Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Osmého dodatkového protokolu k Ústavě světové poštovní unie, Prvního dodatkového protokolu ke Generálnímu řádu Světové poštovní unie, Světové poštovní úmluvě a Ujednání o poštovních peněžních službách

(změněný článek 1 bis)

Definice

1. 1. Pro účely Akt Světové poštovní unie jsou následující pojmy definovány takto:
   1. 1.1. Poštovní služba: soubor poštovních služeb, jejichž rozsah je určen orgány Unie. Hlavním úkolem poštovních služeb je uspokojování stanovených společenských a hospodářských cílů členských zemí zajištěním sběru, třídění, přepravy a dodání poštovních zásilek.
   2. 1.2. Členská země: země splňující podmínky uvedené v článku 2 Ústavy.
   3. 1.3. Jednotné poštovní území ((jedno a totéž poštovní území): povinnost pro smluvní strany Akt Světové poštovní unie zajišťovat na zásadě vzájemnosti výměnu listovních zásilek při respektování svobody průvozu a bez rozdílu zacházet s poštovními zásilkami původem z jiných území prováženými přes jejich země jako s jejich vlastními poštovními zásilkami.
   4. 1.4. Svoboda průvozu: zásada, podle které je zprostředkující členská země povinna zajistit dopravu poštovních zásilek, které jsou jí v průvozu předány pro jinou členskou zemi, a zacházet s těmito zásilkami stejným způsobem jako se zásilkami vnitřního styku.
   5. 1.5. Listovní zásilka: zásilky popsané v Úmluvě.
   6. 1.6. Mezinárodní poštovní služba: poštovní činnosti nebo služby upravené Akty. Soubor těchto činností nebo služeb.
   7. 1.7 Určený provozovatel: jakýkoli vládní nebo nevládní subjekt oficiálně jmenovaný členskou zemí pro provozování poštovních služeb a plnění příslušných povinností vyplývajících z Akt Unie na jejím území.
   8. 1.8 Výhrada: výhrada je ustanovení o výjimce, kterým chce členská země vyloučit nebo upravit právní účinnost ustanovení Akt, jiných než Ústavy a Generálního řádu, při jeho aplikaci na tuto členskou zemi. Každá výhrada musí být v souladu s cílem a smyslem Unie tak, jak jsou definovány v preambuli a článku 1 Ústavy. Musí být řádně odůvodněna a schválena většinou požadovanou pro schválení příslušného dokumentu a zahrnuta do jeho závěrečného protokolu.

(změněný článek 4)

Výjimečné styky

Členské země, jejichž určení provozovatelé obstarávají spojení s územími nezahrnutými do Unie, jsou povinny být prostředníky ostatních členských zemí. Pro tyto výjimečné styky platí ustanovení Ústavy a jejích Řádů.

(změněný článek 8)

Užší unie. Zvláštní ujednání

1. 1. Členské země nebo jejich určení provozovatelé mohou, pokud tomu nebrání zákonodárství těchto členských zemí, vytvářet užší unie a sjednávat zvláštní ujednání týkající se mezinárodní poštovní služby, avšak s podmínkou, že při tom nebudou zaváděna ustanovení méně výhodná pro veřejnost než ustanovení obsažená v Aktech, k nimž tyto členské země přistoupily.
2. 2. Užší unie mohou vysílat pozorovatele na kongresy, konference a zasedání Unie, do Administrativní rady, jakož i do Rady poštovního provozu.
3. 3. Unie může vysílat pozorovatele na kongresy, konference a zasedání užších unií.

(změněný článek 11)

Přístup nebo přijetí do Unie. Postup

1. 1. Každý člen Organizace spojených národů může přistoupit k Unii.
2. 2. Každá svrchovaná země, která není členem Organizace spojených národů, může požádat o přijetí za členskou zemi Unie.
3. 3. Přístup nebo žádost o přijetí do Unie musí zahrnovat výslovné prohlášení o přístupu k Ústavě a k povinným Aktům Unie. Toto prohlášení adresuje vláda zainteresované země generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu, který podle okolností oznámí přístup nebo si vyžádá názor členských zemí na žádost o přijetí.
4. 4. Země, která není členem Organizace spojených národů, je považována za přijatou za člena, je-li její žádost schválena nejméně dvěma třetinami členských zemí Unie. O členských zemích, které neodpověděly ve lhůtě čtyř měsíců, počítáno od data konzultace, se má za to, že se zdržely hlasování.
5. 5. Přístup nebo přijetí za člena oznamuje generální ředitel Mezinárodního úřadu vládám členských zemí. Nabývá účinnosti dnem tohoto oznámení.

(změněný článek 22)

Akta Unie

1. 1. Ústava je základním Aktem Unie. Obsahuje hlavní předpisy Unie a nemůže být předmětem výhrad.
2. 2. Generální řád obsahuje ustanovení, která zajišťují provádění Ústavy a činnost Unie. Je závazný pro všechny členské země a nemůže být předmětem výhrad.
3. 3. Světová poštovní úmluva, Řád listovních zásilek a Řád poštovních balíků obsahují obecně platné předpisy pro mezinárodní poštovní službu, jakož i ustanovení týkající se služeb listovních zásilek a poštovních balíků. Tato Akta jsou závazná pro všechny členské země. Členské země dbají na to, aby jejich určení provozovatelé plnili povinnosti vyplývající z Úmluvy a jejích Řádů.
4. 4. Ujednání Unie a jejich Řády upravují, s výjimkou listovních zásilek a poštovních balíků, služby mezi členskými zeměmi, které k nim přistoupily. Jsou závazné jen pro tyto členské země. Signatářské členské země dbají na to, aby jejich určení provozovatelé plnili povinnosti vyplývající z Ujednání a jejich Řádů.
5. 5. Řády, které obsahují opatření nezbytná k provádění Úmluvy a ujednání, jsou stanoveny Radou poštovního provozu se zřetelem k rozhodnutím přijatým kongresem.
6. 6. Případné závěrečné protokoly, připojené k Aktům Unie uvedeným v odstavcích 3, 4 a 5, obsahují výhrady k těmto Aktům.

(změněný článek 25)

Podpis, ověření, ratifikace a jiné způsoby schválení Akt Unie

1. 1. Akta Unie přijatá kongresem podepisují zplnomocněnci členských zemí.
2. 2. Řády jsou ověřovány předsedou a generálním sekretářem Rady poštovního provozu.
3. 3. Ústavu ratifikují signatářské země co nejdříve.
4. 4. Vyjma Ústavy se schvalování Akt Unie řídí ústavními předpisy každé signatářské země.
5. 5. Jestliže některá členská země neratifikuje Ústavu nebo neschválí ostatní Akta, která podepsala, nejsou Ústava a ostatní Akta méně platné pro členské země, které je ratifikovaly nebo schválily.

(změněný článek 29)

Předkládání návrhů

1. 1. Každá členská země má právo předložit buď kongresu, nebo mezi dvěma kongresy, návrhy týkající se Akt Unie, k nimž její země přistoupila.
2. 2. Návrhy týkající se Ústavy a Generálního řádu mohou však být předloženy pouze kongresu.
3. 3. Kromě toho návrhy týkající se Řádů se předkládají přímo Radě poštovního provozu, ale nejprve musí být Mezinárodním úřadem zaslány všem členským zemím a všem určeným provozovatelům.

(změněný článek 32)

Rozhodčí řízení

V případě sporu mezi dvěma nebo několika členskými zeměmi ve výkladu Akt Unie nebo odpovědnosti vyplývající pro některou členskou zemi z provádění těchto Akt, je sporná otázka řešena rozhodčím nálezem.

Přístup k Dodatkovému protokolu a k ostatním Aktům Unie

1. 1. Členské země, které nepodepsaly tento Protokol, mohou k němu kdykoliv přistoupit.
2. 2. Členské země, které jsou účastníky Akt aktualizovaných kongresem, ale nepodepsaly je, mají k nim přistoupit co nejdříve.
3. 3. Listiny o přistoupení, týkající se případů uvedených v odstavcích 1 a 2, musí být zaslány generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu. Ten oznamuje jejich uložení vládám členských zemí.

Nabytí účinnosti a doba platnosti Dodatkového protokolu k Ústavě Světové poštovní unie

Tento Dodatkový protokol nabude účinnosti dnem 1. ledna 2010 a zůstane v platnosti po neurčitou dobu.