Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii

1. 1. Pro každý rozpočtový rok musí být veškeré příjmy a výdaje Společenství, s výjimkou těch, které se vztahují k Agentuře nebo společným podnikům, předběžně vyčísleny a zahrnuty buď do provozního rozpočtu, nebo do rozpočtu pro výzkum a investice.

   Každý rozpočet musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.

1. 2. Příjmy a výdaje Agentury, která pracuje na základě zásad podnikání, se uvádějí v samostatném výkazu.

   Podmínky předběžného vyčíslení, provádění a kontroly těchto příjmů a výdajů jsou určeny, s ohledem na stanovy Agentury, finančním nařízením vydaným na základě článku 183.

1. 3. Předběžné vyčíslení příjmů a výdajů, obchodní účetnictví a rozvahy společných podniků za každý rozpočtový rok se sdělují Komisi, Radě a Shromáždění v souladu se stanovami těchto podniků.

1. 1. Příjmy provozního rozpočtu zahrnují kromě jiných běžných příjmů finanční příspěvky členských států určené podle následujícího klíče:

   FINANČNÍ USTANOVENÍ

   Belgie	7,9
   Německo	28
   Francie	28
   Itálie	28
   Lucembursko	0,2
   Nizozemsko	7,9

1. 2. Příjmy rozpočtu pro výzkum a investice zahrnují kromě případných jiných příjmů finanční příspěvky členských států určené podle následujícího klíče:

   FINANČNÍ USTANOVENÍ

   Belgie	9,9
   Německo	30
   Francie	30
   Itálie	23
   Lucembursko	0,2
   Nizozemsko	6,9

1. 3. Rada může klíče změnit jednomyslným rozhodnutím.
2. 4. Půjčky určené k financování výzkumu a investic se uzavírají za podmínek stanovených Radou, která rozhoduje podle čl.177 odst.5.

   Společenství může uzavírat půjčky na kapitálovém trhu členského státu v souladu s právními předpisy, které se použijí pro vnitrostátní emise nebo pokud takové předpisy v členském státě neexistují, na základě dohody mezi dotyčným členským státem a Komisí o zamýšlené půjčce.

   Příslušné orgány členských států mohou odmítnout vydat souhlas jen tehdy, hrozí-li na kapitálovém trhu tohoto státu vážné poruchy.

Finanční příspěvky členských států podle článku 172 mohou být zcela nebo částečně nahrazeny dávkami vybíranými Společenstvím v členských státech.

Za tím účelem předloží Komise Radě návrhy týkající se základu, způsobu určení sazby a podrobností výběru těchto dávek.

Rada může přijmout jednomyslně po konzultaci se Shromážděním k těmto návrhům odpovídající ustanovení a doporučit je členským státům k přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy.

1. 1. Výdaje provozního rozpočtu zahrnují zejména:
   1. a) správní výdaje,
   2. b) výdaje na dozor nad bezpečností a ochranu zdraví.

1. 2. Výdaje rozpočtu pro výzkum a investice zahrnují zejména:
   1. a) výdaje na provádění výzkumných programů Společenství,
   2. b) případný podíl na základním kapitálu Agentury a na jejích investičních výdajích,
   3. c) výdaje na vybavení vzdělávacích zařízení,
   4. d) případný podíl na společných podnicích a na určitých společných operacích.

Výdaje uvedené v provozním rozpočtu jsou omezeny na dobu jednoho rozpočtového roku, nestanoví-li nařízení přijaté na základě článku 183 jinak.

Za podmínek stanovených v souladu s předpisy přijatými na základě článku 183 bude možné převést prostředky nevyčerpané do konce rozpočtového roku, s výjimkou prostředků určených na výdaje na zaměstnance, výlučně do rozpočtu bezprostředně následujícího rozpočtového roku.

Prostředky jsou rozděleny do kapitol zahrnujících provozní výdaje podle jejich druhu nebo určení a dále rozčleněny podle potřeby v souladu s nařízením přijatým na základě článku 183.

Výdaje Shromáždění, Rady, Komise a Soudního dvora tvoří samostatné části rozpočtu, aniž je dotčen zvláštní režim stanovený pro některé společné výdaje.

1. 1. V mezích vyplývajících z programů nebo rozhodnutí, které jsou spojeny s výdaji a které Rada na základě této smlouvy přijímá jednomyslně, dotace na výdaje pro výzkum a investice zahrnují:
   1. a) položky závazků, které kryjí tranši tvořící zvláštní jednotku a sourodý celek;
   2. b) položky plateb, které tvoří nejvyšší hranici výdajů, jež mohou být ročně uvolněny ke krytí závazků poskytnutých podle písmene a).

1. 2. Splátkový kalendář závazků a plateb tvoří přílohu příslušného návrhu rozpočtu předloženého Komisí.
2. 3. Prostředky uvolněné na výdaje na výzkum a investice jsou rozděleny do kapitol podle druhu a určení výdajů a dále rozčleněny podle potřeby v souladu s nařízením přijatým na základě článku 183.
3. 4. Nerozhodne-li Rada jinak, přenášejí se nevyčerpané položky plateb rozhodnutím Komise do následujícího rozpočtového roku.

1. 1. Rozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.
2. 2. Každý z orgánů Společenství sestaví předběžný odhad svých správních výdajů. Komise shrne tyto odhady do předběžného návrhu provozního rozpočtu. Připojí své stanovisko, jež může zahrnovat odlišné odhady. Vypracuje rovněž návrh rozpočtu pro výzkum a investice.

   Komise předloží předběžné návrhy rozpočtů Radě nejpozději do 30. září roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.

   Rada konzultuje Komisi, popřípadě další zúčastněné orgány, ve všech případech, kdy má v úmyslu se odchýlit od předběžných návrhů.

1. 3. Rada kvalifikovanou většinou schválí návrhy rozpočtů a předloží je Shromáždění.

   Návrhy rozpočtů musí být Shromáždění předloženy nejpozději do 31. října roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.

   Shromáždění je oprávněno navrhnout Radě změny návrhů rozpočtů.

1. 4. Pokud Shromáždění schválí návrhy rozpočtů nebo nepředá své stanovisko Radě do jednoho měsíce od předložení, považují se rozpočty za schválené s konečnou platností.

   Pokud během této lhůty Shromáždění navrhne změny rozpočtů, jsou takto pozměněné návrhy předány Radě. Ta je projedná s Komisí, popřípadě s dalšími zúčastněnými orgány, a rozhodne o schválení rozpočtů s konečnou platností kvalifikovanou většinou, v mezích vyplývajících z programů nebo rozhodnutí, které jsou spojeny s výdaji a které Rada na základě této smlouvy přijímá jednomyslně.

1. 5. Ke schválení rozpočtu pro výzkum a investice je hlasům členů Rady přidělena následující váha:

   FINANČNÍ USTANOVENÍ

   Belgie	9
   Německo	30
   Francie	30
   Itálie	23
   Lucembursko	1
   Nizozemsko	7

   K přijetí usnesení je třeba nejméně 67 hlasů.

Pokud provozní rozpočet na začátku rozpočtového roku nebyl ještě schválen, mohou být výdaje prováděny měsíčně podle kapitol nebo jiných jednotek členění v souladu s nařízením přijatým na základě článku 183, a to až do výše jedné dvanáctiny prostředků předešlého rozpočtového roku s tím, že Komise může disponovat měsíčně nanejvýš jednou dvanáctinou prostředků předpokládaných v návrhu připravovaného rozpočtu.

Pokud rozpočet pro výzkum a investice na začátku rozpočtového roku nebyl ještě schválen, mohou být výdaje prováděny měsíčně podle kapitol nebo oddílů v souladu s nařízením přijatým na základě článku 183, a to až do výše jedné dvanáctiny prostředků, které odpovídají ročnímu odhadu ve splátkovém kalendáři uvedených plateb vyplývajících z již schválených položek závazků.

Rada může kvalifikovanou většinou za předpokladu dodržení ostatních podmínek uvedených v prvním a druhém pododstavci umožnit výdaje přesahující jednu dvanáctinu, v mezích vyplývajících z programů nebo rozhodnutí, které jsou spojeny s výdaji a které Rada na základě této smlouvy přijímá jednomyslně. Členské státy platí každý měsíc částky nezbytné k zajištění provedení tohoto článku prozatímně na základě klíčů přijatých pro předešlý rozpočtový rok.

Komise plní rozpočty v souladu s nařízením přijatým na základě článku 183 na vlastní odpovědnost a v mezích přidělených prostředků.

Nařízení stanoví podrobná pravidla, podle kterých se každý orgán podílí na provádění svých výdajů.

V rámci každého rozpočtu může Komise v mezích a za podmínek stanovených nařízením přijatým na základě článku 183 převádět prostředky z jedné kapitoly do druhé nebo z jedné jednotky nižšího členění do druhé.

Účetnictví týkající se veškerých příjmů a výdajů každého rozpočtu posuzuje kontrolní komise složená z auditorů, kteří poskytují veškeré záruky nezávislosti; jeden z jejích členů je předsedou komise. Počet auditorů určuje Rada jednomyslným rozhodnutím. Členové a předseda kontrolní komise jsou jmenováni do funkce jednomyslným rozhodnutím Rady na dobu pěti let. Rada určí kvalifikovanou většinou jejich odměnu.

Cílem ověřování, prováděného na základě účetních dokladů a podle potřeby na místě, je zjištění legality a řádnosti příjmů a výdajů a zabezpečení řádného finančního řízení. Po skončení každého rozpočtového roku vypracuje kontrolní komise zprávu, kterou přijme většinou hlasů svých členů.

Komise předkládá každoročně Radě a Shromáždění vyúčtování operací prováděných v rámci každého rozpočtu za uplynulý rozpočtový rok, a jako přílohu přikládá zprávu kontrolní komise. Dále jim předává finanční rozvahu aktiv a pasiv Společenství.

Rada udělí kvalifikovanou většinou absolutorium Komisi za plnění každého rozpočtu. O svém rozhodnutí informuje Shromáždění.

Rozpočty a samostatný odhad podle čl. 171 odst.1 a 2 se sestavují v zúčtovacích jednotkách v souladu s nařízením přijatým na základě článku 183.

Finanční příspěvky stanovené v článku 172 dávají členské státy k dispozici Společenství ve svých národních měnách.

Nevyčerpané části těchto příspěvků jsou uloženy ve státních pokladnách členských států nebo u orgánů jimi určených. Po dobu uložení si uložené prostředky uchovají hodnotu odpovídající jejich přepočítacímu koeficientu platnému ke dni uložení vůči zúčtovací jednotce uvedené v prvním pododstavci.

Tyto nevyčerpané prostředky mohou být použity za podmínek dohodnutých mezi Komisí a příslušným členským státem.

1. 1. Komise může za podmínky, že to oznámí příslušným orgánům dotyčných států, převádět pohledávky v měně jednoho z členských států do měny jiného členského státu, pokud je to nezbytné k tomu, aby jich mohlo být použito k cílům stanoveným touto smlouvou. Komise se podle možností zdrží provádění takových převodů, má-li volné nebo uvolnitelné pohledávky v měně, kterou potřebuje.
2. 2. Komise jedná s každým členským státem prostřednictvím orgánu, který tento stát určí. Při provádění finančních operací se obrací na emisní banku příslušného členského státu nebo na jiné finanční orgány, které tento stát schválil.
3. 3. Pokud jde o předpokládané výdaje Společenství v měnách třetích zemí, předloží Komise Radě před konečným schválením rozpočtu program udávající zamýšlené příjmy a výdaje v různých měnách.

   Rada tento program schválí kvalifikovanou většinou. V průběhu rozpočtového roku může být stejným postupem změněn.

1. 4. Členské státy převedou na Komisi prostředky v měnách třetích zemí nezbytné k provádění výdajů udaných v programu podle odstavce 3 podle klíčů uvedených v článku 172. Tytéž klíče se použijí pro převod prostředků v měnách třetích zemí shromážděných Komisí ve prospěch členských států.
2. 5. Komise může volně nakládat s prostředky v měnách třetích zemí z půjček přijatých v těchto zemích.
3. 6. Rada na návrh Komise může jednomyslně prohlásit, že úprava směny peněžních prostředků podle předchozích odstavců se použije zcela nebo zčásti na Agenturu a společné podniky, a případně ji přizpůsobí potřebám jejich činnosti.

Na návrh Komise Rada jednomyslně:

1. a) přijme finanční nařízení určující zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtů, včetně rozpočtu Agentury, a předkládání a auditu účetnictví,
2. b) určí podrobnosti a postup, podle nichž se příspěvky členských států dávají k dispozici Komisi,
3. c) stanoví pravidla a organizuje kontrolu odpovědnosti schvalujících osob a účetních.

Společenství má právní subjektivitu.

Společenství má v každém z členských států nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, jakou jejich vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám; Společenství může zejména nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem. Pro tento účel je zastupováno Komisí.

Rada ve spolupráci s Komisí a po konzultaci s dalšími zúčastněnými orgány jednomyslně přijme služební řád úředníků Společenství a pracovní řád jiných zaměstnanců Společenství.

Po uplynutí čtvrtého roku od vstupu této smlouvy v platnost může Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise a po konzultaci s ostatními orgány tento služební a pracovní řád změnit.

K plnění úkolů, které jí jsou svěřeny, může Komise shromažďovat veškeré informace a provádět veškeré potřebné průzkumy v mezích a za podmínek stanovených Radou v souladu s touto smlouvou.

Smluvní odpovědnost Společenství se řídí právem rozhodným pro příslušnou smlouvu.

V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí Společenství v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škody způsobené jeho orgány nebo jeho zaměstnanci při výkonu jejich funkcí.

Osobní odpovědnost zaměstnanců vůči Společenství se řídí služebním nebo pracovním řádem, který se na ně vztahuje.

Sídlo orgánů Společenství určí vlády členských států vzájemnou dohodou.

Pravidla pro používání jazyků v orgánech Společenství stanoví Rada jednomyslně; pravidla obsažená v jednacím řádu Soudního dvora tím nejsou dotčena.

Společenství požívá na území členských států výsad a imunit nezbytných k plnění svého poslání za podmínek stanovených ve zvláštním protokolu.

Členské státy přijmou veškerá obecná i zvláštní opatření ke splnění závazků vyplývajících z této smlouvy nebo z aktů orgánů Společenství. Usnadňují Společenství plnění jeho poslání.

Zdrží se všech opatření, která by mohla ohrozit plnění cílů této smlouvy.

Členské státy se zavazují, že spory o výklad nebo provádění této smlouvy nebudou řešit jinak, než jak stanoví tato smlouva.

1. 1. Členové orgánů Společenství, členové výborů, úředníci a jiní zaměstnanci Společenství, jakož i ostatní osoby, které v důsledku svých funkcí nebo svých veřejných či soukromých vztahů k orgánům a zařízením Společenství či společným podnikům získají nebo obdrží vědomosti o skutečnostech, informacích, poznatcích, dokumentech a objektech, jež jsou předmětem utajení podle předpisů některého členského státu či orgánu Společenství, jsou povinni i po skončení svých funkcí a vztahů uchovávat je v tajnosti vůči každé nepovolané osobě, jakož i vůči veřejnosti.

   Každý členský stát bude řešit jakékoli porušení této povinnosti jako porušení svých předpisů o utajení; použije v takovém případě hmotně právní i procesně právní předpisy vztahující se na ohrožení bezpečnosti státu či vyzrazení profesního tajemství. Na žádost některého zúčastněného členského státu nebo Komise stíhá každého pachatele takového porušení podléhajícího jeho soudní pravomoci.

1. 2. Každý členský stát sdělí Komisi veškeré předpisy upravující na jeho území klasifikaci a utajování informací, poznatků, dokumentů a objektů, jež spadají do oblasti, na niž se vztahuje tato smlouva.

   Komise zajistí, aby tyto předpisy byly sděleny ostatním členským státům.

   Každý členský stát přijme vhodná opatření, aby usnadnil postupné zavedení co nejširší a nejjednotnější ochrany tajemství. Komise může po konzultaci se zúčastněnými členskými státy podat za tím účelem jakákoli doporučení.

1. 3. Orgány Společenství a jejich zařízení, jakož i společné podniky jsou povinny dodržovat předpisy o ochraně tajemství platná na tom území, na němž se nacházejí.
2. 4. Všechny ostatní orgány Společenství a všechny ostatní členské státy uznávají každé zmocnění, které udělil orgán Společenství nebo členský stát osobě, jež vykonává činnost v oblasti použití této smlouvy, a které opravňuje získávat vědomosti o skutečnostech, informacích, dokumentech nebo předmětech, které spadají do oblasti použití této smlouvy a které podléhají utajení.
3. 5. Používání zvláštních ustanovení vyplývajících z dohod uzavřených mezi členským státem a třetí zemí nebo mezinárodní organizací není tímto článkem dotčeno.

Orgány Společenství, Agentura a společné podniky musí při používání této smlouvy dodržovat podmínky přístupu k rudám, výchozím materiálům a zvláštním štěpným materiálům stanovené vnitrostátními předpisy členských států z důvodu ochrany veřejného pořádku a veřejného zdraví.

Nestanoví-li tato smlouva jinak, pro její účely se:

1. a) „osobou“ rozumí každá fyzická osoba vykonávající na území členských států zcela nebo zčásti svou činnost v oblasti vymezené příslušnou kapitolou smlouvy;
2. b) „podnikem“ rozumí jakýkoli podnik nebo instituce vykonávající zcela nebo zčásti svou činnost za stejných podmínek, bez ohledu na jeho veřejnoprávní či soukromoprávní postavení.

Pro účely této smlouvy se:

1. 1. „zvláštním štěpným materiálem“ rozumí plutonium 239, uran 233, uran obohacený uranem 235 nebo 233, jakož i každý produkt obsahující jeden nebo více výše uvedených izotopů a jiné štěpné materiály, které určí Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise; za „zvláštní štěpný materiál“ se však nepovažují výchozí materiály;
2. 2. „uranem obohaceným uranem 235 nebo 233“ rozumí uran obsahující buď uran 235, nebo uran 233, či oba izotopy v takovém množství, že poměr mezi součtem těchto dvou izotopů a izotopem 238 je vyšší než poměr mezi izotopem 235 a 238 v přírodním uranu;
3. 3. „výchozími materiály“ rozumí uran zahrnující směs izotopů vyskytující se v přírodním uranu; uran ochuzený o izotop 235; thorium; veškeré výše uvedené materiály ve formě kovu, slitiny, chemické sloučeniny nebo koncentrátu; veškerý jiný materiál obsahující jednu nebo více výše uvedených látek v koncentraci, kterou určí na návrh Komise Rada kvalifikovanou většinou;
4. 4. „rudami“ rozumí veškerá ruda obsahující v průměrné koncentraci, kterou určí na návrh Komise Rada kvalifikovanou většinou, látky umožňující získat vhodným chemickým a fyzikálním zpracováním výše uvedené výchozí materiály.

Nestanoví-li tato smlouva jinak, použijí se její ustanovení na evropská území členských států a na ta mimoevropská území, jež podléhají jejich pravomoci.

Použijí se též na ta evropská území, za jejichž zahraniční vztahy některý členský stát převzal odpovědnost.

Komise je pověřena udržovat veškeré účelné styky s orgány Organizace spojených národů, jejími odbornými organizacemi a s orgány Všeobecné dohody o clech a obchodu.

Komise rovněž, je-li to účelné, udržuje styky se všemi mezinárodními organizacemi.

Společenství naváže veškerou účelnou spolupráci s Radou Evropy.

Společenství naváže úzkou součinnost s Evropskou organizací pro hospodářskou spolupráci; podrobnosti budou stanoveny vzájemnou dohodou.

Ustanovení této smlouvy nebrání existenci ani naplňování regionálních unií mezi Belgií a Lucemburskem nebo mezi Belgií, Lucemburskem a Nizozemskem, pokud k dosažení cílů těchto unií nedostačuje používání této smlouvy.

Ukáže-li se, že k dosažení některého z cílů Společenství je nezbytná určitá činnost Společenství, a tato smlouva mu k tomu neposkytuje nezbytné pravomoci, přijme Rada na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním jednomyslně vhodná opatření.

Vláda kteréhokoli členského státu nebo Komise může Radě předložit návrhy na změnu této smlouvy.

Vysloví-li se Rada po konzultaci se Shromážděním a případně s Komisí pro konání konference zástupců vlád členských států, svolá tuto konferenci předseda Rady za účelem přijetí dohody o změnách této smlouvy.

Změny vstoupí v platnost po ratifikaci všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.

O členství ve Společenství může požádat každý evropský stát. Svou žádost podá Radě, která poté, co obdrží stanovisko Komise, jednomyslně rozhodne.

Podmínky přijetí a souvisejících úprav této smlouvy budou předmětem dohody mezi členskými státy a žadatelským státem. Tato dohoda musí být ratifikována všemi smluvními státy v souladu s jejich ústavními předpisy.

Společenství může uzavřít se třetí zemí, svazkem států nebo mezinárodní organizací dohody o přidružení, které stanoví vzájemná práva a povinnosti, společné postupy a zvláštní řízení.

Tyto dohody uzavírá Rada po konzultaci se Shromážděním jednomyslným rozhodnutím.

Vyžadují-li tyto dohody změny této smlouvy, musí být takové změny nejdříve přijaty postupem podle článku 204.

Protokoly připojené k této smlouvě po vzájemné dohodě členských států tvoří její nedílnou součást.

Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou.

Rada se sejde do jednoho měsíce po vstupu této smlouvy v platnost.

Rada přijme do tří měsíců po svém prvním zasedání všechna opatření potřebná k tomu, aby byl zřízen Hospodářský a sociální výbor.

Shromáždění, svolané předsedou Rady, se sejde do dvou měsíců po prvním zasedání Rady, aby zvolilo své předsednictvo a vypracovalo svůj jednací řád. Až do zvolení předsednictva mu předsedá nejstarší člen.

Soudní dvůr zahájí svou činnost, jakmile budou jmenováni jeho členové. Jeho první předseda je jmenován na dobu tří let stejným způsobem, jakým jsou jmenováni jeho členové.

Soudní dvůr přijme do tří měsíců od zahájení své činnosti svůj jednací řád.

Předložit věc Soudnímu dvoru lze až ode dne zveřejnění jeho jednacího řádu. Lhůty stanovené pro podání žaloby běží teprve od tohoto dne.

Předseda Soudního dvora vykonává od okamžiku svého jmenování pravomoci, které mu tato smlouva svěřuje.

Komise zahájí svou činnost a převezme úkoly, které jí tato smlouva svěřuje, jakmile budou jmenováni její členové.

Ihned po zahájení své činnosti provede Komise průzkumy a naváže styky se členskými státy, podniky, pracovníky a uživateli potřebné k získání celkového přehledu o situaci jaderného průmyslu ve Společenství. Ve lhůtě šesti měsíců o tom Komise předloží Shromáždění zprávu.

1. 1. První rozpočtový rok začíná dnem vstupu této smlouvy v platnost a končí 31. prosince téhož roku. Jestliže však tato smlouva vstoupí v platnost v druhé polovině roku, skončí první rozpočtový rok 31. prosince roku následujícího.
2. 2. Až do sestavení rozpočtu na první rozpočtový rok budou členské státy poskytovat Společenství bezúročné zálohy, které budou odečteny od jejich finančních příspěvků stanovených k plnění rozpočtu.
3. 3. Až do přijetí služebního řádu pro úředníky a pracovního řádu pro jiné zaměstnance Společenství uvedených v článku 186 přijímá každý orgán potřebné zaměstnance sám a uzavírá s nimi smlouvy na dobu určitou.

   Každý orgán přezkoumá s Radou otázky týkající se počtu, odměňování a rozdělení pracovních míst.

1. 1. Úvodní výzkumný a výukový program uvedený v příloze V této smlouvy nesmí, nerozhodne-li Rada jednomyslně jinak, překročit 215 milionů zúčtovacích jednotek Evropské platební unie a musí být proveden ve lhůtě pěti let od vstupu této smlouvy v platnost.
2. 2. Rozložení výdajů nezbytných k provádění tohoto programu uvádí v hlavních bodech příloha V.

   Rada na návrh Komise může kvalifikovanou většinou tento program změnit.

Komise předloží Radě do jednoho roku od vstupu této smlouvy v platnost návrhy týkající se podrobností činnosti ústavu na úrovni vysoké školy podle článku 9.

Rada ve lhůtě šesti měsíců od vstupu této smlouvy v platnost vydá nařízení o utajovaných skutečnostech uvedené podle článku 24 vztahující se na stupně utajení při šíření poznatků.

Základní standardy budou určeny v souladu s článkem 31 ve lhůtě jednoho roku od vstupu této smlouvy v platnost.

V souladu s článkem 33 sdělí členské státy Komisi ve lhůtě tří měsíců od vstupu této smlouvy v platnost zákony a jiné právní předpisy o ochraně zdraví obyvatelstva a pracovníků proti nebezpečí ionizujícího záření.

Komise předloží ve lhůtě tří měsíců od vstupu této smlouvy v platnost Radě návrhy stanov Agentury zmíněné v článku 54.

Články 14 až 23 a články 25 až 28 se použijí na patenty, předběžně chráněná práva a užitné vzory, jakož i na přihlášky patentů a užitných vzorů podané před vstupem této smlouvy v platnost za následujících podmínek:

1. 1. Při určení lhůty podle čl. 17 odst. 2 se přihlédne ve prospěch držitele k nové situaci vznikající vstupem této smlouvy v platnost.
2. 2. Uplynou-li lhůty tří a osmnácti měsíců podle článku 16 pro sdělení objevu nepodléhajícího utajení nebo jedna z nich ke dni vstupu této smlouvy v platnost, začíná tímto dnem běžet nová lhůta šesti měsíců.

   Jestliže jedna nebo obě lhůty k tomuto dni dosud neuplynuly, prodlužují se o šest měsíců počínajíce dnem, kdy měly původně uplynout.

1. 3. Totéž platí pro sdělení objevu podléhajícího utajení podle článku 16 a čl. 25 odst. 1; v těchto případech však nové lhůty nebo prodloužení běžících lhůt počínají dnem vstupu nařízení o utajovaných skutečnostech zmíněného v článku 24 v platnost.

V době mezi dnem vstupu této smlouvy v platnost a Komisí určeným dnem, ke kterému Agentura zahájí činnost, se dohody a úmluvy o dodávkách rud, výchozích materiálů a zvláštních štěpných materiálů uzavírají nebo obnovují s předchozím souhlasem Komise.

Komise odmítne schválit uzavření nebo obnovení dohod a úmluv, které dle jejího názoru mohou ohrozit provádění této smlouvy. Zejména může podmínit svůj souhlas tím, že tyto dohody a úmluvy budou obsahovat doložky umožňující Agentuře podílet se na jejich provádění.

Odchylně od článku 60 a s ohledem na již vykonaný průzkum a práce, se dodávkám pro reaktory nacházející se na území členského státu, které mohou být před uplynutím lhůty sedmi let ode dne vstupu této smlouvy v platnost uvedeny do kritického stavu, přiznává přednost na dobu nejvýše deset let od tohoto dne; to se týká jak dodávek rud a výchozích materiálů z území tohoto státu, tak dodávek výchozích materiálů nebo zvláštních štěpných materiálů, které jsou předmětem dvoustranné dohody uzavřené před vstupem této smlouvy v platnost a sdělené Komisi v souladu s článkem 105.

Stejná přednost se přiznává na stejnou dobu deseti let dodávkám do závodů pro separaci izotopů bez ohledu na to, zda se jedná o společný podnik, které zahájí činnost ve lhůtě sedmi let od vstupu této smlouvy v platnost.

Agentura uzavře příslušné smlouvy poté, co Komise ověří, že podmínky pro použití přednostního práva jsou splněny.

Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky.

Tato smlouva vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uložení ratifikační listiny tím signatářským státem, který tak učiní jako poslední. Jestliže ji však uloží méně než patnáct dní před počátkem následujícího měsíce, vstupuje smlouva v platnost až prvním dnem druhého měsíce následujícího po tomto uložení.

Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce francouzském, italském, německém a nizozemském, přičemž všechna čtyři znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.