Generální sekretář je depozitářem této Úmluvy. Jeho úkoly depozitáře jsou uvedeny v oddíle VII Vídeňské úmluvy o smluvním právu ze 23. května 1969.
V případě sporů mezi členským státem a depozitářem ohledně funkcí depozitáře uvědomí depozitář nebo dotčený členský stát o sporném bodě ostatní členské státy nebo spor případně předloží k rozhodnutí Správnímu výboru.
Každý stát, na jehož území je provozována železniční infrastruktura, má možnost přistoupit k Úmluvě.
Stát, který si přeje přistoupit k Úmluvě po jejím vstupu v platnost, zašle depozitáři žádost. Depozitář o této žádosti vyrozumí členské státy.
Nevzneslo-li pět členských států u depozitáře do tří měsíců námitku po sdělení uvedeném v § 2, je žádost závazně právně přijata. Depozitář to sdělí bez odkladu státu, který žádost podal, jakož i členským státům. Přístup nabývá účinnosti prvým dnem třetího měsíce po tomto sdělení.
Vzneslo-li nejméně pět členských států námitku ve lhůtě uvedené v § 3, předloží se žádost o přístup k rozhodnutí Valnému shromáždění.
Každý přístup k Úmluvě, s výhradou uvedenou v článku 42, se může vztahovat pouze na Úmluvu ve znění platném v den, kdy přístup nabude účinnosti.
Možnost přístupu k Úmluvě mají regionální organizace pro hospodářskou integraci, které jsou vybaveny pravomocí legislativy pro své členy v oblastech, jež jsou předmětem této Úmluvy, a jejichž členem je jeden nebo více členských států. Podmínky tohoto přístupu stanoví dohoda mezi Organizací a regionální organizací.
Regionální organizace může uplatňovat práva, která na základě Úmluvy příslušejí členským státům, týkají-li se předmětů, které spadají do kompetence regionální organizace. Totéž platí pro povinnosti, které příslušejí na základě Úmluvy členským státům, s výjimkou finančních závazků vyplývajících z článku 26.
Při uplatňování hlasovacího práva a práva vznášení námitky, které předvídá článek 35 § 2 a § 4, přísluší regionální organizaci tolik hlasů, kolik činí počet jejích členů, kteří jsou zároveň členskými státy Organizace. Posledně jmenovaní smějí svá práva, zejména hlasovací právo, uplatňovat pouze v rozsahu, který připouští § 2. Regionální organizace nemají hlasovací právo ve vztahu k oddílu IV.
Pro ukončení členství platí článek 41 přiměřeně.
Každý stát, na jehož území se provozuje železniční infrastruktura, může se stát asociovaným členem Organizace. Článek 37 §§ 2 až 5 se použijí přiměřeně.
Asociovaný člen se může zúčastňovat prací orgánů uvedených v článku 13 § 1 písm. a) a c) až f) jen s hlasem poradním. Asociovaný člen se nemůže stát členem Správního výboru. Přispívá na výdaje Organizace 0,25 procenta příspěvků (článek 26 § 3).
Pro ukončení asociace platí článek 41 přiměřeně.
Členský stát může požadovat, aniž by vypověděl Úmluvu, aby jeho členství v Organizaci bylo pozastaveno, jestliže mezinárodní železniční přeprava na jeho území se již neuskutečňuje z důvodů, které tento členský stát sám nezavinil.
O žádosti na pozastavení členství rozhoduje Správní výbor. Žádost musí být podána generálnímu sekretáři nejpozději tři měsíce před zasedáním výboru.
Pozastavení členství vstupuje v platnost prvým dnem měsíce, který následuje po dni, kdy generální sekretář vyrozumí členské státy o rozhodnutí Správního výboru. Pozastavení členství končí sdělením členského státu o opětovném zahájení mezinárodní železniční přepravy na jeho území. Generální sekretář o tom vyrozumí ostatní členské státy.
Pozastavení členství má za následek:
Úmluva může být kdykoli vypovězena.
Chce-li členský stát vypovědět Úmluvu, sdělí to depozitáři. Výpověď nabývá účinnosti 31. prosince následujícího roku.
Každý členský stát může kdykoli prohlásit, že některé přípojky k Úmluvě nebude používat v jejich celku. Jinak jsou výhrady jakož i prohlášení, že stát nebude používat jednotlivá ustanovení samostatné Úmluvy nebo přípojků, přípustná pouze tehdy, pokud je v nich přípustnost takových výhrad nebo prohlášení výslovně předvídána.
Výhrady nebo prohlášení se zasílají depozitáři. Platí od okamžiku, kdy pro příslušný stát nabývá Úmluva účinnosti. Prohlášení, která jsou podána po tomto okamžiku, nabývají účinnosti 31. prosince následujícího roku. Depozitář o nich vyrozumí ostatní členské státy.
Valné shromáždění může rozhodnout o zrušení Organizace a případném převedení jejích úkolů na jinou mezivládní organizaci, popřípadě k tomu účelu může ve shodě s touto organizací stanovit podmínky.
V případě zrušení Organizace připadne její majetek členským státům, které během posledních pěti kalendářních let předcházejících rozhodnutí podle § 1 byly nepřetržitě členy Organizace, a sice v poměru průměrné procentní sazby, kterou v těchto předcházejících pěti letech přispívaly na výdaje Organizace.
V případech uvedených v článku 34 § 7, v článku 35 § 4, v článku 41 § 1 a v článku 42 platí pro stávající smlouvy uzavřené podle Jednotných právních předpisů CIV, Jednotných právních předpisů CIM, Jednotných právních předpisů CUV a Jednotných právních předpisů CUI právo platné ke dni uzavření smlouvy.
Úmluva je sepsána ve francouzském, německém a anglickém jazyce. V případě odchylek je rozhodující francouzské znění.
Na žádost některého z dotčených států vydá Organizace úřední překlad Úmluvy v dalších jazycích, pokud je jedním z těchto jazyků úřední jazyk používaný na území nejméně dvou členských států. Překlady se vypracují ve spolupráci s příslušnými orgány dotčených členských států.
Plné znění Úmluvy COTIF včetně všech přípojků jsou ve francouzském, německém a anglickém jazyce uvedeny na internetové adrese www.otif.org, v českém jazyce na www.mdcr.cz.
Následující stránka