unie se používají jazyky francouzský, anglický, arabský a španělský. Používají se rovněž jazyky německý, čínský, portugalský a ruský s podmínkou, že reprodukce v těchto jazycích je omezena na nejdůležitější základní dokumentaci. Jiné jazyky se používají rovněž s podmínkou, že členské země, které o ně žádají, nesou všechny náklady.
2. 2. Členská země nebo členské země požadující jiný jazyk než oficiální tvoří jazykovou skupinu.
3. 3. Dokumentace je vydávána Mezinárodním úřadem v oficiálním jazyce a v jazycích ustavených jazykových skupin buď přímo, nebo prostřednictvím oblastních kanceláří těchto skupin, způsobem sjednaným s Mezinárodním úřadem. Reprodukce v jiných jazycích je prováděna analogicky.
4. 4. Dokumentace vydávaná přímo Mezinárodním úřadem je distribuována pokud možno současně v různých požadovaných jazycích.
5. 5. Písemnosti mezi členskými zeměmi nebo jejich určenými provozovateli a Mezinárodním úřadem a mezi tímto úřadem a třetími osobami se mohou vyměňovat ve všech jazycích, pro něž má Mezinárodní úřad překladatelskou službu.
6. 6. Náklady na překlad do jakéhokoli jazyka včetně nákladů, které vyplývají z aplikace ustanovení odstavce 5, nese jazyková skupina, která o daný jazyk požádala. Členské země, které používají oficiální jazyk, hradí za překlad neoficiálních dokumentů paušální příspěvek, jehož výše na příspěvkovou jednotku se rovná částce, kterou platí členské země používající druhý pracovní jazyk Mezinárodního úřadu. Všechny ostatní náklady spojené s dodáváním dokumentů nese Unie. Limit nákladů, které má uhradit Unie na vydávání dokumentů v němčině, čínštině, portugalštině a ruštině, je stanoven rezolucí kongresu.
7. 7. Náklady, které má hradit jazyková skupina, se rozdělují mezi členy této skupiny úměrně k jejich členským příspěvkům na výdaje Unie. Tyto náklady mohou být rozděleny mezi členy jazykové skupiny podle jiného rozdělovacího klíče za podmínky, že se zúčastněné členské země na tom dohodnou a oznámí své rozhodnutí Mezinárodnímu úřadu prostřednictvím mluvčího skupiny.
8. 8. Mezinárodní úřad vyhoví ve lhůtě, která nesmí překročit dva roky, jakékoli žádosti členské země o změnu ve výběru jazyka.
9. 9. Pro ústní jednání na zasedáních orgánů Unie se povoluje jazyk francouzský, anglický, španělský a ruský pomocí tlumočnického systému - s elektronickým zařízením nebo bez něj -, jehož volba je ponechána na uvážení organizátorů zasedání po konzultaci s generálním ředitelem Mezinárodního úřadu a zúčastněnými členskými zeměmi.
10. 10. Pro ústní jednání a zasedání uvedená v odstavci 9 se povolují i jiné jazyky.
11. 11. Delegace, které používají jiných jazyků, zajišťují simultánní tlumočení do jednoho z jazyků vyjmenovaných v odstavci 9 buď pomocí systému uvedeného v témže odstavci, pokud mohou být provedeny potřebné technické úpravy, nebo pomocí zvláštních tlumočníků.
12. 12. Náklady na tlumočnickou službu se rozdělují mezi členské země používající téhož jazyka poměrným dílem podle jejich členských příspěvků na výdaje Unie. Náklady na instalaci a na údržbu technického zařízení však nese Unie.
13. 13. Členské země a/nebo jejich určení provozovatelé se mohou dohodnout na jazyku, který má být používán pro služební korespondenci v jejich vzájemných stycích. Není-li taková dohoda, používá se jazyk francouzský.

(změněný článek 112)

Funkce generálního ředitele

1. 1. Generální ředitel organizuje, spravuje a řídí Mezinárodní úřad, jehož je zákonným představitelem. Je oprávněn přiřazovat pracovní místa k hodnostem G 1 až D 2 a jmenovat a povyšovat zaměstnance do těchto hodností. Při jmenování do hodností P 1 až D 2 musí brát v úvahu odbornou kvalifikaci kandidátů doporučených členskými zeměmi, jejichž jsou příslušníky, nebo ve kterých vykonávají svou odbornou činnost, s přihlédnutím ke spravedlivému zeměpisnému rozdělení podle světadílů a jazyků. Místa generálních podředitelů hodnosti D 2 musí být v mezích možností obsazována kandidáty z různých regionů a z jiných regionů, než ze kterých pocházejí generální ředitel a náměstek generálního ředitele, přičemž se v prvé řadě dbá na zajištění výkonnosti Mezinárodního úřadu. V případě, kdy místo vyžaduje speciální kvalifikaci, může se generální ředitel obracet mimo. Při jmenování nových zaměstnanců přihlíží rovněž k tomu, že osoby zaujímající místa hodností D 2, D 1 a P 5 musí být v zásadě příslušníky různých členských zemí Unie. Tento princip nemusí aplikovat při povyšování pracovníka Mezinárodního úřadu do hodností D 2, D 1 a P 5. Mimo to se k požadavkům na spravedlivé zeměpisné a jazykové rozdělení při jmenování přihlíží až po ocenění zásluh. Generální ředitel informuje jednou ročně Administrativní radu o jmenováních a povýšeních do hodností P 4 až D 2.
2. 2. Generální ředitel má následující pravomoci:
   1. 2.1 zajišťovat funkce depozitáře Akt Unie a prostředníka v procesu přistoupení a přijetí do Unie, stejně jako vystoupení z ní;
   2. 2.2 oznamovat rozhodnutí přijatá kongresem vládám všech členských zemí;
   3. 2.3 oznamovat všem členským zemím a jejich určeným provozovatelům Řády vyhotovené nebo revidované Radou poštovního provozu;
   4. 2.4 připravovat návrh ročního rozpočtu Unie na nejnižší možné úrovni slučitelné s potřebami Unie a ve vhodné době ho předložit k posouzení Administrativní radě; po schválení Administrativní radou rozesílat rozpočet členským zemím Unie a plnit jej;
   5. 2.5 vykonávat specifické činnosti požadované orgány Unie a ty, které mu stanoví Akta;
   6. 2.6 přijímat opatření pro realizaci cílů určených orgány Unie v rámci stanovené politiky a disponibilních finančních prostředků;
   7. 2.7 předkládat připomínky a návrhy Administrativní radě nebo Radě poštovního provozu;
   8. 2.8 po skončení kongresu předložit Radě poštovního provozu návrhy týkající se změn řádů vyplývající z rozhodnutí kongresu v souladu s jednacím řádem Rady poštovního provozu;
   9. 2.9 připravovat pro Administrativní radu a na základě pokynů vydaných Radami návrh strategie pro předložení kongresu;
   10. 2.10 vyhotovovat pro schválení Administrativní radou čtyřletou zprávu o výsledcích členských zemí pokud jde o realizaci strategie Unie schválené předchozím kongresem, která bude předkládána následujícímu kongresu;
   11. 2.11 zajišťovat reprezentaci Unie;
   12. 2.12 sloužit jako prostředník ve vztazích mezi:
       1. - Světovou poštovní unií a užšími uniemi;
       2. - Světovou poštovní unií a Organizací spojených národů;
       3. - Světovou poštovní unií a mezinárodními organizacemi, na jejichž činnosti má Unie zájem;
       4. - Světovou poštovní unií a mezinárodními orgány, asociacemi nebo podniky, se kterými si orgány Unie přejí vést konzultace nebo se připojit k jejich pracím;
   1. 2.13 vykonávat funkci generálního sekretáře orgánů Unie a z tohoto titulu dbát se zřetelem na zvláštní ustanovení tohoto Řádu zejména na:
      1. - přípravu a organizaci prací orgánů Unie;
      2. - zpracování, výrobu a distribuci dokumentů, zpráv a protokolů;
      3. - fungování sekretariátu během zasedání orgánů Unie;
   1. 2.14 být přítomen zasedání orgánů Unie a účastnit se jednání bez hlasovacího práva, s možností dát se zastupovat.

(změněný článek 114)

Sekretariát orgánů Unie (Ústava čl. 14,15,17,18)

Sekretariát orgánů Unie je zajišťován Mezinárodním úřadem a odpovídá za něj generální ředitel. Úřad rozesílá všechny dokumenty publikované pro každé zasedání členským zemím, které jsou členy dotčeného orgánu a jejich určeným provozovatelům, členským zemím a jejich určeným provozovatelům, které, aniž jsou členy orgánu, spolupracují na prováděných studiích, užším uniím a dalším členským zemím a jejich určeným provozovatelům, které o to požádají.

(změněný článek 116)

Informace. Dobrozdání. Žádosti o výklad a změnu Akt. Ankety. Zprostředkování při vyrovnávání účtů. (Ústava čl. 20, Generální řád čl.124,125,126)

1. 1. Mezinárodní úřad je trvale k dispozici Administrativní radě, Radě poštovního provozu a členským zemím a jejich určeným provozovatelům, aby jim poskytoval všechny potřebné informace ke služebním otázkám.
2. 2. Zejména je pověřen, aby shromažďoval, koordinoval, publikoval a distribuoval informace všeho druhu, které zajímají obor mezinárodního poštovnictví; aby na žádost zúčastněných stran podával dobrozdání o sporných otázkách; aby vyhovoval žádostem o výklad a změnu Akt Unie a obecně, aby prováděl studie a redakční nebo dokumentační práce, jež mu uvedená Akta ukládají nebo které mu byly svěřeny v zájmu Unie.
3. 3. Na žádost členských zemí a jejich určených provozovatelů provádí ankety, jejichž cílem je zjistit názor ostatních členských zemí a jejich určených provozovatelů na určitou otázku. Výsledek ankety nemá povahu hlasování a není formálně závazný.
4. 4. Může působit jako zúčtovací místo při vyrovnávání účtů všeho druhu týkajících se poštovních služeb.

(změněný článek 118)

Tiskopisy dodávané Mezinárodním úřadem (Ústava čl. 20)

Mezinárodní úřad je pověřen, aby zařídil výrobu mezinárodních odpovědek a zásoboval jimi za výrobní cenu členské země nebo jejich určené provozovatele, kteří o to požádají.

(změněný článek 119)

Akta užších unií a zvláštní ujednání (Ústava čl. 8)

1. 1. Úřady užších unií nebo jedna ze smluvních stran jsou povinny zasílat Mezinárodnímu úřadu dvě vyhotovení Akt těchto unií a zvláštních ujednání uzavřených podle ustanovení článku 8 Ústavy.
2. 2. Mezinárodní úřad dohlíží na to, aby Akta užších unií a zvláštní ujednání nestanovovala méně výhodné podmínky pro veřejnost, než jaké jsou obsaženy v Aktech Unie, a informuje členské země a jejich určené provozovatele o existenci užších unií a zmíněných ujednání. Oznamuje Administrativní radě každou nepravidelnost zjištěnou na základě tohoto ustanovení.

(změněný článek 121)

Dvouletá zpráva o činnosti Unie (Ústava čl. 20, Generální řád čl. 102.6.17)

Mezinárodní úřad vypracovává jednou za dva roky zprávu o činnosti Unie, která je po schválení Administrativní radou zasílána členským zemím a jejich určeným provozovatelům, užším uniím a Organizaci spojených národů.

(změněný článek 122)

Postup při předkládání návrhů kongresu (Ústava čl. 29)

1. 1. Pro předkládání návrhů všeho druhu členskými zeměmi kongresu platí, s výhradou výjimek uvedených v odstavcích 2 a 5, následující postup:
   1. a) přijaty jsou návrhy, které dojdou Mezinárodnímu úřadu alespoň šest měsíců před datem stanoveným pro kongres;
   2. b) žádný návrh redakční povahy se nepřijme v období šesti měsíců před stanoveným datem kongresu;
   3. c) návrhy na věcné změny, které dojdou Mezinárodnímu úřadu v období mezi šesti a čtyřmi měsíci před stanoveným datem kongresu, se přijmou jen tehdy, jsou-li podporovány alespoň dvěma členskými zeměmi;
   4. d) návrhy na věcné změny, které dojdou Mezinárodnímu úřadu v období mezi čtyřmi a dvěma měsíci před stanoveným datem kongresu, se přijmou jen tehdy, jsou-li podporovány alespoň osmi členskými zeměmi; později došlé návrhy se již nepřijmou;
   5. e) podpůrná prohlášení musí dojít Mezinárodnímu úřadu ve stejné lhůtě jako návrhy, jichž se týkají.

1. 2. Návrhy týkající se Ústavy nebo Generálního řádu musejí dojít Mezinárodnímu úřadu nejméně šest měsíců před zahájením kongresu; návrhy, které dojdou později, avšak před zahájením kongresu, mohou být vzaty v úvahu jen tehdy, jestliže o tom kongres rozhodne dvoutřetinovou většinou zemí zastoupených na kongresu a jsou-li dodrženy podmínky stanovené v odstavci 1.
2. 3. Každý návrh musí mít v zásadě jen jeden cíl a obsahovat jen změny odůvodnitelné tímto cílem. Stejně tak každý návrh, který může přinést značné výdaje pro Unii, musí být doplněn o jeho finanční dopad připravený autorskou členskou zemí v konzultaci s Mezinárodním úřadem tak, aby bylo možno stanovit nezbytné finanční zdroje na jeho realizaci.
3. 4. Návrhy redakční povahy opatří členské země, které je předkládají, v záhlaví poznámkou „Návrh redakční povahy“ a Mezinárodní úřad je uveřejní pod číslem, za nímž následuje písmeno „R“. Návrhy, které nemají toto označení, ale podle názoru Mezinárodního úřadu se týkají jen redakční úpravy, se uveřejní s vhodnou poznámkou; Mezinárodní úřad sestaví seznam těchto návrhů pro potřebu kongresu.
4. 5. Postup předepsaný v odstavcích 1 a 4 se nevztahuje na návrhy týkající se jednacího řádu kongresů ani na pozměňovací návrhy k návrhům již podaným.

(změněný článek 123)

Postup při předkládání návrhů týkajících se přípravy nových řádů Radě poštovního provozu s ohledem na rozhodnutí přijatá kongresem

1. 1. Řády Světové poštovní úmluvy a Ujednání o poštovních peněžních službách jsou stanoveny Radou poštovního provozu s přihlédnutím k rozhodnutím přijatým kongresem.
2. 2. Návrhy, které jsou výsledkem navrhovaných změn Úmluvy nebo Ujednání o poštovních peněžních službách, se Mezinárodnímu úřadu předkládají současně s návrhy pro kongres, ke kterým se vztahují. Mohou být předloženy jedinou členskou zemí bez podpory dalších členských zemí. Takové návrhy musí být zaslány všem členským zemím nejpozději měsíc před kongresem.
3. 3. Jiné návrhy týkající se řádů, které mají být posouzeny Radou poštovního provozu při přípravě nových řádů ve lhůtě šesti měsíců po kongresu, musí být zaslány Mezinárodnímu úřadu nejméně dva měsíce před kongresem.
4. 4. Návrhy týkající se změn řádů v důsledku rozhodnutí kongresu, předkládané členskými zeměmi, musí být zaslány Mezinárodnímu úřadu nejpozději dva měsíce před zahájením Rady poštovního provozu. Takové návrhy musí být zaslány všem členským zemím a jejich určeným provozovatelům nejpozději měsíc před zahájením Rady poštovního provozu.

(změněný článek 124)

Postup při předkládání návrhů mezi dvěma kongresy (Ústava čl. 29, Generální řád čl. 116)

1. 1. Aby byl vzat v úvahu, musí být každý návrh k Úmluvě nebo k ujednáním podávaný některou členskou zemí mezi dvěma kongresy podporován alespoň dvěma dalšími členskými zeměmi. Tyto návrhy se nevyřizují, neobdrží-li k nim Mezinárodní úřad zároveň potřebná podpůrná prohlášení.
2. 2. Tyto návrhy se zasílají ostatním členským zemím prostřednictvím Mezinárodního úřadu.
3. 3. Návrhy týkající se Řádů nepotřebují podporu, ale Rada poštovního provozu je projednává pouze tehdy, uzná-li jejich neodkladnost.

(změněný článek 125)

Projednávání návrhů mezi dvěma kongresy (Ústava čl. 29, Generální řád čl. 116, 124)

1. 1. Pro každý návrh týkající se Úmluvy, ujednání a jejich závěrečných protokolů platí následující postup: jestliže členská země zašle návrh Mezinárodnímu úřadu, zašle ji tento všem členským zemím k přezkoumání. Ty mají dvouměsíční lhůtu k přezkoumání návrhu a případnému zaslání svých připomínek Mezinárodnímu úřadu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Po uplynutí této dvouměsíční lhůty Mezinárodní úřad zašle členským zemím všechny připomínky, které dostal a vyzve každou členskou zemi, která má hlasovací právo, k hlasování pro, nebo proti návrhu. O těch členských zemích, které ve lhůtě dvou měsíců neoznámily své rozhodnutí, se má za to, že se zdržely hlasování. Uvedené lhůty se počítají od data oběžníků Mezinárodního úřadu.
2. 2. Návrhy na změnu Řádů projednává Rada poštovního provozu.
3. 3. Týká-li se návrh některého ujednání nebo jeho závěrečného protokolu, mohou se jednání podle odstavce 1 zúčastnit jen členské země, které jsou účastníky daného ujednání.

(změněný článek 126)

Oznamování rozhodnutí přijatých mezi dvěma kongresy (Ústava čl. 29, Generální řád čl. 124,125)

1. 1. Změny v Úmluvě, ujednáních a závěrečných protokolech k těmto Aktům se potvrzují oznámením generálního ředitele Mezinárodního úřadu vládám členských zemí.
2. 2. Změny provedené Radou poštovního provozu v Řádech a jejich závěrečných protokolech jsou členským zemím a jejich určeným provozovatelům oznamovány Mezinárodním úřadem. Totéž platí pro výklady uvedené v článku 36.3.2 Úmluvy a pro příslušná ustanovení ujednání.

(změněný článek 128)

Stanovení a úhrada výdajů Unie (Ústava čl. 22)

1. 1. Roční výdaje na činnost orgánů Unie nesmějí, s výhradou ustanovení odstavců 2 až 6, překročit níže uvedené částky pro rok 2009 a následující léta:

   37 000 000 švýcarských franků pro roky 2009 a 2010, 37 235 000 švýcarských franků pro roky 2011 a 2012.

   Základní limit pro rok 2012 platí rovněž pro další léta, bude-li kongres plánovaný na rok 2012 odložen.

1. 2. Náklady na zasedání příštího kongresu (přemístění sekretariátu, dopravní náklady, náklady na technické vybavení pro simultánní tlumočení, náklady na pořizování dokumentů během kongresu apod.) nesmějí překročit limit 2 900 000 švýcarských franků.
2. 3. Administrativní rada je oprávněna překročit limity stanovené v odstavcích 1 a 2, musí-li přihlédnout ke zvýšení platových stupnic, penzijních příspěvků nebo odškodnění včetně funkčních přídavků uznaných Organizací spojených národů pro její zaměstnance v Ženevě.
3. 4. Administrativní rada je rovněž oprávněna upravovat každoročně částku nákladů jiných než personálních v závislosti na švýcarském indexu spotřebitelských cen.
4. 5. Odchylkou od ustanovení odstavce 1 může Administrativní rada, nebo v případě krajní naléhavosti generální ředitel, dát souhlas k překročení stanovených limitů za účelem provedení důležitých a nepředvídaných oprav budovy Mezinárodního úřadu, aniž by však částka překročení byla vyšší než 125 000 švýcarských franků.
5. 6. Ukáží-li se částky uvedené v odstavcích 1 a 2 nedostatečnými pro zajištění dobrého chodu Unie, mohou být tyto limity překročeny se souhlasem většiny členských zemí Unie. Každá konzultace musí obsahovat podrobný rozbor skutečností ospravedlňujících takovou žádost.
6. 7. Země, které přistoupí k Unii nebo jsou přijaty za členy Unie, jakož i země, které z Unie vystoupí, musí zaplatit svůj příspěvek za celý rok, v jehož průběhu vstoupilo jejich přijetí nebo vystoupení v platnost.
7. 8. Členské země platí své příspěvky na roční náklady Unie předem na podkladě rozpočtu stanoveného Administrativní radou. Tyto příspěvky musejí být zaplaceny nejpozději prvního dne finančního období, jehož se rozpočet týká. Po tomto termínu se z dlužných částek počítají úroky ve prospěch Unie, a to 6 % ročně počínaje čtvrtým měsícem.
8. 9. Jestliže nedoplatky povinných příspěvků bez úroků dlužené Unii členskou zemí jsou rovny nebo vyšší než částka příspěvků této země za předchozí dvě finanční období, může tato členská země nenávratně postoupit Unii své celé pohledávky vůči jiným členským zemím nebo jejich část způsoby stanovenými Administrativní radou. Podmínky postoupení pohledávek musí být stanoveny společnou dohodou mezi členskou zemí, jejími dlužníky/věřiteli a Unií.
9. 10. Členské země, které z právních nebo jiných důvodů nemohou provést takové postoupení, se zaváží uzavřít plán splácení svých nevyrovnaných účtů.
10. 11. S výhradou výjimečných případů, nemůže vyrovnání nedoplatků povinných příspěvků trvat více než 10 let.
11. 12. Administrativní rada může ve výjimečných případech osvobodit členskou zemi od všech nebo od části dlužných úroků, jestliže tato země plně vyrovnala své nezaplacené dluhy.
12. 13. V rámci plánu splácení svých nevyrovnaných účtů schváleného Administrativní radou může být členská země rovněž osvobozena od všech nebo části akumulovaných nebo nabíhajících úroků; takové osvobození je však podřízeno úplnému a přesnému dodržování plánu splácení v dohodnuté lhůtě maximálně deseti let.
13. 14. S cílem čelit nedostatku finančních prostředků Unie je zřizován rezervní fond, jehož částka je stanovena Administrativní radou. Tento fond je dotován v první řadě rozpočtovými přebytky. Může rovněž sloužit k vyrovnání rozpočtu nebo ke snížení částky příspěvků členských zemí.
14. 15. Při přechodném nedostatku finančních prostředků poskytne vláda Švýcarské konfederace krátkodobé potřebné zálohy za podmínek, které budou sjednány společnou dohodou. Tato vláda dohlíží bezplatně na vedení finančních účtů, jakož i na účetnictví Mezinárodního úřadu v rámci úvěrových limitů stanovených kongresem.
15. 16. Ustanovení uvedená v odstavcích 9 až 13 se analogicky aplikují na náklady na překlady fakturované Mezinárodním úřadem členským zemím náležícím do jazykových skupin.

(změněný článek 130)

Příspěvkové třídy (Ústava čl. 21, Generální řád čl. 115, 128)

1. 1. Členské země přispívají na krytí výdajů Unie podle příspěvkové třídy, do které patří. Tyto třídy jsou:
   1. třída 50 jednotek;
   2. třída 45 jednotek;
   3. třída 40 jednotek;
   4. třída 35 jednotek;
   5. třída 30 jednotek;
   6. třída 25 jednotek;
   7. třída 20 jednotek;
   8. třída 15 jednotek;
   9. třída 10 jednotek;
   10. třída 5 jednotek;
   11. třída 3 jednotky;
   12. třída 1 jednotka;
   13. třída 0,5 jednotky vyhrazená pro nejméně rozvinuté země vyjmenované Organizací spojených národů a pro jiné země určené Administrativní radou.

1. 2. Mimo příspěvkové třídy uvedené v odstavci 1 může každá členská země podle své volby platit vyšší počet příspěvkových jednotek než je příspěvková třída, do které náleží, v průběhu období, které je minimálně ekvivalentem období mezi dvěma kongresy. Tato změna je oznámena nejpozději v průběhu kongresu. Na konci období mezi dvěma kongresy se členská země automaticky vrátí ke svému původnímu počtu příspěvkových jednotek, pakliže se nerozhodne pokračovat v placení vyššího počtu příspěvkových jednotek. Placení vyšších příspěvků odpovídajícím způsobem zvyšuje výdaje.
2. 3. Členské země jsou zařazeny do jedné z výše uvedených příspěvkových tříd při svém přistoupení nebo přijetí do Unie podle postupu uvedeného v článku 21 odst. 4 Ústavy.
3. 4. Členské země se mohou následně zařadit do nižší příspěvkové třídy pod podmínkou, že žádost o změnu bude zaslána Mezinárodnímu úřadu nejméně dva měsíce před zahájením kongresu. Kongres vydává k těmto žádostem o změnu příspěvkové třídy nezávazné stanovisko. Členská země není stanoviskem kongresu vázána. Konečné rozhodnutí členské země musí být zasláno sekretariátu Mezinárodního úřadu před koncem kongresu. Tato žádost o změnu vstupuje v platnost dnem, kdy nabývají účinnosti finanční opatření přijatá kongresem. Členské země, které neoznámily své přání změnit příspěvkovou třídu v předepsaných lhůtách, jsou ponechány v příspěvkové třídě, do které dosud patří.
4. 5. Členské země nemohou požadovat najednou snížení příspěvkové třídy o více než jeden stupeň.
5. 6. Za mimořádných okolností, jako jsou přírodní katastrofy vyžadující si programy mezinárodní pomoci, může však na žádost členské země Administrativní rada dát souhlas k dočasné změně příspěvkové třídy o jeden stupeň jedenkrát mezi dvěma kongresy, jestliže tato země prokáže, že nemůže nadále platit svůj příspěvek podle původně vybrané třídy. Za stejných okolností může rovněž Administrativní rada dát souhlas k dočasné změně příspěvkové třídy členských zemí, které nepatří do kategorie nejméně vyspělých zemí a jsou již zařazeny ve třídě s 1 jednotkou, na třídu s 0,5 jednotky.
6. 7. Dočasná změna příspěvkové třídy podle odstavce 6 může být Administrativní radou povolena na období nejvýše dvou let nebo do příštího kongresu, jestliže bude zasedat před koncem tohoto období. Po uplynutí stanoveného období je příslušná země automaticky zařazena do své původní třídy.
7. 8. Na rozdíl od odstavců 4 a 5 pro přeřazení do vyšší třídy neplatí žádné omezení.

(změněný článek 131)

Placení za dodávky od Mezinárodního úřadu (Generální řád čl. 118)

Dodávky, které zasílá členským zemím a jejich určeným provozovatelům za úplatu Mezinárodní úřad, musejí být zaplaceny v nejkratší možné lhůtě a nejpozději do šesti měsíců od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, kdy Mezinárodní úřad zaslal účet. Po uplynutí této lhůty se dlužné částky úrokují 5 % ročně ve prospěch Unie ode dne, kdy prošla uvedená lhůta.

(změněný článek 132)

Postup při rozhodčím řízení (Ústava čl. 32)

1. 1. V případě sporu, který má být řešen rozhodčím řízením, zvolí si každá z členských zemí ve sporu některou členskou zemi, která nemá ve sporu přímý zájem. Tvoří-li strany ve sporu společně několik členských zemí, pokládají se ve smyslu tohoto ustanovení za jedinou členskou zemi;
2. 2. Jestliže jedna z členských zemí ve sporu nepřijme návrh na rozhodčí řízení ve lhůtě šesti měsíců od data jeho zaslání, vyzve Mezinárodní úřad, je-li o to požádán, členskou zemi, která je v prodlení, aby určila rozhodčího, nebo jej z moci úřední určí sám.
3. 3. Strany ve sporu se mohou dohodnout na určení jediného rozhodčího, kterým může být Mezinárodní úřad.
4. 4. Rozhodnutí rozhodčích se přijímá většinou hlasů.
5. 5. Při rovnosti hlasů zvolí rozhodčí k vyřešení sporné otázky jinou členskou zemi, která rovněž nemá žádný zájem na rozepři. Nedojde-li k dohodě o této volbě, určí Mezinárodní úřad takovou členskou zemi z členských zemí, které nebyly navrženy rozhodčími.
6. 6. Jde-li o spornou otázku týkající se některého z ujednání, mohou být za rozhodčí určeny jen ty členské země, které jsou účastníky daného ujednání.
7. 7. Jestliže musí být sporná otázka urovnána rozhodčím řízením mezi určenými provozovateli, dotčení provozovatelé musí požádat své členské země, aby jednaly v souladu s postupem uvedeným v odstavcích 1 až 6.

(změněný článek 135)

Změna, nabytí účinnosti a doba platnosti Generálního řádu

Změny přijaté kongresem jsou obsahem dodatkového protokolu a s výhradou opačného rozhodnutí kongresu nabývají účinnosti ve stejnou dobu jako Akta přijatá tímto kongresem.

Tento Generální řád nabude účinnosti dnem 1. ledna 2006 a zůstane v platnosti po neurčitou dobu.

Přístup k Dodatkovému protokolu

Členské země, které nepodepsaly tento Protokol, mohou k němu kdykoliv přistoupit. Listiny, které se toho týkají, musí být uloženy u generálního ředitele Mezinárodního úřadu. Ten oznamuje jejich uložení vládám členských zemí.

Nabytí účinnosti a doba platnosti Dodatkového protokolu ke Generálnímu řádu

Tento Generální řád nabude účinnosti dnem 1. ledna 2010 a zůstane v platnosti po neurčitou dobu.