Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Českou republikou Manilských změn přílohy Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků

Pokyny týkající se použití simulátorůOddíl B-I/12

1. 1 Jsou-li k výcviku nebo hodnocení způsobilosti používány simulátory, měly by být při provádění tohoto výcviku nebo hodnocení zohledněny následující pokyny.

VÝCVIK A HODNOCENÍ V OBLASTI RADAROVÉHO POZOROVÁNÍ A ZAKRESLOVÁNÍ TRASY PLAVBY

1. 2 Výcvikový program a hodnocení v oblasti radarového pozorování a zapisování hodnot musí splňovat následující podmínky
   1. .1 zahrnutí používání radarového simulačního zařízení a
   2. .2 soulad s normami, jež odpovídají normám uvedeným v bodech 3 až 17.

1. 3 Praktická ukázka a praxe v rámci radarového pozorování by měly být prováděny tam, kde je to zapotřebí, a to na reálných námořních radarových zařízeních, včetně použití simulátorů. Cvičení související se zakreslováním trasy plavby by měla být prováděna v reálném čase, s cílem zvýšit povědomí frekventantů o nebezpečnosti nesprávného použití radarových dat a s cílem zdokonalit jejich techniky zakreslování trasy plavby s pomocí radaru, které jsou nutné pro bezpečné provedení manévrů pro odvrácení srážky za skutečných plavebních podmínek.

Obecné informace

Faktory ovlivňující funkci a přesnost

1. 4 Je třeba dosáhnout základního porozumění principům radarového zařízení, společně s úplnou praktickou znalostí následujících bodů:
   1. .1 měření vzdálenosti a náměru; charakteristika radarové soupravy, která determinuje kvalitu obrazu radaru, radarová anténa, polární diagramy, účinky výkonu vyzařovaného do směrů mimo hlavní paprsek, netechnický popis radarového systému, včetně rozdílů ve funkcích vyskytujících se u různých typů radarových souprav, obrazovek ukazujících činnost a vlastnosti zařízení, které mají vliv na maximální a minimální detekční rozsah a přesnost informací;
   2. .2 aktuální funkční požadavky na funkci námořního radaru přijaté Organizací;
   3. .3 účinky umístění radarové antény, stínové sektory a oblouky snížené citlivosti, falešné odrazy, účinky výšky antény na dosahy a umístění radarových jednotek a skladování náhradních dílů v blízkosti magnetických kompasů, včetně bezpečných vzdáleností z hlediska magnetizmu a
   4. .4 nebezpečí vyzařování a bezpečnostní opatření, jež mají být přijata v blízkosti antény; otevřené vlnovody.

Detekce zkreslených informací, včetně falešných odrazů a odrazů z moře

1. 5 Znalost omezení pro detekce cílů je nezbytná proto, aby pozorovatel mohl odhadnout nebezpečí neúspěchu související s detekcí cíle. Následující faktory by měly být zdůrazněny:
   1. .1 funkční normy zařízení;
   2. .2 nastavení ovladačů jasu a zesílení videa;
   3. .3 radarový horizont;
   4. .4 velikost, tvar, stav a rozložení cílů;
   5. .5 vliv pohybů lodi na moři;
   6. .6 podmínky šíření;
   7. .7 meteorologické podmínky; nežádoucí účinky moře a deště;
   8. .8 nastavení ovladačů pro omezení rušení;
   9. .9 stínové sektory a
   10. .10 vzájemné rušení radarů.

1. 6 Měly by být zajištěny informace o faktorech, které by mohly vést k chybné interpretaci, včetně falešných odrazů, efektů okolních stožárů a velkých konstrukcí, vlivů elektrického vedení přecházejících přes řeky a ústí řek, sekundární nebo další násobné odrazy od vzdálených cílů.
2. 7 Měly by být zajištěny informace týkající se pomůcek pro čtení radarového obrazu, včetně úhlových odrážečů, radarových odpovídačů, detekce a rozpoznávání pozemních cílů; efektů topografických útvarů; vlivu délky impulzu a šířky paprsku; cílů rozpoznatelných a nerozpoznatelných radarem; faktorů, které ovlivňují sílu odrazu od cíle.

Praxe

Seřízení a udržování zobrazení údajů

1. 8 Je rovněž třeba mít na paměti následující body:
   1. .1 různé typy režimů zobrazení u radaru; nestabilizované zobrazení ve směru přídě lodi; stabilizovaný relativní pohyb a skutečný pohyb typu „head-up“, „course-up“ a „north-up“;
   2. .2 účinky chyb na správnost zobrazených informací; účinky přenosových chyb kompasu na stabilizované zobrazení skutečného pohybu; účinky chyb ukazatele rychlosti na zobrazení skutečného pohybu; účinky nesprávného manuálního nastavení rychlosti u zobrazení skutečného pohybu;
   3. .3 metody zjišťování nesprávného nastavení rychlosti při zobrazení skutečného pohybu; účinky šumu přijímače omezující schopnost zobrazovat slabé odrazy; a účinky saturace hluku přijímače apod.; nastavení ovládacích prvků; kritéria, která indikují optimální nastavení; význam správného pořadí nastavení a účinky nesprávně nastavených ovládacích prvků; detekce nesprávného nastavení a korekce následujících funkcí:
      1. .3.1 Ovládací prvky ovlivňující detekční rozsahy a
      2. .3.2 Ovládací prvky ovlivňující přesnost;
   1. .4 nebezpečí související s používáním radarového zařízení s nesprávně nastaveným ovládáním;
   2. .5 potřeba časté a pravidelné kontroly činnosti radaru, vztah mezi ukazatelem výkonu na rozsah výkonu radarové soupravy.

Vzdálenost a náměr

1. 9 Je rovněž třeba mít na paměti následující body:
   1. .1 metody měření vzdáleností; pevné indikátory vzdálenosti a variabilní indikátory vzdálenosti;
   2. .2 přesnost jednotlivých metod a relativní přesnost různých metod;
   3. .3 způsob zobrazení dat vzdálenosti; pohyb ve stanovených intervalech, digitální počítadlo a stupnice;
   4. .4 metody měření náměru, otočný kurzor na transparentním disku pokrývajícím obrazovku, elektronický ukazatel náměru a další metody;
   5. .5 přesnost náměru a nepřesnosti způsobené paralaxou, posunutím zaměřovači značky, nesprávným nastavením středu zobrazení;
   6. .6 způsob zobrazení dat náměru; stupnice, digitální počítadlo a
   7. .7 potřeba pravidelných kontrol správnosti vzdáleností a náměrů, metody kontroly nepřesností a opravy či případná umožnění nepřesností.

Techniky zakreslování trasy plavby a koncept relativního pohybu

1. 10 Měla by být zajištěna praxe v manuálních technikách zakreslování trasy plavby, včetně použití reflexních planžet, s cílem zajistit důkladné porozumění vzájemně se ovlivňujícím pohybům vlastní lodi a dalších lodí, včetně vlivů manévrování. Obecným cílem je předcházení kolizi. V úvodních fázích tohoto výcvikového programu by měla být navržena jednoduchá cvičení pro zakreslování, s cílem zajistit řádné posouzení geometrie zakreslování a koncept relativního pohybu. Během kurzu by se měl stupeň složitosti cvičení zvyšovat, až do okamžiku, kdy frekventant zvládne všechny aspekty tématu. Kompetence lze nejlépe posílit tím, že je praktikantům nabídnuto cvičení v reálném čase, tedy cvičení prováděné na simulátoru nebo pomocí jiných účinných prostředků.

Identifikace kritických odrazů

1. 11 Důkladné porozumění bude zajištěno následujícími způsoby:
   1. .1 určení polohy pomocí radaru, podle pozemních cílů a navigačních znaků na moři;
   2. .2 přesnost určení polohy podle vzdálenosti a náměru;
   3. .3 význam srovnávání přesnosti radaru s dalšími navigačními pomůckami a
   4. .4 význam zaznamenávání vzdáleností a náměrů v častých a pravidelných intervalech, s použitím radaru jako pomůcky pro předcházení srážkám.

Kurz a rychlost dalších lodí

1. 12 U následujících bodů je třeba zajistit důkladné porozumění následujícím bodům:
   1. .1 různé metody, pomocí nichž lze stanovit hodnoty kurzu a rychlosti dalších lodí ze zaznamenaných hodnot vzdáleností a náměrů, včetně:
      1. .1.1 nestabilizovaného relativního zakreslování;
      2. .1.2 stabilizovaného relativního zakreslování a
      3. .1.3 zakreslování v modu skutečného pohybu a
   1. .2 vztah mezi vizuálním a radarovým pozorováním, včetně detailů a přesnosti odhadů kurzu a rychlosti dalších lodí; detekce změn v pohybech ostatních lodí.

Čas a vzdálenost nejbližšího přiblížení křižujících, potkávajících se nebo předjíždějících lodí

1. 13 U následujících bodů je třeba zajistit důkladné porozumění:
   1. .1 použití zaznamenaných dat pro získávání následujících hodnot:
      1. .1.1 stanovení nejbližší vzdálenosti a náměru sblížení;
      2. .1.2 čas nejbližšího přiblížení a
   1. .2 význam častých a pravidelných pozorování.

Detekce změn v kurzu a rychlosti dalších lodí

1. 14 Je třeba zajistit důkladné porozumění následujícím bodům:
   1. .1 vliv změn kurzu a rychlosti dalších lodí na jejich trasu napříč obrazovkou;
   2. .2 prodleva mezi okamžikem změny kurzu nebo rychlosti a detekcí této změny a
   3. .3 nebezpečnost malých změn v porovnání s velkými změnami kurzu nebo rychlosti ve vztahu k rychlosti a přesnosti detekce.

Účinky změn u kurzu a rychlosti vlastní lodi

1. 15 Důkladné porozumění účinkům na zobrazení relativního pohybu vlastní lodi; účinkům pohybů dalších lodí a výhodám stabilizace relativního zobrazení kompasem.
2. 16 Pokud jde o zobrazení skutečného pohybuje třeba pochopit následující záležitosti:
   1. .1 vlivy nepřesností u následujících hodnot:
      1. .1.1 nastavení rychlosti a kurzu a
      2. .1.2 stabilizační data kompasu, jež jsou základem pro zobrazení stabilizovaného relativního pohybu;
   1. .2 účinky změn kurzu či rychlosti nebo kurzu i rychlosti u vlastní lodi na stopy u dalších lodí na obrazovce a
   2. .3 vztah rychlosti vůči frekvenci pozorování.

Použití Mezinárodních pravidel pro zabránění srážkám na moři, 1972, v platném znění

1. 17 Mezinárodní pravidla pro zabránění srážkám na moři, 1972, v platném znění, musí být při používání radaru správně chápána, a to včetně:
   1. .1 opatření k zabránění srážkám, nebezpečí plynoucí z předpokladů na základě nedostatečných informací a nebezpečí plynoucí z malých změn v kurzu nebo rychlosti;
   2. .2 užitečnost bezpečné rychlosti při použití radaru, s cílem zabránit srážkám;
   3. .3 vztah rychlosti k nejbližší vzdálenosti sblížení a jejímu času, stejně jako k manévrovacím vlastnostem různých typů lodí;
   4. .4 význam správného radarového hlášení a postupů radarového pozorování;
   5. .5 používání radaru za jasného počasí, s cílem získat zhodnocení schopností a omezení, porovnat radarové a vizuální pozorování pro získání představy o relativní přesnosti informací;
   6. .6 potřeba včasného užívání radaru v jasném počasí v noci a v případě náznaků ukazujících na možné zhoršení viditelnosti;
   7. .7 srovnání objektů zobrazených radarem se záznamem těchto objektů na mapě a
   8. .8 porovnání vlivu použité rozdílný rozsahů dosahu.

VÝCVIK A HODNOCENÍ V RÁMCI PROVOZNÍHO POUŽÍVÁNÍ RADAROVÝCH ZAŘÍZENÍ PRO AUTOMATICKÝ VÝPOČET KURZŮ, RYCHLOSTÍ A SBLÍŽENÍ LODÍ (ARPA)

1. 18 Při výcviku a hodnocení v rámci provozního používání radarových zařízení pro automatický výpočet kurzů, rychlostí a sblížení lodí (ARPA) by se měly zohlednit následující body:
   1. .1 požadavek na předchozí absolvování výcvikového programu v oblasti radarových pozorování a zobrazování, nebo kombinace tohoto výcvikového programu s výcvikem uváděným v odstavcích 19 až 35 níže;
   2. .2 zahrnutí používání simulačního zařízení ARPA a
   3. .3 splnění standardů, jež nemají nižší hodnotu než standardy uvedené v odstavcích 19 až 35 níže.

1. 19 Pokud je výcvik používání systému ARPA poskytován v rámci obecného výcvikového programu podle Úmluvy STCW z roku 1978, musí kapitáni, první palubní důstojníci a osoby odpovědné za navigaci správně pochopit faktory související s rozhodováním, a na základě informací poskytnutých zařízením ARPA ve spojení s ostatními navigačními datovými vstupy, které mají podobný smysl pro provozní aspekty a systémové chyby elektronických navigačních systémů, včetně ECDIS. Tento výcvikový program by měl být prováděn v reálném prostředí, podle příslušných odpovědností jednotlivce a v souvislosti s průkazy způsobilosti, které strany vystavují podle úmluvy STCW, 1978.

Teorie a praktická ukázka

Možná rizika nadměrného spoléhání se na systém ARPA

1. 20 Postoj k systému ARPA jako k navigační pomůcce:
   1. .1 Vzhledem k omezením, včetně omezení týkajících se zdrojových čidel, je přílišné spoléhání se na systém ARPA rizikovým faktorem, především při udržování hlídky a
   2. .2 Je nutné vždy a za všech okolností dodržovat příslušné zásady s ohledem na udržování navigační pozornosti a Pokyny k výkonu palubní strážní služby.

Hlavní typy systémů ARPA a vlastnosti jejich zobrazení

1. 21 Znalost hlavních typů užívaných systémů ARPA; jejich různé charakteristiky zobrazování a schopnosti rozlišovat, kdy je lépe používat stabilizaci vůči dnu a kdy vzhledem k vodě, stejně jako schopnost rozlišovat zobrazení typů „north-up“, „course-up“ nebo „head-up“.

Funkční normy IMO pro systémy ARPA

1. 22 Porozumění funkčním normám IMO pro systémy ARPA, zejména normám týkajícím se přesnosti.

Faktory ovlivňující činnost a přesnost

1. 23 Znalost parametrů vstupního výkonu snímače ARPA - radar, kompas a rychlost vstupů a dopady poruch snímačů na přesnost údajů ARPA.
2. 24 Znalost následujících faktorů:
   1. .1 účinky nastavení dosahu radaru a určení náměru; přesnost vstupních dat a omezení přesnosti kompasu a měření rychlosti a jejich vliv na přesnost údajů ARPA a
   2. .2 faktory, které ovlivňují přesnost vektorů.

Možností a omezení sledování

1. 25 Znalost následujících faktorů:
   1. .1 kritéria pro výběr cílů pomocí metody jejich automatického zahrnování do sledování;
   2. .2 faktory vedoucí ke správné volbě cílů u manuálního zahrnování pro sledování;
   3. .3 účinky u sledování „ztracených“ cílů a slábnoucích cílů a
   4. .4 okolnosti způsobující „výměnu cílů“ a příslušný vliv na zobrazování dat.

Prodlevy při zpracování

1. 26 Informace o prodlevách na zobrazování e zpracovaných údajů ARPA, zejména s ohledem na zahrnované do sledování, nebo obnovení zahrnutí pro sledování, nebo při sledování manévrů jednotlivých cílů.

Provozní varování, jejich užitečnost a omezení

1. 27 Hodnocení používání, výhod a omezení provozních varování systému ARPA; správné nastavení v případě nutnosti, s cílem zabránit rušivým vlivům.

Systém provozních zkoušek

1. 28 Znalost následujících faktorů:
   1. .1 metody zkoušení zaměřeného na poruchy systémů ARPA, včetně automatického testování funkce a
   2. .2 opatření, která mají být přijata v případě poruchy.

Manuální a automatické zahrnován cílů ke sledování a jejich příslušná omezení

1. 29 Znalost limitů stanovených u obou typů akvizic v rámci scénářů s několika cíli, účinky akvizice v případě slábnutí nebo záměny cílů.

Skutečné a relativní vektory a typické grafické znázornění cílových informací; nebezpečných oblastí

1. 30 Důkladná znalost skutečných a relativních vektorů, odvozování skutečných kurzů a rychlostí cílů, včetně následujících položek:
   1. .1 vyhodnocování nebezpečí, odvozování předpokládaných nejbližších bodů přiblížení a předpokládaný čas nejbližšího bodu přiblížení v rámci extrapolace vektorů do budoucna, použití grafického znázornění nebezpečných oblastí;
   2. .2 vliv změn kurzu nebo rychlosti u vlastních lodí nebo cíle u předpokládaných nejbližších bodů přiblížení a předpokládaného času vzhledem k nejbližšímu bodu přiblížení a vzhledem k nebezpečným oblastem;
   3. .3 vliv nesprávných vektorů a nebezpečných oblastí a
   4. .4 výhoda přepínání mezi skutečným a relativním vektorem.

Informace o minulých polohách sledovaných cílů

1. 31 Znalost metod odvozování minulých poloh sledovaných cílů, rozpoznávání předchozích evidovaných údajů, jako způsobu zobrazení nedávného manévrování u cílů a jako metody ověření platnosti údajů ARPA.

Praxe

Seřízení a udržování zobrazení údajů

1. 32 Schopnost prokázat:
   1. .1 správný výchozí postup pro dosažení optimálního zobrazení informací v systému ARPA;
   2. .2 výběr zobrazení, stabilizované zobrazení relativního pohybu a zobrazení skutečného pohybu;
   3. .3 správné nastavení všech ovládacích prvků radarového zobrazení pro optimální zobrazení údajů;
   4. .4 v případě potřeby výběr požadované hodnoty rychlosti vstupující do ARPA;
   5. .5 výběr ovládaných prvků zobrazení ARPA, manuální/automatické zahrnování do sledování, vektorové/grafické zobrazení dat;
   6. .6 výběr časové stupnice vektorů/grafiky;
   7. .7 použití zakázaných zón, v případě použití funkce automatického zahrnování do sledování ARPA a
   8. .8 kontroly funkčnosti radaru, kompasu, snímačů rychlosti ARPA.

Provozní zkoušky systému

1. 33 Schopnost provádět kontroly systému a určovat přesnost dat systému ARPA, včetně zařízení souvisejícího se zkušebními manévry, a to pomocí kontroly v porovnání se základním radarovým zkreslením.

Získávání informací z obrazovky systému ARPA

1. 34 Schopnost získávat informace z režimů relativního a skutečného pohybu na obrazovce, včetně:
   1. .1 identifikace kritických odrazů;
   2. .2 rychlosti a směru relativního pohybu cíle;
   3. .3 doby a předpovídané vzdálenosti nejbližšího přiblížení cíle;
   4. .4 kurzů a rychlostí cílů;
   5. .5 detekce kurzu a změny rychlosti cílů a omezení těchto údajů;
   6. .6 účinků změn kurzu a rychlosti vlastní lodi;
   7. .7 provozu zařízení pro zkušební přehrávání manévru.

Použití Mezinárodních pravidel pro zabránění srážkám na moři, 1972, v platném znění

1. 35 Analýza možných kolizních situací u zobrazovaných informací, stanovení a provedení opatření pro předcházení nebezpečným situacím, v souladu s platnými Mezinárodními předpisy pro zabránění srážkám na moři, 1972, v platném znění.

VÝCVIK A HODNOCENÍ PROVOZNÍHO POUŽITÍ SYSTÉMU ELEKTRONICKÉHO ZOBRAZOVÁNÍ NAVIGAČNÍCH MAP A INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ (ECDIS)

Úvod

1. 36 V případě použití simulátorů pro výcvikový program nebo hodnocení v rámci provozního použití elektronického zobrazování navigačních map a informačních systémů (systém ECDIS) je třeba zvážit následující průběžné pokyny v rámci těchto výcviků nebo hodnocení.
2. 37 Výcvikový program a hodnocení v rámci provozního používání systému ECDIS musí zahrnovat následující body:
   1. .1 zahrnutí používání simulačního zařízení ECDIS a
   2. .2 soulad s normami, jež odpovídají normám uvedeným v bodech 38 až 65.

1. 38 Simulační zařízení ECDIS musí být, kromě splnění všech použitelných funkčních norem stanovených v oddílu AI/12 Předpisu STCW, v platném znění, schopno simulovat navigační zařízení a provozní ovládače na můstku, jež splňují všechny platné funkční normy přijaté v Organizaci. Musí také obsahovat zařízení pro měření hloubek a splňovat následující podmínky:
   1. .1 vytváření provozního prostředí v reálném čase, včetně ovládání navigace a komunikačních nástrojů, zařízení vhodných pro navigaci a pro úkoly strážní služby, které mají být prováděny a pro manévrovací schopnosti které mají být hodnoceny a
   2. .2 realistickou simulace vlastností „vlastní lodě“ v otevřených vodách, jakož i účinky počasí, přílivových vlivů a proudů.

1. 39 Úkony při praktické ukázce a praxe v rámci používání systému ECDIS musí být provedeny tam, kde je to vhodné, s použitím simulátorů. Výcvikový program by měl být přednostně prováděn v reálném čase, s cílem zvýšit povědomí osob v zácviku o nebezpečnosti nesprávného používání systému ECDIS. Testy se zrychleným časem mohou být používány pouze pro demonstrativní účely.

Obecné informace

Cíle výcvikového programu ECDIS

1. 40 Frekventant výcvikového programu ECDIS musí být schopen provádět následující úkony:
   1. .1 obsluha systému ECDIS, používání navigačních funkcí ECDIS, volba a posouzení všech relevantních informací; přijímání vhodných opatření v případě poruchy;
   2. .2 určení potenciální chyby zobrazovaných dat a obvyklé chyby interpretace a
   3. .3 vysvětlení, proč není možné se spoléhat na systém ECDIS jako na jediné spolehlivé navigační pomůcky.

Teorie a praktická ukázka

1. 41 Bezpečné používání systému ECDIS vyžaduje znalost a porozumění základním principům, kterými se řídí zobrazení ECDIS a jejich pravidel pro prezentace, jakož i znalost případných chyb v zobrazovaných datech a znalost limitů ECDIS či možných nebezpečí; v tomto ohledu je nutné realizovat řadu výklady poskytujících příslušná teoretická vysvětlení. Pokud je to možné, tyto výklady musí být realizovány v rámci známého kontextu a zahrnovat použití praktických příkladů. Tento výcvikový program musí být posíleny prostřednictvím cvičení na simulátorech.
2. 42 V zájmu bezpečného využití zařízení ECDIS a souvisejících informací (používání navigačních funkcí ECDIS, výběr a posouzení všech relevantních informací, poznávání systému interakce ECDIS mezi člověkem a strojem) je nutné, aby praktická cvičení a výcvikový program na simulátorech ECDIS představovaly hlavní náplň kurzu.
3. 43 V rámci definování cílů výcvikového programu musí být určeny struktury příslušných aktivit. U každého tématu této struktury musí být vypracována podrobná specifikace výukových cílů.

Cvičení na simulátoru

1. 44 Cvičení musí být realizována na individuálních simulátorech ECDIS nebo na všeobecných navigačních trenažérech, včetně ECDIS, aby osoby v zácviku mohly získat potřebné praktické dovednosti. Pokud jde o navigační cvičení prováděná v reálném čase, doporučujeme použití navigačních simulátorů pro komplexní systém navigačních situací. Cvičení musí zahrnovat použití různých měřítek, navigačních režimů a režimů zobrazování, jež jsou k dispozici; účastníci kurzu musí být schopni přizpůsobit použití příslušných zařízení konkrétní situaci.
2. 45 Volba cvičení a scénářů výcvikového programu je závislá na simulátorech, které jsou k dispozici. Pokud je k dispozici jedna nebo více ECDIS pracovních stanic a všeobecný simulátor, je možno tyto pracovní stanice využít primárně pro základní cvičení zaměřená na používání zařízení ECDIS a pro procvičování plánování plavby lodi; všeobecné simulátory pak mohou být primárně použity pro cvičení týkající se funkcí sledování plavby lodi v reálném čase, pokud možno co nejvíce realistickým způsobem a v souvislosti s celkovým zatížením navigačního vedení. Během kurzu by se měl stupeň složitosti cvičení zvyšovat, až do okamžiku, kdy frekventant zvládne všechny aspekty tématu.
3. 46 Cvičení by mělo být založeno na co nejlepší simulaci reality. K dosažení tohoto cíle by měly být scénáře lokalizovány do fiktivních mořských oblastí. Situace, funkce a akce pro různé vzdělávací cíle, které se vyskytují v různých námořních oblastech, mohou být integrovány do jednoho cvičení a vyzkoušeny v reálném čase.
4. 47 Hlavním cílem cvičení na simulátoru je zajistit, aby osoby v zácviku porozuměly svým úkolům ve využívání systému ECDIS v provozu ve všech relevantních aspektech bezpečnosti a aby se dokonale seznámily s příslušným systémem a zařízením.

Hlavní typy systémů ECDIS a vlastnosti jejich obrazovek

1. 48 Frekventant by měl získat znalosti o základních používaných typech systémů ECDIS, o různých vlastnostech zobrazování, strukturách dat a měl by porozumět následujícím bodům:
   1. .1 rozdíly mezi vektorovými a rastrovými mapami;
   2. .2 rozdíly mezi systémy ECDIS a ECS;
   3. .3 rozdíly mezi systémy ECDIS a RCDS;
   4. .4 vlastnosti systému ECDIS a jejich různá řešení a
   5. .5 vlastnosti systémů pro speciální účely (neobvyklé situace/pohotovost).

Riziko spojené s přílišným spoléháním se na systém ECDIS

1. 49 Výcvikový program v provozním použití systému ECDIS by měl zahrnovat následující body:
   1. .1 omezení systému ECDIS jako navigačního nástroje;
   2. .2 potenciální riziko nesprávného fungování systému;
   3. .3 omezení systému, včetně omezení čidel;
   4. .4 nepřesnost hydrografických údajů; omezení vektorových a rastrových elektronických map (ECDIS vs RCDS a ENC vs RNC) a
   5. .5 potenciální riziko lidského faktoru.

   Důraz by měl být kladen na potřebu výkonu správné hlídky a provádění pravidelných kontrol, zejména pokud jde o pozici lodě. Přitom je třeba používat metody nezávislé na systému ECDIS.

Rozpoznání zkreslených informací

1. 50 Znalost omezení zařízení a rozpoznání zkreslených informací jsou důležitými faktory pro bezpečné používání systému ECDIS. Během výcvikového programu by měly být zdůrazňovány tyto následující faktory:
   1. .1 funkční normy zařízení;
   2. .2 prezentace radarových dat na elektronických mapách, odstranění nesouladu mezi radarem a elektronickou mapou;
   3. .3 případné projekční rozpory mezi elektronickou a papírovou mapou;
   4. .4 možné rozpory v měřítku (příliš velké nebo příliš malé) při zobrazení elektronické mapy a její původní měřítko;
   5. .5 dopady spojené s používáním různých referenčních systémů pro určování polohy;
   6. .6 dopady spojené s používáním různých horizontálních a vertikálních vztažných bodů;
   7. .7 dopady pohybu lodi na moři;
   8. .8 omezení systému ECDIS v režimu rastrového zobrazení mapy;
   9. .9 případné chyby na obrazovce:
      1. .9.1 pozice vlastní lodi;
      2. .9.2 radarové údaje a data systémů ARPA a AIS;
      3. .9.3 různé systémy geodetických souřadnic a
   1. .10 ověřování výsledků manuální nebo automatické korekce dat:
      1. .10.1 srovnání dat mapy a radarového snímku a
      2. .10.2 kontrola pozice vlastní lodi pomocí dalších, nezávislých systémů pro určování polohy.

1. 51 Nesprávná interpretace údajů a příslušná opatření přijatá s cílem vyhnout se chybám při výkladu - vysvětlení. Je třeba zdůraznit implikace následujících bodů:
   1. .1 ignorování překročení hodnot rozsahu obrazovky;
   2. .2 nekritické přijetí pozice vlastní lodi;
   3. .3 zmatek v režimu zobrazení;
   4. .4 zmatek v měřítku;
   5. .5 zmatek v referenčních systémech;
   6. .6 různé režimy prezentace;
   7. .7 různé režimy vektorové stabilizace;
   8. .8 rozdíly mezi skutečným severem a radarovým severem;
   9. .9 používání stejného datového referenčního systému;
   10. .10 používání vhodného měřítka;
   11. .11 použití nejvhodněji umístěného senzoru snímače pro danou situaci a dané okolností;
   12. .12 zadávání správných hodnot bezpečnostních údajů:
       1. .12.1 bezpečnostní hranice prostoru kolem vlastní lodi;
       2. .12.2 bezpečná hloubka (bezpečná voda);
       3. .12.3 události a
   1. .13. správné užívání všech dostupných dat.

1. 52 Porozumění faktu, že systém RCDS je pouze navigační pomůcka. Respektování skutečnosti, že při provozu v režimu RCDS musí být zařízení ECDIS používáno spolu s vhodným portfoliem aktualizovaných tištěných map:
   1. .1 porozumění rozdílům v provozu v režimu RCDS, podle popisu v SN. 1/Oběžník 207/Rev. 1 „Rozdíly mezi systémy RCD a ECDIS“ a
   2. .2 systém ECDIS by měl být v každém režimu výcvikového programu používán společně s vhodným portfoliem aktualizovaných grafů.

Faktory ovlivňující činnost a přesnost

1. 53 Je třeba dosáhnout základního porozumění principům systému ECDIS, společně s úplnou praktickou znalostí následujících bodů:
   1. .1 zapnutí a nastavení systému ECDIS; připojení datových snímačů: přijímače satelitních a rádiových navigačních systémů, radar, gyrokompas, záznamové zařízení, ozvěnový hloubkoměr, přesnost a omezení těchto snímačů, včetně vlivu chyb měření a přesnosti při určování polohy lodi, pohyb v rámci přesné indikace kurzu, chyba kompasu v rámci přesnosti indikace kurzu, mělká voda a její vliv na přesnost funkce ukazatele rychlosti, korekce ukazatele rychlosti pro dosažení přesnosti výpočtu rychlosti, rušení (stav moře) v rámci přesnosti ozvěnového hloubkoměru a
   2. .2 aktuální funkční normy pro elektronické zobrazování map a informační systémy přijaté Organizací.

Praxe

Nastavení a udržování zobrazení údajů

1. 54 Je třeba dosáhnout příslušných znalostí a dovedností v následujících oblastech:
   1. .1 správný výchozí postup pro dosažení optimálního zobrazení informací k systému ECDIS;
   2. .2 volba prezentace na obrazovce (standardní zobrazení, základní zobrazení, všechny další informace budou zobrazeny jednotlivě na základě vyžádání);
   3. .3 správné nastavení všech proměnných hodnot ovládacích prvků radaru / obrazovky systému ARPA, s cílem optimálního zobrazení dat;
   4. .4 výběr pohodlné konfigurace nastavení;
   5. .5 v případě potřeby výběr požadovaného vstupu rychlosti pro systém ECDIS;
   6. .6 výběr časové stupnice vektorů a
   7. .7 kontrola funkce i systémů určení polohy, radaru / ARPA, kompasu, snímačů rychlosti a systému ECDIS.

Provozní použití elektronických map

1. 55 Je třeba dosáhnout příslušných znalostí a dovedností v následujících oblastech:
   1. .1 hlavní charakteristiky zobrazení dat ECDIS a výběr správných informací pro navigační činnosti;
   2. .2 automatické funkce potřebné pro sledování bezpečnosti lodi, například zobrazení pozice, směru/gyro-kursu, rychlosti, bezpečné hodnoty a doby;
   3. .3 manuálně ovládané funkce (pomocí kurzoru, elektronická zaměřovači linie, kružnice vzdáleností);
   4. .4 výběr a úprava elektronického obsahu mapy;
   5. .5 používání vhodného měřítka (včetně velkého a malého);
   6. .6 zvětšování a zmenšování obrazu (zoom);
   7. .7 nastavení bezpečnostních dat pro vlastní loď;
   8. .8 režim zobrazení pro denní nebo noční dobu;
   9. .9 způsob čtení všech grafických symbolů a zkratek;
   10. .10 používání různých druhů kurzorů a elektronických lišt pro získávání navigačních dat;
   11. .11 prohlížení oblasti z různých směrů a návrat k poloze lodě;
   12. .12 zjištění požadované oblasti pomocí zeměpisných souřadnic;
   13. .13 zobrazování vrstev dat nepostradatelných pro navigační situaci;
   14. .14 výběr vhodných a jednoznačných údajů (poloha, kurs, rychlost atd.);
   15. .15 zadávání poznámek;
   16. .16 používání zobrazení typu „north-up“ a další druhy orientace a
   17. .17 používání režimů skutečného a relativního pohybu.

Plánování trasy

1. 56 Je třeba dosáhnout příslušných znalostí a dovedností v následujících oblastech:
   1. .1 zadávání vlastností lodi do systému ECDIS;
   2. .2 výběr mořské oblasti pro plánování trasy:
      1. .2.1 kontrola vod požadovaných plánovaný mořský přejezd a
      2. .2.2 změny měřítka mapy;
   1. .3 ověření dostupnosti správných a aktualizovaných map;
   2. .4 plánování trasy na obrazovce pomocí systému ECDIS a pomocí grafického editoru, s přihlédnutím k problematice loxodromy a plavby po hlavní kružnici:
      1. .4.1 použití databáze systému ECDIS pro získání navigačních, hydrometeorologických a dalších údajů;
      2. .4.2 zohlednění poloměru cirkulace a bodů/linií změny kurzu, pokud jsou vyjádřeny v měřítku mapy;
      3. .4.3 označování nebezpečných hloubek a oblastí, označování kontur bezpečné hloubky;
      4. .4.4 značení plavební bodů na trase při překračování kontury bezpečné hloubky a kritické změny kurzu na trase, stejně jako prostřednictvím přidávání, nahrazování a vymazávání plavebních bodů na trase;
      5. .4.5 zohlednění bezpečné rychlosti;
      6. .4.6 kontrola předem plánované trasy z hlediska bezpečnosti plavby a
      7. .4.7 generování poplachů a varovných zpráv;
   1. .5 plánování trasy s výpočtem v tabulkovém formátu, včetně následujících položek:
      1. .5.1 výběr bodů na trase;
      2. .5.2 vyvolání seznamu bodů na trase;
      3. .5.3 poznámky k plánování;
      4. .5.4 nastavení plánované trasy;
      5. .5.5 kontrola předem plánované trasy z hlediska bezpečnosti navigace;
      6. .5.6 plánování alternativní dráhy;
      7. .5.7 ukládání plánovaných tras, vkládání a vyjímání nebo vymazávání tras;
      8. .5.8 vytváření grafické kopie obrazovky monitoru a tisk trasy;
      9. .5.9 editace a modifikace plánované trasy;
      10. .5.10 nastavení bezpečnostních hodnot v závislosti na velikosti a manévrovací charakteristice plavidla;
      11. .5.11 plánování zpáteční trasy a
      12. .5.12 spojení několika tras.

Sledování trasy

1. 57 Je třeba dosáhnout příslušných znalostí a dovedností v následujících oblastech:
   1. .1 používání nezávislých údajů pro kontrolu polohy lodi nebo používání alternativních systémů v rámci ECDIS;
   2. .2 používání funkce „look-ahead“ (pohled dopředu):
      1. .2.1 změna map a jejich měřítek;
      2. .2.2 kontrola navigačních map;
      3. .2.3 výběr časové délky vektoru;
      4. .2.4 predikce polohy lodi v rámci určitých časových intervalů;
      5. .2.5 změna předem naplánované trasy (změna trasy);
      6. .2.6 zadávání nezávislých údajů pro výpočet snosu větrem a opravy na zános proudem;
      7. .2.7 správná reakce na poplach;
      8. .2.8 zadávání korekcí pro nesrovnalosti v geodetických datech;
      9. .2.9 zobrazování časových značek na trase plavby lodi;
      10. .2.10 manuální zadávání polohy lodě a
      11. .2.11 měření souřadnic, kurzu, náměru a vzdáleností na mapě.

Reakce na poplach

1. 58 V následujících případech je třeba zohlednit znalost a schopnost interpretovat a správně reagovat s ohledem na všechny druhy systémů, tedy například na navigační snímače, indikátory, datové a grafické poplachy a upozornění, a to včetně funkcí přepínání zvukové a vizuální signalizace poplachu:
   1. .1 absence další mapy v databázi ECDIS;
   2. .2 překročení bezpečnostní kontury;
   3. .3 překročení limitů odchylky od trasy;
   4. .4 odklon od plánované trasy;
   5. .5 přiblížení k významnému bodu na trase;
   6. .6 přiblížení ke kritickému bodu;
   7. .7 nesrovnalosti mezi vypočteným a skutečným časem přiblížení k významnému bodu na trase;
   8. .8 informace o použití velkého nebo malého měřítka;
   9. .9 blízkost izolovaného navigačního nebezpečí nebo nebezpečné zóny;
   10. .10 překročení určené oblasti;
   11. .11 výběr rozdílného geodetického vztažného bodu;
   12. .12 blízkost dalších lodí;
   13. .13 konec strážní služby;
   14. .14 spínač měření času;
   15. .15 chyba systémového testu;
   16. .16 nefunkčnost systému určování polohy používaného v ECDIS;
   17. .17 chyba určení polohy výpočtem a
   18. .18 nemožnost určit polohu plavidla pomocí navigačního systému.

Manuální opravy polohy plavidla a parametrů pohybu

1. 59 V rámci manuálních oprav by měly být požadovány příslušné znalosti a dovednosti:
   1. .1 poloha lodi v režimu určení polohy výpočtem, kdy jsou satelitní a rádiové navigační systémy vypnuté;
   2. .2 poloha lodi v případě, kdy jsou automaticky získané souřadnice nepřesné a
   3. .3 hodnoty kurzu a rychlosti.

Záznamy v lodním deníku

1. 60 Je třeba dosáhnout příslušných znalostí a dovedností v následujících oblastech:
   1. .1 automatický záznam plavby;
   2. .2 rekonstrukce propluté trasy, s přihlédnutím k následujícím bodům:
      1. .2.1 záznamovým médiím;
      2. .2.2 intervalům záznamu;
      3. .2.3 ověření používaného úložiště dat;
   1. .3 zobrazení záznamů v elektronickém lodním deníku;
   2. .4 okamžité zapisování do elektronického lodního deníku;
   3. .5 změna času u lodi;
   4. .6 zaznamenávání pomocných údajů;
   5. .7 tisk obsahu elektronického lodního deníku;
   6. .8 nastavení automatických časových intervalů záznamů;
   7. .9 vypracování zprávy o plavbě a podávání zpráv a
   8. .10 propojení se záznamovým zařízením údajů o plavbě (VDR).

Aktualizace mapy

1. 61 Je třeba dosáhnout příslušných znalostí a dovedností v následujících oblastech:
   1. .1 manuální aktualizace elektronických map. Zvláštní pozornost by měla být věnována shodě referenčního elipsoidu a shodě měrných jednotek používaných na mapě a v textu oprávky;
   2. .2 poloautomatická aktualizace elektronických map pomocí dat získaných z elektronických nosičů ve formátu elektronické mapy a
   3. .3 automatická aktualizace elektronických map pomocí aktualizačních souborů získaných prostřednictvím linek elektronické datové komunikace.

   Ve scénáři cvičení s použitím neaktualizovaných dat s cílem vytvořit kritickou situaci, osoby v zácviku by měly provést aktualizaci mapy ad hoc.

Pracovní použití systému ECDIS s připojeným radarem/systémem ARPA

1. 62 Je třeba dosáhnout příslušných znalostí a dovedností v následujících oblastech:
   1. .1 připojení systému ARPA k ECDIS;
   2. .2 zobrazení vektorů rychlosti cíle;
   3. .3 zobrazení trasy cíle;
   4. .4 archivace trasy cíle;
   5. .5 prohlížení tabulky cílů;
   6. .6 kontrola srovnání překrytí radaru se zaznamenanými zeměpisnými objekty;
   7. .7 simulace jednoho nebo více manévrů;
   8. .8 opravy polohy vlastního plavidla pomocí referenčního bodu zachyceného ARPA a
   9. .9 opravy pomocí kurzoru ARPA a elektronické lišty.

   Viz také oddíl B-I/12, Pokyny k používání simulátorů (vztahující se k radaru a systému ARPA), zejména odstavce 17 až 19 a 36 až 38.

Pracovní použití systému ECDIS s připojeným systémem AIS

1. 63 Je třeba dosáhnout příslušných znalostí a dovedností v následujících oblastech:
   1. .1 rozhraní s AIS;
   2. .2 interpretace údajů AIS;
   3. .3 zobrazení vektorů rychlosti cíle;
   4. .4 zobrazení trasy cíle a
   5. .5 archivace trasy cíle.

Provozní varování, užitečnost a omezení

1. 64 Aby se zabránilo rušivé interferenci, měly by osoby v zácviku získat porozumění v oblasti používání, přínosů a omezení u provozních varování ECDIS a v oblasti jejich správného nastavení.

Systém provozních testů

1. 65 Je třeba dosáhnout příslušných znalostí a dovedností v následujících oblastech:
   1. .1 metody testování zaměřeného na poruchy systémů ECDIS, včetně samostatného testu funkce;
   2. .2 opatření, která mají být přijata v případě poruchy a
   3. .3 odpovídající záložní mechanismy (převzetí řízení a navigace pomocí záložního systému).

Rozbor cvičení

1. 66 Instruktor by měl analyzovat výsledky všech cvičení provedených všemi frekventanty. Výsledky je třeba vytisknout. Čas strávený prováděním rozboru by měl zabrat 10 % a 15 % celkového času, který se používá pro cvičení na simulátoru.

DOPORUČENÉ FUNKČNÍ NORMY PRO NEPOVINNÉ TYPY SIMULACE

1. 67 Níže jsou uvedeny funkční normy pro zařízení používaná u nepovinných simulací v rámci výcvikového programu anebo hodnocení způsobilosti nebo praktické ukázky dovedností. Tato forma simulace zahrnuje následující typy, nikoli však pouze jen:
   1. .1 navigace a strážní služba;
   2. .2 ovládání plavidla a manévrování;
   3. .3 manipulace s nákladem a jeho uskladnění;
   4. .4 podávání zpráv a radiokomunikace a
   5. .5 obsluha hlavního a pomocného strojního zařízení.

Simulace navigačních a strážních služeb

1. 68. Simulační zařízení navigace a strážní služby musí být, kromě splnění všech použitelných funkčních norem stanovených v oddílu A-I/12, schopno simulovat funkci navigačních zařízení a ovládacích prvků na můstku, které splňují všechny platné funkční normy přijaté prostřednictvím Organizace. Musí také obsahovat zařízení pro generování zvukových poplachů a splňovat následující podmínky:
   1. .1 vytváření operačního prostředí v reálném čase, včetně ovládání navigace a komunikačních nástrojů, stejně jako zařízení vhodných pro navigaci a pro úkoly strážní služby, které mají být prováděny a pro dovednost v manévrování určené pro hodnocení;
   2. .2 poskytování realistického vizuálního scénáře ve dne i v noci, včetně případů variabilní viditelnosti, nebo v noci v případě viditelnosti z můstku, s minimálním horizontálním zorným polem pro osobu v zácviku při prohlížení oblastí vhodných pro navigaci a při plnění úkolů a cílů strážní služby;
   3. .3 realistická simulace dynamiky „vlastní lodě“ v otevřených vodách, včetně povětrnostních vlivů, přílivových jevů, proudů a interakcí s jinými loděmi a
   4. .4 realistická simulace komunikačních postupů VTS mezi lodí a pobřežím.

Simulace ovládání lodi a manévrování

1. 69 Kromě plnění funkčních norem uvedených v odstavci 37 musí zařízení pro simulaci splňovat následující podmínky:
   1. .1 realistický vizuální scénář pohledu z můstku, ve dne i v noci, s proměnnou viditelností v rámci minimálního zarovnání vpravo pro ovládání lodi a manévrování, pro výcvikové úkoly a cíle a
   2. .2 realistická simulace dynamiky „vlastní lodě^“ v limitovaných vodách, včetně efektu mělké vody a včetně oblastí u břehů.

1. 70 Při použití modelů v měřítku obsazených posádkou za účelem umožnění simulace případů ovládání a manévrování, kromě funkčních norem stanovených v odstavcích 68.3 a 69.2, by toto zařízení mělo splňovat následující podmínky:
   1. .1 začlenění faktorů změn velikostí, které představují rozměry, plochy, objem a výtlak, rychlost, čas a rychlost cirkulace skutečné lodi a
   2. .2 zapojení ovládacích prvků pro kormidla a motory ve správném časovém měřítku.

Simulace manipulace s nákladem a jeho uložení v lodi

1. 71 Zařízení pro simulaci procesu manipulace s nákladem musí být schopno simulovat procesy manipulace s nákladem a ovládačů zařízení, které splňují všechny platné funkční normy přijaté Organizací. Toto zařízení musí splňovat následující body:
   1. .1 vytváření efektivního provozního prostředí, včetně nákladového velínu, který zahrnuje vybavení přístroji, vhodné pro daný typ nákladu modelovaného systému;
   2. .2 model funkcí nakládky a vykládky, stability a namáhání odpovídající úkolům při procesu manipulace s nákladem, které mají být prováděny, a dovednostem, které mají být hodnoceny a
   3. .3 simulace operací souvisejících s nakládkou, vykládkou, balastováním a vypouštěním balastní vody; příslušné související výpočty stability, podélného sklonu, bočního náklonu, podélné pevnosti, namáhání zkrutem a stability s ohledem na možné poškození.

Simulace komunikace GMDSS

1. 72 Zařízení pro simulaci procesu komunikace GMDSS musí být schopno simulovat procesy komunikace GMDSS, které splňují všechny platné funkční normy přijaté Organizací. Toto zařízení musí splňovat následující body:
   1. .1 simulace provozu VHF, VHF-DSC, NAVTEX, EPIRB a přijímače strážní radioslužby podle požadavků souvisejících s Omezeným průkazem způsobilosti operátora (ROC);
   2. .2 simulace provozu lodních pozemních stanic INMARSAT-A, -B a -C, MF/HF NBDP, MF/HF-DSC, VHF, VHF-DSC, NAVTEX, EPIRB a přijímače strážní radioslužby podle požadavků všeobecného průkazu způsobilosti operátora (GOC);
   3. .3 zajištění hlasové komunikace s hlukem pozadí;
   4. .4 zajištění komunikačního zařízení pro tištěný text a
   5. .5 vytvoření operačního prostředí v reálném čase, zahrnující integrovaný systém, který obsahuje alespoň jednu stanici instruktora/hodnotitele a alespoň dvě lodní stanice GMDSS nebo pobřežní stanice.

Simulace obsluhy hlavního a pomocného strojního zařízení

1. 73 simulační zařízení pro strojovny musí být schopny simulovat hlavní a pomocný strojní systém a začlenit příslušné vybavení k:
   1. .1 vytvoření reálného prostředí pro plavbu a přístavní operace, společně s komunikačním zařízením a simulací vhodného hlavního a pomocného pohonného zařízení, včetně ovládacích panelů;
   2. .2 simulace příslušných sub-systémů, které by měly zahrnovat následující položky, nikoli však pouze jen: kotle, kormidelní zařízení, obecné a rozvodné systémy elektrické energie, včetně nouzového napájení a přívodu paliva, chladicí vody, stok, stokového a balastních systémů;
   3. .3 sledování a hodnocení činnosti motoru a dálkových systémů čidel;
   4. .4 simulace poruch strojního zařízení;
   5. .5 umožnění změny variabilních vnějších podmínek, aby ovlivňovaly simulované operace: počasí, ponor lodi, teplotu mořské vody a teplotu vzduchu;
   6. .6 umožnění změny vnějších podmínek řízené instruktorem: pára pro palubní zařízení, pára pro ubytovací prostory, vzduch pro palubní zařízení, ledové podmínky, palubní jeřáby, maximální výkon, příďové dokormidlovací zařízení, zatížení plavidla;
   7. .7 umožnění změny dynamiky řízené instruktorem: provoz v nouzových podmínkách, reakce na situace, reakce plavidla a
   8. .8 zařízení pro izolování určitých procesů, například rychlosti, elektrického systému, systému naftového paliva, systému mazacího oleje, systému těžkého paliva, systému mořské vody, parního systému, výfukového kotle a turbogenerátoru, s cílem zajistit provádění zvláštních výcvikových úkolů.

Pokyny týkající se provádění zkoušekOddíl B-I/13

(Žádná ustanovení)

Pokyny týkající se povinností společností a doporučených povinností velitelů a členů posádkyOddíl B-I/14

Společnosti

1. 1 Společnosti by měly zajistit příslušné programy, jež budou specifické pro konkrétní plavidla a jež budou zaměřeny na pomoc nově zaměstnaným námořníkům v rámci jejich poznávání veškerých postupů a zařízení souvisejících s jejich příslušnými povinnostmi. Společnosti by také měly zajistit následující záležitosti:
   1. .1 všichni námořníci na lodi vybavené čluny s volným pádem by měli obdržet úvodní školení v oblasti nástupu do nich spouštění těchto člunů;
   2. .2 před nástupem na loď musí posádky určené jako provozní posádky záchranářských člunů s volným pádem podstoupit vhodná školení v oblasti nástupu do nich, spouštění a zpětného vyzvedávání těchto člunů, včetně účasti v alespoň jednom praktickém tréninku a
   3. .3 pracovníci, kteří mohou obsluhovat zařízení GMDSS, musí podstoupit seznamovací výcvikový program v použití systému GMDSS, a to při nalodění a v dalších vhodných intervalech.

1. 2. Seznamovací výcvikový program prováděný podle odstavce 3 oddílu A-I/14 by měl zajistit alespoň dosažení schopností, které jsou vhodné pro tyto činnosti, stejně jako pro povinnosti a odpovědnosti, jež mají být prováděny podle následujících kritérií:

   Konstrukční a provozní omezení

   1. .1 Schopnost správně pochopit a dodržovat veškerá provozní omezení uvalená na provoz lodi, a také pochopit a aplikovat funkční omezení, která jsou určena k udržení bezpečnosti života, lodi a nákladu (včetně omezení rychlosti v nepříznivém počasí).

   Postupy otevírání, zavírání a zajišťování otvorů v trupu plavidla

   1. .2 Schopnost správně aplikovat postupy stanovené pro loď, pokud jde otevírání, uzavírání a zajišťování přídových, záďových bočních vrat a ramp, včetně správného ovládání souvisejících systémů.

   Legislativa, předpisy a dohody, které se vztahují na osobní lodě typu ro- ro

   1. .3 Schopnost chápat a uplatňovat mezinárodní a národní požadavky na osobní lodě typu ro-ro, ve vztahu k dotyčné lodi úkonů, které je nutno provádět.

   Požadavky a omezení související se stabilitou a namáháním

   1. .4 Schopnost náležitě zohlednit hranice nadměrných napětí u citlivých částí lodi, tedy příďových vrat a u dalších uzavíracích zařízení, která udržují vodotěsnost, speciální případy hodnocení stavů stability, které mohou narušit bezpečnost osobních lodí typu ro-ro.

   Postupy údržby speciálních zařízení na lodích typu ro-ro

   1. .5 Schopnost řádné aplikace postupů údržby zařízení, jež jsou typická pro osobní lodě typu ro-ro, tedy u předních, zadních a bočních vrat a ramp, odvodů vody a přidružených systémů.

   Manuály a kalkulátory pro nakládku a zajišťování nákladu

   1. .6 Schopnost správně používat manuály pro nakládání a zajišťování nákladu, s ohledem na typy vozidel a kolejových vozidel (podle potřeby), s cílem provést výpočet a pro omezení zatížení palub.

   Prostory s nebezpečným nákladem

   1. .7 Schopnost zajistit řádné dodržování zvláštních bezpečnostních opatření a omezení vztahujících se k nebezpečnému nákladu.

   Nouzové postupy

   1. .8 Schopnost zajistit řádné používání všech zvláštních postupů s cílem:
      1. .8.1 zabránit pronikání vody na palubu se zaparkovanými vozidly (nebo redukovat toto pronikání);
      2. .8.2 odstranit vodu z paluby pro vozidla a
      3. .8.3 minimalizovat vliv volné hladiny vody na palubách s vozidly.

Kapitán

1. 3 Kapitán lodi by měl přijmout veškerá nezbytná opatření pro realizaci veškerých pokynů vydaných společností v souladu s oddílem A-I/14. Tyto kroky by měly zahrnovat následující činnosti:
   1. .1 zjištění všech námořníků, kteří jsou na lodi nově zaměstnáni, před tím, než jim jsou uloženy povinnosti;
   2. .2 poskytnutí příležitosti pro všechny nově zaměstnané námořníky s ohledem na:
      1. .2.1 návštěvy prostor, ve kterých budou tito pracovníci vykonávat své základní povinnosti;
      2. .2.2 seznámení s místem, ovládacími prvky a ukazateli zařízení, se kterými budou tito zaměstnanci pracovat;
      3. .2.3 uvedení zařízení do chodu, pokud je to možné, a provádění operací pomocí ovládacích prvků na zařízení a
      4. .2.4 pozorování ostatních a kladení otázek těm, kteří jsou již s tímto zařízením a s postupy a dalšími ustanoveními obeznámeni a kteří mohou sdělovat informace v jazyce, který je námořníkům srozumitelný a
   1. .3 poskytnutí vhodného období práce pod dohledem, pokud existuje podezření, že nově zaměstnaný námořník ještě není dostatečně seznámen s vybavením lodi, provozními postupy; zajištění dalších opatření potřebných k řádnému výkonu povinností.

Členové posádky

1. 4 Námořníci, kteří jsou na loď nově přiřazeni, by měli plně využít každé příležitosti s cílem seznámit se s vybavením lodi, provozními postupy a s dalšími opatřeními pro řádné plnění povinností. Ihned po prvním příchodu na palubu má každý námořník povinnost seznámit se s pracovním prostředím na lodi, a to zejména s ohledem na nové nebo neznámé zařízení, postupy nebo opatření.
2. 5 Námořníci, kterým se nepodaří okamžitě dosáhnout úrovně znalostí potřebných pro plnění povinností, jsou povinni na tuto skutečnost upozornit svého nadřízeného nebo člena posádky určeného v souladu s oddílem A-I/14 odst. 2.2. Je přitom nutné identifikovat jakékoli zařízení, postup nebo opatření, u kterých tyto nejasnosti přetrvávají.

Pokyny týkající se přechodných ustanoveníOddíl B-I/15

(Žádná ustanovení)