Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, 44/2004 Sb. m. s., vyhlášené znění

Předchozí stránka

15. Nařízení Komise (EHS) č. 418/85 ze dne 19. prosince 1984 (Úř. věst. L 53, 22. 2. 1985, s. 5).
V článku 11 se doplňuje nový odstavec, který zní:
1. „6. Odstavce 1 a 3 se použijí na dohody, které z důvodu přistoupení Španělského království a Portugalské republiky spadají do oblasti působnosti článku 85 Smlouvy, s tím, že se datum 13. března 1962 nahrazuje datem 1. ledna 1986 a data 1. února 1963, 1. ledna 1967 a 1. dubna 1985 se nahrazují datem 1. července 1986. Změny těchto dohod podle odstavce 3 není nutno oznamovat Komisi.“

V. DANĚ
1. 1. Směrnice Rady 69/335/EHS ze dne 17. července 1969 (Úř. věst. L 249, 3. 10. 1969, s. 25), ve znění:
  1. – aktu o přistoupení z roku 1972 (Úř. věst. L 73, 27. 3. 1972, s. 14),
  2. – směrnice Rady 73/79/EHS ze dne 9. dubna 1973 (Úř. věst. L 103, 18. 4. 1973, s. 13),
  3. – směrnice Rady 73/80/EHS ze dne 9. dubna 1973 (Úř. věst. L 103, 18. 4. 1973, s. 15),
  4. – směrnice Rady 74/553/EHS ze dne 7. listopadu 1974 (Úř. věst. L 303, 13. 11. 1974, s. 9),
  5. – aktu o přistoupení z roku 1979 (Úř. věst. L 291, 19. 11. 1979, s. 17).
  V čl. 3 odst. 1 písm. a) se doplňují:
  1. – v úvodním odstavci: odkazy na společnosti podle „španělského“ a „portugalského“ práva,
  2. – v první odrážce: slova „sociedad anónima“ a „sociedade anónima“,
  3. – v druhé odrážce: slova „sociedad comanditaria por acciones“ a „sociedade em comandita por acções“,
  4. – ve třetí odrážce: slova „sociedad de responsabilidad limitada“ a „sociedade por quotas“.
1. 2. Šestá směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 (Úř. věst. L 145, 13. 6. 1977, s. 1), ve znění:
  1. – aktu o přistoupení z roku 1979 (Úř. věst. L 291, 19. 11. 1979, s. 17),
  2. – jedenácté směrnice Rady 80/368/EHS ze dne 26. března 1980 (Úř. věst. L 90, 3. 4. 1980, s. 41),
  3. – desáté směrnice Rady 84/386/EHS ze dne 31. července 1984 (Úř. věst. L 208, 3. 8. 1984, s. 58).
  V čl. 3 odst. 2 se doplňuje nová položka, která zní:
  „–Španělské království:
  Kanárské ostrovy,
  Ceuta a Melilla.“
  V článku 12 se doplňuje nový odstavec, který zní:
  1. „6. Portugalské republika může na plnění uskutečněná v autonomních oblastech Azor a Madeiry a na přímý dovoz do těchto oblastí uplatňovat snížené sazby daně ve srovnání se sazbami, které se uplatňují na pevnině.“
  V článku 15 se doplňuje nový bod, který zní:
  1. „15. Portugalská republika může k mezinárodní dopravě přiřadit námořní a leteckou dopravu mezi ostrovy, které tvoří autonomní oblasti Azory a Madeira, a mezi těmito oblastmi a pevninou.“
1. 3. Směrnice Rady 72/464/EHS ze dne 19. prosince 1972 (Úř. věst. L 303, 31. 12. 1972, s. 1), ve znění:
  1. – směrnice Rady 74/318/EHS ze dne 25. června 1974 (Úř. věst. L 180, 30. 7. 1974, s. 30),
  2. – směrnice Rady 75/786/EHS ze dne 18. prosince 1975 (Úř. věst. L 330, 24. 12. 1975, s. 51),
  3. – směrnice Rady 76/911/EHS ze dne 21. prosince 1976 (Úř. věst. L 354, 24. 12. 1976, s. 33),
  4. – směrnice Rady 77/805/EHS ze dne 19. prosince 1977 (Úř. věst. L 338, 28. 12. 1977, s. 22),
  5. – směrnice Rady 80/369/EHS ze dne 26. března 1980 (Úř. věst. L 90, 3. 4. 1980, s. 42),
  6. – směrnice Rady 80/1275/EHS ze dne 22. prosince 1980 (Úř. věst. L 375, 31. 12. 1980, s. 76),
  7. – směrnice Rady 81/463/EHS ze dne 24. června 1981 (Úř. věst. L 183, 4. 7. 1981, s. 32),
  8. – směrnice Rady 82/2/EHS ze dne 21. prosince 1981 (Úř. věst. L 5, 9. 1. 1982, s. 11),
  9. – směrnice Rady 82/877/EHS ze dne 21. prosince 1982 (Úř. věst. L 369, 29. 12. 1982, s. 36),
  10. – směrnice Rady 84/217/EHS ze dne 10. dubna 1984 (Úř. věst. L 104, 17. 4. 1984, s. 18).
  V čl. 12 odst. 1 se doplňuje nová věta, která zní:
  „Španělské království nemusí uvádět v platnost ustanovení této směrnice pro Kanárské ostrovy.“
1. 4. Druhá směrnice Rady 79/32/EHS ze dne 18. prosince 1978 (Úř. věst. L 10, 16. 1. 1979, s. 8), ve znění:
  1. – směrnice Rady 80/369/EHS ze dne 26. března 1980 (Úř. věst. L 90, 3. 4. 1980, s. 42).
  V čl. 9 odst. 2 se doplňuje věta, která zní:
  „Španělské království nemusí uvádět v platnost ustanovení této směrnice pro Kanárské ostrovy.“
1. 5. Směrnice Rady 77/799/EHS ze dne 19. prosince 1977 (Úř. věst. L 336, 27. 12. 1977, s. 15), ve znění:
  1. – aktu o přistoupení z roku 1979 (Úř. věst. L 291, 19. 11. 1979, s. 17),
  2. – směrnice Rady 79/1070/EHS ze dne 6. prosince 1979 (Úř. věst. L 331, 27. 12. 1979, s. 8).
  V čl. 1 odst. 3 se doplňují nové položky, které znějí:
  1. „ve Španělsku:
    Impuesto sobre la Renta de las Personas Físicas
    Impuesto sobre Sociedades
    Impuesto Extraordinario sobre el Patrimonio de las Personas Físicas.
  1. v Portugalsku:
    Contribuição predial
    Imposto sobre a indústria agrícola
    Contribuição industrial
    Imposto de capitais
    Imposto profissional
    Imposto complementar
    Imposto de mais-valias
    Imposto sobre o rendimento do petróleo
    Os adicionais devidos sobre os impostos precedentes.“
  V čl. 1 odst. 5 se doplňují nové položky, které znějí:
  1. „ve Španělsku:
    El Ministro de Economía y Hacienda nebo jeho pověřený zástupce;
  1. v Portugalsku:
    O Ministro das Finanças e do Piano nebo jeho pověřený zástupce.“
1. 6. Osmá směrnice Rady 79/1072/EHS ze dne 6. prosince 1979 (Úř. věst. L 331, 27. 12. 1979, s. 11).
  Příloha C se mění takto:
  1. – v bodu D se doplňují nové odrážky, které znějí:
    1. „– ve Španělsku......................................................,
    2. – v Portugalsku.......................................................“,
  1. – v bodu I se v obou pododstavcích doplňují slova:
    „... španělských peset,
    ... portugalských escud“.
1. 7. Směrnice Rady 83/182/EHS ze dne 28. března 1983 (Úř. věst. L 105, 23. 4. 1983, s. 59).
  1. V příloze se doplňují nové položky, které znějí:
    „ŠPANĚLSKO
    1. – Tributos Locales sobre circulación de vehículos automóviles (establecido en base a la Ley 41/1979, de 19 de noviembre, de Bases de Régimen Local y al Real Decreto 3.250/1976, de 30 de diciembre)
    PORTUGALSKO
    1. – Imposto sobre veículos (Decreto-Lei n.° 143/78, de 12 de Junho)
    2. – Imposto de compensação (Decreto-Lei n.° 354-A/82, de 9 de Setembro)“.

VI. HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA

1. Rozhodnutí Rady ze dne 18. března 1958 (Úř. věst. 17, 6. 10. 1958, s. 390/58), ve znění:
1. – rozhodnutí Rady ze dne 2. dubna 1962 (Úř. věst. 32, 30. 4. 1962, s. 1064/62),
2. – aktu o přistoupení z roku 1972 (Úř. věst. L 73, 27. 3. 1972, s. 14),
3. – rozhodnutí Rady 76/332/EHS ze dne 25. března 1976 (Úř. věst. L 84, 31. 3. 1976, s. 56),
4. – aktu o přistoupení z roku 1979 (Úř. věst. L 291, 19. 11. 1979, s. 17).
V článku 7 se číslo „12“ nahrazuje číslem „14“.
V čl. 10 prvním pododstavci se číslem „12“ nahrazuje číslem „14“.

2. Rozhodnutí Rady 71/143/EHS ze dne 22. března 1971 (Úř. věst. L 73, 27. 3. 1971, s. 15), ve znění:

– aktu o přistoupení z roku 1972 (Úř. věst. L 73, 27. 3. 1972, s. 14),
– rozhodnutí Rady 75/785/EHS ze dne 18. prosince 1975 (Úř. věst. L 330, 24. 12. 1975, s. 50),
– rozhodnutí Rady 78/49/EHS ze dne 19. prosince 1977 (Úř. věst. L 14, 18. 1. 1978, s. 14),
– rozhodnutí Rady 78/1041/EHS ze dne 21. prosince 1978 (Úř. věst. L 379, 30. 12. 1978, s. 3),
– aktu o přistoupení z roku 1979 (Úř. věst. L 291, 19. 11. 1979, s. 17),
– rozhodnutí Rady 80/1264/EHS ze dne 15. prosince 1980 (Úř. věst. L 375, 31. 12. 1980, s. 16),
– rozhodnutí Rady 82/871/EHS ze dne 17. prosince 1982 (Úř. věst. L 368, 28. 12. 1982, s. 43),
– rozhodnutí Rady 84/655/EHS ze dne 10. prosince 1984 (Úř. věst. L 341, 29. 12. 1984, s. 90).

Příloha se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA

	Miliony ECU	Procenta
Belgie	1 000	6,28
Dánsko	465	2,92
Německo	3105	19,50
Řecko	270	1,69
Španělsko	1295	8,13
Francie	3105	19,50
Irsko	180	1,13
Itálie	2070	13,00
Lucembursko	35	0,22
Nizozemsko	1035	6,50
Portugalsko	260	1,63
Spojené království	3105	19,50
Celkem	15925	100»

VII. OBCHODNÍ POLITIKA
Akty EHS
1. 1. Nařízení Rady (EHS) č. 1023/70 ze dne 25. května 1970 (Úř. věst. L 124, 8. 6. 1970, s. 1), ve znění:
  1. – aktu o přistoupení z roku 1972 (Úř. věst. L 73, 27. 3. 1972, s. 14),
  2. – aktu o přistoupení z roku 1979 (Úř. věst. L 291, 19. 11. 1979, s. 17).
  V čl. 11 odst. 2 se číslo „45“ nahrazuje číslem „54“.
1. 2. Nařízení Rady (EHS) č. 3588/82 ze dne 23. prosince 1982 (Úř. věst. L 374, 31. 12. 1982, s. 47), ve znění:
  1. – nařízení Rady (EHS) č. 194/84 ze dne 4. ledna 1984 (Úř. věst. L 26, 30. 1. 1984, s. 1),
  2. – nařízení Rady (EHS) č. 1475/84 ze dne 24. května 1984 (Úř. věst. L 143, 30. 5. 1984, s. 6).
  V příloze V se v čl. 18 odst. 3 nahrazuje druhá odrážka tímto:
  1. „– dvě písmena pro identifikaci členského státu takto:
    BL = Benelux
    DE = Spolková republika Německo
    DK = Dánsko
    ES = Španělsko
    FR = Francie
    GB = Spojené království
    GR = Řecko
    ΙE = Irsko
    IT = Itálie
    PT = Portugalsko.“
1. 3. Nařízení Rady (EHS) č. 3589/82 ze dne 23. prosince 1982 (Úř. věst. L 374, 31. 12. 1982, s. 106), ve znění nařízení Rady (EHS) č. 3762/83 ze dne 19. prosince 1983 (Úř. věst. L 380, 31. 12. 1983, s. 1).
  V příloze VI se v čl. 18 odst. 3 nahrazuje druhá odrážka tímto:
  1. „– dvě písmena pro identifikaci členského státu určení takto:
    BL = Benelux
    DE = Spolková republika Německo
    DK = Dánsko
    ES = Španělsko
    FR = Francie
    GB = Spojené království
    GR = Řecko
    ΙE = Irsko
    IT = Itálie
    PT = Portugalsko.“
1. 4. Nařízení Rady (EHS) č. 2072/84 ze dne 29. června 1984 (Úř. věst. L 198, 27. 7. 1984, s. 1).
  V příloze V se v čl. 18 odst. 3 nahrazuje druhá odrážka tímto:
  1. „– dvě písmena pro identifikaci členského státu určení takto:
    BL = Benelux
    DE = Spolková republika Německo
    DK = Dánsko
    ES = Španělsko
    FR = Francie
    GB = Spojené království
    GR = Řecko
    ΙE = Irsko
    IT = Itálie
    PT = Portugalsko.“
1. 5. Směrnice Rady 70/509/EHS ze dne 27. října 1970 (Úř. věst. L 254, 23. 11. 1970, s. 1), ve znění:
  1. – aktu o přistoupení z roku 1972 (Úř. věst. L 73, 27. 3. 1972, s. 14),
  2. – aktu o přistoupení z roku 1979 (Úř. věst. L 291, 19. 11. 1979, s. 17.).
  V příloze A se v poznámce na první straně doplňují nové položky, které znějí:
  „Španělsko: Compañía Española de Seguros de Créditos a la Exportación (CESCE);
  Portugalsko: COSEC - Companhia de Seguro de Créditos, EP“.
1. 6. Směrnice Rady 70/510/EHS ze dne 27. října 1970 (Úř. věst. L 254, 23. 11. 1970, s. 26), ve znění:
  1. – aktu o přistoupení z roku 1972 (Úř. věst. L 73, 27. 3. 1972, s. 14),
  2. – aktu o přistoupení z roku 1979 (Úř. věst. L 291, 19. 11. 1979, s. 17.).
  V příloze A se v poznámce na první straně doplňují nové položky, které znějí:
  „Španělsko: Compañía Española de Seguros de Créditos a la Exportación (CESCE);
  Portugalsko: COSEC - Companhia de Seguro de Créditos, EP“.
1. 7. Rozhodnutí Rady 73/391/EHS ze dne 3. prosince 1973 (Úř. věst. L 346, 17. 12. 1973, s. 1), ve znění rozhodnutí Rady 76/641/EHS ze dne 27. července 1976 (Úř. věst. L 223, 16. 8. 1976, s. 25).
  V příloze se v čl. 3 odst. 2 a v čl. 10 odst. 2 slovo „pět“ nahrazuje slovem „šest“.
1. 8. Rozhodnutí Rady ze dne 4. dubna 1978 o uplatňování některých zásad v oblasti úředně podporovaných vývozních úvěrů (nezveřejněné), rozšířené rozhodnutími Rady ze dnů 16. listopadu 1978, 12. června 1979, 10. prosince 1979, 28. května 1980, 8. prosince 1980, 3. března 1981, 20. července 1981, 16. listopadu 1981, 28. července 1982, 16. května 1983, 9.srpna 1983 a 26. října 1983, ve znění:
  1. – aktu o přistoupení z roku 1979 (Úř. věst. L 291, 19. 11. 1979, s. 17),
  2. – rozhodnutí Rady ze dnů 27. června 1980, 16. listopadu 1981, 28. července 1982, 21. února 1983, 26. října 1983 a 23. října 1984.
  V příloze D „Seznam účastníků“ se Španělsko a Portugalsko vypouštějí ze seznamu třetích zemí a doplňují se do poznámky, která vyjmenovává členské státy Společenství.

VIII. SOCIÁLNÍ POLITIKA

1. Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971, pozměněné a aktualizované nařízením Rady (EHS) č. 2001/83 ze dne 2. června 1983 (Úř. věst. L 230, 22. 8. 1983, s. 6).
V článku 23 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
1. „1. Příslušná instituce členského státu, jehož právní předpisy stanoví, že se peněžité dávky vypočítávají na základě průměrného příjmu nebo průměrných příspěvků, stanoví tento průměrný příjem nebo příspěvky výhradně ve vztahu k příjmům nebo příspěvkům zjištěným během dob získaných podle uvedených právních předpisů.“
V článku 45 se doplňuje nový odstavec, který zní:
1. „7. Pokud právní předpisy členského státu, které podmiňují poskytování dávek tím, že zaměstnaná osoba nebo osoba samostatně výdělečně činná podléhala uvedeným právním předpisům v době vzniku pojistné události, vyžadují dobu pojištění pro nabytí nároku na dávky, má se pro účely této kapitoly za to, že každá zaměstnaná osoba nebo osoba samostatně výdělečně činná, která již nepodléhala uvedeným právním předpisům, jim nadále podléhala v době, kdy došlo k pojistné události, pokud v té době podléhala právním předpisům jiného členského státu nebo, není-li tomu tak, pokud může uplatnit svůj nárok na dávku podle právních předpisů jiného členského státu. Tato druhá podmínka se však považuje za splněnou v případě uvedeném v čl. 48 odst. 1.“
V čl. 47 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
1. „e) pokud se podle právních předpisů členského státu dávky vypočítávají na základě průměrných příspěvků, určí příslušná instituce uvedený průměr pouze na základě dob pojištění získaných podle právních předpisů uvedeného státu.“
V čl. 82 odst. 1 se číslo „60“ nahrazuje číslem „72“.
Příloha I se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA I
OSOBNÍ PŮSOBNOST NAŘÍZENÍ
1. I. Zaměstnané osoby nebo osoby samostatně výdělečně činné
  [čl. 1 písm. a) body ii) a iii) nařízení]
  1. A. BELGIE
    Neuplatňuje se.
  1. B. DÁNSKO
    1. Za zaměstnanou osobu ve smyslu čl. 1 písm. a) bodu ii) nařízení je považována každá osoba, která na základě výkonu zaměstnání podléhá:
    a) právním předpisům týkajícím se pracovních úrazů a nemocí z povolání za dobu před 1. zářím 1977;
    b) právním předpisům o doplňkových důchodech pro zaměstnané osoby (arbejdsmarkedets tillӕgspension, ATP) za dobu od 1. září 1977 nebo pozdější.
    2. Za osobu samostatně výdělečně činnou ve smyslu čl. 1 písm. a) bodu ii) nařízení je považována každá osoba, která má podle zákona o denních peněžitých dávkách v nemoci nebo mateřství nárok na tyto dávky na základě příjmu z výkonu povolání, jiného než je mzda nebo plat.
  1. C. NĚMECKO
    Je-li institucí příslušnou pro poskytování rodinných dávek v souladu s hlavou III kapitolou 7 nařízení německá instituce, je ve smyslu čl. 1 písm. a) bodu ii) nařízení za:
    a) „zaměstnanou osobu“ považována každá osoba povinně pojištěná pro případ nezaměstnanosti nebo každá osoba, která v důsledku tohoto pojištění získá peněžité dávky v rámci neomocenského pojištění nebo srovnatelné dávky;
    b) „osobu samostatně výdělečně činnou“ považována každá osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost, která je povinna
    – zapojit se do systému starobního důchodového pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné a platit příspěvky,
    nebo
    – zapojit se do systému v rámci povinného důchodového pojištění.
  1. D. ŠPANĚLSKO
    Neuplatňuje se.
  1. E. FRANCIE
    Neuplatňuje se.
  1. F. ŘECKO
    1. Za zaměstnané osoby ve smyslu čl. 1 písm. a) bodu iii) nařízení jsou považovány osoby pojištěné v rámci systému OGA, které vykonávají svou činnost výhradně jako zaměstnané osoby nebo které podléhají nebo podléhaly právním předpisům jiného členského státu a které následně jsou nebo byly „zaměstnanými osobami“ ve smyslu čl. 1 písm. a) nařízení.
    2. Pro účely poskytování rodinných přídavků ze státního systému jsou za zaměstnané osoby ve smyslu čl. 1 písm. a) bodu ii) nařízení považovány osoby uvedené v čl. 1 písm. a) bodech i) a iii) nařízení.
  1. G. IRSKO
    1. Za zaměstnanou osobu ve smyslu čl. 1 písm. a) bodu ii) nařízení je považována každá ososba, která je povinně nebo dobrovolně pojištěna na základě článků 5 a 37 konsolidovaného zákona o sociálním zabezpečení z roku 1981 [Social Welfare (Consolidation) Act (1981)].
    2. Za osobu samostatně výdělečně činnou ve smyslu čl. 1 písm. a) bodu ii) nařízení je považována každá osoba, která vykonává výdělečnou činnost bez jakékoli pracovní smlouvy nebo která odešla do důchodu, poté co takovou činnost ukončila. Pokud jde o věcné dávky v nemoci, má na tyto dávky zúčastněná osoba nárok na základě článků 45 nebo 46 zákona o zdravotnictví z roku 1970 [Health Act (1970)].
  1. H. ITÁLIE
    Neuplatňuje se.
  1. I. LUCEMBURSKO
    Neuplatňuje se.
  1. J. NIZOZEMSKO
    Za osobu samostatně výdělečně činnou ve smyslu čl. 1 písm. a) bodu ii) nařízení je považována každá osoba vykonávající činnost nebo povolání bez pracovní smlouvy.
  1. K. PORTUGALSKO
    Neuplatňuje se.
  1. L. SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
    Za zaměstnanou osobu nebo osobu samostatně výdělečně činnou ve smyslu čl. 1 písm. a) bodu ii) nařízení je považována každá osoba, která je zaměstnancem (employed earner) nebo osobou samostatně výdělečně Činnou (self-employed earner) ve smyslu právních předpisů Velké Británie nebo právních předpisů Severního Irska, jakož i každá osoba, které náleží příspěvky jako zaměstnané osobě (employed person) nebo osobě samostatně výdělečně činné (self-employed person) v souladu s právními předpisy Gibraltaru.
1. II. Rodinní příslušníci
  [čl. 1 písm. f) druhá věta nařízení]
  1. A BELGIE
    Neuplatňuje se.
  1. B. DÁNSKO
    Pro účely stanovení nároku na věcné dávky podle čl. 22 odst. 1 písm. a) a článku 31 nařízení se „rodinným příslušníkem“ rozumí každá osoba považovaná za člena rodiny podle zákona o veřejném zdravotnictví.
  1. C. NĚMECKO
    Neuplatňuje se.
  1. D. ŠPANĚLSKO
    Neuplatňuje se.
  1. E. FRANCIE
    Neuplatňuje se.
  1. F. ŘECKO
    Neuplatňuje se.
  1. G. IRSKO
    Pro účely stanovení nároku na věcné dávky podle čl. 22 odst. 1 písm. a) a článku 31 nařízení se „rodinným příslušníkem“ rozumí každá osoba považovaná za osobu vyživovanou zaměstnanou osobou nebo osobou samostatně výdělečně činnou pro účely zákonů o ochraně zdraví z let 1947 až 1970 (Health Acts 1947 – 1970).
  1. H. ITÁLIE
    Neuplatňuje se.
  1. I. LUCEMBURSKO
    Neuplatňuje se.
  1. J. NIZOZEMSKO
    Neuplatňuje se.
  1. K. PORTUGALSKO
    Neuplatňuje se.
  1. L. SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
    Pro účely stanovení nároku na věcné dávky podle čl. 22 odst. 1 písm. a) a článku 31 nařízení se „rodinným příslušníkem“ rozumí:
    a) podle právních předpisů Velké Británie a Severního Irska každá osoba považovaná za vyživovanou osobu podle zákona o sociálním zabezpečení z roku 1975 (Social Security Act 1975) nebo popřípadě podle zákona o sociálním zabezpečení v Severním Irsku z roku 1975 [Social Security (Northern Ireland) Act 1975]
    a
    b) podle právních předpisů Gibraltaru každá osoba považovaná za vyživovanou osobu ve smyslu výnosu z roku 1973 o lékařské skupinové praxi (Group Practice Medical Scheme Ordinance 1973).“
Příloha II se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA II
[čl. 1 písm. j) a u) nařízení]
1. I. Zvláštní systémy pro osoby samostatně výdělečně činné vyňaté z oblasti působnosti nařízení na základě čl. 1 písm. j) čtvrtého pododstavce
  1. A. BELGIE
    Neuplatňuje se.
  1. B. DÁNSKO
    Neuplatňuje se.
  1. C. NĚMECKO
    Pojišťovací instituce a instituce sociálního zabezpečení (Versicherungs - und Versorgungswerke) pro lékaře, zubní lékaře, veterinární lékaře, lékárníky, advokáty a právní zástupce, patentové zástupce (Patentanwälte), státní notáře, auditory. (Wirtschaftsprüfer), daňové poradce (Steuerbevollmächtigte), námořní lodivody (Seelotsen) a architekty, zřízené na základě právních předpisů spolkových zemí, a jiné pojišťovací instituce a instituce sociálního zabezpečení, zejména fondy sociálního pojištění (Fürsorgeeinrichtunge) a systém pro rozšířené rozdílení honorářů (erweiterte Honorarverteilung).
  1. D. ŠPANĚLSKO
    1. Volné systémy sociální péče, které doplňují nebo se připojují k systémům sociálního zabezpečení, spravované institucemi řízenými obecným zákonem o sociálním zabezpečení ze dne 6. prosince 1941 a jeho nařízením ze dne 26. května 1943:
    a) buď pro dávky doplňující a připojující se k dávkám sociálního zabezpečení; nebo
    b) pro vzájemné pojišťovací společnosti, pro jejichž zapojení do systému sociálního zabezpečení není stanoveno podle bodu 7 šestého přechodného ustanovení obecného zákona o sociálním zabezpečení ze dne 30. května 1974, a které z tohoto důvodu nenahrazují instituce povinného systému sociálního zabezpečení.
    2. Systém sociální péče nebo s povahou sociální pomoci nebo charity, řízený institucemi nepodléhajícími obecnému zákonu o sociálním zabezpečení nebo zákonu ze dne 6. prosince 1941.
1. E. FRANCIE
  1. 1. Osoby samostatně výdělečně činné mimo oblast zemědělství:
    a) Doplňkové systémy důchodového pojištění a systémy pojištění pro případ invalidity a úmrtí pro osoby samostatně výdělečně činné, jak jsou uvedeny v článcích L 658, L 659, L 663-11, L 663-12, L 682 a L 683-1 zákoníku sociálního zabezpečení.
    b) Dodatečné dávky uvedené v článku 9 zákona č. 66.509 ze dne 12. července 1966.
  1. 2. Osoby samostatně výdělečně činné v zemědělství:
    Typy pojištění stanovené v článcích 1049 a 1234.19 zemědělského zákoníku týkající se jednak nemoci, mateřství a stáří a jednak pracovních úrazů a nemocí z povolání osob samostatně výdělečně činných v zemědělství.
1. F. ŘECKO
  Neuplatňuje se.
1. G. IRSKO
  Neuplatňuje se.
1. H. ITÁLIE
  Neuplatňuje se.
1. I. LUCEMBURSKO
  Neuplatňuje se.
1. J. NIZOZEMSKO
  Neuplatňuje se.
1. K. PORTUGALSKO
  Neuplatňuje se.
1. L. SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
  Neuplatňuje se.
1. II. Zvláštní příspěvky při narození dítěte vyňaté z oblasti působnosti nařízení na základě čl. 1 písm. u)
  1. A. BELGIE
    Porodné.
  1. B. DÁNSKO
    Žádné.
  1. C. NĚMECKO
    Žádné.
  1. D. ŠPANĚLSKO
    Žádné.
  1. E. FRANCIE
    1. a) Příspěvky před narozením dítěte.
    2. b) Příspěvky po narození dítěte.
  1. F. ŘECKO
    Žádné.
  1. G. IRSKO
    Žádné.
  1. H. ITÁLIE
    Žádné.
  1. I. LUCEMBURSKO
    Porodné.
  1. J. NIZOZEMSKO
    Žádné.
  1. K. PORTUGALSKO
    Žádné.
  1. L. SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
    Žádné“
Příloha III se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA III
[Čl. 7 odst. 2 písm. c) a čl. 3 odst. 3 nařízení]
Ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení, která zůstávají použitelná odchylně od článku 6 nařízení – Ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení, která se nevztahují na všechny osoby, na které se vztahuje nařízení
OBECNÉ POZNÁMKY
1. 1. Pokud ustanovení uvedená v této příloze odkazují na ustanovení jiných úmluv, nahrazují se tyto odkazy odkazy na odpovídající ustanovení tohoto nařízení, ledaže jsou samotná ustanovení dotyčných úmluv uvedena v této příloze.
2. 2. Doložka o výpovědi obsažená v úmluvě o sociálním zabezpečení, jejíž některá ustanovení jsou uvedena v této příloze, zůstává použitelná, pokud jde o uvedená ustanovení.
  1. A
    Ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení, která zůstávají použitelná odchylně od článku 6 nařízení
    [čl. 7 odst. 2 písm. c) nařízení]
    1. BELGIE – DÁNSKO
    Žádná úmluva.
    2. BELGIE – NĚMECKO
    a) Články 3 a 4 závěrečného protokolu ze dne 7. prosince 1957 k obecné úmluvě ze stejného dne, ve znění dodatkového protokolu ze dne 10. listopadu 1960.
    b) Dodatková dohoda č. 3 ze dne 7. prosince 1957 k obecné úmluvě ze stejného dne, ve znění dodatkového protokolu ze dne 10. listopadu 1960 (výplata důchodů náležejících za období předcházející vstupu obecné úmluvy v platnost).
    3. BELGIE – ŠPANĚLSKO
    Žádné.
    4. BELGIE – FRANCIE
    a) Články 13, 16 a 23 dodatkové dohody ze dne 17. ledna 1948 k obecné úmluvě ze stejného dne (pracovníci v dolech a podobných provozech).
    b) Výměna dopisů ze dne 27. února 1953 (uplatňování čl. 4 odst. 2 obecné úmluvy ze dne 17. ledna 1948).
    c) Výměna dopisů ze dne 29. července 1953 týkající se podpory pro starší zaměstnance.
    5. BELGIE – ŘECKO
    Ustanovení čl. 15 odst. 2, čl. 35 odst. 2 a článku 37 obecné úmluvy ze dne 1. dubna 1958.
    6. BELGIE – IRSKO
    Žádná úmluva.
    7. BELGIE – ITÁLIE
    Článek 29 úmluvy ze dne 30. dubna 1948.
    8. BELGIE – LUCEMBURSKO
    a) Články 3, 4, 5, 6, a 7 úmluvy ze dne 16. listopadu 1959, ve znění úmluvy ze dne 12. února 1964 (příhraniční pracovníci).
    b) Výměna dopisů ze dnů 10. a 12. července 1968 o osobách samostatně výdělečně činných.
    9. BELGIE – NIZOZEMSKO
    Žádné.
    10. BELGIE – PORTUGALSKO
    Žádné.
    11. BELGIE – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
    Žádné.
    12. DÁNSKO – NĚMECKO
    a) Bod 15 závěrečného protokolu k úmluvě o sociálním pojištění ze dne 14. srpna 1953.
    b) Dodatková dohoda ze dne 14. srpna 1953 k výše uvedené úmluvě.
    13. DÁNSKO – ŠPANĚLSKO
    Žádná úmluva.
    14. DÁNSKO – FRANCIE
    Žádné.
    15. DÁNSKO – ŘECKO
    Žádná úmluva.
    16. DÁNSKO – IRSKO
    Žádná úmluva.
    17. DÁNSKO – ITÁLIE
    Žádná úmluva.
    18. DÁNSKO – LUCEMBURSKO
    Žádná úmluva.
    19. DÁNSKO – NIZOZEMSKO
    Žádná úmluva.
    20. DÁNSKO – PORTUGALSKO
    Žádná úmluva.
    21. DÁNSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
    Žádné.
    22. NĚMECKO – ŠPANĚLSKO
    Žádné.
    23. NĚMECKO – FRANCIE
    a) Ustanovení článku 11 odst. 1, čl. 16 druhého pododstavce a článku 19 obecné úmluvy ze dne 10. července 1950.
    b) Článek 9 dodatkové dohody č. 1 ze dne 10. července 1950 k obecné úmluvě ze stejného dne (pracovníci v dolech a podobných provozech.
    c) Dodatková dohoda č. 4 ze dne 10. července 1950 k obecné úmluvě ze stejného dne, ve znění dodatku č. 2 ze dne 18. června 1955.
    d) Hlavy I a III dodatku č. 2 ze dne 18. června 1955.
    e) Body 6, 7 a 8 obecného protokolu ze dne 10. července 1950 k obecné úmluvě ze stejného dne.
    f) hlavy II, III a IV dohody ze dne 20. prosince 1963 (sociální zabezpečení v Sársku).
    24. NĚMECKO – ŘECKO
    a) Ustanovení čl. 5 odst. 2 obecné úmluvy ze dne 25. dubna 1961.
    b) Ustanovení čl. 8 odst. 1, odst. 2 písm. b) a odst. 3, článků 9 až 11 a kapitol I a IV, pokud se týkají těchto článků, úmluvy o pojištění pro případ nezaměstnanosti ze dne 31. května 1961, spolu se záznamem do zápisu ze dne 14. června 1980.
    25. NĚMECKO – IRSKO
    Žádná úmluva.
    26. NĚMECKO – ITÁLIE
    a) Ustanovení čl. 3 odst. 2, čl. 23 odst. 2, článku 26 a čl. 36 odst. 3 úmluvy ze dne 5. května 1953 (sociální pojištění).
    b) Dodatková dohoda ze dne 12. května 1953 k úmluvě ze dne 5. května 1953 (výplata důchodů náležejících za období předcházející vstupu úmluvy v platnost).
    27. NĚMECKO – LUCEMBURSKO
    Články 4, 5, 6 a 7 smlouvy ze dne 11. července 1959 (urovnání sporů mezi Německem a Lucemburskem).
    28. NĚMECKO – NIZOZEMSKO
    a) Ustanovení čl. 3 odst. 2 úmluvy ze dne 29. března 1951.
    b) Články 2 a 3 dodatkové dohody č. 4 ze dne 21. prosince 1956 k úmluvě ze dne 29. března 1951 (vyřízení nároků nizozemských pracovníků získaných v rámci německého systému sociálního pojištění v období od 13. května 1940 do 1. září 1945).
    29. NĚMECKO – PORTUGALSKO
    Ustanovení čl. 5 odst. 2 úmluvy ze dne 6. listopadu 1964.
    30. NĚMECKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
    a) Ustanovení čl. 3 odst. 1 a 6 a čl. 7 odst. 2 až 6 úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 20. dubna 1960.
    b) Články 2 až 7 závěrečného protokolu k úmluvě o sociálním zabezpečení ze dne 20. dubna 1960.
    c) Ustanovení čl. 2 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 až 6 úmluvy o pojištění pro případ nezaměstnanosti ze dne 20. dubna 1960.
    31. ŠPANĚLSKO – FRANCIE
    Žádné.
    32. ŠPANĚLSKO – ŘECKO
    Žádná úmluva.
    33. ŠPANĚLSKO – IRSKO
    Žádná úmluva.
    34. ŠPANĚLSKO – ITÁLIE
    Článek 5, čl. 18 odst. 1 písm. c) a článek 23 úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 30. října 1979.
    35. ŠPANĚLSKO – LUCEMBURSKO
    a) Ustanovení čl. 5 odst. 2 úmluvy ze dne 8. května 1969.
    b) Článek 1 správního ujednání ze dne 27. června 1975 o uplatňování úmluvy ze dne 8. května 1969 na osoby samostatně výdělečně činné.
    36. ŠPANĚLSKO – NIZOZEMSKO
    Ustanovení čl. 23 odst. 2 úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 5. února 1974.
    37. ŠPANĚLSKO – PORTUGALSKO
    Ustanovení čl. 4 odst. 2, čl. 16 odst. 2 a článku 22 obecné úmluvy ze dne 11. června 1969.
    38. ŠPANĚLSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
    Žádné.
    39. FRANCIE – ŘECKO
    Ustanovení čl. 16 čtvrtého pododstavce a článku 30 obecné úmluvy ze dne 19. dubna 1958.
    40. FRANCIE – IRSKO
    Žádná úmluva.
    41. FRANCIE – ITÁLIE
    a) Články 20 a 24 obecné úmluvy ze dne 31. března 1948.
    b) Výměna dopisů ze dne 3. března 1956 (dávky v nemoci pro sezónní pracovníky zaměstnané v zemědělství).
    42. FRANCIE – LUCEMBURSKO
    Články 11 a 14 dodatkové dohody ze dne 12. listopadu 1949 k obecné úmluvě ze stejného dne (pracovníci v dolech a podobných provozech).
    43. FRANCIE – NIZOZEMSKO
    Článek 11 dodatkové dohody ze dne 1. června 1954 k obecné úmluvě ze dne 7. ledna 1950 (pracovníci v dolech a podobných provozech).
    44. FRANCIE – PORTUGALSKO
    Žádné.
    45. FRANCIE – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
    Výměna nót ze dnů 27. a 30. července 1970 týkající se situace v sociálním zabezpečení učitelů ve Spojeném království dočasné vykonávajících své povolání ve Francii na základě kulturní úmluvy ze dne 2. března 1948.
    46. ŘECKO – IRSKO
    Žádná úmluva.
    47. ŘECKO – ITÁLIE
    Žádná úmluva.
    48. ŘECKO – LUCEMBURSKO
    Žádná úmluva.
    49. ŘECKO – NIZOZEMSKO
    Ustanovení čl. 4 odst. 2 obecné úmluvy ze dne 13. září 1966.
    50. ŘECKO – PORTUGALSKO
    Žádná úmluva.
    51. ŘECKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
    Žádná úmluva.
    52. IRSKO – ITÁLIE
    Žádná úmluva.
    53. IRSKO – LUCEMBURSKO
    Žádná úmluva.
    54. IRSKO – NIZOZEMSKO
    Žádná úmluva.
    55. IRSKO – PORTUGALSKO
    Žádná úmluva.
    56. IRSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
    Článek 8 dohody ze dne 14. září 1971 o sociálním zabezpečení.
    57. ITÁLIE – LUCEMBURSKO
    Ustanovení čl. 18 odst. 2 a článku 24 obecné úmluvy ze dne 29. května 1951.
    58. ITÁLIE – NIZOZEMSKO
    Ustanovení čl. 21 odst. 2 obecné úmluvy ze dne 28. října 1952.
    59. ITÁLIE – PORTUGALSKO
    Žádná úmluva.
    60. ITÁLIE – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
    Žádné.
    61. LUCEMBURSKO – NIZOZEMSKO
    Žádné.
    62. LUCEMBURSKO – PORTUGALSKO
    Ustanovení čl. 3 odst. 2 úmluvy ze dne 12. února 1965.
    63. LUCEMBURSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
    Žádné.
    64. NIZOZEMSKO – PORTUGALSKO
    Ustanovení čl. 5 odst. 2 a článku 31 úmluvy ze dne 19. července 1979.
    65. NIZOZEMSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
    Žádné.
    66. PORTUGALSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
    Ustanovení čl. 2 odst. 1 protokolu o lékařské péči ze dne 15. listopadu 1978.
  1. B
    Ustanovení úmluv, která se nevztahují na všechny osoby, na které se vztahuje nařízení
    [čl. 3 odst. 3 nařízení]
    1. BELGIE – DÁNSKO
    Žádná úmluva.
    2. BELGIE – NĚMECKO
    a) Články 3 a 4 závěrečného protokolu ze dne 7. prosince 1957 k obecné úmluvě ze stejného dne, ve znění dodatkového protokolu ze dne 10. listopadu 1960.
    b) Dodatková dohoda č. 3 ze dne 7. prosince 1957 k obecné úmluvě ze stejného dne, ve znění dodatkového protokolu ze dne 10. listopadu 1960 (výplata důchodů náležejících za období předcházející vstupu úmluvy v platnost).
    3. BELGIE – ŠPANĚLSKO
    Žádné.
    4. BELGIE – FRANCIE
    a) Výměna dopisů ze dne 29. července 1953 o podporách pro starší zaměstnance.
    b) Výměna dopisů ze dne 27. února 1953 (uplatňování čl. 4 odst. 2 obecné úmluvy ze dne 17. ledna 1948).
    5. BELGIE – ŘECKO
    Žádné
    6. BELGIE – IRSKO
    Žádné.
    7. BELGIE – ITÁLIE
    Žádné.
    8. BELGIE – LUCEMBURSKO
    Žádné.
    9. BELGIE – NIZOZEMSKO
    Žádné.
    10. BELGIE – PORTUGALSKO
    Žádné.
    11. BELGIE – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
    Žádné.
    12. DÁNSKO – NĚMECKO
    a) Bod 15 závěrečného protokolu k úmluvě o sociálním zabezpečení ze dne 14. srpna 1953.
    b) Dodatková dohoda ze dne 14. srpna 1953 k výše uvedené úmluvě.
    13. DÁNSKO – ŠPANĚLSKO
    Žádná úmluva.
    14. DÁNSKO – FRANCIE
    Žádná úmluva.
    15. DÁNSKO – ŘECKO
    Žádná úmluva.
    16. DÁNSKO – IRSKO
    Žádná úmluva.
    17. DÁNSKO – ITÁLIE
    Žádná úmluva.
    18. DÁNSKO – LUCEMBURSKO
    Žádná úmluva.
    19. DÁNSKO – NIZOZEMSKO
    Žádná úmluva.
    20. DÁNSKO – PORTUGALSKO
    Žádná úmluva.
    21 DÁNSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
    Žádné.
    22. NĚMECKO – ŠPANĚLSKO
    Žádné.
    23. NĚMECKO – FRANCIE
    a) Ustanovení čl. 16 druhého pododstavce a článku 19 obecné úmluvy ze dne 10. července 1950.
    b) Dodatková dohoda č. 4 ze dne 10. července 1950 k obecné úmluvě ze stejného dne, ve znění dodatku č. 2 ze dne 18. června 1955.
    c) Hlavy I a III dodatku č. 2 ze dne 18. června 1955.
    d) Body 6, 7 a 8 obecného protokolu ze dne 10. července 1950 k obecné úmluvě ze stejného dne.
    e) Hlavy II, III a IV dohody ze dne 20. prosince 1963 (sociální zabezpečení v Sársku).
    24. NĚMECKO – ŘECKO
    Žádné.
    25. NĚMECKO – IRSKO
    Žádná úmluva.
    26. NĚMECKO – ITÁLIE
    a) Ustanovení čl. 3 odst. 2 a článku 26 úmluvy ze dne 5. května 1953 (sociální pojištění).
    b) Dodatková dohoda ze dne 12. května 1953 k úmluvě ze dne 5. května 1953 (výplata důchodů náležejících za období předcházející vstupu úmluvy v platnost).
    27. NĚMECKO – LUCEMBURSKO
    Články 4, 5, 6 a 7 smlouvy ze dne 11. července 1959 (urovnání sporů mezi Němckem a Lucemburskem).
    28. NĚMECKO – NIZOZEMSKO
    a) Ustanovení čl. 3 odst. 2 úmluvy ze dne 29. března 1951.
    b) Články 2 a 3 dodatkové dohody č. 4 ze dne 21. prosince 1956 k úmluvě ze dne 29. března 1951 (vyřízení nároků získaných nizozemskými pracovníky v rámci německého systému sociálního pojištění v době od 13. května 1940 do 1. září 1945).
    29. NĚMECKO – PORTUGALSKO
    Ustanovení čl. 5 odst. 2 úmluvy ze dne 6. listopadu 1964.
    30. NĚMECKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
    a) Ustanovení čl. 3 odst. 1 a 6 a čl. 7 odst. 2 až 6 úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 20. dubna 1960.
    b) Články 2 až 7 závěrečného protokolu k úmluvě o sociálním zabezpečení ze dne 20. dubna 1960.
    c) Ustanovení čl. 2 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 až 6 úmluvy o pojištění pro případ nezaměstnanosti ze dne 20. dubna 1960.
    31. ŠPANĚLSKO – FRANCIE
    Žádné.
    32. ŠPANĚLSKO – ŘECKO
    Žádná úmluva.
    33. ŠPANĚLSKO – IRSKO
    Žádná úmluva.
    34. ŠPANĚLSKO – ITÁLIE
    Článek 5, čl. 18 odst. 1 písm. c) a článek 23 úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 30. října 1979.
    35. ŠPANĚLSKO – LUCEMBURSKO
    a) Ustanovení čl. 5 odst. 2 úmluvy ze dne 8. května 1969.
    b) Článek 1 správního ujednání ze dne 27. června 1975 o uplatňování úmluvy ze dne 8. května 1969 na osoby samostatně výdělečně činné.
    36. ŠPANĚLSKO – NIZOZEMSKO
    Ustanovení čl. 23 odst. 2 úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 5. února 1974.
    37. ŠPANĚLSKO – PORTUGALSKO
    Ustanovení čl. 4 odst. 2, čl. 16 odst. 2 a článku 22 obecné úmluvy ze dne 11. června 1969.
    38. ŠPANĚLSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
    Žádné.
    39. FRANCIE – ŘECKO
    Žádné.
    40. FRANCIE – IRSKO
    Žádná úmluva.
    41. FRANCIE – ITÁLIE
    Články 20 a 24 obecné úmluvy ze dne 31. března 1948.
    42. FRANCIE – LUCEMBURSKO
    Žádné.
    43. FRANCIE – NIZOZEMSKO
    Žádné.
    44. FRANCIE – PORTUGALSKO
    Žádné.
    45. FRANCIE – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
    Výměna nót ze dnů 27. a 30. července 1970 týkající se situace v sociálním zabezpečení učitelů ve Spojeném království dočasně vykonávajících své povolání ve Francii na základě kulturní úmluvy ze dne 2. března 1948.
    46. ŘECKO – IRSKO
    Žádná úmluva.
    47. ŘECKO – ITÁLIE
    Žádná úmluva.
    48. ŘECKO – LUCEMBURSKO
    Žádná úmluva.
    49. ŘECKO – NIZOZEMSKO
    Žádné.
    50. ŘECKO – PORTUGALSKO
    Žádná úmluva.
    51. ŘECKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
    Žádná úmluva.
    52. IRSKO – ITÁLIE
    Žádná úmluva.
    53. IRSKO – LUCEMBURSKO
    Žádná úmluva.
    54. IRSKO – NIZOZEMSKO
    Žádná úmluva.
    55. IRSKO – PORTUGALSKO
    Žádná úmluva.
    56. IRSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
    Žádné.
    57. ITÁLIE – LUCEMBURSKO
    Žádné.
    58. ITÁLIE – NIZOZEMSKO
    Žádné.
    59. ITÁLIE – PORTUGALSKO
    Žádná úmluva.
    60. ITÁLIE – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
    Žádné.
    61. LUCEMBURSKO–NIZOZEMSKO
    Žádné.
    62. LUCEMBURSKO–PORTUGALSKO
    Ustanovení čl. 3 odst. 2 úmluvy ze dne 12. února 1965.
    63. LUCEMBURSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
    Žádné.
    64. NIZOZEMSKO – PORTUGALSKO
    Ustanovení čl. 5 odst. 2 úmluvy ze dne 19. července 1979.
    65. NIZOZEMSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
    Žádné.
    66. PORTUGALSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
    Ustanovení čl. 2 odst. 1 protokolu o lékařské péči ze dne 15. listopadu 1978.“
Příloha IV se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA IV
(čl. 37 odst. 2 nařízení)
Právní předpisy uvedené v čl. 37 odst. 2 nařízení, podle kterých je výše dávek v invaliditě nezávislá na délce dob pojištění
1. A. BELGIE
  Právní předpisy týkající se obecného systému invalidního pojištění, zvláštního systému invalidního pojištění pro horníky, zvláštního systému pro námořníky obchodního loďstva a právní předpisy o pojištění pro případ pracovní neschopnosti pro osoby samostatně výdělečně činné.
1. B. DÁNSKO
  Žádné.
1. C. NĚMECKO
  Žádné.
1. D. ŠPANĚLSKO
  Právní předpisy týkající se invalidního pojištění v rámci obecného systému a v rámci zvláštních systémů.
1. E. FRANCIE
  1. 1. Zaměstnané osoby
    Všechny právní předpisy o invalidním pojištění, s výjimkou právních předpisů týkajících se invalidního pojištění systému sociálního zabezpečení pro horníky.
  1. 2. Osoby samostatně výdělečně činné
    Právní předpisy týkající se invalidního pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné v zemědělství.
1. F. ŘECKO
  Právní předpisy týkající se systému pojištění v zemědělství.
1. G. IRSKO
  Kapitola 10 části II konsolidovaného zákona o sociálním zabezpečení z roku 1981 [Social Welfare (Consolidation) Act, 1981].
1. H. ITÁLIE
  Žádné.
1. I. LUCEMBURSKO
  Žádné.
1. J. NIZOZEMSKO
  1. a) Zákon ze dne 18. února 1966 o pojištění pro případ pracovní neschopnosti.
  2. b) Zákon ze dne 11. prosince 1975 o obecném pojištění pro případ pracovní neschopnosti.
1. K. PORTUGALSKO
  Žádné.
1. L. SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
  1. a) Velká Británie
    Článek 15 zákona o sociálním zabezpečení z roku 1975 (Social Security Act 1975).
    Články 14, 15 a 16 zákona o důchodech sociálního zabezpečení z roku 1985 (Social Security Pensions Act 1975);
  1. b) Severní Irsko
    Článek 15 zákona o sociálním zabezpečení v Severním Irsku z roku 1975. [Social Security (Northern Ireland) Act 1975].
    Články 16, 17 a 18 vyhlášky o důchodech sociálního zabezpečení v Severním Irsku z roku 1975 [Social Security Pensions (Northern Ireland) Order 1975].
Příloha VI se mění a doplňuje takto:
1. „A. BELGIE
  ... (beze změny).
1. B. DÁNSKO
  ... (beze změny).
1. C. NĚMECKO
  ... (beze změny).
1. D. ŠPANĚLSKO
  1. 1. Podmínka výkonu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti nebo podmínka předchozího povinného pojištění pro případ stejné pojistné události v rámci systému zřízeného pro zaměstnané osoby nebo osoby samostatně výdělečně činné stejného členského státu stanovená v čl. 1 písm. a) bodě iv) nařízení nemůže být uplatněna vůči osobám, které jsou v souladu s královským dekretem č. 2805/1979 ze dne 7. prosince 1979 pojištěny dobrovolně v rámci obecného systému sociálního zabezpečení jako úředníci nebo zaměstnanci mezinárodní mezivládní organizace.
  2. 2. Královský dekret č. 2805/1979 ze dne 7. prosince 1979 se použije na státní příslušníky členských států a uprchlíky a osoby bez státní příslušnosti,
    1. a) pokud mají bydliště na španělském území, nebo
    2. b) pokud mají bydliště na území jiného členského státu a pokud byli někdy dříve povinně pojištěni v rámci španělského systému sociálního zabezpečení, nebo
    3. c) pokud mají bydliště na území třetího státu a platili po alespoň 1800 dní příspěvky do španělského systému sociálního zabezpečení a pokud nejsou povinně ani dobrovolně pojištěni na základě právních předpisů jiného členského státu.
1. E. FRANCIE
  ... (beze změny).
1. F. ŘECKO
  ... (beze změny).
1. G. IRSKO
  ... (beze změny).
1. H. ITÁLIE
  ... (beze změny).
  1. I. LUCEMBURSKO
    ... (beze změny).
1. J. NIZOZEMSKO
  ... (beze změny).
1. K. PORTUGALSKO
  1. 1. Nepříspěvkové dávky zavedené dekretem-zákonem č. 160/80 ze dne 27. května 1980 a dekretem-zákonem č. 464/80 ze dne 13. října 1980 se udělují za podmínek stanovených pro portugalské státní příslušníky státním příslušníkům jiných členských států uvedených v čánku 2 nařízení (EHS) č. 1408/71, kteří mají bydliště v Portugalsku.
  2. 2. Totéž platí pro uprchlíky a osoby bez státní příslušnosti.
1. L. SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
  ... (beze změny).“
Příloha VII se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA VII
[čl. 14c odst. 1 písm. b)]
Případy, kdy osoba současně podléhá právním předpisům dvou členských států
1. 1. Pokud je osoba samostatně výdělečně činná v Belgii a vykonává závislou činnost ve kterémkoli jiném členské státě, kromě Lucemburska. Pokud jde o Lucembursko, uplatňuje se výměna dopisů mezi Belgií a Lucemburskem ze dnů 10. a 12. července 1968.
2. 2. Pokud je osoba, která má bydliště v Dánsku, samostatně výdělečně činná v Dánsku a vykonává závislou činnost ve kterémkoli jiném členském státě.
3. 3. Pro systém úrazového pojištění pro zemědělce a systém starobního pojištění pro zemědělce: pokud je osoba samostatné výdělečné činná v zemědělství v Německu a vykonává závislou činnost ve kterémkoli jiném členském státě.
4. 4. Pokud je osoba, která má bydliště ve Španělsku, samostatně výdělečně činná ve Španělsku a vykonává závislou činnost ve kterémkoli jiném členském státě.
5. 5. Pokud je osoba samostatně výdělečně činná ve Francii a vykonává závislou činnost ve kterémkoli jiném členském státě kromě Lucemburska.
6. 6. Pokud je osoba samostatně výdělečně činná v zemědělství ve Francii a vykonává závislou činnost v Lucembursku.
7. 7. Pokud je osoba samostatně výdělečně činná v Řecku a vykonává závislou činnost ve kterémkoli jiném členském státě.
8. 8. Pokud je osoba samostatně výdělečně činná v Itálii a vykonává závislou činnost ve kterémkoli jiném členském státě.
9. 9. Pokud je osoba samostatně výdělečně činná v Portugalsku a vykonává závislou činnost ve kterémkoli jiném členském státě.“

2. Nařízení Rady (EHS) č. 574/72 ze dne 21. března 1972, pozměněné a aktualizované nařízením Rady (EHS) č. 2001/83 ze dne 2. června 1983 (Úř. věst. L 230, 22. 8. 1983, s. 6).
V čl. 15 odst. 3 se vkládá nové písmeno, které zní:
1. „c) pokud dotyčná osoba je zaměstnanou osobou, která podléhala systému sedmidenního pracovního týdne:
  1. i) jeden den odpovídá šesti hodinám a opačně,
  2. ii) sedm dnů odpovídá jednomu týdnu a opačně,
  3. iii) třicet dnů odpovídá jednomu měsíci a opačně,
  4. iv) tři měsíce nebo třináct týdnů nebo devadesát dnů odpovídá jednomu čtvrtletí a opačně,
  5. v) pro převod týdnů na měsíce a opačně se týdny a měsíce přepočtou na dny,
  6. vi) pro celkový součet dob pojištění získaných během jednoho kalendářního roku nesmí uplatnění předchozích pravidel vést k výsledku, který je vyšší než tři sta šedesát dnů nebo padesát dva týdny nebo dvanáct měsíců nebo čtyři čtvrtletí.
  Jsou-li doby pojištění získané podle právních předpisů členského státu vyjádřeny v měsících, považují se dny, které odpovídají části měsíce, v souladu s přepočtovými pravidly vymezenými v tomto odstavci za celý měsíc.“
V článku 85 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
1. „1. K uplatnění článku 72 předloží osoba příslušné instituci potvrzení uvádějící doby pojištění, zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti získané podle právních předpisů, kterým naposledy podléhala.“
V článku 85 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
1. „3. Je-li ke splnění podmínek právních předpisů příslušného státu nezbytné přihlédnout k dobám pojištění, zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti získaným dříve podle právních předpisů kteréhokoli jiného členského státu, použijí se odstavce 1 a 2 přiměřeně.“
V článku 120 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
1. „1. Nároky uvedené v čl. 94 odst. 9 nařízení jsou nároky, které mají pracovníci s ohledem na své rodinné příslušníky zakládající nárok na rodinné dávky, se sazbou a v mezích použitelných v den předcházející dni 1. října 1972 nebo v den předcházející dni vstupu tohoto nařízení v platnost na území dotyčného členského státu buď podle článku 41, nebo přílohy D nařízení č. 3, nebo podle článku 20 nebo přílohy 1 nařízení Rady č. 36/63/EHS ze dne 2. dubna 1963 o sociálním zabezpečení pro příhraniční pracovníky¹, nebo podle platných úmluv mezi dotyčnými členskými státy.“
¹ Úř. věst. 62, 20. 4. 1963, s. 1314/63.

Příloha 1 se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA 1

PŘÍSLUŠNÉ ÚŘADY

[čl. 1 bod 1) nařízení, čl. 4 odst. 1 a článek 122 prováděcího nařízení]

Akty EHS OSOBNÍ PŮSOBNOST NAŘÍZENÍ Ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení, která zůstávají použitelná odchylně od článku 6 nařízení – Ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení, která se nevztahují na všechny osoby, na které se vztahuje nařízení OBECNÉ POZNÁMKY Ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení, která zůstávají použitelná odchylně od článku 6 nařízení Ustanovení úmluv, která se nevztahují na všechny osoby, na které se vztahuje nařízení Právní předpisy uvedené v čl. 37 odst. 2 nařízení, podle kterých je výše dávek v invaliditě nezávislá na délce dob pojištění Případy, kdy osoba současně podléhá právním předpisům dvou členských států PŘÍSLUŠNÉ ÚŘADY
A.	BELGIE	Ministre de la prévoyance sociale, Bruxelles – Minister van Sociale Voorzorg, Brussel (ministr sociální péče)
		Ministre des classes moyennes, Bruxelles – Minister van Middenstand, Brussel (ministr pro malé podniky a obchodníky)
B.	DÁNSKO	1.	Socialministeren (ministr sociálních věcí), København
		2.	Arbejdsministeren (ministr práce), København
		3.	Indenrigsministeren (ministr vnitra), København
		4.	Ministeren for Grønland (ministr pro Grónsko), København
C.	NĚMECKO	Bundesminister für Arbeit und Sozialordnung (spolkový ministr práce a sociálních věcí), Bonn
D.	ŠPANĚLSKO	Ministro de Trabajo y Seguridad Social (ministr práce a sociálního zabezpečení), Madrid
E.	FRANCIE	1.	Ministre des affaires sociales et de la solidarité nationale (ministr sociálních věcí a národní solidarity), Paris
		2.	Ministre de lʻagriculture (ministr zemědělství), Paris
F.	ŘECKO	1	Υπουργός Κοινωνικών Υπηρεσών (ministr sociálních věcí), Αθήνα
		2.	Υπουργός Εργαoίας (ministr práce), Αθήνα
		3.	Υπουργός Εμπορικής Ναυτιλίας (ministr obchodního námořnictva), Πειραιάς
G.	IRSKO	1.	Minister for Social Welfare (ministr sociálních věcí), Dublin
		2.	Minister for Health (ministr zdravotnictví), Dublin
H.	ITÁLIE	– pro důchody:
		1.		obecně:
				Ministro del lavoro e della previdenza sociale (ministr práce a sociální péče), Roma
		2.		pro notáře:
				Ministro di grazia e giustizia (ministr spravedlnosti), Roma
		3.		pro celníky:
				Ministro delle finanze (ministr financí), Roma
		– pro věcné dávky:
		Ministro della sanitá (ministr zdravotnictví), Roma
I.	LUCEMBURSKO	1.	Ministre du travail et de la sécurité sociale (ministr práce a sociálního zabezpečení), Luxembourg
		2.	Ministre de la famille (ministr pro rodinné záležitosti), Luxembourg
J.	NIZOZEMSKO	1.	Minister van Sociale Zaken en Werkgelegenheid (ministr sociálních věcí a zaměstnanosti), Den Haag
		2.	Minister van Welzijn, Volksgezondheid en Cultuur (ministr sociální péče, zdravotnictví a kulturních záležitostí), Rijswijk
K.	PORTUGALSKO	1.	Ministro do Trabalho e Segurança Social (ministr práce a sociálního zabezpečení), Lisboa
		2.	Ministro da Saúde (ministr zdravotnictví), Lisboa
		3.	Secretário Regional dos Assuntos Sociais da Região Autónoma da Madeira (oblastní tajemník pro sociální věci autonomní oblasti Madeira), Funchal
		4.	Secretário Regional dos Assuntos Sociais da Região Autonoma dos Açores (oblastní tajemník pro sociální věci autonomní oblasti Azory), Angra do Heroísmo
L.	SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ	1.	Secretary of State for Social Services (ministr sociální péče), London
		2.	Secretary of State for Scotland (ministr pro Skotsko), Edinburgh
		3.	Secretary of State for Wales (ministr pro Wales), Cardiff
		4.	Department of Health and Social Services for Northern Ireland (ministerstvo zdravotnictví a sociální péče pro Severní Irsko), Belfast
		5.	Director of the Department of Labour and Social Security (ředitel ministerstva práce a sociálního zabezpečení), Gibraltar
		6.	Director of the Medical and Public Health Department (ředitel ministerstva veřejného zdravotnictví), Gibraltar“.

Příloha 2 se doplňuje takto:

a) v oddílu „C. NĚMECKO“ bodu 2 písm. a) podbodu i):

– se druhá odrážka nahrazuje tímto:

Akty EHS OSOBNÍ PŮSOBNOST NAŘÍZENÍ Ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení, která zůstávají použitelná odchylně od článku 6 nařízení – Ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení, která se nevztahují na všechny osoby, na které se vztahuje nařízení OBECNÉ POZNÁMKY Ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení, která zůstávají použitelná odchylně od článku 6 nařízení Ustanovení úmluv, která se nevztahují na všechny osoby, na které se vztahuje nařízení Právní předpisy uvedené v čl. 37 odst. 2 nařízení, podle kterých je výše dávek v invaliditě nezávislá na délce dob pojištění Případy, kdy osoba současně podléhá právním předpisům dvou členských států PŘÍSLUŠNÉ ÚŘADY
„– má-li dotyčná osoba bydliště v Belgii nebo ve Španělsku nebo je belgickým nebo španělským státním příslušníkem s bydlištěm na území třetí země:	Landesversicherungsanstalt Rheinprovinz (Zemská pojišťovna oblasti Porýní), Düsseldorf“,

– doplňuje se nová odrážka, která zní:

Akty EHS OSOBNÍ PŮSOBNOST NAŘÍZENÍ Ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení, která zůstávají použitelná odchylně od článku 6 nařízení – Ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení, která se nevztahují na všechny osoby, na které se vztahuje nařízení OBECNÉ POZNÁMKY Ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení, která zůstávají použitelná odchylně od článku 6 nařízení Ustanovení úmluv, která se nevztahují na všechny osoby, na které se vztahuje nařízení Právní předpisy uvedené v čl. 37 odst. 2 nařízení, podle kterých je výše dávek v invaliditě nezávislá na délce dob pojištění Případy, kdy osoba současně podléhá právním předpisům dvou členských států PŘÍSLUŠNÉ ÚŘADY
„– má-li dotyčná osoba bydliště v Portugalsku nebo je portugalským státním příslušníkem s bydlištěm na území třetí země:	Landesversicherungsanstalt Unterfranken (Zemská pojišťovna Dolních Frank), Würzburg“;

b) v oddílu „C. NĚMECKO“ bodu 2 písm. b) pdbodu i):

– se druhá odrážka nahrazuje tímto:

Akty EHS OSOBNÍ PŮSOBNOST NAŘÍZENÍ Ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení, která zůstávají použitelná odchylně od článku 6 nařízení – Ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení, která se nevztahují na všechny osoby, na které se vztahuje nařízení OBECNÉ POZNÁMKY Ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení, která zůstávají použitelná odchylně od článku 6 nařízení Ustanovení úmluv, která se nevztahují na všechny osoby, na které se vztahuje nařízení Právní předpisy uvedené v čl. 37 odst. 2 nařízení, podle kterých je výše dávek v invaliditě nezávislá na délce dob pojištění Případy, kdy osoba současně podléhá právním předpisům dvou členských států PŘÍSLUŠNÉ ÚŘADY
„– byl-li poslední příspěvek podle právních předpisů jiného členského státu zaplacen belgické nebo španělské instituci důchodového pojištění:	Landesversicherungsanstalt Rheinprovinz (Zemská pojišťovna oblasti Porýní), Düsseldorf“,

– doplňuje se nová odrážka, která zní:

Akty EHS OSOBNÍ PŮSOBNOST NAŘÍZENÍ Ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení, která zůstávají použitelná odchylně od článku 6 nařízení – Ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení, která se nevztahují na všechny osoby, na které se vztahuje nařízení OBECNÉ POZNÁMKY Ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení, která zůstávají použitelná odchylně od článku 6 nařízení Ustanovení úmluv, která se nevztahují na všechny osoby, na které se vztahuje nařízení Právní předpisy uvedené v čl. 37 odst. 2 nařízení, podle kterých je výše dávek v invaliditě nezávislá na délce dob pojištění Případy, kdy osoba současně podléhá právním předpisům dvou členských států PŘÍSLUŠNÉ ÚŘADY
„– byl-li poslední příspěvek podle právních předpisů jiného členského státu zaplacen portugalské instituci důchodového pojištění:	Landesversicherungsanstalt Unterfranken (Zemská pojišťovna Dolních Frank), Würzburg“;

c) za oddíl „C. NĚMECKO“ se vkládá nový oddíl, který zní:

„D. ŠPANĚLSKO:

Akty EHS OSOBNÍ PŮSOBNOST NAŘÍZENÍ Ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení, která zůstávají použitelná odchylně od článku 6 nařízení – Ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení, která se nevztahují na všechny osoby, na které se vztahuje nařízení OBECNÉ POZNÁMKY Ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení, která zůstávají použitelná odchylně od článku 6 nařízení Ustanovení úmluv, která se nevztahují na všechny osoby, na které se vztahuje nařízení Právní předpisy uvedené v čl. 37 odst. 2 nařízení, podle kterých je výše dávek v invaliditě nezávislá na délce dob pojištění Případy, kdy osoba současně podléhá právním předpisům dvou členských států PŘÍSLUŠNÉ ÚŘADY
1.	Všechny systémy s výjimkou systému pro námořníky:
	a) pro všechny pojistné události, s výjimkou nezaměstnanosti:	Direcciones Provinciales del Instituto Nacional de la Seguridad Social (provinční ředitelství Státního ústavu sociálního zabezpečení),
	b) pro nezaměstnanost:	Direcciones Provinciales del Instituto Nacional de Empleo (provniční ředitelství Státního ústavu zaměstnanosti);
2.	Systém pro námořníky:	Instituto Social de la Marina (Sociální ústav pro námořnictvo), Madrid“;

d) dosavadní oddíly „D. FRANCIE“, „E. ŘECKO“, „F. IRSKO“, „G. ITÁLIE“, „H. LUCEMBURSKO“ a „I. NIZOZEMSKO“ se označují jako „E. FRANCIE“, „F. ŘECKO“, „G. IRSKO“, „H. ITÁLIE“, „I. LUCEMBURSKO“ a „J. NIZOZEMSKO“;
e) za oddíl „J. NIZOZEMSKO“ se vkládá nový oddíl, který zní:
1. „K. PORTUGALSKO
  1. I. Pevnina

Následující stránka

Akty EHS

OSOBNÍ PŮSOBNOST NAŘÍZENÍ

Ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení, která zůstávají použitelná odchylně od článku 6 nařízení – Ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení, která se nevztahují na všechny osoby, na které se vztahuje nařízení

OBECNÉ POZNÁMKY

Ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení, která zůstávají použitelná odchylně od článku 6 nařízení

Ustanovení úmluv, která se nevztahují na všechny osoby, na které se vztahuje nařízení

Právní předpisy uvedené v čl. 37 odst. 2 nařízení, podle kterých je výše dávek v invaliditě nezávislá na délce dob pojištění

Případy, kdy osoba současně podléhá právním předpisům dvou členských států

PŘÍSLUŠNÉ ÚŘADY