Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Českou republikou Manilských změn přílohy Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků

vyhlášené znění

Pokyny týkající se výcvikového programu a kvalifikace personálu tankeru.Oddíl BV/1

Osoby s bezprostřední odpovědností

  1. 1. Výraz „osoba s bezprostřední odpovědností” (viz odstavce 3 a 5 v pravidle V/1-1 a odstavec 3 pravidla V/1-2) znamená osobu, která má rozhodovací pravomoc v oblasti nakládky, vykládky, organizace přepravy, manipulace s nákladem, čištění nádrží nebo v dalších oblastech souvisejících s nákladem.

SEZNAMOVACÍ VÝCVIK PRO VEŠKERÝ PERSONÁL TANKERU

  1. 2 Před přidělením povinností na lodi musí všechny osoby personálu na tankeru absolvovat úvodní výcvik na lodi a tam, kde je to vhodné, také na pevnině. Tento výcvik musí poskytovat pouze kvalifikovaný personál se zkušenostmi v ovládání a vlastnostech souvisejících s ropnými nebo chemickými náklady nebo s náklady ve formě zkapalněného plynu. Přitom je třeba dodržovat bezpečnostní postupy. Výcvik by měl zahrnovat přinejmenším záležitosti stanovené v odstavcích 3 až 8.

Předpisy

  1. 3 Znalost pravidel a předpisů na lodi, jež se vztahují k bezpečnosti personálu na tankeru v přístavu a na moři.

Zdravotní rizika a bezpečnostní opatření

  1. 4 Nebezpečí při styku s kůží; vdechování a náhodné požití; škodlivé vlastnosti přepravovaných nákladů, osobní nehody a související první pomoc, seznamy příkazů a zákazů.

Požární ochrana

  1. 5 Omezení kouření a omezení související s přípravou pokrmů; zdroje vznícení; prevence požáru a výbuchu; způsoby hašení požárů; přenosné hasicí přístroje a pevná zařízení.

Prevence proti znečišťování

  1. 6 Postupy, které mají být dodržovány v rámci prevence proti znečišťování ovzduší a vody, a opatření, která budou přijata v případě úniku látek.

Bezpečnostní zařízení a jeho používání

  1. 7 Správné používání ochranných oděvů a prostředků, resuscitačního zařízení, únikového a záchranného vybavení.

Nouzové postupy

  1. 8 Seznámení s postupy havarijního plánu.

DOLOŽENÍ KVALIFIKACE

  1. 9 Kapitán každého tankeru pro přepravu ropy, chemikálií nebo zkapalněného plynu, musí zajistit, aby měli důstojníci nebo osoby primárně zodpovědné za náklad příslušný průkaz způsobilosti, vystavený nebo potvrzený nebo ověřený podle požadavků pravidla V/1-1, odstavec 3; pravidla V/1-1, odstavec 5, nebo pravidla V/1-2, odstavec 3 (podle potřeby). Tyto osoby musí mít dostatečné praktické zkušenosti z předchozího období, tedy zkušenosti z příslušného typu tankeru. Musí být zajištěno, aby tyto osoby bezpečně plnily své přidělené úkoly.

POKYNY TÝKAJÍCÍ SE SCHVÁLENÉHO VÝCVIKOVÉHO PROGRAMU NA LODI

Všeobecné informace

  1. 10 Účelem kvalifikačního výcvikového programu na lodi je poskytovat informace a znalosti v oblasti bezpečné přepravy zvláštních nákladů v tankerech.
  2. 11 Pro dosažení příslušných zkušeností v rámci povinností u příslušného typu tankeru, podle pravidla V/1-1, odstavec 4.2.2, pravidla V/1-1, odstavec 6.2.2 a pravidla V/1-2, odstavec 4.2.2, musí výcvik splňovat následující podmínky:
    1. .1 zdůraznění „praktických zkušeností“ a souvislost se zaměstnáním námořníka, výcvik v palubní skupině a výcvik ve strojní skupině se mohou od sebe odlišovat;
    2. .2 dohled kvalifikovaných a zkušených pracovníků z oblasti nákladových operací, vlastností nákladu, bezpečnostních postupů souvisejících s nákladem přepravovaným na lodi);
    3. .3 výcvik musí být proveden na tankeru přepravujícím produkty související s průkazem odbornosti/potvrzením. Výcvik musí být veden takovým způsobem, aby při něm bylo použito speciální zařízení. Výcvik však může být prováděn také v určité části a v určitém období v oblasti balastního přejezdu mezi jednotlivými přepravami nákladu;
    4. .4 výcvik musí být založen na alespoň třech operacích spojených s nakládkou a vykládkou a
    5. .5 výcvik musí zahrnovat alespoň záležitosti uvedené v dokumentu „Kritéria výcvikového programu na lodi“, v odstavci 19.
  1. 12 Výcvikový program na lodi nesmí mít v žádném případě vliv na bezpečný provoz nebo způsobilost lodi k plavbě.

Výcvikový program na lodi

  1. 13 Osoba v zácviku bude zaměstnávána jako nadpočetná (to znamená, že nebude mít žádné jiné povinnosti než ty, které se vztahují k výkonu vzdělávacího programu a povinností ve stavu nouze).
  2. 14 Program palubního výcvikového programu bude řízen a koordinován společností, která provozuje plavidlo, na kterém má být vykonávána námořní služba a které je nominováno jako plavidlo určené pro tento výcvik.
  3. 15 Za jakýchkoli okolností bude osoba v zácviku znát dvě konkrétní osoby, které jsou bezprostředně odpovědné za řízení výcvikového programu na lodi. První z nich je kvalifikovaný námořní důstojník, označovaný jako „důstojník pro výcvik na lodi“, který pod vedením kapitána lodi organizuje a kontroluje program výcviku. Druhým takovým člověkem je osoba nominovaná společností, tedy osoba známá jako „firemní důstojník pro výcvik“. Tento důstojník má celkovou odpovědnost za výcvikový program a za koordinaci s výcvikovými organizacemi.
  4. 16 Osoby v zácviku obdrží schválenou knihu výcviku, s cílem umožnit provádění komplexních záznamů v rámci praktického výcvikového programu a zkušeností na moři. Schválená kniha výcvikového programu by měla být vedena takovým způsobem, aby poskytovala podrobné informace o úkolech a povinnostech, které by měly být prováděny, stejně jako o stádiu postupu v rámci provádění těchto úkolů. Schválená kniha výcvikového programu musí být řádně vyplněná a podepsaná kapitánem. Bude poskytovat jedinečný důkaz o tom, že strukturovaný výcvikový program na lodi byl vykonán s cílem vystavení příslušného průkazu způsobilosti za pokročilý výcvik pro výkon nákladových operací na tankerech.
  5. 17 Během schváleného výcvikového programu na lodi bude osoba v zácviku poučena v následujících oblastech: nakládka, vykládka, organizace přepravy, manipulace s nákladem, čištění nádrží nebo další činnosti související s nákladem tankeru. Získané zkušenosti budou alespoň rovnocenné těm zkušenostem, které by frekventant získal v rámci normální služby v trvání tří měsíců.
  6. 18 Pokud nemůže být dosaženo kritéria tří nakládek a tří vykládek během jednoho měsíce výcvikového programu na lodi, pak se doba výcvikového programu na lodi prodlužuje až do doby, kdy bude toto kritérium uspokojivě naplněno.

Kritéria výcvikového programu na lodi

  1. 19 Výcvik vedený na lodi musí poskytnout alespoň takové znalosti a zkušenosti, které se týkají příslušného typu tankeru a následujících podmínek:
    1. .1 Bezpečnost
      1. .1.1 Všechny typy tankerů
        1. .1 Systém řízení bezpečnosti na lodi
        2. .2 Protipožární zařízení a postupy specifické pro konkrétní náklad
        3. .3 Postupy poskytování první pomoci specifické pro konkrétní náklad, včetně Lékařské příručky první pomoci pro použití při nehodách s přítomností nebezpečných věcí (MFAG)
        4. .4 Nebezpečí specifická pro loď/náklad, včetně předpisů vztahujících se ke kouření, prostředím s nižším obsahem kyslíku, otravy uhlovodíky z nákladu a toxicity
        5. .5 Systémy hodnocení rizik
        6. .6 Povolování prací, včetně prací s plamenem a vstupu do uzavřených prostor
        7. .7 Používání osobních ochranných pomůcek
      1. .1.2 Další informace pro tankery pro přepravu zkapalněného plynu
        1. .1 Nebezpečí a bezpečnostní opatření týkající se manipulace a ukládání v souvislosti s náklady při kryogenních teplotách
    1. .2 Konstrukce, náklad, nákladové nádrže a potrubí
      1. .2.1 Všechny typy tankerů
        1. .1 Konstrukce trupu lodi a nádrží a jejich omezení
        2. .2 Místa přípojek pro náklad
        3. .3 Vlastnosti a nebezpečí spojené s druhy přepravovaného nákladu, včetně používání bezpečnostních listů materiálu
        4. .4 Riziko vlivu manipulace s nákladem (například vymývání/degazování/čištění nádrže) na systémy větrání v ubytovacích prostorech; opatření ke zmírnění těchto rizik
        5. .5 Konfigurace nákladových a balastových systémů
        6. .6 Čerpadla a související zařízení
        7. .7 Speciální zařízení související s manipulací s nákladem
        8. .8 Údaje o konstrukci tankeru a jejich vliv na manipulaci s nákladem
      1. .2.2 Další informace pro tankery pro přepravu zkapalněného plynu
        1. .1 Použití odděleného ukládání, separování a přechodových komor, které slouží pro zachování oblastí zabezpečených před plyny
        2. .2 Nákladová nádrž, vnitřní přepážky, izolační prostory, pojistné ventily potrubí a systémy pro odvětrávání výparů
        3. .3 Kompresor pro výpary z nákladového prostoru a související zařízení
    1. .3 Podélný sklon a stabilita
      1. .3.1 Všechny typy tankerů
        1. .1 Informace o stabilitě tankeru a zařízení pro její výpočet
        2. .2 Význam udržení úrovně namáhání lodního tělesa v přijatelných mezích
        3. .3 Nebezpečí účinku volné hladiny a efekt „úderů pohybující se hladiny“
    1. .4 Manipulace s nákladem
      1. .4.1 Všechny typy tankerů
        1. .1 Předběžné plánování nakládky/operací při přepravě, vykládce / balastování
        2. .2 Vedení záznamů
        3. .3 Postupy zahajování / ukončování operací, včetně nouzového odstavení
        4. .4 Pozornost nutná stavu vyvázání během překládacích operací
        5. .5 Požadavky na proplachování a napouštění inertního plynu; další související nebezpečí
        6. .6 Nakládka, včetně vytvoření krycí vrstvy
        7. .7 Vykládka nákladu, dočerpávání a začišťování
        8. .8 Sledování nákladu během nakládky / vykládky, včetně případného odběru vzorků
        9. .9 Měřící a zabezpečovací systémy nádrží
        10. .10 Nebezpečí elektrostatického výboje a příslušná prevence
        11. .11 Operace spojené se balastováním a vypouštěním balastní vody
        12. .12 Požadavky na údržbu, včetně kontrol nátěrů
      1. .4.2 Tankery pro přepravu chemikálií
        1. .1 Polymerace, kompatibilita nákladu, kompatibilita nátěru nádrže a ostatní reakce
        2. .2 Funkce inhibitorů a katalyzátorů
        3. .3 Disperze výparů / plynů
      1. .4.3 Tankery pro přepravu zkapalněného plynu
        1. .1 Polymerace, kompatibilita nákladu, kompatibilita nátěru nádrže a další reakce
        2. .2 Funkce inhibitorů a katalyzátorů
        3. .3 Příčiny účinků zpětného tlaku a zvýšení tlaku
        4. .4 Použití odpařeného plynu jako paliva
        5. .5 Disperze výparů / plynů
        6. .6 Operace spojené s čištěním a ochlazováním
        7. .7 Provoz a údržba zařízení pro opětovné zkapalnění
        8. .8 Porozumění způsobům používání přečerpávacího systému zvláštní péče
      1. .4.4 Další informace pro ropné tankery
        1. .1 Systémy vymývání zbytků surové ropy
    1. .5 Vymývání / čištění nádrží
      1. .5.1 Všechny typy tankerů
        1. .1 Čisticí systémy a zařízení nainstalované na tankeru
        2. .2 Předběžné plánování vymývání / čištění nádrží
        3. .3 Postupy vymývání nádrží, včetně proplachování a napouštění inertního plynu
        4. .4 Omezování produkce odpadů
        5. .5 Rizika spojená se statickou elektřinou
        6. .6 Požadavky na čistotu
        7. .7 Požadavky na údržbu
      1. .5.2 Další informace pro tankery pro přepravu chemikálií
        1. .1 Odstraňování inhibitorů a zbytků
        2. .2 Používání absorpčních a čisticích prostředků a detergentů
      1. .5.3 Další informace pro tankery pro přepravu zkapalněného plynu
        1. .1 Horké plynování / vyvařování kapalných zbytků a proces regazifikace
    1. .6 Systémy inertních plynů
      1. .6.1 Všechny typy tankerů
        1. .1 Systémy a zařízení k napouštění inertního plynu instalované na tankeru
        2. .2 Rizika spojená s napouštěním inertního plynu do prostorů, zejména s ohledem na bezpečnost vstupu do nádrží
        3. .3 Čištění a zajištění inertní atmosféry a operace degazování
        4. .4 Požadavky na údržbu
    1. .7 Prevence a omezování znečištění
      1. .7.1 Všechny typy tankerů
        1. .1 Předpisy, mezinárodní předpisy, předpisy států vlajky a předpisy příslušné společnosti, dokumentace a plány
        2. .2 Provoz systémů prevence znečišťování tankerem a příslušná zařízení, včetně monitorování výpustí
        3. .3 Provoz ochranné obálky proti znečišťování tankerem
    1. .8 Zařízení pro detekci plynu a příslušné nástroje
      1. .8.1 Všechny typy tankerů
        1. .1 Používání a kalibrace přístrojů pro osobní, přenosné a pevné analyzátory plynů, zejména s ohledem na monitorovací zařízení pro kyslík a uhlovodíky
        2. .2 Obsluha, údržba a omezení úrovně zařízení k měření hladiny v nákladové nádrži, poplach hladiny a systémy pro měření teploty
      1. .8.2 Další informace pro tankery pro přepravu zkapalněného plynu
        1. .1 Provoz a údržba zařízení pro měření teploty trupu
    1. .9 Publikace
      1. .9.1 Všechny typy tankerů
        1. .1 Mezinárodní přeprava, přeprava pod vlajkou státu a firemní publikace týkající se provozu lodi, včetně SOLAS, MARPOL dalších relevantních příruček
        2. .2 Provozní a údržbářské příručky specifické pro konkrétní zařízení na lodi
        3. .3 Zavedené oborové normy a předpisy o bezpečných pracovních postupech (například ICS, OCIMF, SIGTTO)

Pokyny týkající se výcvikového programu a kvalifikace kapitánů, důstojníků a členů mužstva ropných tankerů a tankerů pro přepravu chemikáliíOddíl B-V/1-1

VÝCVIK PRO ROPNÉ TANKERY

  1. 20 Výcvik požadovaný v odstavcích 2.2 a 4.3 v pravidle V/1-1 s ohledem na ropné tankery musí být stanoven ve výcvikovém plánu, který jasně vyjadřuje cíle výcvikového programu pro všechny zúčastněné strany. Výcvik může být veden na lodi nebo na pevnině, podle potřeby a vhodnosti. Měl by zahrnovat praktickou výuku na lodi a případně ve vhodném zařízení na pevnině. Celý výcvik a výuku by měly poskytovat řádně kvalifikované a dostatečně zkušené osoby.
  2. 21 Výcvik by měl pokud možno co nejvíce probíhat na základě informací o provozu na lodi a na základě příruček k příslušným zařízením. Potřebné jsou rovněž filmy a vhodné vizuální pomůcky. Rovněž je třeba organizovat diskuse o roli organizace bezpečnosti práce na lodi a o roli důstojníků zodpovědných za bezpečnost práce a výborů pro bezpečnost práce.

VÝCVIK PRO TANKERY PRO PŘEPRAVU CHEMIKÁLIÍ

  1. 22 Výcvik požadovaný v odstavcích 2.2 a 4.3 v pravidle V/1-1 s ohledem na tankery pro přepravu chemikálií musí být stanoven ve výcvikovém plánu, který jasně vyjadřuje cíle výcvikového programu pro všechny zúčastněné strany. Výcvik může být veden na lodi nebo na pevnině, podle potřeby a vhodnosti. Měl by zahrnovat praktickou výuku na lodi a případně ve vhodném zařízení na pevnině. Celý výcvik a výuku by měly poskytovat řádně kvalifikované a dostatečně zkušené osoby.
  2. 23 Výcvik by měl pokud možno co nejvíce probíhat na základě informací o provozu na lodní palubě a na základě příruček k příslušným zařízením. Potřebné jsou rovněž filmy a vhodné vizuální pomůcky. Rovněž je třeba organizovat diskuse o roli organizace bezpečnosti práce na lodi a o roli důstojníků pro bezpečnost práce a výborů pro bezpečnost práce.

Pokyny týkající se výcvikového programu a certifikaci lodních kapitánů, důstojníků a členů mužstva tankerů pro přepravu zkapalněného plynuOddíl B-V/1-2

  1. 24 Výcvik požadovaný v odstavcích 2.2 a 4.3 v pravidle V/1-2 s ohledem na tankery pro přepravu zkapalněného plynu musí být stanoven ve výcvikovém plánu, který jasně vyjadřuje cíle výcvikového programu pro všechny zúčastněné strany. Výcvik může být veden na lodi nebo na pevnině, podle potřeby a vhodnosti. Měl by zahrnovat praktickou výuku na lodi a případně ve vhodném zařízení na pevnině. Celý výcvik a výuku by měly poskytovat řádně kvalifikované a dostatečně zkušené osoby.
  2. 25 Výcvik by měl pokud možno co nejvíce probíhat na základě informací o provozu na lodní palubě a na základě příruček k příslušným zařízením. Potřebné jsou rovněž filmy a vhodné vizuální pomůcky. Rovněž je třeba organizovat diskuse o roli organizace bezpečnosti práce na lodi a o roli důstojníků pro bezpečnost práce a výborů pro bezpečnost práce.

Pokyny týkající se výcvikového programu námořníků na osobních lodíchOddíl B-V/2

POKROČILÝ VÝCVIK V PROTIPOŽÁRNÍCH TECHNIKÁCH

  1. 1 Pokud jde o důstojníky a posádky osobních lodí, musí být prováděn další výcvik, který zdůrazňuje obtíže při hašení požárů, včetně otázek přístupu do stísněných prostor a prevence proti šíření požáru do sousedních prostor.

OMEZOVÁNÍ ROZSAHU POŠKOZENÍ

  1. 2. Při přípravě norem kompetence uvedených v oddílech A-II/1, A-II/2 a A-III/2, tedy norem pro dosažení potřebné úrovně teoretických znalostí, porozumění a profesionality v oblasti kontroly poškození a vodotěsnosti, by měly firmy a instituce odborné přípravy vzít v úvahu minimální znalosti, vědomosti a dovednosti v oblasti kontroly škod a vodotěsnosti, jak je uvedeno níže:

Kompetence

Minimalizace rizika zaplavení a udržování stavu připravenosti reagovat na mimořádné situace, včetně poškození vodotěsnosti lodi.

Znalost, porozumění a odbornost

Lodní plány a opatření pro omezení rozsahu poškození.

Systém omezování rozsahu poškození, zařízení (příruční skládky) a únikové trasy

Klíčové prvky pro udržení stability a vodotěsnosti.

Význam zajištění bariér proti zaplavení a udržení vodotěsnosti.

Činnosti, které je třeba provést na lodi v případě výbuchu, najetí na pevninu, srážky nebo požáru

Techniky pro omezení rozsahu škod v závislosti na vybavení lodi, včetně stokových systémů a čerpadel.

Pokyny týkající se dodatečného výcvikového programu kapitánů a prvních palubních důstojníků u velkých lodích a na lodích s neobvyklými manévrovacími vlastnostmiOddíl B-V/a

  1. 1 Je důležité, aby kapitáni a první palubní důstojníci měli odpovídající zkušenosti a aby absolvovali příslušný výcvik, a to ještě před převzetím funkce kapitána nebo prvního palubního důstojníka velkých lodí nebo lodí, které mají neobvyklé manévrovací vlastnosti a které mají takové ovládací vlastnosti, jež jsou výrazně odlišné od lodí, na kterých tito kapitáni a důstojníci v poslední době sloužili. Tyto vlastnosti nalezneme zpravidla u lodí, které mají značnou hrubou nosnost a délku, zvláštní konstrukci, nebo u takových lodí, jež dosahují vysokých rychlostí.
  2. 2 Před jmenováním do služby musí kapitáni a první palubní důstojníci splnit následující podmínky:
    1. .1 musí ze strany společnosti obdržet informace o vlastnostech lodi, a to zejména pokud jde o znalosti, porozumění a odbornost, tedy o aspekty uvedené pod nadpisem Manévrování a ovládání lodi ve sloupci 2 tabulky A-II/2 - Specifikace minimálních požadavků způsobilosti pro kapitány a první palubní důstojníky na lodích o 500 hrubých registrovaných tunách nebo větších a
    2. .2 musí být důkladně obeznámeni s použitím všech navigačních a manévrovacích pomůcek u příslušné lodi, včetně příslušných možností a omezení.
  1. 3 Před převzetím velení na jedné z výše uvedených lodí musí mít budoucí kapitán dostatečné a vhodné všeobecné zkušenosti v roli kapitána nebo prvního palubního důstojníka. Musí splňovat některou z následujících podmínek:
    1. .1 musí mít dostatečné a vhodné zkušenosti s manévrováním u stejné lodi pod dohledem, nebo s manévrováním u lodi s podobnými manévrovacími vlastnostmi; nebo
    2. .2 musí absolvovat schválený kurz na simulátoru manévrování lodě na zařízení, které je schopno simulovat manévrovací vlastnosti příslušné lodi.
  1. 4 Dodatečný výcvik a kvalifikace kapitánů a prvních palubních důstojníků u dynamicky nadnášených a vysokorychlostních plavidel musí být v souladu s příslušnými pokyny Předpisu pro bezpečnost dynamicky nadnášených plavidel IMO a Mezinárodních předpisů pro bezpečnost vysokorychlostních plavidel IMO (Předpis 1994 HSC a Předpis 2000 HSC), podle potřeby.

Pokyny týkající se výcvikového programu důstojníků a členů mužstva odpovědných za manipulaci s nákladem na lodích přepravujících volně ložené nebezpečné a škodlivé látky v pevné forměOddíl B-V/b

  1. 1. Výcvik by měl být rozdělen do dvou částí, tedy na všeobecnou část o příslušných zásadách a na část o používání těchto zásad při provozování lodi. Celý výcvik a instruktáž by měly být vedeny řádně kvalifikovanými a dostatečně zkušenými osobami. Součásti výcvikového programu musí být témata uvedená v odstavcích 2 až 14 tohoto dokumentu.

ZÁSADY

Charakteristiky a vlastnosti

  1. 2 Důležité fyzikální a chemické vlastnosti nebezpečných a škodlivých látek, dostatečné k tomu, aby umožnily základní porozumění nebezpečnosti a rizikům.

Klasifikace chemicky nebezpečných materiálů

  1. 3 Nebezpečné produkty IMO třídy 4-9 a nebezpečí související s každou třídou; materiály nebezpečné pouze ve volně loženém stavu (MHB), jež jsou uvedeny v předpise Mezinárodní předpis pro námořní přepravu pevného volně loženého zboží (IMSBC).

Zdravotní rizika

  1. 4 Nebezpečí při kontaktu s pokožkou, vdechnutí, požití a záření.

Úmluvy, předpisy a doporučení

  1. 5 Obecné seznámení s příslušnými požadavky kapitol II-2 a VII Úmluvy SOLAS, 1974, v platném znění.
  2. 6 Obecné užívání a seznámení s Mezinárodním předpisem pro námořní přepravu pevného volně loženého zboží (IMSBC), zejména s ohledem na následující body:
    1. .1 bezpečnost personálu, včetně bezpečnostních zařízení, měřicích přístrojů; jejich použití a praktická aplikace, interpretace výsledků;
    2. .2 nebezpečí pocházející od nákladů, které mají tendenci se posouvat a
    3. .3 materiály s chemickým nebezpečím.

POUŽITÍ NA LODI

Třída 4.1 - Hořlavé tuhé látky

Třída 4.2 - Látky podléhající samovolnému vznícení

Třída 4.3 - Látky, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny

  1. 7 Přeprava, ukládání a regulace teploty, s cílem zabránit rozkladu a možnému výbuchu; kategorie pro ukládání; obecná opatření pro ukládání, včetně těch, jež platí pro samovolně se rozkládající látky a látky s nimi související; požadavky na oddělené ukládání, s cílem zabránit ohřívání a vznícení; emise jedovatých nebo hořlavých plynů a vznik výbušných směsí.

Třída 5.1 - Látky podporující oxidaci

  1. 8 Přeprava, ukládání a regulace teploty, s cílem zabránit rozkladu a možnému výbuchu, kategorie pro ukládání; obecná opatření pro ukládání a požadavky na oddělené ukládání, s cílem zajistit oddělené ukládání od hořlavých materiálů, od kyselin a zdrojů zahřívání, s cílem zajistit prevenci proti požáru, explozi a tvoření toxických plynů.

Třída 6.1 - Toxické látky

  1. 9 Kontaminace potravin, pracovní místa, ubytovací prostory a jejich odvětrávání.

Třída 7 - Radioaktivní látky

  1. 10 Transportní index; typy rud a koncentrátů; ukládání a oddělování od míst v dosahu osob, oddělování od nevyvolaných fotografických filmů, desek a potravin; kategorie pro ukládání; obecné požadavky pro ukládání; zvláštní požadavky pro ukládání; požadavky na oddělené ukládání a vzdálenosti oddělení; oddělené ukládání od ostatních nebezpečných produktů.

Třída 8 - Korozívní látky

  1. 11 Nebezpečí způsobená vlhkými látkami.

Třída 9 - Různé nebezpečné látky a předměty

  1. 12 Příklady souvisejících nebezpečí; materiály nebezpečné pouze při přepravě ve formě volně loženého nákladu (Předpis IMSBC); všeobecná a specifická opatření pro ukládání; opatření pro práci a transport, požadavky na oddělené ukládání.

Bezpečnostní opatření a postupy pro nouzové stavy

  1. 13 Elektrotechnická bezpečnost v nákladových prostorech; opatření, jež musejí být přijata v rámci vstupu do uzavřených prostor s nižším obsahem kyslíku, vstupu do prostor s jedovatými nebo hořlavými výpary; možné účinky ohně při přepravě látek jednotlivých tříd; využití Postupů reakce na situace nouze pro lodi přepravující nebezpečné věci; havarijní plány a postupy, které je nutno dodržet v případě mimořádných událostí zahrnujících nebezpečné a škodlivé látky a použití jednotlivých položek v Mezinárodních předpisech pro pevné hromadné náklady (IMSBC), podle potřeby, v tomto ohledu.

Zdravotnická první pomoc

  1. 14 IMO Návod pro zdravotnickou první pomoc při haváriích s přítomností nebezpečných látek (MFAG); použití a aplikace v souvislosti s ostatními pokyny a lékařským poradenstvím prostřednictvím rádiové komunikace.

Pokyny týkající se výcvikového programu důstojníků a osob odpovědných za manipulaci s nákladem na lodích přepravujících nebezpečné a škodlivé látky v balené forměOddíl B-V/c

  1. 1 Výcvik by měl být rozdělen do dvou částí, tedy na všeobecnou část o příslušných zásadách a na část věnující se používání těchto zásad při provozování lodi. Celý výcvik a instruktáž by měly být vedeny řádně kvalifikovanými a dostatečně zkušenými osobami. Součástí výcvikového programu musí být témata uvedená v odstavcích 2 až 19 tohoto dokumentu.

ZÁSADY

Charakteristiky a vlastnosti

  1. 2 Důležité fyzikální charakteristiky a chemické vlastnosti nebezpečných a škodlivých látek, dostatečné k tomu, aby umožnily základní pochopení nebezpečnosti a rizik. Klasifikace nebezpečných a škodlivých látek a materiálů vykazujících chemická rizika
  2. 3 IMO klasifikace nebezpečného zboží, třídy 1 až 9, a nebezpečí spojená s každou jednotlivou třídou.

Zdravotní rizika

  1. 4 Nebezpečí při kontaktu s pokožkou, vdechnutí, požití a záření.

Konvence, předpisy a doporučení

  1. 5 Obecné seznámení s příslušnými požadavky kapitol II-2 a VII Úmluvy SOLAS z roku 1974 a Přílohy III Úmluvy MARPOL 73/78, včetně realizace těchto požadavků prostřednictvím Předpisu IMDG.

Používání a seznámení se s Mezinárodním námořním zákoníkem týkajícím se přepravy nebezpečného zboží (IMDG)

  1. 6 Všeobecná znalost požadavků zákoníku IMDG týkající se deklarace, dokumentace, balení, označování; balení u nákladních kontejnerů a vozidel; přemístitelných cisteren, cisternových kontejnerů a autocisteren a dalších transportních jednotek používaných pro transport nebezpečných látek.
  2. 7 Znalost identifikace, značení a označování při ukládání, zajišťování, oddělené ukládání a segregaci u různých typů lodí, viz zákoník IMDG.
  3. 8 Bezpečnost personálu, včetně bezpečnostních zařízení, měřicích přístrojů; jejich použití a praktické uplatňování a interpretace výsledků.

APLIKACE NA LODI

Třída 1 - Výbušniny

  1. 9 Šest skupin klasifikace nebezpečí a 13 skupin kompatibility; obaly a zásobníky používané pro přepravu výbušnin; strukturální provozuschopnost nákladních kontejnerů a vozidel; opatření pro ukládání, včetně zvláštních režimů pro ukládání na palubě a pod palubou; oddělené ukládání od nebezpečného zboží jiných tříd v rámci třídy 1; oddělené ukládání od zboží, které není nebezpečné; doprava a ukládání na lodích určených pro osobní přepravu; vhodnost nákladových prostorů; bezpečnostní opatření; opatření při nakládání a vykládání.

Třída 2 - Plyny (stlačené, zkapalněné nebo rozpuštěné pod tlakem), hořlavé plyny, nehořlavé, netoxické a toxické plyny

  1. 10 Druhy tlakových nádob a přemístitelných nádrží, včetně vybavení pro vypouštění a uzavírání; kategorie pro ukládání; obecná opatření pro ukládání, včetně opatření pro hořlavé a jedovaté plyny a pro plyny, které znečišťují moře.

Třída 3 - Hořlavé kapaliny

  1. 11 Obaly, cisternové kontejnery, přemístitelné nádrže a autocisterny; kategorie pro ukládání, včetně zvláštních požadavků pro plastové nádoby; všeobecná opatření pro ukládání, včetně opatření pro látky znečišťující moře; požadavky na oddělené ukládání; bezpečnostní opatření při přepravě hořlavých kapalin při zvýšených teplotách.

Třída 4.1 - Hořlavé tuhé látky

Třída 4.2 - Látky podléhající samovolnému vznícení

Třída 4.3 - Látky, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny

  1. 12 Typy balení; přeprava a ukládání při řízených teplotách, s cílem zabránit rozkladu a možnému výbuchu; kategorie pro ukládání; obecná opatření pro ukládání, včetně těch, jež platí pro samovolně se rozkládající látky a látky s nimi související; znecitlivěné výbušniny a látky znečišťující moře; požadavky na oddělené ukládání, s cílem zabránit ohřívání a vznícení; emise jedovatých nebo hořlavých plynů a vznik výbušných směsí.

Třída 5.1 - Oxidační látky

Třída 5.2 - Organické peroxidy

  1. 13 Typy obalů; přeprava a ukládání při řízených teplotách, s cílem zabránit rozkladu a možnému výbuchu; kategorie pro ukládání; obecná opatření pro ukládání, včetně těch, která platí pro látky znečišťující moře; požadavky na oddělené ukládání od hořlavých materiálů, kyselin a zdrojů tepla, s cílem předejít vzniku požáru, výbuchu a vývinu toxických plynů; opatření proti tření a nárazu, které by mohly iniciovat rozklad.

Třída 6.1 - Toxické látky

Třída 6.2 - Infekční látky

  1. 14 Typy balení; kategorie ukládání; obecná opatření pro ukládání, včetně opatření, která platí pro toxické a hořlavé kapaliny či látky znečisťující moře; požadavky na oddělené ukládání, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že vlastností běžnou u těchto látek je schopnost způsobit smrt nebo vážné zranění; opatření pro dekontaminaci v případě úniku látek.

Třída 7 - Radioaktivní materiál

  1. 15 Typy balení; transportní index ve vztahu k ukládání a oddělené ukládání; ukládání a oddělené ukládání od míst v dosahu osob, od nevyvolaných fotografických filmů, desek a potravin; kategorie pro ukládání; obecné požadavky pro ukládání; požadavky na oddělené ukládání a oddělující vzdálenosti; oddělené ukládání od ostatních nebezpečných produktů.

Třída 8 - Korozívní látky

  1. 16 Typy balení; kategorie ukládání; obecná opatření pro ukládání, včetně opatření, která platí pro korozívní a hořlavé kapaliny či látky znečisťující moře; požadavky na oddělené ukládání, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že vlastností běžnou u těchto látek je schopnost způsobit vážná zranění živých tkání.

Třída 9 - Různé nebezpečné látky a předměty

  1. 17 příklady nebezpečí, včetně znečišťování moře.

Bezpečnostní opatření a nouzové postupy

  1. 18 Bezpečnost v nákladových prostorech s ohledem na elektrická zařízení; opatření, jež musí být přijata v rámci vstupu do uzavřených prostor možným sníženým obsahem kyslíku, jedovatou nebo hořlavou atmosférou; možné účinky spojené s únikem látek nebo požárem při přepravě látek jednotlivých tříd; posouzení situace na palubě a v podpalubí; použití Nouzových postupů pro lodě přepravující nebezpečné zboží vydaných IMO; havarijní plány a postupy, které je nutno dodržet v případě nehod zahrnujících nebezpečné látky.

Zdravotnická první pomoc

  1. 19 IMO Lékařská příručka první pomoci pro použití při nehodách s přítomností nebezpečných věcí (MFAG); použití a aplikace v souvislosti s ostatními pokyny a poskytováním zdravotnické pomoci prostřednictvím radiokomunikace.

Pokyny pro uplatňování ustanovení Úmluvy STCW pro mobilní námořní zařízení (MOU)Oddíl B-V/d

  1. 1 Ustanovení této Úmluvy STCW se vztahuje na námořnický personál jednotek MOU s vlastním pohonem během plaveb na moři.
  2. 2 Ustanovení Úmluvy STCW se nevztahuje na jednotky MOU bez vlastního pohonu nebo na jednotky MOU na svých pracovních stanovištích.
  3. 3 Při zvažování vhodných norem výcvikového programu a kvalifikace u jednotek MOU umístěných na pracovním stanovišti, by měla země, ve které je je registrována, přihlédnout k příslušným doporučení IMO. Obzvláště platí, že všichni členové námořnické posádky na jednotkách MOU s vlastním pohonem a v případě potřeby také na jiných zařízeních musí splňovat požadavky Úmluvy STCW v platném znění.
  4. 4 U jednotek MOU s vlastním pohonem vykonávajících mezinárodní plavby musí být k dispozici dokumentace o bezpečném obsazení posádkou.
  5. 5 jednotky MOU na svém pracovním stanovišti jsou předmětem vnitrostátních právních předpisů pobřežního státu, v jehož Výhradní ekonomické zóně (EEZ) jsou tato zařízení provozována. Tyto pobřežní státy by rovněž měly přihlédnout k příslušným doporučením IMO a neměly by jednotkám MOU registrovaným v jiných státech předepisovat vyšší standardy než takové standardy, které jsou aplikovány na jednoteky MOU registrovaných v příslušném pobřežním státu.
  6. 6 Všem členům specializovaného personálu jednotek MOU (s vlastním pohonem nebo bez vlastního pohonu) by měl být poskytnut odpovídající základní výcvikový program v souladu s příslušnými doporučeními IMO.

Pokyny týkající se výcvikového programu a kvalifikace kapitánů a strážních palubních důstojníků na námořních zásobovacích lodíchOddíl B-V/e

  1. 1 Je důležité, aby kapitáni a důstojníci na lodích, kteří se podílejí na procesu zásobovacích operací na moři, měli před převzetím svých povinností na námořních zásobovacích lodích odpovídající praxi nebo absolvovat výcvik. Důraz by měl být kladen na provozní zkušenosti na lodi nebo na kombinaci provozních zkušeností s výcvikem na simulátoru.
  2. 2 Kapitáni a důstojníci by měli chápat charakteristiky jedinečného manévrování a jedinečné manipulace, jež jsou obvyklé u námořních zásobovacích lodí.
  3. 3 Před zahájením zásobovacích operací na moři musí kapitán a důstojníci splňovat následující podmínky:
    1. .1 musí mít příslušné znalosti o námořním průmyslu a o podmínkách používaných v příslušných operacích;
    2. .2 musí rozumět významu neustálého udržování bezpečné pracovní vzdálenosti při práci na moři / v místě instalace;
    3. .3 musí mít znalosti v oboru manévrování plavidel a udržování plavidel v pozici za různých povětrnostních podmínek;
    4. .4 musí chápat specifické konstrukční parametry plavidel a
    5. .5 musí chápat nutnost neomezeného výhledu na pracovní oblast.
  1. 4 Při službě na palubě zásobovacího plavidla by měl kapitán společně s důstojníky splňovat následující požadavky:
    1. .1 musí mít znalosti o ovladatelnosti a chování plavidel vybavených různými pohonnými systémy a
    2. .2 musí být schopni zvládat zásobovací plavidlo v těsné blízkosti dalších námořních zařízení a ostatních plavidel.
  1. 5 Kapitáni lodí by měli chápat potřeby členů personálu na lodi, kteří se podílejí na provádění námořních zásobovacích operací. Tito kapitáni by měli být dobře seznámeni s povinnostmi personálu.

Námořní zásobovací plavidla provádějící činnosti související s kotvením

  1. 6 Je důležité, aby kapitáni a strážní palubní důstojníci na námořních zásobovacích lodích účastnící se operací souvisejících s kotvením těchto lodí měli odpovídající zkušenosti a aby absolvovali příslušný výcvik.
  2. 7 Před zahájením činností souvisejících s kotvením musí kapitáni a kapitáni a strážní palubní důstojníci splňovat následující podmínky:
    1. .1 musí být informováni o ovladatelnosti lodi ve vztahu ke kotvení, včetně, ale nikoli pouze jen:
      1. .1.1 navigace a udržování polohy;
      2. .1.2 manévrování s plavidlem;
      3. .1.3 důkladná znalost v oboru stability námořních nákladních lodí, zejména v kombinaci nízkého indexu GZmax, nízké otevřené paluby a silných vnějších sil. Používání příslušných kalkulátorů pro výpočet parametrů nákladu a konflikt mezi „tvrdou“ lodí a dobrým pracovním prostředím na lodi. Možné snížení stability způsobené používáním zařízení proti kolébání lodi a
      4. .1.4 činnosti v nebezpečných ropných oblastech, včetně případů umísťování jakéhokoli potrubí nebo jiných konstrukcí na mořském dně v oblastech, kde jsou pravděpodobně používány kotvy nebo podobná zařízení a
    1. .2 důkladné obeznámení s používáním nástrojů a systémů nainstalovaných na příslušné lodi, která bude provádět kotvení, včetně možností a omezení, a včetně, ale nikoli pouze jen:
      1. .2.1 používání pomocných trysek; konvenčního nebo azimutového pohonu;
      2. .2.2 převážení, manipulace, zvedání těžkých břemen, vytahování, kotvení a pokládání kotev u námořních plošin, pontonů a zařízení;
      3. .2.3 odtah námořních plošin, pontonů a dalších plavidel,
      4. .2.4 operace spojené se zvedacími a vlečnými navijáky s kapacitou až 600 metrických tun tahu;
      5. .2.5 podrobná a důkladná znalost základních informací o navíjecích systémech pro vlečení a kotvení; zejména znalost funkce mechanismů omezování zatížení a uvolňovacích systémů, stejně jako znalost dalších souvisejících zařízení, jakými jsou například tažné čepy a stopery,
      6. .2.6 významný rozdíl mezi nouzovým uvolněním tažných háků a navijáků.
  1. 8 Kapitáni a strážní palubní důstojníci, kteří provádějí kotvení lodí, musí absolvovat dostatečný a odpovídající výcvik a mít příslušnou praxi pod dohledem v oblasti vrtných zařízení. Rozhodující je posouzení vhodnosti provedené příslušným správním orgánem. Výcvik může být doplněn vhodným výcvikem na simulátoru.

Pokyny týkající se výcvikového programu a praxe pracovníků, kteří ovládají dynamické polohovací systémyOddíl B-V/f

  1. 1 Dynamické polohování je definováno jako systém, při němž je pozice plavidla s vlastním pohonem a směr pohybu řízeny automaticky pomocí vlastního pohonného systému.
  2. 2 Členům personálu ovládajícího systém dynamického polohování (DP) musí být poskytnut příslušný výcvikový program, včetně praktických zkušeností. Teoretické základy tohoto výcvikového programu by měly operátorům systému dynamického polohování (DPO) umožnit porozumění fungování systému DP a jeho složkám. Znalosti, chápání a zkušenosti by měly těmto pracovníkům umožnit ovládat lodě v režimu DP, s náležitým ohledem na bezpečnost života na moři a ochranu mořského prostředí.
  3. 3 Obsah výcvikového programu a zkušeností by měl být zaměřen na zahrnutí následujících složek systému DP:
    1. .1 ovládací stanice DP;
    2. .2 výroba energie a její řízení;
    3. .3 pohonné jednotky;
    4. .4 referenční systémy polohy;
    5. .5 referenční systémy kurzu;
    6. .6 referenční systémy životního prostředí a
    7. .7 referenční systémy vnějších sil, jako například měření pnutí v průvlacích.
  1. 4. Výcvik a zkušenosti musí zahrnovat celý rozsah rutinních operací DP, stejně jako řešení chyb systému DP, poruch, nehod a mimořádných událostí, s cílem zajistit, aby byly příslušné operace bezpečně pokračovaly nebo byly bezpečně ukončeny. Výcvik by neměl být omezen pouze na DP kapitány a ostatní operátory (DPO); ostatní pracovníci na plavidle, jako například elektrodůstojníci a strojní důstojníci, mohou potřebovat dodatečný výcvik a zkušenosti pro zajištění jejich schopnosti vykonávat své povinnosti na lodi DP. Pozornost by měla být věnována provádění příslušných cvičení DP, v rámci programu palubního vzdělávání. Osoby z oddělení DPO musí být informovány o typu a účelu dokumentace související s provozem DP, tedy například s provozními příručkami, analýzami možného výskytu a vlivu vad (FMEA) a s příslušnými schopnostmi vynášet polohu.
  2. 5 Celý výcvik by měl být poskytován řádně kvalifikovanými a dostatečně zkušenými osobami.
  3. 6 Po zaměstnání na lodi v režimu DP musí být kapitáni, osoby DPO a další osoby vyškolené v oblasti DP seznámeni s konkrétním zařízením namontovaným na plavidlo a s charakteristikami plavidla. Zvláštní pozornost by měla být věnována povaze zaměstnání plavidla a důležitostí systému DP pro vykonávané operace.

Pokyny týkající se výcvikového programu kapitánů a důstojníků na lodích provozovaných v polárních vodáchOddíl B-V/g

  1. 1 Je důležité, aby kapitáni a strážní palubní důstojníci a strážní strojní důstojníci na lodích plavících se v polárních vodách, měli relevantní zkušenosti a aby absolvovali příslušný výcvik, a to v rámci následující podobě:
    1. .1 Před přidělením povinností na těchto lodích:
      1. .1.1 U kapitánů a strážních palubních důstojníků musí výcvik poskytovat základní znalost nejméně z předmětů uvedených v odstavcích 2 až 11 tohoto dokumentu a
      2. .1.2 U strážních strojních důstojníků musí výcvik poskytovat základní znalost nejméně z předmětů uvedených v odstavcích 3, 6, 10 a 11 tohoto dokumentu.
    1. .2 Kapitáni a první strojní důstojníci by měli mít dostatečné a vhodné zkušenosti s provozováním lodí v polárních vodách.

Vlastnosti ledu - ledové plochy

  1. 2. Interpretace různých map ledových ploch a porozumění omezením v meteorologických a oceánografických datech, fyzikálních vlastnostech ledu, tedy ve stádiu formování, růstu, stárnutí a ve stupni rozkladu; typy a koncentrace ledu; tlak ledu, tření ze zasněženého ledu; důsledky namrzání vodní tříště; opatření proti namrzání a zmírňování následků; ledové režimy v různých regionech a v různých ročních obdobích, včetně rozdílů mezi Arktidou a Antarktidou; rozpoznávání následků rychlých změn v ledu a změn povětrnostních podmínek; pohyb ledovců a ledových ker.

Výkony lodi v ledech a v chladném klimatu

  1. 3 Vlastnosti plavidla; typy plavidel; konstrukce trupu; požadavky na zpevnění trupu pro plavbu v ledech; ledová třída lodí u různých klasifikačních společností - polární třída a místní předpisy; omezení pro jednotlivé ledové třídy; přizpůsobení plavidla pro plavbu v zimních podmínkách a jeho připravenost; funkce systémů pro nízké teploty.

Plánování plavby a plavba lodi v ledech

  1. 4 Příprava bezpečné trasy a plavby, s cílem vyhnout se zaledněné oblasti pokud je to možné, včetně výkladu různých forem ledového snímkování a příslušných dat, nápomocných pro přípravu strategického plánování plavby; vplouvání do ledových ploch z otevřené vody s cílem vyhnout se ledovcům a nebezpečným ledovým podmínkám; vedení lodi s určováním, zda je bezpečné či nikoliv vplouvat do zaledněných oblastí nebo oblastí s ledovci, s ohledem na noční dobu, vlnobití, mlhu nebo tlak ledových polí.

Provoz a řízení lodi v ledech

  1. 5 Příprava a vyhodnocení rizika před přiblížením se oblasti zamrzlé vody; neasistovaný provoz plavidel s různými ledovými třídami v různých typech ledových ploch; bezpečná rychlost v ledech a v přítomnosti ledovců; komunikace s ledoborcem a dalšími plavidly; vedení lodi v oblastech o různých hustotách ledového pokrytí; povědomí o růstu pohybové energie; použití ledovců pro ukrytí lodi a přístup přes souvislá ledová pole hrubého ledu.
  2. 6 Používání různých typů pohonného systému a kormidla, včetně znalosti jeho pevnostních vlastností a funkčních omezení; použití systémů měnících boční náklony a podélný sklon, zatížení strojů a problémy s chlazením.

Předpisy a doporučení

  1. 7 Místní požadavky pro plavby do různých oblastí, včetně Smlouvy o Antarktidě; mezinárodní předpisy a doporučení.

Funkční omezení výbavy lodi

  1. 8. Použití pozemních navigačních systémů v polárních vodách a rizika s nimi spojená; chyby kompasů ve vysokých zeměpisných šířkách; rozlišování radarových cílů a zkreslování ledem v zaledněné oblasti; omezení elektronických navigačních systémů ve vysokých zeměpisných šířkách; omezení v námořních mapách a lodivodských příručkách; omezení v komunikačních systémech.

Preventivní bezpečnostní opatření a nouzové postupy

  1. 9 Dostupnost dostatečných hydrografických údajů pro bezpečnou plavbu; opatrnost za plavby v nedostatečně zmapovaných vodách; omezení týkající se připravenosti při pátracích a záchranných akcích, včetně GMDSS oblasti A4 a komunikační omezení výbavy SAR; povědomí o plánování pro nepředvídané události; znalost postupů při vlečení lodí; výhoda spojení s dalšími loděmi a s místní organizací SAR; vědomí nebezpečí hrozící posádce při jejím vystavení nízkým teplotám; postupy a techniky pro opouštění lodi a přežití na ledové ploše; problematika únavy posádky v důsledku hluku a vibrací; přeprava doplňkových zásob například paliva, potravin a oblečení; povědomí o závažnosti následků nehod v polárních vodách.
  2. 10 Zavedení bezpečných pracovních postupů; povědomí o nejčastějších poškozeních na trupu a zařízeních lodi, způsoby pro předcházení těmto poškozením; omezení pro protipožární systémy.

Ohledy na životní prostředí

  1. 11 Citlivé mořské oblasti v souvislosti s vypouštěním odpadních látek; místa se zakázanou lodní dopravou nebo místa, kterým je třeba se vyhnout; zvláštní oblasti v systému MARPOL; omezení systémů bránících únikům ropných látek; plán pro vypořádání se s rostoucími objemy odpadu, stokových vod, kalů, odpadních vod atd.; důsledky znečištění v chladném klimatu.