Shromáždění se skládá ze zástupců lidu států sdružených ve Společenství a vykonává rozhodovací a kontrolní pravomoci, které mu tato smlouva svěřuje.
USTANOVENÍ O ORGÁNECHHLAVA III
Orgány společenstvíKAPITOLA I
ShromážděníOddíl 1
- 1. Shromáždění se skládá z delegátů, které jmenují parlamenty ze svých členů způsobem stanoveným příslušným členským státem.
- 2. Počet delegátů je stanoven takto:
USTANOVENÍ O ORGÁNECH Orgány společenství Shromáždění Belgie 14 Německo 36 Francie 36 Itálie 36 Lucembursko 6 Nizozemsko 14
- 3. Shromáždění vypracuje návrhy na všeobecné a přímé volby konané jednotně ve všech členských státech.
Rada přijme jednomyslně odpovídající ustanovení a doporučí členským státům jejich přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy.
Shromáždění zasedá jednou ročně. Schází se, aniž by muselo být svoláno, třetí úterý v měsíci říjnu.
Shromáždění se může sejít k mimořádnému zasedání na žádost většiny svých členů anebo na žádost Rady nebo Komise.
Shromáždění volí ze svých členů předsedu a předsednictvo.
Členové Komise se mohou účastnit všech schůzí a ujímají se slova jménem Komise, kdykoli o to požádají.
Komise odpovídá ústně nebo písemně na otázky, které jí položí Shromáždění nebo jeho členové.
Za podmínek, které stanoví ve svém jednacím řádu, může Rada kdykoli vystoupit před Shromážděním.
Nestanoví-li tato smlouva jinak, usnáší se Shromáždění nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů.
Usnášeníschopnost stanoví jednací řád.
Shromáždění přijme svůj jednací řád většinou hlasů všech členů.
Zápisy z jednání Shromáždění se zveřejňují způsobem stanoveným v jednacím řádu.
Shromáždění projednává na veřejném zasedání souhrnnou výroční zprávu, kterou mu předkládá Komise.
Byl-li podán návrh na vyslovení nedůvěry Komisi pro její činnost, může Shromáždění o tomto návrhu rozhodnout až po uplynutí tří dnů od jeho podání, a to pouze veřejným hlasováním.
Je-li návrh na vyslovení nedůvěry přijat většinou dvou třetin odevzdaných hlasů a většinou hlasů všech členů Shromáždění, odstoupí členové Komise kolektivně. Vyřizují však dále běžné záležitosti, dokud nebudou nahrazeni v souladu s článkem 127.
RadaOddíl 2
Rada vykonává své funkce a rozhodovací pravomoci podle této smlouvy.
V mezích své příslušnosti přijímá veškerá opatření ke koordinaci činnosti členských států a Společenství.
Rada se skládá ze zástupců členských států. Každá vláda do ní vysílá jednoho ze svých členů.
Předsednictví vykonávají postupně všichni členové Rady; střídají se po šesti měsících v abecedním pořadí členských států.
Radu svolává její předseda z vlastního podnětu, z podnětu některého z jejích členů nebo z podnětu Komise.
- 1. Nestanoví-li tato smlouva jinak, usnáší se Rada většinou hlasů svých členů.
- 2. Má-li se Rada usnést kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena tato váha:
USTANOVENÍ O ORGÁNECH Orgány společenství Shromáždění Rada Belgie 2 Německo 4 Francie 4 Itálie 4 Lucembursko 1 Nizozemsko 2 K přijetí usnesení je potřeba nejméně:
- — dvanáct hlasů v případech, kdy podle této smlouvy mají být přijata na návrh Komise;
- — dvanáct hlasů alespoň čtyř členů v ostatních případech.
- 3. Zdržení se hlasování přítomných nebo zastoupených členů není překážkou k přijetí usnesení Rady vyžadujících jednomyslnost.
Rozhoduje-li Rada podle této smlouvy na návrh Komise, může přijmout rozhodnutí, které se od tohoto návrhu odchyluje, pouze jednomyslně. Dokud Rada nerozhodne, může Komise svůj původní návrh změnit, zejména byl-li tento návrh konzultován se Shromážděním.
Při hlasování může být každý člen Rady zmocněn hlasovat nejvýše za jednoho z ostatních členů.
Rada přijme svůj jednací řád.
Jednací řád může zřídit výbor složený ze zástupců členských států. Rada určí jeho úkoly a pravomoci.
Rada může požádat Komisi, aby provedla průzkumy, které Rada pokládá za potřebné k dosažení společných cílů, a aby jí předložila veškeré vhodné návrhy.
Rada stanoví kvalifikovanou většinou platy, náhrady a důchody předsedy a členů Komise a předsedy, soudců, generálních advokátů a tajemníka Soudního dvora. Stejnou většinou rovněž stanoví veškeré náhrady poskytované místo odměny.
KomiseOddíl 3
K zajištění rozvoje jaderné energie ve Společenství Komise:
- — dbá na provádění této smlouvy, jakož i aktů přijatých orgány Společenství na jejím základě;
- — vydává doporučení nebo zaujímá stanoviska v oblastech, které jsou předmětem této smlouvy, jestliže tak tato smlouva výslovně stanoví nebo jestliže to Komise považuje za nutné;
- — má vlastní rozhodovací pravomoc a podílí se na tvorbě aktů Rady a Shromáždění za podmínek stanovených touto smlouvou;
- — vykonává pravomoci k provádění předpisů vydaných Radou, které na ni Rada přenese.
Komise zveřejní každoročně nejméně měsíc před zahájením zasedání Shromáždění souhrnnou zprávu o činnosti Společenství.
- 1. Komise se skládá z pěti členů různé státní příslušnosti vybraných podle jejich celkové způsobilosti s ohledem na zvláštní předmět této smlouvy, kteří poskytují veškeré záruky nezávislosti.
Počet členů Komise může být změněn jednomyslným rozhodnutím Rady.
Členy Komise mohou být pouze státní příslušníci členských států.
- 2. Členové Komise vykonávají své funkce zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.
Při plnění svých úkolů nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce. Každý členský stát se zavazuje zachovávat tuto zásadu a nesnažit se ovlivňovat členy Komise při plnění jejich úkolů.
Během funkčního období nesmí členové Komise vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost. Při svém nástupu se slavnostně zavazují dodržovat během výkonu své funkce i po jeho ukončení povinnosti vyplývající z jejich postavení, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období. V případě porušení těchto povinností může Soudní dvůr na návrh Rady nebo Komise rozhodnout podle okolností o odvolání člena podle článku 129 nebo o odnětí jeho nároku na důchod nebo jej nahrazující požitky.
Členy Komise jmenují na základě společné dohody vlády členských států.
Jsou jmenováni na dobu čtyř let. Mohou být jmenováni opakovaně.
Mimo případy pravidelné obměny Komise a smrti končí výkon funkce člena Komise odstoupením nebo odvoláním.
Dotyčný člen je nahrazen pro zbývající část funkčního období. Rada může jednomyslně rozhodnout, že jej není třeba nahradit. Mimo případy odvolání podle článku 129 zastávají členové Komise svou funkci až do okamžiku svého nahrazení.
Přestane-li kterýkoli člen Komise splňovat podmínky nezbytné k výkonu své funkce nebo se dopustí vážného pochybení, může být odvolán Soudním dvorem na návrh Rady nebo Komise.
V takovém případě může Rada jednomyslným rozhodnutím prozatímně tohoto člena zprostit výkonu jeho funkce a zajistit jeho nahrazení až do okamžiku, dokud Soudní dvůr nerozhodne.
Soudní dvůr může prozatímně tohoto člena zprostit výkonu jeho funkce na návrh Rady nebo Komise.
Předseda a místopředseda Komise jsou jmenováni z řad jejích členů na dobu dvou let stejným postupem jako při jmenování členů Komise. Mohou být jmenováni opakovaně.
Mimo případy celkové obměny Komise se jmenování provádí po konzultaci s Komisí.
V případě odstoupení, odvolání nebo smrti jsou předseda a místopředseda nahrazeni na zbývající část funkčního období za podmínek uvedených v prvním pododstavci.
Rada a Komise se vzájemně konzultují a vzájemnou dohodou upraví způsoby své spolupráce.
Komise přijme svůj jednací řád, kterým upraví svou činnost a činnost útvarů jí podléhajících v souladu s touto smlouvou. Zajistí zveřejnění tohoto jednacího řádu.
Komise se usnáší většinou hlasů svých členů z počtu stanoveného v článku 126.
Komise je schopná se usnášet, pokud je přítomen počet členů stanovený v jejím jednacím řádu.
Rada může jednomyslně vyjádřit souhlas s tím, že vláda členského státu u Komise pověří vhodného zástupce k udržování stálého styku.
- 1. Při Komisi se zřizuje Výbor pro vědu a techniku s poradní funkcí.
Výbor musí být konzultován v případech, které tato smlouva stanoví. Může být konzultován, kdykoli to Komise uzná za vhodné.
- 2. Výbor se skládá z 20 členů, které jmenuje Rada po konzultaci s Komisí.
Členové výboru jsou jmenováni za svou osobu na období pěti let. Mohou být jmenováni opakovaně. Nesmí být vázáni žádnými příkazy.
Výbor pro vědu a techniku volí každoročně ze svých členů předsedu a předsednictvo.
Komise si může k plnění svých úkolů kdykoli vyžádat konzultace a zřizovat studijní výbory.
Soudní dvůrOddíl 4
Soudní dvůr zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění této smlouvy.
Soudní dvůr se skládá ze sedmi soudců.
Soudní dvůr zasedá v plénu. Může však vytvářet senáty složené ze tří nebo z pěti soudců k provádění určitých přípravných šetření nebo k rozhodování určitých skupin věcí v souladu s pravidly stanovenými k tomuto účelu. Soudní dvůr zasedá v plénu, projednává-li věci, které mu předložil členský stát nebo orgán Společenství, nebo předběžné otázky, které mu byly předloženy podle článku 150.
Na žádost Soudního dvora může Rada jednomyslným rozhodnutím zvýšit počet soudců a provést nezbytné úpravy druhého a třetího pododstavce tohoto článku a čl. 139 druhého pododstavce.
Soudnímu dvoru jsou nápomocni dva generální advokáti.
Úlohou generálního advokáta je předkládat veřejně, zcela nestranně a nezávisle odůvodněné návrhy rozhodnutí ve všech věcech předložených Soudnímu dvoru, aby tak napomáhal Soudnímu dvoru při plnění jeho poslání vymezeného článkem 136.
Na žádost Soudního dvora může Rada jednomyslně zvýšit počet generálních advokátů a provést nezbytné úpravy čl. 139 třetího pododstavce.
Soudci a generální advokáti jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a které splňují požadavky nezbytné k výkonu nejvyšších soudních funkcí v jejich zemích nebo jsou obecně uznávanými znalci práva; jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let.
Každé tři roky dochází k částečné obměně soudců. Obměna se střídavě týká tří a čtyř soudců. Tři soudci, jejichž místa podléhají obměně na konci prvního tříletého období, budou určeni losem.
Každé tři roky dochází k částečné obměně generálních advokátů. Generální advokát, jehož místo podléhá obměně na konci prvního tříletého období, bude určen losem.
Soudci a generální advokáti, jejichž funkční období končí, mohou být jmenováni opakovaně.
Soudci volí ze svého středu předsedu Soudního dvora na dobu tří let. Předseda může být zvolen opakovaně.
Soudní dvůr jmenuje svého tajemníka a upraví jeho postavení.
Má-li Komise za to, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj z této smlouvy vyplývá, vydá o tom odůvodněné stanovisko poté, co umožní tomuto státu podat vyjádření.
Nevyhoví-li tento stát stanovisku ve lhůtě stanovené Komisí, může Komise předložit věc Soudnímu dvoru.
Má-li členský stát za to, že jiný členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá z této smlouvy, může předložit věc Soudnímu dvoru.
Dříve než členský stát podá proti jinému členskému státu žalobu pro údajné porušení povinnosti, která pro něj vyplývá z této smlouvy, předloží věc Komisi.
Komise vydá odůvodněné stanovisko poté, co umožní zúčastněným státům, aby si navzájem předložily písemná i ústní vyjádření.
Nevydá-li Komise takové stanovisko ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jí věc byla předložena, může být věc předložena Soudnímu dvoru i bez stanoviska Komise.
Shledá-li Soudní dvůr, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá z této smlouvy, je tento stát povinen přijmout opatření, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora.
Soudní dvůr má neomezenou soudní pravomoc pokud jde o:
Má-li Komise za to, že některá osoba nebo podnik porušily tuto smlouvu, a nevztahuje-li se na toto porušení článek 83 této smlouvy, vyzve Komise členský stát, kterému tato osoba nebo podnik podléhá, aby jej postihl za porušení smlouvy podle vnitrostátního práva.
Jestliže tento stát nepřijme ve stanovené lhůtě opatření, k němuž byl vyzván, může se Komise obrátit na Soudní dvůr, aby určil, že došlo k porušení této smlouvy dotyčnou osobou či podnikem.
Soudní dvůr přezkoumává legalitu aktů Rady a Komise, s výjimkou doporučení a stanovisek. Za tím účelem má pravomoc rozhodovat o žalobách podaných členskými státy, Radou nebo Komisí pro nedostatek příslušnosti, pro porušení podstatných formálních náležitostí, pro porušení této smlouvy nebo jakéhokoliv právního předpisu týkajícího se jejího provádění, anebo pro zneužití pravomoci.
Každá fyzická či právnická osoba může za stejných podmínek podat žalobu proti rozhodnutím, která jsou jí určena, jakož i proti rozhodnutím, která, byť vydána ve formě nařízení nebo rozhodnutí určeného jiné osobě, se jí bezprostředně a osobně dotýkají.
Žaloby uvedené v tomto článku musí být podány ve lhůtě dvou měsíců, a to podle okolností ode dne vyhlášení příslušného aktu, ode dne jeho oznámení navrhovateli nebo ode dne, kdy se o něm navrhovatel dozvěděl.
Je-li žaloba opodstatněná, Soudní dvůr prohlásí napadený akt za neplatný od počátku.
Jde-li však o nařízení, Soudní dvůr uvede, považuje-li to za nezbytné, ty jeho účinky, které jsou nadále považovány za zachované.
Poruší-li Rada nebo Komise tuto smlouvu tím, že nepřijme rozhodnutí, mohou členské státy a ostatní orgány Společenství předložit věc Soudnímu dvoru, aby určil, že došlo k takovému porušení Smlouvy.
Tato žaloba je přípustná pouze tehdy, byl-li příslušný orgán předem vyzván, aby jednal. Jestliže se orgán ve lhůtě dvou měsíců od této výzvy nevyjádří, může být žaloba podána ve další lhůtě dvou měsíců.
Každá fyzická či právnická osoba může za podmínek uvedených v předchozích pododstavcích podat stížnost k Soudnímu dvoru na některý orgán Společenství proto, že nevydal akt jí určený jiný než doporučení nebo stanovisko.
Orgán, jehož akt byl prohlášen za neplatný nebo jehož nečinnost byla prohlášena za odporující této smlouvě, je povinen přijmout opatření vyplývající z rozsudku Soudního dvora.
Tato povinnost se netýká povinností, které mohou vyplynout z použití čl. 188 druhého pododstavce.
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se:
- a) výkladu této smlouvy,
- b) platnosti a výkladu aktů přijatých orgány Společenství,
- c) výkladu statutů subjektů zřízených aktem Rady, pokud tyto statuty nestanoví jinak.
Vyvstane-li taková otázka před soudem členského státu, může tento soud, považuje-li rozhodnutí o této otázce za nezbytné k vynesení svého rozsudku, požádat Soudní dvůr o rozhodnutí o této otázce.
Vyvstane-li taková otázka při jednání před vnitrostátním soudem, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, je tento soud povinen obrátit se na Soudní dvůr.
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat spory o náhradu škody podle čl. 188 druhého pododstavce.
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat všechny spory mezi Společenstvím a jeho zaměstnanci v mezích a za podmínek stanovených ve služebním nebo pracovním řádu.
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky obsažené ve veřejnoprávní nebo v soukromoprávní smlouvě uzavřené Společenstvím nebo jeho jménem.
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat všechny spory mezi členskými státy, které souvisejí s předmětem této smlouvy, jsou-li mu tyto spory předloženy na základě rozhodčí smlouvy.
S výhradou pravomocí přiznaných Soudnímu dvoru touto smlouvou nejsou spory, v nichž je Společenství stranou, vyňaty z pravomoci vnitrostátních soudů.
Dotýká-li se spor nařízení Rady nebo Komise, může se každá strana, i když lhůta stanovená v čl. 146 třetím pododstavci uplynula, domáhat z důvodů stanovených v čl. 146 prvním pododstavci před Soudním dvorem nepoužitelnosti tohoto nařízení.
Nestanoví-li tato smlouva jinak, nemají žaloby podané u Soudního dvora odkladný účinek. Má-li však Soudní dvůr za to, že okolnosti to vyžadují, může nařídit odklad provádění napadeného aktu.
Soudní dvůr může ve věcech, které mu byly předloženy, nařídit nezbytná předběžná opatření.
Rozsudky Soudního dvora jsou vykonatelné za podmínek stanovených v článku 164.
Statut Soudního dvora se stanoví zvláštním protokolem.
Soudní dvůr přijme svůj jednací řád. Jednací řád musí jednomyslně schválit Rada.
Ustanovení společná pro více orgánůKAPITOLA II
Ke splnění svých úkolů a za podmínek stanovených v této smlouvě Rada a Komise vydávají nařízení, směrnice, přijímají rozhodnutí a vydávají doporučení nebo zaujímají stanoviska.
Nařízení má obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům.
Rozhodnutí je závazné v celém rozsahu pro ty, jimž je určeno.
Doporučení a stanoviska nejsou závazná.
Nařízení, směrnice a rozhodnutí Rady nebo Komise musí obsahovat odůvodnění a odkazovat na návrhy nebo stanoviska, které musí být podle této smlouvy předloženy.
Nařízení se vyhlašují v Úředním věstníku Společenství. Vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak dvacátým dnem po vyhlášení.
Směrnice a rozhodnutí se oznamují těm, jimž jsou určeny, a nabývají účinku tímto oznámením.
Výkon rozhodnutí se řídí předpisy občanského procesního práva toho státu, na jehož území se provádí. Doložku vykonatelnosti připojí po přezkoumání rozhodnutí, omezeném jen na ověření pravosti, vnitrostátní orgán, který k tomu určí vláda každého členského státu; jeho určení dá na vědomí Komisi, Soudnímu dvoru a rozhodčímu výboru zřízenému podle článku 18.
Jsou-li na žádost oprávněné strany splněny tyto formální náležitosti, může tato strana v souladu s vnitrostátním právem požádat o výkon rozhodnutí přímo příslušný orgán.
Výkon rozhodnutí může být zastaven pouze na základě rozhodnutí Soudního dvora. Kontrola řádného provádění výkonu rozhodnutí však spadá do pravomoci vnitrostátních soudních orgánů.
Hospodářský a sociální výborKAPITOLA III
Zřizuje se Hospodářský a sociální výbor s poradní funkcí.
Výbor je složen z představitelů různých oblastí hospodářského a sociálního života.
Počet členů Hospodářského a sociálního výboru je stanoven takto:
| Belgie | 12 |
| Německo | 24 |
| Francie | 24 |
| Itálie | 24 |
| Lucembursko | 5 |
| Nizozemsko | 12 |
Členové výboru jsou jmenováni jednomyslně Radou na dobu čtyř let. Mohou být jmenováni opakovaně.
Členové výboru jsou jmenováni za svou osobu a nesmí být vázáni žádnými příkazy.
- 1. Pro jmenování členů výboru předloží každý členský stát Radě seznam obsahující dvojnásobný počet kandidátů, než je počet míst připadajících na jeho státní příslušníky.
Složení výboru musí odpovídat potřebě přiměřeného zastoupení různých oblastí hospodářského a sociálního života.
- 2. Rada konzultuje Komisi. Rada si může vyžádat názor evropských organizací představujících jednotlivá hospodářská a sociální odvětví, které mají zájem na činnosti Společenství.
Výbor volí ze svých členů předsedu a předsednictvo na dobu dvou let.
Přijme svůj jednací řád a předloží jej Radě ke schválení, jež musí být jednomyslné. Výbor svolává jeho předseda na žádost Rady nebo Komise.
Výbor může být členěn na odborné skupiny.
Odborné skupiny vyvíjejí svou činnost v rámci obecné působnosti výboru. Odborné skupiny nelze konzultovat nezávisle na výboru.
V rámci výboru mohou být dále zřízeny podvýbory pro vypracování návrhů stanovisek k určitým otázkám nebo oblastem, které jsou předkládány k projednání výboru.
Jednací řád upraví způsob sestavení a působnost odborných skupin a podvýborů.
Rada nebo Komise jsou povinny výbor konzultovat v případech uvedených v této smlouvě. Tyto orgány mohou výbor konzultovat, kdykoli to považují za vhodné.
Považují-li to Rada nebo Komise za nutné, určí výboru pro předložení jeho stanoviska lhůtu nejméně deseti dnů od jejího sdělení předsedovi. Po uplynutí této lhůty mohou jednat i bez tohoto stanoviska.
Stanoviska výboru a příslušné odborné skupiny, jakož i zápis z jejich jednání se postupují Radě a Komisi.