Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Minamatské úmluvy o rtuti  

Výjimky dostupné smluvní straně na vyžádání

1. 1. Kterýkoliv stát nebo organizace regionální hospodářské integrace může zaregistrovat jednu nebo více výjimek z termínů ukončení uvedených v příloze A a v příloze B, níže uváděné jako „výjimka“, na základě písemného oznámení sekretariátu:
   1. a) když se stává smluvní stranou této úmluvy nebo
   2. b) když je jakýkoliv výrobek s přidanou rtutí přidán změnou přílohy A nebo jakýkoliv výrobní proces, v němž se používá rtuť, je přidán změnou přílohy B, ne však později než k datu vstupu této změny v platnost pro tuto smluvní stranu.

   Každá taková registrace se doplní prohlášením, které vysvětluje potřebu výjimky pro tuto smluvní stranu.

1. 2. Výjimka může být zaregistrována buď pro kategorii uvedenou v příloze A nebo B, nebo pro podkategorii označenou kterýmkoliv státem nebo organizací regionální hospodářské integrace.
2. 3. Každá smluvní strana, která využívá jednu nebo více výjimek, bude uvedena v registru. Sekretariát zřídí, vede tento registr a zveřejní jej.
3. 4. Registr obsahuje:
   1. a) seznam smluvních stran, které mají jednu nebo více výjimek;
   2. b) výjimku nebo výjimky zaregistrované každou smluvní stranou a
   3. c) datum ukončení platnosti každé výjimky.

1. 5. Pokud není uvedeno smluvní stranou v registru kratší období, všechny výjimky podle odstavce 1 ukončí svou platnost pět let po příslušném termínu ukončení uvedeném v příloze A nebo B.
2. 6. Na požádání některé smluvní strany může konference smluvních stran rozhodnout o prodloužení výjimky o pět let, pokud smluvní strana nepožádá o kratší období. Konference smluvních stran při tomto rozhodování vezme náležitě v úvahu:
   1. a) zprávu smluvní strany odůvodňující potřebu prodloužení výjimky a nastiňující uskutečněné a plánované činnosti k odstranění potřeby výjimky v co nejkratší možné době;
   2. b) dostupné informace, včetně informací o dostupnosti alternativních výrobků neobsahujících rtuť a výrobních procesů bez použití rtuti nebo spotřebovávajících méně rtuti, než je povoleno v rámci výjimky, a
   3. c) plánované nebo uskutečňované činnosti k zajištění environmentálně šetrného uložení rtuti a odstranění odpadů obsahujících rtuť.

   Výjimka se může prodloužit pouze jednou pro každý výrobek a termín ukončení.

1. 7. Smluvní strana může kdykoliv vzít výjimku zpět písemným oznámením sekretariátu. Vzetí výjimky zpět vstoupí v platnost k datu uvedenému v oznámení.
2. 8. Bez ohledu na odstavec 1 žádný stát ani organizace regionální hospodářské integrace nemůže zaregistrovat výjimku po uplynutí pěti let od termínu ukončení pro určitý výrobek nebo proces uvedený v příloze A nebo B, pokud nezůstane jedné nebo více smluvním stranám zaregistrována výjimka pro tento výrobek nebo proces po obdržení prodloužení podle odstavce 6. V tomto případě stát nebo organizace regionální hospodářské integrace může v obdobích uvedených v odst. 1 písm. a) a b) zaregistrovat výjimku pro tento výrobek nebo proces, která ukončí svou platnost deset let po příslušném termínu ukončení.
3. 9. Žádná smluvní strana nemůže mít platnou výjimku po uplynutí 10 let od termínu ukončení pro výrobek nebo proces zařazený v příloze A nebo B.

Neprůmyslová těžba zlata a těžba zlata v malém měřítku

1. 1. Opatření v tomto článku a v příloze C se použijí na neprůmyslovou těžbu a zpracování zlata a těžbu a zpracování zlata v malém měřítku, v nichž se při extrakci zlata z rudy využívá amalgámové metody.
2. 2. Každá smluví strana, která má na svém území neprůmyslovou těžbu a zpracování zlata a těžbu a zpracování zlata v malém měřítku podle tohoto článku, přijme kroky k omezení, a kde je to možné, k odstranění použití rtuti a sloučenin rtuti v této těžbě a zpracování zlata a emisí a úniků do životního prostředí z této těžby a zpracování zlata.
3. 3. Každá smluvní strana oznámí sekretariátu, pokud kdykoliv tato smluvní strana určí, že neprůmyslová těžba a zpracování zlata a těžba a zpracování zlata v malém měřítku je vyšší než nevýznamná. Pokud takto určí, smluvní strana:
   1. a) vypracuje a bude plnit národní akční plán v souladu s přílohou C;
   2. b) předloží svůj národní akční plán sekretariátu nejpozději tři roky po vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu nebo nejpozději tři roky po svém oznámení sekretariátu, podle toho, která skutečnost nastala později, a
   3. c) dále pak každé tři roky provádí přezkum pokroku plnění svých povinností podle tohoto článku a zahrnuje tyto přezkumy do svých zpráv předkládaných podle článku 21.

1. 4. Smluvní strany mohou v případě potřeby spolupracovat mezi sebou a s příslušnými mezivládními organizacemi a dalšími subjekty, aby naplnily cíle tohoto článku. Taková spolupráce může zahrnovat:
   1. a) vývoj strategií prevence rozšíření rtuti nebo sloučenin rtuti při použití v neprůmyslové těžbě a zpracování zlata a těžbě a zpracování zlata v malém měřítku;
   2. b) iniciativy zaměřené na vzdělávání, aktivní pomoc a budování kapacit;
   3. c) podporu výzkumu v udržitelných alternativních postupech, které nevyužívají rtuť;
   4. d) poskytnutí technické a finanční pomoci;
   5. e) partnerství na podporu plnění svých závazků podle tohoto článku a
   6. f) využití stávajících mechanismů výměny informací k prosazování znalostí, nejlepších environmentálních postupů a alternativních technologií, které jsou environmentálně, technicky, společensky a ekonomicky přijatelné.

Emise

1. 1. Tento článek se týká regulování, a kde je to možné, snižování emisí rtuti a sloučenin rtuti, často vyjádřených jako „celková rtuť“, do ovzduší prostřednictvím opatření k regulaci emisí z bodových zdrojů spadajících do kategorií zdrojů uvedených v příloze D.
2. 2. Pro účely tohoto článku:
   1. a) „emise“ znamenají emise rtuti nebo sloučenin rtuti do ovzduší;
   2. b) „příslušný zdroj“ znamená zdroj spadající do jedné z kategorií zdrojů uvedených v příloze D. Smluvní strana může, zvolí-li si, stanovit kritéria pro identifikaci zdrojů pokrytých v kategorii zdrojů uvedených v příloze D, pokud tato kritéria pro jakoukoliv kategorii zahrnou alespoň 75 procent emisí z této kategorie;
   3. c) „nový zdroj“ znamená jakýkoliv příslušný zdroj v kategorii uvedené v příloze D, jehož stavba nebo podstatná úprava je zahájena nejméně jeden rok po datu:
      1. i) vstupu této úmluvy v platnost pro dotčenou smluvní stranu nebo
      2. ii) vstupu změny přílohy D v platnost pro dotčenou smluvní stranu, kde se na zdroj začnou vztahovat ustanovení této úmluvy pouze na základě této změny;
   1. d) „podstatná úprava“ znamená úpravu příslušného zdroje, která vede k významnému zvýšení emisí, kromě jakékoliv změny v emisích vznikajících ze znovuzískání vedlejšího produktu. Smluvní strana se rozhodne, zda je úprava podstatná či nikoliv;
   2. e) „stávající zdroj“ znamená jakýkoliv příslušný zdroj, který není novým zdrojem;
   3. f) „hodnota emisního limitu“ znamená limit koncentrační, hmotnostní nebo rychlosti uvolňování rtuti a jejích sloučenin, často vyjádřených jako „celková rtuť“, uvolňovaný z bodového zdroje.

1. 3. Smluvní strana s příslušnými zdroji přijme opatření k regulaci emisí a může připravit národní plán stanovující opatření potřebná k regulaci emisí a její očekávané cíle a výsledky. Každý plán se předloží konferenci smluvních stran do čtyř let od data vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu. Pokud smluvní strana vytvoří implementační plán v souladu s článkem 20, může do něj smluvní strana zahrnout plán připravený podle tohoto odstavce.
2. 4. Pro své nové zdroje bude každá smluvní strana vyžadovat použití nejlepších dostupných technik a nejlepších environmentálních postupů pro regulaci, a kde je to možné, pro snížení emisí, co nejdříve je to proveditelné, avšak nejpozději pět let po datu vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu. Smluvní strana může použít hodnoty emisních limitů, které platí pro použití nejlepších dostupných technik.
3. 5. Pro své stávající zdroje zahrne každá smluvní strana do jakéhokoliv národního plánu a bude provádět jedno nebo více z níže uvedených opatření při zohlednění svých národních podmínek a ekonomické a technické proveditelnosti a cenové dostupnosti opatření, co nejdříve je to proveditelné, nejpozději však deset let po datu vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu:
   1. a) vyčíslený cíl pro regulování, a kde je to možné, pro snižování emisí z příslušných zdrojů;
   2. b) hodnoty emisního limitu pro regulování, a kde je to možné, pro snižování emisí z příslušných zdrojů;
   3. c) použití nejlepších dostupných technik a nejlepších environmentálních postupů k regulaci emisí z příslušných zdrojů;
   4. d) regulační strategie pro více znečišťujících látek najednou, která by přinesla společné výhody pro regulaci emisí rtuti;
   5. e) alternativní opatření pro snížení emisí z příslušných zdrojů.

1. 6. Smluvní strany mohou přijmout stejná opatření ke všem příslušným stávajícím zdrojům anebo mohou přijmout různá opatření s ohledem na různé kategorie zdrojů. Cílem těchto opatření použitých smluvní stranou je dosáhnout rozumného pokroku při snižování emisí v průběhu času.
2. 7. Každá smluvní strana vytvoří, co nejdříve je to proveditelné, avšak nejpozději do pěti let od data vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu, inventář emisí z příslušných zdrojů a dále jej pak spravuje.
3. 8. Konference smluvních stran přijme na svém prvním zasedání zásady pro:
   1. a) nejlepší dostupné techniky a nejlepší environmentální postupy, při zohlednění jakýchkoliv rozdílů mezi novými a stávajícími zdroji a potřeby minimalizovat vlivy z přenosu mezi složkami; a
   2. b) podporu pro smluvní strany při naplňování opatření uvedených v odstavci 5, zejména při určování cílů a nastavování hodnot emisního limitu.

1. 9. Konference smluvních stran v nejbližším možném termínu přijme zásady pro:
   1. a) kritéria, která smluvní strany mohou vytvořit podle odst. 2 písm. b);
   2. b) metodiku pro přípravu inventářů emisí.

1. 10. Konference smluvních stran bude přezkoumávat a podle potřeby upravovat zásady vytvořené podle odstavců 8 a 9. Smluvní strany zohlední zásady při naplňování příslušných ustanovení tohoto článku.
2. 11. Každá smluvní strana zahrne informace o svém naplňování tohoto článku do svých zpráv předkládaných podle článku 21, zejména informace o opatřeních, která učinila v souladu s odstavci 4 až 7, a o účinnosti těchto opatření.

Úniky

1. 1. Tento článek se týká regulování, a kde je to možné, snižování úniků rtuti a sloučenin rtuti, často vyjádřených jako „celková rtuť“, do půdy a vody z příslušných bodových zdrojů neuvedených v ostatních ustanoveních této úmluvy.
2. 2. Pro účely tohoto článku:
   1. a) „úniky“ znamenají úniky rtuti nebo sloučenin rtuti do půdy nebo vody;
   2. b) „příslušný zdroj“ znamená jakýkoliv významný bodový zdroj úniku vytvořený lidskou činností, který smluvní strana identifikovala a na nějž se nevztahují ostatní ustanovení této úmluvy;
   3. c) „nový zdroj“ znamená jakýkoliv příslušný zdroj, jehož stavba nebo podstatná úprava byla zahájena nejméně jeden rok po datu vstupu této úmluvy v platnost pro dotčenou smluvní stranu;
   4. d) „podstatná úprava“ znamená úpravu příslušného zdroje, která vede k významnému zvýšení úniků, kromě jakékoliv změny v únicích vznikajících ze znovuzískání vedlejšího produktu. Smluvní strana se rozhodne, zda je úprava podstatná či nikoliv;
   5. e) „stávající zdroj“ znamená jakýkoliv příslušný zdroj, který není novým zdrojem;
   6. f) „hodnota limitu úniků“ znamená koncentrační nebo hmotnostní limit rtuti nebo jejích sloučenin, často vyjádřených jako „celková rtuť“, uniklá z bodového zdroje.

1. 3. Každá smluvní strana, nejpozději tři roky po datu vstupu úmluvy v platnost pro ni, a dále pak pravidelně, identifikuje příslušné kategorie bodových zdrojů.
2. 4. Smluvní strana s příslušnými zdroji přijme opatření k regulaci úniků a může připravit národní plán stanovující opatření k regulaci úniků a její očekávané cíle a výsledky. Jakýkoliv plán se předloží konferenci smluvních stran do čtyř let od data vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu. Pokud smluvní strana vytvoří implementační plán podle článku 20, může do něj zahrnout plán připravený podle tohoto odstavce.
3. 5. Opatření zahrnou, dle potřeby, jedno nebo více z níže uvedených:
   1. a) hodnoty limitu úniků pro regulaci, a kde je to možné, snížení úniků z příslušných zdrojů;
   2. b) použití nejlepších dostupných technik a nejlepších environmentálních postupů k regulaci úniků z příslušných zdrojů;
   3. c) regulační strategii pro více znečišťujících látek najednou, která by přinesla společné výhody pro regulaci úniků rtuti;
   4. d) alternativní opatření pro snížení úniků z příslušných zdrojů.

1. 6. Každá smluvní strana vytvoří, co nejdříve je to proveditelné, avšak nejpozději do pěti let od data vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu, inventář úniků z příslušných zdrojů a dále jej pak spravuje.
2. 7. Konference smluvních stran přijme, co nejdříve je to proveditelné, zásady pro:
   1. a) nejlepší dostupné techniky a nejlepší environmentální postupy, při zohlednění jakýchkoliv rozdílů mezi novými a stávajícími zdroji a potřeby minimalizovat vlivy z přenosu mezi složkami;
   2. b) metodiku přípravy inventářů úniků.

1. 8. Každá smluvní strana zahrne informace o svém naplňování tohoto článku do svých zpráv předkládaných podle článku 21, zejména informace o opatřeních, která učinila v souladu s odstavci 3 až 6, a o účinnosti těchto opatření.

Environmentálně šetrné prozatímní ukládání rtuti, vyjma odpadní rtuti

1. 1. Tento článek se použije na prozatímní ukládání rtuti a sloučenin rtuti definované v článku 3, které nespadají do definice odpadů obsahujících rtuť uvedené v článku 11.
2. 2. Každá smluvní strana přijme opatření zajišťující, že prozatímní ukládání takové rtuti a sloučenin rtuti zamýšlené pro použití povolené smluvní straně podle této úmluvy probíhá environmentálně šetrným způsobem, při zohlednění jakýchkoliv pokynů, a je v souladu s jakýmikoliv požadavky přijatými podle odstavce 3.
3. 3. Konference smluvních stran přijme pokyny o environmentálně šetrném prozatímním ukládání takové rtuti a sloučenin rtuti, při zohlednění jakýchkoliv příslušných pokynů vytvořených v rámci Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování a jiných příslušných zásad. Konference smluvních stran může přijmout požadavky pro prozatímní ukládání jako dodatečnou přílohu této úmluvy v souladu s článkem 27.
4. 4. Smluvní strany, dle potřeby, spolupracují vzájemně a s příslušnými mezivládními organizacemi a dalšími subjekty, aby posílily budování kapacit pro environmentálně šetrné prozatímní ukládání takové rtuti a sloučenin rtuti.

Odpady obsahující rtuť

1. 1. Příslušné definice z Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování se použijí na odpady pokryté touto úmluvou pro smluvní strany Basilejské úmluvy. Smluvní strany této úmluvy, jež nejsou smluvními stranami Basilejské úmluvy, použijí tyto definice jako zásady použitelné na odpady pokryté touto úmluvou.
2. 2. Pro účely této úmluvy odpady obsahující rtuť znamenají látky nebo předměty:
   1. a) které se skládají ze rtuti nebo sloučenin rtuti;
   2. b) které obsahují rtuť nebo sloučeniny rtuti, nebo
   3. c) které jsou kontaminovány rtutí nebo sloučeninami rtuti,
   4. v množství překračujícím příslušné limity definované jednotným způsobem konferencí smluvních stran ve spolupráci s příslušnými orgány Basilejské úmluvy, které je odstraněno nebo se zamýšlí odstranit nebo se vyžaduje odstranit podle ustanovení vnitrostátního práva nebo této úmluvy. Tato definice nezahrnuje skrývku, odpadní kamení a důlní hlušinu, kromě těch z primární těžby rtuti, pokud neobsahují rtuť nebo sloučeniny rtuti nad limity definovanými konferencí smluvních stran.

1. 3. Každá smluvní strana přijme odpovídající opatření, aby odpad obsahující rtuť:
   1. a) byl spravován environmentálně šetrným způsobem při zohlednění pokynů vytvořených v rámci Basilejské úmluvy a v souladu s požadavky, které konference smluvní stran přijme jako dodatečnou přílohu podle článku 27. Při stanovování požadavků vezme konference smluvních stran v úvahu nařízení a programy pro nakládání s odpady smluvních stran;
   2. b) byl obnoven, recyklován, znovuzískáván nebo přímo zpětně použit pouze pro použití povolené smluvní straně podle této úmluvy nebo pro environmentálně šetrné odstranění podle odst. 3 písm. a);
   3. c) byl, pokud jde o smluvní strany Basilejské úmluvy, převážen přes mezinárodní hranice pouze za účelem environmentálně šetrného odstranění v souladu s tímto článkem a s Basilejskou úmluvou. Za podmínek převozu přes mezinárodní hranice, na které se Basilejská úmluva nevztahuje, povolí smluvní strana tento převoz pouze po zohlednění příslušných mezinárodních pravidel, standardů a pokynů.

1. 4. Konference smluvních stran bude usilovat o úzkou spolupráci s příslušnými orgány Basilejské úmluvy, dle potřeby, při přezkumu a aktualizaci pokynů uvedených v odst. 3 písm. a).
2. 5. Smluvní strany se vybízejí ke spolupráci vzájemně a s příslušnými mezivládními organizacemi a dalšími subjekty, dle potřeby, za účelem vytvoření a spravování globální, regionální a vnitrostátní kapacity pro nakládání s odpady obsahujícími rtuť environmentálně šetrným způsobem.

Kontaminovaná místa

1. 1. Každá smluvní strana bude usilovat o vytvoření odpovídajících strategií pro identifikaci a hodnocení míst kontaminovaných rtutí nebo sloučeninami rtuti.
2. 2. Jakékoliv činnosti ke snížení rizik plynoucích z takových míst budou prováděny environmentálně šetrným způsobem, který bude podle potřeby zahrnovat hodnocení rizik rtuti nebo sloučenin rtuti v nich obsažených pro lidské zdraví a životní prostředí.
3. 3. Konference smluvních stran přijme zásady pro nakládání s kontaminovanými místy, které mohou zahrnovat metody a postupy pro:
   1. a) identifikaci a označení míst;
   2. b) zapojení veřejnosti;
   3. c) hodnocení rizik pro lidské zdraví a životní prostředí;
   4. d) možnosti pro nakládání s riziky působenými kontaminovanými místy;
   5. e) analýzu přínosů a nákladů a
   6. f) ověření výstupů.

1. 4. Smluvní strany se vybízejí ke spolupráci při vývoji strategií a při implementaci činností pro identifikaci, hodnocení, nastavení priorit, spravování a, podle potřeby, sanaci kontaminovaných míst.

Finanční zdroje a mechanismus

1. 1. Každá smluvní strana se zavazuje v rámci svých možností zajistit zdroje, pokud jde o ty vnitrostátní činnosti, které jsou určeny pro naplňování této úmluvy, v souladu se svými vnitrostátními politikami, prioritami, plány a programy. Tyto zdroje mohou zahrnovat národní financování prostřednictvím příslušných politik, rozvojových strategií a národních rozpočtů a dvoustranné a mnohostranné financování, stejně jako zapojení soukromého sektoru.
2. 2. Celková účinnost naplňování této úmluvy smluvními stranami rozvojových zemí bude souviset s účinným plněním tohoto článku.
3. 3. Mnohostranné, regionální a dvoustranné zdroje finanční a technické pomoci, stejně jako budování kapacit a přenos technologií se vybízejí k tomu, aby urychleně posílily a rozšířily své činnosti týkající se rtuti k podpoře smluvních stran rozvojových zemí při naplňování této úmluvy s ohledem na finanční prostředky, technickou pomoc a přenos technologií.
4. 4. Smluvní strany ve svých činnostech v souvislosti s finančními prostředky plně zohlední zvláštní potřeby a speciální podmínky smluvních stran, které jsou malými ostrovními rozvojovými státy nebo nejméně rozvinutými zeměmi.
5. 5. Tímto se ustanovuje mechanismus pro zajištění přiměřených, předvídatelných a včasných finančních zdrojů. Mechanismus má podporovat smluvní strany rozvojových zemí a smluvní strany zemí s přechodnou ekonomikou v naplňování závazků podle této úmluvy.
6. 6. Mechanismus bude zahrnovat:
   1. a) svěřenecký fond Globálního fondu pro životní prostředí a
   2. b) zvláštní mezinárodní Program k podpoře budování kapacit a technické pomoci.

1. 7. Svěřenecký fond Globálního fondu pro životní prostředí poskytne nové, předvídatelné, přiměřené a včasné finanční zdroje k pokrytí nákladů pro podporu naplňování této úmluvy dle dohody konference smluvních stran. Pro účely této úmluvy bude svěřenecký fond Globálního fondu pro životní prostředí řízen pod dohledem konference smluvních stran a bude konferenci smluvních stran odpovědný. Konference smluvních stran stanoví zásady pro všeobecné strategie, politiky, programové priority a způsobilost k přístupu a využití finančních zdrojů. Konference smluvních stran dále stanoví zásady pro předběžný seznam kategorií činností, které by mohly získat podporu ze svěřeneckého fondu Globálního fondu pro životní prostředí. Svěřenecký fond Globálního fondu pro životní prostředí poskytne prostředky k pokrytí odsouhlasených progresivních nákladů na celosvětové přínosy v oblasti životního prostředí a odsouhlasených plných nákladů na některé činnosti umožňující plnění úmluvy.
2. 8. Svěřenecký fond Globálního fondu pro životní prostředí by při poskytování finančních prostředků na určitou činnost měl vzít v úvahu možné snížení množství rtuti prostřednictvím této navrhované činnosti v poměru k jejím nákladům.
3. 9. Pro účely této úmluvy bude program uvedený v odst. 6 písm. b) řízen pod dohledem konference smluvních stran a bude konferenci smluvních stran odpovědný. Konference smluvních stran na svém prvním zasedání rozhodne o hostitelské instituci programu, jíž bude stávající subjekt, a stanoví pro ni zásady, včetně těch týkajících se jejího trvání. Všechny smluvní strany a další příslušné zainteresované subjekty se vyzývají k poskytnutí finančních prostředků programu, na dobrovolném základě.
4. 10. Konference smluvních stran a subjekty utvářející mechanismus schválí na prvním zasedání konference smluvních stran ustanovení k zajištění účinnosti výše uvedených odstavců.
5. 11. Konference smluvních stran přezkoumá, nejpozději na svém třetím zasedání a dále pak pravidelně, úroveň financování, zásady stanovené konferencí smluvních stran subjektům, kterým bylo svěřeno řízení finančního mechanismu ustanoveného tímto článkem, a jejich účinnost a schopnost reagovat na měnící se potřeby smluvních stran rozvojových zemí a zemí s přechodnou ekonomikou. Na základě tohoto přezkumu přijme vhodná opatření ke zlepšení účinnosti tohoto mechanismu.
6. 12. Všechny smluvní strany se vyzývají, aby v rámci svých možností do mechanismu přispívaly. Mechanismus bude vybízet k poskytování prostředků z dalších zdrojů, včetně soukromého sektoru, a bude usilovat o znásobení těchto prostředků pro činnosti, které podporuje.

Budování kapacit, technická pomoc a přenos technologií

1. 1. Smluvní strany budou spolupracovat, aby v rámci svých příslušných možností poskytovaly včasné a odpovídající budování kapacit a technickou pomoc smluvním stranám rozvojových zemí, zejména smluvním stranám, které jsou nejméně rozvinutými zeměmi nebo malými ostrovními rozvojovými státy, a smluvním stranám zemí s přechodnou ekonomikou, aby jim pomohly při naplňování jejich závazků vyplývajících z této úmluvy.
2. 2. Budování kapacit a technická pomoc podle odstavce 1 a článku 13 mohou být poskytovány prostřednictvím regionálních, subregionálních a vnitrostátních opatření, včetně stávajících regionálních a subregionálních center, pomocí dalších mnohostranných a dvoustranných prostředků a partnerství, včetně partnerství zahrnujících soukromý sektor. Spolupráce a koordinace s dalšími mnohostrannými environmentálními smlouvami v oblasti chemických látek a odpadů by se měla vyhledávat, aby se zvýšila účinnost technické pomoci a jejího zprostředkování.
3. 3. Smluvní strany rozvinutých zemí a ostatní smluvní strany podpoří a umožní v rámci svých možností, s podporou soukromého sektoru a dalších souvisejících zainteresovaných subjektů tam, kde je to vhodné, vývoj, přenos a rozšíření moderních environmentálně šetrných alternativních technologií a přístup k nim pro smluvní strany rozvojových zemí, zejména nejméně rozvinutých zemí a malých ostrovních rozvojových států, a zemí s přechodnou ekonomikou, aby posílily jejich kapacitu pro účinné naplňování této úmluvy.
4. 4. Konference smluvních stran, nejpozději na svém druhém zasedání a poté pak pravidelně, při zohlednění oznámení a zpráv od smluvních stran včetně těch, které byly poskytnuty podle článku 21, a informací poskytnutých dalšími zainteresovanými subjekty:
   1. a) zváží informace o stávajících iniciativách a pokroku učiněném s ohledem na alternativní technologie;
   2. b) zváží informace o potřebách smluvních stran, zejména rozvojových zemí, ohledně alternativních technologií;
   3. c) identifikuje překážky, se kterými se smluvní strany, zejména smluvní strany rozvojových zemí, setkaly při přenosu technologií.

1. 5. Konference smluvních stran doporučí, jak by dále bylo možné posilovat budování kapacit, technickou pomoc a přenos technologií podle tohoto článku.

Výbor pro plnění a dodržování

1. 1. Tímto se ustanovuje mechanismus, včetně výboru jako pomocného orgánu konference smluvních stran, aby podporoval naplňování a přezkum dodržování všech ustanovení této úmluvy. Mechanismus, včetně výboru, bude podpůrného charakteru a bude se zaměřovat zejména na příslušné vnitrostátní schopnosti a podmínky smluvních stran.
2. 2. Výbor bude podporovat naplňování a přezkum dodržování všech ustanovení této úmluvy. Výbor prozkoumá jak jednotlivé, tak systémové záležitosti plnění a dodržování úmluvy a podle potřeby vydá doporučení pro konferenci smluvních stran.
3. 3. Výbor bude tvořen patnácti členy navrženými smluvními stranami a zvolenými konferencí smluvních stran, s náležitým zohledněním rovnoměrného zeměpisného zastoupení pěti regionů Organizace spojených národů; první členové budou zvoleni na prvním zasedání konference smluvních stran a poté v souladu s jednacím řádem schváleným konferencí smluvních stran podle odstavce 5; členové výboru budou mít kvalifikaci v oblasti příslušející této úmluvě a vykazovat přijatelnou šíři zkušeností.
4. 4. Výbor může projednávat záležitosti na základě:
   1. a) písemných oznámení od jakékoliv smluvní strany s ohledem na její vlastní dodržování úmluvy;
   2. b) národních zpráv podle článku 21 a
   3. c) žádostí konference smluvních stran.

1. 5. Výbor zpracuje svůj jednací řád, který bude podléhat schválení druhého zasedání konference smluvních stran; konference smluvních stran může přijmout další pravidla pro výbor.
2. 6. Výbor vyvine veškeré úsilí, aby svá doporučení přijímal konsensem. Jestliže veškeré úsilí o dosažení konsensu bylo vyčerpáno a konsensu nebylo dosaženo, pak se taková doporučení přijmou, jako poslední možnost, tříčtvrtinovou většinou hlasů přítomných a hlasujících členů, na základě kvora dvou třetin členů.

Zdravotní aspekty

1. 1. Smluvní strany se vybízejí, aby:
   1. a) podporovaly vývoj a plnění strategií a programů k identifikaci a ochraně rizikových skupin populace, zejména ohrožených populací, které mohou zahrnovat přijetí zdravotních pokynů založených na vědeckých poznatcích ohledně expozice rtuti a sloučeninám rtuti, stanovení v případě potřeby cílů pro snížení expozice rtuti a veřejné vzdělávání se zapojením sektoru veřejného zdraví a dalších příslušných sektorů;
   2. b) podporovaly vývoj a plnění vzdělávacích a preventivních programů založených na vědeckých poznatcích o profesní expozici rtuti a sloučeninám rtuti;
   3. c) podporovaly vhodné služby zdravotní péče pro prevenci, ošetřování a péči u populací postižených expozicí rtuti a sloučeninám rtuti a
   4. d) zavedly a v případě potřeby posílily institucionální a odborné zdravotnické kapacity pro prevenci, diagnostiku, ošetřování a sledování zdravotních rizik spojených s expozicí rtuti a sloučeninám rtuti.

1. 2. Konference smluvních stran při zvažování otázek nebo činností, které se vztahují ke zdraví, by měla:
   1. a) konzultovat a spolupracovat se Světovou zdravotnickou organizací, s Mezinárodní organizací práce a v případě potřeby s dalšími příslušnými mezivládními organizacemi a
   2. b) podporovat spolupráci a výměnu informací se Světovou zdravotnickou organizací, Mezinárodní organizací práce a v případě potřeby s dalšími příslušnými mezivládními organizacemi.

Výměna informací

1. 1. Každá smluvní strana umožní výměnu:
   1. a) vědeckých, odborných, ekonomických a právních informací týkajících se rtuti a sloučenin rtuti, včetně toxikologických, ekotoxikologických a bezpečnostních informací;
   2. b) informací o snížení nebo odstranění výroby, použití, emisí a úniků rtuti a sloučenin rtuti a obchodu se rtutí a sloučeninami rtuti;
   3. c) informací o technicky a ekonomicky přijatelných alternativách:
      1. i) výrobků s přidanou rtutí;
      2. ii) výrobních procesů, v nichž se používá rtuť nebo sloučeniny rtuti, a
      3. iii) činností a procesů, které uvolňují nebo z nichž uniká rtuť nebo sloučeniny rtuti;
      4. včetně informací týkajících se rizik pro zdraví a životní prostředí a ekonomických a sociálních nákladů a přínosů těchto alternativ, a
   1. d) epidemiologických informací o zdravotních dopadech spojených s expozicí rtuti a sloučeninám rtuti, v úzké spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací a v případě potřeby s jinými příslušnými organizacemi.

1. 2. Smluvní strany si mohou vyměňovat informace uvedené v odstavci 1 přímo, prostřednictvím sekretariátu nebo v případě potřeby ve spolupráci s jinými příslušnými organizacemi včetně sekretariátů úmluv k chemickým látkám a odpadům.
2. 3. Sekretariát umožní spolupráci při výměně informací podle tohoto článku a rovněž při spolupráci s příslušnými organizacemi, včetně sekretariátů mnohostranných environmentálních smluv a jiných mezinárodních iniciativ. Mimo informací poskytovaných smluvními stranami tyto informace budou zahrnovat informace od mezivládních a nevládních organizací s odbornou znalostí problematiky rtuti a od národních a mezinárodních institucí s touto odborností.
3. 4. Každá smluvní strana určí národní kontaktní místo pro výměnu informací podle této úmluvy, rovněž pokud jde o souhlas dovážející smluvní strany podle článku 3.
4. 5. Pro účely této úmluvy se informace o zdraví a bezpečnosti lidí a o životním prostředí nepovažují za tajné. Smluvní strany, které si vyměňují jiné informace podle této úmluvy, chrání jakékoli tajné informace tak, jak bylo vzájemně odsouhlaseno.

Veřejné informace, osvěta a vzdělávání

1. 1. Každá smluvní strana podle svých schopností podporuje a usnadňuje:
   1. a) poskytování dostupných informací veřejnosti o:
      1. i) vlivech rtuti a sloučenin rtuti na zdraví a životní prostředí;
      2. ii) alternativách rtuti a sloučenin rtuti;
      3. iii) tématech uvedených v čl. 17 odst. 1;
      4. iv) výsledcích svých činností v oblasti výzkumu, vývoje a monitorování podle článku 19 a
      5. v) činnostech vedoucích k plnění svých povinností podle této úmluvy;
   1. b) vzdělávání, školení a veřejnou osvětu ohledně dopadů expozice rtuti a sloučeninám rtuti na lidské zdraví a životní prostředí, podle potřeby ve spolupráci s příslušnými mezivládními a nevládními organizacemi a zástupci ohrožených populací.

1. 2. Každá smluvní strana využije existující mechanismy nebo případně zváží vytvoření mechanismů jako registr úniků a registr přenosů znečišťujících látek tam, kde je to vhodné, pro sběr a rozšiřování informací o odhadech svých ročních množství rtuti a sloučenin rtuti, které se prostřednictvím lidské činnosti uvolňují, unikají nebo jsou odstraňovány.

Výzkum, vývoj a monitorování

1. 1. Smluvní strany při zohlednění svých příslušných podmínek a schopností budou usilovat o spolupráci, aby vytvořily a zlepšily:
   1. a) inventáře použití, spotřeby a emisí rtuti a sloučenin rtuti do ovzduší a úniků rtuti a sloučenin rtuti do vody a půdy způsobených lidskou činností;
   2. b) modelování a územně reprezentativní monitorování hladin rtuti a sloučenin rtuti v ohrožených populacích a složkách životního prostředí, včetně biotických jako ryby, mořští savci, mořské želvy a ptáci, i spolupráci při sběru a výměně příslušných a vhodných vzorků;
   3. c) hodnocení dopadů rtuti a sloučenin rtuti na lidské zdraví a životní prostředí, vedle sociálních, ekonomických a kulturních dopadů, zejména s ohledem na ohrožené populace;
   4. d) harmonizované metodiky pro činnosti prováděné na základě písmen a), b) a c);
   5. e) informace o cyklu v životním prostředí, přenosu (včetně dálkového přenosu a depozice), přeměně a osudu rtuti a sloučenin rtuti v řadě ekosystémů, při náležitém zohlednění rozdílu mezi emisemi způsobenými lidskou činností a přírodními emisemi a úniky rtuti a zohlednění opětovného uvolňování rtuti z historických úložišť;
   6. f) informace o obchodování se rtutí a sloučeninami rtuti a s výrobky s přidanou rtutí a
   7. g) informace a výzkum v oblasti technické a ekonomické dostupnosti výrobků a procesů bez rtuti a nejlepších dostupných technik a nejlepších postupů šetrných k životnímu prostředí vedoucích ke snížení a sledování emisí a úniků rtuti a sloučenin rtuti.

1. 2. Při provádění činností podle odstavce 1 by smluvní strany měly v případě, že je to vhodné, vycházet ze stávajících monitorovacích sítí a výzkumných programů.

Implementační plány

1. 1. Každá smluvní strana, na základě počátečního hodnocení, může zpracovat a naplňovat implementační plán, při zohlednění svých vnitrostátních podmínek, aby splnila závazky této úmluvy. Každý takový plán by měl být předán sekretariátu bezprostředně po zpracování.
2. 2. Každá smluvní strana může přezkoumat a aktualizovat svůj implementační plán, při zohlednění svých vnitrostátních podmínek a s odvoláním na zásady konference smluvních stran a další související zásady.
3. 3. Při provádění činností podle odstavců 1 a 2 by smluvní strany měly vést konzultace s národními zainteresovanými subjekty s cílem usnadnit vytváření, provádění, přezkum a aktualizaci svých implementačních plánů.
4. 4. Smluvní strany se rovněž mohou koordinovat ve věci regionálních plánů, aby usnadnily naplňování této úmluvy.

Podávání zpráv

1. 1. Každá smluvní strana podává zprávu konferenci smluvních stran, prostřednictvím sekretariátu, o opatřeních učiněných pro provádění ustanovení této úmluvy a o účinnosti těchto opatření a o případných výzvách při dosahování cílů úmluvy.
2. 2. Každá smluvní strana zahrne do své zprávy informace požadované podle článků 3, 5, 7, 8 a 9 této úmluvy.
3. 3. Na svém prvním zasedání konference smluvních stran rozhodne o časových intervalech a způsobu podávání zpráv smluvními stranami při zohlednění potřeby koordinace podávání zpráv s dalšími souvisejícími úmluvami v oblasti chemických látek a odpadů.