vyhlášené znění

Pokyny týkající se mimořádných událostí, bezpečnosti práce, ochrany lodi, zdravotní péče a úloh pro přežitíKAPITOLA VI

Pokyny týkající se povinných požadavků na informovanost o bezpečnosti a základní výcvik a instruktáž pro všechny námořníkyOddíl B-VI/1

POŽÁRNÍ PREVENCE A HAŠENÍ POŽÁRŮ

  1. 1 Výcvik v oblasti požární prevence a hašení požárů požadovaný v oddílu A-VI/1 by měl zahrnovat alespoň teoretické a praktické prvky podrobně uvedené v odstavcích 2 až 4 tohoto dokumentu.

Teoretická výuka

  1. 2 Teoretická příprava by měla zahrnovat následující body:
    1. .1 tři prvky požáru a výbuchu (trojúhelník hoření): palivo, zdroj vznícení; kyslík;
    2. .2 zdroje vznícení: chemické, biologické, fyzikální,
    3. .3 hořlavé materiály: hořlavost; bod vzplanutí; teplota hoření; rychlost pálení; výhřevnost; spodní limit hořlavosti (LFL); horní limit hořlavosti (UFL); rozsah hořlavosti; inertnost; statická elektřina; bod vzplanutí; samovznícení;
    4. .4 nebezpečí požáru a šíření ohně sáláním, prouděním a vedením;
    5. .5 reaktivita;
    6. .6 klasifikace požárů a příslušných hasicích přístrojů;
    7. .7 hlavní příčiny požáru na lodi: únik ropného produktu ve strojovně; cigarety; přehřátí (ložiska); kuchyňské spotřebiče (sporáky, kouřovody, fritézy, vařiče atd.); samovznícení (náklad, odpady atd.); horké práce (svařování, řezání apod.); elektrická zařízení (zkrat, neprofesionální opravy); reakce, samostatné zahřívání a samovznícení; žhářství; statická elektřina;
    8. .8 požární prevence;
    9. .9 systémy detekce požárů a kouře; automatické požární hlásiče;
    10. .10 hasicí zařízení, včetně následujících položek:
      1. .10.1 pevná zařízení na lodi a jejich umístění; požární systém; hydranty; mezinárodní pobřežní přípojky; hasicí zařízení; oxid uhličitý (CO2), pěna; rozprašovací systém s tlakovou vodou v prostorách zvláštní kategorie atd.; automatický rozprašovací systém; nouzové požární čerpadlo; nouzový generátor; aplikátory chemických prášků; obecné směrnice pro požadovaná a dostupná mobilní zařízení; vysokotlaké mlhové systémy; vysoce expanzivní pěna; nová provedení a vybavení;
      2. .10.2 výstroj hasičů, osobní vybavení; dýchací přístroje; oživovací přístroj; kouřová helma nebo maska; ohnivzdorné záchranné lano a postroj; umístění těchto pomůcek na lodi a
      3. .10.3 všeobecná zařízení; včetně požárních hadic, trysek, přípojek, požárních os; přenosných hasicích přístrojů; přikrývek;
    1. .11 konstrukce a uspořádání, včetně únikových cest; prostředky pro degazování nádrží; přepážky třídy A, B a C; systémy inertních plynů;
    2. .12 organizace protipožární činnosti na lodi, včetně všeobecného poplachu; plány hašení požárů, shromažďovací místa a povinnosti jednotlivců; komunikace, včetně komunikace mezi lodí v přístavu a přístavem; postupy zajištění osobní bezpečnosti; pravidelná lodní cvičení; monitorovací systémy;
    3. .13 praktická znalost způsobů oživování;
    4. .14 metody hašení požárů, včetně poplašných zvukových systémů; umístění a izolace; rychlé vypouštění; inhibice; chlazení; hašení dušením, hašení ohně; sledování proudu vody; odsávání kouře a
    5. .15 hasicí látky, včetně vody, jednolitý paprsek, sprcha, mlha, zaplavení; pěna s vysokou, střední a nízkou expanzí; oxid uhličitý (CO2); vodní-filmotvorná pěna (AFFF); suchý chemický prášek, nové produkty a vybavení.

Praktický výcvik

  1. 3 Níže uvedený praktický výcvik by se měl konat v prostorách, které poskytují skutečně realistické podmínky pro odbornou přípravu (simulované lodní podmínky). Kdykoliv je to možné a účelné, měl by být tento výcvik prováděn v noci stejně jako za denního světla. Osoby v zácviku by měly získat dovednosti v následujících činnostech:
    1. .1 používání různých typů přenosných hasicích přístrojů;
    2. .2 používání nezávislých dýchacích přístrojů;
    3. .3 hašení menších požárů, např. požárů elektrických rozvodů, ropy a
    4. .4 hašení rozsáhlých požárů vodou (proudnice s jednolitým paprskem a rozprašováním vody);
    5. .5 hašení požárů pěnou, práškem nebo jiným vhodným chemickým činidlem;
    6. .6 vstup do prostor a procházení prostor, bez dýchacího přístroje, do nichž je aplikována vysoce expanzivní pěna;
    7. .7 hašení požárů v zakouřených uzavřených prostorách, používání nezávislých dýchacích přístrojů;
    8. .8 hašení vodní mlhou nebo pomocí jakéhokoli dalšího vhodného hasicího prostředku v obytné místnosti nebo v simulované strojovně s ohněm a hustým kouřem;
    9. .9 hašení požárů ropy pomocí aplikátoru vodní mlhy a rozprašovacích proudnic; aplikátory pro suchý chemický prášek nebo pěnu a
    10. .10 záchranné operace v zakouřeném prostoru s použitím dýchacích přístrojů.

Obecné informace

  1. 4 Osoby v zácviku musí být seznámeny s nutností udržovat stav pohotovosti na lodi.

ZÁKLADNÍ POSTUP POSKYTOVÁNÍ PRVNÍ POMOCI

  1. 5. Výcvik v základních postupech poskytování první pomoci, který je požadován pravidlem VI/1 v rámci základního vzdělávání, by měl být realizován v rané fázi odborného vzdělávání; nejlépe během výcvikového programu na pevnině, aby námořníci dokázali provádět okamžité záchranné kroky při nehodách nebo jiných zdravotních problémech před příjezdem osoby s dovednostmi v poskytování první pomoci nebo osoby pověřené poskytováním první pomoci na lodi.

BEZPEČNOST OSOB A SOCIÁLNÍ ODPOVĚDNOST

  1. 6 Správní orgány by měly mít na paměti význam komunikace a jazykových dovedností při zajištění bezpečnosti lidského života a majetku na moři a při ochraně proti znečišťování moří. Vzhledem k mezinárodní povaze námořního průmyslu budou otázky spojené se spoléháním na hlasovou komunikaci mezi loděmi a mezi loděmi a břehem, zvyšujícím i míra nasazování mezinárodních posádek a obavy o schopnostech členů posádky komunikovat s cestujícími v nouzové situaci, činí z přijetí společného jazyka pro námořní komunikaci, doplňujícím prostředek podporující bezpečný provoz snižováním rizika lidské chyby při sdělování důležitých informací.
  2. 7 I když se nejedná o univerzální řešení, v běžné praxi se angličtina stává standardním komunikačním jazykem pro účely související s bezpečností plavby, a to částečně v důsledku používání standardních frází námořní komunikace IMO.
  3. 8 Správní orgány by měly zvážit přínosy zajišťování schopnosti námořníků používat alespoň základní pojmy anglického jazyka, s důrazem na námořní terminologii a situace.

Pokyny týkající se kvalifikace v řízení záchranných plavidel, záchranářských člunů a rychlých záchranářských člunůOddíl B-VI/2

  1. 1 Před zahájením výcvikového programu musí žadatel splňovat požadavky na zdravotní způsobilost, zejména pokud jde o ostrost zraku a kvalitu sluchu.
  2. 2 Výcvik by měl být realizován v souladu s ustanoveními Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), v platném znění.
  3. 3 strany mohou také akceptovat palubní výcvik (např. účast na cvičeních) pro udržení požadované úrovně způsobilosti podle tabulky A-VI/2-1, v oblastech uvedených v oddílu A-VI/2, odstavce 6.1.2, 6.1.3, 6.1.4, 6.2.1 a 12.1.5. Správní orgány by měly mít na paměti, že palubní výcvik v těchto oblastech může být realizován pouze za dobrých povětrnostních podmínek a pokud to dovolují přístavní předpisy.

Pokyny týkající se pokročilého protipožárního výcvikového programuOddíl B-VI/3

(žádná ustanovení)

Pokyny týkající se požadavků v oblasti poskytování první pomoci a zdravotní péčeOddíl B-VI/4

Výcvikové programy pro námořníky jmenované pro zajišťování úkolů, povinností a odpovědností uvedených ve sloupci 1 tabulky A-VI/4-1, s cílem poskytovat první pomoc na lodích, musí brát v případě potřeby v úvahu pokyny v revidovaném dokumentu Mezinárodní námořní lékařské příručky.

Pokyny týkající se výcvikového programu a vystavování průkazů způsobilosti pro lodní bezpečnostní důstojníkyOddíl B-VI/5

  1. 1 Výcvik musí být realizován v souladu s ustanoveními pravidel ISPS a Úmluvy SOLAS, v platném znění.
  2. 2 Po dokončení výcviku by měl mít bezpečnostní důstojník dostatečnou znalost anglického jazyka pro správnou interpretaci předávání zpráv týkajících se lodi nebo přístavních zařízení.
  3. 3 Pokud je to výjimečně nezbytné a pokud je osoba, která má průkaz odbornosti lodního bezpečnostního důstojníka dočasně nepřítomná, může příslušný správní orgán povolit námořníkům, kteří mají konkrétní povinnosti související s problematikou ochrany lodi a odpovědnosti a kteří rozumějí plánům ochrany lodě, aby vykonávali službu bezpečnostního důstojníka lodě a všechny povinnosti a odpovědnosti lodního bezpečnostního důstojníka až do připlutí do příštího nácestného přístavu, nebo na dobu nepřesahující 30 dnů, rozhodující je delší období. Společnost by měla co nejdříve informovat příslušné orgány v dalším nácestném přístavu o organizačních opatřeních.

Pokyny týkající se povinných minimálních požadavků na výcvik a instruktáž související s problematikou ochrany lodi pro všechny námořníkyOddíl B-VI/6

Seznámení s problematikou ochrany lodi

  1. 1 Námořníci a osoby lodního personálu nejsou odborníci na problematiku ochranu lodi. Není cílem ustanovení Úmluvy nebo tohoto předpisu transformovat jejich role do podoby bezpečnostních specialistů.
  2. 2 Námořníci a osoby lodního personálu musí podstoupit odpovídající výcvik nebo instruktáž a seznamovací výcvik související s problematikou ochrany lodi s cílem zajistit potřebné vědomosti a porozumění k plnění příslušných povinností a společně přispět ke zvýšení ochrany lodi.
  3. 3 Námořníci bez určených povinností souvisejících s ochranou lodi musí absolvovat příslušný výcvik nebo instruktáž v povědomí o ochraně lodi podle pokynů uvedených v oddílu A-VI/6, a to alespoň jednou během své kariéry. Pokud námořníci nebo osoby lodního personálu splňují požadavky na ochranu související s pravidlem VI/6 a pokud se zúčastňují výcvikového programu a cvičení požadovaných v Předpisu ISPS, není třeba provádět jakékoli další aktualizace nebo prodloužení platnosti tohoto výcvikového programu.

Námořníci s určenými povinnostmi souvisejícími s problematikou ochrany lodi

  1. 4. Termín „s určenými povinnostmi souvisejícími s problematikou ochrany lodi“ v oddílu A-VI/6 označuje osoby, které mají konkrétní povinnosti a odpovědnosti související s problematikou ochrany lodi v souladu s plánem ochrany lodi.
  2. 5 Námořníci s určenými povinnostmi souvisejícími s problematikou ochrany lodi musí absolvovat výcvik podle pokynů uvedených v oddílu A-VI/6, a to alespoň jednou během své kariéry. Pokud námořníci nebo osoby lodního personálu splňují požadavky související s problematikou ochrany lodi v souladu s pravidlem VI/6 a pokud se zúčastňují výcvikového programu a cvičení požadovaných v předpisech ISPS, není třeba provádět jakékoli další aktualizace nebo prodloužení platnosti tohoto výcvikového programu.
  3. 6 Osoby, které poskytují výcvik „zaměřený na znalosti související s problematikou ochrany lodi“ v souladu s oddílem A-VI/6, nemusí splňovat požadavky pravidla 1/6 nebo oddílu A-I/6.
  4. 7 Pokud je to výjimečně nezbytné a pokud mají povinnosti související s problematikou ochrany lodi vykonávat osoby kvalifikované pro úkoly související s bezpečností, přičemž tyto osoby jsou dočasně nedostupné, může příslušný správní orgán povolit provádět tyto úkoly námořníkovi bez určených povinností souvisejících s problematikou ochrany lodi a to za předpokladu, že tato osoba má znalosti o plánu ochrany lodi. Tato náhradní služba může být vykonávána až do připlutí do příštího nácestného přístavu, nebo po dobu nepřesahující 30 dnů. Rozhodující je doba, která je delší.

Pokyny týkající se vystavování alternativních průkazů způsobilostiKAPITOLA VII

Pokyny týkající se vystavování alternativních průkazů způsobilostiOddíl B-VII/1

(žádná ustanovení)

Pokyny týkající se speciálních integrovaných palubních a strojních výcvikových programůOddíl B-VII/2

  1. 1 Každá strana by měla zajistit, aby jakýkoliv speciální palubní nebo strojní výcvikový program byl:
    1. .1 realizován prostřednictvím schváleného výcvikového programu;
    2. .2 se vykonával v příslušné námořní vzdělávací instituci na pevnině anebo na schválených výcvikových plavidlech;
    3. .3 písemně doložen ve schválené knize výcvikového programu.

Pokyny týkající se principů vystavování alternativních průkazů způsobilostiOddíl B-VII/3

(Žádná ustanovení)

Pokyny týkající se výkonu strážní službyKAPITOLA VIII

Pokyny týkající se způsobilosti k výkonu službyOddíl B-VIII/1

Prevence proti únavě

  1. 1 Při dodržování požadavku na dobu odpočinku by měly být vykládány „naléhavé provozní podmínky“ pouze jako zásadní činnosti spojené s prací na lodi, které nemohou být odkládány z důvodů bezpečnosti, ochrany lodi nebo ochrany životního prostředí, nebo z důvodů, které nemohly být na začátku plavby racionálně předvídány.
  2. 2 Přestože neexistuje žádná všeobecně přijímaná technická definice únavy, jakákoli osoba zapojená do procesu provozování plavidel by měla věnovat pozornost faktorům, které mohou k únavě přispívat, včetně faktorů (ale nejen těchto), jež jsou identifikovány Organizací. Tyto faktory je nutno brát v úvahu při rozhodování o operacích a úkonech na lodi.
  3. 3. Při použití pravidla VIII/1 je nutné vzít v úvahu následující podmínky:
    1. .1 měla by být přijata opatření pro předcházení únavě; není možné tolerovat nadměrnou nebo nepřiměřenou pracovní dobu. Zejména minimální doby odpočinku stanovené v oddíle A-VIII/1 nesmějí být vykládány tak, že jakýkoli zbývající čas může být věnován výkonu strážní služby nebo jiným povinnostem;
    2. .2 frekvence a délka pracovního volna, stejně jako poskytování kompenzačních dovolených, jsou podstatnými faktory v prevenci proti únavě způsobené příliš dlouhou pracovní dobou a
    3. .3 ustanovení se mohou lišit, pokud jde o plavidla provozovaná na krátkých námořních plavbách, a to s podmínkou, že jsou přijata zvláštní bezpečnostní opatření.
  1. 4 Výjimky uvedené v oddílu A-VIII/1, odstavec 9, je třeba považovat za výjimky stanovené Úmluvou o pracovní době námořníků a obsazování lodí posádkami, 1996 (č. 180) Mezinárodní organizace práce (ILO) nebo Úmluvou o práci na moři, 2006, až vstoupí v platnost. strany musí definovat okolnosti, za kterých budou tyto výjimky uplatňovány.
  2. 5 Na základě informací získaných při vyšetřování různých námořních nehod by měly příslušné správní orgány revidovat svá ustanovení týkající se prevence proti únavě.

Prevence proti zneužívání drog a alkoholických nápojů

  1. 6 Zneužívání drog a alkoholických nápojů má přímý vliv na způsobilost a schopnosti námořníků při výkonu povinností v rámci strážní služby a povinnosti, které zahrnují určené úkoly související s bezpečností, ochranou před znečišťováním a ochranou lodi. Námořníkům, kteří jsou pod vlivem alkoholických nápojů nebo drog, nebude dovoleno vykonávat strážní povinnosti, nebo povinnosti, které zahrnují určené úkoly související s bezpečností, ochranou před znečišťováním a ochranou lodi. Svou práci mohou vykonávat pouze tehdy, když nebude narušena jejich schopnost vykonávat uvedené funkce.
  2. 7 Správní orgány by měly zajistit, aby byla přijata odpovídající opatření pro zabránění požívání alkoholu a drog vedoucích ke zhoršení schopností členů strážní služby a osob, jejichž úkoly souvisejí s bezpečností, ochranou před znečišťováním a ochranou lodi. V případě potřeby by tyto správní orgány měly zavést screeningové programy, které budou zajišťovat následující úkoly:
    1. .1 identifikace případů zneužívání drog a alkoholických nápojů;
    2. .2 respektování důstojnosti, soukromí, důvěrnosti a základních zákonných práv příslušných jednotlivců a
    3. .3 zohlednění příslušných mezinárodních směrnic.
  1. 8 Společnosti by měly zvážit zavedení jasných pravidel pro zabránění zneužívání drog a alkoholických nápojů, včetně zákazu konzumovat alkohol během čtyř hodin před nástupem do strážní služby. Tato pravidla budou zařazena do systému řízení kvality v dané společnosti, nebo budou předávána formou odpovídajících informací a výcvikových hodin určených námořníkům.
  2. 9 Orgány, které se podílejí na zavádění programů protidrogové a protialkoholní prevence, by měly brát v úvahu pokyny obsažené v publikaci ILO - Programy protidrogové a protialkoholní prevence v námořním odvětví (příručka pro osoby provádějící plánování) ve znění pozdějších úprav.